Soupis poddaných panství svijanského roku 1773: Rychta kamenická – ves Horská Kamenice. Edice historického dokumentu Jakub Feige
Edice zpřístupňuje část historického dokumentu – Soupisu poddaných panství svijanského z roku 17731, v originále „[zničená značka], Fach XI, Fasc 21, Subner 1. Mannschafts Buch auf der Herrschaft Swigann Laukowetz. Pro Anno 1773.“, který je v současné době uložen ve Státním okresním archivu Semily: Sbírka rukopisů, sign. 404 (dále jen manšaftsbuch). Tento významný historický pramen, přinášející důležité informace o obyvatelích svijanského panství – jména poddaných podle rodin, jejich věk, rodinné vazby, sociální zařazení a povolání, u některých osob též poznámku o vojně, sňatku, úmrtí apod., vzbuzoval zájem již prvorepublikových badatelů. Pro muzeum v Turnově jej údajně zachránil Petr Matoušek, vlastivědný pracovník a fotograf ze Všeni (27. 6. 1867 Padařovice – 11. 2. 1951 Všeň), bývalý tajemník politické správy v Turnově.2 Ve třicátých letech pak přičiněním Josefa Voborníka vycházela edice tohoto manšaftsbuchu na pokračování ve vlastivědném sborníku Od Ještěda k Troskám. V ročníku XIII z let 1934–1935 byly vydány zápisy pro panství a zámek Svijany a rychtu příšovickou: ves Svijany, Podolí, Břehy, Pěnčín, Příšovice, Přepeře, Čtveřín, Doubí (fol. 1– 60),3 v ročníku XIV (1935–1936) vyšla rychta žďárská: ves Ploukonice, Mokrý, Všeň, Žehrov, Příhrazy, Kamenice, Skokovy, Srbsko, Žďár, Doubrava (fol. 61–115),4 v ročníku XV (1936 –1937) rychta loukovská: ves Loukov, Sezemice, Drahotice, Buda, a rychta soběslavická: ves Svijanský Újezd (fol. 116–151)5 a v ročníku XVI (1937–1938) pokračování rychty soběslavické: ves Jirsko, Havlovice, Soběslavice, Padařovice, Střížovice, Vitanovice, Vlastibořice, Sedlíšťky, Jivina, Třtí, Radostín, Vrchovina (fol. 152–201), a rychta sychrovská: ves Zásada, Kamení, Radimovice, Červenice, Slavíkov, Sedlejovice, Sychrov s osadou Husa, část Příšovic (fol. 393–415).6 Opomenuta zůstala fol. 201–392: část vsi Vrchovina, rychta rádelská: vsi Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Dalešice, rychta loukovecká: vsi Loukovec, Hubálov, Březina, Olšina, Koryta, Křivolačiny, Jirsko, Sovenice, Mohelnice, Ouč, rychta Okna: vsi Jablonec (u Mimoně), Malá Proseč, Okna, Dolní Okna, Kracmanov, Olšina, Proseč, Kostřice, a fol. 416–424: rychta kamenická: ves Horská Kamenice. Z důvodu ukončení činnosti sborníku v roce 1938 již k jejich vydání nedošlo. XVI 2015 1
Pro tuto edici byla vybrána vesnice Horská Kamenice7, jež tvořila součást panství Svijany od roku 1740. Od správního centra a zbylé državy byla značně vzdálená a izolovaná, a proto jako jediná tvořila samostatnou rychtu. Manšaftsbuch zachycuje stav a proměnu zdejšího poddanského obyvatelstva ve finální fázi období hladomoru, který zasáhl celé Čechy v letech 1771–1772. Poddaní v Kamenici byli sepsáni pravděpodobně na konci října roku 1771. V následném období byly zápisy doplněny o jeden sňatek uzavřený 27. října 1771 a tři listopadové sňatky v roce 1772 (nové manželské páry), o jedno narozené dítě v únoru 1772 (další dvě děti narozené v červnu a červenci nebyly zaznamenány) a o vyznačení úmrtí v průběhu roku 1772 až do prosince.8 V originálu jsou zápisy psány v českém jazyce, výjimečně v němčině, úhledným dobře čitelným novogotickým písmem. Nadpisy – název rychty a vsi, resp. též nadpis „Podruzi“, „Vdovy a sirotci“ – jsou tvořeny výraznějším zdobeným kaligrafickým (kresleným) písmem; jména hospodářů větší novogotickou polokurzívou; jména ostatních členů rodin novogotickou kurzívou. Úprava textu je jednotná. Každá stránka je uprostřed rozdělena narýsovaným sloupcem, na levé části stránky jsou uvedena jména osob, v prostředním sloupci jejich věk (arabská číslice), pravá část je vyhrazena pro poznámku. Jako první jsou zapsány rodiny sedláků a domkářů, poté rodiny podruhů a na konci vdovy a sirotci. Text dokumentu je v edici publikován v plném znění, z důvodu ušetření místa však nebyla zachována grafická podoba zápisu. Členové rodin jsou uváděni za sebou do jednoho řádku (příjmení hlavy rodiny zvýrazněno kurzivou), použity jsou zkratky: d – dítě, děti, dc – dcera, s – syn, vd – vdova, ž – žena (manželka). Původní zkratky pro označení úmrtí N. (nebožtík) a + byly ponechány podle originálu. Čísla za jmény udávají věk dané osoby. Originální text byl doplněn čísly popisnými a stavem (povoláním) hlavy domácnosti: sedlák, domkář, podruh apod.9 Při přepisu byla zvolena transkripce, příjmení, u nichž není jistota správné interpretace, a příjmení německá jsou transliterována. Křestní jména jsou uvedena v dnešní podobě či u méně běžných jmen podle originálu. V edici se vyskytují různé druhy závorek
1_Otázku datace pramene viz níže. 2_Okresní tajemník – úředník okresního zastupitelstva v Turnově, na penzi od roku 1925. Srov. JAKOUBĚOVÁ, Vladimíra. Lidová architektura na fotografiích Petra Matouška, Z Českého ráje a Podkrkonoší. 1992, svazek 5, s. 99–106. ISBN 80-901284-08; HERBST, Ivan František. Také ve Všeni ctí historii své obce, Obecní noviny. Občasník nezávislý na politických stranách a hnutích. Obec Všeň, roč. 8, č. 6, duben 2011, s. 2. Reg. č. E 10007. 3_VOBORNÍK, Josef, ed. Soupis poddaných panství Svijanského r. 1773, Od Ještěda k Troskám (dále jen OJkT). 1934–1935, roč. XIII., s. 76–81, 108–115, 143–146. 4_OJkT. 1935–1936, roč. XIV., s. 5–9, 46–49, 74–78. 5_OJkT. 1936–1937, roč. XV., s. 42–47, 127–129. 6_OJkT. 1937–1938, roč. XVI., s. 12–16, 44–51, 113–116, 151–153. 7_Část obce Železný Brod, okres Jablonec nad Nisou. 8_Podle úmrtní matriky zemřelo v Horské Kamenici v roce 1772 padesát lidí, z toho dvacet čtyři během měsíců července a srpna. Pro srovnání: v roce 1768 ve vesnici zemřelo osm osob, v roce 1769 dvě osoby, v roce 1770 šest lidí, v roce 1771 patnáct lidí a roku 1773 sedm lidí.
19