Církev československá husitská a její sbory v Libereckém kraji PETRA ŠTERNOVÁ
1_SOkA Jablonec nad Nisou, Kronika městyse Držkov. Díl II, digitální kopie, originál uložen na Obecním úřadu Držkov, Dějiny náboženské obce církve československé v Držkově. Dle záznamů Jos. Štěpána, prvního předsedy náboženské obce sestavil učitel Jos. Mejsnar, s. 261. 2_Jedná se o dílčí zmínky o jednotlivých sborech. Srovnej KUDYN, Milan. Husovy sbory v Čechách a na Moravě. Architektura 1920–1940. Olomouc, 2008. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, katedra dějin umění; WENZLOVÁ, Amáta, M. Sakrální architektura Církve československé husitské – vývoj a utváření v počátečním období (1920–1950). In: BUGEL, Walerian et al. Liturgická a eklesiální pluralita na území Československa v první polovině 20. století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická Slavnost umístění třímetrového kalicha na věž sboru ve Vysokém nad Jizerou. Vlevo stojící tesař Franc z Roprachtic, fakulta, 2011, s. 159–192. ISBN vpravo klempíř Ježek, autoři kalicha, vpravo dále stavbyvedoucí Březák, Ježkova sestra a Antonín Vodseďálek, 978-80-244-2907-6. budoucí architekt a autor změny ukončení věže, nedatováno, patrně 1925 (farní archiv CČSH a Vlastivědné 3_Viz KAŇÁK, Bohdan. Stručná muzeum Vysoké nad Jizerou, sign. OV 17) historie [online], Církev československá husitská, 2013 „Byl konec světové války 1918. Národ náš súčtoval s Vídní i s Habsburky, těšil se ze svobody znovu nabyté a rychle [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.ccsh.cz/view. vybavoval se z hlubokého úpadku válečného. Leč ještě jeden odvěký nepřítel národa našeho zde byl, a nebylo ho php?id=18; ČERVENÝ, Vladimír zapomínáno: byl to Řím, který nedovedl smířiti se se světlou památkou Mistra Jana, mučedníka kostnického, kterého a Olga ŠTĚPÁNOVÁ. Církev Československá husitská. lid náš vždy ctil a přes zákaz bývalých úřadů rakouských vzpomínal. A v duchu tohoto velikého Mistra Jana založe- In: VAVERKA, Jiří et al. na byla v novém státě našem demokratická národní církev československá.“1 Moderní sakrální stavby církví Problematice Církve československé husitské v Libereckém kraji byla doposud věnována jen velmi malá pozor- a náboženských společností na území Čech, Moravy nost odborné veřejnosti.2 Vzhledem k této skutečnosti a celkově velmi malému povědomí o dějinách této církve a Slezska. Brno: Jota, 2004, s. dovoluji si v úvodu věnovat poměrně široký prostor popisu jejího vzniku, vývoje a jejích snah o vytvoření vlastního 141–148. ISBN 80-7217-297-2; SALAJKA, Milan. Portrét Církve stavebního programu. Následující pasáže pojednávají o sedmi konkrétních stavbách, které se nacházejí na území československé husitské. Praha: Libereckého kraje. I přes torzovitost dochované pramenné základny je snahou studie zprostředkovat čtenáři přede- Blahoslav pro náboženskou obec Církve československé husitské vším prostřednictvím kronikářských záznamů dobové naladění a popis situace v jednotlivých lokalitách regionu. v Praze 1 - Staré Město, 2007. ISBN 978-80-7000-876-8; Historickému zhodnocení Církve Vznik nové církve3 československé husitské se lak na změny uvnitř katolické církve začínal sílit v celostátní rovině věnuje ve svých pracích skupina historiků kolem Pavla Marka. Regionálními dějinami této církve na území Rakovnicka, Slánska a Křivoklátska se zabývá Jan Krško. Citace ve druhé polovině 19. století. V českých zemích se zásadní literatury k tématu viz KRŠKO, Jan. Stavba kostela Jana Husa v Lužné v kontextu prosadil především tzv. praktický modernismus, který vývoje zdejší náboženské obce církve československé. In: Rakovnický historický sborník, roč. IV, na přelomu 19. a 20. století usiloval o reflektování poRakovník: Státní oblastní archiv v Praze – Státní okresní archiv Rakovník, 2003, s. 103–173. ISSN 1213-5879, ISBN 80-86772-05-5; KRŠKO, Jan. Využití regionálních pramenů pro žadavků doby v církvi. Modernisté v roce 1902 založili zodpovězení některých otázek kolem reformního hnutí katolického duchovenstva a vzniku Církve Jednotu katolického duchovenstva, která v rámci svého československé. In: MAČALA, P., MAREK, P. a J. HANUŠ eds. Církve 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, s. 221–241. ISBN programu prosazovala mj. následující požadavky – za978-80-7325-218-2.
T
vedení českého jazyka do bohoslužeb a zdobrovolnění XIV 2013 1
FONTES_NISAAE_13_01.indd 45
45
16.7.2013 8:29:19