44Objevy vonící kávou

objevy

vonící kávou

V OBDOBÍCH, KDY KUFRY ODPOČÍVAJÍ V PRACHU NA PŮDĚ A CESTOVNÍ PAS POLEHÁVÁ V ZÁSUVCE STOLU, LZE SVĚT

POZNÁVAT LATENTNĚ. POKUD VÁM PŘI POHYBU PRSTEM ČI

KURZOREM PO MAPĚ VYSCHNE V ÚSTECH, DEJTE SI ŠÁLEK

KÁVY. SPOLEHLIVĚ VÁS PROBERE A PROSTŘEDNICTVÍM

OPOJNÉ VŮNĚ A CHUTĚ I ZANESE DALEKO.

Magie lodí, přivážejících z dalekých zemí do matičky Evropy čaj a kávu, zůstane už asi definitivně pohřbena v minulém století. Přesto se i dnes, v časech dostupnosti téměř čehokoli, občas objeví unikát, o který je záhodno usilovat. Kávoví specialisté společnosti Nespresso přinesli takovou lahůdku pro zasvěcené, když před několika měsíci představili limitovanou edici Explorations sestávající ze dvou vytříbených káv unikátní chutě i historie. V jejích stopách nyní pokračuje Explorations 2 s dalším párem skvostů, které do šálků i hlav konzumentů vnáší podobně působivé a přesto rozdílné příběhy.

VE SPRÁVNÝ ČAS Etiopie je tradiční kávovou zemí a legendy o ní mluví dokonce jako o pravlasti kávy. Přinejmenším pokud jde o druh arabica. V žebříčku světových pěstitelů jí patří páté místo s produkcí téměř 400 000 tun zrnek ročně. Přesto lze v té záplavě najít speciality, které osloví ty nejnáročnější konzumenty. Odborníci Nespressa se tentokrát zaměřili na jednu z pěstitelských oblastí, jejíž název nese i výsledný produkt Ethiopian Yirgacheffe. Cesta k němu však nebyla nijak snadná. Tento malý kousek jižní části Etiopie se díky své poloze až 1800 metrů nad

V Etiopii se kávová zrna zbavují slupek nasucho – tedy sušením venku na rohožích – či namokro, kdy se slupka odstraňuje ihned po sklizni. Chuť kávy je pak zcela odlišná.

Jen ze samotné Kolumbie se za poslední rok vyvezlo na 650 tisíc tun kávy.

mořem řem adí k jedné z nejvýše umíst adí k jedné z nejvýše umístě ěných lokanýc lit, kde se tato plodina p lit, kde se tato plodina pě ěstuje. Speciální místo stuje. Speciáln má zásadní vliv na speciální výsledky. Produkce má zásadní vliv na speciální výsledky. P z této oblasti byla tradi z této oblasti byla tradič čn ně ě cen ceně ěna pro decentní na pro aroma bergamotu, citrusů a jasmínového květu. Jenže velká poptávka vedla ke kolísavé kvalitě. Smícháváním zrn od různých farmářů ztratila káva unikátní aroma a přidaly se i problémy s dostupností a pravidelností dodávek. Tým specialistů tak musel zapojit analytické a chvílemi i detektivní schopnosti, aby se dostal k těm správným zdrojům. Trpělivost byla nakonec korunována úspěchem a tedy i kávou, do jejíž lehce pražené chuti se prolíná aroma pomerančových i bílých květů, stejně jako ořechy. Kromě tradiční černé podoby se tato káva hodí i k přípravě latté. Ve spojení s mlékem totiž uvolní mnohem silněji aroma, květinové tóny se změní v náznak cukrátek a zdůrazní tak její sladkost.

ŠŤASTNÉ ODHALENÍ Kolumbii si možná spojujete s jinými než kulinárními zážitky. Stejné proslulosti jako nelegálními komoditami však dosáhla tato země i jako třetí největší exportér kávy na světě, specializovaný taktéž na arabiku. V záplavě zrnek zazářil netušený klenot Columbia Aguadas. Při běžném ochutnávání vzorků v regionu, kde nosí farmáři typické klobouky z palmových listů, objevil jeden z expertů Nespressa vzorek omračující chuti. A tak se rozvinula spolupráce s pěstiteli, kteří přivezli onu kávu na trh. Nakonec se ukázalo, že získala atypické vlastnosti díky neobvykle dlouhé době fermentace dané chladnými vysokohorskými nocemi, sušení zrnek výhradně na slunci a přepečlivému finálnímu třídění. Odměnou za námahu hledání je mírně pražené espresso, v jehož buketu rozeznáte sušená jablka i další červené plody. I této části dvojice Explorations 2 svědčí spojení s mlékem, které vynese na povrch kromě ovocných i unikátní karamelové podtóny.  Viz: www.nespresso.com

princip nezměněn

S PŘÍSTROJI, SE KTERÝMI PRACUJETE DENNĚ, JE TO JAKO S LIDMI. VYPLATÍ SE INVESTOVAT ČAS A PENÍZE POUZE DO TĚCH NEJSPOLEHLIVĚJŠÍCH. BRAUN PŘIŠEL S PRVNÍM PŘENOSNÝM STROJKEM S50 PŘED TÉMĚŘ SEDMDESÁTI LETY. NELZE SE PROTO DIVIT, ŽE SE OD NĚJ POSLEDNÍ MODELY SERIES 9 LIŠÍ ASI JAKO STÍHAČKY OD ROGALA.

Rychlost, přesnost a perfektní kopírování tvarů obličeje prostřednictvím výkyvné hlavy strojku. Výdrž baterie, možnost samočistění a inteligentní zapouzdření. „Civilizovat“ se dnes lze díky němu nasucho i pod tekoucí sprchou, s pěnou, gelem či bez. Pod těmito slogany se přihnala holicí revoluce. Samozřejmě ke všem změnám se došlo časem, tedy evoluční cestou, ale rozdíl v příjemnosti holení při porovnání se strojky prodávanými před nějakými patnácti lety je neuvěřitelný. Hned několik čepelek seřazených za sebou jak vojáci v šiku se specializuje na odlišný druh porostu na tváři. Jediným záběrem seberete víc vousů, když s mašinkou najezdíte nesrovnatelně míň centimetrů po bradě a „podbradí“. Pokožka podrážděně neprotestuje a máte to rychle za sebou. Což je legitimní požadavek už proto, že pozorovat toho podivně rozcuchaného tvora ráno v zrcadle přináší rozporuplný pocit, který ocení asi jen latentní masochisté... K moderním strojkům patří nerozlučně i zastřihovač na úpravu vousů, vlasů či chloupků. U nejvyšší verze Braun Series 9 nese zastřihovač název HyperLift&Cut a doznal řady vylepšení. Například je vyrobený z titanu potaženého zlatem, které spolehlivě pobíjí bakterie. Podobně jako u levnějšího modelu Braun Series 7 má čepelku dost širokou a hlavně... dokáže spolehlivě zachytit vousy ležící v problémových partiích, třeba na krku. Upravit plnovous, bradku a přesně zarovnat kontury však nejlépe zvládá multifunkční Braun BT 3040. Extrémně ostré břity z nerezové oceli si poradí bez tahání či vytrhování i s dlouhými odolnými vousy, dvojice odnímatelných zastřihovacích hřebenů nabízí neuvěřitelných 39 nastavení v rozsahu od 1 do 20 mm. Možná s těmito sofistikovanými strojky nakonec dojdete k závěru, že holit se a upravovat si vousy je vlastně zábava.  Viz: www.braun.cz

MYSLETE SI, CO CHCETE, ALE... Poslední roky jsme svědky dramatického posunu ve významu, který muži přisuzují svému vzhledu. Pokud dobře vypadáte, fajn se i cítíte a máte větší sebevědomí. Holení patří k pravidelným rituálům, které může v obojím pomoci.

na kameni další kámen

1

2

TAK JAKO MUSÍ VAŠE AUTO JEDNOU ZA ČAS DO SERVISU, I CHOICE POSKYTUJE SLUŽBY PARTNERSKÝM FIRMÁM. Z TOHO, CO NEDÁVNO PŘEDSTAVILY, NÁS ZAUJALO TOTO.

5

4

1 COOL COAL SOAP (www.sadzasoap.cz) Mýdlo tvaru „nečistého“ uhlí, které čistí. Aktivní uhlí je silným detoxikantem – pohlcuje bakterie, viry i karcinogeny. A mimochodem. Zelené barety si uhlíky z ohniště čistí i zuby. 2 TRUHLÁRNA BEZ HOBLÍKŮ (www.zastrahovem51.com) Mimořádný objekt uprostřed památkové zóny Tejnka charakterizují čtyři velkorysé rodinné domy s prodloužením obývacích pokojů do zeleně předzahrádek. 3 NEXT, PLEASE (www.next.cz) Odborník na dveře, bezpečnostní okenní fólie i alarmy otevřel nový showroom u metra Pražského povstání. Věděli jste, že... prodává ročně 5000 bezpečnostních dveří a v hlavním městě je jimi vybaven každý čtvrtý byt? 4 ZATÁHNI, ANČO (www.isotra.cz) Interiérové stínění chrání soukromí, ale může fungovat i jako neotřelý designový prvek. Roleta s diodovým osvětlením dodá místnosti neopakovatelnou atmosféru. 5 DAS IST PRIMA (www.prim.cz) Přestaňte pošilhávat po centrální části Alp, kde „tiká“ srdce hodinářského průmyslu. Hodinky Prim se švýcarským kolegům vyrovnají a jsou Made in Czech Republic. Nově si je můžete poslechnout i v showroomu v pražském hotelu InterContinental na konci Pařížské ulice.

nahoru

až na horu

KLÁRA KOLOUCHOVÁ, JEDINÁ ČEŠKA, KTERÁ STÁLA NA ŠPICI MOUNT EVERESTU, SE POKUSILA O VÝSTUP NA DALŠÍ OSMIČKU, NA K2. SPOLU S NÍ TAM VYRAZIL DOKUMENTARISTA PETR JAN JURAČKA, JEHOŽ FILM K2. KLÁRA. KRÁSNO. MĚL SVĚTOVOU PREMIÉRU NA MEZINÁRODNÍM FESTIVALU OUTDOOROVÝCH FILMŮ.

Byla to lavina, která nakonec zhatila naděje na dobytí vrcholu, když pod masou sněhu pohřbila připravený třetí výškový tábor. Znamená to, že se na K2 budete chtít vrátit?

Klára: Ano. Je to rozepsaný příběh, nedokončená kniha. Petr: Pro mě je K2 patrně příběh ukončený. Na rozdíl od jiných kopců to je příšernost. Až na místě jsem pochopil, že kdokoli se k vrcholu vydá, odevzdává život Prozřetelnosti, která rozhodne, zda se domů vrátí, nebo na něj žuchne tuna ledu. Zmíněná lavina to všem připomněla a na rozdíl od Kláry bych neměl koule stoupat výš než třeba C2. Ale je fakt, že „osmám“ jsem už také podlehl a některé mě po večerech docela hlasitě volají.

Do jaké výšky jste se nakonec dostali? U Petra, který není profesionální horolezec, se počítá i záznam z dronu, se kterým udělal na místě světový výškový rekord.

Petr: Hehe, tak dron nebyl fyzicky výš než já. Druhý den ráno jsem vylezl o pár metrů nad něj, abych mu to nenechal. Takže za mě to bylo 6334 metrů nad mořem. Klára: Byl to již zmíněný třetí výškový tábor, 7500 metrů nad mořem.

Údolím nikoho se šlo více než 120 kilometrů s převýšením 2500 metrů, kdy denní teploty překračovaly 35 °C a všudypřítomný prach se lepil na zpocená těla.

Vaše fyzická příprava na cestu se, pokud vím, lišila...

Petr: Já jsem hlavně nechtěl bejt přetrénovanej a toho jsem rozhodně dosáhl! Ale teď vážně. Taky jsem tomu dal svoje. Běhal jsem s dcerou Vendulkou za kočárkem, v zimě, půlmaratony, většinou jen tak v tričku. Bylo to fajn.

Dva dny v podhorském městě Skardu na severu Pákistánu byly odpočinkové, pak přišlo loučení s civilizací a následující den se odehrával při testování pákistánských komunikací ve vyklepaných džípech cestou i necestou do vesnice Askole. Dále se šlo už jen pěšky.

I sami nosiči ocenili, když se výprava konečně přehoupla přes 4000 metrů nad mořem na ledovcovou morénu a mohli jsme se všichni nadechnout svěžího vzduchu.

Ká dvojce se přezdívá hora zabiják, to proto, jak vysokou daň si vybírá na životech lezců, kteří se ji snaží „osedlat“. Jak jste o ní mluvili vy?

Klára: Je to dáma. Královna hor. A potvora! Petr: Jako o svini. Tajemná svině to je. Nádherná!

Zažili jste při expedici chvíle, kdy vás napadlo, tohle nedáme? Nebo jste se strachovali víc před cestou a pak už na obavy nebyl čas?

Klára: Obavy na kopec nepatří. Tam si občas stýskám, někdy i žensky popláču, ale veškeré starosti a strasti nechávám doma. Petr: Já byl také v klidu. Jediné, co mě štvalo, byla nehoda dronu těsně před výstupem do základního tábora. Ale když nejde o život, jde o houby. Na radu Lucky Výborné jsem měl s sebou drony dva, což dodnes považuju za tu nejlepší ptákovinu, jakou mi mohl kdo poradit. Jen díky druhému dronu nakonec existují záběry, pro které jsem tam vlastně jel.

Klára: U mě je to už klasika. Osm měsíců před expedicí zahajuji intenzivní kombinaci silového a vytrvalostního cvičení, šest dní v týdnu jedu dvoufázové tréninky. Ale s kočárkem, o kterém mluví Petr, jsme to měli stejně. Akorát já v něm měla Cyrdu.

Do Pákistánu jste letěli oba společně, ale 140 km dlouhý pochod do základního tábora z vesničky Askole jste absolvovali tak trochu zvlášť. Jak to?

Petr: Klára je magor, ostatně jako všichni, co lezou na „osmičky“. Máš bod A a pak bod B. Z prvního jdeš co nejrychleji do toho

druhého a tam odpočíváš. Protože další den se může objevit bod C. Nezávidím jim to. Jako fotograf a filmař musím vstát dřív, abych stihnul východ slunce. Pak se musím vrátit do bodu B nejlépe cestou přes A1, A2 až třeba A30… Prostě zastavuji co chvíli, fotím, koukám, natáčím, létám. Mnohdy jsem dorazil do kempu s šestihodinovým zpožděním. Všichni si mysleli, že jsem lempl. Když jsem poslední večer v „bejzu“ promítal své záběry, ozvalo se: „Tak to jsi celou tu dobu dělal? Wow!“ Udělalo mi to děsnou radost. Klára: No vždyť to říkám, pořád se někde kochal!

Když Petr docházel kvůli fotografování a natáčení až večer, tak to jste, Kláro, stavěla stan sama? Spali jste v tom samém, jaké to bylo? Zdálo se vám něco?

Klára: Byla jsem jediná žena v týmu a kolem bylo vždy dost gentlemanů, kteří za Petra rádi zaskočili. Ale pokud se týká společného stanování a mých požadavků na jisté dekorum, tam už pánové Petrovi tolik nezáviděli. Jeho propocené pohorky povolení ke vstupu dovnitř stanu nedostaly, ponožky také ne, pravidelná aplikace cedrového deodorantu byla striktně vyžadována. A co se snů týče... Já sním intenzivně i doma v Podolí, natož ve vyšších výškách, kde sny začínají být hodně barvité.

Co všechno jste měli při cestě do základního kempu v batozích? Kolik vážily? Co talismany pro štěstí?

Petr: Moje bágly vážily dohromady 87 kilogramů, tedy o patnáct víc, než já sám. Hroznej kotel. Opravdu navíc jsem měl akorát deodorant, kterej mě Klára donutila koupit si v Turecku, abych jí prej nesmrděl pod nos. Klára: Vždy vozím takovou starou japonskou panenku, co pláče. Asi abych pak sama nebulela.

Předpokládám, že jste, Kláro, nevařila nebo jen kafe. Jak jste se stravovali, jedli jste speciální výživové potraviny?

Klára: To na mě napráskal někdo z rodiny? Přiznávám, nevařím moc často, ale když se do toho pustím, tak to lítá – třeba kanec se šípkovým pyré, kterého jsem dělala nedávno, by mohl vyprávět. Na podobné expedici už je standard, že máte s sebou i kuchaře, a ten náš se s přípravou jídla doslova mazlil. V základním táboře kuchtil jako od maminky, výš na kopci