VĚK ROZUMU / sedmiletá válka (1756-1763) Sedmiletá válka 1756--1763 Cášský mír (1748) nepřinesl znúrnění napjaté politické situace; koloniální velmoci a Rakousko usilovaly o rozhodující střetnutí. V brit. zájmu bylo vést válku současně v Evropě a v zámoří. Britsko-francouzská koloniální válka (175411755-1763) Severní Amerika: rostoucí počet brit. přistěhoval ců (již 400 000 osadníků) vyvolával tlak na řídce osídlená fr. koloniální území (dobře zabezpeče ná pevnostmi). Stálé hraniční spory vedly 1754 k bojům v údolí Ohia. - Poč. úspěchy Francouze. způsobily pád vlády whigů. 1757-1761 WILLIAM plTT ST., hrabě z Chathamu ("třetí tvůrce britské světové říše po CROM WEI . LOVI a VILÉMU lil."), převzal polit. vedení; posí lil loďstvo a vojsko v zámoří; prusko podporová no subsidiemi. 1758 tažení do údolí Ohia; Britové dobyli Fort Louisbourg a Fort Duquesne (Pittsburgh). 1759 brit. vojska pronikla k řece sv. Vavřince a obsadila Quebec, "centrum nepřátelské moci" (generál WOl.FE porazil MONTCALMA; oba pad li); po dobytí Montrealu (1760) dosáhli Brito vé oblasti Velkých jezer. Střední Amerika: do brit. rukou padla část fr. An til: Guadeloupe (1759), Martinique (1762); ovládnutí Kuby (a Filipín) po vstupu Spanělska do války (1761). Západní Afrika a aůantické pobřeží: obsazení všech francouzských opěrných bodů v Senegam bii (do 1760); námořní vítězství (Lagos, Quibe ron) a přepadávání fr. přístavů. Indie: také zde počáteční fr. úspěchy; Velká Bri tánie ztratila kromě Madrásu skoro celou jižní Indii a Kalkatu. Zaměstnanec Východoindické společnosti Ro BERT CUVE (32-letý) řídil britský odpor. Britové využili rivality mezi ind. knížaty a znovu získali Kalkatu (Fort William). 1757 u Palásí porazil CUVE francouzsko-indické vojsko, mající dvacetinásobnou převahu (padlo jen 10 Angličanů). Vítězství dosaženo zradou. Počátky angl. panství v Indii. Ztroskotání fran couzské politiky v Indii. 1763 pařížský mír: Velká Británie získala na úkor Francie Kanadu, Louisianu, mys Brcton a Senegambii; na Spanělsku Floridu. Největší brit. úspěch novověku: Severní Amerika se stala anglosaským územím. Válka o Slezsko (1756--1763) Hrabě VÁCLAV KOUNIC, od 1753 rak. státní kancléř, získal M ARlI TEREZII pro spojenectví s Francií (markýza pOMPADOUR): vytvoření protipruské FRlDRlCI·1 ll., aby zabránil své izolaci,
������.
283
v lednu 1756 westminsterskou dohodu s Vel kou Británií na ochranu Hannoverska. Změna tradičních spojenectví bývá někdy označována za "diplomatickou revoluci". Květen 1756 - první versailleská smlouva; k fran couzsko-rakouskému ofenzivnímu spolku při stoupily carevna AI2BÉTA (z osobních důvodů), Sasko, Svédsko a Říše (bez Hannoverska, Besen sko-Kasselska, Brunšvicka). Útočné plány koalice na rok 1757 nezůstaly FRIDRICHOVI U. utajeny, a proto je předešel. Srpen 1756 vpád pruského vojska do Saska (preven tivní válka). Po kapitulaci v Pirně se saské kurfiřt ství stalo operační základnou prusel. Průběh války: Prusko bojovalo v "klasických bi tvách" vojenské historie s proměnlivým štěstím proti velké převaze. - FRIDRICH ll. se snažil využít vy110dy "vnitřních linií" k ofenzivně vedeným vyhla zovacím bitvánl, nezabránil však spojení koalič ních partneru (druhá versailleská smlouva). 1757-1758 FRIDRICH U. v ofenzivě. pruská vítězství u Stěrbohol (blízko Prahy, 1757), Rossbachu (SEYDLlTZ), Zorndorfu a Leuthenu; porážky u Gross j:igersdorfu (Východní Prusko obsazeno Ruskem), Kolína (I757, založení řádu Marie Te rezie) a Bochkirchenu (DAUN). Britové podporovali Prusko (Pl n: "Kanadu ZÍs káme ve Slezsku"): FERDINAND BRUNSVICKÝ, pů sobící v britských službách, odrdZil útok Francou zů na západě a zvítězil nad nimi u Krefeldu (1758) a Mindenu (1759).- Po PITTOVÉ pádu (1761) přestala Velká Brit{Ulie vyplácet Prusku subsidie. 1759-1761 FRIDRICH ll. v defenzivě. Spojená rakous ko-ruská armáda téměř zničila pruské vojsko 1759 v bitvě u Kunersdorfu. Pak však rozpory mezi vítězi (nemoc carevny ALŽBÉ"IY ) zachránily Prusko (le miracle de La maison de Branden bourg); vyplenění Berlína; finanční krizi mčla odstranit ražba znehodnocených mincí (tzv... ef raimitky"). Po bitvách u Lehnice a Torgavy (I760) převládlo obecné vyčerpání (rakouský státní dluh stoupl ze 48 na 136 milionů livre.). FRIDRICHOVI ll. pomohla .. vyšší moc". 1762 Rusko opustilo po smrti ALŽBÉ"IY koalici; přestože byl FRIDRICHůV obdivovatel car PETR Ul. zálJy zavražděn, jeho nástupkyně K ATEItlN A ll. (s.287) ve válce již nepokračovala. - Nedostatek sil donutil Francii a Svédsko zastavit válku; osa mocené Rakousko muselo zahájit vyjednání o mír. 1763 mír v Hubertusburgu - bez úzenmích změn. Význam: evropská rovnoválJa se zkomplikovala vznikem páté velmoci - Pruska; stoupl vliv Rus ka. Antagonismus mezi Pruskem a Rakouskem (tzv. německý dualismus) výrazně ovlivňoval něm. politiku až do BISMARCKOVA "maloněmeckého" řešení (1866). - Osobnost a činy FRIDRICHA U. VELIKÉHO napomohly vzniku německého poli tického sebevědomí a národní identity.