Říkají to tancem 106

břišní tanec až třeba po step a pantomimu. Každému z aktérů přitom byly role ušity na tělo podobně jako kostým. Vždyť tanec je formou terapie, dříve byl nedílnou součástí rituálů a iniciací. Na rozdíl od nich však má vystoupení Pražského tanečního divadla jeden typický rys: úvodní slova moderátora Ignáce Navrátila, alter ega herce Přemysla Bukovského. Tento „zapomenutý herec malých rolí s nálepkou největšího sklerotika v dějinách českého divadla“ je mistrem improvizace. Pravidelně tak vznikají situace, kdy diváci doslova slzí smíchy.

„V našem sboru se scházejí lidé s vědomím, že člověka nabíjí energií všechno, co ho baví. A tuto energii chceme předávat publiku,“ říká Gábina Novotná (na snímku vlevo).

Vystupovala v cirkusech, nahá pózovala malířům a proslula též jako tanečnice exotických tanců. Špionka, kurtizána a tajná milenka prominentů, Margaretha Geertruida Zelleová. Známější pod jménem Mata Hari. Také o ní má Pražské taneční divadlo jeden kus.

PŘIJĎTE K NÁM, JÁ VÁM DÁM Spojení divadla a tance. Emocí i rozumu. Profesionálního výkonu s amatérským nadšením. Podobná kombinace vtáhne a rozparádí i zarputilého odpírače tradiční veřejné kultury. A pokud to s vámi začíná „cukat“, kdykoli slyšíte rytmickou „vypalovačku“, nestyďte se přidat. Pohyb vyplavuje endorfiny, hormony štěstí, po fyzické zátěži nastoupí pocity klidu a pohody. S těmi okolo si můžete i během zkoušek také popovídat a na rozdíl od virtuálních teamsových konferencí se jich budete i dotýkat. Jinak to naštěstí při tanci zatím nejde.  Viz: www.facebook.com/PragueDanceTheatre/

svatá protekce

PRANOSTIKA ŘÍKÁ, ŽE BUDE-LI NA SVATÉHO VAVŘINCE (10. SRPNA) SLUNEČNO, ČEKÁ NÁS NÁDHERNÝ PODZIM. U APARTHOTELU NESOUCÍHO JMÉNO TÉHOŽ SVĚTCE SI MŮŽETE BÝT JISTÍ, ŽE TO PLATÍ I PRO NASTUPUJÍCÍ ZIMU.

Už při příjezdu do vyhlášeného letoviska Krkonoš – Pece pod Sněžkou – si nový apartmánovo-hotelový komplex řekne o vaši pozornost. Budovy kompletně obložené dřevem s nepravidelnou mozaikou rozsvícených oken trůnící ve svahu pod horskými loukami, vypadají, jako by tam byly odjakživa. Tak přirozeně zapadají do okolního panoramatu a současně se z něj nenápadnou elegancí a minimalistickým designem vyčleňují. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch se sice inspirovali apartmánovými domy ve Švýcarsku, Rakousku či Itálii, ale vydali se vlastní cestou, s respektem k prostředí i tradici oblíbeného zimního střediska. A také za to v roce 2020 (a po právu) získali cenu za architekturu, jakož i nedávno prvenství v prvním ročníku Krkonošské ceny za architekturu. Na místě původní prodejny Jednoty ze 70. let vznikl komplex se dvěma patry podzemních garáží, s kamenným parterem, restaurací, obchody, ski servisem a lékárnou. Na ozeleněné střeše vzápětí vyrostly čtyři „vznosné“ bytové věže, z jejichž oken lze obdivovat nejen „pecské“ sjezdovky, ale i vrchol nejvyšší české hory – Sněžky.