10 minute read

Nalezená Popelka 24

Advertisement

ozvěny volání do LESa

KRÁLOVSTVÍ ZELENĚ A PLÍCE PLANETY SE STALY SPOJUJÍCÍ LINKOU DESIGNBLOKU. V KRATIČKÉM SLŮVKU S POUHÝMI TŘEMI PÍSMENY, ALE O TO VĚTŠÍM VÝZNAMEM, SE TOTIŽ UKRÝVAJÍ ODPOVĚDI NA AKTUÁLNÍ OTÁZKY. TÍM SMĚREM VEDE I CESTA K UDRŽITELNOSTI, ÚCTĚ K TRADICI, ŘEMESLU, PŘÍRODNÍM MATERIÁLŮM, NEMLUVĚ O TAKŘKA NEKONEČNÉM ZDROJI INSPIRACE.

Vpražském designblokovém lese se usadili všichni ti, kteří v oboru něco znamenají, nebo na tom pracují. Zavedení výrobci i neznámé značky s originálními nápady, mladí designéři a studenti. Umělecky pojaté bylo i představování produktů – od vířivek přes vodovodní baterie, nábytek, svítidla až po oblečení a šperky. Zlato a stříbro ukryté ve skříňkách hledali permoníci, občas něco (částečně) zakryla umělá mlha. Když se rozptýlila, bylo vidět, že sedačky mohou vypadat i jako mechem porostlé kameny. Zástup výhružně rozpažených větví zase nahradilo industriální podnoží židlí od LD Seating z moravských Boskovic, pro něž expozici navrhla agentura Monument Office. Protože tak jako tvoří dokonalý ekosystém sám les, funguje i výroba. Vše souvisí se vším, jednotlivé složky se navzájem ovlivňují a každý ze zaměstnanců se právě svojí činností podílí na finálním produktu.

SLYŠÍTE TO? CO? TO TICHO? Barevné geometrické tvary pověšené na zdi by mohly být uměleckým dílem. Ve skutečnosti představují panely absorbující nepříjemné zvuky – kroky odrážející se od podlahy i křik vracející se rychlostí a silou bumerangu prázdnými moderními prostorami. Architekti a designéři znají možnosti protihlukových modulů velmi dobře. Přichází čas, abyste je objevili i vy. Viz: https://requiet.ua/en/

SPA JAKO UMĚLECKÉ DÍLO Výrobce vířivek a swim spa USSPA se letos prezentoval také v Uměleckoprůmyslovém muzeu na výstavě Rodinné stříbro. Představil svoji vířivku v sochařském pojetí vytvořenou s využitím technologií, které USSPA běžně používá při výrobě. Inspirací pro expozici byla dnešní hektická doba a potřeba se v ní aspoň na chvíli zastavit, zrelaxovat a nechat vše plynout kolem, což je umění samo o sobě. Viz: www.usspa.cz

HRÁTKY S BARVAMI Srdcem výstavy v klášteře Gabriel Loci byla i letos Designérie, neboli bývalá rajská zahrada. Její podobu vytvářejí každým rokem jiní autoři. Pulzující papírovou oázu lidským očím neviditelného lesního podhoubí tentokrát vymyslela dvojice MY DVĚ. Neboť v hrsti hlíny žije podobný počet organismů jako v celém velkoměstě. Viz: https://mydve.com

FATAL ATRACTION „Člověk je doma tam, kde si pověsí klobouk,“ nechal se slyšet Jan Werich. V době pohovek, stolečků a komod jsou věšáky jejich opomíjenými sourozenci, což je škoda. Neboť jak ukazuje třeba ten z dílny Jakuba Březiny podle návrhu Tomáše Krále, dokonale zpracovaný kus dubového dřeva může vystoupit z prostoru jako švihák solitér, na kterém všichni přítomní nechají nejen své klobouky a kabáty, ale též oči. Viz: eshop.brezinajakub.com NA VYSOKÉ NOZE „Originální nábytek a interiérové doplňky vyrábíme od roku 2013 ve spolupráci s předními návrháři a mistry řemeslníky. Přitom hledáme dokonalost v kvalitě zpracování, trvanlivosti použitých materiálů i v nadčasovém designu,“ říkají Ondřej Zita a Luděk Šteigl. Už od pohledu smyslné křesílko Cocon od Lucie Koldové nejenže hrdě vystrkuje své dlouhé nožky, ale připomíná i známou hlášku z Hříšného tance: Baby přece nebude sedět v koutě. Viz: www.masterandmaster.eu

TVOŘIT A NECHAT TVOŘIT Představivost je mocná čarodějka a právě jí skýtají volné pole působnosti moduly netradiční stavebnice pro malé i velké. Svým bohatým tvaroslovím a barvami dává prostor pro sebevyjádření hrou, tvorbu vlastních světů a až pohádkových příběhů. Viz: www.totemo.cz

KŮŽE, KAŽDÝ PODÍVAT SE MŮŽE Fernanda Echeverriu jste možná už dříve zaregistrovali díky jeho ručně vyráběným botám. Ale stále častěji se materiál, se kterým pracuje, tedy nejkvalitnější kůže z Toskánska, proměňuje a přelévá do doslova organických tvarů kabelek. Jednou vypadají jako koňské sedlo, jindy jako právě se rozvíjející orchidej nebo harmonika. Jako by do návrháře vstoupil duch surrealisty Salvatora Dalího. Viz: www.facebook.com/ferboty/ ZÁKULISÍ TRIKU V jednoduchosti je síla... Podobná, jež působí mezi neodymovým magnetem „neviditelně“ zapuštěným do dřevěného podšálku a kovovou lžičkou. Ta se vznáší v prostoru vysoko nad drobky na stole a pohled na ni vyvolává podobné pocity, jako když sledujeme cirkusové akrobaty přecházející po laně. Přitom je to tak prosté – milý Watsone. Viz: www.clapdesign.eu

POMODLIT SE K BOŽSTVU MÓDY Výzdobu ve stylu tzv. beuronské umělecké školy ve sloupovém sálu s mozaikovou podlahou v přízemí budovy Gabriel Loci na pár dní zastínily prostorem volně povlávající modely šatů, které ženy dokážou udělat ještě krásnějšími. Atmosféra podmalovaná obrazy vysvícenými na strop evokovala příchod zjevení či zázraku.

CHODÍCÍ LAMPIÓN Ohebné futuristické světlo designéra Matyáše Baráka prosvětlí každý barák – školní schodiště i vnitřek Mánesu, kde se autor v září představil na festivalu Czech Design Week 2022. Absolvent produktového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a interiérového designu na londýnské Royal College of Art přitom zaujal už na loňské přehlídce s venkovním modulárním nábytkem Tripus. Viz: www.facebook.com/matyasbarak/

DŮSTOJNÁ ÚLOŽIŠTĚ

Školáci vědí, že uzamykatelné skřínky, anglicky lockery, hlídají nejen učebnice a přezůvky, ale i různá soukromá tajemství. Stejně k jejich výrobě přistoupila i česká značka LOCKERS oceněná na Designbloku 2021. Uvědomila si, že také v kancelářích pevných míst ubývá, flexibilních přibývá a lidé si někam potřebují bezpečně a rychle uložit vše – od tabletu až po oblíbený hrnek. Což může být i případ galerie, či nákupního centra. Skříňkám Lockers se navíc podařilo z nudných úložných řešení udělat funkční designové solitéry.

nakupování jako zážitek

„CHTĚL JSEM ČECHŮM NABÍDNOUT JINÝ POHLED NA NAKUPOVÁNÍ JÍDLA. NIKOLI ZBĚSILÉ OBJÍŽDĚNÍ REGÁLŮ, ALE ZÁŽITEK LA DOLCE VITA, KTERÝ ZÁKAZNÍK NASÁVÁ VŠEMI SMYSLY.“ TAK POPISUJE ROBERTO BRAZZALE MYŠLENKU, KTERÁ STÁLA ZA VZNIKEM KONCEPTU PODNIKOVÝCH PRODEJEN S ČERSTVÝMI MLÉČNÝMI VÝROBKY A ITALSKÝMI DELIKATESAMI LA FORMAGGERIA GRAN MORAVIA.

Tyto obchody jsou zařízené elegantně, ale zároveň jednoduše, v klidných barvách, materiálech a světle. Jsou koncipovány tak, aby se v nich nakupování změnilo z každodenní nezbytné činnosti v co největší potěšení. Při jejich tvorbě si Roberto Brazzale nenajímal architekty ani výzkumné agentury. Vytvořil je tak, aby se v nich dobře nakupovalo i jemu samotnému. „Každý z nás je spotřebitel a sám ví, co jako spotřebitel chce,“ říká muž, který „má na svědomí“ také to, že tato nejstarší italská sýrařská rodinná firma zakotvila v Litovli. V moderní sýrárně vyrábí z kvalitního českého mléka sýr Gran Moravia a další mléčné výrobky. Jak přistupovat k zákazníkům, se sám Roberto učil už jako dítě od svých prarodičů, kteří byli řezníci. „Stával jsem za kasou a celou dobu pozoroval prarodiče, jak pracují se zákazníky. Byli při tom velmi příjemní a vznešení. A všechno to bylo opravdové. Měli hezký vztah a zároveň ty nejlepší produkty. Vztah pro ně byl důležitější než peníze a já chtěl vytvořit něco podobného,“ vysvětluje. Prodejny La Formaggeria Gran Moravia začala rodinná firma Brazzale otvírat v roce 2011. Objevit tam můžete ty nejlepší chutě čerstvých mléčných produktů přímo ze sýrárny Brazzale Moravia v Litovli. Bohatá nabídka kvalitních sýrů, másla, jogurtů, zákysů, syrovátkových nápojů a tvarohu míří z výroby rovnou do firemních prodejen. A opačným směrem získává společnost skvělou zpětnou vazbu. Každodenní osobní kontakt se spotřebiteli totiž umožňuje shromažďovat jejich podněty, které jsou pro výrobu v Litovli skutečným pokladem. Dokáže tak pružně reagovat na jejich chutě, upravovat receptury, zavádět nové výrobky.

DOBROTY POD STROMEČEK Jako každý rok, i letos už v Brazzale spustili on-line prodej vánočních balíčků, kde si vybere i ten nejnáročnější milovník kvalitních potravin a delikates. Ale tím nejlepším zážitkem zůstává osobní návštěva některé z prodejen La Formaggeria Gran Moravia, odkud prostě nelze odejít s prázdnou.  Viz: www.laformaggeria.cz

HISTORIE ZNAČKY

Čerstvé mléčné výrobky z největší sýrárny v Česku Brazzale Moravia dostanete již ve 23 podnikových prodejnách La Formaggeria Gran Moravia. Nabídku téměř 50 kvalitních výrobků doplňují italské potraviny od 80 pe traviny od 80 peč čliv livě ě vybraných vybraných italských producent italských producentů ů. . Ř Řet etě ězec zec v sou v souč časnosti zam asnosti zamě ěstnává p stnává př řes es 140 prodava 140 prodavačů čů, kte , kteř ří obslouží mií obslouží milion a p lion a pů ůl zákazník l zákazníků ů ro roč čn ně ě. .

JEZDÍTE NA LYŽÍCH JAKO ĎÁBLOVÉ? SVÍTIVĚ RUDÉ KOMBINÉZY BYLY MNOHO LET SYMBOLEM RAKOUSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY. U JEJÍCH ZAČÁTKŮ VŠAK STÁL NAŠINEC, RODÁK Z KOŽICHOVIC U TŘEBÍČE MATYÁŠ ŽĎÁRSKÝ. NEJENŽE SE PODÍLEL NA MNOŽSTVÍ PATENTŮ, DÍKY KTERÝM LYŽE A VÁZÁNÍ FUNGUJÍ UŽ TÉMĚŘ 100 LET VELICE PODOBNĚ, ALE VYMYSLEL TAKÉ SYSTÉM TZV. PŘÍVRATNÝCH OBLOUKŮ A JÍZDY V PLUHU. Díky za to, Tyrolsko! K úspěchům Matyáše Žďárského patřil i rekord v rychlosti na lyžích, na nichž překonal 100 km/h.

Udělat si lyžařský kurz tak, aby člověk mohl učit ty, kteří s koordinací pohybů při sjezdu po zasněžené stráni dolů dosud bojují, je snem mnoha lidí. Ale zatímco u nás můžete takové oprávnění získat za týden i na miniaturním kopečku v Chotouni za Prahou, v Rakousku to je „jiné kafe“. Absolvovat a složit příslušné zkoušky třeba u Innsbrucké lyžařské školy ve středisku Axamer Lizum je něco jako vystudovat s červeným diplomem Oxford a proložit to diplomovou prací z Cambridge. Stojí to spoustu úsilí, času a peněz. Základní stupeň pro výuku dětí vychází na cca 1200 eur, třetí nejvyšší je téměř šestkrát dražší. Probíhá bez přestávky od listopadu do dubna a vyžaduje několikaměsíční praxi. Škola v Axamer Lizum založená 22. prosince 1932 má opravdu skvělý zvuk. A to přesto, že její absolventi v počtu nějakých čtyř tisíc červených uniforem s nápisem Tirol, což je spolková země s 300 dalšími lyžařskými školami, budou vždy v duchu zdravé konkurence soupeřit s instruktory ze Salzburgenlandu či z Korutan. Ostatně právě v těchto oblastech se v 80. letech 19. století objevily první pokusy zkrotit ona šibalská prkénka, která do Alp doputovala ze Skandinávie. Byla to též doba charakterizovaná bouřlivým nástupem industrializace. Nároky a požadavky na lidi pracující u strojů se stále zvyšovaly, dělníci strojovému rytmu přestávali stačit, byli vyčerpanější fyzicky i psychicky. Žádný div, že začali utíkat zpět do přírody a v horách umístěných vesnic, ze kterých původně přišli. A všude se stejnou fascinací sledovali dobyvatelské expedice do posledních koutů naší planety, kam ještě lidská noha nešlápla.