2 minute read

Nastavte druhou tvář 20

Myšlenka využití elektrického proudu na dopravu vitamínů do hlubších tkání pleti je stará 85 let. Mašinky, které to dokážou, jsou jen o něco mladší. Tony Silla se s Paulem Rogersem setkali ve Face Place jako klienti. Nejenže se tam blíž poznali, ale studio v Los Angeles nakonec koupili. Od nich má licenci na pražskou pobočku LaDana Edwardsová a Douglas Kaufmann.

Advertisement

tvář tvářící se spokojeně

Kdy vyrazit do Face Place? Rozhodně dřív, než vám iPhone přestane načítat Face ID. Říká se, že muži stárnou pomaleji než ženy, ale není tomu tak. Kolagen, základní bílkovina těla, rozdíly pohlaví nerozlišuje. Zhruba od třiceti let věku ho lidské tělo vyrábí stále méně, až ustane úplně. Vede to ke ztrátě elasticity pleti, ale i vypadávání vlasů, snížené pevnosti kostí, snižující se vláčnosti svalů. Proto je nutné dodávat kolagen tělu uměle, zvlášť když na první pohled poznáte jeho nedostatek na lidské tváři.

CO POJÍ WESTERN Z MEXICKÉHO POHRANIČÍ S OSTROVY VZDÁLENÝMI 300 KM OD AFRIKY? SLUNCE, JEŽ TAM PÁLÍ I V ZIMĚ, NEMLUVĚ O TOM, ŽE „KANÁRŮ“ JE (NEPOČÍTAJE 7 statečných a 2 v hlavní roli

LA GRACIOSU) SEDM A JSOU PROFLÁKLÉ ASI JAKO SNÍMEK SE STEVEM MCQUEENEM A CHARLESEM BRONSONEM. TEĎ VYRAZÍME NA LANZAROTE A FUERTEVENTURU.

Na Lanzarote je stále cítit žár země. A to tak silně, že v národním parku Timanfaya připravují v restauraci návštěvnického centra masové špízy i ryby přímo na „sopečném“ grilu nad skalní puklinou vyhřezlou přímo z nitra ostrova. Černé plochy sutě a lávy pokrývající Ohňové hory (Montaňas del Fuego), jen občas narušuje zeleň malvazové révy. Kamenné zídky, které keříky na pláni La Geria velké přes 5000 hektarů chrání před větrem, připomínají z dáli tisíce tureckých srpků měsíce. Už v roce 1994 se dostaly na seznam památek UNESCO a defilují též v myslích řady gurmánů. To díky vínu Malvasia, které se na Lanzarote vyrábí. Má jasně žlutou barvu, chutná jako jitrocelový sirup, a přesto někde vzadu na patře rozeznáte kouřové „pekelné“ tóny. Podobně majestátní tóny, avšak pro změnu vážné hudby, buší návštěvníkům do sluchátek v autobuse, který NP Timanfaya pomalu projíždí. Okolní „měsíční krajina“ se nezměnila od šest let trvajícího běsnění vulkánů v první polovině 18. století. Na padesát vesnic tehdy pohřbila láva, jež zalila i dvě třetiny ostrova. Není většího kontrastu mezi těmito „mrtvými místy“ zbarvenými občas do odstínů rezavě červené, okrové, hnědé až po fialovou a do dáli zářícími bílými domky. Mnoho z nich pochází od umělce-ekologa Césara Manriqueho (1919-1992). Díky přátelství s guvernérem ostrova se mu podařilo prosadit, že na Lanzarote nesmí vyrůst žádné výškové budovy. Domky však musí nést bílou barvu omítky a ten černobílý obraz může být ozvláštněn maximálně odstínem dveřních rámů či oken. Dům tohoto vizionáře lze navštívit v Taro de

Okružní jízda po Lanzarote je vlastně poutí po Manriqueových stopách. Uvidíte jeho sochařská díla a kovové předměty, jež se pohupují ve větru a zvoní. Srdce návštěvníků však zasáhnou jeho stavby.