PRAVĚK / střední a mladší doba kamenná Střední doba kamenná (mezolit) Počátek tohoto kulturního období leží kolem roku 10 000 v Mezopotámii, Egyptě a jižní Evropě, kolem 8000 v severní Evropě; střední doba kamenná do znívala roku 5000, resp. 4000. Hospodářské formy lovecko-sběračský systém přetrvával z předchozí starší doby kamenné. Přízni vější podnebí vytvářelo pro člověka lepší životní pod mínky (rozšíření lesa: bříza, vrba, dub). Základem obživy byl lov (rovněž lov ptáků) a rybolov. V Evropě osidlována hlavně mořská pobřeží, neboť moře slou žilo jako zdrOj potravy, ale i břehy řek, potoků a jezer (bohatá naleziště mušlí, proto nálezy velkých hro mad lastur). Nedostatek potravy dovoloval život pouze v menších skupinách (střídání tábořišť, obydlí pod skalními převisy, v jeskyních a v proutě ných chatrčích). Příznačným rysem mezolitu bylo zpracovávání pazourku: mikrolity (malé hroty a če pele); technickou novinkou se staly sekery a sekery s příčným ostřím (zpočátku bez obroušení). V sou vislosti s výskytem zdrojů surovin pouze v určitých oblastech vznik a rozvoj obchodu i dopravy (čluny a sáně). Ornamenty z abstraktních vzorů. Počátek domestikace zvířat (pes) a rostlin, ke konci tohoto kulturního stupně počátky zemědělství a hrnčířství. Oblastí rozšíření mezolitických kultur byla Evropa, severní Afrika (capsien, oranien, sébilien) a Pales tina (kultury jerišská a natufská). Rané kultury: azilien, později sallveterrien (artefakty ze silexů). Maglemoská kultura: soustředění na břehy vnit rozemských vodstev (lov ryb na jezerech a řekách s použitím zahnutých rybářských háčků a vrší na chytání ryb na kánoích nebo v kožených člunech s vesly). Ertebollská kultura: rozšíření na pobřeží Skan dinávie (mořský rybolov a s ním spojený směnný obchod). Přechod od velké stádní zvěře k malé. Dělba práce: ženy obstarávaly rostlinnou potravu (divoce rostoucí obiloviny, vodní rostliny). První domácí zvířata: psi. Tardenoisien: malá sídliště, původ osadruKů zřej mě z egejského prostoru. Drobnotvaré nástroje li choběžníkových tvarů. Natoufien (EI Natuf): nástroje ze silexu. Mikrolity. Srpy (na obiU) z pazourků. V pozdější jerišské kul tuře jsou známy domy z cihel. V Džarmu (východní Irák) rolnický způsob hospodářství. -
Mladší doba kamenná (neolit) v Evropě Západoevropský okruh: megalitická kultura zahrnovala Spanělsko, Francii, Anglii, Irsko, Švýcar sko, části Hálie. Silný vliv severní Afriky. Charakte ristické znaky: dolmeny - hrobky z kamenů sesta vených do formy stolu, později také chodbové hro by a kupolové hroby (..falešná klenba"). Centrum: Bretaň, kde také menhiry (jejich antropomorfní charakter je potvrzován vrypem), uspořádané do
15
kamenných alejí (200-1500 metrů dlouhých, Car nac) nebo s kruhOvitým rozvržením (Stonehenge, Anglie). Později rozšíření kultury se zvoncovitý mi poháry (nádoby tvarově připomínající obráce ný zvon) ze Spanělska do západní a střední Evropy. Malé skupiny převážně lovců (luky). Balkánský okruh: sídliště na pahorcích, barevná keramika, idoly (ženy). Zdi ze sušených cihel a opevněná panská sídla, vznikající pod orientálním vlivem. výskyt pravoúhlých staveb (typ megaronu s hlavní místností a předsíní). Kůň a sekeromlat. Tripoljská kultura (meZi Karpatanli a Dněprem na Ukrajině): pravoúhlé podélné domy byly uspořá dány do kruhu kolem volného prostoru uprostřed. Dále směrem na východ ponticko-aralská kultu ra, známá hrobovými nálezy. Žádné hrobové milodary, ale větší množství okrového barviva. Kul tura s lineární keramikou: na nádobách ryté li nie (spirály, meandry, úhly), kopytovité klíny z am fibolitických břidlic. Hlavní oblast: Cechy, Morava, střední Německo, odtud vyzařování vlivu na východ (Tisa, Visla), na západ (Rýn), na jih (Dráva) a na sever (linie Kolín - Hannover - Magdeburk). Způ sob osídlení: valy a příkopy chráněné vsi s velkými stavbami (30-40 m délky, 5-7 m šířky). Severský okruh (Polsko, střední Německo, Dán sko, jižní Svédsko). Dvě skupiny: 1. kultura nálevkovitých pohárů: původ lidí s nálevkovitými poháry, žijících v podlouhlých domech rozdělených do komor, není znám (pravděpodobně přišli z východu); 2. kultura se šňůrovou keramikou neboli kul tura s válečnými sekeromlaty. Nádoby zdobené otisky šňůr (rozšíření v Sasku, Durynsku, Sles vicku-Holštýnsku, v oblasti ústí Odry). Nejdůleži tější zbraní byla válečná sekera. Chov koní. Lidé se šňůrovou keramikou (lid s válečnými sekero mlaty) nebyli ještě zřejmě Indoevropany, na in doevropeizaci Evropy ale podíl měli. Shrnutí: mezi těmito odlišnými kulturami existova ly prostřednictvím živých obchodních styků (zrno těrky, jantar, pazourek) úzké kontakty. Doprava se děla po řekách na kožených člunech a monoxylech, po souši po cestách zpevněných fošnami a hatěmi na vozech (disková kola) tažených voly, soby, po zději koňmi. Náboženství: víra v posmrtný život; strach z návratu mrtvých (proto pohřbívání zemře lých žehem nebo svazování mrtvol); kult předků, kulty plodnosti; víra v nebeského boha (často iden tického s hromem a bleskem), jakož i v kouzla a démony. Hospodářství: na počátku ještě pouze lov a sběračství, později chov dobytka (drobný doby tek) a obdělávání polí. Intenzivní zemědělství vyža dovalo stálé přemisťování sídlišť ; po regeneraci pů dy se obyvatelé vraceli do původních sídlištních ob lastí.