Čekání na třetího 44

Jedno z prvních vyobrazení jídelní seance, při které dva muži používají vidličky na dopravu potravy k ústům, se datuje do roku 1023. Až do pozdního středověku se vidličky v Evropě při jídle nepoužívaly. O způsobech stolování jasně vypovídá prostřená tabule a početná rodina antverpského obchodníka Pierra de Moucherona z roku 1563 od neznámého holandského mistra. Vývoj stolování, jídelního náčiní i servisů bouřlivě pokračoval až do počátku 20. století, kdy se ustálil na dnes běžných standardech. Do těch patří i servírování tzv. ruského typu. Znamená to, že se jídla aranžují na talíř v kuchyni a lidé si u stolu berou jen přílohy nebo přídavky. K počátku 20. století patřila i jistá formálnost a oficialita, společný či sváteční oběd byl i příležitostí předvést se v poslední módní garderobě, s níž korespondovala nazdobená tabule.

Úsměvnou hlášku Julie Robertsové a komedii, kde zazněla, si jistě zařadíte sami. Ale uměli byste sami použít náčiníčko na šneky? Mimochodem, klasické vánoční jídlo. Na Štědrý den představovali postní jídlo těch nejchudších.

Poslední večeře Páně – a co bylo tehdy na stole – je vyobrazena ve statisících variant. Tato pochází z roku 1653 a našli byste ji na Slovensku v kostelíku za Levočou.

Do roku 1589 nové mravy u francouzského dvora zdomácněly. O dvě dekády později král Ludvík XIII. dokonce nože a dýky u stolu zakázal – nejen kvůli bezpečnosti hodujících, ale i kvůli zvyku odstraňovat jimi kousky masa z mezizubních prostor. Dvorní ministr a poradce jeho výsosti, kardinál Richelieu, neslavně známý z Dumasových Mušketýrů, nechal vyrobit pro královský stůl nože se zaoblenými špicemi – předchůdce těch, které používáme dodnes. Jejich rukojeti stejně jako držadla vidliček, u kterých se počet hrotů zvýšil na čtyři, byly miniaturními uměleckými díly. Používala se na ně slonová kost, jantar, křišťál, rohovina či želvovina, do níž byly ryté nejrůznější motivy často zakončené postavami svatých. I proto se příbory ukládaly do speciálních pouzder vykládaných sametem či jelenicí.

Že se představivost návrhářů v gastronomii nezastavuje, potvrzuje „širokorozchodná“ vidlička od Makiho Okamota.

SERVIS, PROSÍM! Způsoby stolování, přehlednost tabule, smysl pro detail i uměřenost porcí se postupně měnily až do Francouzské revoluce. Obžerství vystřídal lákavý vzhled pokrmů, trhání jídla rukama jeho porcování a elegantní konzumace příbory. Lidé začali respektovat i sousedy u stolu. V 18. století se postupně sjednotila škála stolního náčiní, které dostalo jméno opět z francouzštiny – jídelní servis. Obsahoval hluboké talíře, dvojnásobný počet talířů mělkých, různě tvarované mísy na polévku i tzv. omáčník. K servisu patřily také slánka či nádoba na hořčici a samozřejmě příbory. Tentokrát už pro každého stolovníka vždy tři... a více. 

VYTÁHNU A JE TO Paletu nástrojů ve skladném provedení obsahuje kapesní pomocník Leatherman Free T4 Arctic. Do těla délky 10 cm uschoval pomocníky pro jedenáct úkonů, počínaje nožem až po šroubováky či pilník na kov. Viz: www.savetheday.cz

VŠEM UŠÍM Malá bezdrátová sluchátka Bose QuietComfort Earbuds II dokážou vykouzlit skutečně obří zvukový zážitek. Poslední generace má technologii na potlačení ruchů z okolí i kalibraci projevu na míru vašemu zvukovodu a stavu sluchu. Viz: www.alza.cz. DOČKEJ ČASU SU Cestou tzv. slow cookingu gu vznikají lahůdky. MastererChefem v tomto způsobu bu vaření je Boniq Pro 2 Sous us Vide Cooker ověnčený cecenou Red Dot. S výkonem em 1200 W zvládne uvařit až až 20 litrů pokrmu, čas a tepeplota se nastavují na otoč-očném ovladači. ači. Viz: https://boniq.store ore