Choice 22

ARCHITECTURE LIVING STYLE ENTERTAINMENT ART&DESIGN DISTANT TRAVEL VSTUPENKA DO SVĚTA ŽIVOTNÍHO STYLU | NO 22 | 2019

VELKÁ MORAVA VOLÁ

VÍNO NALITÉ DO SKLENKY JE AŽ NA KONCI CESTY, KTEROU TVOŘÍ LIDÉ

PALETA BAREV Z PROVENCE

TOULKY KRAJEM, KDE MALUJE SVĚTLO

VÝLET NAD LETNOU ODKUD A KAM SAHAJÍ HRANICE TÉTO ČTVRTI? ZÁLEŽÍ NA VZPOMÍNKÁCH

TRIPP TRAPP® ˷MHPMʐOEREGIPʁ˷MZSX ˵MHPMʏOE 8VMTT 8VETT® Qɧ ^E WIFSY HPSYLSY LMWXSVMM E FSLEXʀ TˏɳFʛL 3H WZɯLS Z^RMOY Z VSGI WI TVSHEPS NM˶ ZɳGI NEO QMPMɸR˧ OYW˧ /H]F]GLSQ NI TSWXEZMPM ZIHPI WIFI Z]XZSˏMP] F] ˏIXʛ^ WELENɳGɳ ^ 3WPE E˶ HS ˘ERKLENI

:]VSFIRE ^ QEWMZRɳLS FYOSZɯLS ʏM HYFSZɯLS HˏIZE XEXS ˶MHPMʏOE ^EVYʏYNI HɳXʛXM WTVɧZRSY TS^MGM RE WI^IRɳ Z OXIVɯQOSPMZ ZʛOY +VEZɳVSZɧRɳ NQɯRE ^HEVQE E ^ɧVYOE PIX NI NM˶ TSQ]WPRSY XˏI˙RMʏOSY RE ^ɧZʛV

(6%,3&).03:% 46%,% WWW.MYBABYSTORE.CZ

editorial

Vzpomněli byste si, kdyby se vás někdo náhodou jako teď já zeptal, co jste dělali před devíti lety? Jasně, v roce 2010. Prezident Václav Klaus měl novoroční projev, který trval patnáct minut, popílek z výbuchu sopky na Islandu pod ledovcem Eyjafjallajökull přerušil leteckou dopravu na téměř patnáct týdnů a my spolu s dalšími kolegy pracovali patnáct hodin denně, abychom připravili do tisku první vydání magazínu CHOICE. Ne, že bych na to vzpomínal často, intenzivní prožitky k novinářské profesi jaksi patří a ve chvíli, kdy si říkáte, že přišel čas alespoň k takto dloooooooooooouhému odpočinku, přijdou chvíle ještě intenzivnější. Ostatně ty skončily teprve před pár dny, když odešlo do tiskárny číslo, které držíte v ruce. Přesto doufám, že na vás zapůsobí pohodovým, téměř ospalým dojmem. S výjimkou surové reportáže o poznání vlastních hranic v americké divočině se jednotlivé články houpou na pozitivních vlnách právě končícího léta a voní dálkami a odpočinkem. A také vzpomínkami řádově mnohem staršími, než je devět let.

Malířská malebnost Provence 88 / 93 Všichni tam létají v červenci a srpnu obdivovat levandulové lámy připomínající fialově zbarvenou hladinu moře. Mnohem lepší je přitom vyrazit na podzim. To jsou teploty snesitelnější, Francouzi po dovolené milejší a záplavy turistů prořídlejší.

Pojďte s námi na pražskou Letnou v době, kdy vás na tribuny Sparty pustili za papírovou tříkorunu, vzneste se nad každodenní realitu balonem představivosti malíře Kamila Lhotáka. Ponořte se do CHOICE, jako byste se zahrabali do teplého písku na pláži. A když se u čtení začnete nudit, vždy ho můžete odložit a zkusit udělat hvězdu, přemet nebo salto. Jako v mnoha životních situacích je třeba pořádně se rozběhnout a nebát se vyšvihnout co nejvíc vzhůru.

Petr Tůma / šéfredaktor

4|

VYBAVENÍ, TIPY Jak se připravit na svatbu snů 10 / 11 Račte prosím vstoupit 17 Ve jménu hravosti 21 S lehkou myslí 25 Nechat se vézt 38 / 39 Prostě Leatherman 50 / 52 Jasný svit Astridu 80 / 81 Za svět bez kouře 87 / 88 Druhý život šatstva 98 / 99 Riedel – křehký příběh skla 103 / 104 INSPIRACE Voňavá architektura 8 Nejsem umělec! 12 / 16 Požili jsme... 18 První a poslední Nils Jebens 27 Kus Skotska v Třebíči 36 / 37 Jejich Letná 40 / 41 Chytře sbaleno 53

50

tiráž

obsah

Vydává Orizamut s. r. o.

IČO: 24 31 60 67 DIČ: CZ 24 31 60 67 www.choicemag.cz Korespondenční adresa Václavkova 176/2 Praha 6, 160 00 Šéfredaktor Petr Tůma tuma@choicemag.cz tel.: +420 775 123 742 Obchodní ředitelka Pavla Vondráčková vondrackova@choicemag.cz tel.: +420 602 573 886 Grafická úprava Nina Nováková novákova@choicemag.cz Editorka Alena Bintrová info@choicemag.cz Stálí spolupracovníci Jan Dušek dusek@choicemag.cz Tomáš Suchomel suchomel@choicemag.cz Jan Klouček kloucek@choice.cz Externisté Jiří Vašek, Dušan Honzík, Magdaléna Pražáková, Tomáš Binter, Ivan Verner, Jiří Mlsný, Tereza Křivská, Jiří Šubrt, Pavlína Gerla Holasová, Kamila Písaříková, Kristina Vítková, Josh Bernstein, Hynek Alt, Daniela Vilhelmová, Jakub Mertl, Otakar, Pokorný, Jan Pražák Tisk D.R.J. Tiskárna Resl, s. r. o., Sokolská 1341 Náchod, 547 01

S melodií volantu 59 / 63 Doslova zrnko po zrnku 64 / 65 27 pater nad realitou 74 / 77 Velká Morava žije! 74 / 77

100

KAM (SI) PŘÍŠTĚ VYRAZIT Michelinská volenka 10 Kamil Lhoták a jeho svět 22 / 24 Mlsně povídková knížka 28 / 31 Klenot v srdci Vysočiny 32 / 35 Perla pražského podhradí 54 / 58 Jediná touha přežít 66 / 71 Modrozelené dotyky Algarve 72 / 73 Místo nahoře 82/ 83 Takový jiný obchod 84/ 86 S úctou k Attersee 87/ 88 Kráska nad vodou 100/ 104

Čtvrť, která neexistuje 42 / 49 Letnou znají Pražané i většina přespolních. Ale když se jich zeptáte, kde se přesně nachází, neboť na mapách je maximálně Letenská pláň, ztotožní ji právě s plochou, na níž tábořila už vojska Zikmunda Lucemburského. S místy, kde na počátku minulého století cvičili sokolové prostná, než je vystřídaly organizované průvody s povinnými mávátky i bez nich.

28

42

59

Veškerá práva jsou vyhrazena, není určeno k prodeji na stáncích.

Foto na obálce Petr Tůma, Provence Evidenční číslo MK ČR E 19567

|5

text Dušan Honzík foto archiv

voňavá architektura NA POLIČCE V KOUPELNĚ I ZA OKNEM LZE NAJÍT TVARY, V JEJICHŽ GENECH KOLUJÍ PRVKY TÉŽE RODINY. PODÍVEJTE SE NA ADRESU WWW.FANN.CZ A POROVNEJTE SI JEJICH DNA.

6|

Medvídek MOSCHINO je zpět, a to v prudce elegantní karafě. Stačí mu něžně pootočit hlavičku fungující jako rozprašovač a závan vůně kombinující nádech mandarinek, jablek a magnolie hřejivě obejme prostory nejen dámského budoáru. Cena za 50 ml 1 599 Kč.

Majitele hotelu DOG BARK INN asi nelze podezírat, že by neměl rád čtvernohé miláčky. Psi mají u něj nocleh zdarma a ještě vždy dostanou své oblíbené granule.

Jejich pány zase může těšit fakt, že snídali v největším bíglovi na světě.

Toaletní voda LAURA BIAGIOTTI uzřela světlo světa v roce 1994 společně s ikonickým flakonem ve tvaru kapky. Květinově ovocné aroma evokující rozkvetlou louku je doplňkem mnoha žen a má věrné příznivkyně dávno po své první edici. Cena 50 ml 1 499 Kč.

Ve tvaru lahve SHANGHAI CENTER postaveno není, ale jde o „největší otvírák“ světa. Navíc zkonstruovaný tak, aby přežil zemětřesení až o síle 8 stupňů Richterovy škály. A ano, replikou budovy nabízené jako suvenýr láhev skutečně otevřít lze.

Doslova bouři emocí umí spustit temně rudá lahvička VERSACE EROS FLAME. Plameny, jež rozdmýchal samotný bůh lásky, hřejí závany pepřového dřeva zjemněného okvětními lístky růží. Mužnou smyslnost dodává kombinace cedru, vetiveru a santalu. Cena za 50 ml 2 079 Kč.

DŘEVOSTAVBA připomínající kostičku Lega či Dupla stojí v Amsterodamu, neboť Holanďani mají ergonomičnost a šetření místem v krvi. Do proluky mezi činžáky vmáčkli pětici pater obložených dřevem borovice, takže to v domě voní jako v lese.

Ohňostroj květů skrývá originální flakón, kterým značka SALVATORE FERRAGAMO otevírá novou kapitolu v historii dámských parfémů.

Vůně Amo Ferragamo Flowerful probouzí fantazii a přenáší své majitelky do světa duhových barev, snění i krásy. Cena za 50 ml 2 019 Kč.

85 MILIONŮ KORUN stojí tato kulturní památka v klasicistním slohu trůnící poblíž sídliště Ďáblice. Bývalá vodárenská věž Mazanka je nyní upravena jako třípodlažní mezonetový byt se schodištěm po obvodu a celoskleněným výtahem uvnitř.

Minimalistická značka DICORA URBAN FIT sází na ty, které více než obal zajímá to, co je uvnitř. Dámská vůně Milan míchá tóny ovoce a květů na ambrovém základu. V duchu italského stylu preferuje vyváženost elegance a svůdnosti. Cena za 100 ml 579 Kč.

HRANOL NA VÝŠKU je už od dob Le Corbusiera jedním se základních kamenů architektury. Že lze i nudný věžák uchopit jinak, o tom svědčí činžák v kyperské Nikósii. Připomíná sice děrný štítek, ale z bazénu na střeše je bezvadný výhled.

A je tu pánská vůně TRUSSARDI RIFLESSO Blue Vibe. Modravý flakon jako by odrážel dvě tváře moderního muže – přes den seriózního manažera a v noci člověka s rozeklanou duší umělce, kterému konvenují smyslné orientálně dřevité tóny. Cena za 50 ml 1 879 Kč.

MODRÁ JE DOBRÁ, ale v architektuře nepříliš užívaná barva. Jednou z čestných výjimek, kterou nelze pro výšku 74 metrů přehlédnout – ať už se na Olomouc díváte odkudkoli – je mrakodrap v komplexu BEA campus na třídě Kosmonautů.

Nespresso Boutiques: Praha: Pařížská 10, Praha 1; OC Černý Most, Chlumecká 765/6, Praha 9; OC Chodov, Roztylská 2321/19, Praha 4; OC Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5; OC Metropole Zličín, Řevnická 1, Praha 5; OC Letňany, Veselská 663, Praha 9; Brno: náměstí Svobody 13 www.nespresso.com

CHUŤ ALSASKA V ZÁTIŠÍ Role hostujícího šéfkuchaře se V Zátiší od 10. do 13. září ujme Jérôme Jaegle, držitel mnoha kulinářských ocenění včetně těch z mezinárodních soutěží Prix International Taittinger nebo Bocuse de Bronze Europe. Jeho restaurace L’Alchémille v Kayserbergu nese jednu hvězdu a v nebeském vaření tento mistr překvapení pokračuje i nadále, navíc s odkazem na doby, kdy alchymisté využívali dnes již zapomenuté bylinky. Nevíte-li, jak chutná kontryhel nebo pyl či chlorofyl, máte šanci to při šestichodovém menu zjistit. Za cenu 2 880 Kč včetně vinného párování. Viz: www.zatisigroup.cz

michelinská volenka

ZÁMĚREM ANDRÉHO MICHELINA BYLO VYDAT PRŮVODCE PO NEJKVALITNĚJŠÍCH RESTAURACÍCH VE FRANCII. KNÍŽKA Z ROKU 1888, URČENÁ PRO ŘIDIČE, OBSAHOVALA I ADRESY GARÁŽÍ ČI PUMP. A MY SE PTÁME. VÍTE, KDE SI MŮŽETE NA PODZIM V PRAZE OPRAVDU HVĚZDIČKOVĚ NAČEPOVAT?

OD JEDLÝCH BALÓNKŮ DO AMSTERDAMU Restaurace Il Giardino Toscano zve na zážitkový večer britského šéfkuchaře Chrise Naylora. Přiletí do ČR po 7 letech, naposledy zde s dvojicí dalších hvězdičkových kolegů připravoval catering pro 100. finále Davis Cupu. Večeře se uskuteční 31. října od 18 hodin a šestichodové menu párované s víny stojí 2 950 Kč. Těšit se lze už na úsměvný amuse bouche – jedlé balónky – ochucené maracujou s kávou a mátou. Součástí večera je losování o pobyt pro 2 osoby na 2 noci v NH hotelu v Amsterdamu a příspěvek 200 eur na večeři v tamním podniku Vermeer, kde Chris vaří.

Viz: www.ristoranteilgiardino.cz/menu/michelin-menu

Sicily is my love

Produkty SMEG zakoupíte u výhradního distributora pro malé domácí spotřebiče a lednice Potten & Pannen - Staněk, Újezd 25, Praha 1 | Vodičkova 2, Praha 1 | Nový Smíchov, Praha 5 | Palladium, Praha 1 Obchodní 110, Čestlice | Rumunská 43, Liberec | Šantovka, Olomouc | Vaňkovka, Brno |NC Centrál Bratislava nebo na www.pottenpannen.cz a www.pottenpannen.sk

FINE ART DECORATION | DOLCE&GABBANA Artwork | SMEG embodied technology |

Made in Italy

text Tereza Křivská foto Jiří Šubrt, Pavlína Gerla Holasová, archiv

tipy na svatbu snů CHVÍLE, KDY SI MUŽ A ŽENA ŘEKNOU ANO A VYDAJÍ SE NA SPOLEČNOU CESTU, PATŘÍ K NEZAPOMENUTELNÝM ŽIVOTNÍM MILNÍKŮM. ABY BYL ONEN VELKÝ DEN OPRAVDU DOKONALÝ, SOUSTŘEĎTE SE NA DETAILY. ZVĚČNĚNÉ KOUZLO OKAMŽIKU Upozorněte hosty, aby své mobily nechali schované v kapsách a fotografování přenechali profesionálovi. Čím dál tím populárnější je také focení po obřadu, umožňující novomanželům, aby si odnesli i trochu jiné než jen reportážně laděné snímky. Pro tuto variantu se rozhodli i novomanželé Janine a Peter Robertsonovi.

Před chrámem svatého Víta je zvěčnil fotograf Jiří Šubrt.

PRTEN NA CELY ZIVOT Nemporende volorio nsequ as pra voluptiis culpa vend aep e quid igni mus. Oc cuptat. Con resto v oloren deliquos nimin enimagnatis eUpt atemp os dolore

BEZ STAROSTÍ...

Nemá jít o maratonský běh, ale o den plný štěstí a pohody. Proto se nebojte celou organizaci svěřit do rukou agentury, která se postará o vše důležité.

Díky tomu vám odpadne spousta starostí a uvolní se vám čas, který můžete věnovat jeden druhému i všem okolo.

ORIGINÁLNÍ DOPLNĚK Silueta jelena je hlavním motivem ručně vyráběných šperků z dílny Kamily Písaříkové. Nechybí ani na čelence za 690 Kč pro všechny nevěsty toužící po výjimečnosti.

Viz: www.deers.cz

10 |

PRSTEN NA CELÝ ŽIVOT PRS Kruh Kru je symbolem nekonečna – proto si no novomanželé na důkaz věčné lásky vyměňují prsteny. Luxusní minimalistický vym Niessing Ring s „plovoucím diamantem“ Nies je k dostání pouze v limitované edici.

Viz: www.halada.cz

Y SVATEBNÍ NOVINY c Vtiskněte svému Dni D punc m osobitosti díky svatebním aví novinám, které hosty pobaví ou a blíže seznámí s nevěstou hat i ženichem. Lze si je nechat líč. vytvořit od kreativců na klíč. cz.

Viz: www.fler.cz.

LUXUSNÍ STOLOVÁNÍ K dekoru patří nejen květiny, ale také nábytek a doplňky! Ať už se je rozhodnete ladit do vintage či boho stylu, nebo dáte přednost luxusní zlato-bílé kombinaci à la královská svatba, můžete si to obstarat ve výběrové půjčovně.

Viz: www.svatbar.cz.

L ZAOSTŘENO NA DETAIL Tisíc drobností se jako mozaika složí v dokonalý celek. Nezapomínejte na detaily jako jsou závěsné ozdoby, svícny na stolech, etikety na lahvích, jmenovky na stole, nástěnka s fotografiemi obou novomanželů... Vše by mělo mít jednotící prvek.

MÍSTO MÉHO SRDCE...

Prostor, kde stvrdíte lásku manželským slibem, má zásadní dopad na úspěch akce. Vyberte si takové, kde lze uskutečnit obřad (v exteriéru i v interiéru pro případ špatného počasí) a které současně nabízí zákoutí pro svatební snímky i možnost hostiny. To vše splňuje luxusní Hotel Hoffmeister & Spa na Malé Straně.

Viz: www.hoffmeister.cz

| 11

text Petr Tůma foto archiv

nejsem umělec!

NÁVRHÁŘ PETR NOVAGUE MÁ POMĚRNĚ VYHRANĚNÉ NÁZORY. STEJNĚ JAKO VE SVÉ TVORBĚ K NIM DOŠEL HLOUBKOVOU ANALÝZOU A ŘÍKÁ JE VŠEM OTEVŘENĚ.

MLUVÍ TAK I S KLIENTY.

Dfilmař Honza Hřebejk. Ty první dvě věci už mám, k vývrtce

esignér je ten, kdo navrhl kolo, židli a vývrtku. Tak to vidí třeba

se možná ještě dostanu. Zajímají mne jednoduché, až lapidární věci každodenního použití. Kartáček na zuby, klika. Nebo brýle.

Byla by výzva vymyslet nový systém skládání nožiček.

Ale lidé si design spojují víc s produkty, jako je televize, jídelní servis, pohovka.

Když se doma obklopíte pěknými věcmi, tak se tam jedna pohovka ztratí. Ale vezměte si například kolo. Projedete se na něm a všichni se za vámi otočí. A nemusí to být na Tour de France.

Tam asi favorita s vaším rukopisem neuvidíme...

To doufám! Neměl jsem ambici vytvořit závodní kolo, zadání bylo městský retro bicykl. Snažil jsem se ho odlišit tvary – má atypický podstavec či tvar sedlovky. Na technickém řešení jsem spolupracoval s profesionálními konstruktéry, použili jsme řemen místo řetězu a dynamo ukryli do předního náboje kola, zadní ukrývá řazení. I tak převážil vzhled nad technikou. Nedávno jsem to kolo viděl ve výloze s pánskými obleky a skvěle je doplňovalo.

Navrhujete a vylepšujete naprosto odlišné výrobky. Co si o nich musíte nastudovat?

Všechno. Práce designéra je blízká žurnalistice, advokacii nebo režii filmu. Dobrý novinář by měl umět napsat o všem, pokud si sežene zdroje. Kvalitní designér se též může směle postavit čemukoli. Musí analyzovat, co vylepšit a upravit... možná dodá to, co výrobku léta chybělo. Bavíme se však o designu produktů pro sériovou výrobu, která má i ekologický aspekt. Je to odlišné, než když dejme tomu lijete barvu na plátno a současně se tím politicky k něčemu vyjadřujete. I tomu se říká design.

12 |

Petr Novague Už během studií na Umprum se uplatňoval jako industriální designér. Dnes je mimo jiné držitelem devíti ocenění Red Dot a čtyř German Design Awards, ačkoli hlásá, že do síně slávy mají putovat výrobky a že je správné, když jejich „stvořitelé“ zůstanou kdesi v pozadí. Že nevadí, pokud nevíte, kdo vám navrhl auto nebo kuchyňský mixér. Hlavně, že jste s nimi spokojeni.

V současnosti žije Petr v Brně a Praze a má dvě děti. Ve volném čase se nejraději věnuje lyžování, ale je též milovníkem rychlé jízdy a obdivovatelem vozů značky Porsche.

| 13

V čem ještě vidíte úskalí této profese? Že náš stát nemá dlouhodobou strategii zaměřenou na to, aby lidé bohatli. Není tlak na hrubý národní produkt a ten narůstá jen tehdy, máte-li kvalitní výrobky s přidanou hodnotou. Jsme zemí subdodavatelů, proto není třeba ani tolik designérů. Ti, co potkávám, jsou více užití umělci.

Takže vy se za umělce nepovažujete…

Na to slovo jsem alergický. A to mám vystudovanou střední i vysokou uměleckou školu. Bohužel na rozdíl třeba od architektů nemají čeští designéři profesní komoru. V Německu a USA se po studiu stáváte členy organizace, která vám pomáhá. U nás je každý architektonický návrh autorským dílem, ale designéři nemají oficiální razítko, které by dodalo jejich práci na vážnosti.

Co vy a interiérový design?

Mám opačný názor než pořad Jak se staví sen. Každý by si měl vybavit domov sám. Něco jiného je firemní showroom. V tom, který jsem nedávno navrhl pro firmu Sapeli vyrábějící dveře, jsem kladl důraz na to, aby dokázal oslovit každého příchozího, odlišné typy zákazníků. Snažil jsem se ho udělat tak, aby odpovídal „obecné“ estetice. Řadě lidí ale chybí smysl pro barevnost, cit pro detail. Ať už jde o vybavení bytu nebo oblékání.

Navíc jsou pod společenským tlakem. Jaksi se od nich očekává, že

HLAVA S 5 500 VLÁKNY „Ergonomie kartáčku byla nejdůležitější. Tělem kartáčku prochází rýha zajišťující lepší a stabilnější držení, pomáhá tak lépe čistit zadní osmičky. Počet vláken a jejich jemnost jsou pro zubní kartáček klíčové, a proto má Spokar X pouze měkká vlákna,“ dodává Novague. A co bylo na tomto projektu nejtěžší? „Kartáčky jsou v principu dosti podobné, řeší se detaily. Je v tom paralela s mobilními telefony.

Nejtěžší tak bylo najít míru detailu.

Vsadili jsme proto na ergonomii, ta je dle mého názoru pro zákazníky nejsrozumitelnější.“

14 |

by měli nějak chodit oblečeni, nějak bydlet. Sám to mám nastaveno tak, že když vypukne nová módní vlna, jdu proti ní. Byla doba, kdy jste neviděl designéra v obleku – tedy až na mne. Dnes jich je spousta, tak chodím oblečený jinak… Ale nejde jen o trendy, spíš o jednání lidí. Málo se jich chová normálně.

Jak jsou na tom s chováním klienti? Řeknu to tak. Kdo má příliš peněz, ztrácí soudnost. Díky bohatství má pocit, že cosi ovládá, ale není to vždy pravda. Už proto, že se obklopí lidmi, kteří dělají věci za něj a možná mu i podsouvají špatné názory. Lépe se pracuje s menší firmou, chudším člověkem. Nepodléhají názorům právníků ani PR oddělení. Když Apple vedl Steve Jobs, byl to on, kdo rozhodl, že budou prodávat jediný model telefonu. Zemřel a podívejte, kolik je na trhu různých iPhonů. Muž, co je dnes ve stejné funkci, neumí bouchnout do stolu a říct: „Pojďme to udělat takto, buďme výjimeční!" Snažím se zákazníkům ukazovat realitu, ale ne vždy ji chtějí vidět. Často jdou cestou ústupků, než aby něco pořádně změnili. Udržují si svou komfortní zónu.

Vzory nemáte, prý je ani nehledáte. Jobs je výjimkou?

Slovu vzor se bráním, připadá mi až nebezpečné. Něco jiného je, když k někomu chováte úctu, obdivujete, co dokázal. Apple je jasným příkladem toho i toho. Obrovsky bohatá firma, která dnes bohužel ztratila smysl pro realitu a přestala vyrábět unikátní věci.

Jak dlouho vznikají vaše projekty?

Dveře tři roky, kartáčky dva, kolo čtyři nebo pět let… Vždy to „visí“ na straně výrobce, dostat něco do masové výroby je složitější, než si laik umí představit – upravit stroje, přizpůsobit software.

Rád pracujete pro české firmy...

Ano, zubní kartáčky Spokar z Pelhřimova nebo Sapeli z Jihlavy jsou důkazem. V druhém případě jde o rodinnou společnost, která léta vyrábí dveře. A najednou se rozhodli, že by chtěli jít dál a nabízet opravdu unikátní produkt. Takový, který by využívali architekti, pracovali s ním, sami ho mohli modifikovat.

Slogan „Dveře nejsou deska“ pochází od vás?

Když jsme v Sapeli začínali, tak jsem jim řekl, že vyrábí jen desky – byť vyšperkované povrchy, barvami, stupni nehořlavosti atd.

Nejprve se trochu urazili, ale pak uznali, že to je vlastně pravda.

Společně jsme si pak dali cíl, že to změníme.

Jak znělo zadání toho projektu?

Vymyslet dveře, které se budou vymykat těm běžným z výrobního programu a zůstane z nich přidaná hodnota firmě.

S TVAREM NÁRODNÍ VLAJKY Také prkénko z Brd vyráběné firmou UBRD vyhrálo prestižní cenu Red Dot Award. A co k němu říká Petr Novague? „Podařilo se u něj docílit maximální jednoduchosti, která vychází z funkce.

Když jsme ho do soutěže přihlašovali, měl jsem tušení, že by mohlo zaujmout. Povedlo se.“

| 15

NEREZOVÉ VLNY „Vlastně nevím, jestli slovo inspirace do designu vůbec patří.

Jedná se totiž o velice zodpovědný proces, který začíná analýzou, a poznatky, které přinese, jsou až následně promítnuty do práce designéra. Ten musí hledat, nacházet i kultivovat, aby byl výsledek jasný a srozumitelný. Jako u nerezových truhlíků Wave české značky Kasper,“ říká Petr Novague.

Sapeli totiž nevyrábí kliky, získával ji tak v řadě případů producent klik. A tak jsme postupně přišli na dveře, které kliku nepotřebují. Když se ohlédnete do historie, tak dlouho ani žádná neexistovala. Zámek nahrazovala petlice a dveře se otevíraly tak, že jste na ně zatlačil.

Máte už dveře Muteo doma?

Ne, jsou teprve na začátku výroby a určené do velkých, doslova klíčových prostor. Ale zvažuji výstavbu dřevostavby a tam bych si „zetka“ dal. Protože mě vážně baví, jak kliku nepostrádáte. Ten nápad jsem samozřejmě musel obhájit a odborníkům v Sapeli říkal něco v tomto duchu: Vzpomeňte si, jak se starší notebooky musely odjistit, aby šly otevřít. Ty zámky dnes téměř vymizely a nikomu to nevadí. V tom je výhra designéra, ať už to byl kdokoli.

Jaké máte další cíle na poli designu?

Získat větší počet odborných cen. A také propagovat výrobky českých firem a víc s nimi proniknout na trhy německy mluvících zemí. Ty jsou symbolem kvality světového designu. Není to až tak složité, jak by se mohlo zdát. Design nepotřebuje překladatele, mluví napohled srozumitelnou řečí tvarosloví. Už ze své podstaty je mezinárodní.  Viz: www.novague.com

SKLÁDAČKA ORIGAMI „Lehce stohovatelná židle pojmenovaná Edge je vyrobená z hliníku a vhodná pro univerzální užití v interiéru i exteriéru. Ocenění Red Dot v kategorii produktový design získala v roce 2012."

INSPIROVÁNO PANEM PORCHEM „U auta RS 200 bylo zajímavé, že jsme postavili vozy, které prezentují firmu a současně jsou ukázkou mé dovednosti. S nadsázkou jsme vytvořili čtvrtou největší automobilku v ČR, byť se jedná spíš o kusovou výrobu speciálů. Když si budete chtít RS 200 koupit, vyjde vás na 4,5 milionu korun.“

16 |

račte vstoupit

JE NĚCO JINÉHO, KDYŽ SE PŘEDSTAVUJETE SAMI, NEBO VÁS DO SPOLEČNOSTI UVEDE NĚKDO UZNÁVANÝ. TAK TOMU JE V PŘÍPADĚ PRÉMIOVÉHO SHOWROOMU SAPELI UNLIMITED V KARLÍNĚ. NAVRHL HO PETR NOVAGUE A JEN TAM SI LZE PROHLÉDNOUT, VYZKOUŠET A OBJEDNAT REVOLUČNÍ DVEŘE MUTEO. NEDÁVNO ZÍSKALY JIŽ PÁTÉ ZAHRANIČNÍ OCENĚNÍ, ZLATOU MEDAILI V KATEGORII HOME INTERIOR PRODUCT NA SOUTĚŽI EUROPEAN PRODUCT DESIGN AWARD V BRUSELU.

P

rodejnu či pobočku firmy Sapeli najdete v každém větším městě. Ale nový showroom nazvaný Unlimited je už od pohledu jiný. Nečekají tam stohy katalogů ani ceníkové listy s technickými výkresy. Nikdo vám tam nebude nabízet standardní řešení, říkat, že něco nejde. To místo je určené k tomu, aby zaběhlé hranice a mantinely bořilo. Má ambice fungovat též jako prostor pro setkávání, pomyslný „meeting point“, kde architekt či zákazník přednese myšlenku a ta v rámci diskuse dostane konkrétní obrys a následně řešení.

PŘEDSTAVÁM SE MEZE NEKLADOU „Dveře až do stropu, sešikmené dveře, neviditelné zárubně z hliníkových profilů či skrytá pouzdra dveří zajíždějících do stěny. Ty všechny vyžadují zvláštní technologie i montáž. Chtějí je nároční zákazníci, kteří nás tím současně nutí přemýšlet a hledat nové cesty k realizaci jejich představ,“ říká o poslání Sapeli Unlimited Petr Jíra – vedoucí inovací jihlavské společnosti. Jde o customizaci na míru, podobně jako když si objednáváte drahý sportovní

vůz. Aby byl význam slova showroom naplněn, je vyplněn i reprezentativním výběrem dveří těch nejvyšších řad a pochopitelně vzorky povrchů, skleněných výplní, klik, dýh, hran, závěsů atd. Minimálně stejně přesvědčivá však je třímetrová simulace na LED panelu ovládáném přes tablet. Na místě si lze pár dotyky nastavit dveře i zárubně, vybrat barvu stěn i typ podlahy. Hned vidíte, zda to k sobě ladí. V Sapeli Unlimited se jednoduše setkáte s těmi nejlepšími, často revolučními produkty této rodinné firmy.

Ať už to je Muteo spojující dveře a kliku v jediný celek, nebo další unikátní novinka – celoskleněné dveře a až 4 metry vysoké příčky Sapglass. Proces konzultace pokračuje přes zaměření produktu, výrobu až po finální montáž a pozáruční servis. I dveře se totiž musí seřizovat podobně jako kolo, aby dobře šlapaly a mohly Sapeli dobře reprezentovat.  Viz: www.sapeli-unlimited.com Ocenění a zájem o Muteo u nás i v zahraničí ukazují, že rozhodnutí o investici do jeho vývoje a výroby bylo správné.

TO, CO NIKDO JINÝ NEMÁ „Muteo nejsou jen obyčejné dveře. Je to systém, který má hloubku, plasticitu, sošnost a eleganci. Díky němu lze v interiéru vytvářet čisté, nerušené plochy, které jsou snem každého moderního architekta. Kromě toho si každý zákazník může upravit Muteo přesně podle představ a vybírat z nepřeberného množství barevných a materiálových kombinací,“ dodává k jedinečným českým dveřím Marek Sedlák, obchodní ředitel SAPELI.

| 17

IL MOLO PRAGUE Ačkoli stojí nabídka nového fine-diningového podniku na Maltézském náměstí na toskánské kuchyni a spoustě mořských ryb v kombinaci s domácky dělanými těstovinami, není od věci zajít si tam na kávu a lehký moučník – například krém z mascarpone s lesními plody. Můžete se posadit na bar a dívat se do otevřené kuchyně, kde Daniele Zingoni provozuje své gastronomické čáry. Učil se od mistrů oboru, jako jsou Alain Ducasse v michelinské restauraci Jules Verne v Paříži nebo Carlo Cracco v milánské restauraci Ristorante Cracco – a je to vidět.

Viz: ilmoloprague.cz

požili jsme TUČNÁ JÍDLA A ALKOHOL JSOU NAŠEHO ZDRAVÍ NEPŘÁTELÉ, AVŠAK JAK ŘÍKALI UŽ HUSITÉ – NEPŘÁTEL SE NELEKEJME A NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎME.

HERGETOVA CIHELNA Dvojice kuchařů – Petr Laštovička a Jan Strnad (vpravo) připravili ve známém podniku s magickým výhledem na Karlův most bohatou kolekci hravých a svěžích novinek. Hvězdou mezi předkrmy je tatarák zjemněný smetanou a dochucený kaviárem, což mu dává lehce rafinovaný nádech. Z hlavních pokrmů lze doporučit jehněčí v arabském stylu s jogurtem, kořením ras el hanout, pečeným lilkem, cizrnovým pyré a granátovým jablkem. Mezi dezerty kraluje svěží ananasové carpaccio s kokosovou zmrzlinou a chuťově jedinečnou maracujou.

Viz: www.kampagroup.com COINTREAU FIZZ Lehký drink Cointreau Fizz si snadno namícháte i doma a mile osvěží například při grilování. K přípravě stačí pouze 4 cl francouzského likéru Cointreau, 10 cl sody a šťáva z limetky.

Viz: www.remy-cointreau.cz

18 |

text Jiří Mlsný foto archiv

CRÈME DE LA CRÈME Kde najdete největší nabídku zmrzlin v Praze?

Přece ve Zmrzlinovém salonu na Národní, kde si můžete vybrat z více než 40 druhů. A které že jsou nejoblíbenější? Dominuje jahodový sorbet, kterého se v sezóně prodá až 60 kilogramů denně, v jehož závěsu „běží“ sorbety z manga a lesních plodů.

A pak jsou to klasiky, které Češi milují, ať už jde o zmrzlinu vanilkovou, pistáciovou či čokoládovou.

Viz: www.cremedelacreme.cz

SPOJKA KARLÍN Celkem 356 nádherných květin vám zpříjemní zážitkovou gastronomii v nové restauraci otevřené v nedávno dokončené kancelářské budově Praga Studios.

Spojka Karlín se hlásí k flexitariánství (maso si dej střídmě a ať je z volných chovů, kde bylo se zvířetem šetrně zacházeno), nenajdete tam ani žádné průmyslově zpracované potraviny či rafinovaný cukr. Zato naklíčené luštěniny, fermentované potraviny, jako kombuchu, zázvorové pivo a podomácku kvašené okurky.

Viz: www.spojka-karlin.cz

BENJAMIN Stejnojmenná restaurace v pražských Vršovicích nově nabízí kulinářské kurzy zaměřené na tradiční pokrmy našich předků s příměsí novodobého akcentu a opomíjených surovin – brukve, vodnice, tuřínu a černého kořene. Cena je 3 400 Kč na osobu a jejich počet je určen minimalistickým prostorem podniku, kterému se podařilo už po roce působení dostat se na stránky michelinského průvodce.

Viz: www.benjamin14.cz

| 19

text Jiří Vašek foto archiv

KDYŽ MÁTE NA VÝBĚR GLO představuje moderní variantu užívání tabáku. Zahřívá ho na teplotu cca 240 °C a tím, že nedochází k jeho spalování, jsou emise měřených toxických látek ve srovnání s tradiční cigaretou nižší o 90–95 %. Jde o zážitek podobný kouření, avšak dle dostupných studií výrobce s potenciálně nižšími zdravotními riziky. Bez popele, kouře i nepříjemného zápachu.

Viz: myglo.cz

DVĚ TVÁŘE JEDINÉHO Jací jste, ukazuje vaše chování, ale i způsob mluvy, oblékání a také to, jak voníte. Nad esencí muže se zamysleli i autoři vůně UOMO Alberto Morillas a Marie Salamagne, když aroma bergamotu a šalvěje povýšili na další rovinu opojně voňavým cedrem a římským kmínem. Dál není co dodat, jen se nadechnout. Viz.www.fann.cz

směrem vpřed ZATÍMCO DÁMY HODNOTÍ ŘADU VĚCÍ KOLEM SEBE PODLE TOHO, JAK NAPOHLED VYPADAJÍ, PÁNY ZAJÍMÁ I TO, CO SE SKRÝVÁ POD JEJICH POVRCHEM. OD TOHO SE TOTIŽ VĚTŠINOU ODVÍJÍ FUNKČNOST A SPOLEHLIVOST. ON THE ROAD AGAIN Že čtyři jsou o dvě víc než dvě, ví na rozdíl od motorkářů majitelé automobilů i vášniví cestovatelé. Jejich společníkem bývá zavírací „švýcarák“a ve stejné linii spolehlivosti kráčí či se spíš na čtyřech nehlučných kolečkách vezou zavazadla téže značky. Skořepinový kufr Spectra 2.0 je vybaven TSA zámkem s číselnou kombinací a zárukou na deset let.

Viz: www.e-zavazadla.cz

BĚŽ ZA KAMARÁDY A HRAJ SI! Chytrá žena nemusí nic podobného partnerovi říkat, stačí naznačit, že rozumí... Útěk od počítače za sportem je cestou, jak zůstat v pohodě. A pokud s vámi nikdo downhill na kole nedá, nechte se doprovázet alespoň odolnou kamerou SONY Action Cam HDR-AS50. Funkce SteadyShot potlačuje otřesy způsobené terénními nerovnostmi i divokým ťukáním půllitrů. Viz: www.sony.cz

20 |

ŠPERK BEZ POZLÁTKA Režimy pro chůzi, běh, jízdu na kole i turistiku nabízí fitness náramek Deveroux P5. Kromě počítání kroků, spálených kalorií a měření tepové frekvence si dokáže přes GPS čip zapamatovat vaši přesnou trasu včetně nastoupaných vrcholů.

Viz: www.superveci.cz

ve jménu hravosti

ŠARMANTNÍ, SVŮDNÝ, BOUŘLIVĚ VÁŠNIVÝ. PŘEDSTAVÍTE SI TAK ITAL(K)Y? STEJNĚ LZE POPSAT ZNAČKU SMEG. JDE O ZKRATKU (SMALTERIE METALLURGICHE EMILIANE GUASTALLA) PŘIPOMÍNAJÍCÍ DOBU, KDY SMEG VYRÁBĚL KRYTY PRO PECE JINÝCH SPOLEČNOSTÍ.

R

adar, tryskový motor či první televize. To byly převratné vynálezy, které se objevily po skončení II. světové války.

Ve stejnou dobu vstoupila na trh domácích spotřebičů značka Smeg dodnes vlastněná rodinou Bertazzoni. V roce 1956 představila jeden z prvních sporáků s funkcí automatického zapalování pod mazlivým názvem Elizabeth. Vsadila na to, že pokud mu dají ženské jméno, stane se víc než jen kuchyňským spotřebičem. Inovativní přístup potvrdila i u pračky s předním plněním uvedené v době, kdy převládaly ty plněné shora.

V 70. letech vyrobila jako první myčku na 14 sad nádobí a v další dekádě první vestavnou varnou desku a troubu v Evropě.

Ale největší poprask mezi konkurencí i zákazníky způsobila, když v roce 2007 po bok tisíců hranatých chladniček postavila tu pojmenovanou FAB28. Retro přístroj žensky oblých tvarů a zářivých barev s chromovanou rukojetí jako z padesátých let. Řada firem se ho snaží kopírovat, a přesto bezúspěšně... Smeg je pouze jeden. A pouze u něj dostanete lednici limitované řady s britskou vlajkou Union Jack či s Mickey Mousem.

Made in Italy. Motto spojené se značkami Fiat či Ferrari, ale též Gucci, Armani, Prada, Fendi, Cavalli nebo Smeg.

Retrolednice se zaoblenými tvary je ikonou, která funguje jako designový prvek.

SURFOVÁNÍ NA RETRO VLNĚ Na časy, kdy do sebe spolehlivě zapadala ozubená kolečka a výkon přístrojů neřídila elektronika, myslíme stále častěji.

A právě vzpomínka na tuto lehce idealizovanou dobu je součástí image značky Smeg spolu s maximální funkčností. Reklamace produktů je menší než 1 %. Na retro vlně se vezou i designéři a architekti včetně Guida Canaliho (který navrhl firemní budovy v Guastalladě). Malé kuchyňské spotřebiče, které jsou ve výrobním programu od roku 2014, nyní dostaly do vínku barevný design od Dolce & Gabanna. Pro italský módní dům je řada nazvaná „Sicily is my love“ první aktivitou mimo svět módy. Doplňky do kuchyně se díky ní změnily v malá umělecká díla plně odpovídající filozofii společnosti, kdy se technologie snoubí se stylem. Je jedno, zda si vyberete konvici, toustovač, mixér, robot či kávovar. Stanou se prvkem kuchyně, na který budete hrdi. Ostatně už slavný americký interiérový designér 30. let Billy Baldwin řekl: „Buďte věrni svému estetickému cítění, protože nic, co milujete, vám nezestárne.“ A to platí na výrobky, kde se elegance pojí s funkčností, dvojnásob.  Viz: www.pottenpannen.cz

| 21

text Alena Binterová foto archiv

1

Kamil Lhoták a jeho svět TĚŽKO ŘÍCI, KDO KOMU SLUŠÍ VÍC: ZDA KAMIL LHOTÁK ALŠOVĚ JIHOČESKÉ GALERII, ČI NAOPAK. JE TO DŮSTOJNÝ PROSTOR PRO HISTORICKY NEJVĚTŠÍ VÝSTAVU DÍLA TOHOTO AUTORA.

V

hlavním sále zámecké jízdárny, jež stojí těsně vedle zámku Hluboká, se do 6. října zabydlely malby, grafiky a kresby naplněné svébytnou poetikou. Alšova jihočeská galerie (AJG) tam pořádá výstavu, která svou šíří nemá obdoby: představuje 430 artefaktů, tedy retrospektivu tvorby Kamila Lhotáka ve třech zásadních oblastech jeho výtvarné činnosti. Prostor je uspořádaný do tvaru hexagonu, v jehož centru stojí motocykl Douglas.

Na něm Kamil Lhoták podnikal výlety do krajiny, kterou rád maloval – často jezdíval třeba do Českého středohoří. Šest paprsků protíná vývojovou linii slavného výtvarníka, který byl samoukem, od počátků v 30. letech až do 80. let minulého století. U stropu visí horkovzdušný balón, jeden z nejznámějších motivů Lhotákových obrazů. Atmosféru umocňuje velocipéd kostitřas i autentické jízdní kolo, na němž malíř jezdil a které nyní zapůjčilo Technické muzeum v Brně. Za pozornost stojí i „kabinet kuriozit“, v němž jsou

22 |

2

3

1 Dva balóny před startem (1940)

2 Velký stroj pouště (1966)

3 Hráči baseballu –

rozměrem 250x150 cm největší obraz Kamila Lhotáka (1947) | 23

Velkolepý prostor zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie působí monumentálně.

zajímavosti ze studentského období včetně časopisu, který budoucí výtvarník vydával se svým spolužákem už ve 14ti letech.

Samozřejmě s automobily a motocykly v hlavní roli.

VZNIKÁ I NOVÝ FILM Je-li prohlídka zámku Hluboká vstupenkou do pohádky, platí něco obdobného i pro návštěvu Lhotákovy výstavy v sousední AJG. Rozprostírá se tam říše fantazie, která potěší návštěvníky hravostí i vlídností. Známé a hojně rozšířené obrazy a ilustrace Kamila Lhotáka milují děti i dospělí. Ostatně i kurátor výstavy Libor Šteffek ho objevil právě díky knihám ze svého dětství. „Začalo to obrázky motocyklů a aut, pak jsem si oblíbil dobrodružné knihy od Arthura Ransoma, které ilustroval. Postupně jsem zjišťoval, čím vším se Kamil Lhoták zabýval, a fascinovalo mě to. Ještě víc mě překvapilo, že jeho dílo čítající přes 2 000 obrazů a čtyři sta ilustrovaných knih nebylo podrobně zpracováno. Proto jsem se mu začal od konce 90. let věnovat,“ konstatuje Šteffek, který už o Lhotákovi napsal dvě monografie a spolupracoval i na vydání dalších knih o něm. Měl proto velkou radost, když ho oslovil ředitel AJG Aleš Seifert s nabídkou uspořádat retrospektivní výstavu právě v Hluboké nad Vltavou.

Hlavní sál jízdárny poskytl dost místa pro exponáty zapůjčené

24 |

i ze vzdálených zemí včetně Japonska. Sama „Alšovka“ vlastní více než dvacítku maleb, grafik a kreseb Kamila Lhotáka, a to včetně jeho největšího obrazu Hráči baseballu. Výstavu doplňují komentované prohlídky, 7. září tam měl premiéru i filmový dokument o tomto umělci.

POHLED OKOUZLENÉHO DÍTĚTE V dnešní uspěchané době zaměřené na spotřebu k nám obrazy Kamila Lhotáka promlouvají zvlášť naléhavě. Dokázal dát nezajímavým místům kdesi na periferii i starým technickým předmětům působivou poetiku. Na pohled nepotřebné haraburdí se skládá z věcí, jež mají duši. I ony kdysi něčemu sloužily a dnes vypovídají o pomíjivosti světa… Lhotákův osobitý rukopis bývá označován jako „pohled okouzleného dítěte”, snad proto je tak přitažlivý i pro dospělé. A také čím dál víc ceněný. Přitom na gymnáziu měl z kreslení čtyřky, dokonce pětky! „Kreslím jen to, co mě baví,“ cituje jeho odpověď svému učiteli Adolf Branald v knize Můj přítel Kamil. To bude asi to tajemství úspěchu. Přijďte se přesvědčit a dopřejte si na to dost času – v jeho světě se nespěchá, tam se chodí snít.  Viz: www.ajg.cz, https://www.facebook.com/alsova.galerie Alšova jihočeská galerie do 6. 10. 2019 / denně 9:00 – 18:00

text Magdaléna Pražáková foto archiv

s lehkou myslí DÁT STAROSTEM SBOHEM JE PŘÍJEMNÉ KDYKOLI BEZ ČEKÁNÍ NA VHODNÉ ROČNÍ OBDOBÍ ČI SPRÁVNÉ POČASÍ.

STAČÍ SE ROZHODNOUT A UDĚLAT SI MALÉ SOUKROMÉ PRÁZDNINY. KLIDNĚ HNED TEĎ V ZÁŘÍ, ŘÍJNU, LISTOPADU.

VŽDY PŘIPRAVENA Ať už je potřeba se zahřát, či naopak zchladit, bez nápoje se správnou teplotou to není ono. Termokonvice Alfi Gusto je maximálně nápomocna – čaj a kávu udrží teplé až dvanáct hodin a studené drinky nezteplají ani za dvojnásobný čas. Na tyto izolační vlastnosti dává výrobce 5 let záruku.

Viz: www.inteligentni-termoska.cz

NEKONEČNÁ VOLNOST Geny pařížského módního domu Lanvin si v těle nese vůně nazvaná A girl in Capri. Jak jméno napovídá, v ženách i mužích v její blízkosti má vyvolat vzpomínky na cestování i bezstarostnou lehkost bytí. Snad proto je vůně s citrusovým nádechem ideální na denní nošení.

Viz: www.fann.cz HROZNY ODPOČINKU Relaxace a víno jsou věci k sobě mile ladící. Což dobře ví ve wellness hotelu Akademie Naháč v Choceradech, jen třicet kilometrů od hlavního města. Tamní Wine & Spa potěší milovníky vína nejen při degustaci, ale také během procedur, na které se používá božský mok v podobě rakouské čistě přírodní kosmetiky značky Vinoble. Viz: www.hotelnahac.cz DO NEKLIDNÉ DOBY Rámus je zkouškou nervů. Sluchátka Bose QuietComfort 35 II se systémem aktivního potlačení hluku umí vytvořit osobní oázu ticha i virtuální sál pro nerušený poslech hudby.

Specialitou je podpora zvukové rozšířené reality, třeba p pro orientaci v neznámém městě.

Viz:: www.basys.cz

ČISTÉ POTĚŠENÍ Že ani vozy s elektromotorem nemusí ztratit na zábavnosti, naznačuje funkční designová studie ID Buggy. Její čisté tvary se nechaly inspirovat plážovými vozítky populárními v 60. a 70. letech minulého století, novodobý nástupce však stojí na modulární platformě MEB pro akumulátory poháněné vozy značky Volkswagen.Viz: www.volkswagen.cz

| 25

text Petr Tůma foto archiv

první a poslední Nils Jebens

MAJITEL SPOLEČNOSTI KAMPA GROUP PROVOZUJÍCÍ DVĚ PRESTIŽNÍ RESTAURACE JE VYSTUDOVANÝ INŽENÝR. KDYŽ PŘIŠEL ROKU 1994 DO PRAHY, ŠOKOVALO HO, JAK MÁLO ZDE BYLO PÁR LET PO SAMETOVÉ REVOLUCI KVALITNÍCH GASTRONOMICKÝCH PODNIKŮ. A TAK SE TO ROZHODL NAVŽDY ZMĚNIT.

Co tě PRVNÍ napadne, když někdo připomene pětadvacetileté výročí Kampa Parku?

Příslovce dlouho. Potvrzují to desítky lidí, kteří zde pracovali, jedli, slavili. Když se jdu občas najíst jinam, často někdo vyběhne z kuchyně se slovy – ahoj, šéfe! V Kampa Parku se letos sejdeme v listopadu, abychom to oslavili.

Kdy jsi NAPOSLEDY řekl šéfkuchaři Markovi Raditschovi jen tak z legrace, že je vůl?

Hecujeme se pravidelně. Za čtvrtstoletí spolupráce si to můžeme dovolit. Už to není dávno jen šéfkuchař, ale parťák. Stejně dlouho s námi pracuje i manažer Robin Krbec, kolegyně Linda a další.

Vzpomeneš si na PRVNÍ známou osobnost, která restaurant Kampa Park navštívila?

Brzy přišel prezident Havel, byl tu Schwarzenegger a členové skupiny U2. Ti zde strávili dobré tři dny, s Bonem jsme vyrazili i na noční tah Prahou a skončili v Blue Light Baru. Těžko říct, zda by si to pamatoval. Každý zná krále, ale ten zná jen pár lidí...

Kampa Park je vyhlášeným místem večírků. Kdy ses NAPOSLEDY vracel domů nad ránem?

Nedávno... bohužel. Dřív to bylo dvakrát do týdne, teď jednou za měsíc. A aby na mne doma žena nečekala, je vhodné říct, že přijdu „o něco později“. Lidé, kteří v tomhle byznysu jedou na party vlně, to dlouho nedají. Ty máš druhé víno, já vodu.

Jaká byla tvá PRVNÍ česká věta po příchodu do Čech?

Cizinci většinou říkají „pívo, prosím“, ale já se naučil něco ve smyslu „máte krásné oči a ještě delší nohy“.

Přijel jsi sem jako ředitel společnosti provozující casina. Kdy sis NAPOSLEDY zahrál ruletu?

Už nesázím. Občas jsem hrával karty o menší sázky... ale na takovou zábavu si člověk může rychle zvyknout. Abys vyhrával, musíš to dělat často, mít odhad, rychle počítat, být si jistý.

26 |

Co tě napadlo, když jsi v roce 1995 PRVNĚ viděl z Karlova mostu dům, kde se restaurant nachází? Že to je fantastické místo... Horší to bylo, když jsme s tehdejším obchodním partnerem Tommym přišli blíž. Budovou prorůstaly stromy, neměla okna, zato propadlou střechu. Přesto jsme šli do veřejné zakázky na její opravu a nabídli víc, než jsme všude rozhlašovali.

Co tě NAPOSLEDY zaujalo na kulinární scéně?

Udivuje mě, jak snadno a často jsou lidé manipulovatelní. Řekne se „domácí kuchyně od babičky“ a už se olizují. Jako profík to hned prohlédneš. Na slovíčkách tenhle byznys nefunguje.

Podnik měl už své renomé, když přišly povodně. Na co si PRVNĚ vzpomeneš?

Na překvapení, jak jsme zranitelní. Vltava zaplavila Kampa Park, voda byla i v Pařížské, kde jsem bydlel, měl jsem ji také v kanceláři. Zalila též na otevření zrovna připravovanou Cihelnu.

Povodeň přišla o víkendu a kolaudace měla být v úterý. Nový podniktak nebyl ani pojištěn. Naštěstí jsme stačili odvézt většinu vybavení. Ale mělo to i pozitivní stránky. Objevilo se hodně lidí, kteří nám pomohli, a já zjistil, komu věřit, na koho je spolehnutí. Znovu jsme otevřeli až na Silvestra. Stěny obou budov přesto vysychaly až do jara.

Máš POSLEDNÍ přání – pochopitelně v rámci tohoto povídání... Co třeba další restauraci?

Musela by být na místě jako jsou Kampa Park či Cihelna. K nám totiž budou lidi chodit vždy kvůli výhledu i kvalitě pokrmů a servisu. Ale otevřít nový podnik jen proto, abych si mohl říct, teď mám tři, to mě ani nenapadne. Ani bych nesehnal lidi. Spousta mladých odchází i díky kvalitnímu gastronomickému vzdělání do ciziny, ti starší zase mění obor. Protože když umí nabízet víno a jídlo, zvládnou prodávat i byty, auta, cokoli. Vydělají víc a rychleji. Přitom nemusí být v práci od rána do rána, svátky nevyjímaje.  Viz: www.kampagroup.com

Nils Jebens

V Praze téměr třicet let žijící Nor je skutečným matadorem gastronomie, kterou pomohl svými restauracemi „vystřelit“ na orbit srovnatelný se světovými podniky. Kampa Park a Cihelna jsou nejen cizinci vyhledávaná místa, kde se snoubí vysoká kvalita potravin s profesionální obsluhou a zážitek umocňují pohledy na Staré Město a Vltavu doslova z labutí perspektivy. Samotný Karlův most je od Kampa Parku tak blízko, že „...stačí natáhnout ruku a jedna ze soch vám zamíchá martini“.

Nils je ženatý, má dvě děti a psa Calimera.

| 27

MAĎARSKÝ CHEF OF THE YEAR Opravdu atraktivního hosta bude mít 11. ročník Karlovského gastrofestivalu, který se uskuteční 4. až 6. října ve valašských Velkých Karlovicích.

Vedle ochutnávek (nejen) místních specialit a tradiční soutěže o nejlepší frgál nabídne také michelinské degustace ve Spa hotelu Lanterna. Tentokrát s jedinou Michelinem oceněnou šéfkuchařkou střední Evropy, Maďarkou Eszter Palágyi. Kromě toho, že skvěle vaří, to je dáma doslova k nakousnutí...

Viz: www.karlovskygastrofestival.cz

OBJEVUJTE ETNOSVĚT Vegetariánská a veganská gastronomie má bezpochyby svá specifika. Kuchyně restaurantu Etnosvět vět ale dokazuje, že existuje řada ingrediencí,í z nichž lze připravit pestré pokrmy lákající i masožravce. ožravce. Například čočkový burger s hořčičným ým dipem a hranolky překvapí chutěmi dosud nezvykle neznámými. Na menu však najdete i stálice světových podniků, například pappardelle, risotto nebo čokoládový fondán.

Viz: www.etnosvet.cz

máte hlad?

KDYKOLI SI ZAJDETE DO NOVÉ RESTAURACE A DÁTE SI NĚJAKÉ JÍDLO, JE TO, JAKO BYSTE PRÁVĚ OCHUTNALI A POZNALI NĚČÍ PŘÍBĚH. POJĎTE SI TEĎ S NÁMI V TAKOVÉ POVÍDKOVÉ KNÍŽCE LETMO ZALISTOVAT...

POTĚŠTE SVÉ SMYLY Do zámku Chateau Mcely se jezdí za doslova pohádkovými zážitky. Přísloví Co na srdci, to na jazyku vyznává tamní šéfkuchař Honza Štěrba, který čerpá inspiraci z okolních lesů a své nápady kombinuje s tradičními rodinnými recepty majitelů Cusumano. V zahradě dokonce postavil vlastní udírnu. Na letošní říjen už tradičně připravuje nové menu, v listopadu se pak lze těšit na Svatomartinské hody a Jablečné slavnosti.

Viz: www.chateaumcely.cz

28 |

ČTVERO DRINKŮ VE FOUR SEASONS Pop-up restaurace Piazzetta byla inspirována náměstím starých městeček. Najdete ji na terase hotelu Four Seasons a doporučujeme dát si White Negroni. Koktejl postavený na ginu, martini a bezovém likéru St. Germain. Anebo Luce – drink na snímku. U jeho zrodu stály coby sudičky whisky Canadian Club, smotaný kousek slaniny, javorový sirup a hořký třešňový likér. A samozřejmě Michael Z. Pechlof, který koktejlové menu připravil. Pohled na siluetu Hradu dostane po třetí sklence díky nim netušené rozměry...

Viz: fourseasons.com/prague

text Jiří Mlsný foto archiv

na bezbolestná rána KOCOVINA JE VÝSLEDKEM SLOŽITÉ CHEMICKÉ REAKCE, JÍŽ SE NÁŠ ORGANISMUS SNAŽÍ ODBOURAT ALKOHOL, KTERÝ NÁM JEŠTĚ VČERA TAK CHUTNAL. RECEPTŮ, JAK SE S NÍ VYROVNAT, JE DLOUHÁ ŘADA, ALE BOHUŽEL ŽÁDNÝ NEFUNGUJE. TEDY NEFUNGOVAL, NEŽ TO ZMĚNIL NÁPOJ PŘÍZNAČNĚ NAZVANÝ ALCOHOL KILLER.

Š

koda, že jsme se ve škole v hodinách chemie neučili, co se děje v lidském těle po pořádné párty.

Ethanol se přeměňuje na acetaldehyd, který poškozuje buňky jater. Játra se jej snaží z těla odbourat a při tom nestačí dorovnávat hladinu krevního cukru, který je hlavním zdrojem energie například pro funkci mozku.

Alkohol navíc způsobuje i to, že se organismus odvodňuje – blokuje tvorbu antidiuretického hormonu, jenž zamezuje nadměrným ztrátám vody.

POSLEDNÍ DRINK VEČER, PRVNÍ RÁNO Vody můžete vypít velké množství a doplňovat ji minerály a vitamíny, ale vhodnější je dát si pár loků nápoje Alcohol Killer. Obsahuje totiž vše potřebné.

Základem je pramenitá voda z Alp, která je vhodná i jako kojenecká. Doplňují ji vitamíny A a C stejně jako vitamíny B až po D a K. Díky výtažkům z květu černého bezu, hlívy ústřičné a citronové trávy nápoj obsahuje i množství dalších prvků – chromu, mědi, železa, jódu, sodíku, selenu a zinku. Sama citronová tráva blahodárně působí na trávicí soustavu a navíc má antiseptické, antioxidační a antimykotické účinky. To doplňují beta-glukany, které jsou zdrojem energie pro imunitní buňky. Naopak uhlohydráty, jež dodávají tělu „palivo“ a také zpomalují vstřebávání alkoholu, zastupuje glukózo-fruktózový sirup. Díky unikátnímu složení bez konzervačních látek a zbytečné chemie posiluje Alcohol Killer detoxikační proces v těle a pomáhá až o 40 % rychleji odbourávat alkohol z krve. Co víc si přát?

TROCHA POHYBU NEUŠKODÍ Málokdo si asi po prohýřené noci dokáže představit, že si nazuje tenisky a vyrazí si zaběhnout půlmaraton.

Přitom nemusí jít hned o dálkový závod. I kratší procházka na čerstvém vzduchu prospěje a navrátí ztracený balanc. Plechovka s Alcohol Killerem poslouží jako bezva parťák, který ví, jak vám je, a tak podává pomocnou ruku. Mlčky, trpělivě i bez výčitek.  Viz: www.alcoholkiller.com/cz

ALCOHOL KILLER® Je z pečlivě vybraných přírodních surovin nejvyšší kvality bez přidaných cukrů a konzervačních látek.  Obsahuje vodu z alpského ledovce s výtažky z černého bezu, citronové trávy a hlívy ústřičné, doplněnou vitamíny C, B6, B1 a betakarotenem.  Pomáhá odbourávat zbytkový alkohol z krve, a to až o 40 % rychleji než jiné prostředky. 

| 29

POHOSTINEC KARLÍN Není nic hezčího než začít víkend s těmi, které máte rádi, u dobrého jídla a kvalitního pití. Pro všechny, kteří milují posezení s rodinou a přáteli v příjemném prostředí, připravuje Pohostinec Karlín brunche, které se konají v sobotu od 11.00 do 14.30 hod. V nabídce je vždy jiné menu, čímž je i při pravidelných návštěvách pestrost zajištěna. Charakterizují ji dva teplé servírované chody, jeden rybí a jeden masový, salátový a předkrmový bar, stejně jako polévky a zákusky. Cena je 590 Kč na osobu, děti do 6 let se cpou zdarma a za ty do 12 let věku zaplatíte 259 Kč. A co je na tom nejlepší? Že v ceně je prosecco i domácí limonády.

Viz: www.karlin.pohostinec.cz

72. ROČNÍK PÁLAVSKÉHO VINOBRANÍ Družina krále Václava IV., který se vydal na pouť Mikulovem po boku šarmantní královny Chantal Poullain, patří už tradičně k akcím, které rozveselují nejen obyvatele jihomoravské metropole. Třídenní slavnost vína a burčáku je také oslavou práce lidí, kteří révu pěstují. Jak božský mok přesně vzniká, se návštěvníci dozví při tradiční rodinné soutěži nazvané „Po stopách vinaře“. Ideálně předtím, než začnou v hlavním sále i v dalších částech zámku „zodpovědně degustovat“.

Viz: www.palavske-vinobrani.cz

MAURERŮV STŮL Pssst! Tohle by mělo zůstat jen mezi opravdovými gurmány. Patří k nim i Pavel Maurer, který se zasloužil o zviditelnění nejlepších gastronomických podniků a jejich koncepcí. Jeho nový projekt nazvaný Maurerův stůl znamená, že se můžete nejlépe s ním vydat do míst, kde mu vždy chutná. A využít zvýhodněných degustačních menu v celkem 31 podnicích z prestižního Maurerova výběru Grand Restaurant. Jde však jen o jeden stůl denně – kdo dřív přijde, ten ho má!

Viz: maureruv-vyber.cz/maureruv-stul 30 |

text Magdaléna Pražáková foto archiv

pražský výběr

ZKUSTE SI Z FOTOGRAFIÍ O KUS NÍŽE POSKLÁDAT MALÝ PŘÍBĚH. A KDYBYSTE VÁŽNĚ CHTĚLI VĚDĚT, JAK TO DOPADLO ...TAK ASI DOBŘE. VZALI SE.

SLÁVA MULTIFUNKCI Tedy systému variabilních, různě kombinovatelných zástěn, nábytkových modulů a samostatně stojících dílů zvaných m.zone. S jejich pomocí lze v malé chvíli vytvořit oddělený pracovní prostor, relaxační zónu, čekárnu i privátní koutek na telefonování. Viz: www.wiesner-hager.com.

CIVILIZOVANĚ I NADIVOKO Představení nové kosmetiky se většinou odehrávají v centru Prahy. Značka Dior však odvezla jemně zhýčkané novináře do přírody. Až tam vynikla pánská vůně Dior Sauvage, která mísí svěžest s teplými orientálními tóny. François Demachy, její tvůrce, čerpal inspiraci z intenzivní vůně praskajícího ohně, která se vznáší do vzduchu a nese jiskrné poselství.

Viz: www.fann.cz

VYHRAJTE

VYSLOVUJTE S NÁMI: BRAASI Funkčnost a jednoduchost. To jsou hlavní znaky batohů z dílny Braasi Industry architektů Elišky a Šimona, které znají fanoušci cyklistiky, cestování, přírody i kultury. Nově přibylo do jejich portfolia celoocelové městské kolo, které si veze stejné DNA. Viz: cz.braasi.com

kurz vaření či přípravy kávy Navrženy v Austrálii, dnes dostupné po celém světě. To jsou spotřebiče v nejvyšší kvalitě a dlouhé životnosti společnosti Breville Groupe. V Evropě se prodávají pod značkou Sage. K profi doplňkům do kuchyně patří i vybraná společnost a dokonale zpracované potraviny a káva. Právě na jejich přípravu je zaměřena Sage Academy. V profesionálním studiu JIP v Bořanovicích u Prahy se od odborníků dozvíte, jak na to. Ať už jde o dělání steaků, připravení lepší kávy, než servírují v kavárně, filetování ryb, smažení chobotnice či rolování sushi. Nebo umíte rolky hosomaki a uramaki? Navíc vše, co si uvaříte, si na místě spolu s dalšími účastníky kurzu i sníte...

V kolika zemích po celém světě lze dnes zakoupit spotřebiče Breville známé i pod značkou Sage?

A) přesně v pětatřiceti B) ve více než padesáti C) v sedmdesáti, ale nenajdete je na Islandu Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo SAGE.

text Daniela Vilhelmová foto Jakub Mertl

klenot v srdci

Vysočiny

KDE HLEDAT MĚSTEČKO Z TÉTO FOTOGRAFIE? PŘECE NA HRANICÍCH ČECH A MORAVY, V PŮVABNÉM PODHŮŘÍ ČESKOMORAVSKÉ VYSOČINY. NĚKOLIK DESÍTEK KILOMETRŮ OD JIHLAVY, NA DOHLED BRNA. S DAVY TURISTŮ, KTEŘÍ DOSLOVA OKUPUJÍ VYHLÁŠENÝ ČESKÝ KRUMLOV, SE V TŘEBÍČI NESETKÁTE...

P

oklid na vás dýchne, už když míjíte příjezdovou ceduli. Z Prahy vede do Třebíče několik silnic, ale ta nejhezčí má číslo 405.

Směřuje od Jihlavy přes Brtnici a Okříšky. Místy je klikatá, často bez dosahu signálu, utopená mezi hustými smrkovými lesy. Je to pohoda, když víte, že vás půl hodiny nebude nikdo obtěžovat…

Když se pak v Třebíči dostanete za druhý železniční přejezd, otevře se vám za odměnu jeden z nejúžasnějších pohledů na centrum města a blízké okolí. Mapy netřeba, 75 m vysoká městská věž tvoří nepřehlédnutelnou dominantu, ztratit se nelze.

DO ZÁMOSTÍ ZA VONTY Třebíč není Karlštejn, který profrčíte za hodinku a už pádíte k další památce. Je třeba si ji vychutnat, udělat si na ni čas. Můžete tam strávit víkend a bude to málo. Zvlášť když se ubytujete v hotelu Joseph 1699. Tvoří ho několik propojených barokních domů sloužících dřív jako skladiště. Jsou v příkrém svahu, a tak je rozdíl mezi jednotlivými patry až osm metrů. Atmosféra uvnitř je svůdně romantická a dýchá historií starou čtyři sta let. Pod tím kabátem však tepe moderní srdce. Hotel se navíc nachází v samém centru oficiálně nazývaném Zámostí, neoficiálně Židy.

Jde o jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrť v Evropě

32 |

a jedinou podobnou památku s certifikací UNESCO mimo Izrael. Můžete se tam procházet po dlažbě z valounků ohlazených řekou Jihlavou, obdivovat přes 123 roztodivně stavěných domů v různých slozích prorostlých do sebe propletencem průchodů, dvorečků, náměstíček jako dlaň i tajemných zákoutí. Jako by vypadly ze Stínadel spisovatele Jaroslava Foglara. V době největší slávy se na neuvěřitelně malém prostoru tísnilo až dvanáct set lidí, kteří měli k dispozici radnici, chudobinec, školu, špitál, dvě synagogy, řadu dílniček a obchodů. Obě synagogy a rabinát se zachovaly do dnešních časů, bohužel bez svých obyvatel. Vlaky do Terezína a vyhlazovacích táborů začaly z Třebíče odjíždět v květnu roku 1942. O tři roky později se z původních víc než tří set lidí vrátilo deset. Takzvanou starou synagogu nyní využívá husitská církev, z té nové, neboli Zadní, je výstavní a koncertní síň. Najdete tam i model židovského města ukazující, jak vypadalo kolem roku 1850.

ZKAMENĚLÉ TRÁMY I TURISTÉ V blízkém sousedství stojí bazilika sv. Prokopa. Ukrývá románské klenby zavěšené do stěny budovy tak, že je nepodpírá žádný pilíř.

Odvážné to řešení. Dostanete se tam unikátním průchodem, jejž

používali Třebíčané až do roku 1800. Pak zanikl a k impozantní stavbě bylo třeba chodit přes zámecký most. Průchod se však podařilo zrekonstruovat a dnes opět zní rezonujícími kroky. Sama bazilika ze 13. století patří mezi nejcennější stavby svého druhu v Evropě. I proto byla roku 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Postavili ji benediktinští mniši podporovaní moravskými údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským. Ti na stejném místě založili v roce 1101 klášter, v jehož blízkosti později vzniklo město.

HAJDY NA KARLÁK Karlovo náměstí s rozlohou 22 000 m2 je třetím největším v republice. Kvůli ničivým požárům, kterým v průběhu let padlo za oběť na 300 domů, ho po staletí „zdobily“ hned tři funkční kašny. Pak je vytlačilo autobusové nádraží a kruhový objezd. Stejně, jak tyto moderní výdobytky přes noc přišly, vzaly i za své. Dnes je východní část náměstí určena pro parkování a západní na pořádání oslav, trhů a dalších akcí. Rozloha náměstí vypovídá o velkorysém NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT...

Bar v Židech, kde rozlévají originální českou whisky. Slaví světové uspěchy. Nechybí na nápojovém lístku soukromého provozovatele tryskáčů, bude se jí oslavovat i třicet let od sametové revoluce v Českém domě v New Yorku. A když se odhalovala busta třebíčského rodáka Miroslava Donutila, ťukalo se – jak jinak – právě touto pálenkou.

| 33

TŘEBÍČSKÝ ZÁMEK A BAZILIKA SV. PROKOPA Trojkřídlá zámecká budova uzavírá bazilikou sv. Prokopa čtvercové nádvoří.

Ta je ze 13. století a patří mezi nejcennější stavby svého druhu v Evropě.

Na zámku je asi nejzajímavější mramorový sál se štukovou výzdobou a nástěnnými malbami.

plánování benediktinů, jejichž kapuce má město ve znaku. Jako by však nad střechami domů dlouho visela kletba. Třebíč stíhaly po staletí válečné pohromy, z nichž byl nejničivější konflikt mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, při kterém byla víceméně srovnána se zemí. Její dnešní podoba vychází z 18. století, kdy město zrekonstruovali Valdštejni. Konkrétně mnichovohradišťská větev tohoto panského rodu, který na zámku sídlil až do roku 1945.

I tam je původní pouze krypta. O tom, jak si na ní dali středověcí dělníci záležet, svědčí fakt, že v ní „přežil“ dřevěný strop. Po osmi stoletích vypadá výdřeva jako nová! Na rozdíl od moderní doby měli naši předci na vše dost času – po třicet let máčeli trámy v solném roztoku, dokud dřevo téměř nezkamenělo.

NÁMĚSTÍ JAKO MALOVANÉ Dalším místem, u kterého se jistě zastavíte, jsou dva renesanční skvosty pokryté sgrafity – Malovaný a Černý dům. Dnes je v nich umístěno informační centrum a výstavní síň, ve které se vystřídala řada osobností. Včetně třebíčského výtvarníka, autora poezie i prózy a jednoho z posledních surrealistů u nás, Ladislava Nováka. Prostory bývalého obchodu s koloniálním zbožím poctil přítomností i největší český génius Jára Cimrman. Ne náhodou měla hra České nebe premiéru v Třebíči. Dále se zastavte před

34 |

Třebíčský měšťan Jan Rábl nechal Černý dům vyzdobit sgrafity představujícími alegorie ctností, jako jsou víra, láska, naděje či spravedlnost.

již zmíněnou městskou věží z roku 1335, která sloužila pro oznamování hodin i jako hlásná trouba varující před nájezdy nepřítele. Poslední věžník, pan Bohumil Čecháček, tam žil se svou paní až do roku 1956. Věž fungovala též jako nástroj prevence před požáry, sama však tomuto živlu neunikla. Naposledy přišla k újmě roku 1822, kdy se zřítila celá část nad ochozem. Tu dnešní zbudoval stavebník Karel Herzán o čtyřicet let později a jeho jméno jí bude asi souzeno, neboť rekonstrukci prováděl potomek třebíčského stavitele ing. arch. Lubor Herzán.

NESROVNÁVAT! Třebíč je taková malá Praha. Není v ní Staré, ale Židovské město, jehož hřbitov s rozsypanými zarostlými náhrobky má stejné kouzlo jako ten na dohled Vltavy. Třebíč nemá hrad, ale nad údolím se vypíná majestátní klášter s bazilikou sv. Prokopa.

Zato má Karlovo náměstí velikostí srovnatelné s Václavákem.

V Třebíči byste našli i pouhých deset minut od centra jakousi Letnou – lesopark ideální pro procházky a sportování, byť pod jménem Hrádek. A nakonec, podobně jako v Praze vysoko nad Nuslemi, také v Třebíči se můžete projít po neslavně známém mostě sebevrahů. Pouze se klene nad Libušiným údolím...

Až Třebíč blíž poznáte, pochopíte, že všechna ta srovnávání vlastně nedávají smysl. Protože stejně jako Praha je i Třebíč jen jedna a podobně tak jedinečná.  Viz: www.visittrebic.eu

Na židovském hřbitově je přes 3 000 hrobek a nejstarší pochází z roku 1630.

Kromě Židů tam spí věčný sen i dnes bohatí třebíčští občané.

ZAPOMENUTÉ BAŤOVY CVIČKY V Třebíči však nejsou zajímavé jen památky, ale i modernější okrajové části. V té nazvané Borovina si budete připadat jako ve Zlíně. Nechal ji ve 30. letech minulého století vystavět Tomáš Baťa. Dodnes tam najdete jednopatrové domky, stejně jako pár cihlově červených ulic a identicky pojatých předzahrádek. Baťovu továrnu nikdo nenazve jinak než „Fabrika“. Obuvnický magnát ji koupil od bratrů Budischowských, rozšířil a přivedl tam armádu dělníků. Po válce výroba pokračovala pod značkou Závody Gustava Klimenta a BOPO, po sametové revoluci se bohužel nedokázala přeorientovat na nové trhy. A to ani tehdy, když v ní začali dělat „vietnamky“ přímo pod dohledem jisté asijské firmy.

MĚSTO RODÍCÍ MISTRY Na opačném konci Třebíče, ve čtvrti jménem Horka – Domky, to naopak žije v létě i v zimě. Tedy hlavně na baseballovém stadionu, který samozřejmě slouží i rekreačním sportovcům.

Ti mohou využívat půl kilometru dlouhý okruh pro in-line bruslení, venkovní posilovací stroje, písečné hřiště na pétanque, muldy pro cyklotrial i skateboarding. Stadion nezahálí ani v zimě. Když teplota spadne pod nulu, ozdobí ho bílá ledová plocha. Mimochodem. Na blízkých zamrzlých rybnících vyrůstala řada hokejistů – Patrik Eliáš, Martin Erat, Vladimír Sobotka či Ondřej Němec.

VĚTRNÝ MLÝN Byl postavený roku 1863 a sloužil k mletí tzv. třísla, které používali koželuhové.

V letech 1934 až 1977 byl využíván jako bytový prostor. Pak prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během níž byl uveden do téměř původní podoby.

| 35

text Ivan Verner foto Jakub Mertl, archiv Trebitsch Whisky

kus Skotska v Třebíči

PŘEDSTAVTE SI, ŽE BY TŘEBA V ABERDEENU ZAČALI VYRÁBĚT MORAVSKOU SLIVOVICI. ZDÁ SE VÁM TO PŘITAŽENÉ ZA VLASY? PŘITOM V TŘEBÍČI DĚLAJÍ SINGLE MALT WHISKY, O KTEROU MAJÍ ZÁJEM ZNALCI Z CELÉHO SVĚTA. ŽE SI Z VÁS UTAHUJEME? ALE TO SE SETSAKRAMENTSKY PLETETE!

N

a počátku byl vlastně hec. Musel být, protože dost těžko mohl někdo brát myšlenku na výrobu whisky na Vysočině, navíc takovou, po níž bude doma i ve světě poptávka, vážně. Tomáš Dyntar, jeden ze tří spolumajitelů Trebitsch Holding SE a dnes už master blender, to vážně myslel. Whisky měl a má rád, a tak si řekl, že by nebylo špatné mít vlastní. A samozřejmě ji i prodávat ve vlastním baru. Ač původním povoláním strojař, něco si o tom, jak se správně whisky vyrábí, nastudoval z příslušné literatury a s technicistní dokonalostí připravil první várku. Známým chutnala a on měl představu, jak ji ještě vylepšit.

CERTIFIKÁT O KOŠER KVALITĚ To se odehrálo už před jedenácti lety. Dnes má Trebitsch Single Malt Whisky, tedy jednodruhová sladová whisky, zákazníky od východní Asie přes Velkou Británii až po Kanadu či USA. Existuje „Máme zlato uložené v sudech,“ říká Ondřej Chládek. Spotřeba alkoholu v ČR od roku 2008 stoupá, hodnota whisky je imunní vůči propadům trhu i inflaci.

36 |

i bar v třebíčské židovské čtvrti, která je jako jediná mimo Izrael zapsaná na seznamu UNESCO. Také sídlo firmy byste našli na prestižní adrese v jedné z nejdražších pražských ulic, Na Příkopech. Tam ale ambice nekončí. Na počátku výroby whisky Tomáš a jeho věrní naplnili tisícovku lahví. Letos by jich mělo být už 60 000, k tomu plánují otevřít bar v Praze u Prašné brány a dokončit rekonstrukci výrobny v barokním lihovaru v Šebkovicích poblíž Třebíče. Jestli se vám bude zdát, že z tisícovky na šedesát tisíc to je docela skok, tak vězte, že za deset let jich chtějí dát na trh dva miliony… Mimochodem, když jsme se zmínili o oné hebrejské čtvrti, tradičně tam probíhají festivaly židovské kultury a při takové příležitosti whisky ochutnal i jeden rabín z Izraele.

Jeho chvála následně přispěla k tomu, že vloni udělila Židovská obec Praha whisky z Třebíče mezinárodní certifikát, který potvrzuje, že je vyráběná v košer kvalitě.

Česká whisky je již chráněna ochrannou známkou a na světové mapě pevně zapíchnuta svou vlajkou do Třebíče.

Zatím je whisky málo a je mimořádně kvalitní. To jí všude otevírá pomyslné dveře a marketing si úspěšně dělá sama.

Výrobci whisky z Třebíče vydali v roce 2017 dluhopisy, které se vyprodaly během osmi týdnů, a jim přibylo na provoz firmy 15 milionů korun. Následoval raritní akciový fond pro kvalifikované investory, jenž vkládají peníze přímo do skladových zásob a majetku firmy. Minimální vklad je v hodnotě milionu.

SÁZKA NA EXKLUZIVITU Jak to, že má Trebitsch Single Malt Whisky takový úspěch? Pokusů udělat u nás whisky bylo už pár, ale nikdy to takhle nedopadlo. Ondřej Chládek, většinový majitel Trebitsch Holding SE a zakladatel investičního Trebitsch fondu tvrdí, že má na tom zásluhu i české pivo. Vždyť základ piva i whisky tvoří kvalitní slad. Výsledná chuť whisky pak záleží ze čtyř pětin na sudu, v kterém původně čirý destilát zraje, nutnou podmínkou jsou tedy dubové sudy. Třebíčští si nechávají pro svoji potřebu nakuřovat českou rašelinou pouze ten nejlepší slad a sudy si už i sami vyrábějí prostřednictvím firmy Trebitsch Barrels z dubů z oblasti Tokaje. Ondřej Chládek říká, že by sice bylo levnější nakoupit už použité barely, jako to dělá většina palíren ve Skotsku, ale oni chtějí přesně znát, na co se sud používal. Dokonce si vedou ke každému dvěstědvacetipětilitrovému sudu i jakýsi životopis. K tomu lze připočítat vodu z nedalekých Heraltic, která je vhodná i pro kojence, a to, že v Třebíči je pro zrání whisky ideální nadmořská výška, vlhkost vzduchu i teplota.

Prostě vše potřebné, aby vznikla exkluzivní whisky. Whisky s ambicemi zařadit se mezi ty světové.  Viz: www.ceskawhisky.cz a www.trebitschfund.com

| 37

Text: Petr Tůma, foto archiv

KOMUNIKAČNÍ JEDNOTKA Senzory autonomního systému poskytují varování pro chodce a cyklisty jak za provozu, tak i v době, kdy už vozidlo stojí zaparkováno.

HOLISTICKÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ Zahrnuje nový tvar volantu a pedálů.

Při autonomním řízení se zasouvají do kastle vozu a nové boční airbagy fungují i při plném sklopení sedaček či jejich otočení dozadu.

VITALIZAČNÍ VNITŘNÍ SVĚTLO Při manuálním řízení dopadá na řidiče umělé světlo vlnových délek identických se slunečními paprsky a udržuje ho ve stavu přirozené bdělosti.

ČELNÍ PANEL Slouží pro komunikaci s dalšími účastníky silničního provozu. Pod ním jsou kolem masky vozu umístěné vylepšené senzory řady elektronických asistentů.

HYBRIDNÍ POHON Pod kapotou se ukrývá plug-in hybridní pohon a elektroničtí asistenti, kteří jsou za určitých okolností schopni automatizované jízdy.

nechat se vézt

ROZJETÉ AUTO JE JAKO OSTŘE NABITÁ ZBRAŇ. ŘIDIČ SE MUSÍ PLNĚ SOUSTŘEDIT NA ŘÍZENÍ A REAGOVAT BLESKURYCHLE A PŘESNĚ, ABY NENASTALA SITUACE MOŽNÉ KOLIZE. DŘÍVE ČI POZDĚJI ZA NĚJ TUTO ÚLOHU PŘEVEZMOU STROJE.

D

oba, kdy vozy s plně autonomním řízením takzvaného pátého stupně ovládnou silnice, je možná blíž, než si myslíme.

Dokazuje to i prototyp bezpečnostního vozidla Mercedes-Benz ESF 2019. Tvarem nezapře kontury nového SUV crossoveru prodávaného pod názvem GLE, ale kdybyste usedli dovnitř, asi byste lehce znejistěli. Už proto, že volant má obdélníkový tvar a společně s pedály plynu a brzdy se na rovném úseku silnice zasune do karoserie a vůz následně převezme řízení. Autopilot si zrychluje, brzdí, dokonce se i vyhýbá protějším vozidlům. Dopravu to dělá plynulejší a bezpečnější – počítače totiž za jízdy netelefonují, nenechají se rozptylovat zlobícími dětmi ani oblými profily stopařky. Než však na podobnou službu přistoupíte, musíte schopnostem automatu věřit. Vždyť svěřujete své životy do jeho (neexistujících) rukou.

REÁLNĚ FUTURISTICKÉ VIZE Automobily s trojcípou hvězdou na přídi si důvěru zákazníků poctivě získávají už dobrých padesát let. Tak dlouho vyrábí testovací vozidla, na kterých v reálných podmínkách zkoumají nové

ZADNÍ OKNO Alternativně může fungovat též jako displej promítající varovné informace ostatním účastníkům silničního provozu, například o nehodě před vozidlem.

VÝSTRAŽNÝ TROJÚHELNÍK Aktivuje se automaticky v případě nehody nebo při poruše vozidla.

BEZPEČNOST SPOLUJEZDCŮ Zadní bezpečnostní pásy jsou vyhřívané, pro snadnější zapnutí mají intuitivně osvětlenou přezku. Disponují i dobíjecím modulem s USB zdířkou.

DIGITÁLNÍ SVĚTLOMETY

Neosvětlují protijedoucí ridiče navzdory tomu, že vysílají paprsky v HD kvalitě s rozlišením více než dvou milionů pixelů.

BOČNÍ SVĚTLA PRE-SAFE Slouží ke zvýraznění tvaru vozidla při předjíždění i během bočního parkování.

Zda se „chytne“ hranatý tvar volantu, ukáže až čas, ale s velkými displeji s vizuálními připomínkami bezpečnostních možností se budeme setkávat stále častěji.

technologie. Hlavní slovo vždy měla a stále má bezpečnost, která je doslova součástí DNA této automobilky. Experimentální bezpečnostní vozidlo ESF 2019 ukazuje, na jakých nápadech pracují experti a kudy se mohou technologie ubírat v příštích deseti letech. Někdy přitom musí začínat doslova od začátku. Například pro chvíle, kdy zmizí volant, o který by se mohl řidič v případě nehody poranit, bylo třeba vytvořit nové deformační zóny kabiny, nové bezpečnostní pásy a boční airbagy. Ty jsou integrované přímo do otočné sedačky. Pokud čidla ESF 2019 zjistí, že hrozí zezadu kolize, vůz nouzově zrychlí a bezprostředně před nárazem prudce zabrzdí, aby se snížil tlak nárazové síly.

NAPŘÍŠTĚ BEZ DOBÍJEČKY Některé z vymožeností vyvolávají až lehce shovívavý úsměv.

Například pásy zadních sedadel, které jsou nyní vyhřívané. Ale i tento koncept vychází ze statistik. Ukazují na to, že jen 70 % spolucestujících používá pásy vzadu. A to ve vyspělých západních zemích, zatímco v Číně a Indii se tento počet přibližuje nule.

Vyhřáté a současně měkce vycpané pásy by mohly pasažéry inspirovat k tomu, aby si sundali neforemné kabáty. Pro snadné zapínání mají osvícené přesky s USB zdířkami pro dobíjení mobilů. Ty se však zaktivují právě až po zapnutí pásu.  Viz: www.mercedes-benz.cz

| 39

text Petr Tůma foto Hynek Alt

MY, VY I ONI rů přichází s knihou Nakladatelství Yinachi a kolektiv autorů desát fotografických o pražské Letné. Tvoří ji dvě stě padesát hovorů s nimi. Výběr portrétů letenských sousedů a rozhovorů byčejné lidi, kterým neobsahuje pouze známé tváře, ale obyčejné padně jim prorostla Letná doslova koluje v krvi a nenápadně kaci, která má sama do DNA. Pohleďte jim do tváře v publikaci, át lidského obličeje. formát

40 |

jejich Letná

POHLEĎTE DO TVÁŘE LIDEM, BEZ NICHŽ BY VE ZNÁMÉ ČTVRTI NEBYLO ŽIVOTA. DÁVAJÍ JÍ JISKRU, VYLEPŠUJÍ JI JAKO VLASTNÍ DOMOV. MLADÍ I STARŠÍ, UMĚLCI, VRÁTNÍ, POKLADNÍ, VÝČEPNÍ, ÚŘEDNÍCI ČI PODNIKATELÉ.

U

nikátní kniha Jedna čtvrť: Letná neobsahuje ani jedinou fotografii Prahy. Zato v ní najdete portréty dvou set padesáti obyvatel místa, které představuje nikoli jako soubor budov, ulic a parků – tedy mrtvých nemovitostí – ale jako stále se pohybující organismus tvořený lidmi a jejich sociálními vazbami. Ačkoli Letnou vnímají odlišně maminky s kočárky, jinou prožívají návrháři, další pak úředníci z kanceláří či sportovci, cesty všech se dřív či později doslova geometricky protnou v určitých styčných bodech. Navzdory prvotní představě to však nejsou gastronomické podniky, ale místa, která plní víc funkcí najednou. Jako nejsilnější „tavicí kotel“ vyšlo ze studie Bio Oko – nabízí kulturní zážitky, ale můžete se v jeho prostorách i najíst, je místem pracovních schůzek, oslav apod. To tam se odlišné sociální skupiny prolínají a mnohovrstevnaté sociální bubliny, do kterých lidé jinak patří, praskají. Vytvářejí nový celek. Jako když bubliny právě vyfouklé z bublifuku spojí dohromady náhlý závan větru. Nejčastěji se pak vznáší kolem místní promenády, ulice Milady Horákové. Tam se lidé běžně zdraví, i když se třeba nedokážou navzájem úplně přesně zařadit a znají se jen od vidění.

VÍC NEŽ ŽIVOUCÍ KARTOTÉKA Jaký je příběh paní, co na Letné uklízí chodníky? Co si o své lavičce a kolem procházejících myslí bezdomovec z parku?

Vidí to hodně odlišně než ten, kdo je v místní politické reprezentaci na radnici? A co starousedlík, který na Letné prožil desetiletí a dokáže srovnávat? Čím víc člověka napadá otázek, tím víc je odpovědí, které si musíte do srozumitelného útvaru jako ve velkém puzzle poskládat už sami.  Viz: jednactvrt.cz

| 41

text Ivan Verner foto archiv

čtvrť, která neexistuje JE TO PARADOX. LETNOU ZNAJÍ PRAŽANÉ I VĚTŠINA PŘESPOLNÍCH. ALE KDYŽ SE JICH ZEPTÁTE, KDE SE PŘESNĚ NACHÁZÍ, NEBOŤ NA MAPÁCH HLAVNÍHO MĚSTA JE MAXIMÁLNĚ LETENSKÁ PLÁŇ, ZTOTOŽNÍ JI PRÁVĚ S PLOCHOU, KDE KDYSI TÁBOŘILA VOJSKA ZIKMUNDA LUCEMBURSKÉHO. NA STEJNÉM MÍSTĚ CVIČILI O PÁR STOLETÍ POZDĚJI SOKOLOVÉ PROSTNÁ, NEŽ JE VYSTŘÍDALY VOJENSKÉ PŘEHLÍDKY A POVINNÉ PRVOMÁJOVÉ MANIFESTACE.

L

etenská pláň je tím nejvýraznějším útvarem, ale sama Letná coby čtvrť je dle místních daleko rozsáhlejší, ukusuje části Bubenče a Holešovic.

Zatímco její ohraničení na jihu – tok řeky Vltavy – a na severu – Královská obora neboli Stromovka – je poměrně jednoznačné, na východě a západě mlhavě splývá. Dnešní západní hranice s ulicemi Chotkova a Badeniho totiž vedla dříve až k linii Písecké brány, kde končila Lánská koněspřežka.

O kus níž nechal vévoda Albrecht z Valdštejna pro lepší přístupnost prokopat takzvanou Myší díru (dnes Pod Bruskou), kterou pak v roce 1831 nahradil hrabě Chotek pohodlnější a širší serpentinou, nesoucí stále jeho jméno. Na východě by hranicí Letné mohla být ulice Bubenská, ale mnozí letenští přísahají, že dál než za „Štrosmajrák“ nevkročí.

42 |

Výhledy z nádrže Šestadvacet metrů vysoká vodárenská věž postavená v novorenesančním slohu je dalším poznávacím znakem Letné. Zásobovala vodou část Holešovic a Bubenče, ale kapacitně přestala dostačovat již v roce 1913.

Dnes je „utopena“ v blocích vysokých činžáků a korzující postavy nahradily proudy aut čekajících v zácpě v Korunovační ulici. O to klidnější jsou výhledy z ochozu věže a poklid vládne i sálu umístěnému v místě, kde se nacházela hlavní vodní nádrž.

| 43

OBLÍBENÁ ARMÁDAMI EVROPY Jestliže tedy neznáme přesně hranice Letné, musíme oželet i oficiální demografické údaje a spolehnout se na vlastní vzpomínky či historická data. Že tam stanovala Zikmundova vojska, jsme už zmínili. Dlouho před tím nechal na témže místě král Přemysl Otakar II. uspořádat korunovační hostinu a tato událost z roku 1261 dostala Letnou i na oficiální dokumenty.

Rozlehlou pláň si časem přivlastnily snad všechny armády, tábořili tam Švédové, Francouzi i Prusové, než posloužila roku 1968 jako heliport „spřáteleným“ sovětským vrtulníkům.

Také se tam konaly vojenské přehlídky a pálily čestné salvy na počest čehokoli, co bylo třeba oslavit. Ale Letná a její pláň přitahovaly i techniky všeho zaměření. Hluboko pod ní vede tzv. Rudolfova štola, na svou dobu velmi zdařilé dílo, kterým nechal císař Rudolf II. zásobovat rybníky v Královské oboře vodou z Vltavy. Do blízkosti pláně mířila též koněspřežka a od vltavského břehu vystoupala v rámci Zemské výstavy roku 1891 první pražská lanovka (a později dokonce nejdelší jezdící schody u nás). Za první republiky měl na pláni vyrůst areál vládních budov, k němuž by se úředníci dostávali průkopem navazujícím na Pařížskou, tehdy Mikulášskou třídu. Nedošlo k tomu, prostor zbyl pro největší skupinové sousoší v Evropě – Stalinův pomník, lidově přezdívaný Fronta na maso. Další megalomanské projekty, které měly využít výhledu na konci pláně, například pro obří oceanárium či muzeum moderního umění, zůstaly na papíře. V případě knihovny Jana Kaplického, přezdívané Blob či Chobotnice, bohužel…

VZPOMÍNKY PŘEDŠKOLNÍ Návštěva Letné na konci padesátých let minulého století se pro dítko předškolního věku nemohla obejít bez dvou atrakcí. Tou první byl kolotoč z konce 19. století, údajně nejstarší v Evropě.

Jeho podoba vychází z italské kratochvíle pro dospělé, kdy se z figurín koňů na otáčející se plošině snažili šlechtici navléci na kopí zavěšený věnec. Kolotoč připutoval z Vinohrad, protože jeho majitel soudil, že v sousedství lanovky a elektrické dráhy vydělá víc než u tamní vodárenské věže. Hlavní atrakcí byly figuríny koní. Osmnáct, snad dvacet šemíků různé velikosti se jmény na dřevěných cedulkách zavěšených na krku.

Největší byl Honza a z koženého sedla býval ten nejkrásnější pohled na svět, pokud obsluha kolotoče vytáhla rolety na půlkruhových vstupech dvanáctiboké budovy až nahoru. Osu

44 |

Jen 7 let vydržel na Letné 15 metrů vysoký Stalinův pomník. Stál 140 milionů a použilo se na něj 17 000 tun kamene.

Na kolotoči se jezdilo na 19 koních vyplněných slámou a potažených pravou koňskou kůží.

plošiny kolotoče pak hlídala tři rytířská brnění či vlastně jejich kašírovaná podoba. A ten nakřáplý hlas orchestrionu! Blížil se a vzdaloval podle toho, jak jste kolem projížděli. Nejlepší bylo si koupit aspoň dva lístky a neseskakovat! Atrakcí druhou, po kolotoči, bylo Národní technické muzeum. V jeho obrovské hale stály lokomotivy, na které se dalo s pomocí dospělého rychle

Se změnou společenských poměrů se mávání gigantickými transparenty a povinné demonstrace před tribunou změnily na dobrovolné, o to navštěvovanější „happeningy".

vylézt a přiblížit se téměř na dotyk zavěšeným historickým letadlům. Tamní kino promítalo naučné dokumenty – třeba o tom, proč a na co jsou dobré tranzistory – a to jen pouhých pár let po tom, co jejich vynálezci dostali Nobelovku. Populárně naučnou tematiku navíc mile střídaly grotesky.

VZPOMÍNKY FOTBALOVÉ Letenská pláň bývala zemí zaslíbenou sportu a zvlášť fotbalu.

Byly tam stadiony Sparty, Slavie i klubu D.F.C. Prag, týmu německé menšiny či spíše německy mluvící židovské mládeže.

Ten zmizel s okupací Československa v roce 1939. Také Slavia, která měla stadion pro dobré čtyři tisícovky diváků u dnešního ministerstva vnitra, se musela v roce 1951 stěhovat, protože si režim představoval využití pláně jinak. Sešívaní už dávno sídlili v Edenu, když ještě písečné valy s prkennými stupni (jen hlavní tribuna byla celodřevěná) sloužily k našim hrám a dovádění.

Spartu na druhé straně třídy Obránců míru (dnes Milady Horákové), dříve Krále Jiřího VI., ještě předtím Sommerbergstraße a původně Belcrediho, stěhování minulo. Možná proto, že měla

Sokolské cvičiště roku 1912 pojalo přes 10 000 cvičenců.

Pokrývalo dobré čtyři hektary a obklopovaly ho tribuny pro 80 000 diváků, na jejich stavbu „padlo“ 6 050 m3 dřeva.

železobetonovou tribunu, se kterou by se těžko hýbalo… Nicméně fotbal na Letenské pláni zůstal. Ve střední písčité části stály proti sobě dvě kovové branky pro velký fotbal (a trénovala tam i Sparta), na trávě pak byly vydupané další menší plácky, kde svatyni představovaly odložené svršky a tašky. Čutalo se tam až do pozního večera, a když se někdo po škole opozdil, vždy ho vzala nějaká partička mezi sebe.

VZPOMÍNKY LÍSTKOVÉ Vzory byly nedaleko. Sparta měla za slavných železných let prakticky volně přístupné tréninky a na nich dost fotbalu chtivé

| 45

omladiny. Vzhlížela ke svým modlám a čekala, až půjdou z tréninku. Někteří hráči už i odjížděli. Například reprezentační obránce a střední bek Jiří Tichý měl spartaka, a ti, co auta neměli, si z něj dělali legrácky. Skvělý brankář Antonín Kramerius, ne příliš vysoké postavy, zato udělaný a mrštný, si přivolal pomocníky, a než se kolega vynořil z šatny, měl vozidlo postavené na štorc mezi dalšími dvěma auty. Vyjet nemohl a musel si pomoc spoluhráčů vykoupit. Kapacita dřevěného stadionu s betonovou tribunou byla přes 40 000, ale na velké zápasy nestačila. To si pak člověk vzal do ruky papírovou tříkorunu, což byla cena vstupu pro studenty. Tvářil se, jako že má lístek, a šel do fronty k pořadateli, který vstupenky trhal a házel dírou do dřevěné bedny. Když jste mu tříkorunu podali, významným gestem ji „natrhl“ a hurá dovnitř. I to fandění bylo jiné. Sparta při jednom zápase porazila Partizan Bělehrad 4:1 a nadšení fanoušci před stadionem vyřvávali oslavná hesla, když si všimli, že mezi nimi chce projet v malém fiátku herec Karel Effa – známý to slávista. Co by se stalo dnes, nechtějte vědět. Ale tehdy vzali sparťanští fandové autíčko do teplejch a i s řidičem ho zanesli pár desítek metrů mimo dav, kde byla silnice volná.

VZPOMÍNKY PUBERTÁLNÍ Léta plynula a člověk se začal zajímat i o jiné zaoblené tvary, než měla mičuda. Letenské sady byly ideálním cvičištěm.

Věděli jsme, kde vystrčí první květy sněženky. U zdi bašty nad Strakovou akademií byly nejdřív fialky, nedaleko kvetl šeřík a s trochou opatrnosti šlo urvat i tulipány. Ochrana přírody se nenosila, a tak bylo svědomí – až na ty tulipány – čisté. Fialky měly zásluhu i na tom, že jsme objevili místo pro tajný stan naší party, která chodila oblečená výhradně v černém. Kus od místa, kde se vyskytovaly, stál či v té době více padal Hanavský pavilon. Jeho chátrání bylo ukryto za bytelnou ohradou z vlnitého plechu, ale cesta dovnitř vedla. Občas to sice odnesla natržená nohavice či rukáv, ale mít něco, kde se dá schovat, pokuřovat a popíjet ovocné čúčo, stálo za to! Nebyli jsme tam sami, naštěstí s druhým černým nájemníkem budovy, která byla na Letnou přestěhována ze Zemské jubilejní výstavy roku 1891, kde propagovala umění komárovských železáren, jsme se nesetkali. Což bylo dobře, neboť třeba partu, jež si za domovské území zvolila Píseckou bránu, tvořili výjimečně nedůtkliví a tvrdí ranaři… Za ohradou byl však klid. Lovili jsme bobříka odvahy tím, že jsme lezli po kovových skobách až na střechu pavilonu nebo se v jeho útrobách seznamovali s individuálními znaky opačného pohlaví.

46 |

Kdo ze současných obyvatel Ovenecké ulice asi ví, že jim pod okny kdysi vedla první česká elektrická dráha.

VZPOMÍNKY FILMOVÉ Na Letné jsme chodili i do kina. Samozřejmě, bylo tam víc kinosálů, třeba ten ve Veletržním paláci, kde tak majestátně zněl Hapkův klavír na úvod filmu Akce Bororo. Ale pro nás existovalo jen Ponrepo. V úterý, jen co skončila škola, jsme spěchali dolů do Letohradské ulice. Bohužel se nám nikdy nepodařilo dojít až ke dveřím, protože fronta na lístky končila až u Kamenické.

Když ještě byl v popředí zájmu Letenský kolotoč, tak člověk vídal

na Vánoce Disneyovu Sněhurku či grotesky s Mickey Mousem.

Pak přišel čas filmů Akira Kurosawy – Tělesná stráž, Odvážní mužové či Sedm samurajů. Chlubili jsme se tím, jak jsme zvládli základy japonštiny jediným slovíčkem „hai“, neboli „ano“. Časem to zastínili Buňuel, Bergman a neskutečná Felliniho Silnice, po níž se muselo jít domů pěšky a mlčky… Pomyslným Everestem byl snímek Easy Rider. Přinesl nadšení z jízdy hlavních hrdinů, překvapení, že písnička „Pojď stoupat jako dým“ má slova vysvětlující, že je jointa nutno dotáhnout až do konce, i zděšení, co umí udělat nechápající svět. Dům, kde se to odehrávalo, by si zasloužil malou pamětní desku. Ale spíš větší.

Ovenec si i dnes zachovává noblesu z doby, kdy neorenesanční domy začaly doplňovat ty ve stylu geometrické secese. Není to secese křehká jako třeba ve Slavíčkově ulici poblíž křižovatky Špejchar, kde byste našli i Suchardovu vilu. Má jiné kouzlo. Kdo se dostane dovnitř domů v Ovenecké, může se kochat vyšperkovanými detaily – ať už jde o tepané zábradlí či leptaná skla oken do vnitrobloku. Chodili jsme tam na dýchánky do bytu, kde se scházeli umprumáci a probírali kdeco. Při odchodu nad ránem pouštělo slunce vitrážemi do temnoty domu duhová prasátka a zasloužilo se o to, že secese byla v našich očích půvabná, i kdyby jí nepomohl Alfons Mucha.

VZPOMÍNKY DOSPÍVAJÍCÍCH Když se šlo z Ponrepa vzhůru Letohradskou, zkřížila ji ulice Ovenecká. V holešovické části, než proťala třídu Milady Horákové, nezajímavá. To její bubenečská část byla a je vstupem do jiného světa. Pojmenovaná dle původního názvu Bubenče Přední

Kovových skob, jež nenápadně zdobí boky pavilonu, si jen tak někdo nevšimne. Ale také ony by mohly vyrávět.

| 47

Tam, kde rostly keře a pár slabých klacíků, se dnes tyčí majestátní stromoví. Nenápadně schované místo s výhledy na Staré Město si však milenecké dvojice najdou tak jako dřív.

VZPOMÍNKY TEKUTÉ Svůj půvab ovšem měly i místní hospody. Tu nejslavnější už bohužel nenajdete. Nároží ulice Kamenické a Milady Horákové obsadila jakási banka a na legendárního Josefa Sojku, který tam měl restauraci s vynikajícím plzeňským, aby vyšel vstříc profesorům z blízké Akády výtvarných umění, se už ani vzpomínat nedá. Svého času akademici U Sojků hodně pili a majiteli tu a tam zanechali nějaké to dílko, aby umořili sekeru. Vznikla tak svérázná galerie, která bohužel zmizela v propadlišti dějin. Stejně jako stůl, kde sedával Bohumil Hrabal. Do podniku U Houbaře – který je však na hraně, neboť leží pro ortodoxní letenské až na druhé straně třídy Dukelských hrdinů – zase chodívali sparťanští hokejisté. I to už je minulostí, vlastník hospody totiž zahynul na lyžích. Poměrně mladou a bohužel krátkou historii měl hostinec Na Staré Kovárně v Kamenické. Jeho název je odkazem na stejnojmenný podnik v Braníku, kde se kdysi scházeli členové kapely Tři sestry. Reminiscence měla zhruba dvacetileté trvání, kdy bylo možné se pod zavěšeným harleyem potkat s jejími členy… A hospodu Nad Královskou oborou, kde svého času hrálo Českomoravské hudební sdružení a písně notoval Vlasta Redl, byste také hledali marně.

VZPOMÍNKY, CO UŽ ANI NEJSOU Hipsterská komunita, která dnes Letné kraluje, vyhledává jiné kratochvíle. Kavárny na každém rohu i uprostřed vnitrobloků, vinárny, bary, cukrárny, pekárny, pizzerie a bageterie, sushi bary

48 |

i čínské či vietnamské restaurace. To je prvoplánový obrázek poklidu. Ovšem skrývá konkurenční boj a podnikům hrozí to, co potkalo proslulý Dům kávy v Jirečkově ulici. Tam mistr Tomáš Bilík kouzlil z nepřeberného počtu druhů káv své nápoje, a pokud měl čas, doprovázel výtvory zasvěceným výkladem. Zdálo se, že na Letné najde bezpečný přístav. Ale tak jako smečka vlků dokáže udolat bizona, skupina novodobých baristů, připravujících kávy se sladkými příchutěmi, uspíšila konec tohoto legendárního podniku. Můžete si na Letné vybrat vegetariánskou nebo veganskou restauraci či spíše bistro, ale my, co jsme jezdili na kolotoči vysoko na Honzovi, už máme jiný pohled na svět. Ne lepší či horší, prostě jiný. Kraluje v něm krom onoho vycpaného plnokrevníka i kdysi chátrající Hanavský pavilon, kino Ponrepo či jistý dům v Ovenecké. 

Jedna čtvrť

Knižní exkurze do jedné pražské čtvrti a jejích sociálních vazeb Letná nejsou jenom domy, ulice a parky, ale především lidé, kteří určují atmosféru a ráz sousedství.

Nakladatelství Yinachi přichází s knižním experimentem, jehož cílem není představit letenské celebrity, ale lidi, kteří tvoří skutečnou Letnou jako provázanou síť osobních vztahů.

Na podzim ve vašem knihkupectví. www.jednacvrt.cz

text Ivan Verner foto archiv

Teprve na velkém strojním soustruhu se zrodily první skutečně funkční prototypy leathermanů.

Kdyby nebylo čtveřice selhávajících bubnových brzd s jednookruhovým válcem a karburátoru Weber, jehož klapka jde seřídit nožem, asi by multitool nikdy nevznikl.

prostě leatherman NĚKTERÉ VÝROBKY SE PRO SVOU OBLÍBENOST STALY TAKOVÝMI EVERGREENY, ŽE JEJICH JMÉNA ZEVŠEOBECNĚLA. TAK TOMU BYLO V PŘÍPADĚ LUXU, KARMY, XEROXU ČI ŽILETKY. TAKÉ MULTIFUNKČNÍ KAPESNÍ NÁSTROJ NENAZVE VĚTŠINA Z NÁS SLOVEM MULTITOOL, ALE LEATHERMAN.

B

ýt připraven na vše – to není jen heslo takzvaných prepperů, lidí očekávajících konec světa. Vyznávají ho i ti, kdož se nechtějí ocitnout bezradní před nějakým běžným, každodenním problémem. Mají tak vždy po ruce něco ze širokého výběru EDC (Every Day Carry) prostředků: počínaje skládacími šroubováky přes známý „švýcarák“ až po multitooly. Toto kapesní nářadí patří k nejoblíbenějším prostředkům první pomoci a bezpočet výrobců ho nabízí v různých verzích i kvalitě. Ovšem původní multitool je pouze jeden. Ten, který propůjčil této kategorii nářadí jméno. Leatherman.

Papír, lepenka, plech... První modely multifunkčních nástrojů připomínaly moderní plastové hračky, se kterými si dnes dětští kutilové cvičí svoji dovednost.

50 |

MŮŽE ZA TO NEPOSLUŠNÉ AUTO Bylo to v roce 1970, když oregonský rodák Timothy Leatherman promoval v oboru strojního inženýrství na Oregon State University. To ještě netušil, že jeho kariéru zásadně ovlivní cesta na starý kontinent, kterou podnikl se svou manželkou Chau. Koupili si na ni malé auto Fiat 600, které se neustále dožadovalo pozornosti tím, jak se rozbíjelo. To by ale bylo, aby si strojní inženýr neporadil se stávkujícím mechanismem. „Nosil jsem skautský nůž a používal ho na vše. Od krájení chleba až po opravu auta. Co mi však chybělo, byly kleště," zavzpomínal Timothy Leatherman později. A to byl i první podnět, proč se rozhodl takové skládací „nosovky“ vyrobit. To byl ještě přesvědčený, že originální nůž s kleštěmi či možná lépe kleště s nožem a šroubovákem zkonstruuje

Multitooly Free P2 a P4 jsou vybaveny 20 výkonnými nástroji.

Opláštění má ergonomický texturovaný design, zatímco vnitřek je vybaven magnetickou architekturou pro snadné otvírání a zavírání.

SBĚRATELSKÝ KOUSEK Kleště, nůž, dva šroubováky, otvírák na konzervy...

Základní nástroje zakomponované do jediného gripu se za léta nezměnily, stejně jako idea mít dílnu vždy při ruce, nenápadně v kapse.

za pár měsíců. Už cestou v letadle si dělal první náčrtky, ale nakonec to trvalo další tři roky, než světlo světa spatřil první funkční leatherman.

RAKETOVÝ START Z GARÁŽE Modely budoucího univerzálního nástroje vyráběl Timothy v garáži rodičů z obyčejného kartonu, později z překližky či plechu. Najednou se hodil i obal staré vyhozené pračky. Prací na vysněném nástroji strávil dlouhých osm let, nejen však vývojem, ale i sháněním možného zákazníka. Naštěstí se ke konci sedmého roku přišel podívat na jeho výtvory Steve Berliner, přítel z vysoké. Jeho názory na to, co doposud Leatherman udělal, byly více než inspirativní. Radil mu, co by sám vylepšil, a pro projekt se natolik nadchl, že se nakonec dali oba přátelé dohromady. Potřebovali dostat zakázku alespoň na čtyři tisíce kusů multifunkčního nářadí, aby mohli oslovit potenciálního investora, s jehož pomocí by si zařídili pořádnou dílnu. Oslovili armádu, ale neměla zájem. Pak přišla na řadu pošta a telefonní společnost. Zase nic. Nakonec si prvních pět set kusů objednal zásilkový obchod Cabela’s a byl tak ohleduplný, že jim dal na dodávku dlouhých sedm měsíců. Přestěhovali se proto z garáže do kovoobráběcí dílny, kterou vlastnil Berlinerův otec, a zaměstnali tam jeho lidi. Start to byl ovšem přímo raketový... Původní plán s prodanými čtyřmi tisíci kusy za rok překonali hned sedminásobně.

KE SLOVU PŘICHÁZÍ NOVÝ FREE Vůbec prvním výrobkem firmy Leatherman Tool Group, Inc. byl takzvaný Pocket Survival Tool (PST). Obsahoval třináct základních nástrojů.

V roce 1983 jich společnost prodala přes milion a převratný PST nakonec vydržel na trhu přes dvacet let až do roku 2004. Dnes má firma Leatherman na šest set zaměstnanců a na trhu se prosazuje multifunkčním nářadím od miniaturních klíčenek až po nářadí pro profesionály. A také noži, speciálními pouzdry na vlastní výrobky i například geniálně vymyšleným náramkem obsahujícím nejrůznější bity, inbusy a klíče. Ty lze sestavit podle momentálních požadavků a na náramku můžete mít i odolné hodinky. V roce 2011 firma do svého portfolia přikoupila německého výrobce svítilen a čelovek Ledlenser, takže může

Chlapík v rudé zástěře pochopitelně zestárl, ale jeho nápad neztratil za 35 let nic na geniálnosti.

Multitooly používají mladí i staří, a přestože ty původní jsou dnes už sběratelskou raritou, nové leathermany jsou stále lepší. Už proto, že se dají snadno ovládat jednou rukou.

oslovovat doslova všechny fanoušky potřeb pro survival, nejen kutily tělem i duší. Leatherman Tool Group, Inc. dnes dosahuje tržeb v řádech stovek milionů dolarů ročně. Legendární výrobky se prodávají ve více než osmdesáti zemích světa včetně České republiky a Slovenska. Nová řada špičkových multitoolů s označením Free, která přichází na trh v tomto roce, přitom cílí na ty, kteří leathermana již znají, stejně jako na ty, kteří, o jeho koupi jen uvažují. Toto kapesní nářadí by totiž mělo být ještě odolnější a praktičtější. Dostane nový ergonomický design, přibudou magnetické pojistky proti otevření i systém zamykání. Ten výrazně sníží tření spojené s elastomerovými pružinami, takže bude snadné vytáhnout ten který nástroj jednou rukou, plynule a bez námahy.

Když byl multifunkční náramek TREAD obohacen o švýcarský hodinový strojek, vznikly tak unikátní hodinky s 30 funkčními nástroji, které nosíte nenápadně na zápěstí.

52 |

ZACHRÁNĚNÉ ŽIVOTY PODPORUJÍ LEGENDU Značka Leatherman nabízí unikátní pětadvacetiletou záruku na každý výrobek. Její popularita roste i díky příběhům, které o těchto multitoolech kolují na sociálních sítích, kde si žijí vlastním životem. Patří k nim i historka o slovenském vojákovi, který se na misi v Afghánistánu dostal pod palbu ozbrojenců z Tálibánu. Z jeho patnáctičlenného družstva byl jeden voják zabit a další dva zraněni. On sám vyvázl bez jediného škrábnutí díky šťastné náhodě – kulku z povstaleckého kalašnikova zastavilo pouzdro s modelem Leatherman Wave, který měl na opasku.

Jindy se s pomocí multitoolu dostal z ledové vody kanadský senior, pod kterým se prolomil led. Neměl dostatek sil, aby se zkřehlými pažemi vyškrábal z vody, ale vzpomněl si na kleště, které měl u sebe. Zabodl je do ledu a s jejich pomocí se ven vydrápal. Nástroj Leatherman Wave pomohl i muži, kterého v horách strhla lavina. Zlomila mu nohu i pánev, poranila záda.

Mohl se jen zvolna plazit. Z výbavy mu zůstal jako největší poklad právě jen leatherman. S ním si dokázal uvolnit botu, v níž mu po pár dnech putování k civilizaci začala otékat noha a hrozilo, že o ni přijde. Dokonce si vyrobil primitivní berle, s nimiž se nakonec dostal do bezpečí. I takové příběhy přispívají k tomu, že oregonský Portland, kde se multitooly stále vyrábějí, je znám Že nemůže být nářadí cool? Pořádně se podívejte hlavně jako město Tima Leathermana.  na tvar otvorů v náramku, na boky jeho dílků. Skrývají Viz: www.leatherman.cz

šroubováky, imbusové klíče, ale i otvírák na láhve, pin na vyndání SIM karty či hrot na rozbití skla.

text Magdaléna Pražáková foto archiv

chytře sbaleno

JAKO L LÉK PROTI STEREOTYPU DOPORUČUJEME OBČAS VŠEHO NECHAT NECHA A VYRAZIT SI DO SVĚTA. ABY CESTOVÁNÍ NEBYLO UTRPENÍM, JE OVŠ OVŠEM ZÁHODNO MÍT S SEBOU OPTIMÁLNÍ VÝBAVU.

NOVÍ DISKRÉTNÍ NÍ PŘÁTELÉ Nikotinové sáčky LYFT jsou diskrétní variantou užívání nikotinu na cestách, doma i v práci.

Nehoří, neobtěžují okolí a není v nich tabák. Mimo nikotinu obsahují vodu, eukalyptus, celulózová vlákna borovice a vybrané aromatické látky. Vloží se pod horní ret a nechají vstřebat. Pro ty, kdož holdují nikotinu, jsou další cestou k budoucnosti bez kouře. Viz: www.golyft.cz JEDNOTNÁ LINIE Nároky na styl a sladěnost nemusí dámy opouštět ani na cestách. Stačí se u značky Bric’s inspirovat zavazadly z řad Bellagio nebo Firenze, která si bezpečně poznají na první pohled.

Viz: www.e-zavazadla.cz POŘÁDNÁ ŠŤÁVA Také naši digitální společníci vyžadují zásoby energie. Varta LCD Powerbank 18 200 nabije současně mobil i tablet, a kolik jí ještě zbývá sil, prozradí displej.

Viz: www.varta-consumer.com KAPESNÍ TREZOR Přijít o platební či průkazové karty je patálie. Bezpečnostní peněženka Secrid Crisple Rose Floral má hliníkové pouzdro, které je chrání před mechanickým i digitálním poškozením. Nechybí přihrádka na mince nebo vizitky. Viz: www.e-zavazadla.cz

ROZTÁHNOUT KŘÍDLA Kde se v klidu připravit na cestu letadlem, řeší na pražském Letišti Václava Havla ING Relax Zona.

Místo na Terminálu 2 je zdarma přístupné všem, kdo si chtějí dobít telefon, využít kvalitní wi-fi, v klidu posedět nebo v oddělené části nechat vyřádit děti před nástupem na palubu. Viz: www.ing.cz

| 53

text Petr Tůma foto Tomáš Binter a archiv

perla pražského podhradí V 90. LETECH TO BYL JEDEN Z PRVNÍCH „SVĚTOVÝCH“ HOTELŮ V NAŠÍ METROPOLI. VAŘIL TAM MICHELINSKÝ ŠÉFKUCHAŘ A VYBRANÉ POKRMY Z JEHO KUCHYNĚ SMĚŘOVALY V DOBĚ HAVLOVY ÉRY DOKONCE I NA STOLY NA HRADĚ. A KDYŽ SE HLEDALO KLIDNÉ MÍSTO NA SCHŮZKU MEZI ČTYŘMA OČIMA, VOLIL TEHDEJŠÍ PREZIDENT PRÁVĚ HOTEL HOFFMEISTER V BLÍZKÉM PODHRADÍ.

P

otvrdili by to bývalý francouzský prezident François Mitterrand, stejně jako britská královna a princ Charles. Právě v Hoffmeisteru se Václav Havel také setkal s americkým politologem a diplomatem Henry Kissingerem. V hotelu bydlel svého času Tom Cruise a celá Kelly Family, stejný apartmán si tam léta rezervovali Miloš Forman a Jan Tříska. Třicet let po sametové revoluci se vzpomínky na tyto osobnosti politického i společenského života vrací a vyvolávají emotivní vzpomínky.

Ale život běží dál stejně jako příběh této budovy a lidí, kteří v ní pracují. Jde o unikátní místo už svojí polohou. Neleží uprostřed ruchu velkoměsta, ale doslova pár kroků od Starých zámeckých schodů směřujících k Hradu. Na dohled – oddělené pouze zelenými korunami stromů – od vládní Kramářovy vily i od poklidu Jeleního příkopu. Až ke dveřím do recepce hotelu umístěné ve slepé ulici Pod Bruskou sejdete z Letné tzv. Myší dírou, ale jinak si ho většina Pražanů vybaví díky atypickému průčelí vykukujícímu do ulice pojmenované po hraběti Chotkovi. Ta ho přirozeně „obtéká“ jako hladina řeky, ve které se zrcadlí projíždějící tramvaje

54 |

Ivana Michalová

S hotelem je spojena přes deset let, nastupovala už za jeho zakladatele, pana Hoffmeistera. Dnes ho řídí a pečuje o něj jako o vlastní domácnost. Za domov ho pokládají i Ivaniny tři dcery, které tam často vypomáhají, podobně jako příbuzní dalších zaměstnanců. Je to taková velká rodina čítající asi dvacet pět lidí.

Ivana si s návštěvníky ochotně popovídá anglicky, rusky či řecky, současně se rozhodla oprášit si němčinu a přidala k tomu „bokem“ arabštinu. Každý den také běhá 5-10 km, do parku na Letnou to má jen pár minut.

| 55

Vysoko za zdí a auty směřujícími z Klárova na Letnou se skrývá tichá oáza hotelu Hoffmeister. Jeho zahrada přímo navazuje na restauraci a při akcích se tam vejde až 120 lidí.

a jejich občasné zacinkání je typickou zvukovou kulisou. Přes dvojitá, dokonale odhlučněná okna padesátky exekutivních pokojů však zahlédnete maximálně jejich rozmazané stíny.

SEDMERO PRIVÁTNÍCH KRÁLOVSTVÍ Kdybyste si mohli pokoje jeden po druhém v klidu prohlédnout, překvapeně byste zjistili, že žádný není stejný. Většina je však větších než 35 m2. Některé nabízejí nadstandardní kruhové postele, další mají v elegantních koupelnách nejen vany, ale i vířivky s masážními tryskami. To aby si mohli hosté po převážně pěším poznávaní historického centra náležitě odpočinout. Většinu návštěvníků tohoto butikového hotelu tvoří cizinci, ale přibližně patnáct procent klientely jsou našinci nebo blízcí sousedé ze Slovenska. Do Prahy se vydali ne aby s překvapením odkrývali její taje, ty dávno znají, ale přijeli za předem promyšleným gastronomickým či kulturním zážitkem. Například za Letními shakespearovskými slavnostmi. Anebo proto, aby „vypnuli“ a užili si místo pod ochranou UNESCA, kde si mohou lebedit a nechat se rozmazlovat. Po vjezdu a zaparkování v podzemní garáži pro

56 |

dvacet vozů, vybavené i dobíječkami pro elektromobily, lze totiž vystoupat vnitřním schodištěm přímo do restaurace nebo k recepci. Venkovní svět tak zůstává kdesi za zavřenými dveřmi. To platí dvojnásob pro tzv. depandance s pouhými sedmi pokoji.

Nejsou umístěny v hotelu, našli byste je v historickém domě z 15. století pouhých pár metrů přes ulici. Máte tak vlastní vchod a vlastní klíče k privátnímu království. Prostory s klenutými stropy vás ovanou duchem doby dávno minulé, což stvrdí i koupelny zapuštěné do masivu skály. Na požádání vám tam samozřejmě přinesou i snídani nebo právě vychlazenou láhev prosecca.

MAGIE ZAKLETÁ V KAMENI Absolutní oddech však lze v Hoffmeisteru prožívat i dalšími způsoby. Například v privátním spa, kde je finská sauna vyhřátá na 95 °C nebo bylinná aroma sauna o teplotě 55 °C s vlhkostí 60 %. O pohlazení po těle i duši se stará privátní vířivka nazvaná Římská lázeň. Toto opojné místo poklidu je otevřené denně až do 23 hodin. Kromě hostů ho může navštívit i široká veřejnost – stačí si ho jen včas pro sebe zarezervovat. Přitom

jen málokdo z obyvatel hlavního města ví, že Hoffmeister skrývá i unikátní lázeň Stone Bath, a to v jeskyni z 15. století.

Pomocí lávových kamenů zahřátých až na 650 °C a následně ponořených do vody se místo dokáže čarovně zahalit do páry evokující mlžný opar. Koncert zvuků pocházejících z mechanického ramena kamen i divoké syčení vody navíc ideálně připraví vaše tělo pro případné další procedury. Například na regenerační pleťovou masku odstraňující vrásky pomocí luxusní kosmetiky Ingrid Millet Paris. Je vyrobena z pravého kaviáru a neobsahuje žádnou syntetiku. Není divu, že dokáže pleť rozjasnit, hydratovat i přirozeně vypnout. O jejích kvalitách vypovídá fakt, že si ji oblíbila slavná francouzská herečka Catherine Deneuve. Druhou kosmetikou, kterou v Hoffmeisteru

NABÍDKA PRO ČENÁŘE MAGAZÍNU CHOICE Se speciální kartičkou si můžete vychutnat nejen pokrmy v hotelové restauraci, ale i unikátní zážitek ve SPA, a to se slevou příjemných 30 %.

Méně bývá více. Proto se v restauraci vrátili k tradici 3 pokrmů à la carte a k nabídce českých jídlel.

| 57

Přízemní apartmán v tzv. depandance, domu naproti hotelu, zaujme klenutými stropy. Nabízí však i atypický výhled přímo do roviny ulice, kde lze nenápadně sledovat lidi kolem procházející.

Cestou k parní lázni zvané Stone bath budete míjet i zbytky zdi ze 12. století, která pravděpodobně tvořila původní opevnění Prahy.

58 |

používají, je čistě přírodní Alqvimia. Pánové se mezitím mohou nechat opečovávat v místní restauraci. Kvalitní gastronomie je s tímto místem nerozlučně spjata podobně jako podzimní podávání šneků, které zavedl už bonviván a světoběžník Adolf Hoffmeister. Dokáže to náležitě ocenit i food kritik a známý gastronaut Pavel Maurer, který říká: „Hoffmeister je prestižní značka, kterou respektují všichni milovníci dobrého jídla i pití.

Je to závazek a současně krásná výzva. Restaurace nedávno dostala nový elegantní šat a v její kuchyni vládne Jiří Svoboda, který má vztah ke zdravým kvalitním surovinám. Ctí evropskou gastronomii, vyhledává nové recepty, ale nezapomíná ani na typicky české specialitky. Ať už to jsou šišky s mákem jak od babičky, kachní paštika, tlačenka či utopenci.“ Ty najdete i v tzv. českém koutku hned při snídani. Zeleninu a menší ovoce si v Hoffmeisteru dokonce pěstují na vlastní zahrádce, která k objektu náleží... ale není odnikud vidět. Je to až symbolické.

Teprve když vejdete dovnitř hotelu a zapomenete na spěch všedních dní, začnete objevovat finesy, které se stanou součástí nezapomenutelného zážitku.  Viz: www.hoffmeister.cz

Jako správné Gran Turismo Stinger vyvažuje sílu a dynamiku pohonného ústrojí luxusem, pohodlím a designovou přitažlivostí.

s melodií volantu

NAŠE VLAST NEOPLÝVÁ PUSTINAMI, KDE NA SILNICÍCH POLOŽENÝCH ROVNĚ JAKO PODLE PRAVÍTKA NEPOTKÁTE ŽIVÁČKA. PŘESTO SE CENÍ PRO ZLEPŠENÍ NÁLADY SPRÁVNÝ HUDEBNÍ DOPROVOD, A TO NEJLÉPE Z ČESKÝCH, MORAVSKÝCH I SLEZSKÝCH LUHŮ A HÁJŮ.

V

roli mobilního poslechového studia vládne mezi vozy těžká konkurence, z níž však Kia Stinger hlasitě vystupuje. Už svým elegantním tvarem napovídá, že se nudit nebudete. Jízda slalomem poprázdninových uzavírek a objížděk člověku podsouvá pocit, že je „jen“ návštěvníkem ve vlastním městě. Takže co si pustit pro zklidnění nervů cizince, který je vlastně našinec. Bard federálního popu Miroslav Žbirka žije už léta v české metropoli, přesto zůstává jeho slovenština opojně mazlivá. Poslední Double Album charakterizuje zvuk z legendárních Abbey Road Studios, na otestování zralého vokálního projevu není nic lepšího. Přitom se lze na poslech hezky soustředit, neboť sedačky čalouněné jemnou kůží nappa objímají tělo i v zatáčkách jako chápavá náruč.

NA VLNÁCH KOUZEL V plánu je zážitek v duchu road movie, při kterém se vyhneme hltání kilometrů a sledování hodinek výměnou za navštívení zajímavých míst. Metropoli tak opouštíme namísto řidičskou pastí alias D1 vzhůru proti proudu po břehu Vltavy. Inspirováni jménem toku jsme vyměnili symfonickou báseň za rockovou formaci Vltava v čele se zpěvákem Robertem Nebřenským. Důrazný

text Tomáš Suchomel foto archiv KIA

KRAJEM RYBNÍKŮ Po zastávce u zklidňující vodní plochy stáčíme kompas na jih a volíme „krajovou“ specialitu. Vždyť kdo jiný je víc spojen s magií jižních Čech – loukami, lesy a rybníky – než Pavel Žalman Lohonka. Bilanční dvojalbum Moje nevšední roky mapuje největší hity půlstoleté kariéry folkového barda. Při reprodukci přichází ke slovu technologie Clarifi-Fi, kterou Harman Kardon vybavil audiosestavu. Nemá za úkol nic menšího, než vylepšit zvuk „empétrojek". Při komprimaci nahrávek totiž dochází nejen ke zmenšení velikosti souborů, ale též k ořezání zvukových informací. Clarifi-Fi se snaží pomocí chytrého algoritmu vrátit skladbám původní plnost. Při porovnání se záznamem z CD se to daří velice dobře. A to už pomalu přichází čas na závěr dne na Třeboňsku, kde naše posádka vyloví z kufru vozu o objemu 406 litrů dvě kytary, aby se celý večer pokoušela u ohně vášnivě přiblížit muzikantskému umění svých idolů.

zvuk z alba Čaroděj obrazně a i doslova nakopává, bigbít je holt bigbít. Přehledné rozložení instrumentů dává nahrávce přesvědčivost, i když zůstává místo na srozumitelné texty, pro tvorbu kapely tak zásadní.

POD TAKTOVKOU ZVUKU Poklidná jízda směrem na Slapy vybízí blíž prozkoumat, jaká že audiosestava nás to vlastně oblažuje. I bez zvědavého rozebírání interiéru to prozrazují nápisy Harman Kardon. Patnáct nenápadně zabudovaných reproduktorů má výkon 720 W. Tato síla je rovnoměrně rozložena po celém vozidle, kvůli nejlepšímu poslechu tak nemusíte bojovat o sedadla v první linii. Každé dveře ukrývají trojici zvukových měničů, doplněných triem v palubní desce.

A jako specialita prvně ve voze Kia se pod předními sedačkami schovávají dva subwoofery. Odtud tedy onen skoro fyzický prožitek z úderů bicích a dunění baskytar. Ozvučení celé poslechové místnosti na kolech má pod palcem firma Quantum Logic, která řídí prostorové rozložení zvuku. U dobře smíchaných nahrávek tak máte pocit, že ji posloucháte v prostoru odpovídajícím spíš malému koncertnímu sálu než vnitřku auta.

ZA SLUNCEM SE KLIKATIT Nový den, nové ráno, nová cesta. Od otav a kapřích hranolků vyrážíme směrem plus minus na východ, takže sluneční brýle jsou nutností. Pro nastartování pozornosti padla volba na nejpopulárnější nekoncertující tuzemskou kapelu. Lucie nechala fanoušky na album Evolucie čekat šestnáct let. Jako mnozí recenzenti nenacházíme mezi songy žádný vyložený hit do zlatého fondu, ale skladby nadupané energií jsou pro danou chvíli přesně to pravé. Charakteristický zpěv Roberta Kodyma navíc nenechá žádného posluchače netečného ani usínajícího. Jako téměř výhradní autor textů se drží i tentokrát mírně přidrzlého stylu, který je poznávacím znakem skupiny. Snad pod jeho vlivem zkoušíme trochu víc (ale v rámci zákona) prohnat auto po menších silnicích. Maximální motorizace s jednotkou V6 o objemu 3,3 litru a náhonem na všechny čtyři k tomu ostatně výkonem 366 koní svádí. Ovšem kdo chce, může se vydat do klidnějších vod motorů o obsahu 2,2 nebo 2 litry a zvolit si mezi jednou nebo oběma hnanými nápravami.

ZPÁTKY KE KOŘENŮM Pohled do mapy říká, že místem, které nechceme minout, je Telč.

A nejen proto, že tamní renesanční centrum figuruje na seznamu kulturních památek UNESCO. Procházka po náměstí s malebnými průčelími domů a prohlídka zámku má silnou atmosféru, stejně jako každoročně pořádaný hudební festival. A protože jsme se s jeho programem nepotkali v kalendáři, pouštíme si jako připomínku Lenku Filipovou. Od hitové polohy popové zpěvačky se na albu Oppidium po patnáctileté pauze posunula dále. Projekt věrný názvu skutečně sahá ke kořenům do keltské hudební oblasti, ovšem opepřené skladbami světového folku

| 61

i těmi nově složenými. Poklidné plynutí na kytarách postaveném zvuku nám technologie rozprostírají okolo sedaček, takže opouštění urbanistické perly je nenásilné a její smíření s věky si bereme s sebou.

ZKUŠENÁ DIVOČINA Do drsné reality nás nicméně vrací stav některých silnic, přes které se propracováváme od hraniční vrchoviny směrem na nejjižnější část Moravy. Na chvíli tak přesouváme pozornost na čistě konstrukční prvky auta, které dlouhým rozvorem náprav strčí do kapsy leckterou konkurenci. Jelikož jsme teď zatoužili po komfortu a plavné plynulosti pohybu, stačí navolit příslušný elektronický systém odpružení DSDC. Plným jménem Dynamic Stability Damping Control má ve Stingeru premiéru. Mezi pěti režimy nechybí ani detailně konfigurovatelné osobní nastavení nebo režim pro co nejvíc úspornou jízdu. A když zkouška tvrdosti a možností, tak pro ni je nejlepší Old Shooterhand. První sólová věc Dana Šustra, zakladatele kapely Tichá dohoda. Stylově trochu nostalgie po starých rockových časech, kdy všechno bylo jasné, přehledné a květiny ve vlasech nebyly duhovou manifestací LGBT příslušnosti. Autorská záležitost, doplněná o několik hostů, servíruje poctivé blues i hardrock, trochu zkřížené s tuzemským bigbítem. Nicméně tahle muzika není (jenom) pro staré.

Kabina s ostře skloněným čelním sklem je posunuta směrem k zádi, což samo o sobě evokuje rychlost a dravost. Křivky karoserie myslí také na co nejlepší aerodynamiku vozu, ke které patří i integrovaný zadní difuzor nebo hladká spodní část karoserie a vzduchové clony na přídi.

V ZRCADLE BEZČASÍ Když počasí a zejména sluníčko přeje, nicnedělání u Vranovské přehrady se doslova vnucuje. Omrzí-li se po jisté době zvuky přírody nebo pištění omladiny, chtělo by to něco hravého, ale pozor (!) nikoliv hloupého. Splňují to Monkey Business na novince se zpěvačkou Terezou Černochovou už definitivně přijatou do skupiny. Název Bad Time for Gentlemen vypadá chmurně realisticky, ale nenechte se jím zmást. Přelévání stylů v maximalisticky vystavěných aranžích roztančí když ne tělo, tak hlavu určitě. Ta si užije svoje tradičně v textech bez autocenzury, kde slova přistávají v rýmech jako padákové bomby. Takže i na pár komentářů k aktuálním časům dojde, ale žádné lkaní: jen bum, bum a hotovo. Ale čas se hlásí o slovo, nezbývá než se po kovbojském způsobu vydat se zapadajícím sluncem v zádech směrem k Mikulovu.

JÍZDA KRÁLŮ Pro smíření s uplývajícím dnem putuje do přehrávače Ivan Král s jeho Colours. Kytarista, zpěvák a skladatel působil v emigraci s takovými veličinami jako Patti Smithová nebo Iggy Pop, se kterými napsal i pár hitů. Po roce 1989 se pak při návratech do vlasti podílel jako producent na vzestupu skupiny Lucie nebo kapely Garage. Decentní kytarová záležitost je nesena mírnou melancholií, jak se dá očekávat od tvůrce, který si už nepotřebuje nic dokazovat. Kouzlo osobní výpovědi posiluje fakt, že kromě zpěvu si nahrál téměř všechny nástroje a album otextovala jeho partnerka Cindy Hudsonová.

ZNOVU JAKO POPRVÉ Po odpočinku v tichu jižní Moravy je další den cestou vzhůru, přinejmenším v geografickém pohledu. Nejen kvůli genderové vyváženosti nás při jízdě okolo pálavských nádrží bude doprovázet zpěvačka, kterou život ze západních Čech zavál do Brna.

Před odchodem na sólovou dráhu začala Ilona Csáková kariéru v kultovní skupině Laura a její tygři. Pak brázdila vody tuzemského popu, aby se po částečně i mateřské pauze znovu přihlásila albem s výmluvným pojmenováním Pořád jsem to já.

Obsah tomu odpovídá, což ocení hlavně znalý posluchač. Může porovnávat původní verze zpěvaččiných hitů s jejich aktuálním nazpíváním v občas dost jiných aranžích, převážně s doprovodem Golden Big Band Prague. Když se úspěšně prosmykneme okolo moravské metropole, stoupáme dál, už „nesportovně“ po dálnici, protože čas a povinnosti nás začínají tlačit. Proto jen na dálku pozdravíme Zlín pohodovým folkrockem zdejší formace AG Flek. Po dlouhé odmlce se kapela se stále podmanivým hlasem zpěvačky Blanky Táborské vrátila znovu ke koncertování i nahrávání, jehož výsledkem je hudebně i textově zasněné a přitom chytré album Podnohama Zem. Je neuvěřitelné, že jde teprve o třetí studiové album za více než čtyřicet let od založení

Dlouhý rozvor náprav umožňuje nabídnout velkorysý prostor pro nohy vpředu i vzadu, zatímco nízká úroveň sedáků poskytuje více než dostatečnou vertikální prostornost v obou řadách sedadel.

skupiny. Cena Anděl za rok 2018 však napovídá, že na dobré věci se vyplatí si počkat.

PŘÍBĚHY NÁVRATŮ Teď už ale definitivně velíme k návratu směrem na severovýchod.

Na chvíli bez hudby. To abychom posoudili solidní utlumení interiéru před hlukem okolí i samotného auta. A také, abychom se připravili na naplánovaný nápor. Nájezd na dálnici v Hradci Králové je kvůli živému provozu vždy ranou do vazu. My si ji ale ještě umocníme v přehrávači vloženým albem místní stoner rockové čtveřice The Atavists, také držitelů Ceny Anděl, a to za album Lo-Fi Life. Inspiraci vlivy sahajícími až do rocku 60. let přetahují do současnosti správně zvukově „špinavé“ kytary frontmana Adama Krofiana. Celkově se tak na nás valí něco, co si nezadá v síle s kolonou rozjetých, plně naložených kamionů. Přitom je neděle odpoledne, na dálnici by nic neměly dělat...

PS: Zatímco už pomalu vystupuje silueta stověžaté matičky, dáváme si dohromady zážitky z opulentní jízdy v autě, jehož výkony hudební si nezadaly s těmi motoristickými. 

Viz: www.kia.cz

| 63

text Petr Tůma foto archiv

doslova zrnko po zrnku ABY VÁM KÁVA DOMA CHUTNALA, MUSÍ SE PODAŘIT ŘADA VĚCÍ. JEDNA Z NICH JE NAPROSTO ZÁSADNÍ. FARMÁŘI JI MUSÍ DOBŘE VYPĚSTOVAT A SPRÁVNĚ ZPRACOVAT. TAKHLE SE TO DĚLÁ NA JÁVĚ, KDE NAVÍC KEŘÍKY KÁVOVNÍKŮ SVÝMI PEVNÝMI KOŘENY ZABRAŇUJÍ EROZI PŮDY. VÝSLEDKEM JE LEHCE NAKYSLÁ, HUTNÁ ARABICA A KÁVOVÁ SMĚS NESPRESSO DHARKAN S NÁDECHEM HOŘKÉHO KAKAOVÉHO PRÁŠKU A PRAŽENÝCH OBILOVIN.

Z

atímco hybnou silou vinobraní bývají studenti, tedy pokud kuličky révy netrhá stroj, na Jávě česají kávové třešně výhradně titíž lidé, kteří keříky zasadili. Za prvé by se jen málokdo dostal hluboko do džungle, v jehož stínu se to odehrává, a za druhé... políčka jsou malinká. Indonéská vláda nabízí pěstitelům k pronájmu nejčastěji pouhé dva hektary pozemků. Děje se tak jen poslední roky, a tak je řada jávských pěstitelů kávy de facto nováčkem v oboru. O to větší je jejich zapálení pro věc a nadšení, i když pěstovát kávu je „lehce“ složitější než zasadit a po čase vyorat a přebrat třeba brambory. Pěstitelé se však učí rychle i proto, že jim s tím pomáhají odborníci značky Nespresso. „Od začátku jsme farmáře školili jak v pěstování, tak ve zpracování kávy. Je to výhodné pro obě strany. Tím, že kávu vypěstují dle našich zásad ve vysoké kvalitě, mají jistotu, že nám bude vyhovovat. Dostanou zaplacenu spravedlivou cenu a mají zajištěný dlouhodobý odběr. Odpadá jim starost o obživu na další roky,“ říká Michaela Illíková. V Česku u značky Nespresso zastává pozici Coffee Ambassador a svoji práci nasává všemi smysly i doušky. A jak že sklizeň přesně probíhá? Už jsme zmínili, že výhradně ručně.

Je totiž nezbytné trhat pouze ty plody, které jsou temně rudé až

64 |

hnědavě fialové. „Zralost je prvotní kritérium pro lahodnou chuť kávy,“ vysvětluje Michaela. Po sběru se káva sváží do vesnice, kde sídlí zpracovatelské továrničky pro přibližně dvě stovky farmářů, a tam se následně zpracovává společně. „Na stejném místě je i další zázemí, jako školka pro děti, zeleninová zahrada, ze které se v jedné velké kuchyni dohromady vaří, či skladiště na úrodu,“ dodává Michaela.

VE VODU PONOŘENA První třídění probíhá pomocí vody. V lavoru klesnou zralá zrna ke dnu a nezralí nebo poškození „plaváčci“ se odstraní. Na řadu přichází mechanický ruční mlýnek, který oddělí zrnka od slupek.

Ty se nevyhazují, ale používají jako hnojivo. Dle odrůdy se pak některé třešně hned suší, zatímco jiné se fermentují. A přitom se stále třídí a třídí. „Odstraňují se tím jak poškozená zrna, tak malé klacíky nebo zbytky listů. Dělají to zpravidla ženy, které obdivuhodným způsobem zvládají rovnou dělit zrnka i podle velikosti a odstínu. Výsledkem jsou homogenní směsi, které mají stejnou chuť napříč celou úrodou,“ říká s velkou úctou Michaela.  Viz: www.nespresso.com

Michaela Illíková

Miluje kávu a vše, co je s ní spojené. Své nadšení pro tento svět objevila před více jak 13 lety a káva se stala jejím koníčkem. Jako Coffee Ambassador sdílí své zkušenosti a znalosti ze světa kávy i se svým okolím a pouhým vyprávěním umí přenést posluchače na kávové plantáže vzdálené tisíce kilometrů, či bořit mýty o tomto nápoji. Potkat ji můžete v zážitkovém Nespresso Experience Center či v Nespresso Boutique. | 65

text Jan Pražák foto Josh Bernstein a archiv

jediná touha

přežít

PŘI VÝBĚRU OUTDOOROVÝCH KURZŮ JE TŘEBA ROZLIŠIT, ZDA JDE O MARKETINGOVÝ TAH, KTERÝ MÁ PŘILÁKAT KANCELÁŘSKÉ MYŠI (MEZI KTERÉ PATŘÍM I JÁ SÁM) NA TROCHU NEŠKODNÉHO DOBRODRUŽSTVÍ, ANEBO VÁS PŘINUTIT HRÁBNOUT SI NA DNO VLASTNÍCH SIL.

W

illisův kaňon, americký Utah. Jsme jižně od NP Zion. Troy, jeden z našich průvodců, nabírá do hrnku bahnitou vodu.

Zhluboka se napije a hned sahá po další. „Váš žaludek,“ říká, zatímco si hřbetem ruky otírá zrzavý plnovous, „se musí změnit v čutoru. Pijte, co to dá!“ Jeho modré oči při těch slovech zajiskří.

Před deseti minutami nás přivezla dodávka, která hned zmizela v oblacích prachu. Je nás sedm – čtyři muži, tři ženy a Troy. Kolem se rozkládá nehostinná pustina vzdálená asi 300 km od monumentálního útvaru Grand Staircase v poušti Great Basin. Tam je náš cíl. Za sedmadvacet dní! Za pochodu, doslova a do písmene, se budeme učit, jak přežít v extrémních podmínkách. V blízkosti totiž nebydlí žádní lidé, nejsou zde obchody ani naděje na pomoc v nouzi. Troy nám už v autě řekl, že záměrně nevzal vysílačku ani mobil, kterými by mohl někoho kontaktovat. Stejně není signál. Prvních pár dní, které představují takzvanou „šokovou terapii“, nebudeme mít k dispozici téměř žádnou vodu ani jídlo. Má to pomoci aklimatizovat se v poušti. A pokud to někdo „zabalí“, musí se do civilizace dostat na vlastní pěst. To jsme i podepsali. „Může mi někdo říct, proč to děláme?“ snaží se o křečovité vtipkování jeden z nás. Skupinka zahučí nervózním smíchem. Každý si nese batoh s teplým oblečením, kompasem, balíčkem první pomoci, zažívací sodou, hrníčkem a nožem s dlouhou čepelí. Později dostaneme mapu, deku a pončo proti dešti. Pár základních rad zní: opruzený zadek si utírejte co nejjemnějším pískem, nedostanete pak vyrážku. Když – byť v sebeobraně – zabijete nějakého tvora, musíte ho sníst. A ze všeho nejdůležitější. Nikdy nenechte někoho pozadu! Systém signálů je jednoduchý. Jeden výkřik znamená zpomalte. Dva zastavte. Tři jsou signálem nouze. Troy zvedá varovně prst: „Jestli někoho uslyším vykřiknout třikrát, očekávám, že ho najdu s chřestýšem zakousnutým do krční tepny. Bude-li to cokoli

66 |

Plechový hrníček je při pití vody z kaluže víceméně zbytečný…

menšího, zabiju ho sám!“ Cesta vede úzkým kaňonem, který ústí do pouště. Je tu pár vysokoškoláků, právník i majitel autodílny. Tři ženy pracují jako fyzioterapeutka, zahradnice a masérka. Skrývám se na konci skupiny, abych unikl štěbetání, ubírá síly. Počítač se schránkou plnou nevyřízených mailů přestává existovat.

DEN DRUHÝ Rudě svítá. V žaludku mi to hlasitě burácí – mám hlad. Chodil jsem po Pyrenejích i Himálaji, přepotácel se pouští v Izraeli, ale ještě nikdy jsem nestrávil měsíc v divočině, navíc bez zásob.

Ani nikoho takového neznám. O téhle akci mi řekl jeden chlapík ze Salt Lake City. Prý mne tady naučí, jak chytat a zabíjet divoká zvířata, jak rozdělávat oheň pomocí dvou dřívek a pochutnávat si na rostlinách, o které bych jinak nezavadil ani pohledem. Vlastně se trochu bojím. I proto jsem se tvrdě připravoval, každý den běhal deset kilometrů. Držel hladovku a cpal se proteiny. Chci zažít pocit, kdy bude můj život záviset jen na mých vlastních schopnostech.

Na instinktech zděděných po předcích.

Při téměř nekonečném pochodu úzkým kaňonem jsme mysleli na jediné. Pokud teď pořádně zaprší, tak se utopíme jako myši.

Slunce hladí stěny kaňonu, musíme jít. Před námi leží 1,5 milionu akrů Národního parku Grand Staircase-Escalante. V poledne je horko nesnesitelné. Člověk prý potřebuje minimálně 4 dl vody za den k tomu, aby přežil. Po osmnácti hodinách vysilující chůze bez jediné kapky tekutiny docházíme ke skalám porostlým borovicemi. Tam budeme spát. Všichni se držíme spolu, až na Stephena, jednadvacetiletého kluka z Maine. Neustále klade otázky typu: „Jak daleko je voda? Bude tam jídlo?“ Po zbytek cesty se drží vzadu a každou chvíli třikrát hystericky zaječí. Na to mu Troy odpoví výkřikem: „Na tebe nečekáme, srabe!“ V krku mě řeže, chci co nejdřív usnout, abych zapomněl na tu děsnou žízeň. Přemýšlím vážně o tom, že začnu pít moč. Jenže pak z hromádky větviček, které jsem si nahrnul jako polštář, vylézá škorpión. S pocity paranoie se přesunuji rychle jinam. Každé zalechtání na těle považuji za kousnutí jedovatého tvora, který do mě pumpuje obsah svých žláz. Teplota zatím klesla o téměř 40 °C. Země je ledová a tvrdá, budím se neustálým střídáním poloh. A všichni kolem trpí stejně.

DEN TŘETÍ Rady, jak hledat v poušti vodu: sledujte pohyb ptáků a motýlů, hledejte bílý navažský pískovec. Kolem poledne vidíme hejno vlaštovek stále kroužících nad velkým balvanem. Je tam pramen – jediná voda v okruhu padesáti kilometrů. Kdybychom ji nenašli, většina z nás by zřejmě další noc zemřela.

Dostáváme nalejvárnu. „Pokud není ve vodě žádný život, nepijte ji, i kdyby byla sebečistší.“ S největší pravděpodobností obsahuje arsen a je jedovatá. Naštěstí pak Troy kývne souhlasně hlavou a my se vrháme na všechny čtyři. Brzy vzdám pokusy nabrat ji do hrnku bez larev komárů a řas... Hltám ji přímo z dlaní. Po mé pravici leží dvacetiletý David ze San Diega, který je bavičem skupiny. Lije si vodu na hlavu a mumlá: „... tohle nevypadá na školní pochoďák. Vždyť nemáme asi masky s chobotem.“ Ptám se ho, jak si mohl tuto výpravu dovolit. „Rodiče mi spořili na školu, znáš to. Ale já něco utratil ve Vegas, něco za tequilu a zbytek za tuhle srandu.“ Kývám hlavou a v duchu si říkám, hochu, ty to asi nezvládneš.

| 67

DEN ČTVRTÝ Hlad je podivná věc. Chvílemi je všudypřítomný a paralyzující, chvílemi ho nevnímám. Vše, co jsem za poslední čtyři dny pozřel, byl kus listu opuncie. Před polednem vidíme koryto pro napájení dobytka. Vrháme se k němu a chceme začít hltat vodu. „Počkat!“ vykřikne právník Thomas. Na hladině plave mrtvá myš. Otáčíme se k Troyovi. „To nic, utopila se. Vlezla dovnitř a nemohla se dostat ven.“ O pár sekund později se ozývá hlasité srkání a cákání. Poblíž nádrže je přístřešek z větví a v něm deky, ponča a jídlo, které pro nás zanechali lidé z kanceláře pořádající společnosti BOSS. Každé sousto je jak první objevování ženského těla. Cítím takové vzrušení, že se až třesu. Brambory, čočka, mrkev, cibule. Jak jsou chutné, jak štavnaté... Pak si rozdělujeme zásoby na dalších šest dní. Na každý máme 900 až 1000 kalorií.

DEN PÁTÝ Skály jsou rozpálené na 52 °C. Krajina se změnila v nekonečný pás narudlého písku, pichlavých keřů a zase dalšího písku. Osmatřicetiletý Thomas dostal těsně před odjezdem v práci padáka. Je ženatý, má pětiletého syna. Na dovolenou jezdí do Evropy, vlastní harleye a jednou za rok si zaběhne maratón. Líbí se mi. Říká, co si myslí, má trpělivost se slabšími. On a Michelle, šestadvacetiletá zahradní architektka, jsou vedoucími skupiny. Mají nás dovést k patnáct kilometrů vzdálenému prameni. Cestou se skrýváme ve stínu kopce. Jen Stephen se táhne za námi. Jeho rozpraskané rty začínají mít černou barvu, zorničky má zakalené. Rozhodl jsem se na něj počkat. „Tak tys už něco podobného absolvoval,“ sípá a přitom se mlsně dívá po mé čutoře. Sám už nemá ani kapku a to je sotva poledne. „Asi nepotřebuješ všechnu tu vodu, že?“„Nezlob se, nevím, co nás čeká,“ odpovídám vyhýbavě a snažím se nevšímat si jeho prosebného pohledu. Také Becky, pětadvacetiletá sportovní terapeutka z Jižní Karoliny, začíná ztrácet tempo. Zvracela, ale teď už nemá co, dáví se nasucho. Ani náznakem si ale nestěžuje. Vedle ní jde Bruce z Arizony, který má široký úsměv, velké dlaně a po těle tetování. Přerušil studium a rok trávil ježděním na mořském kajaku v Mexiku. Trochu mu závidím mládí i takové možnosti.

S našimi těly se něco děje. Moč změnila barvu, má odstín pomeranče. Bolí mě hlava, ramena a chodidla. Nepotím se už, nemám ani sliny. Mozky uvařené prudkým žárem začínají produkovat unáhlená rozhodnutí. Nikdo už nemluví... Probere mne šeptání. To Becky prosí o vodu. V lahvi mám dva, možná tři doušky. Stephen zmizel za kopcem a tak jí podám čutoru.

Ale jen hlt! Jenomže Stephen se právě vynořil a vidí, jak si Becky otírá rty. Ten pohled bych vám nepřál vidět. Slunce zapadlo před půl hodinou, ale my lezeme pořád do kopce, abychom se dostali na druhou stranu průsmyku. Má tam být další pramen.

Průvodci nás však zastavují, cesta je prý nebezpečná. Stephen a Becky zvracejí, uprostřed vyschlého řečiště leží Jane a tiše pláče. Už dva dny má mezi nohama pruh topolové kůry, její dny přišly poněkud nevhod. Zachumlám se do deky a přetáhnu si

68 |

Podobných skalních soutěsek jsme při cestě absolvovali nepočítaně.

přes hlavu pončo. Jsem na dně. Chce se mi brečet. Ale ovládnu se. Bylo by to plýtvání tělesnými tekutinami.

DEN ŠESTÝ Stoupáme do výšky dva a půl tisíce metrů. Cestou nás chytla bouřka a krupobití. Stavíme si proto přístřešky ze zlámaných borovicových větví. Na místě zůstáváme dva dny, během kterých si vyprávíme historky a cpeme si břicha odměřovanými příděly jídla.

První den odpoledne nám průvodci nařídili sednout si do kruhu, kam přinesli „hůl pravdy“. Ten, kdo ji dostane do ruky, může říct, co má na srdci. Ostatní musí naslouchat. Jeden po druhém vyprávíme, jak se cítíme. Pravda se však ukáže až později.

DEN OSMÝ Při rozednění je ve vzduchu cítit déšť. Pak se slunce vyhoupne nad třítisícovou stolovou horu Death Ridge (Hřbet smrti). Přemýšlím, proč první bílí návštěvníci dávali tomuto kraji podobná jména.

Short Neck (Krátký krk), Devil‘s Garden (Ďáblova zahrada), Rod‘s Crotch (Rodův rozkrok), Death Hollow (Díra smrti). Včera jsme šli od rozednění do noci a já měl halucinace o kojotech a chřestýších. V jednu chvíli jsem se zhroutil na zem a okamžitě usnul.

Naučit se rozdělávat oheň pomocí dřívek, to je jeden z nejdůležitějších bodů, které vám pomohou přežít.

Pomocí nože jsme dělali špičky na oštěpech, které jsme opalovali pro větší pevnost ve žhavých uhlících.

Když jsem se probudil, bylo pozdní odpoledne. S námahou jsem se postavil na nohy a pochodoval další dvě hodiny. Cestou jsem narazil na zbytek výpravy, která spala pod stromy, kam se ukryla před deštěm. Odcházím do křoví, abych se poprvé po osmi dnech vykadil. Tlačím ze všech sil, chce se mi řvát, bolest je nesnesitelná.

Nakonc jsem „zátku“ ve střevech odstranil prsty. Z řitního otvoru mi teče krev. Uléhám na bok a okamžitě usínám.

Budí mne průvodce, který mi zavázal oči. Z dáli slyším hlas: „Musíme vzít jeden život, abychom zachránili ty ostatní. Sundejte si šátky.“ Před námi je beran přivázaný ke stromu. Ve tvářích kolegů vidím zmatek. Thomas vrtí hlavou a odchází. Stejně tak David.

Nereagují ani na Troyovy výkřiky, aby se vrátili. Stébly losujeme, kdo zvíře podřízne. „Než jsem začal dělat průvodce u BOSSe, byl jsem vegetarián. Když nevedu výpravu, maso skoro nejím,“ svěřuje se Troy. „Ale tohle je způsob, jak si uvědomit, že balené maso z obchodu bylo dříve taky živé.“ S těmi slovy nám podává kus černého lesklého obsidiánu s ostrou hranou. Jerry, mladíček z New Jersey, který o sobě tvrdí, že je naturalista a indiánský spiritualista, si vytahuje nejkratší stéblo. Zatímco berana držím,

| 69

Jak se dostat s těžkým batohem na druhou stranu řeky? Udělejte si vor. Samozřejmě pro batoh, ne pro sebe.

prořízne mu krk. Horká krev vytéká na zem. David opouští tábor – rozhodl se odejít. Už delší dobu to chtěl vzdát. Průvodce mu ukazuje směr. Musí ujít něco přes 20 km, než narazí na silnici do civilizace. Začíná pršet a to nepřestane po několik dlouhých dní. Spíme proto ve velké jeskyni a cpeme se k prasknutí pečeným skopovým. Z kostí zvířete vyrábíme nože a háčky na ryby, ze střev klobásy. Učíme se též rozdělávat oheň. Thomas sice zůstal ve skupině, ale s nikým se nebaví a odmítá jíst cokoli skopového.

DEN PATNÁCTÝ Zaplatili jsme 3 000 dolarů za to, abychom čtyři týdny pochodovali pouští. Na chodidlech máme puchýře velikosti čtvrtdolaru a veškerý nadbytečný tuk je pryč. Nálada je napjatá. Lidi se začali hádat a trhat na menší skupinky. Já se bavím s Georgem, Becky a Jane.

Sólová část výpravy nemohla přijít ve vhodnější chvíli. Každý z nás bude ponechán v kaňonu bez jídla a lidské společnosti pět nocí, šest dní. Když ostatní zmizí v ohybu řeky Escalante, svlékám se okamžitě do naha. Batoh uvážu na kratší klády a plavu s ním na protější břeh řeky. Mezi dvěma stromy si stavím přístřešek z větví a střechu pokrývám kusy topolové kůry. Odpoledne přichází čas rozdělat oheň. Potřebuji k tomu tři nástroje: luk, kolík a prkénko.

Vyrábím si je z větví, tětivu splétám ze stromové kůry. Začínám roztáčet kolík ve snaze dosáhnout maximálního tření. V tu chvíli netoužím po ničem víc než po teple plamenů. Stříká ze mne pot, ale ze dřeva se začíná kouřit. Přidám hromádku listí a suché trávy, lehce do nich fouknu a... Povedlo se!

70 |

DEN OSMNÁCTÝ Jen jediný z nás si ulovil během dní samoty něco k večeři.

Byl to George, který chytil veverku. Ale pokousaly ho blechy a dostal hnusnou vyrážku. Po celém těle má zarudlé hnisavé skvrny. Blechy jsou společně se smrtícím hantavirem v údolí rozšířené. Člověk může bez jídla přežít i dva měsíce, pokud má dost vody. Proto jsem se rozhodl, že nebudu zvířata lovit, ani jíst. Pochutnávám si na téměř neviditelné vrstvičce lýka skryté pod kůrou stromů, ale nemůžu přestat myslet na pořádný steak a vychlazené pivo.

DEN DVACÁTÝ PRVÝ Opět se všichni scházíme a dáváme definitivní sbohem Troyovi. Posledních sto čtyřicet kilometrů musíme za šest dní urazit sami. Dostali jsme mapu, kompas a trochu jídla. Muži a ženy byli rozděleni do dvou skupin. Bez průvodce a žen, které zmírňovaly napětí, vše nabírá rychlý spád. Mladší kluci mne provokují kladením stupidních otázek. Jediným překvapením je Stephen. Událo se to poblíž Mokie Canyonu během nelidsky horkého dne. Měl jsem všechny na starost, když jsme zabloudili. Předpokládal jsem, že Stephen bude hysterický, tak jsem se mu snažil vysvětlit, proč se to stalo. „To je v pořádku,“ odpověděl. „Otočíme se a vrátíme na správnou cestu.“ Všichni na něj vytřeštili oči. Dostal úpal? Později nám líčil, jak mu peníze a sezení u psychoanalytiků zničily život. Už ho nebaví dělat to, co pořád chtějí rodiče. I proto se vydal na tuto výpravu. „Vím,

že někdy dokážu být pěkný kretén, ale snad jsem se tady něco naučil. Co třeba? Že spoustu věcí dokážu sám.“ DEN DVACÁTÝ DRUHÝ Thomas a já se ujímáme vedení. Pravidelně rozděláváme oheň, vaříme, budujeme tábory. Uvědomuji si, jakou výhodou může být věk. Mně je dvaatřicet, jemu táhne na čtyřicítku. Ostatním je mezi osmnácti a pětadvaceti. Jsou sice fyzicky zdatnější, ale vykazují jasné známky emocionální nevyrovnanosti.

DEN DVACÁTÝ ŠESTÝ U Steep Creeku se potkáváme s děvčaty. Hledám místo, kde překročit řeku, a vtom je zahlédnu. To shledání je zvláštní. Naše skupinka je rozhádaná, nervózní. Ony září radostí, že něco společně dokázaly. My chlapi jsme se změnili v izolovaná ega a začali soupeřit. To abychom ukázali, že jsme lepší. Když jsme teď pohromadě, začínají se vztahy zlepšovat. Ženy zase už tlachají a my se s nimi dělíme o příklady naší nesmiřitelnosti. Červy lze jíst celé, to koníkům ulomte nožky a vytrhněte hlavu s vnitřnostmi.

DEN DVACÁTÝ SEDMÝ Dorážíme do Bear Creeku, konce cesty. Lidé z pořádající kanceláře tam pro nás uvařili kotel zvěřinového guláše. Bez okolků se na něj vrháme. A pak si sedáme do kruhu a předáváme si hůl pravdy. „Stephen během cesty hodně dospěl.

Zato tady zbytek ,mlaďochů' jsou největší sráči, jaké jsem kdy potkal,“ nebere si servítky Thomas. Myslím si to samé.

Vztek a nesouhlas jen bublá. Jsem obviněn z toho, že jsem se snažil všechny ovládat, a na druhé straně mi skupina děkuje za to, že jsem několikrát převzal velení. „I kdybyste byli poslední chlapi na Zemi, nikdy bych se ani s jedním z vás nevyspala,“ trochu to odlehčuje Becky.

Troy očividně miluje tyhle závěrečné chvilky. Úspěch pro něj znamená to, že si lidé sáhnou na dno a pak se vyhoupnou zase nahoru. Hůl pravdy obejde kruh čtyřikrát nebo pětkrát. Každý se

„vykecal“, válečná sekera je s přibývajícími hodinami zakopána.

Dokonce i Becky přehodnocuje předchozí prohlášení... Prý by nám možná dala kvůli zachování lidského rodu. To už se objímáme, třeseme si rukama, omlouváme se navzájem. Vtipkujeme o prožitém pekle. A nad obzorem svítá. Paprsky žlutavě osvěcují stezku mezi stromy. Osmnáct kilometrů odtud leží město Boulder. Přišel čas vrátit se do všedních dnů. Do našich skutečných životů. Nechce se mi jít, tak běžím. Zhubl jsem jedenáct kilo, ale cítím se silnější než kdy předtím. Chvílemi zvedám ruce nad hlavu na znamení vítězství. Nikdo nezemřel a nikdo nikoho nezabil.

Přežili jsme měsíc v pustině, kde by většina lidí zemřela za pár dní. Steak, pivo a zmrzlina jsou na dosah...

P.S.: Až později jsem zjistil, že Troy měl s sebou satelitní mobil, takže mohl v případě nutnosti kdykoli přivolat helikoptéru. 

VYHRAJTE víkendový kurz přežití,

poznejte sami sebe

Outdoor Survival nabízí čtyři druhy kurzů – civilní, armádní, speciál a expediční.

S výjimkou posledního probíhají v Českém lese kousek od Domažlic. Vyžadují kvalitní oblečení, obuv adekvátní roční době a dostatek zvědavosti, zda byste si poradili v krizové situaci bez cizí pomoci. Přivézt si pochopitelně můžete vše, co považujete za nezbytné... organizátoři to však podrobí cenzuře a moc toho nakonec neponesete. O to víc zatíží vaši mysl dilematy. Například: představte si, že jste zázrakem přežili havárii letadla. Kolem se povalují ohořelá těla i desítky zraněných. Chcete je zachránit? U koho začít? U dětí, u žen? Nebo u těch, kteří jsou v šoku a zoufale ječí? Jak dlouho bude žít ten, komu stříká krev do výšky metr a půl z prořízlé krční tepny? Kolik vlastně máme každý krve? A co když letadlo bouchne? Viz: www.outdoorsurvival.cz

Co byste si vzali do přírody, abyste přežili?

A) křesadlo, nůž, polní lahev s vodou B) kompas, mapu, zapalovač, dostatek jídla C) mobil, solární dobíječku, spacák, baterku Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo SURVIVAL. | 71

modrozelené dotyky PŘESTOŽE ALGARVE TVOŘÍ JEN ZANEDBATELNOU ČÁST PORTUGALSKA, PRO MNOHO LIDÍ JE SYMBOLEM CELÉ ZEMĚ. MÁ TOTIŽ NEJEN DLOUHÉ PÍSEČNÉ PLÁŽE, ALE TÉŽ ROZEKLANÉ SKALNATÉ POBŘEŽÍ, NAD KTERÝM SVÍTÍ SLUNCE VĚTŠINU ROKU. JEŠTĚ V ŘÍJNU SI TAM BUDETE PŘIPADAT JAKO UPROSTŘED LÉTA A SPOLU S DĚTMI SI VZPOMENETE NA PRÁZDNINY.

72 |

O

blast hned nad letištním městem Faro charakterizují dvě barvy. Sytě modrá a jiskřivě zelená. Ta první je s místem spjata odjakživa, představuje ji hladina moře, obloha i šachovité čtverečky akvamarínových bazénů u moderních vil a domů v hotelových komplexech, jako je například Martinhal Quinta Family Golf Resort. Zelená barva – ve všech svých odstínech – od jadeitové přes pistáciovou, limetkovou, olivovou a borovicově piniovou až po tzv. irskou zeleň, však byla přidána během posledních třiceti let. To když se o Algarve začali starat developeři, kteří si uvědomili jeho potenciál. Příjemným podnebím evokuje Kalifornii či Floridu a podobně jako tyto státy krásně rozkvetlo, když ho začali cíleně zavlažovat. Quinta do Lago, dřív známá hlavně pro export krabů a těžbu mořské soli, dnes připomíná Beverly Hills či losangeleskou čtvrť Bel Air. Vily se tam prodávají od 8 milionů

text Jiří Vašek foto archiv

eur výše a třítisícový pozemek vychází na 3,3 milionu eur. Což neznamená, že byste si podobný luxus nemohli dovolit. Naopak.

Doporučujeme se nechat i s potomky rozmazlovat alespoň pár dní – a bez starostí. To když si domek či byt „jen“ pronajmete.

JEJICH DŮM, VÁŠ HRAD Týden absolutního odpočinku nabízí resort Martinhal. Pod stejným jménem fungují designové hotely v Lisabonu, v Cascais či na severu Algarve v Sagres. Martinhal Quinta je s nimi shodný tím, že je cílí na rodiče a jejich děti. Jinak však má odlišný koncept. Přes 180 vil s bazény bylo zbudováno s jasným investičním záměrem. Vytvořily uzavřený areál propojený službami recepce, restaurace a místního obchodu. Celý je pochopitelně spravovaný personálem, který se stará o stříhání plotů, zalévání zahrad a řeší za vlastníky nemovitostí jakékoli technické problémy. Časem se totiž ukázalo, že majitelé tam pobývají jen pár týdnů v roce a po zbytek času jsou ochotni domy pronajmout. A právě to zajišťují zaměstnanci společnosti Martinhal, kteří vás na místě přivítají. Dočasně se stanete majiteli plně vybavené vily obklopené vzrostlou zelení, se dvěma či třemi ložnicemi – kam se pohodlně vejdete s dětmi i vašimi rodiči. K dispozici máte zařízenou kuchyni, byť opulentní snídaně servírují v místní restauraci, kam lze zajít i na večeři. Láká to zůstat jen v resortu – zvláště když si děti vyhrají v dětském koutku a velký společný bazén je pro ně jako moře. Ale měli byste vyrazit do blízkého okolí a za sportem.

V těsné blízkosti se jako zelené koberce rozprostírají golfová hřiště světových parametrů, v klubu Campus si lze zahrát tenis nebo vyzkoušet jeho moderní odnož paddle. Při jízdě na kole pak objevíte mokřady a řeku Riu Formosu, která je poslední hranicí před písečnou kosou a hladinou moře. Mimochodem. Formosa znamená portugalsky krásný, což je slovo, které vás bude napadat během celého pobytu.  Viz: www.portugal.pt a www.martinhal.com

Do komplexu Martinhal Quinta se vjíždí přes bránu, která zaručuje vnitřní ostrahu. Uvnitř mohou i malé děti pobíhat volně a bezpečně.

Dům jako z prospektu, manikurně sestříhaný trávník a váš vlastní bazén vybavený masážními tryskami. Na pár dní se vám stanou domovem.

Značka HANRO stojí za vysoce kvalitním spodním prádlem, nočními úbory a pyžamy pro pány. Její oblečení přináší maximální luxus díky dokonalému střihu a pohodlí, které nabízí, je doslova pohlazením těla. Současně je tato švýcarská značka, jejíž počátky sahají až do roku 1884, symbolem nadčasovosti. Pokud její výrobky jednou sami vyzkoušíte, už nikdy na hladivý dotyk spojený se jménem HANRO nezapomenete.

BYRON butik, Nákupní pasáž Černá Růže, Na Příkopě 853/12, Praha 1 instagram.com/byron_prague

74 |

text Ivan Verner foto archiv

27 pater

nad zemí

VYSOKOU GASTRONOMII SI LAIK MŮŽE VYKLÁDAT RŮZNĚ, TŘEBA I TAK, ŽE SE JÍDLO PŘIPRAVUJE NĚKDE VYSOKO. GURMÁNI OVŠEM VĚDÍ, ŽE V PŘÍPADĚ FUSION RESTAURANTU & LOUNGE AUREOLE PLATÍ TERMÍN HAUTE CUISINE NA UMÍSTĚNÍ I NA KVALITU KUCHYNĚ.

H 2 SKLENKY PROSECCA

SLADKÉ POTĚŠENÍ

ZDARMA dostanete v bistru MERCATO v době od 14:30 do 20:30 hod.

Hvězdova 1716/2B, Praha 4 tel.: +420 222 755 380, e-mail: info@aureole.cz www.aureole.cz

ned na začátku musíme neznalé poněkud otravovat trochou teorie, a těm znalým se omlouváme – haute cuisine znamená vysokou gastronomii, nebo chcete-li vysokou kuchyni. Fusion cuisine je pak smíšená či syntetizující kuchyně. To znamená, že v sobě kombinuje prvky rozdílných kulinářských tradic. Obojí platí pro Aureole umístěné ve „skyscraperu“ City Tower drápajícího se do mraků ve výši sto devět metrů na pražské Pankráci.

Právě tam kraluje (a pozor, nomen omen!) šéfkuchař Jiří Král, člen věhlasného spolku Chaîne des Rôtisseurs, tedy Rytíři gastronomie. Ti, kdo ještě neměli možnost se do restaurace Aureole podívat – což by měli s nabídkovou kartičkou Choice na desert zdarma napravit – se s uměním Jiřího Krále mohli seznámit v České televizi v pořadu s názvem Kuchařská pohotovost. Sám sice chtěl být víc automechanikem, ale dal na slova svého dědečka. „Ten říkal, že jíst se bude pořád, a k tomu dodal ‚jdi do toho‘, tak jsem se toho chytil,“ vysvětluje svoji počáteční motivaci nynější šéf restaurace.

Je libo sašimi z čerstvého tuňáka? Pokud se právě filetuje do sushi, obratem z jeho plátku udělá šéfkuchař třeba uvítací amuse bouche.

MUŽI, KTEŘÍ MAJÍ VŠE POD DOHLEDEM S restaurací Aureole je kromě Jiřího Krále nově spojen i managing director Jan Zeman (vpravo), který sbíral zkušenosti s obsluhou náročné klientely na zaoceánských lodích v Karibiku i v hotelu Chateau Mcely.

Později byl someliérem restaurace Grand Cru a manažerem podniku Oblaca na Žižkovské věži.

76 |

KDYŽ KRÁL VAŘIL PRO KRÁLOVNU To ovšem ještě neznamenalo, kam až se Jiří Král dostane. Vyučil se a nastoupil do pražské restaurace Pálava. Pak přišel skok. Poznal se tam s šéfkuchařem restaurace hotelu Alcron Karlem Lukešem. „Říkal mi, že připravuje pro Hrad různé akce, například při příležitosti státních návštěv,“ vzpomíná Jiří Král. „To se mi líbilo a občas jsem přišel na výpomoc. U cateringové firmy Golem, kterou založil právě Karel Lukeš, jsem se pak pro Hrad staral o nejrůznější rauty.“ Byla to taková epizoda, která však měla svoje pokračování. Už z pozice šéfkuchaře v Obecním domě vyhrál konkurz, což následně znamenalo, že se Jiří Král staral šest let o prezidenta Václava Klause i o všechny státní návštěvy. Mimochodem, jeho „hostem“ byla i anglická královna… Současně se stal kapitánem kuchařského týmu Českého svazu kuchařů, dvanáct let byl členem a šéfem národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR, v roce 1996 získal i titul Kuchař roku. Nyní je už dobrých osm let šéfkuchařem Aureole a viceprezidentem za gastronomii Asociace hotelů a restaurací ČR. PÉČE O HOSTA PRIORITOU A jak že vypadá jeho království? Do restaurace samé se musíte nechat vyvézt rychlovýtahem směřujícím kolmo vzhůru. Tam se vám samy a uctivě otevřou fotobuňkou řízené masivní dveře a cesta

vede kolem baru, kde si lze objednat třeba aperitiv z vybraných ingrediencí. Ale to už láká výhled z terasy. Za příjemného počasí není nic zajímavějšího než si ho vychutnat tam a pak se po jídle na stejné místo vrátit se šálkem kávy. Silueta Pražského hradu umístěná víceméně ve stejné výšce je sama o sobě fascinující, ale při dobré viditelnosti dohlédnete až na oblé hřbety Krkonoš – s trochou nadsázky přehlédnete naši zemičku z jedné strany na druhou. Ale přišli jste do Aureole především za jídlem a to už tradičně ladí ročnímu období. Nyní končí letní nabídka, ve které měly navrch hlavně lehké rybí pokrmy. Patří k nim ceviche, které dala světu Jižní Amerika, spočívající v marinování bílého rybího masa v limetkové šťávě, i ocas z langusty. Ten je zde brán za tzv. signature dish, tedy chod, který je pro restauraci typický a identifikuje osobnost šéfkuchaře. Ovšem mílovými kroky se blíží už podzimní sezóna a s ní i těžší pokrmy. Jídelníček se dosud ladí a než ho okusí hosté, musí ho ochutnat i kolegové v restauraci pracující a říci na něj názor. Do té doby si lze do Aureole zajít třeba na denní nabídku, která se rozesílá v pondělí dopoledne a platí celý týden. Patří to k péči o hosta, která je v Aureole – hned po jídelním zážitku – prioritou.

Viz: www.aureole.cz Tradiční rolky atypicky postavené do trojúhelníku nezklamou, ale co je vyměnit za kousek býčí svíčkové Black Angus s houbami shiitake, mrkví a čajovými nudlemi?

Když se prvotřídní suroviny správně připraví a nakombinují, vznikne talíř, který vábí už od prvního pohledu.

| 77

text Petr Tůma foto archiv

my, vy a ONI V JEDNOTĚ JE SÍLA. TOMU ROZUMÍME NEJEN V REDAKCI, ALE CHÁPOU TO I FIRMY, S NIMIŽ SPOLUPRACUJEME. JSOU Z ODLIŠNÝCH OBORŮ, ALE VZÁJEMNÉ CROSS PROMOTION JDE NAPŘÍČ ŠIROKÝM SPEKTREM. SNAŽÍME SE JE PROPOJOVAT DO SVAZKŮ, KTERÉ JSOU ZPRVU PRACOVNÍ, ALE ČASEM SE MĚNÍ V BLIŽŠÍ, PŘÁTELSKÉ.

LIDÉ, KTEŘÍ SE ZNALI JEN PODLE MAILOVÉ ADRESY, SI DNES TYKAJÍ A DOKONCE OBČAS PLÁNUJÍ SPOLEČNOU DOVOLENOU. MAGAZÍN CHOICE SE STAL JEDNÍM Z POJÍTEK, KTERÝCH BY MOHLO (A MĚLO) BÝT VÍC. JE UŽ 9 LET SOUČÁSTÍ OTEVŘENÉHO ŘETĚZCE, KTERÝ SE STÁLE PRODLUŽUJE.

MILOŠ STANĚK Potten & Pannen – Staněk

CO SE VÁM VYBAVÍ, KDYŽ SLYŠÍTE SLOVO CHOICE? Jednoznačně možnost volby. A ve spojení se značkami, které zastupujeme, i to, že vybíráme jen to nejlepší, co daná firma nabízí.

Snažíme se všem předat následující sdělení: pro svoji domácnost volte jen top kvalitu a skvělý design.

CO VAŠÍ FIRMĚ PŘINÁŠÍ SPOLUPRÁCE SE STEJNOJMENNÝM MAGAZÍNEM? Možnost prezentovat vybrané cílové skupině novinky a dělit se s ní o naše úspěchy. A také čtenářům Choice magazínu čtivě odvyprávět příběhy značek a představit je novým zákazníkům.

PÁR SLOV O FIRMĚ Víc než 27 let přinášíme na trh nejlepší kuchyňské vybavení. Najdete ho v devíti kamenných prodejnách v ČR i SR a na webu pottenpannen.cz a pottenpannen.sk. Současně jsme držitelem titulu GIA (Global Innovation Awards) – světově nejprestižnějšího ocenění za inovativnost a kreativitu maloobchodních prodejen, které uděluje International Housewares Association v Chicagu.

ANDREA PETROVÁ Nespresso

CO SE VÁM VYBAVÍ, KDYŽ SLYŠÍTE SLOVO CHOICE? Naskočí mi hned jeden z našich reklamních sloganů. Nespresso – We are the choices we make. Naše rozhodnutí nás utvářejí.

CO VAŠÍ FIRMĚ PŘINÁŠÍ SPOLUPRÁCE SE STEJNOJMENNÝM MAGAZÍNEM? Nespresso není jen o šálku prémiové kávy. Je symbolem kvalitního životního stylu tak, jak ho nabízí magazín Choice. Spojuje nás důraz na kvalitu. Prostřednictvím tohoto titulu oslovujeme klienta – zákazníka, který je náročný.

PÁR SLOV O FIRMĚ Nespresso je předním hráčem a prémiovou značkou v kategorii porcované kávy. V ČR působíme již 13 let, tehdy jsme otevřeli první Nespresso Boutique v Pařížské ulici. V roce 2017 jsme expandovali také na Slovensko. Značka podniká významné kroky pro zlepšení trvalé udržitelnosti životního prostředí i životních podmínek pěstitelů kávy. Vybírá si jen nejlepší suroviny,protože pouze ty slibují skvělý šálek kávy.

DAGMAR POKORNÁ Satpo

CO SE VÁM VYBAVÍ, KDYŽ SLYŠÍTE SLOVO CHOICE? Nebýt jedním z mnoha, ale sám sebou. Nenásledovat, využít svůj intelekt a schopnost vlastního názoru, úsudku. Rozhodovat se a žít život cestou, kterou si vědomě volíme s ohledem na okolí, které nás obklopuje, jehož jsme i přirozenou součástí. .

CO VAŠÍ FIRMĚ PŘINÁŠÍ SPOLUPRÁCE SE STEJNOJMENNÝM MAGAZÍNEM? Redakční tým Choice úžasně prezentuje naše projekty s příběhem a vášní, dokáže namíchat ten správný „choice“ z oblasti moderního designu, umění, zábavy, cestování a vůbec trendů lifestylového života. Oceňujeme kvalitní obsah a formát zpracování, vážíme si dlouhodobé spolupráce a příležitosti prezentovat se čtenářům zmíněného magazínu.

PÁR SLOV O FIRMĚ Společnost SATPO se specializuje na výstavbu a prodej prémiových nemovitostí v atraktivních pražských lokalitách pod značkou SATPO a nově též i na prodej bytů ve starší zástavbě pod značkou City Home, kdy investuje do oblasti již existujících rezidenčních nemovitostí. Veškeré odborné zázemí spojené s pořízením a financováním nového bydlení, klientské změny, interiér na klíč a doplňkové služby jsou nedílnou součástí nabídky služeb. V letošním roce jsme oslavili 25 let od založení, zakládáme si na spokojenosti klientů a investorů, tvoříme „mimořádná místa pro život“.

NILS JEBENS Kampa Group CO SE VÁM VYBAVÍ, KDYŽ SLYŠÍTE SLOVO CHOICE? Jednotlivá rozhodnutí, která jsme kdy učinili. To ona definují to, kým jsme, co děláme a kde se nacházíme. Život není nic jiného než sled podobných voleb.

CO VAŠÍ FIRMĚ PŘINÁŠÍ SPOLUPRÁCE SE STEJNOJMENNÝM MAGAZÍNEM? Je to právě ta jedna z voleb, kterou jsme se rozhodli udělat.

PÁR SLOV O FIRMĚ Kampa Group spravuje dvě restaurace a cateringovou společnost. V podniku Hergetova Cihelna najdete příjemné posezení s poctivou kuchyní a restaurant Kampa Park je zaměřen na fine dining. V rámci Kampa Group Catering & Events pomáháme při exkluzivních akcích, jako byl například catering pro celosvětovou prezentaci Haute Joaillerie značky Louis Vuitton, která trvala celý týden.

| 79

text Alena Binterová foto archiv

jasný svit ASTRIDU NÁZEV VYHLÁŠENÉ KOSMETIKY JE BYTOSTNĚ SPOJENÝ S NEBESKÝMI VÝŠINAMI. LATINSKY TOTIŽ ZNAMENÁ ASTRA HVĚZDU, SNAD PROTO BYLA TVÁŘÍ ZNAČKY STAR MEZI SVĚTOVÝMI MODELKAMI – TEREZA MAXOVÁ.

P

sal se rok 1847, když začal František Prochaska v pražské Celetné ulici prodávat mýdla. Dokonce se spojil s francouzskými výrobci esencí, aby společně vyrobili i další parfumářské produkty. Byly tak úspěšné, že rozvoněly Vídeň, stejně jako vzdálenější části mocnářství. Později sice firma měnila jak názvy, tak formy vlastnictví, přesto dodnes produkuje unikátní výrobky, které chrání, pečují a mazlivě hladí. Jsou snad zapotřebí další důkazy, že se zrodila pod šťastnou hvězdou?

Dlouhá historie dává šanci zúročit znalosti o funkci a potřebách lidské pokožky spolu s efektivním využitím moderních kosmetických ingrediencí. Cílem péče o tělo je dnes kromě hydratace a jemnosti i ochrana. Vlajkovou lodí se proto stala inovovaná sluneční řada ASTRID SUN. Jde o produkty s inovativní sluneční technologií (UVA/UVB/IR/VL) zajišťující širokospektrální fotostabilní ochranu před škodlivými vlivy UV a infračerveného záření a viditelného světla. Navíc jsou

obohacené o karotenoidový komplex, který nabízí aktivní antioxidační ochranu a bojuje tak i s předčasným stárnutím.

Není divu, že si Astrid v oblasti opalovacích přípravků udržuje vůdčí postavení.

DŮVĚRA AŽ OD DIORA Musela to být skálopevná víra v kvalitu vlastních výrobků, která značce pomohla, že její sláva nepohasla ani v těžkých dobách.

Začínala vlastně nadvakrát, protože hned v revolučním roce 1848 byla mýdlárna zdemolována při potyčkách vojáků se studenty.

S pomocí strýce ji František Prochaska znovu postavil na nohy a přestěhoval do Prahy 7. Tam přečkala první i druhou světovou válku a navzdory uvalení státní správy se optimisticky vrhla do nového života. Milník mapující 100 let existence značka roku 1947 oslavila velkoryse pojatou reklamní kampaní nazvanou: Sto let ženy krásné kosmetikou Astrid. Bylo na co být hrdý. Dokonce

PRVNÍ SMĚLÉ KRŮČKY František Prochaska otevírá v pražské Celetné ulici malou mýdlárnu, ve které začíná vyrábět toaletní mýdla a parfémované vody.

VZHŮRU DO HOLEŠOVIC Po zničení obchodu na Starém Městě při bojůvkách vojáků se studenty firma putuje do nových průmyslových prostor.

VŮNĚ PRO MONARCHII Astrid je nejen první historicky doloženou rakousko-uherskou kosmetickou firmou, ale i největší východně od Rýna a severně od Alp.

KRÁSNĚ ČESKY Firma F. Procházka (potomek zakladatele si pozměnil příjmení, aby znělo česky) pokračuje v tradici a inovuje postupy i stroje.

CO PŘINESOU ZÍTŘKY ...nikdo ze zaměstnanců netuší, ale někteří pracují ve výrobě ještě i v době, kdy firma dělá kosmetiku pro Dior, Niveu či Schwarzkopf.

1847

1848

1880

1926

1950

i světoznámý pařížský Dior jí totiž svěřil výrobu rtěnek a toaletních vod. Žádnou jinou zemi ani společnost podobnou důvěrou nepoctil, jinde zadával jen kompletaci produktů zhotovených ve Francii. V 60. letech dvacátého století následovala spolupráce s dalšími světovými výrobci, jako například společností Beiersdorf (NIVEA) a Schwarzkopf (TAFT).

Astrid samozřejmě stále inovuje a nabízí výrobky založené na efektivní kombinaci moderních ingrediencí a léty osvěčených postupů. Sortiment má opravdu široký. V nabídce najdete pleťovou a sluneční kosmetiku, péči o rty, laky na vlasy, ale i jedinečné přípravky pro péči o celé tělo včetně regeneračních produktů na rozpraskané paty a chodidla. V letošním roce byla uvedena na trh řada Astrid CITYLIFE DETOX, využívající aktivního uhlí, které pomáhá zachycovat polutanty a nečistoty zatěžující pleť ve městě. Novinkou je též Astrid Sun Chladivá regenerační pěna po opalování s 10% obsahem D-panthenolu. Zmírňuje pocit pálení, potlačuje zarudnutí a hydratuje pokožku po dobu až 48 hodin. A do třetice všeho dobrého. Na dovolenou se bude hodit také Astrid Sun Rodinné mléko na opalování OF 30, které bylo speciálně vyvinuto pro ochranu citlivé pokožky dětí a dospělých, intolerantní ke slunečnímu záření.  Viz: www.astrid.cz

PANÍ BOŽSKÁ Skandinávské varianty jména Astrid – Astriss případně Astríd – představují bohyni krásy. Jako hvězda doslova září i v sortimentu opalovacích přípravků.

DETOX PRO MĚSTSKÝ ŽIVOT Řadu Astrid CITYLIFE DETOX pro zářivou a zdravě vypadající pleť reprezentují čtyři produkty: denní a noční krém, micelární voda a hloubkově čisticí slupovací pleťová maska.

| 81

text Jiří Vašek foto archiv

místo nahoře

VĚTŠINOU TAM SEDÍ VLIVNÍ LIDÉ. PANOVNÍCI A UROZENÍ. ŘEDITELÉ NADNÁRODNÍCH FIREM. ALE MOHOU TO BÝT TÉŽ JEDINCI, KE KTERÝM OBDIVNĚ VZHLÍŽÍTE A PTÁTE SE, JAK TO ASI UDĚLALI, ŽE TO DOTÁHLI TAK VYSOKO. TENTOKRÁT JSME TAM SEDĚLI MY, PŘÍŠTĚ TO BUDETE VY.

D

ámy a pánové, pohodlně se usaďte a vychutnejte si tyto okamžiky. My vám nyní zapneme bezpečnostní pásy. To aby byl váš zážitek nejen příjemný, ale i stoprocentně bezpečný.

Oznámení, které byste čekali v letadle, zaznělo na platformě, kam se vejde 22 lidí. V jejím středu se pak odehrává fascinující gastronomické představení. Takto opulentně se dřív hodovalo ve vzdušných dopravních prostředcích, než nad nahřátými talíři od Tiffaniho zvítězily plastové tácky. Okénka letadel ovšem nemohla nabídnout pohled na Prahu, jaký se naskýtá z Riegrových sadů na Vinohradech z výšky cca 50 metrů. Večeře v oblacích se právě tam letos uskutečňuje už poněkolikáté, a to ve třech víkendových termínech počínaje tím od 5. do 8. září.

82 |

Akce je záměrně pořádaná až v září, protože je stabilní počasí a nehrozí letní bouřky. Jen ty by mohly romantický vjem pokazit.

CO NA SRDCI, TO NA TALÍŘI Kromě vrchovatého uspokojení všech chuťových pohárků lze přislíbit i lehké mrazení v zádech z hloubky pod vámi a romantiku při večerním západu slunce – byť je v nabídce i obědové menu.

Vymyslel ho a bude ho též servírovat portugalský šéfkuchař Manuel Lino, kterého můžete potkat byť v odlišném prostředí v restaurantu Gallery 44. A co očekávat na řadě talířů, neboť se

ISTANBUL ŠANGHAJ

FRANKFUR

T LONDÝN BRUSEL

Jedinečný zážitek Dinner in the Sky se pořádá ve čtyřiceti zemích světa a zúčastnily se jej už desítky tisíc hostů.

pochopitelně vaří na zemi a ve vzduchu se „jen“ servírují. Na omezeném prostoru to musí šlapat jako švýcarské hodinky, neexistuje, že byste na něco „jaksi“ zapomněli.

KÁVU SI OSLADÍM Ve srovnání s jinými evropskými metropolemi je pražská Dinner in the Sky cenově nejvýhodnější: obědy stojí od 1 740 Kč, večeře od 3 120 Kč a za ty při západu slunce nad Hradem si musíte ještě něco připlatit. Nicméně za pohled, který evokuje první československou známku z roku 1918 od Alfonse Muchy, to stojí. Navíc nikdy nevíte, koho „tam nahoře“ potkáte. Pravidelným účastníkem Dinner in the Sky bývá monacký princ Albert s chotí, v Praze si tuto atrakci vyzkoušeli manželé Gabriela a Petr Koukalovi, Aleš Háma a desítky dalších celebrit. Včetně božského Káji. Tedy ti, ke kterým obdivně vzhlížíte.

Generálním partnerem Večeře v oblacích je stejně jako v minulý rok společnost JIP východočeská, která se zabývá velkoobchodem s potravinami.

jedná buď o tří, případně čtyřchodové menu? Namátkou rajčatové dashi s krevetou, pórkem a olivami následované hovězím entrecôte s pečenými kaštany, houbami a morkem. Existuje samozřejmě i vegetariánská verze nabídky. A také můžete pít vodu namísto prosecca a vína, která jsou už v ceně... Veškeré suroviny a kulinární zázemí zajišťuje společnost JIP východočeská – což je úkol hodný skutečných profesionálů. Už proto, že se pokrmy

HODINA SE DOSLOVA ROZPLYNE Trpíte strachem z létání? Zůstaňte klidní. Svetřík na večer se hodí, ale klasické turbulence nezažijete. Je to, jako když se namísto v moři zmítanou plachetnicí vydáte objevovat svět hausbótem po vnitrozemských vodních kanálech. Jistě, občas to houpne, ale decentně a patří to k tomu. A zatímco na lodi vás okolní kulisy míjejí pomalostí necelých 10 km/h, zde hodina uplyne jako pár vteřin. O to déle na ni budete vzpomínat.  Viz: prague.dinnerinthesky.cz

| 83

text Ivan Verner foto archiv

trochu jiný obchod UPŘÍMNĚ, OČEKÁVÁNÍ NEBYLO ZVLÁŠŤ VELKÉ. CO JINÉHO MŮŽE NABÍDNOUT OBCHOD S POTRAVINAMI, NEŽ TO, CO ČLOVĚK VIDĚL U KONKURENCE? ŽE TO BYL SVÝM ZPŮSOBEM OMYL, JSME ZJISTILI HNED NA ZAČÁTKU NÁVŠTĚVY PRODEJNY CASH & CARRY SPOLEČNOSTI JIP V BOŘANOVICÍCH U PRAHY.

V

yprávění, co předcházelo tomu, než vznikla, se v některých aspektech podobá pohádce s dobrým koncem. Na počátku byli bratři Jan a Ivo Plškovi, kteří po revoluci otevřeli v Pardubicích vývařovnu. To je ovšem neuspokojovalo. Založili proto velkoobchod Cash & Carry zaměřený na prodej nápojů. Šlapal jako hodinky, a tak bylo další krokem rozšíření nabídky zboží na potraviny. Zrodila se velko a později i maloobchodní síť, jejíž pojmenování je odvozeno od jmen sourozenců a místa, kde s podnikáním začali – JIP východočeská. Cílem se stalo vytvořit nadstandardní nabídku sortimentu „pod jednou střechou“. Že šlo o správné rozhodnutí, potvrzují čísla. JIP má dnes na 2 000 zaměstnanců, patří jí 16 velkoskladů a také 40 maloobchodních prodejen plus 11 obchodů značky Cash & Carry. Obrat firmy je – jen tak mimochodem – přes patnáct miliard korun.

ATRAKTIVITA MÍSTA PŘIVÁDÍ ZÁKAZNÍKY Pro zákazníka je však důležitější příznivá cena, zajímavé zboží, atraktivita a čistota nákupního místa. Podobně jako atmosféra, která tam panuje. „Jde o klíčové faktory, které klienta přivedou a přesvědčí ho, aby se vrátil,“ vysvětluje Michal Lelek z oddělení marketingu JIP východočeská. Ale to už upoutalo naši pozornost oddělení farmářsky pojaté zeleniny a ovoce. Automaticky se otevírající dveře chrání vnitřní atmosféru jako gigantický humidor. Teplotou a vlhkostí se přizpůsobuje nabízenému sortimentu. Vydrží déle čerstvé, neuvadá a láká, abyste je dali do košíku. Už proto, že jsou ovoce i zelenina vystavené v otevřených dřevěných bedýnkách jako na venkovském trhu. Na stole tam čeká i v létě vítané překvapení – velké skleněné nádoby s vodou

HEZKY ČESKY V NOVÉM ŠATĚ

V tuzemském maloobchodu, který ovládají hlavně německé řetězce, se pomalu začíná prosazovat i český kapitál. Reprezentuje ho například firma GECO se sítí prodejen s tabákovými výrobky, největší obchodní síť s potravinami provozuje JIP východočeská. Ta nyní do nového hávu obléká jeden po druhém všechny svoje obchody Cash & Carry a ukazuje se, že to zákazníci umí ocenit.

Nabídka ovoce a zeleniny je o to lákavější, že zboží většinou není zabalené v žádném plastu, ale dýchá krásně naaranžované v dřevěných bedýnkách.

ochucenou mátou s citrony, pomeranči, jahodami či melounem. Nalít si může každý zdarma…

Nejprodávanější jsou filety z lososa, ale oblíbené jsou i pražmy královské a mořský vlk. Obsluha je na požádání hned vykuchá a připraví na grilování či pečení.

MASO SI BOURAJÍ A STAŘÍ SAMI Pak nás vítá pult s rybami a masem. Prostoru vévodí akvárium s humry tak živými, až Michal Lelek volá personál, aby jednomu příliš bojovnému korýši upevnil uvolněnou bandáž zpět na klepeto. Vedle čekají zabořeny do ledu ryby, jejichž plný sortiment obsahuje až 300 druhů! Kousek dál vidíme za sklem prostor, kde se staří velké kusy hovězího. „Nechtěli jsme, aby si zákazník musel před vchodem do specializovaného oddělení masa půjčovat teplou bundu,“ vysvětluje Michal Lelek. „Není to hygienické, a je zde obsluha, která vyhoví jeho přání na počkání.“ V dalších chlazených prostorách od stropu visí salámy a šunky, police zdobí velká kola sýrů. „Na kvalitě nám opravdu záleží,“ vyzdvihuje už poněkolikáté motto společnosti náš průvodce a dodává, že si sami jezdí pro vybrané produkty do Německa a Itálie. JIP východočeská samozřejmě spolupracuje i s místními podniky – soudky piva Bernard

Do téměř 13 000 položek bořanovické nabídky patří i biopotraviny od regionálních producentů, které se liší podle kraje a toho, kde se ten který obchod nachází.

či Staropramen by stačilo jen narazit… Tedy pokud byste si nevybrali z českých i zahraničních piv v lahvích, kterých je na policích přes 250 druhů.

O ODBORNOST SE STARAJÍ ŠKOLITELÉ „Někdy před rokem jsme začali s kompletním remodelingem prodejen. Regály, pulty, osvětlení a další zařízení si vyrábíme sami, nicméně spolupracujeme i s pár truhlářskými dílnami a jejich výrobky kombinujeme s ušlechtilými kovy v antracitové barvě,“ popisuje nové interiéry Michal Lelek. Z minimalistického vzhledu vystupují pouze loga společnosti v jasně žluté. Není to ale jen o prostorách, kde se zboží nabízí, ale též o prodavačích.

Mají stejné uniformy, košile šité na míru a o jejich odbornost se starají specialisté při pravidelných školeních. Musí dokonale znát nabídku, aby uměli poradit… ne každý zákazník si dokáže vybrat z tři sta padesáti druhů ryb, dvě stě padesáti typů sýrů nebo dvanácti set vín. Ale v Bořanovicích k uspokojení zákazníků neslouží jen prodejna. Součástí velkého, ale logicky poskládaného komplexu je též restaurace, vinotéka s nabídkou degustací, na venkovní terase se chystá gril… Mají tam i kulinární studio, kterému velí šéfkuchař a francouzský rytíř v oboru gastronomie Dalibor Navrátil. Testuje suroviny od dodavatelů, školí zaměstnance, stejně jako nákupčí velkoodběratelů. Že je o tyto služby zájem, potvrzuje fakt, že Navrátilovy kurzy vyšší gastronomie určené pro veřejnost jsou stále vyprodány.

86 |

Záběr alkoholu je široký, v tom JIP navazuje na své začátky. V bořanovickém obchodě mají i automat, kam zadáte jméno koktejlu a hned se dozvíte složky pro jeho míchání.

Kromě klientů s JIP kartami, kteří využívají i závoz zboží a nakupují ve velkém s množstevní slevou, přichází do obchodů Cash & Carry stále víc běžných zákazníků. Motivuje je také politika stabilně nízkých cen bez výkyvů, nemluvě o produktech, které jinde rozhodně nekoupí.

Nový koncept ocenila i porota prestižní soutěže Mastercard Obchodník roku 2018 – kde se rodinná firma JIP východočeská dostala mezi tři finalisty a získala ocenění příznačně nazvané Zákaznický zážitek.  Viz: www.jip-potraviny.cz

text Kamila Písaříková foto archiv

malé zázraky

OBJEMEM ČI VELIKOSTÍ NEVELKÉ PRODUKTY, KTERÉ SE VE VELKÉM SVĚTĚ NEZTRATILY. PUTUJÍ MEZI KONTINENTY A JASNĚ ZÁŘÍ.

SMETIKA JAKO VYMALOVANÁ KOSMETIKA merická značka Kiehl’s vyjádřila lásku Americká k naší metropoli kolekcí „Kiehl’s Loves Prague“. Její součástí jsou oblíbené dukty v kabátě, který má na svědomí produkty kreslíř Simone Massoni.

Viz: www.kiehls.cz

Z FLORENCIE DO PRAHY Butik Aquaflor v Rytířské ulici rozvoněl nové prostory nabídkou difuzérů a vonných svíček, výjimečných niche parfémů, podobně jako mýdel a čistě přírodních solí do koupele.

Viz: www.aquaflor.cz

KVĚTY Z TELGÁRTU Slovenka Petra Toth vytváří šperky, které kombinují tradici, folklór i řemeslo. Její nová kolekce svým názvem odkazuje na výšivky na černém brokátě z vesnice Telgárt a šperky zdobené emailem září také křišťálem.

Viz: www.folklove.cz

VYHRAJTE

originální šperk DEERS!

Módní doplňky s jelínky doprovází nejednu ženu, která má nadhled a smysl pro humor. Vždyť každý z těch malých sudokopytníků má své jméno i osudový příběh a je vyroben ručně s důrazem na detail – tělo mu zdobí broušené kamínky Preciosa Components. Jelínky DEERS si lze připnout jako brož na klopu saka, našli byste je na sponkách do vlasů, čelenkách, náušnicích a nově lze jimi rozveselit kabelku. Poskakují na koženém střapečku, jsou zdobeni z obou stran a každý existuje pouze v jediném kuse! Navíc to je letos dva roky, kdy si Jelen přivedl slečnu Laň. Elegantní kráska se pochopitelně představuje jako brož, ale sluší jí to i na čelence či v podobě přívěšku na krk. V rámci přísloví Komu se nelení, tomu se jelení přibyla do trojice i mini laňka, která se pro změnu nejkrásněji vyjímá na náramku. Viz: www.deers.cz PRO KTEROU OSOBNOST BYL VYTVOŘEN ŘÁD TŘPYTIVÉHO JELENA? A) Simonu Krainovou B) Marka Ebena C) Madeleine Albrightovou Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo DEERS.

30 VTEŘIN A VYHLAZENO Luna mini 3 je silikonový kartáček, do kterého byste asi neřekli, že ho popularitou předběhl jen iPhone 8.

Na čekací listině měl přes 3 miliony fanoušků. To proto, že v režimu glow boost vám vyčistí pleť, než (do)řeknete slovo švec.

Viz: www.douglas.cz

text a foto Petr Tůma

malířská malebnost

Provence

VŠICHNI TAM JEZDÍ V ČERVENCI A SRPNU OBDIVOVAT LEVANDULOVÉ LÁNY PŘIPOMÍNAJÍCÍ FIALOVĚ MODROU HLADINU MOŘE. MNOHEM LEPŠÍ JE ALE VYRAZIT NA PODZIM. TEPLOTY JSOU SNESITELNĚJŠÍ, FRANCOUZI PO DOVOLENÉ MILEJŠÍ A ZÁPLAVY TURISTŮ PROŘÍDLEJŠÍ. ŘEČ JE SAMOZŘEJMĚ O OBLASTI PROVENCE, KDE SLUNCE MALUJE OBRAZY, JEŽ NENAJDETE V ŽÁDNÉ GALERII.

J

ihovýchodní část Francie má nejmagičtější světlo a nejzářivější barvy… Po pár sklenkách bíle zakaleného absintu by právě tohle s vážností sobě vlastní řekl otec modernismu Paul Cézanne. Potvrdil by to i nedávno zesnulý emeritní profesor psychologie na University of California, Pavel Machotka. První mistrův obraz viděl ve svých šestnácti a později jezdil do Provence dlouhých pětatřicet let a se zanícením detektiva hledal místa, kde stál slavný malíř, když mezi lety 1865-1906 maloval svá díla. „Je to, jako byste si vypůjčili jeho oko i ruku, máte odlišný zážitek než v muzeu,“ vysvětloval mi jednou.

PO STOPÁCH V DLÁŽDĚNÍ Ostatně první dojem z městečka Aix-en-Provence se 143 000 obyvateli, kde postimpresionistický malíř žil, není nic moc.

Spousta hučících aut a nepřehledný dopravní ruch. Davy mladých právníků sešněrovaných v oblecích, kteří studují na místní univerzitě, a skleněná krychle prodejny Apple vedle typického kruháku s mramorovým sousoším uprostřed. Vůbec tam nepasuje, jako by přicestovala odněkud z Manhattanu. Ulice plné elegantních butiků se dnes rozkládají na místě starověkých lázní, což na bulváru Cours Mirabeau připomíná teplé vřídlo.

Ale až když vás pohladí stín staletých platanů a zaposloucháte se do bublavé symfonie bezpočtu kašen, začne se vám Aix-en-Provence opravdu líbit. Malé čtvercové destičky zasazené

Barevné ovoce na míse před obrazovkou, na níž rotují Cézannovy obrazy, už poznamenal čas.O to víc připomíná koloběh života.

| 89

Exploze barev, moderního designu a pronikajícího světla vás ohromí v restaurantu a hotelu Arlatan v městečku Arles, jehož interiéry navrhoval kubánský umělec Jorge Pardo.

do dláždění vedou místy, kudy chodil Cézanne denně. Dojdete tak bezpečně až k ateliéru Chemin des Lauves, v ulici nyní po něm pojmenované. Domeček utopený v zeleni je vybavený opravdu stroze, ale dozvíte se tam řadu zajímavostí o setkání malíře s Renoirem či Monetem. Dnes jsou místní obyvatelé na svého rodáka pyšni, ale nebylo tomu tak vždy.

ČISTÉMU VŠE ČISTÉ Francouzské produkty L’OCCITANE jsou nabité levandulovou vůní Provence a esenciálními olejíčky rozmarýnu, s jejichž pomocí jemně čistí pokožku, aniž by ji vysušovaly. Značka samotná byla založena teprve v roce 1976, ale navazuje na tradiční tzv. marseillské mýdlo bez barviv i syntetických přísad s obsahem 72 % rostlinných olejů. To je také číslo, které je vyznačeno na jeho kostce. Výrobní postup a složení mýdla byly uzákoněny už roku1668 a dodnes existují dva druhy – s vysokým podílem olivového oleje (zelené mýdlo) a s olejem palmovým a kokosovým (krémová barva mýdla).

90 |

VÝŠKOVÝ I ŽIVOTNÍ BOD Na rozdíl od blízkého přítele z dětství, věhlasného spisovatele Emila Zoly, dosáhl Cézanne uznání až na sklonku života. Do té doby byl považován za rozmazleného synka bohatého místního bankéře. Vlastní matka mu po celý život tajně posílala finanční příspěvky, nejen aby „chudáček“ v Paříži, kam se vydal na studia, přežil, ale mohl si občas dovolit nějaký ten bohémský výstřelek.

O tom, že se oženil a má potomka, se otci svěřil až koncem roku 1886, pouhých několik týdnů před jeho smrtí. Také po návratu do rodného kraje trávil čas převážně mimo město v srdci borovicových lesů, kde žil jako poustevník. O to více ho uhranuly geometrické obrazce políček a jako on sám prázdná, osamocená stavení. Nemluvě o zubatém krajkoví okolních kopců. Horu Sainte-Victoire, jejíž bílá špice ve výšce 1011 metrů připomíná vrchol pyramidy, zachytil víc než šedesátkrát. V různých sezonách,

BUĎTE JEDNI Z PRVNÍCH v jiném světle, odlišnými technikami. Přesto ji poznáte, ať už má strukturu provazovitých tahů, či vystupuje z palety barevných skvrn, které by mohly být i rozkvetlou loukou. Kolik pláten přitom Cézanne zničil, protože s nimi nebyl spokojený, se už nedozvíme… ale celá jeho tvorba dnes činí jen asi stovku kusů. ŽLUTOU CESTOU Pětasedmdesát kilometrů západně od Aix-en-Provence se rozkládá starořímské Arles spjaté pro změnu s pobytem Vincenta van Gogha. Žluté květy slunečnic, kterými vyzdobil pronajatý pokoj před příjezdem přítele Paula Gauguina, přirozeně zdobí i trh tohoto příjemně ospalého místa s necelými 50 000 obyvateli. Z odpolední siesty jako by se neprobralo – křivolaké kamenné uličky sálají žárem i v pozdním odpoledni. Pořádně horko je i gladiátorovi na písku uprostřed majestátního kolosea.

Pochází z doby těsně po Kristovi a vešlo se do něj na 20 000

Do blízkého přístavního města Marseille začal nedávno létat nový přímý spoj z Prahy společnosti Ryanair. Spojení mezi Marseille a Aix-en-Provence zajišťují kromě taxíků i autobusy a spolehlivé, levné vlaky. K hoře Sainte-Victoire jezdí přímo od informační kanceláře autobus. Za návštěvu stojí i vesnička Vauvenargues, kde si v roce 1959 zakoupil zámek Pablo Picasso, v jehož zahradě je též pochován.

lidí. Ve středověku dokonce sloužilo jako opevnění pro celé město ukryté uvnitř. Hordě mladých předškoláků předvádí místní obdoba Russela Crowea starodávné bojové techniky, řadí je do šiků a hecuje k boji. Spolu se mnou to sleduje jen hrstka turistů, ale když se zde konají býčí zápasy, jsou sedačky zaplněné až k nebi. Jako před staletími. Dnes však turisté víc okupují žlutou kavárnu známou ze stejnojmenného obrazu, byť

Zvídavým sluncem vypálené stěny starobylých domů pokrytých červenými pálenými taškami, to je město Arles.

Uprostřed města je trh, který i dnes vyzývá k tomu postavit si tam malířský stojan a rozmáchnout se štětcem.

| 91

malovaného v noci. Výklad o nizozemském podivínovi zní hned v několika jazycích i ve dvoře blízké nemocnice, kde se svého času léčil z duševní nerovnováhy. Podobně jako Cézanne mohl tvořit jen díky finanční podpoře bratra Thea, který mu posílal peníze z Paříže. Na rozdíl od Cézanna namaloval přes 900 obrazů, z nichž z Provence pochází celá třetina. Včetně slavné Hvězdné noci nad Rhônou, která je vystavena v pařížském Musée d’Orsay.

Amfiteátr, kterému místní říkají arnes d’Arles, byl byl inspirovaný římským koloseem. Římané ho vybudovali pouhých deset let po něm, když bylo jedním z hlavních měst celé Galie.

VYHRAJTE

PLAMEŇÁCI, RÝŽE A SAMÁ VODA Provence ale nejsou jen známá místa, kde uvidíte to, co znáte z televizních pořadů a fotografií v průvodcích. Nejhezčí okamžiky zažijete, když se pustíte po klikatých silničkách do zapomenutých vesniček, jako je Bonnieux, Roussillon či Gordes. Milovníci přírody nechť zamíří do široké delty Rhôny a tamního národního parku Camargue jižně od Arles.

Leží stranou běžných lákadel, a tak tam narazíte především na hejna vodního ptactva včetně růžových plameňáků, stáda divokých bílých koní a černých býků. To oni zápasí se svými lidskými protivníky v aréně a ti méně šťastnější končí v nejrůznějších masových pochoutkách typických pro tuto oblast. Často se podávají s rýží, která se v Camargue přímo pěstuje, a vše se zalévá vínem. Místní vinice patří k těm nejstarším ve Francii a zdobí je odrůdy jinde zcela neznámé. Kuličky Grenache, Mourvèdre, Clairette, Ugni blanc nebo Semillon vyzrávají na nízkých keřících obložených vápencovými oblázky a vytvářejí osvěžující růžová, medově květnatá bílá či kořeněná tělnatá červená vína. Každé je jiné, ale chutnají opojně jako celá Provence.  Viz: www.arlestourisme.com, www.aixenprovencetourism.com

Termokonvici Gusto Produkty značky Alfi představují vysokou kvalitu spojenou s užitnou hodnotou a designem, který již několikrát získal významná ocenění. Například samotná termokonvice Gusto je nejen nabízena v široké paletě veselých barev, ale byla Martinem Hauensteinem navržena už tak, aby se dala bezproblémově obsluhovat jednou rukou. Díky izolačním vlastnostem umožňuje uchování teplých nápojů (čaj, káva) po dobu 12 hodin a těch studených (voda, džus) až dvakrát déle. Všechny termokonvice Gusto jsou však určeny výhradně ke stolnímu používání a nikoli k přepravování nápojů, pak hrozí nebezpečí jejich poškození, rozbití vnitřního skla i opaření. Jako doplňkový sortiment k nim lze dokoupit čisticí tablety, štětku a čajový filtr. Viz: www.inteligentni-termoska.cz KOLIK LET OD ZALOŽENÍ FIRMY ALFI LETOS UPLYNE? A) 85 B) 95 C) 105 Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo ALFI.

ODLESKY BUDOUCNOSTI Jako k nebi startující kosmický raketoplán vypadá budova od Franka Gehryho tyčící se nad bývalými továrními halami na okraji Arles.

Dřív opuštěný a smustně zruinovaný prostor se postupně mění v multidisciplinární kulturní platfor| 93 mu pro mladé umělce, pojmenovanou Luma.

text Petr Tůma foto archiv

za svět bez kouře

TABÁKOVÝ PRŮMYSL PRÁVĚ ZAŽÍVÁ REVOLUCI, TVRDÍ DAVID O'REILLY, VEDOUCÍ ODDĚLENÍ VÝVOJE NOVÝCH PRODUKTŮ SPOLEČNOSTI BAT. VÍ, O ČEM MLUVÍ. STOJÍ V ČELE TÝMU LIDÍ, KTEŘÍ SE SNAŽÍ NABÍDNOUT DOSPĚLÝM POTENCIÁLNĚ MÉNĚ ŠKODLIVOU VARIANTU KE KOUŘENÍ CIGARET. A TO TAK, ABY O SVŮJ ZÁŽITEK ANI V NEJMENŠÍM NEPŘIŠLI.

Jakým projektům a jak dlouho se nyní věnujete?

V BAT (British American Tobacco) pracuji od roku 1991, kdy jsem nastoupil do biotechnologické pobočky Advanced Technologies v Cambridge. Lákala mě možnost podílet se na vědeckém bádání souvisejícím se snížením rizik, která způsobují kouření. Dnes vedu globální divizi výzkumu a uvádíme na trh produkty, které označujeme jako potenciálně méně škodlivé. Řekněte nám něco o revolučním zařízení GLO. Místo, aby tabák spalovalo, pouze ho nahřívá. Teplota je přitom výrazně nižší, než když hoří cigareta. Aerosol vznikající touto látkovou přeměnou poskytuje autentickou tabákovou chuť, přesto obsahuje o 90–95 % méně toxických látek, než je v cigaretě. Nevzniká popel ani typický zápach. Výhodou GLO je také důmyslný design: na ovládání slouží jediné tlačítko a plně nabitý přístroj vydrží až na 30 náplní, které se liší příchutěmi i obsahem nikotinu. Jen pro zajímavost: na designu GLO se podílelo přes sto odborníků z pěti kontinentů a vývoj produktu trval čtyři roky.

GLO využívá opravdu vyspělé technologie. Je reálné je posunout ještě dál – vylepšit a inovovat?

Ano, plánujeme další kroky včetně menších modelů i jiných typů zahřívacích technologií. Připravujeme též hybridní produkt (kombinující zahřívání tabáku a technologii známou z e-cigaret), který bude na trh uveden ještě v tomto roce.

Jak se lišíte od konkurence? Vstoupila na český trh dřív, tím má výhodu v marketingu i prodejích...

Nepotřebovali jsme být první. Naším cílem bylo, je a vždy bude být nejlepší.

Proč se GLO začalo prodávat nejprve v Japonsku?

Tamní spotřebitelé doslova baží po inovacích a jsou považováni za „trend makery“. Zároveň ale vynikají i rozvážností. Proto jsme zemi vycházejícího slunce zvolili za nejvhodnější v rámci testování spotřebitelské spokojenosti. Navíc je tam zakázán prodej

94 |

vaporizátorů, tedy e-cigaret, kdy uživatel získává nikotin z inhalování vodní páry. Prodeje máme nadmíru uspokojivé. Na konci minulého roku tam GLO zaujímalo 4,7% podíl z trhu.

V kolika zemích lze GLO dnes koupit?

V Japonsku, Švýcarsku, v ČR, ale i v Kanadě, Jižní Koreji, Rusku, Rumunsku, Itálii, Srbsku a Chorvatsku, na Ukrajině, v Polsku, Kazachstánu, Řecku a Bulharsku.

Co říkáte na rozhodnutí řady amerických států zakázat prodej tabákových výrobků osobám mlaším 21 let?

Mohou jít do armády, ale nesmí užívat výrobky, které jim poskytnou potěšení, i když třeba redukují obsah toxických látek oproti cigaretám.

S FDA (americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv) sdílíme tentýž cíl: omezit přístup mladistvých ke všem elektronickým zařízením dodávajícím nikotin. Tuto strategii přísně dodržujeme a prevence užívání tabáku mezi mladistvými je pro nás prioritou číslo jedna. Přitom náš vlastní průmysl zažívá turbulentní období.

Máme jedinečnou šanci transformovat ho a nabídnout dospělým kuřákům potenciálně méně rizikovou alternativu ke klasickým cigaretám. Uvádět produkty, které nebudou přelomové jen z hlediska technologií, ale poskytnou jim i jedinečný zážitek.

V rozhovoru pro Sunday Times jste řekl, že nikotin pomáhá mozkové činnosti. Že používání e-cigaret je obdobné jako konzumace pár šálků kávy denně...

Existuje odborný konsenzus, že dávky nikotinu obsažené v cigaretách či v náplních elektronických zařízení nepředstavují pro většinu konzumentů významné zdravotní riziko (i přesto na své produkty umisťujeme varování pro těhotné ženy a osoby s vysokým krevním tlakem). Většina onemocnění spojených s kouřením je totiž zapříčiněna hořením tabáku, nikoli nikotinem. Uživatelé však kouří z mnoha důvodů a jedním z nich je právě nikotin – složka vyvolávající závislost. Stojíme tak před výzvou nabídnout zákazníkům nikotin v uspokojivé podobě

Pokud víc dospělých kuřáků přejde na produkty typu GLO, přispěje to k ochromení černého trhu s tabákem i ke snížení počtu kuřáků klasických cigaret celkově.

KRABIČKA VELIKOSTI ZAPALOVAČE Elegantní zařízení GLO zahřívá tabák přibližně na 240 °C. Nedochází tím k jeho spalování a emise měřených toxických látek jsou ve srovnání s cigaretou nižší o 90–95 %. GLO tak zprostředkovává zážitek velmi podobný kouření, avšak podle dostupných studií s potenciálně nižšími zdravotními riziky. Navíc bez popele, kouře a nepříjemného zápachu.

a zároveň odstranit rizika s ním spojená. Proto vyvíjíme produkty potenciálně méně rizikové, než přináší kouření klasických cigaret.

Do této kategorie chceme i nadále investovat velké finanční i technologické zdroje.

Máte nějakou aktuální novinku v České republice?

Právě jsme uvedli na trh produkt LYFT, který nabízí kuřákům a uživatelům nikotinu další uspokojivý způsob, jak konzumovat nikotin bez kouře a zápachu. Jedná se o inovativní nikotinové sáčky, které si uživatel vloží pod horní ret. Může tak pohodlně a diskrétně užívat nikotin na cestách či v práci, aniž by obtěžoval okolí. Na rozdíl od známého švédského snusu však LYFT neobsahuje tabák. Sáčky jsou vyrobeny z vysoce kvalitních surovin, kromě nikotinu obsahují vodu, eukalyptus, celulózová vlákna z borovice a aromatické látky či sladidla. Pro ty, co holdují nikotinu, je to další cesta k budoucnosti bez kouře.

Jste ženatý, máte čtyři děti. Kouří u vás v rodině někdo?

Ne, nekouří. Dvě z mých dětí jsou již dospělé. Pokud se rozhodnou, že chtějí kouřit, bude to jejich svobodná a hlavně informovaná volba. Když byly menší, vždy jsem dohlížel na to, aby nekouřily. Upozorňoval je, že kouření je ze zdravotního hlediska špatné a rozhodnutí začít s ním může učinit až dospělý jedinec.

Dnes už mají alespoň na výběr z mnoha méně rizikových alternativ ke klasickým cigaretám. Žijete ve Velké Británii, kde jsou tabákové výrobky nejdražší z Evropy s výjimkou Norska. Lidé právě tam utrácejí přes pět a půl milionu dolarů za pašované cigarety. Může GLO s těmito čísly zahýbat?

Pokud víc dospělých kuřáků přejde na nové produkty, jako je GLO, dojde ke snížení počtu kuřáků klasických cigaret i ochromení černého trhu s tabákem. Podceňovat bychom ale neměli ani různé důvody, proč nelegální obchod vzkvétá. Patří k nim bezpochyby právní regulace, kdy například prudké zvýšení spotřebních daní na cigarety vede k nárůstu černého trhu. Proto je důležité, aby regulace produktů s potenciálně nižšími riziky nediskriminovala ty uživatele, kteří na ně chtějí od klasických cigaret přejít.  Viz: www.myglo.cz

| 95

s úctou k Attersee

NEJVĚTŠÍ JEZERO V RAKOUSKÝCH ALPÁCH LÁKÁ KE KOUPÁNÍ V TYRKYSU, KTERÝ JE TAK PRŮZRAČNÝ, ŽE BY SE DAL I PÍT. S ROZLOHOU 46,2 KILOMETRU ČTVEREČNÍHO JE RÁJEM PRO MILOVNÍKY VODNÍCH SPORTŮ, KTEŘÍ SE MOHOU NA HLADINĚ SPOLEHNOUT NA PŘÍZNIVÝ „RŮŽOVÝ VÍTR“ A POD NÍ OBJEVOVAT MODRAVÝ SVĚT I DÁVNOU HISTORII.

P

ohled od kaple v Kronbergu na jezero lemované majestátními štíty Höllengebirge je dechberoucí. Do slunovratu zbývá pár dní, což dokazuje mohutná, pečlivě vyskládaná hranice dřeva. „Po celém údolí se postupně rozzáří ohně a pohled z výšky pak bude magický,“ těší se Barbara Schachl, která zde vyrostla a chce zůstat napořád. Snad je to kombinací přísných hor a laskavé náruče jezera, že u Attersee potkáte takových lidí nezvykle mnoho. Mladí oživují keltské kořeny a rozvíjejí podnikání originálními nápady – chovají jeleny, daňky i exotické lamy. Vitální senioři hostům nadšeně líčí, čím se bavili jejich předci a jak vlastně hospodařili. Poznáváním, ale též lenošením, sportem či lovením adrenalinových zážitků proniknete do duše tohoto kraje. Duše hluboké jako tamní údolí.

PONOŘTE SE DO HISTORIE Nadhledem jsme začali, nyní se vydejme proti času. A to až do mladší doby kamenné, protože jezera Attersee a sousední Mondsee patří k nejbohatším nalezištím prehistorické kultury kůlových obydlí. Pozůstatky těchto staveb jsou kulturním dědictvím, které je od roku 2011 zapsáno na seznamu UNESCO.

96 |

Představuje mimo jiné velký magnet pro potápěče, ale i zvídavé děti, které fascinují nálezy staré až 6 000 let. Tytéž kamenné sekery či pazourkové nože a dýky měl u sebe i ledový muž Ötzi!

Do prehistorie vede i zážitková trasa Kelten Baum Weg v Attergau. Vypráví o životě lidu laténské kultury z doby železné, která v regionu vzkvétala v dobách asi 450 let před Kristem. Další příjemný tip pro rodiny s dětmi: devět zastavení na cestě dlouhé přes dva kilometry přináší příběhy o soli a železe, rolnících a řemeslnících, o práci i keltských tradicích a oslavách. Největšími atrakcemi jsou však „původní“ keltský dům a velké hřiště.

JEZERNÍ LAMY ALPAKY Autentické kořeny této oblasti hýčká sdružení Přátelé archeologie jezera Attersee, kteří pečují o živé muzeum Atarhof. Podobně dokáže zastavit čas Aignerhaus v St. Georgenu: pan Franz Hauser tam s obdivem a pokorou k předchozím generacím provádí obytnou částí domu z konce 17. století a pak také stodolou plnou zemědělských nástrojů, včetně kolekce žehliček a dokonce i sbírky historických lyží. Na závěr šibalsky předvádí, jak se lidé bavili při hrách v hospodě – a každý z turistů ihned

text Alena Binterová foto Kristina Vítková, autorka a archiv

Ve výšce 884 m n. m. se tyčí attergauská rozhledna se 208 schody, která skýtá panoramatický výhled na celou Solnou komoru.

Domestikované lamy alpaka jsou zvědavé, ale plaché. Pokud si dopředu domluvíte návštěvu, dostanete se k nim blíž.

Asi dva kilometry od St. Georgenu v Attergau začíná dobrodružná výprava na trase Kelten Baum Weg po stopách Keltů.

zatouží vyzkoušet si zmenšenou verzi bowlingu, kde kuličku popohání výstřel z pistole... A teď už fofrem ven, alou do přírody! Alexander Renner, majitel stáda lam zvaných alpaka, dřív pracoval ve velkém městě ve společnosti vyrábějící luxusní dámskou obuv. Tato činnost mu však přestala dávat smysl, a tak si zařídil chov roztomilých zvířat z Jižní Ameriky, která nabízejí kvalitní vlnu a ještě k tomu šíří dobrou náladu. Na webu www.see-alpaka.at si lze domluvit prohlídku výběhu i návštěvu obchodu s vlnou, oblečením a mýdlem. ČAS NA SLANÉ NICNEDĚLÁNÍ Zdravou špetku klidu poskytuje oáza Svět krystalické soli. Alpská sůl blahodárně působí na kůži, dýchací cesty a přináší celkový relax srovnatelný s pobytem u moře. Solná jeskyně je rozdělena pro dospělé a zvlášť pro děti – zatímco ty si staví ze soli hrady, zbytek prostor naplňuje zklidňující hudba. Zavřít oči je však škoda, protože slané stěny rozehrává světelná podívaná. Matrace jsou naplněné ovsem a každý si udělá pohodlí.

Usnout je tak snadné – zvlášť když strop začne tmavnout. Ovšem vzápětí se objeví hvězdy a známá i méně známá souhvězdí, opět je čím se kochat. A pak začne svítat. Že by nový den? Člověk ztrácí pojem o čase – ideální metoda, aby odešel jak znovuzrozený.  Viz: attersee-attergau.salzkammergut.at/cz

OKOUZLENÝ BOUŘLIVÁK KLIMT Půvaby jezera Attersee, okolní přírody a architektury inspirovaly secesního malíře Gustava Klimta natolik, že tam v období 1900 až 1916 trávil každé léto a vytvořil většinu slavných krajinomaleb. O jeho životě a díle působivě vypráví multimediální expozice v Centru Gustava Klimta v obci Kammer-Schörfling. Stojí poblíž aleje zámku Kammer, která je motivem jednoho z Klimtových vysoce ceněných obrazů. Po stopách výstředního autora, který chodil oblečený v dlouhé róbě, se mohou příznivci vydat po trase „Klimt“, barvy a motivy jeho obrazů lze najít v nové zahradě.

| 97

druhý život

šatstva

POJEM UDRŽITELNĚJŠÍ BUDOUCNOST SE ZAČÍNÁ „NOSIT“ I MEZI MÓDNÍMI FIRMAMI. VŽDYŤ ŠATNÍKY I SKŘÍNĚ NEJSOU BEZEDNÉ A DOKONCE I HODNĚ OBNOŠENÝ KOUSEK MŮŽE UDĚLAT JEŠTĚ SPOUSTU PARÁDY.

D

ata mluví jasně. Podle zjištění Nadace Ellen MacArthur z roku 2018 se průměrná životnost oděvu za posledních patnáct let zkrátila o více jak čtvrtinu. Každý rok padne 120 miliónů stromů jen kvůli potřebám textilního průmyslu. Přitom tři čtvrtiny materiálů, které se využívají k výrobě oblečení, končí bez dalšího využití na skládkách nebo se pálí. Současně se rok co rok uvolňuje přes půl miliónu tun mikrovláken z oblečení do světových oceánů, což je množství, které odpovídá 50 miliardám plastových lahví.

Ke světovým lídrům ve využívání ekologicky produkované bavlny patří firma H&M a zvláště pak její modely z kolekce Conscious Exclusive.

98 |

Zbytky nejrůznějších látek najdete v showroomu společnosti Textile Mountain umístěném na Letné a příznačně přezdívaném „kopa hadrů“.

KŮŽE, ALE Z CELULÓZY Proto je tak důležité řešit udržitelnost v módním průmyslu a také o ní mluvit. Jednou z prvních zemí, která se tomuto tématu začala věnovat už v 60. letech minulého století, bylo Švédsko. Dnes dává tamní vláda přes miliardu švédských korun na výzkum a vývoj ekologických technologií, včetně oblékání. Není divu, že ke světovým lídrům ve využívání ekologicky produkované bavlny patří společnost H&M. Značka je sice často kritizovaná za plýtvání a nejasný původ výroby oděvů, na druhé straně přichází každý rok s kolekcí H&M Conscious Exclusive, jež prezentuje nové inovativní materiály. Letos to je například Piñatex, alternativní přírodní kůže vyrobená z celulózových vláken extrahovaných z listů ananasu, a pak Orange Fiber, látka z citrusové kůry získané během produkce džusů. U každého kusu oděvu ze zmíněné kolekce je doložen jeho původ a měl by se dostat i do běžných kolekcí. Také outdoorová značka Fjällräven jde podobnou cestou. Svůj unikátní, vysoce funkční materiál G-1000 nyní nahradila novější, udržitelnější verzí z organické bavlny a recyklovatelného polyesteru. „Je skvělé, že lze fleecovou mikinu z polyesteru vyměnit za svetr z vlny. Vlna je přírodní materiál, a když ji vyhodíte do kompostu, sama se na rozdíl od fleecu rozloží,“ vysvětluje Erik Blomberg vedoucí oddělení inovací značky Fjällräven.

Pozadu nezůstávají ani luxusní firmy a jejich tvůrci. Například Stella McCartney, Gucci, Burberry či Michael Kors prohlásili, že ve svých kolekcích již nebudou mít zastoupené kožešiny.

text Kamila Písaříková foto archiv

Na pohled hedvábný šátek tvoří zcela nový materiál, kterým je Orange Fieber – látka získávaná z odpadu vzniklého při průmyslové výrobě džusů.

Dokonce i Versace, který byl vždy reprezentantem přebytku, slíbil udržitelný přístup na indexu módní transparentnosti. Sama Donatella Versace jednou řekla, že „chceme-li zachránit zemské klima a zabránit tomu, aby v oceánech bylo více plastů než ryb a kvůli pěstování bavlny nevysychala jezera, musí se snažit každý z nás. Není většího luxusu než naše budoucnost“.

NOVÝ SVĚT UPCYKLACE Udržitelnost a ekologie se ale netýká jen světových módních řetězců. I v České republice už existují firmy, které se rozhodly chovat férově, eticky a moudře ve vztahu k nastupujícím generacím. Je jich stále víc a navzájem se inspirují. Například ve Forewear řeší otázku přebytku nevyužitého textilu tím, že ho sbírají na firemních akcích a třídí. Jednu část oblečení posílají lidem v nouzi, druhou „spolkne“ recyklace. Z takové netkané textilie pak vyrábějí lidé v chráněných dílnách praktické, funkčně designové výrobky – zápisníky, tašky na dokumenty či pouzdra na mobily.

Tyto výrobky doplněné příslušným logem mohou firmy využívat jako dárky pro své klienty. Velkým plusem je nejenom ekologický rozměr, ale i design ve vlastních barvách. Módní návrhářka Lenka Vacková zase založila projekt Textile Mountain, první

galanterii, která se zaměřuje na prodej nevyužitých skladových zásob látek. Tím snižuje množství textilního odpadu a zároveň poptávku po nových textiliích. „Je těžké konkurovat velkým řetězcům, proto je tak důležité, aby se všichni, kdo se o udržitelnou módu snaží, vzájemně podporovali. Jedině tak lze něco změnit ve velkém měřítku,“ říká o svém projektu.

Další značkou, která vyznává podobné hodnoty, jeLa femme MiMi. Módní návrhářka MiMi Lan od samého počátku šije bezezbytkově a proměňuje staré a zapomenuté věci v nové.

Pravidelně pořádá též „upcycling workshopy“, kde učí, jak si například pomocí výšivek oživit staré obnošené oblečení. Velmi příjemnou a vkusnou alternativou je také Nila Store. Základem jeho portfolia jsou elegantní lifestylové produkty zásadně vyrobené k přírodě šetrným způsobem. Obchod nabízí i pečlivě vybrané produkty pro vegany či biokosmetiku, vybere si tedy každý…  SLOVNÍČEK POJMŮ DOWNCYKLACE – či také recyklace textilie, je její opětovné využití, které ovšem na rozdíl o “upcyklace” snižuje kvalitu a hodnotu původního produktu. V praxi jde o to, že se oblečení rozcupuje a z kousků vytvoří například koberec či textilní výplň do sedaček aut.

UPCYKLACE – je přístup k módě, který využívá staré, opotřebované či jinak poškozené a znehodnocené textilní materiály a oděvy, které by byly za normálních okolností považovány za odpad. Dají se při troše šikovnosti a vůle použít na tvorbu nových, hodnotnějších a často i typově odlišných kusů oděvů.

FAST FASHION – tak zvaná rychlá móda. Pojem se rozšířil v 90. letech, kdy většina velkých značek ve snaze o co nejvyšší ekonomický zisk zavedla v chudých a ekonomicky se rozvíjejících zemích velkovýrobny založené na přístupu co nejrychlejší a nejlevnější výroby oblečení za nejnižší náklady.

SLOW FASHION – v překladu pomalá móda a protipól fast fashion. Klade důraz na hodnotu, kvalitu, řemeslnou dovednost, odpovědnost, udržitelnost produkce a respekt k lidským právům. Vystihnout ji lze heslem – méně je více.

| 99

kráska nad vodou

BRATISLAVA JE DÁMA ZROZENÁ PRO ŽIVOT NA VYSOKÉ NOZE. MÁ K TOMU ŘADU PŘEDPOKLADŮ: MAGICKÝ NADHLED, KTERÝ SKÝTÁ IKONICKÝ MOST S RESTAURACÍ UFO, A TAKÉ SILNÉ VLIVY RAKOUSKA A MAĎARSKA. ODTAMTUD JE JEJÍ TEMPERAMENT I VYTŘÍBENÝ VKUS.

T

oto „malé velké město“ si je vědomo svých předností a umí je s gustem vychutnávat. Mnohé napoví už cesta výtahem vzhůru nad most SNP do výšky 95 metrů. Není od věci právě tam poznávání Bratislavy zahájit. Turista se zorientuje, romantik pokochá západem slunce nad Dunajem a pohledy na spoustu zeleně. Vyznavač adrenalinových zážitků pak může vyhlídkovou věž obejít po jejím obvodě dokola zvenčí, pochopitelně jištěný lany a spolu s instruktorem. A úplně každý si tam ujasní, jak obyvatelé své město vnímají. UFO Tower je hrdým členem Světové federace vysokých věží – pravda, je z nich sice nejmenší, ale nevadí, patří k nim! Hrdost umocňuje také blízkost Vídně, která je vzdálená jen 65 kilometrů, což znamená, že jde o dvě nejblíže položená hlavní města na světě. A další unikát: Bratislava je jediným hlavním městem světa, které se nachází na hranici tří států: Slovenska, Rakouska a Maďarska. Její „multikulti“ koktejl tedy mixuje různé inspirace tak, aby nasytil všechny smysly.

100 |

text Alena Binterová foto Tomáš Binter, archiv

| 101

Vzdušně a prostorně působí Danubiana Meulensteen Art Museum na poloostrově u vodního díla Čunovo, 20 km od Bratislavy. Blízká hladina umocňuje působivost vystavovaných artefaktů.

KORUNOVACE MARIE TEREZIE Zdaleka viditelnou dominantou Starého Města je Dóm sv. Martina z 12. století, který je nejstarším a nejvýznamnějším bratislavským kostelem. Jeho zelená věž zdobená zlatou korunou se tyčí do výšky 85 metrů. Je to symbol i maják, který vábí k zábavě. Pověstné Korzo vede ulicemi historického centra, které jsou lemované stoly, u nichž lidé hodují, popíjejí a poslouchají muziku – těžko odolat, zvlášť když je teplý večer a pouliční muzikanti právě přizvali vášnivou tanečnici. Radost ze života je v Bratislavě nakažlivá, jako kdyby bylo pořád co slavit. Možná je to zvyk od dob korunovací uherských panovníků z rodu Habsburků: v Bratislavě bylo korunováno celkem 11 králů a sedm královských manželek. Hlavním korunovačním kostelem Uherska byl právě Dóm sv. Martina.

Marie Terezie v něm tuto svou slavnou chvíli prožila v roce 1741, což dosud připomíná model koruny na věži. Korunovační trasu lze vystopovat podle korunek v dlažbě ulic. Při jejich hledání se vám možná do cesty připlete Čumil vylézající z kanálu – místní nejfotografovanější atrakce. Odpočívá, nebo se dívá ženám pod sukně? Bratislava má takových soch víc, doslova magneticky přitahují turisty. Patří k nim i Napoleon, který bohužel nedávno neustál útok vandalů, ale je v opravě a brzy se vrátí.

102 |

HOTEL NA NEJLEPŠÍ ADRESE Pětihvězdičkový hotel Grand Hotel River Park Bratislava nabízí 231 luxusních pokojů a apartmánů včetně prezidentského. Moderní interiér je dílem známé slovenské designérky Zuzany Cambelové, která ho vybavila italským nábytkem a využila také černý mramor či růžové dřevo. Budova ve tvaru písmene L se rozprostírá poblíž centra přímo na promenádě u Dunaje. Plaza s fontánou za hotelem je navíc jako stvořená pro venkovní akce.

Ať už jde o pohled na řeku z ptačí perspektivy, anebo procházku ulicí sezónně přejmenovanou Dáždniková u Galerie Nedbalka, je stále čím se kochat.

Park od holandského architekta Ericka van Egeraata. Jsou v něm luxusní byty, kanceláře, obchody, banka či například taneční škola. Budova uprostřed patří pětihvězdičkovému hotelu Grand Hotel River Park. Komplex přitahuje pozornost už z dálky díky originálnímu nápadu: aby se vyhnul výškovému konfliktu s hradem, který je symbolem města, vysunul architekt odvážně jeden z objektů nad hladinu Dunaje.

Velkoryse pojaté ZION SPA Luxury je v nejvyšším poschodí hotelu a jeho prosklená fasáda poskytuje jedinečný pohled na město, řeku i okolní přírodu.

DOTEKY MNOHA NÁRODNOSTÍ Metropole na Dunaji vábí nejlepší architekty z celého světa.

Zvědavost vzbuzují vyrůstající mrakodrapy organického tvaru, které navrhla britská architektka iráckého původu Zaha Hadid.

Přímo na břehu Dunaje stojí nepřehlédnutelný komplex River

UMĚNÍ PLYNOUT Design Grand Hotelu River Park renomované světové značky The Luxury Collection patřící do sítě Marriott International spojuje moderní vzhled s bohatou historií Bratislavy, kdysi hlavního města Uherska. Zdobí ho motiv růže, což je květina, kterou měla v oblibě právě Marie Terezie. Tento symbol lze najít ve veřejných prostorách, ale též v úchvatném ZION SPA Luxury, které má rozlohu více než 1500 m2 a spolu s fitness centrem se rozkládá na 11. poschodí, odkud je impozantní výhled na Dunaj. Kombinace velkého bazénu s vířivkou a možnost sledovat mohutný tok, který dole bez ustání plyne s obrovskou energií a pradávnou moudrostí, je vskutku působivá a zaručuje dokonalý relax. Pohled na řeku v tomto vyladěném prostoru čistí tělo i mysl. Odplavuje to, co nám už neslouží, a můžeme s nadějí vyhlížet, co dobrého a pěkného zase vyšle od pramene. Bratislava si dokáže na takové dary počkat a přijmout je s grácií královny. Velkolepé korunovace má přece v krvi.  Viz: www.slovakia.travel a grandriverpark.com

| 103

text Dušan Honzík foto achiv

křehký příběh skla RIEDEL. TO JMÉNO SE STALO SYNONYMEM SKLENIČEK UMOŽŇUJÍCÍCH SI PLNĚ VYCHUTNAT VŮNI, CHUŤ, BARVU I TŘEBA VISKOZITU NALITÉHO VÍNA. JAK POHNUTÁ HISTORIE, ODRÁŽEJÍCÍ ZVRATY STŘEDOEVROPSKÝCH DĚJIN, SE ZA STEJNÝM JMÉNEM SKRÝVÁ, MOŽNÁ SAMI DEGUSTÁTOŘI ANI NETUŠÍ.

J

an Leopold Riedel byl příslušníkem třetí generace sudetských Němců. V severočeském Kristiánově, malebném podhůří Jizerských hor, nechal už v roce 1775 vybudovat velkolepou sklářskou huť se třemi pecemi, ke které náležela i malá osada.

Vyráběl tam zprvu hlavně okenní tabule, jichž bylo po sedmileté válce s Prusy při obnově zničených budov opravdu potřeba.

Teprve časem do sortimentu přibyly flakony, číše či mačkářské tyče. Sklo z Kristiánova a dalších hutí riedelovského impéria platilo za jedno z nejkvalitnějších v monarchii – a tak tomu bylo až do konce II. světové války. To se už z Riedelů stali opravdoví vládci Jizerek. Kromě osmi skláren vlastnili i textilky a provozovali dokonce uhelné doly. Na Světové výstavě ve Vídni sklo Riedel vyhrálo Grand Prix a od papeže dostalo čestný řád. Křišťálové lustry, skleněná bižuterie i luxusní duté sklo měly za Josefa Riedela zvuk po celém světě a v tom pokračoval i jeho syn Josef. Úspěšně provedl firmu pádem monarchie a vstoupil s ní do nového Československa.

TÉMĚŘ FILMOVÝ SCÉNÁŘ Už v roce 1924 je však pohřbený v rodinné hrobce v Desné, a tak není svědkem toho, jak je firma po zabrání Sudet nucená spolupracovat s německými okupanty na vývoji skel do vojenských dalekohledů a zaměřovačů. Po roce 1945 navíc přišla konfiskace majetku, rodina byla obviněná z kolaborace a nejstarší syn Walter byl odvlečen na Sibiř. Doslova ze dne na den skončila sláva podniku světového věhlasu, který i v krizové době

Od roku 1973, kdy otec Georg Riedel vymyslel první sklenku na víno určenou pro přesnou odrůdu, navštívil jeho potomek tisíce podniků, kde vysvětloval, že i stejné víno může z odlišného skla chutnat naprosto jinak.

V dnes již zmodernizované sklárně v Kufsteinu, přikryté jak jinak než pyramidou ze skla, stále pracují tradičními postupy. O tom se můžete přesvědčit při její návštěvě.

Až do 50. let minulého století odrážely sklenice jen postavení a finanční zázemí svých majitelů a nijak zvlášť nerespektovaly to, co se do nich nalévalo.

mezi dvěma válkami sílil a také dával práci stovkám lidí z celých Jizerských hor. Walter skončil v gulagu a kdoví, jak by se vedlo jeho synovi Clausovi, kdyby se mu nepodařilo v Brennerském průsmyku vyskočit z vlaku, který jej transportoval z Itálie. Právě v jižním Tyrolsku působil Daniel Swarovski, krajan, který se u Riedelů kdysi vyučil. To on Clausovi poskytl jednak azyl a také potřebné finance na koupi zkrachovalé sklárny v Kufsteinu, kde se padlé impérium znovu postavilo na nohy. Samotný Claus tehdy přehodil výhybku od tradičního broušeného skla k foukanému a jako první pochopil důležitost vlivu architektury sklenice na vnímání nápojů.

PŘIPÍT SI NA ZDRAVÍ A tak když dnes doslova kdekoli zavítáte na profesionální degustaci, můžete si být téměř jisti, že tam budete pít ze skleniček s logem Riedel. Firma vyrábí sklenky přesně na míru jednotlivým odrůdám, ale též destilátům a dalším nápojům. Za posledních padesát let se vypracovala do role partnera nejslavnějších vinařství světa. Dokládá to řada ocenění, prestiž a samozřejmě růst značky. I její už zase světový zvuk. Jasný a zvučný, jako když o sebe cinknou sklínky z nejčistšího křišťálu.  Viz: www.riedel.com

| 105

text Otakar Pokorný foto Shutterstock a archiv

Velká Morava žije!

aneb sedmero zastavení podzimu TOUHY VÍNOMILCŮ PO POZNÁVÁNÍ ODLIŠNÝCH TERROIR SKRZ CHUŤOVÉ POHÁRKY NARŮSTAJÍ S KAŽDIČKÝM DOUŠKEM. NA ZAČÁTKU I KONCI OCHUTNÁVEK VŠAK STOJÍ LIDÉ, KTEŘÍ ZASVĚTILI VÍNU ŽIVOT A DALI MU LÁSKU. VŽDYŤ JITŘÍ MYSL A POUTÁ NĚČÍM NATOLIK TAJEMNÝM, ŽE TO NEDOKÁZALI ROZKLÍČOVAT ANI NAŠI PŘEDCI. VYDAT SE ZA TĚMITO SRDCAŘI JE SAMO O SOBĚ FASCINUJÍCÍM DOBRODRUŽSTVÍM.

V

ezměte si třeba Jindřicha Kadrnku z obce Březí u Mikulova.

Je to můj soukromý názor, ale na jižní Moravě není lepšího vinaře a vinohradníka v jedné osobě. Snad je to tím, že víno dělal už Jindrův děd i otec, stejně jako dnes Jindra vychovává vedle půvabné dcery Barborky i budoucího korunního prince – Jindříška Kadrnku IV. Na rodinu a hospodářství pak s ženským šarmem dohlíží charismatická Marcela. Ve víně je ukryta nejen pravda, ale v jeho hladině se odráží i vyrovnanost a pohoda, která je u Jindry coby Vinaře roku 2018 – vítěze v kategorii malých vinařství – geniálně sladěná. A není to tím, že vlastní 5 ha nejlépe plodících mikulovských viničních tratí. Ve sklípku

se mu blýskají jak špičkové nerez tanky, tak i dubové či akátové soudky a nechybí ani poslední výkřik vinařské technologie – betonové vejce! Jindra má dar od Boha: ví, co, kdy, kde a jak vysázet, pěstovat i sklízet a zároveň už plánuje, jak hrozny zpracuje a jak si s nimi budou pohrávat nádoby ve sklípku.

Mošt nechává odpočinout jen tak dlouho, aby podpořil geniální souhru minerálních kyselinek z vápenitého podloží Mikulovské vinařské podoblasti a docílil medově-bylinkově-ovocné vůně.

Jindra je prostě borec a hotovo!

DOPORUČUJI ochutnat zajímavé RYZLINKY VLAŠSKÉ, jenž pocházejí z viničních tratí Liščího vrchu a Ořechové hory.

DO OBCE NOVÝ ŠALDOV u Znojma to je co by kamenem dohodil. Vínové moky pánů Kamila Piálka a Jaroslava Jägera se mohou chlubit tím, že si je vybral sám Zdeněk Pohlreich, neboť souzní s jeho pokrmy v rámci výjimečného svátku gastronomie – Fresh festivalu.

Přitom toto vinařství počalo psát svoji historii teprve v roce 2012, kdy dva kamarády z vysokoškolských kolejí a znojemské rodáky spojila láska k božskému moku. Oba už dřív vyráběli víno z hroznů nakoupených od známých, ale plně se věnovali vlastním firmám. Obchodu s barvami a speditérské společnosti.

Při založení vinařství si slíbili, že pokud vínem nějaké peníze vydělají, potečou zpět do vinohradů a technologií. Toužili opravit sklepy po stařečcích, zkultivovat vinice i zaměstnance a dělat vína špičkové produkce. Splnili to za sedm let! Dnes je toto vinařství dvou urostlých mužů lídrem ve Znojemské podoblasti, má 8,5 ha vlastních vinic, čtyři zaměstnance a vkusně opravené sklepy. Kluci vyhrávají evropské soutěže a jejich lahve reprezentují v nápojových lístcích nejvyhlášenějších restaurací.

Navíc je s oběma pořád velká legrace.

DOPORUČUJI skvělé RYZLINKY RÝNSKÉ či nezapomenutelné VELTLÍNY, jež jako by vzešly ze sousedního Rakouska, které je touto odrůdou světově proslulé.

DALŠÍ ZASTAVENÍ JE jen přes ulici. Tam sídlí nejstarší malé rodinné vinařství založené roku 1991. To tehdy, v době, kdy na Moravě vládl vinařský pravěk, si dva nevlastní bratři Petr Ilgner a Marek Špalek sedli ke stolu s otcem Františkem a začali ho přemlouvat, ať jim pomůže s rodinným byznysem. Slovo dalo slovo a bratři se počali vzdělávat ve vinařských školách a dojíždět za hranice na stáže k hraběti Hardeggovi. Vlili jim tam do žil nejen rakouskou preciznost, ale okusili i nám neznámé technologie. To však je pouhá nadstavba nad jejich rodinným pokladem. Tvoří ho cca 8 ha vinice Kraví hora, jedné z nejkrásnějších na jižní Moravě. Právě v těch místech ve třetihorách končilo moře a snad se tam do něj i vlévala divoká Dyje. Magické místo přimělo Špalkovy zaměřit se na trojici odrůd – Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský – a na dlouho zamračeném vinařském nebi se rozblikala jasná hvězda. Ano, bratři jsou nevlastní, každý tak má jiného dědečka. Markův za války bojoval s partyzány a Petrův sloužil ve wehrmachtu – ještě že se nepotkali. Také oba bratři začali po čase bojovat sami za sebe, to když se stal Markovi Šaldorf malý. Odešel do Národního salonu vín na post ředitele a posléze působil v roli obchodního ředitele moderního Nového vinařství.

Ale všeho do času. Předloni se do rodné vísky vrátil, jako by se

Ruční sklizeň a později pro změnu „nožní“ šlapání hrozna. Řada vinařů se vrací k osvědčeným metodám předků.

Dubové sudy dnes většinou slouží hlavně na ukázku, mošt mnohem častěji odpočívá v nerezu, nebo i ve skle či keramice.

potřeboval usadit a možná i zhojit duši rozbolavělou boji o prosazování nových vinařských technologií a regulí. Špalkovi dělají hluboká, zážitková vína, která zasvěceným vypráví příběh o jejich duchovních otcích – Františkovi, Petrovi a Markovi.

DOPORUČUJI VÍNO jediné odrůdy (SAUVIGNON) a jedné vinice, Kraví hory. Už proto, že je symbolem utopie přeměněné v realitu. Šaldorfský Kravák je totiž jediným moravským Grand cru!

pěveckého nebe, studuje v Brně na konzervatoři pod patronací Kamily Nývltové! Chcete-li zažít nezapomenutelný výlet do místa, kde se o vás dokonale postarají, jeďte do Hovoran. Za opraveným statkem a penzionem zařízeným ve stylu původních jizeb se roztahují vinice, které vám hrdě ukáže sám pan vinař. Nahlédnete mu doslova pod pokličku i do pracovní kuchyně, dozvíte se, jak se víno vyrábí, jak a kde zraje. Což evokuje sklípek s ochutnávkou, ke které zavdá sličná paní Zuzanka tu domácí koláčky, jindy škvarkovou pomazánku. Tak vypadá ráj na zemi, tak se chová úrodné Slovácko.

DOPORUČUJI ochutnat skvělé CHARDONNAY, které vás okouzlí nádherně dlouhou vůní po tropických plodech.

SLOVÁCKO JE OBLASTÍ půd černo až hnědozemitých podloží. Rodiny jsou tam spjaty s pěstováním révy po staletí, i v dobách totality obhospodařovaly políčka v uvozovkách pod zemědělskými družstvy. Příkladem jsou Grmolcovi z Hovoran. Že nejde o typické české jméno?

Původně Grmoljcovi přišli jako řada dalších rodin počátkem 16. století z Chorvatska. Od té doby jsou vedeni v kronikách jako výjimeční vinaři, byť sám Broněk Grmolec tvrdí, že je pouze korálkem na náhrdelníku, který jako rodinný klenot předá do rukou potomků. Se zájemci se dveře netrhnou. Broněk je totiž tatínek dvou překrásných dcer Denisky a Elišky a zejména starší je již skoro na vdávání. Mimochodem Denisa je budoucí superstar

108 |

VZHŮRU DO BOLERADIC ve Velkopavlovické podoblasti. Je známá působením bratří Mrštíků, kteří tamní krajinu promítli do svých děl. Sídlí tam guru autentických vinařů, Petr Koráb. Byť místní rodák, vinařem být nechtěl.

Vystudoval práva a začal je v Praze i vykonávat. Ale vše změnil rok 2007, kdy s bratrem Markem podědili jedny z nejlépe rodících vinic v Boleradicích a sklípek uprostřed samoty. Petr s nadsázkou

VINAŘSTVÍ PANA FASORY a jeho synů Lukáše a Petra v Hovoranech také nelze vynechat.

Při srovnávacím testu vín se mi od nich dostala do rukou taková červená, že jsem nic podobného nechutnal. A jelikož si vždy rád zajedu na Moravu, následující víkend jsem tam zamířil. U branky mě přivítal halasný psí štěkot. Pan Fasora je totiž profesionální chovatel psího plemene Kings Charles Spaniel, to od něj pocházejí světoví šampioni. Vysvětluje to dvě psí hlavy na etiketách i královskou korunu, neboť plemeno bylo vyšlechtěno na anglickém dvoře. Brzy jsem spatřil i políčko osázené zcela neznámými odrůdami vína. Do repertoáru vinařství totiž patří réva, která je tzv. v novošlechtění či odrůdy na okraji vymýcení. Z bílých to je Sylvánské modré, Palonia či Rulenka, z červených Cabernet Dorsa, Acolon a Monarch. To vše na výměře cca 2 ha vinic, co odrůda, to jiný řádek. Od samotných šarží toho pánové dělají tak 700 kusů lahví, tedy velká paráda! Syn Lukáš má patřičné vzdělání a je budoucím tlukoucím srdcem byznysu a ke sklence na stole si můžete dát žebírka paní Fasorové případně koupit nějakého toho psího šampióna za bratru padesát papírů.

NEBOJTE se tamních ČERVENÝCH VÍN, která jsou kupodivu lepší než ta bílá. Už dnes jsou vyhlášena zejména u Francouzů či Španělů žijících v Praze.

OTAKAR POKORNÝ Do Prahy přišel z jižní Moravy před deseti lety a o dva roky později otevřel vinárnu Noelku v Slavíkově ulici na Vinohradech. Prostorem skromný podnik nabízí sto padesát čistě tuzemských, ale pečlivě vybraných autentických vín nabízených za co nejlidovější cenu. Není však až tak podstatné, kolik sklenka stojí, ale koho s ní před Noelkou potkáte. Před podnikem se den co den tvoří na ulici menší dav a lidé, kteří se dosud neznali, tam vesele debatují a navazují kráto i dlouhodobá přátelství. „Kdyby seděli u stolů, styděli by se k někomu přisednout, ale takhle to nějak přijde samo, říká Otík Pokorný.

říká, že si ho manželka brala s vědomím, že mu bude přepírat bílé límečky a teď se máchá s montérkami. Snad proto, že do jejich majetku patří nejstarší osázená a stále plodící vinice na našem území, jejíž zrození se datuje do roku 1934, rozhodl se Petr pro něco nevídaného. Stát se biovinařem. Dnes to je už relativně běžné, ale před dvaceti lety připomínal zjevení, byť chytře scelené s vinařskou romantikou. Když k Petrovi zavítáte, uvítá vás svačinkou v podobě domácí paštiky, pak přijde něco dobrého k pití a náhle u něj obědváte… Vše na stole je z rodinného chlívku, políčka, zahrádky a bylo připravené na kamnech z 19. století!

NEVÁHEJTE a zavdejte si NEUBURSKÝM – ano z té nejstarší vinice, ve které kromě robustního těla zaujme i atypický chlebovinkovo-ovocný buket.

VZHŮRU K SEDMÉ LAHVI! Poslední zastavení nás vede tam, kde jsme začali. Ke Znojmu.

Navštivme budoucí světovou superstar – vinařství Loigi Vladimíra Lojdy! Jde o chlápka, který pochází z Moravských Budějovic, ale vína dělá, jako by se na znojemské vinici narodil. Vše započalo roku 2014, kdy podědil po Slavoji Svobodovi cca 2 ha vinic na tratích Skalky v obci Havraníky, Pod Lesem a v obci Popice.

Vláďa brzy pochopil, kudy se vydat, vše od počátku směřoval k čisté bioprodukci. To znamená nejen minimální postřiky, ale též minimální zatížení keřů bobulemi. Ve sklepě pak jeho čáry pokračují – vše se šlape, tedy lisuje, jen bosýma nohama jako kdysi. Pouze za lehkého zasířování je spontánně vykvašený mošt nalit do hliněných gruzínských amfor (kvevri), ponechán v dřevěných sudech různých velikostí i typů dřev či uzavřen do skleněných demižonů. Ve finále se tak dočkáte nefiltrovaných, čistě přírodních vín, která na první pohled možná zakalením poděsí, ale chutnají skvěle! Jestli se může někdo stát světovou extra třídou, tak je to tenhle klučina, který zjevem připomíná jistého už uznávaného génia – Alberta Einsteina.

A PROTO PIJTE jeho skvělé VELTLÍNY, které vám ukážou ty nejkořenitější odstíny této odrůdy. 

| 109

akce

text Jan Dušek foto archiv

PRAŽSKÝ DYZAJN MARKET VOLÁ od 21. do 22. září, Náměstí Václava Havla u Národního divadla Osobité šperky a oblečení od sto osmdesáti českých a slovenských tvůrců si můžete prohlédnout a na místě hned i zakoupit na tradiční akci, která se koná v Praze již podeváté. Stejně jako oblíbené farmářské trhy dává Dyzajn Market možnost pořídit si věci tvořené s láskou, žít ekologičtěji a v neposlední řadě podporovat převážně místní umělce. To z jejich dílen a dílniček pochází unikátní porcelán, nápadité bytové doplňky, kreativní kousky z papíru nebo přírodní kosmetika. Součástí akce je tradičně food zóna s nebesky sladkými dortíky, ale též zdravým občerstvením a street foodem. A pokud se nemíníte smířit s papírovými tácky a omyvatelnými vratnými kelímky, doporučujeme přinést si vlastní nádoby na chutný doprovodný zážitek.

NEJVĚTŠÍ SHOWMAN SE VRACÍ od 9. října do 26. února 2020, Divadlo Hybernia, Praha Už na jaře zažil projekt The Greatest Showman tři úspěšné reprízy, a tak se příběh na motivy hollywoodského trháku s Hughem Jackmanem do Divadla Hybernia znovu vrací. Jedinečný umělecký spektákl vzdávající hold principálovi a marketérovi P. T. Barnumovi má před sebou desítku představení a všichni, včetně producenta Jiřího Petera, doufají, že se i tentokrát podaří známou pražskou scénu opět naplnit. V podání živého orchestru i s doprovodnou sekcí Tokhi & The Groove Army a dechovkou Lovesong zazní také melodie známé z filmu – A Million Dreams či úvodní The Greatest Show.

110 |

MULTIMEDIÁLNÍ FARAON V PRAZE od 21. srpna do 31. ledna 2020, Národní muzeum Poznejte život a dobu egyptského faraona Tutanchamona tak zblízka, jak to jen nejmodernější technologie dovolují. Výstava Tutanchamon Real Experience totiž kombinuje originální artefakty s multimediálními projekcemi umožňujícími sledovat posmrtný život mladičkého panovníka i jeho poddaných. Vědecká přesnost je přitom zajištěna našimi egyptology v čele s Miroslavem Bártou, ředitelem Českého egyptologického ústavu FF UK, a prostřednictvím působivých obrazů si projdete charakteristické rysy egyptské civilizace od Théb až po Údolí králů – než vás temná chodba zavede do míst, kde je okolní prostor a čas nahrazen věčností.

SEDMDESÁTKA NEZKROTNÉHO ELEGÁNA 25. září, O2 arena, Praha Možná si ho pamatujete jako energií sršícího stepujícího zpěváka, parťáka z revue Možná příjde i kouzelník, vokalistu z originálního kvarteta 4TET nebo hvězdu z muzikálů. Každopádně zpěvák, tanečník a herec Jiří Korn letos slaví sedm křížků a rozhodl se to pojmout ve velkolepém stylu. V největší české aréně zazpívá všechny své hity od 60. let až po současnost, a to za režijního vedení bratří Cabanů. Jisté je i to, že nebudou chybět tři souputníci z 4TETu, včetně Jiřího Škorpíka, který se ujal nového hudebního nastudování všech Kornových písní.

dvd

UTEKL VÁM FILM V KINĚ? UŽIJTE SI HO DOMA A MŮŽETE SE POKOCHAT I BONUSY, KTERÉ V MULTIPLEXU NEBYLY.

NA STŘEŠE (ČR, 2019, DD 5.1, česky, anglické titulky, titulky pro neslyšící) Už režijní debut populárního herce Jiřího Mádla K moři zdvihl obočí mnoha kritiků, takže se na jeho další film čekalo s napětím, zvlášť když oznámil účast ostříleného profíka a charismatického herce Aloise Švehlíka. Ten si zahrál nerudného profesora Rypara, který poskytne dočasné útočiště vietnamskému teenagerovi Songovi (Duy Anh Tran). Soužití seniora naštvaného na celý svět a mladíka hledajícího východisko ze zoufalé situace v neznámém městě skýtá mnoho vděčných třecích ploch, tragikomických situací i nečekaných zvratů. Klíčovým prvkem je totiž důvěra – která se těžko získává a lehko ztrácí... Snímek už posbíral pár cen na filmových festivalech, a přestože návštěvnost v kinech nebyla nijak závratná, určitě patří k tomu lepšímu v tomto roce.

ALITA: BOJOVÝ ANDĚL (USA, 2019, DD 5.1, AJ, ČJ titulky) Souputník Quentina Tarantina, režisér Robert Rodriguez má čich na zajímavé projekty.

Scénář Jamese Camerona o dívce – kyborgovi, která si postupně vybavuje, k čemu vlastně byla stvořena a proč, v sobě potenciál měl a Rodriguez ho vytěžil mírou vrchovatou. Svůj podíl na tom má casting, kde kromě hrdinky Rosy Salazar dominuje Christoph Waltz coby kyborgový chirurg, který Alitě vdechl život a pak se znepokojením sleduje, jak kontakt s podsvětím probudil její pravé bojové já. Čistokrevný blockbuster ohromí především po trikové stránce a vzhledem k otevřenému konci se možná dočkáme i pokračování.

AVENGERS: ENDGAME (USA, 2019, DD 5.1, česky, AJ, ČJ titulky) I nejvelkolepější sága, čítající neskutečných dvaadvacet (!) filmů propojených hrdiny, musí jednou skončit. To když komiksoví strážci pořádku na Zemi i v přilehlých galaxiích potkali protivníka jejich formátu. Digitálně upravený Josh Brolin jako Thanos jich ostatně už polovinu zneškodnil na konci předchozího dílu Infinity War. Přesto existuje způsob, nejen jak se mu opět postavit, oživit i zdánlivě mrtvé a vybojovat skutečně poslední bitvu. Že to nebude bez obětí, je však předem jasné.

Na český trh jde vydání na DVD bez jakýchkoliv bonusů, takže rozhovory s Robertem Downym Jr., Scarlett Johansson, Paulem Ruddem i zajímavé výlety za kulisy a sledování vzniku velkolepých digitálních triků najdete až na Blue-ray discích.

HLEDÁ SE YETTI (USA, 2019, DD 5.1, česky, anglicky, ČJ titulky) Animační studio Laika má na svém kontě především skvělý animák Kubo. Také tentokrát to vypadá, že výtvarníci nešlápli vedle, byť Orient vystřídala doba Philease Fogga. Oblíbené téma sněžného muže osvěžila postava dobrodruha Angličana Lionela Frosta, odborníka na mýty, hledajícího „ztracený článek“ vývojové linie lidstva. Ten najde na americkém severozápadě – a k jeho překvapení má dobrých 300 kg, sarkastický smysl pro humor a další svérázné způsoby. Pan Článek, poslední svého druhu, je ovšem také mimořádně bystrý a rád by poznal vzdálené bratrance v Himálajích, tedy jestli vůbec nějací jsou. Spolu s šarmantní Adelinou Fortnightovou se proto bizarní trojice vydává na cestu končící až v údolí Šangri-La. I když by si to studio zasloužilo, disk přichází na český trh prost jakýchkoliv bonusů.

| 111

film AD ASTRA Zatímco interesantně zestárlý, leč stále patřičně vyrýsovaný idol ženských srdcí Brad Pitt září v Tarantinově poctě „starému, dobrému Hollywoodu“, do kin se chystá i v další roli, ve které téměř nesleze z plátna. Navíc se jím vyplní kvóta každoročního dechberoucího vesmírného spektáklu typu Interstellar, Gravitace nebo Marťan. Tentokrát půjde o příběh kosmonauta, který se vydá na cestu vesmírem, aby se pokusil zjistit, kam před dvaceti lety zmizel jeho otec v podání Tommy Lee Jonese. A protože je ve hře i pokus o odhalení tajemství mimozemského života, který tak úplně netouží po tom být objeven, je o drama a dechberoucí akce – například na obřím vesmírném žebříku, či při honičce po měsíčních dunách – zaděláno. Režisér James Gray má zatím na kontě drama Ztracené město Z, ale první ohlasy svědčí o tom, že by tohle sci-fi drama mělo být přesně tím správným katapultem do první režisérské ligy.

NABARVENÉ PTÁČE O práva na zfilmování stejnojmenné knihy Jerzyho Kosiñského (toho, co napsal předlohu pro Sellersův majstrštyk Byl jsem při tom) usiloval Václav Marhoul přes 10 let.

Za tu dobu dal do kupy scénář, finance i skvostnou hereckou sestavu s hvězdami typu Stellan Skarsgård či Harvey Keitel. Tu hlavní ovšem našel v okatém českokrumlovském Romovi Petru Kotlárovi, který se role klučiny hledajícího v hrůzných dobách válečného šílenství kdesi ve východní Evropě svůj domov zhostil se suverenitou, která u naturščika bere dech. Černobílý snímek s úžasnou kamerou Vladimíra Smutného se nevyhýbá palčivým otázkám rezonujícím i dnes, například podíl viny a utrpení u těch, kteří se nijak neprovinili.

112 |

NÁRODNÍ TŘÍDA Režisér Štěpán Altrichter má za sebou vydařený debut s „existencionálním hororem“ Schmidtke a za výchozí látku pro svůj další počin si vybral úspěšný bestseller Jaroslava Rudiše Národní třída. Jeho hrdina, samorostlý rváč a bijec s hodně přímou povahou, se dostane do křížku s vymahači dluhů, ohrožujícími jeho milou, servírku jedné severočeské restaurace. Z výše uvedeného je jasné, že roli drsňáka, co dělá sto kliků denně, podobně jako filmový idol Van Damme, po kterém má přezdívku, nemohl dostat nikdo jiný, než Hynek „Rapl“ Čermák.

Ten navíc umí přirozeně balancovat mezi dramatem a komedií. Nijak nezaostávajícími parťáky mu jsou Jiří Langmajer, Václav Neužil nebo čím dál lepší Jan Cina.

RAMBO: POSLEDNÍ KREV Zjizvená a životem pomlácená ikona bojovníka proti bezpráví jménem John Rambo sice přežívá důchod v houpacím křesle, ale je-li potřeba, vyrazí do akce i popáté. Může za to novinářka Carmen píšící o mexickém drogovém kartelu, což rozhodně nejsou žádní měkoňové, ale kampak na Sylvestra Stallona. Ten to pořád umí s lukem, kuší, jakoukoliv palnou zbraní, nebo i s vidlemi. Poslední krev, která by měla být skutečně poslední kapitolou na krev i smrt bohaté série, měl původně točit sám Stallone, ale čerstvý sedmdesátník to přenechal Adrianu Grunbergovi, který se vrací na úplný počátek a sází na přímočarou akci ve stylu – vy vůbec netušíte, mizerové, koho máte proti sobě...

www.satpo.cz

„Nic člověku nedá tolik vážnosti, jako nemovitosti.“ J.P.

25 2019

1994

let

Jsme tu pro Vás.

prodej & pronájem | prémiové bydlení | obchodní prostory | Praha

ŠPIČKOVÝ KOMPAKT S VÝKONEM ZRCADLOVKY

UŠETŘÍTE 3 900 Kč

PowerShot G1 X Mark II Velká plocha snímače 1,5“ PowerShot G1 X Mark II odpovídá ploše snímače APS-C (18,7 × 14,0 mm).

Jelikož fotoaparát využívá rozlišení 12,8 MP (3:2) a technologii CMOS od společnosti Canon, poskytuje kvalitu obrazu na úrovni zrcadlovky.

NOVÁ CENA 16 890 Kč 12 990 Kč

Centrum FotoŠkoda, Vodičkova 37, Praha 1 | fotoskoda.cz