Issuu on Google+

číslo 1/2011

ZELENÉ NOVINY Zpravodaj Strany zelených Prahy 14

Se změnou MHD jsme se nesmířili Jak jste jistě všichni během prosince zaregistrovali, připravila nám organizace Ropid rozporuplný vánoční dárek v podobě úpravy linek MHD na Praze 14. Tato akce, která byla komunikována jako snaha více posílit městskou železnici, přinesla celou řadu nesouvisejících, a pro většinu občanů, překvapivých změn. Trasa linky 181 byla změněna a nově jede ze zastávky Hejtmanská směrem na Černý

Most. Obyvatelům Hloubětína se tak zkomplikovala cesta za prací do průmyslové oblasti Malešic a Hostivaře, zaniklo přímé spojení s železniční tratí Praha – Benešov. Před několika lety byla změněna trasa linky 183, která už toto spojení výrazně narušila, nyní bylo zlikvidováno úplně. Dalším negativem je to, že obyvatele Jiráskovy čtvrti přišly o dlouholeté přímé spojení ze zastávek Za Horou, Pávovské

Komise územního rozvoje a životního prostředí zahájila svou činnost Komise územního rozvoje a životního prostředí byla vytvořena na základě usnesení č. 47/RMČ/2010 Rady městské části Prahy 14. V minulém období její náplň zabezpečovaly dvě samostatné komise a to Komise územního rozvoje a Komise životního prostředí. Předsedou této komise se stal Jiří Feřtek, který je příznivec Strany zelených a předseda občanského sdružení Kyjský občanský klub. Komise územního rozvoje a životního prostředí má 11 členů a její náplní je projednávání a předkládání kvalifikovaných stanovisek k podnětům na změnu či úpravu územního plánu, urbanistická koncepce a plán rozvoje městské části Prahy 14. Komise územního rozvoje a životního prostředí vydává také stanoviska samosprávy k územně plánovací dokumentaci všech stupňů, stanoviska do územních řízení, stanoviska k architektonickým, urbanistickým a dopravním studiím, k záměrům na změnu využití, rekonstrukci nebo přestavbu objektů. V oblasti životního prostředí projednává programy tvorby a ochrany životního prostředí, koncepce péče o zeleň, zlepšování kvality ovzduší, čistoty vodních toků, údržby veřejné zeleně, čistoty území a likvidace komunálních odpadů. Součástí je projednávání záměrů podnikatelských aktivit z hlediska ochrany veřejných zájmů v oblasti životního prostředí, dostupnosti, charakteru životního prostředí a jejich vlivu na komunitní život. Komise územního rozvoje a životního prostředí rovněž projednává návrhy, podněty,

ZELENÉ NOVINY

číslo 1/2011

stížnosti a připomínky občanů, institucí a zájmových sdružení, které se týkají územního rozvoje a životního prostředí. Komise také předkládá podněty Radě MČ Praha 14, stanoviska a připomínky ostatním komisím nebo odborům ÚMČ Praha 14. Dne 7. 2. 2011 se poprvé sešli členové komise územního rozvoje a životního prostředí Prahy 14. Na programu tohoto jednání bylo projednání jednacího řádu a diskuse o cílech a náplni práce komise územního rozvoje a životního prostředí. Komise se zároveň seznámila se žádostí společnosti Skanska, a. s. o změnu územního rozhodnutí na umístění stavby „Bytový areál Jahodnice“, která se týká výškové úpravy terénu parku a východní straně areálu. Komise o této žádosti nerozhodla a vyžádala si další doplňující podklady. Termíny jednání Komise územního rozvoje a životního prostředí jsou stanoveny vždy na pololetí dopředu a konají se pravidelně v pondělí od 18,00 hod. v jednací místnosti ÚMČ Praha 14. Program jednání komise je obvykle stanoven týden před termínem jednání a je zasílán spolu s pozvánkou na jednání. Jednání komise jsou zpravidla neveřejná. Seznam členů komise územního rozvoje a životního prostředí naleznete na webových stránkách ÚMČ Praha 14: http://www.praha14.cz/ phtml/komise.php. ■

náměstí a Jiráskova čtvrť do Hloubětína, kde jsou přirozené cíle jejich cest (nákupní středisko, lékař, rehabilitační středisko, škola, bazén, knihovna, atd.) a rovněž i možnost přestoupit na tramvajové spoje. Další zásadní změnou bylo téměř likvidační omezení linky 208, která mj. obsluhuje hustě osídlenou aglomeraci Jahodnice. Pokračování na str. 2

Bytová komise V minulém období se komise scházela přibližně jednou za dva měsíce. Na jednáních komise jsme se zabývali především vyhodnocováním žádostí o byt a schvalováním žadatelů pro zařazení do losování o konkrétní byty. Vždy jsme postupovali podle Zásad k pronájmu bytů Městské části Praha 14. I když tlaky ze strany Rady na jejich obejití byly. Dále jsme projednávali přidělování bytů s regulovaným nájemným pronajímané ze sociálních důvodů občanům městské části Praha 14, pronajímání bytů ve veřejném zájmu, přidělování bytů ze zvláště hodného zřetele, přidělování bytů z kvóty hl. m. Prahy atd. Bohužel se komisi k projednání dostávala pouze menší část případů, většinu bytů si Rada přidělovala podle sebe bez projednání komisí. Nový jednací řád bytové komise i „nová“ komise jako taková dávají naději, že její činnost bude efektivnější, transparentnější a také, že veřejnost bude o rozhodnutích komise mnohem více a lépe informována. Pevně věřím, že nová Rada naší městské části bude rozhodnutí a doporučení komise respektovat ve větší míře než ta minulá. ■

Více informací:

Více informací:

http://praha14.zeleni.cz/17939/clanek/komise -uzemniho-rozvoje-zahajila-svoji-cinnost/

http://praha14.zeleni.cz/17941/clanek/kratce -o-bytove-komisi-/ 

1


http://praha14.zeleni.cz Dokončení ze str. 1 Např. společnost Skanska, zde nově vystavěla (a stále ještě staví) komplex bytových domů a poptávka po kvalitním spojení městskou dopravou stále roste. Zajímavý fungující směr na stanici metra Depo Hostivař byl tímto zásahem výrazně potlačen. Nově jezdí linka 208 jen v přepravních špičkách pracovního dne, o víkendu má Jahodnice smůlu a lidé musí přestupovat. Abych nebyl pouze kritický, úprava přinesla i pozitivní změny. Jednou z nich je nízkopodlažní linka č. 296, která zajímavým způsobem spojuje oblast Černého Mostu s Aloisova a Kyjskou železniční zastávkou, odkud je jen pár kroků do tolik „přetřásaného“ kulturního do-

mu. Linka dále pokračuje přes Hostavice a Dolní Počernice do dalších městských částí. Částečně mohu být spokojeni i obyvatelé sídliště Černý Most při ulici Ocelkova, kteří získali spojení s konečnou metra A Depo Hostivař a z Cíglerovy ulice, kteří nyní mohou linkou 181 přímo dojet do Hostivaře a dále na metro Opatov (linka C). Toto nové spojení bylo vykoupeno zrušenou okružní linkou číslo 141. Přestavitelé Strany zelených od samého začátku upozorňovali, že tyto změny zhorší dopravní spojení mnoha obyvatel čtrnáctky a desítky stížností na organizaci ROPID, včetně připravované petice občanů proti některým úpravám, jsou toho důkazem. Stejný postoj jsme razili i při jedná-

Slovo lékaře k lékařské službě první pomoci na Poliklinice Černý most Poliklinika Černý most (tzv. Parník) je ryze ambulantní zařízení, kde v nočních hodinách není v provozu žádné oddělení. Lékař LSPP by měl tedy k dispozici propisovací tužku s bločkem receptů, fonendoskop, vlastní ruce a vlastní smysly. Pokud toto vybavení bylo standartem pro stanovení diagnosy a léčebného postupu v dobách minulých, v 21. století již jistě neobstojí. V případech náhlých nejasných změn zdravotního stavu je většinou ke stanovení diagnozy zapotřebí příslušné diagnostického zázemí (rentgen, sonografie, laboratoř,vyšetření specialistou), takže lékař LSPP by pacienty pouze „přeposílal“ do příslušného spádového zařízení s odpovídajícím vybavením. I v případech běžných „banalitních“ onemocnění, kdy si je lékař jist, že nejde o vážný problém, by pacient stejně musel s receptem od lékaře LSPP vyhledat zařízení, kde ústavní lékárna funguje i v nočních hodinách, takže by si cestování stejně neušetřil. Ostatně dle mého názoru jde v těchto případech spíše o zneužití než využití LSPP (prostředky proti nachlazení jsou běžně dostupné i bez lékařského předpisu, návštěva lékaře může počkat do rána). V případech, kde je zřejmé, že může jít o vážný problém je lépe opravdu přivolat záchrannou službu, která by měla mít dojezdovou dobu cca 10–15 minut. Vůz RZP je v podstatě taková pojízdná jednotka intenzivní péče, kde může být okamžitě poskytnuta účinná první pomoc, včetně transportu do příslušného zařízení. Cesta na „pohotovost“ by byla pouze časovou prodlevou. Jsem přesvědčen, že držet ve službě kvalifikovaného lékaře v zařízení, kde v dané době chybí jakékoliv diagnostické zázemí je v dnešní do-

2



ní jménem úřadu městské části. Bohužel naše úsilí nenarazilo na úrodnou půdu a nepodařilo se nám zatím protistranu přesvědčit. Situaci však v žádném případě nevzdáváme a budeme v této věci iniciovat další jednání, abychom dosáhli optimální stavu pro maximum našich občanů. Podpořte nás i sebe a napište ROPIDu svůj názor. Využít můžete elektronický formulář na http://www.ropid.cz/form.php nebo e-mailovou adresu ropid@ropid.mepnet.cz, popř. svoji připomínku podejte i písemně na adresu: ROPID, Rytířská 10, 110 00 Praha 1 Petr Hukal Více informací: http://praha14.zeleni.cz/17935/clanek/ se-zmenou-mhd-jsme-se-nesmirili/

Zelení podpořili koalici

bě anachronismus, jde o neefektivní vynaložení prostředků, které v konečném důsledku stejně neznamenají zlepšení kvality péče o pacienta. Lékař by stejně fungoval spíše jako dispečer. Cestu k zlepšení komfortu pacienta naopak vidím například v rozvoji institutu „rodinného lékaře“, kdy lékař „svým“ pacientům umožní konzultace formou telefonátu i mimo ordinační hodiny, dále v přizpůsobení pracovní doby ambulantních provozů poliklinky potřebám pacientů. Mám na mysli hlavně zlepšení organizaci práce praktických lékařů a pediatrů. Lze jistě zařídit, aby vždy jeden z praktiků a lékařů pro děti a dorost držel tzv. žurnální službu do pozdních odpoledních či večerních hodin, což umožní pacientům řešení svých zdravotních problémů, aniž by se museli uvolnit ze zaměstnání. Dnes je běžné, ordinace jak ambulantních specialistů, tak praktických lékařů fungují do 19 či 20.00 hodin a pacienti je rádi využívají. Moderní trendy v medicíně jdou dnes cestu zlepšování a rozšiřování služeb ambulantních zařízení ve smyslu kvality, dostupnosti, pracovní doby odpovídající potřebám pacientů a souběžného fungování lůžkových center akutní medicíny (emergency), které jsou schopny poskytovat komplexní služby v případech vážného ohrožení zdraví, nikoliv cestou rozšiřování lékařské služby první pomoci v konceptu 70. či 80. let minulého století. V Praze, 2. 3. 2011 MUDr. Lubomír Kulíšek člen SZ

Pro Stranu zelených je jedním ze základních pilířů práce na komunální úrovni. S tímto hlavním cílem vznikla i organizace v Praze 14. V minulém období naši zastupitelé tvořili aktivní opoziční vlnu proti praktikám zde vládnoucí ODS. Poslední volby ale ukázaly nespokojenost veřejnosti také na čtrnáctce a karty se proti předchozím rokům pěkně promíchaly. V rámci povolebních vyjednávání, která probíhala s cílem sestavit vládnoucí koalici, jsme byli osloveni zástupci TOP 09 a ČSSD. V době, kdy byla vedena společná jednání o programových prioritách, jsme mnoho diskutovali právě o kladech i záporech vstupu do koalice. Na jedné straně nezkušenost partnerů v komunální politice a ve vedení radnice člen nového, ještě neověřeného politického uskupení. Na druhé straně chuť a energie vést radnici novým směrem. Rozhodli jsme se svým aktivním zapojením podpořit koalici. Důležitými faktory pro nás bylo zahrnutí zelených programových bodů do společného prohlášení a možnost přispět svou činností k nastartování a šíření principů místní Agendy 21 do procesu vedení radnice. Po několika prvních týdnech strávených na radnici ve mně sílí pocit, že vyhnout tento kolos z jeho zajetých kolejí bude trvat mnohem déle a bude to stát mnohem větší úsilí, než jsme očekávali. Ale jak se říká – s chutí do toho a půl je hotovo. Uvítáme i vaší pomoc a stále platí, že jsou tu naši zastupitelé především pro vás.

Více informací:

Více informací:

http://praha14.zeleni.cz/17937/clanek/lekarska -pohotovost-na-cernem-moste-ano-ci-ne-/

http://praha14.zeleni.cz/17936/clanek/zeleni -podporili-koalici-na-radnici-prahy-14/

Ilona Picková

číslo 1/2011

ZELENÉ NOVINY


http://praha14.zeleni.cz Imise oxidu siřičitého (SO2) dusičitého (NO2) a prašného spadu (prach) Období

Měřící stanoviště

MŠ Vybíralova

O 2009

O 2010

1/2011

2/2011

SO2

9,25

10,816

9,1

NO2

30,36

32,008

37,2

2,33

1,444

0,1

9,29

10,408

11,1

26,96

29,741

36,5

4,57

2,190

0,32

9,17

10,6

9,1

30,58

33,425

38,1

prach

2,24

1,495

0,11

SO2

9,55

10,308

7,5

NO2

31,68

34,008

39,5

7,2

4,180

0,20

-------------------------------------------------------------

prach SO2 MŠ Doležalova NO2 prach SO2 MŠ Chvaletická NO2

MŠ Vlčkova

prach

Vlkovická

MŠ Jahodnice

Kyjský hřbitov

Lipenské nám.

SO2

8,62

10,266

9,2

NO2

30,96

31,95

38,7

prach

2,28

1,979

0,24

SO2

9,76

12,4

10,4

NO2

31,26

32,81

!40,6!

prach

6,65

1,142

0,33

SO2

10,08

10,466

13,6

NO2 prach

3,13

1,841

0,74

SO2

9,76

12,141

10,2

NO2

37,21 12,96

prach ZŠ Hloubětín

SO2

9,44

NO2

33,33

prach ZŠ Bří Venclíků

!40,92! !43,125! !50,8!

39,891 !49,6! 6,392

1,13

11,783

8,4

35,866 !43,8!

2,91

1,955

0,83

SO2

10,28

10,925

12,1

NO2

35,78

38,1

!43,2!

1,37

1,288

0,46

prach

Navštivte webové stránky Zelených na Praze 14, sledujeme zde objektivně aktuální dění naši v naší městské části. http://praha14.zeleni.cz. Pozor, jsme i na Facebooku.

Zelená hádanka Pokuste se odpovědět na tuto zašifrovanou otázku: CIOLBOYKJOSMTEEVZSMEEVNIIL Odpovědi můžete s důvěrou odesílat na e-mailovou adresu: praha14@zeleni.cz.

Povolené limity: SO2 = 50 ug.m-3 pro ochranu zdraví lidí, 30 ug.m-3 pro ochranu ekosystému (O / kalendářní rok) NO2 = 40 ug.m-3 pro ochranu zdraví lidí, 30 ug.m-3 pro ochranu ekosystému (O / kalendářní rok) Prašný spad = 12,5 g.m-2 (úhrnné množství/1 měsíc) Pozn.: Měřící stanice Kyjský hřbitov je umístěna 10 m od hrany komunikace Broumarská (krytá zdí + částečně zeleň), údaje za měsíc únor 2011 nebyly v době vydání Zelených novin k dispozici.

Chcete dostávat Zelené noviny pravidelně elektronicky? Stačí zaslat e-mail na adresu praha14@zeleni.cz, kde do jeho předmětu uvedete text: NOVINY ANO.

Zdroj: http://www.praha14.cz

ZELENÉ NOVINY

číslo 1/2011



3


http://praha14.zeleni.cz

Zelení jsou po podzimních volbách v zastupitelstvu i dalších funkcích na úřadě Od posledního vydání Zelených novin již uplynul nějaký čas. Proběhly volby, ve kterých Strana zelených získala dva zastupitele. Za to vděčíme Vám, našim voličům. Vstup do koalice s TOP 09 a ČSSD, na nás převedl i větší díl zodpovědnosti vyplývající z účasti našich členů a příznivců v orgánech úřadu.

Zástupci Zelených jsou nyní v několika komisích a výborech, kde se snaží posazovat náš program, ale zejména naslouchat hlasu občanů. Nechceme, aby to vypadalo jako prázdná fráze, a proto Vám dáváme nyní příležitost „vzít nás za slovo“. M��me nyní o více příležitostí ovlivňovat dění v naší městské části.

Napište nám na e-mailovou adresu praha14@zeleni.cz, rádi si Vaše podněty vyslechneme a pokusíme se najít řešení. Hezké jarní dny přeje Petr Hukal

STRUKTURA ORGÁNŮ SAMOSPRÁVY

Více informací:

http://praha14.zeleni.cz/17942/clanek/zeleni -a-jejich-priznivci-v-komisich-a-vyborech -mestske-casti/

4



číslo 1/2011

ZELENÉ NOVINY


http://praha14.zeleni.cz

Centrum Hloubětína a jeho vývoj Městská část Praha 14, jako mnoho jiných okrajových městských částí, vzniklých administrativním rozhodnutím centrálních plánovačů o spojení několika čtvrtí nebo obcí nemá žádné přirozené centrum. Nepřirozenost takového vývoje bývá ještě umocněna kombinací staré zástavby rodinných domků a velkých panelových sídlišť. Některým čtvrtím a obcím (částem administrativní městské části) se podařilo nejen uchovat svá původní centra, ale i vytvořit z nich příjemná veřejná prostranství. Jako příklady z okolí lze uvést Dolní Počernice s okolím kostela a zámku, Horní Počernice s divadlem a rozlehlým parkem a dětským hříštěm, chvalský zámek, okolí kostela svatého Bartoloměje v Kyjích. Toto rozhodně neplatí o Hloubětíně, jehož vývoj jako rodilý „hloubětíňák“ mohu již několik desetiletí sledovat. Dnes by někdo sotva hádal, že původní centrum starého Hloubětína je dnešní Náměstí ve starém Hloubětíne, které bylo známé v minulých desetiletích hlavně díky mototechně u Maškové. Tento prostor ohraničený historickými budovami hloubětínských statků a Staré hospody a z jihu dominantou kostela sv. Jiří a zámku, býval přes ulici Poděbradskou doplněn o budovy sokolovny a kina (Hloubětín míval vlastní kino a v sokolovně se pořádala divadelní představení a plesy). Tento prostor byl ja-

kýmsi přirozeným historickým centrem, konaly se zde různá shromáždění a pravidelné populární svatojiřské pouti. Dnes slouží prakticky jen jako parkoviště jeho původní význam dokládá jen pomník padlým v první světové válce v nenápadném parčíku. V šedesátých letech došlo k výstavbě hloubětínského sídliště a k pokusu o vytvoření nového veřejného prostoru jako centra Hloubětína. Toto nové centrum je na obou stranách Poděbradské ulice mezi obchodním centrem a restaurací Havana (okolí stanice metra Hloubětín) Tento nový, uměle vytvořený prostor, ne-

ZELENÉ NOVINY

číslo 1/2011

jen že nijak nenavazuje na historické centrum Hloubětína, ale zcela cíleně se od něj izoluje. Navíc jasně ohraničen přilehlými budovami nemá žádnou přirozenou možnost dalšího rozvoje, což se projevilo zcela bezkoncepční výstavbou prodejních hal přiléhajících k ulici Chvalská, kiosků a různých přílepků ke stávajícím budovám, čímž vznikla vskutku bizarní zákoutí viz přiložené fotografie. Zanedbaný podchod u stanice metra, poškozená schodiště, strupovitý asfalt, poškozené lavičky, žádná nebo zanedbaná veřejná zeleň, žádné dětské hřiště, špína a nepořádek – to je dnešní centrum Hloubětína, kterým denně prochází stovky lidí (kromě stanice metra jsou ještě stanice tramvaje a autobusů) Dopravní

koncept je na samostatný článek, původně (tzn. v 60-tých letech) byl celý prostor koncipován velmi pokrokově jako pěší zóna, dnes je vjezd omezen dopravními značkami na určité hodiny pro zásobování nicméně v prostoru téměř neustále parkují nějaká auta, při výstupu z metra směrem k ulici Mochovská se můžete srazit s autem, neboť auta parkující u Sportba-

ru musejí projíždět těsně kolem schodů z podchodu, to je opravdu hloubětínská kuriozita. Míst na parkování je v okolí málo, vezete-li na poštu balík nemáte kde zaparkovat. Myslím, že kdyby pražské čtvrtě uspořádaly soutěž o nejošklivější centrum, má Hloubětín velké šance zvítězit. Ústředním tématem strany zelených je kvalita života, takže je zcela přirozené, že bychom chtěli iniciovat nápravu výše uvedeného stavu, jakkoli je jasné, že to obrovský úkol a naše síly jsou omezené (zelení mají v 31 členném zastupitelstvu Prahy 14 pouze 2 zastupitele) Prvním krokem by mohlo být zahájení veřejné diskuze o tom, čeho by se měla revitalizace centra Hloubětína týkat, jaká přání a očekávání občané v této souvislosti mají. Až budeme mít pohromadě požadavky pokusíme se spolu s odborníky navrhnout vhodná řešení a předložit je k veřejné diskuzi. Zcela náhodou jsem se dozvěděl, že Městský úřad nechal zpracovat bez účasti veřejnosti snad v roce 2007 nějakou studii týkající se Hloubětína, její výsledky nebyly zveřejněny. Pokusíme se tuto studii získat a seznámit vás s jejími závěry, které by mohly být jedním ze vstupů do diskuze. Chcete-li se zapojit do iniciativy za zlepšení centra Hloubětína, chcete-li dostávat informace o této kauze napište na adresu praha14@zeleni.cz Nechceme se samozřejmě v žádném případě omezovat na problém Hloubětína, napište nám o tom co se vám libí/nelíbí ve vaší čtvrti, co byste chtěli změnit vy na praha14@zeleni.cz Ing. Jiří Borkovec Více informací:

http://praha14.zeleni.cz/17940/clanek/ centrum-hloubetina-a-jeho-vyvoj/

Redakční rada Zelených novin Ing. Petr Hukal – šéfredaktor, Mgr. Lubomír Bartoš, Štěpánka Bejková, Daniela Bažantová, Ing. Jiří Borkovec, MUDr. Lubomír Kulíšek, Ing. Ilona Picková, Sonja Polláková, Bc. Michal Prager, Ing. Vratislav Štěpař, CSc. E-mail: praha14@zeleni.cz 

5


ZELENÉ NOVINY 1/2011