POZDNI STŘEDOVĚK / hanza, Benátky, Janov (13.-15. století) Hanza a obchod na Baltu Od konce ll. stol. vznikala zájmová sdružení něm. kupců (Osterlinge) v cizině. 1150-1250 se jim podařilo vytvořit sféru hospo
dářského vlivu v zemích kolem Baltského moře, Jejich lodě (kogy, 100 BRT) byly dokonalej ší než skandinávské veslice,
1161 vznik německé hanzy (pův, význam "zástup, sku
pina") ve Visby, Po nahrazení vandrovru11O způso bu obchodování písemným stykem (účetnictví, úvě rové operace a komisionářský obchod) se obchod soustředil do Liibecku (zal, 1158) , jenž se stal pro sperujícím překladištěm mezi Západem a Výcho dem a výchozím přístavem pro kolonizaci Livonska a Prus, 1259 vznik obch, svazu měst tvořeného Liibeckem, Hamburkem, Wismarem a Rostockem, 1281 kolínští a vesúálští kupci zal, hanzu v Londýně. 1358 termín hanza (van derdiideschen hanse) byl poprvé užit k označení svazu hanzovních měst. Cíl: hájení obch, výsad (např. povinnosti cizích kupců nabídnout v hanz, městech zboží k prodeji) , - Učinnou zbralú bylo vyloučení ze svazu spoje né s bojkotem zboží postiženého města nebo země. Tento akt probnlal na hanzovních sněmech na základě recesů (usnesení), Hanzovní města byla rozdělena podle územního principu do čtvrú (quartier), v jejichž čele stála tzv, vůdčí města, Ve doucí postavení zaujímala "vendská" čtvrť s Liibec kem, - Volný svaz hanzy neměl pevnou korporativ ní strukturu. Počet členu se pohyboval kolem 200. Zahr, obchodní osady se nazývaly kontory: Novgo rod (PeterhoO, Londýn (Stalhot), Bergen (Deu tsche Briicke) a jiné, - Hl, soupeřem hanzy bylo Dánsko: 1361-1362 VALDEMAR N. (s, 199) porazil hmlzu, Spolu s Meklenburskem, Holštýnskem a Kolínem podnikla hanza 1367-1370 vítěznou protiofenzivu završenou 1370 mírem ve StraIsundu - k volbě dán, krále za potřebí souhlasu hmlzy, Hanza vedla rovněž boj proti spolku námořních lupičů (vitaIiáni, také Li kendeeler), kteří 1389-1395 zásobovali potravinanti (victua/ia) oble žený Stockllolm a 1392 vyplenili Visby, 1402 vítězství Hamburku u Helgolandu a poprava vůd ce vitaJjánů KLAUSE STORTEBECKERA, Novou válku s Dánskem (1420-1435) ukončil 1435 llÚr ve Vordingborgu: "vendská" města si vy mohla bezcelní průjezd Sundem, 1468--1474 hanza podpořila pretendenta angl, trůnu EDUARDA IV, (s, 189) a dosáhla potvrzení obch, výsad, - Na Dánsku si hanza vynutila 1470 zákaz průjezdu mlgl, a holand, lodí Sundem, přelom 15./16, stol. úpadek hmlzy způsobený vzestu pem sever, států po vzniku kalmarské unie 1397 (s. 199), přesunem obchodu do Atlantiku (s, 225) a také zntizením sleďů ze Severního moře,
183
1494 uzavření kontoru v Novgorodě; 1598 zrušení ob chodní osady v Londýně.
Benátky, Janov a levantský obchod Od 11, stol. - s n{lStupem reconquisty (s, 187) a kři žových výprav (s, 153) - ztráceli Arabové nadvládu nad Středozemním mořem, Obchodu se Západem se zmocnily Janov, Pisa a Neapol a obchod s Levantou ovládly Sicílie a Benátky, K žádmlému orientálnímu zboží patřily hedvábí, brokát, látky z dam�L<;ku, bavl na, slonovina, porcelán, barviva, koření, voňavky, léči va, perly a drallé kanlcny, Do Levmlty se dopravovalo po asij, karavanních trasách (hedvábná cesta), kontrolovaných Araby, nebo přes Indický oceán, Zboží se směňovalo za sukno a jiné produkty evrop, výrob ních center (Milím, Florencie, horní Německo, Fland ry, Brabantsko), Měst. republiky Benátky a Janov Zlůožily svou moc a bohatství na přepravě křižáků, na uspokojování stoupající potřeby po penězích (bank. a kredilJÚ ob chody) a na uplatnění byz, a arab, obchodních zkuše· ností, Využily také úpadku Sicilie (s, 173) a Byzance (s 207), Obě obchodní velmoci však oslabil vpád Os manů a třebaže se zprvu vyhýb�ůy voj, střetům a poku sily se zajistit si výsady, jejich význmll poklesl s přesu nem mezinár, obchodu do Atlantiku (s, 225), Benátky: šlechtická republika se stala díky vyllOdné poloze mezi Západem (kontrola alpských průsmy ků) II Východem (spojení s BY-L,lJlcí, s, 175) první námořní a obchodní velnlOcí, Od konce 12, století razily Benátky stříbrné (pozdější denan: us grosslIs čili groš) a kolem 1280 i zlaté mince (ducatus Venetiae), rozšířené po celé Evropě, 1192-1205 dóže Enrico Dandolo: zajistil transport člVt1é kňzové výpravy a po vzniku latinského císař ství (s, 207) ovládl přístavy a opěrné body mezi Ja drmlcm a Černýnl mořem, Část ovládnutých oblastí se stala klUzectvími benátské nobility, 1376-1381 válka o Chioggiu mezi Benátkami aJa novem byla rozhodnuta ve prospěch Benátek. 1406-1428 budování tzv, Terra Ferma - pevninské ho zázenú k zajištění hospodářské nezávislosti na Milánu, Janov: spolu s Pisou přispěl k uvolnění záp, Středo moří od arabské blokády, 1261 průnik do Levanty (KalIa, Tana) ve spojení s ni kájským cís,; počátek obchodní rivality s Benátkami, 1284 vítězství nad Pisou: Janovu připadly Korsika, Elba a Sardinie (do 1326), Otevřené nepřátelství mezi šlech, rody Doria, Fieschi, Grimaldi a Spinola vedlo 1339 k pozbytí jejich nároků na dóžecí hod nost. 1381 porážkaJanova ve "stoleté válce" s BenátkamLJa nov upadl do polit. závislosti na Milánu a na Francii, 1407 založení Casa di San Giogio - první veřejné b�mky v Evropě, Hosp, úpadku se janovští námořní ci snažili čelit účastí na objevování námořní cesty do Indie.