VĚK ROZUMU / osvícenský absolutismus (18. století) Osvícenský absolutismus v 18. století Nové myšlení ovlivnilo učení o státu a společnosti. Osvícenský panovník vládl poddaným racionálně ja· ko "první sluha státu" ("Nic skrze národ, ale vše pro národ'''). Absolutistický stát s moderním úřed· nictvem a právním řádem vznikl "revolucí shora". Prusko: Fridrich II. Veliký (1740-1786) Navázal na reformy svého otce (s. 28I): pevný stát. rozpočet; státní monopoly na kávu, tabák a sůl. Vnitřní kolonizace: vysoušení močálů v povodí Odry, Varty a Noteče; stavba silnic a kanálů; 900 no· vých vesnic s 300 000 osadníky. Podpora zemědělství: střídavé hospodářství, pe stování brambor; zlepšení chovu dobytka, péče o lesy. Společnost: všechny stavy musely sloužit státu: král se osobně zaobíral státními záležitostmi (inspekce a kontrola) obklopen rady a sekretáři; šlechta (roz sáhlý pozemk. majetek, velkostatky) působila v ar mádě a stát. správě; měšťané (obchod a průmysl) nesli daňové zatížení, byli však podporováni státem (rOZŠiřování manufaktur na výrobu hedvábí, skla a porcelánu); sedláci (práce v zemědělství) se na dále nacházeli v dědičném poddanství (zvl. for ma nevolnictví). - Všem obyvatelům zaručena svo boda projevu a víry. Reformu stávajícího právního řádu zahájil SA MUEL VON COCCE]I (1679-1755): zrušeno mučení a král. zásahy do soudnictví; znemožněno kupování úřadů; zavedena rovnost před zákonem II uzná na nezávislost soudů (rozdělení stát. moci). Právní ci byli přezkušováni a placeni státem. Jednotné práv. instance pro celou zemi; procesní, trestní a vězeňské řády. Prusko se měnilo v moder. právní stát. - 1794 zavedeno tzv. Všeobecné zemské právo (autorem SVAREZ, 1746-1798). Rakousko: Marie Terezie (1740-1780) Císařovna si při modernizaci státu vzala příklad ze svého pruského protivníka. Reformy komplikovány soc., polit. a hosp. odlišnostmi mezi národy monar chie. Navzdory tomu se rakousko-česká část říše změnila v moder. úřed. stát (zem. gubernia a kraj ské úřady); všeob. daňová povinnost: podkladem tereziánský katastr (soupis pozemk. majetku). Právní řád: pro protestanty a Židy platila nadále omezení; stát. dozor nad církví: pap. nařízení schvalovala koruna (Placet regium). jednotný trestní zákoník (Nemesis Theresiana, 1768). Skolství: obecné a průmyslové školy; voj., tech. a obch. akademie měly zvýšit praktické znalosti. Je zuitský monopol v oblasti výchovy odstraněn zruše ním řádu (1773). Vnitřní kolonizace: od 1748 švábské osídlování jihových. pohraničí říše (mapa s. 286, také s 265). 1765-1790 Josef II. císařem (do 1780 spolu-
287
vládcem matky v děd. zemích): radikální až ukvapené reformy měly vytvořit z heterogenních habs. držav jednotný stát. Pro celou říši zave dena jako úřední řeč němčina. 1781 zrušení nevolnictví a cechů; tolerdl1ční patent (nešlo o úplné zrovnoprávnění nekat. náboženství). Církevní reforma: rušení "zahálčivých" řádů (1300 klášterů); stát převzal výchovu a hmotné zabezpečení duchovenstva; státní školy a soc. pé če; civilní sňatek. ,Josefinismus" sice ztrosko tal, jeho ideje však působily i v 19 století. Výsledky reforem: jednotl. národy monarchie se bránily proti centralizačním opatřením vídeňské vlády. 1787 povst. v rak. Nizozemí vyvolalo nepokoje i v ji ných oblastech (Uhersko). 1790 odpadnutí "Republiky spojených belgických provincií". Sám J OSEF II. byl nucen odvolat větši nu reforem. Jeho bratr 1790-1792 LEOPOLD II. se snažil uklidnit situaci, aby zachránil monarchii. -
Rusko: Kateřina II. Veliká (1762-1796) Carevna z něm. anhaltsko-zerbstského rodu šířila v Rusku osvícenské ideje. 1764 usídlování něm. sedláků ve středním Povolží, od 1783 také na Krymu. 1767-1768 neúspěch reformní komise; 1775 nastolení autokratického režimu: přetvoření guberniálního systému; gubernie měly jistou sa mosprávu (vykonávána šlecht. svazy). Již před KATEŘlN1N'ÝM nástupem na trllll byla 1755 založena moskevská univerzita (z iniciativy chemika LoMONOSOVA r 1712-1765]); plány na zavedení obecných škol a gymnázií. Reforma školství ztroskotala stejně jako pokusy změnit rus. životní styl. Di'lvodem byla absence vzdělané ho měšťanstva. "Výsady" udělované šlechticům zhoršily postavení nevolníků (duše); rolníci rea govali vzpouranIi. 1773-1774 kozácké povstání (PUGACOV). Reformy v ostatních evropských zemích Portugalsko: za ministra POMBAI.A reformy škol ství, financí a vojska. 1755 zemětřesení v Lisabonu (30 000 mrt vých); město znovu výstavně vybudováno (obno vě napomohl průmysl). 1759 vypuzení jezuitů ze země. Řád musel 1767 opustit i Spanělsko (hrabě ARANDA). Dánsko: ukvapené reformy prosazoval německý lékař STRUENSEE. 1772 byl tento králův oblíbe nec svržen a popraven. Hrabě BERNSTORFF (1735-1797) dosáhl 1788 osvobození sedláků. Bádensko: za vzor osvícenského panovníka byl v Německu považován markrabě KAREL FRID RICH (1746-1811) Už 1760 poskytl obcím sa mosprávu a 1783 zrušil nevolnictví.