4 minute read

Ve stopách inspirace 82

TLUKOUCÍ SRDCE DOMÁCNOSTI Ani výběr kuchyňských spotřebičů nebývá spontánní záležitostí. U přístrojů ASKO se lze spolehnout na to, že byly prověřeny profesionálními provozy i testy, kterými povinně výrobky prochází, než opustí továrnu. Ať už jde o varné desky, pečicí trouby a konvektomaty, ohřívací, vakuovací či úložné zásuvky a kávovary. Nabídku doplňují odsavače par a mimořádně spořivé myčky nádobí. Třeba chladničky váží často přes 150 kg, neboť se počítá s tím, že na svém místě budou stát roky. Všechny dohromady tvoří harmonický celek tak důležitý pro místnost, jež je srdcem domova.  Viz: cz.asko.com

Advertisement

Luxusní spotřebiče ASKO si můžete pořídit i jako součást prémiové služby Comfort Program s měsíčními platbami po dobu jejich plánovaného užívání. Služba obsahuje i odborné poradenství a asistenci. Je ideální například při pronajímání nemovitosti.

Inspirováno Skandinávií

Krása dlouhých zim s nekonečnými zasněženými pláněmi, kterou střídají krátké záblesky jasného léta překypujícího životem. Ale také drsné klima i omezené zdroje, které Skandinávce naučily, že pro přežití v náročných podmínkách je nezbytná účelnost a ohleduplnost. To vše se odráží v jednotě formy a funkce i v podmanivém designovém jazyku ASKO.

hledačem dokonalosti

V NEUSTÁLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ JSOU UMĚLECKY HODNOTNÉ STAVBY JEDNOU Z MÁLA JISTOT A RADOSTÍ. ZACHYTIT JE PRO DALŠÍ KREATIVNÍM ZPŮSOBEM JE TAK VLASTNĚ UMĚNÍM NA DRUHOU. FOTOGRAF DAN ALKA DÁVÁ SVÝMI SNÍMKY ARCHITEKTUŘE DALŠÍ ROZMĚR A DÍKY ORIGINÁLNÍMU PROJEKTU SE O NĚ DĚLÍ S OSTATNÍMI.

Objevovat krásu v liniích a tvarech budov může každý, často stačí jen pozvednout pohled vzhůru. Ale zachytit téměř portrétním způsobem tvář architektury je nadání, které bylo dáno do vínku jen pár vyvoleným. Doba si však žádá interaktivnější sdílení než jen ukazování fotografií na panelech ve výstavní síni. Dan Alka proto přišel s nápadem dělit se o své tipy na unikátní stavby prostřednictvím aplikace InstaTrio. Nejde o konkurenci klasických turistických průvodců, spíš nápovědu pro zájemce o mimořádné stavby.

Co může návštěvník od vašeho projektu čekat?

Především výběr jen skutečně zajímavých objektů. Nemáte čas něco hledat, ale chcete se někam rychle podívat. Každá lokace je prezentována třemi základními snímky. Po rozkliknutí uvidíte dalších dvacet nebo třicet fotografií, s využitím obsažených údajů si naplánujete výlet a podobně. Výhodou je i silný vyhledávač, podle architekta, typu stavby.

Jak vás napadlo posunout samotné fotografování architektury ještě dál?

Byl jsem motorkář a často jsem se jen tak nahodile projížděl. Když jsem chtěl vědět, co kde mají, zajel jsem do nějakého městečka a koupil si pohlednice. Z nich jsem zjistil, že někde je zajímavá hora, jinde unikátní stavba. I teď si aplikaci dělám vlastně pro sebe, nic podobného není. Ale chtěl jsem, aby mé fotky nezůstaly jen na Instagramu a osobním webu, ale byly užitečné i pro ostatní.

Na in-linech lze rychle objet řadu míst a vytipovat si záběry i správný čas.

Najdou tam i návod, odkud pořídit nejlepší záběr?

Ano. Sklidil jsem i trochu nevole od kolegů fotografů, protože mám často u dané stavby i přesně zveřejněný viewpoint, odkud jsem snímek pořídil. Předtím jsem ovšem třeba celý den chodil a hledal ideální místo, odkud by se dala budova nafotit se správným pozadím a kompozicí. Většina fotografů si tyto informace střeží jako profesní tajemství, já se o ně rád podělím.

Možná by se dalo říct, že fotografování architektury je v závislosti na proměnách počasí či roční době podobně náročné, jako třeba tzv. lovy beze zbraní?

To není nic nového. Například malíř Claude Monet má sérii obrazů jezírka v Giverny s lekníny, které se stále proměňovalo. A jestliže si moderní architekt Frank Gehry vybere u pláště stavby jako materiál titanium, které mění odstíny barev podle intenzity

Nick Grimshaw, Ludwig Erhard Haus, Berlín

světla, je to podobné. Takže když si postavím na jedno místo stativ a budu tam fotit opakovaně v průběhu několika hodin či dokonce dnů a měsíců, pokaždé vyjde jiný snímek. Proto se vracím na vybraná místa a snažím se vystihnout správný a jedinečný moment, který se neopakuje. Některé moje fotografie fungují se zahrnutím lidí v záběru, aby byli ve správném vztahu ke stavbě. Nebo u jednoho snímku s projíždějícím vlakem jsem si vystál zhruba týden, než přišla ta správná chvíle. Aby bylo odpovídající světlo, aby vlak na sobě neměl loga, aby jel správnou rychlostí s ohledem na můj záměr, byl na správné koleji…

Zdá se, že jste „trochu“ perfekcionista?

Mám hodně fotografií, na nichž jsou detaily, které objevíte až při velkém zvětšení nebo vytištění na výstavní formát. Příkladem může být snímek London Eye z časů covidu. Všechny kabinky té atrakce jsou zdánlivě prázdné. Až při bližším pohledu zjistíte, že v jedné z nich je pán, patrně z obsluhy, který v respirátoru shlíží na prázdné ulice Londýna. Počkal jsem si, až se mi ocitne v záběru a otočí se, až pak stiskl spoušť. Takové věci mám moc rád, když se povedou. Když mi na záběru nějaký detail nesedí, jsem schopen si na snímek klidně pár hodin počkat.