117
L. Prandnerová: Frýdlantský urbář
cuje urbář zcela věrně. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z nejstarších světských urbářů, tak by si jistě zasloužil větší pozornost. Určitě by měl být proveden pečlivější paleograficko-diplomatický rozbor této písemné památky, který by možná také dopomohl k přesnějšímu určení vzniku tohoto urbáře. Frýdlantský urbář je jedinečným pramenem pro poznání naší historie, dějin hospodářských a sociálních, i dějin frýdlantského regionu.
Poznámky: 1 Salbüchlein pro Tachovsko vydán: Henningsen, Uta, Besitz und Einkünfte der Herren von Rosenberg in Böhmen nach dem Urbar von 1379/87, Historische und Landeskundliche Ostmitteleuropa – Studien, Nr. 5, Marburg an der Lahn, 1989. S. VI–XII, 120 ff; urbář rožmberký vydal Adolf L. Krejčík (ed.), Urbář z roku 1378 a účty kláštera třeboňského z let 1367–1407, Praha 1949. 2 Archivní pomůcka: Smíšková Helena, Rodinný archiv (historická sbírka) Clam-Gallasů (1238) 1529–1947. Inventář, 1996, s. 306, ev. č. 1038. 3 Helena Smíšková, K dataci nejstaršího frýdlantského urbáře, Archivní časopis 4, 2000, s. 226. 4 Urbář panství frýdlantského z roku 1381. Státní oblastní archiv v Litoměřicích 2000. 1. vydání (2 CD). 5 To, že byl urbář sepsán v bibrštejnské vrchnostenské kanceláři usuzuji z toho, že k roku 1381 je datován další bibrštejnský urbář, který si nechali sepsat pro panství Sorau. Nejednalo se však o zvlášť velkou kancelář. František Tadra našel zmínku o jistém písaři z roku 1373 „Johannes presbyter, notarius dd. de Bieberstein“. František Tadra, Kanceláře a písaři v zemích českých za králů z rodu Lucemburského Jana, Karla IV. a Václava IV. (1310–1420), Praha 1890, s. 150. Další písař Bibrštejnů jménem Johannes Gotthold, „zur Zeit unser Schreiber“ je uveden v listině z roku 1409. Julius Helbig (ed.), Urkundliche Beiträge der edlen Herren von Bieberstein (dále jen Urkundliche Beiträge), Reichenberg 1911, s. 63, č. 428. 6 Urbář panství frýdlantského z roku 1381. Státní oblastní archiv v Litoměřicích 2000. 1. vydání (2 CD). Hermann Hallwich, (ed.), Friedland vor fünfhundert Jahren, MVGDB 43, 1905, s. 357–429. 7 Ivan Hlaváček – Jaroslav Kašpar – Rostislav Nový, Vademecum pomocných věd historických, Praha 1997, s. 184. 8 Adolf Kalný, Soupis urbářů jihočeských archivů 1378–1773 I, II, České Budějovice, SOA Třeboň 1975. 9 Podrobné údaje k restaurování urbáře jsem čerpala z přídeští restaurovaného urbáře. Urbář panství Frýdlant, SOA Litoměřice, pobočka Děčín, Rodinná sbírka Clam-Gallas, Velkostatek Frýdlant, inv. č. 505. 10 J. Schultze, Das Landregister der Herrschaft Sorau von 1381, Berlin 1936, s. 112–115. 11 Julius Helbig, Friedland in Böhmen (Umriss der Stadtgeschichte), Deutsche Arbeit, Nr. X, 1911, s. 609. 12 Jednalo se o několik hraničních sporů. Zmínila bych spor Jáchyma z Bibrštejna se Zikmundem Smiřickým na skalách z roku 1539, kdy si Bibrštejn nárokoval i území kolem Jizerky spadající do rozvodí řeky Jizery. Tento spor prohrál viz J. V. Šimák, České dějiny I/5, Praha, s. 741. 13 Joachim Prochno (ed.), Zittauer Urkundenbuch I, s. 154, č. 218. Původní centrum hrad Hamrštejn nahradilo v 15. století rozrůstající se městečko Liberec, které ve 14. století nemělo větší význam. 14 J. Helbig (ed.), Urkundliche Beiträge, Reichenberg 1911, s. 7. 15 Během 14. století získal Frýdlant pravděpodobně hradební právo. Nejstarší potvrzení městských privilegií se dochovalo ale až z roku 1444. Že město mělo hradby, se dovídáme z urbáře. Hermann Hallwich (ed.), Friedland vor fünfhundert Jahren, MVGDB 43, 1905, s. 367, fol. 5b. Urbář panství Frýdlant, SOA Litoměřice, pobočka Děčín, Rodinná sbírka Clam-Gallas, Velkostatek Frýdlant, inv. č. 505, fol. 5b. Jako město je Frýdlant zmíněn v listině k roku 1290. 16 Reluice – převod feudální naturální renty v rentu peněžní. Úrok, zde znamená peněžní rentu neboli dávku, která byla odváděna. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výběr z pramenů: Archivní: SOA Děčín, Sbírka Clam-Gallas, Urbář panství Frýdlant, Liberec a Zavidov 1552 (kopie), inv. č. 2126, karton č. 576. Vydané: Von Bieberstein, Paul Rogalla – Helbig, Julius – Hirtz, Julius (edd.), Urkundliche Beiträge der edlen Herren von Bieberstein und ihrer Güter, Reichenberg 1911.