Page 1

Výstup z konference

Stockholm a Kodaň

Adaptace na změnu klimatu v praxi


Stockholm a Kodaň Adaptace na změnu klimatu v praxi 7–8. listopadu 2018, Praha pořadatelé: IPR PRAHA www.iprpraha.cz NEXT Institute nextinstitute.eu what@nextinstitute.eu hosté: René Sommer Lindsay (DK) Björn Embren (SWE) Mattias Gustafsson (SWE) foto/grafika CAMP/IPR NEXT Institute 2


INDEX

5

Stockholm a Kodaň / Adaptace na změnu klimatu v praxi

7

IPR Praha / NEXT Institute

9

René Sommer Lindsay, Kodaň

11

Björn Embren, Stockholm

13

Mattias Gustafsson, Stockholm

15

Panelová diskuze

17

Workshop 1

19

Workshop 2

21

Workshop 3

23

Závěr a další kroky

3


4 City logistika - veล™ejnรก diskuze


STOCKHOLM A KODAŇ ADAPTACE NA ZMĚNU KLIMATU V PRAXI IPR PRAHA, CAMP, 7-8.11.2018 KONTEXT IPR spolu s hl. m. Praha (MHMP) a dalšími partnery společně dokončily strategickou část Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. V současné době probíhají diskuze nad její realizací v podobě tzv. implementačního plánu. Závěry konference tedy mohou do určité míry tento proces ovlivnit. CÍL Cílem konference bylo představit principy vybraných technologií a postupů, které v ČR zatím nejsou rozšířeny a které mají potenciál významně zlepšit proces implementace adaptačních strategií. Přední domácí i zahraniční experti diskutovali možnou přenositelnost prezentované problematiky do kontextu České republiky. Konferenci pořádal IPR Praha spolu s platformou NEXT Institute, jejichž představitelé moderovali dialog mezi českými a zahraničními experty. STRUKTURA Konference byla rozdělena na dvě části. První obsahovala přednášky pro širokou veřejnost a diskuzi. Druhá část byla vyhrazena pouze pro zvané hosty z řad odborné veřejnosti a mimo přednášky nabídla také workshopy. Na workshopech byl kladen důraz na transfer zahraničních postupů do prostředí ČR, zejména hl. m. Prahy. MODERÁTOR Vojtěch Lekeš, NEXT Institute NEXT Institute podrobně zmapoval situaci v Kodani a Stockholmu a jeho zástupce během konference moderoval diskuzi mezi veřejností, IPR a hostujícími speakery. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Jan Richtr (CZ) Vedoucí Kanceláře krajiny a zelené infrastruktury na IPR Praha. Björn Embren (SWE) Björn je předním odborníkem na výsadbu stromů a pracuje pro odbor dopravy města Stockholm. Mattias Gustafsson (SWE) Mattias Gustafsson je přední zahradní a krajinářský architekt, zakladatel studia Urbio a expert na urbánní ekosystémové služby. René Sommer Lindsay (DK) René se věnuje územnímu plánování a je expert na implementaci adaptačních strategií. Je bývalým ředitelem projektu Klimakvarter v Kodani. STATISTIKY První den konference byl určen pro veřejnost a přednášky se zůčastnilo cca 100 hostů, kapacita amfiteatru v CAMPu byla zaplněna. Zájem o vstupenky byl větší než počet míst, které bylo možné poskytnout. Online přenos na facebookovém účtu CAMPu měl k datu 12.12.2018 přes 3100 shlédnutí. Druhý den konference se účastnilo více než 40 hostů, předních odborníků na téma adaptace na změnu klimatu. DALŠÍ KROKY Výstupy z konference zpracuje NEXT Institute a předá je IPR k další práci jako podklad pro proces implementace adaptačních opatření, která vyplývají ze Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

5


Jan Richtr, IPR vedoucí Kanceláře krajiny a zelené infrastruktury

City Cell Prototype, NEXT Institute Brno, Malinovského náměstí, foto: Boys Play Nice 6


IPR - Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) je hlavním koncepčním pracovištěm v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města. Zpracovává strategické, urbanistické a územně rozvojové dokumenty. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy: - získává, spravuje a aktualizuje data důležitá pro rozvoj města. - poskytuje konzultace a zastupuje Prahu v územních řízeních a uskutečňuje aplikovaný vědecký výzkum. - úzce spolupracuje s institucemi na národní i mezinárodní úrovni, zejména v oblasti rozvoje, plánování a správy města. - posiluje partnerství a spolupráci s vysokými školami, odbornými institucemi a neziskovými organizacemi na národní i mezinárodní úrovni. Za IPR na konferenci prezentoval Jan Richtr, ředitel kanceláře zelené infrastruktury. Ve své přednášce zmínil následující dokumenty, do jejichž implementačního procesu by se mohly promítnout výstupy této konference:

Strategický plán hl. m. Prahy, Metropolitní plán, Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu, Strategie rozvoje veřejných prostranství nebo Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy

NEXT INSTITUTE NEXT Institute je nezávislá platforma pro aplikovaný výzkum v architektuře a urbanismu. Naše aktivity vznikají jako reakce na současné socio urbánní fenomény. Výzkum v rámci našich laboratoří cíleně vede k vývoji funkčních prototypů, které nám pomáhají generovat inovativní projekty. Climate Architecture: Klimatická změna s sebou nese řadu projevů, které mohou mít vážné dopady na společenské a přírodní systémy. Jednou z nejvíce zranitelných oblastí jsou města a jejich obyvatelé. Problematické je zejména velké množství zpevněných ploch a současný nedostatek kvalitní zeleně a vodních ploch. V laboratoři Climate Architecture se věnujeme výzkumu a aplikaci opatření, které zmírňují zranitelnost měst a jejich obyvatel. V současné době vyvíjíme řadu prototypů, které naznačují možné směry budoucí aplikace. NEXT Institute je autorem prototypu City Cell, který byl umístěn v Brně na Malinovského náměstí a jehož provoz testoval nakládání s dešťovou vodou v historickém centru města. Projekt navazoval na brněnskou strategii adaptací a vytvořil tak její první pilotní aplikaci. Data z projektu budou vyhodnocena a použita pro další realizace adaptačních opatření. více o našem výzkumu: nextinstitute.eu

7


TÅSINGE PLADS, KODAŇ Klimakvarter - pilotní projekt, zdroj: René Sommer Lindsay 8


René Sommer Lindsay (DK) téma: IMPLEMENTACE A PILOTNÍ PROJEKTY René se věnuje územnímu plánování a je expert na implementaci adaptačních strategií. Je bývalým ředitelem projektu Klimakvarter, jedné z nejúspěšnějších realizací adaptačních opatření v evropské praxi. Klimakvarter vychází ze strategie (Cloudburst plan) a slouží jako pilotní projekt pro ověření závěrů strategie. René v současné době konzultuje pro radnice Edinburghu nebo Berlína a pomáhá jim v procesu implementace a transferu pokročilých dánských principů v lokálním prostředí za využití místních regulativů vycházejících z územního plánování. Na adaptační strategii Kodaně (Cloudburst plan) navazoval adaptační implementační plán, který vytvořil plán investic 1,5 mld. EUR do adaptačních opatření (identifikováno 30 projektů v horizontu 20 let). Před plošnou realizací byl zájem radnice otestovat principy na pilotním projektu. Oblast Østerbro byla vybrána pro realizaci jako kombinace závěrů implementačního plánu a také proto, že radnice měla zájem zvýšit investice do této lokality. Podkladem pro práci byla ideová studie, kterou vytvořili mladí architekti ze studia Tredje Natur. Postup projektu byl v kostce následující: 1. Urban leadership Na začátku projektu byla společná iniciativa několika společností koordinovaná městem (místní sdružení, ministerstvo, městské organizace, apod.), která měla k dispozici společný rozpočet pro realizaci projektu. Klimakvarter je tedy platforma, která sdružuje jednotlivé projekty. 2. Involving the community V rámci této platformy byl veden cílený dialog s místní komunitou, kdy se podařilo představit cíle projektu a zahrnout připomínky místních obyvatel. Součástí dialogu byly také eventy a happeningy přímo v místě budoucího projektu – Tåsinge plads. 3. Supporting the first movers Platforma také vhodně propojovala místní podnikatele s vlastníky nemovitostí. Klimakvarter pomohla s koordinací privátního projektu střešní zahrady s restaurací. 4. Following through Po úspěšné realizaci na Tåsinge plads pokračuje město v dalších projektech a využívá zkušenosti z tohoto pilotního projektu. Důležitým aspektem projektu byla kombinace technického přístupu (svedení co nejvíce vody z přívalových dešťů do přístavu s uplatněním krajinářského přístupu, kdy byl kladen důraz na kvalitu místa a využití přírodních principů). Byla provedena studie*, která zjistila, že by bylo možné změnit až 50 000 m2 stávajícího asfaltu na propustné vegetační plochy bez ztráty dopravních a parkovacích kapacit. Projekt byl poprvé prezentován v r. 2012, realizace Tåsinge plads pak byla dokončena v prosinci 2014. více na: klimakvarter.dk/en/ *studii vypracovali mladí architekti z kanceláře Tredje natur, kteří byli jednimi z prvních, kdo s městem spolupracoval na problematice adaptací.

9


Bjรถrn Embren, Stockholm Odbor dopravy 10

zdroj: CAMP/IPR


Björn Embrén (SWE) téma: STRUKTURNÍ SUBSTRÁT Björn je přední odborník na výsadbu stromů a pracuje pro odbor dopravy radnice města Stockholm. Je autorem manuálu výsadby stromů v městském prostředí a od roku 2001 systematicky pracuje na naplňování stockholmské strategie pro zeleň. Björn je jedním z nejvýznamnějších odborníků na toto téma ve Švédsku. Je jedním z prvních, kdo zavedl využití strukturního substrátu (Skelettjord) pro výsadbu stromů v urbánním prostředí. V roce 2001 bylo dle výzkumu zjištěno, že až cca 1/3 stromů v intravilánu Stockholmu neprospívá a postupně odumírá. Ve spolupráci s univerzitou v Hannoveru narvhli pracovníci odboru dopravy pod vedením B. Embrena využití tzv. strukturního substrátu. Jeho základem bylo hutněné kamenivo a tlakově aplikovaná zemina. Důležitým aspektem bylo najít dostatečně únosnou konstrukci, která by zároveň zajistila vysokou porozitu (v tomto případě až 40 %). Po nedůvěře ze strany dopravních inženýrů inicioval dopravní odbor první pilotní aplikaci v rámci rekonstrukce chodníku*. Povrchová úprava musela být stejná jako dosud (dlažba), hlavní část řešení byla tedy umístěna pod zemí. Strukturní substrát je založen na vrstvách kameniva (30 cm hutněné drcené kamenivo 90-100mm), do kterého je vodou tlačena zemina. Poté je položena další vrstva kameniva, která je opět zhutněna. Následuje vrstva jemnějšího kameniva 32 - 64 mm, která slouží pro infiltraci dešťové vody a výměnu plynů. Té výrazně napomáhá šachta, která je realizována u každé výsadbové jámy a do které je svedena dešťová a povrchová voda z okolí. Po úspěšném provozu pilotu přistoupilo město Stockholm k široké aplikaci a technologie se využívá od roku 2003 při nových výsadbách i při revitalizaci těch stávajících. Další testy prokázaly podstatné přínosy ve využití tzv. biouhlu, který postupně nahradil využití půdy/substrátu. V tomto případě se jedná o směs v poměru 6/8 kamenivo, 1/8 kompost a 1/8 biouhel. Mezi hlavní přednosti biouhlu patří filtrace vody a také to, že na sebe váže další živiny. Vyrábí se pyrolýzou ze zahradního bioodpadu, přičemž je odpadní teplo z procesu odvedeno do systému centrálního vytápění. Tímto způsobem přispívá k cirkulární ekonomice Stockholmu. Používání tohoto materiálu při výsadbě má za následek uložení určitého množství CO2 (obsaženo v biouhlu) do půdy. Stockholm mimojiné získal financování € 1 mil. z fondů EU na realizaci první stanice pro produkci biouhlu. Při aplikaci této technologie v rámci uličních stromořadí je vhodné propojit co nejvíce výsadbových jam. Inženýrské sítě se poté koncentrují co nejblíže fasád budov. Tato technologie se dá také využít u stávajících stromů, kdy dojde nejdříve k odstranění stávající zeminy, očištění kořenů a následné aplikaci strukturního substrátu s biouhlem. Při následných kontrolách zjistili pracovníci údržby, že dostatečné okysličení substrátu i jeho vhodná vlhkost umožnily výskyt mykorhizy** v substrátu. Ze stockholmské praxe je důležitý poznatek, že substrát je schopen pojmout případnou sůl, která se využívá v zimní údržbě komunikací. Substrát je díky své porozitě schopen pojmout i vodu z přívalových dešťů, která tak nepřehlcuje kanalizační systém. Během letního sucha naopak stromy nepotřebují dodatečnou závlahu a vystačí si s nahromaděnou vodou v porézní smesi kameniva. Konkrétní technologické řešení a jeho dopady diskutovali s Björnem Embrénem účastníci workshopu 2 (viz. str. 19). *během archeologických výkopů ve Stockholmu byly nalezeny zbytky více než 100let starých souvrství cest, která byla založena na stejné technologii jako strukturní substrát **symbiotické soužití hub s kořeny, které má pozitivní vliv na zdraví a růst stromů. Houby dodávají stromům především dusíkaté látky, kterých je v půdě často nedostatek a pro stromy jsou nezbytným stavebním materiálem. 11


ETAGET, STOCKHOLM URBIO - projekt zelené střechy, 12

zdroj: M. Gustafsson, Urbio


Mattias Gustafsson (SWE) téma: REALIZACE ZELENÉ A MODRÉ INFRASTRUKTURY Mattias Gustafsson je přední švédský zahradní a krajinářský architekt a zakladatel studia Urbio. Pracoval na řadě projektů, které se zabývaly adaptací na změnu klimatu, např. ekologická čtvrť Stockholm Royal Seaport, která zahrnuje nakládání s dešťovou vodou a naplňování požadavků na faktor zeleně (GYF). Mattias také píše pro portál Hållbarstad.se a přednáší v rámci odborných konferencí problematiku udržitelného městského plánování. Mattias představil ideové projekty svého studia, které mu pomáhají v rozvoji koncepčních řešení. Hlavním bodem prezentace byly však jeho realizace, využití regulativů v územním plánování a spolupráce se soukromými investory. Z projektu eko-city Stockholm Royal Seaport pochází metodika výpočtu faktoru zeleně GYF (ve Švédsku – Grön Yte Faktor). GYF je ekvivalentem českého Koeficientu zeleně* a jeho úkolem je zajistit podíl kvalitní zeleně (a dalších ekologických ploch) v rámci nové výstavby. Metodika je založena na tzv. kvantifikaci urbánních ekosystémových služeb a vznikla při platformě c/o City, která je zaměřena na sdílení zkušeností s udržitelnou výstavbou měst. Mattias představil systém výpočtu a jednotlivé kategorie, které je nutné splnit. Tento regulativ je vydán příslušným orgánem radnice města Stockholm. V rámci této lokality je pro developery závazný a je specifikován v regulačním plánu. V principu výpočet GYF uvádí koeficienty pro různé typy ploch (včetně vodní plochy) a vegetace v závislosti na jejich přínosech (sociální, biodiverzita, klimatický přínos). Tyto koeficienty jsou stanoveny v tabulce a násobí se jimi navrhovaná plocha v m2 (v rámci nové zástavby). Součet všech přepočtených návrhových ploch se nazývá ekoefektivní plocha. Podíl ekoefektivní a celkové plochy parcely určuje výsledný GYF faktor. Ten musí splnit minimální hodnotu požadovanou regulativem a také musí mít dostatečné procentuální zastoupení jednotlivých přínosů (sociální, biodiverzita, klimatický přínos). Mattias prezentoval praktické dopady GYF na projektu STORA SJÖFALLET, který se nachází ve čtvrti Royal Seaport. U toho byla zelená infrastruktura soustředěna zejména do vnitrobloku a byla doplněna popínavými rostlinami na fasádě a extenzivní zelenou střechou okolních budov. Výstavba kompaktního města organizovaného do bloků je poměrně náročná na podíl zastavěné plochy, proto je nutné zahrnout do výpočtu GYF všechny plochy, které se dají využít pro zeleň (střešní terasy, fasády, vnitrobloky, předzahrádky apod.) Příkladem maximální optimalizace byl např. prezentovaný projekt bytového domu ETAGET (arch. Kjellander Sjöberg), kde byla celá parcela zastavěna. Současně byl požadavek města na co největší podíl ploch zeleně. Veškerá vegetace je tak soustředěna na systém privátních a společných střešních teras, které zadržují dešťovou vodu, vytváří atraktivní prostředí a zvyšují biodiverzitu. Systém výpočtu GYF a jeho možnou přenositelnost do ČR diskutovali s Mattiasem účastníci Workshopu 3 (viz str. 21). více na: www.urbio.se

13


PANELOVÁ DISKUZE

zdroj: CAMP/IPR

PANELOVÁ DISKUZE

zdroj: CAMP/IPR

14


PANELOVÁ DISKUZE

Na otázky z řad pozvaných hostů odpovídali všichni přednášející. Panelová diskuze nastavila debatu, ve které se pokračovalo v rámci jednotlivých témat během workshopů. Vybrané otázky: 1. Jak se daří dohodnout koordinace výsadby stromů a vedení inženýrských sítí? B. Embrén: Pro nás je to také ta největší výzva. Stejně jako v ČR jsou u nás nastavena ochranná pásma. Tímto způsobem však nelze realizovat moderní výstavbu a výsadbu. V uličním prostoru není jednoduše tolik místa. Proto spolupracujeme přímo s majiteli sítí a dokázali jsme je přesvědčit o výhodách našeho systému. Máme nastaven systém koordinace a posuzujeme každý případ. Majitelé sítí ví, že náš systém je pro ně výhodný a že umožňuje opravy a údržbu. 2. Praha má nastavený regulativ (Koeficient zeleně), který uvádí, že v rámci realizace zeleně, musí být min. 50 % na rostlém terénu (tj. ne na konstrukci – např. podzemní garáže). Má Stockholm podobný požadavek? M. Gustafsson: Bohužel nemá. Nová zástavba je většinou velmi kompaktní a i když máme vstřícné parkovací normy, většinou jsou pod vnitrobloky realizovány podzemní garáže. To velmi omezuje naši práci při výsadbě kvalitní zeleně a nakládání s dešťovou vodou. Myslím, že požadavek, který uplatňujete v Praze je velmi dobrý. 3. Stavební povolení vydává státní správa, která postupuje podle technických předpisů. Ty v současné chvíli neumožňují realizaci propustného systému ze Stockholmu. Jaký podklad pro navrhování používáte a kde se bere potřebná politická podpora tak odvážných projektů? B. Embrén: V našem případě jsme potřebovali vyřešit hlavní problém, a tím bylo odumírání stromů. Museli jsme změnit způsob výsadby a dostat k nim vodu. Na těchto prioritách jsme se shodli se všemi aktéry. Po zhruba 5 letech fungování a testování této technologie v pilotních projektech se objevila i v aktualizaci technický předpisů. 4. Při infiltraci povrchové vody z komunikací nepoužíváte např. odlučovače lehkých kapalin ani další technologické řešení. Jak jste prokazovali, že bude stačit přírodní řešení? B. Embrén: Opírali jsme se o několik výzkumů, které potvrdily, že s většinou polutantů si dokáží poradit mikroorganismy, které se nachází v substrátu. Provedli jsme také několik výpočtů, které prokázaly, že i při modelovém provozu 100 let bude koncentrace polutantů minimální. 5. Biouhel může být poměrně drahé řešení. Jaké způsoby produkce (zdroje) jste testovali? B. Embrén: Stockholm využil svých ekonomických možností a před 5 lety vytvořil pilotní projekt produkce biouhlu z biomasy, kterou získává od svých obyvatel. Tento systém fungoval velmi dobře a v podstatě inspiroval soukromé subjekty ke stejnému kroku. Dnes máme na trhu několik producentů, což má podstatný vliv na dostupnost a příznivou cenu tohoto materiálu. 5. Používáte při výsadbě dodatečná hnojiva nebo si strom vystačí s vaším substrátem? B. Embrén: Ze začátku výsadby dodáváme organické hnojivo, bez kterého by byl proces možný, ale o něco delší. Trvá asi rok, než si strom dokáže zajistit živiny jen ze strukturního substrátu. 6. Co byl podle vás nejdůležitější klíčový prvek pro úspěšnou realizaci projektů? R. Lindsay: V Kodani to určitě byla povodeň v r. 2014, kdy bylo jasné, že musíme reagovat na změnu klimatu. Důležitá byla určitě silná politická podpora a realizace pilotního projektu na Tåsinge plads. Tedy kombinace těchto aspektů. M. Gustafsson: Municipality ve Švédsku mají zájem o skutečné realizace a postupně se zlepšovat prostřednictvím reálných projektů. V posledních 10 letech se nám tímto způsobem podařilo nastavit velmi ambiciózní plány, které se nám však daří realizovat. B. Embrén: Pro mou práci to byl určitě první reálný výsledek, kdy jsem mohl porovnat fotografie stejného stromu před a po využití strukturního substrátu. Rozdíl fotek je natolik jasný, že přínosy našeho řešení dokázali pochopit všichni stakeholdeři.

15


Příklad typových ploch ve čtvrti Østerbro Obrázek je převzat z prezentace Reného Sommera Lindsayho. Ukazuje potenciál adaptací ploch veřejných prostranství ve čtvrti Østerbro, která vychází ze strategie Cloudburst plan.

lokalita pilotního projektu Tåsinge plads

F+G 5,2

P 2

V 4

P F 2 2,5

H 4

TYPE 01 - Bellmannsgade / E. Griegs gade Forhaver + Cykelsti + Skybrudsvej

F+G P 3,2 2

V 6

P 2

F 2,5

TYPE 02 - Kildevældsgade Regnbed + Kilde + Skybrudsvej

F+G 5,2

P 2

V 4

P F 2 2,5

H 4

TYPE 03 - Nygårdsvej Regnbed + Cykelsti + Skybrudsvej

TYPE 04 - Bryggervangen Nord Kilde + Regnbed + Cykelsti + Skråparkering

F 2,5

P 5,5

V 5

F 3,8

C K+G+F 3,5 5,5

V 7

P 5,5

C K+F 2 2,5

TYPE 05 - Bryggervangen Syd Kilde + Regnbed + Cykelsektioner + Skråparkering

F C+K 2,5 2

P 5,5

V 7

K+F 3,8

TYPE 06 - Sidegade A Regnbed + Skråparkering

MASTERPLAN klimatilpasning af Skt. Kjelds Kvarter (udkast) +50% grønt

F 3,5

P 5,5

V 5

P F 2 2,5

TYPE 07 - Sidegade B Forhaver / grønt fortov

+30% grønt

+20% grønt +10% grønt F+G 5,2

P 2

V 4

P F 2 2,5

H 4

MAPPING POTENTIALS

16


WORKSHOP 1

Téma: Garant:

Realizace strategií pro hospodaření s dešťovou vodou prostřednictvím pilotních projektů René Sommer Lindsay

Cíl:

Aplikace do kontextu Prahy. Kde a jak bychom měli začít s prvním pilotním projektem (např. Tåsinge plads). Je možné využít architektonické soutěže? (např. Karlovo náměstí)

Guidelines

Jak správně identifikovat HOTSPOTS / plochy pro pilotní projekty? Jak navázat na pilotní projekt? Fáze prototypu – inspirace od Tåsinge plads

1. Byly zmíněny příklady 3 projektů (revitalizace veřejných prostranství – Klárov, Letenský kříž a Revoluční), kterým chybí koncepce nakládání s dešťovou vodou. Zástupce IPR popsal komplikace při jednání s majiteli sítí, nedostatečným prostorem a možností diskuze nad úpravami studie v další fázi dokumentace. Byl zmíněn modelový projekt revitalizace sídliště (Vybíralova ul., Černý most), který obsahuje řadu adaptačních opatření. 2. Diskuze se dále soustředila na potřebu vytvoření koncepčních dokumentů, které by předcházely pilotním projektům a vytvořily jim tak zastřešující rámec. Koncepce by měly řešit sladění legislativních a technických požadavků, dále také koordinaci a osvětu stakeholderů (v současnosti je problém povolování a správa inovativních řešení). Koncepční dokument by měl mít obecnou a technickou část, měl by navazovat na strategické dokumenty (zahrnovat dlouhodobý výhled). V ideálním případě by měl být doplněn o podrobnější metodiky. 3. MHMP v současnosti postupuje mírně odlišným způsobem (kvůli urychlení procesu). Ve strategii uvádí obecné, principiální řešení, která jsou podrobněji zpracována pouze pro modelové čtvrti. Obecně prosazuje zásadu individuálního posouzení odtokových poměrů podle místních podmínek. Podobný způsob aplikují např. města jako Mnichov nebo Stuttgart. Nicméně na potřebě koncepčních dokumentů se účastníci workshopu shodli, diskuze se vedla nad jejich podobou a rozsahem. Zástupkyně PVS – Pražské vodohospodářské společnosti zmínila přípravu Generelu odvodnění hl. m. Prahy (zadání pravděpodobně v roce 2020). 4. Skupina diskutovala také podporu veřejnosti (osvětu) a potřebu politické vůle při prosazování nových postupů. Nastupující koalice vyjádřila určité ambiciozní cíle, které by však měly mít oporu v reálných možnostech prosaditelnosti takových opatření (např. stromořadí). 5. René zmínil situaci v Kodani, kde mají instituce silnou důvěru veřejnosti a město má rozsáhlé možnosti implementace, protože vlastní velké množství pozemků. Ve vztahu k sítím má město silnější pozici, správci sítí jsou v nájmu městského prostoru. René také zdůraznil důležitost pilotních projektů, které mají velký význam při vytváření důvěry veřejnosti. Pro zvýšení důvěry je také důležitá správná komunikace a existence vhodné platformy (pro Klimakvarter to byla webová stránka mimo strukturu města). 6. Závěrem diskuze byla zmíněna potřeba komunikace a otevřené sdílení příkladů dobré praxe. Jedním z posledních témat byla potřeba evaluace a sběru dat a hodnocení už realizovaných projektů potřebná pro optimalizaci dalších procesů.

17


Příklad výsadby stromů ve Stockholmu s využitím strukturního substrátu a biouhlu Obrázek je převzat z prezentace Björna Embrena, který je autor uvedeného řešení. Ukazuje komplexní řešení výsadby stromů, které klade důraz na pórovitost podloží při zachování dostatečné únosnosti pro stavbu komunikací. Principem je tzv. strukturní substrát (Skelettjord), což je postupně hutněná směs kameniva, do které je tlakově (proudem vody) aplikována směs biouhlu a kompostu. Biouhel vzniká pyrolýzou z biomasy, má filtrační funkci a váže na sebe živiny. Mezery v kamenivu, které jsou vyplněny směsí biouhlu a org. složky jsou ideální pro rozvoj kořenového systému stromů.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

18

Zpevněná plocha – dlažba Žlab pro dešťovou vodu Šachta – rezervoár pro dešť. vodu/okysličení Rošt/záklop Ochrana kmene Kořenový krček v úrovni výsadby rostlin Mulč / kamenivo 4/8mm

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Kamenivo 2/6mm s příměsí 25 % biouhel a kompost Betonová chránička Geotextilie Vyrovnávací vrstva, kamenivo 8/11mm Provzdušňující vrstva, kamenivo 32/63mm Směs kameniva 32/90mm biouhlu a kompostu Biouhel


WORKSHOP 2

Téma: Garant:

Stromy v městském prostředí Björn Embren

Cíl: Guidelines:

Aplikace do kontextu Prahy. Současná technika pro výsadbu stromů v Praze a její nedostatky. Možné využití technologie strukturního substrátu v kontextu České republiky? Zavlažování během období sucha v ČR – letní měsíce s velmi nízkým podílem srážek? Spolupráce s dalšími stakeholdery (infrastruktura/sítě).

1. Ve Stockholmu se počítá cca 25m2 substrátu na výsadbu 1 stromu. Po dvou letech prvotní péče (zálivka 140l/strom/týdně od pol. dubna – pol. září pomocí zavlažovacího vaku) je strom stabilizován a nevyžaduje další zálivku. Kontrolu stavu stromů provádí dodavatelská firma, uvádí ji v pravidelném reportu, který je dostupný on-line. 2. Vlastnosti substrátu eliminují problém se zasolením i u citlivějších druhů (např. lípy). Z toho důvodu je možné využít také splachové vody z komunikací a chodníků. Z vodohospodářského hlediska je výsadba stromů v uličním prostoru dimenzována na schopnost zadržet 20 letou vodu. Mimo vody z komunikací je snaha odvést co nejvíce vody také ze střech okolních domů do substrátu. 3. Organická složka substrátu se neustále obnovuje odumíráním kořenů, které je poměrně intenzivní. Kořeny ve strukturním substrátu také takto pronikají hlouběji. 4. Šachta na vodu je velikosti asi 0,5x0,5x0,6m a je navržena u každého stromu v případě použití zpevněných povrchů (příp. 1 šachta/2 stromy). Údržba a čištění šachet se provádí jednou ročně. 5. Biouhel pochází ze zahradního odpadu (biomasy), je vyroben procesem pyrolýzy a je schopen zachytávat širokou škálu polutantů. Kvalitu biouhlu a jeho vlastnosti ovlivňuje složení biomasy (počet druhů dřevin). 6. Sítě ve Stockholmu mají také ochranná pásma, ovšem městu se podařilo nastavit kompromis a uzavřít vzájemnou dohodu mezi jednotlivými stakeholdery. Při realizaci sítí je možné v odůvodněném případě pokácet strom, ovšem je nutné zajistit náhradní výsadbu. Ta je v tak nastaveném systému poměrně snadná a díky vlastnostem substrátu dorůstá strom do požadované velikosti relativně rychle (cca 10 let). Výkopové práce u stávajících stromů musí probíhat dle instrukcí/manuálu, který vydal odbor dopravy a který zajišťuje správnou ochranu zejména kořenového systému stávajících stromů. 7. Byla diskutována možnost pilotního projektu v Praze za účasti odborníka ze Stockholmu, který by pomohl koordinovat samotnou realizaci pilotu. 8. V Praze je více subjektů, které zajišťují údržbu zeleně, ve Stockholmu je situace podobná, zásadní je vzájemná koordinace. Výhodou ve Stockholmu je, že odbor dopravy má na starosti celý uliční prostor, včetně výsadby a má rozpočet jak na investice tak na údržbu. 9. Ze stockholmských zkušeností vyplývá strukturní substrát jako lepší metoda v porovnání s prokořenitelnými boxy. Ty jsou náročné z hlediska případného výkopu (údržby), mají omezenou životnost a je vyvíjen celospolečenský tlak na omezení užití plastů (nebezpečí mikroplastů). pozn: - U strukturního substrátu nelze užívat air spade u větších frakcí, u menších frakcí je to možné. - Mezi hlavní překážky rozvoje nových technologií v ČR patří slabá politická podpora, personální zajištění (koordinátoři investic, správci), obtížná prosaditelnost celkových rekonstrukcí. - V centru Stockholmu je vysazeno cca 3–4 tis. stromů touto technologií z celkových 12 tis. Touto metodou jsou vysázeny všechny nově zakládané a současně probíhá i postupná obnova starých výsadeb.

19


Výpočet GYF pro novostavbu v ekologické čtvrti Royal Seaport, Stockholm GYF je ekvivalentem českého Koeficientu zeleně a stanovuje výpočet požadovaného podílu vegetačních ploch v rámci stavební parcely. Ve výpočtu je stanovena tzv. ekologicky efektivní plocha, která je součtem návrhových vegetačních ploch vynásobených koeficientem (ten udává přínos plochy). Ve výsledku tak menší plocha s větším přínosem (vysoká tráva, louka) může navýšit výpočet více než např. rozsáhlá travnatá plocha.

počet typ plochy:

GYF zohledňuje 3 kategorie: B - Biodiverzita S - Sociální přínos K - Adaptace na změnu klimatu 20

koeficient

plocha x faktor plocha

výsledná hodnota Výsledek musí splnit celkovou minimální hodnotu a také dosáhnout limitů v rámci každé ze 3 kategorií.


WORKSHOP 3

Téma: Garant:

Regulativy a realizace modrozelené infrastruktury Mattias Gustaffson

Cíl:

Aplikace do kontextu Prahy. Jak zvýšit plochu a kvalitu zelených a modrých ploch pomocí nástrojů v územním plánování?

Guidelines

Srovnání koeficientu zeleně (KZ) a švédského ekvivalentu – GRÖN YTE FAKTOR (GYF) Plnění regulativů a požadavků městských strategií architekty. Diskuze o dopadu KZ na soukromý sektor:

1. Byl vysvětlen výpočet KZ a jeho usazení v systému územního plánování hl. m. Prahy. Byl popsán systém práce s regulativem z hlediska architekta/krajin. architekta. Současný metropolitní plán s tímto výpočtem neuvažuje. 2. GYF je využit pouze u parcel, které vlastní město. Ve Skandinávii se města snaží vlastnit velké množství stavebních parcel (může to být i 50 %). Je všeobecný zájem omezit regulativy u soukromých parcel. Nicméně M. Gustafsson z praxe uvádí, že GYF používá dobrovolně, hlavně jako nástroj v komunikaci s developerem. Pomocí něho se dá zajistit vhodná koordinace procesu až do fáze realizace zeleně. 3. Ve Švédsku má každé město (někdy také každá čtvrť v rámci města) svůj výpočet stanovení GYF, což může být problematické při realizaci, ideálně by měla být celostátní jednotná metodika. 4. Z hlediska územního plánování je GYF zakotven v regulačním plánu. Ve Švédsku může proces schválení regulačního plánu trvat několik let, součástí je také veřejné projednání. Regulační plány se v ČR pro novou výstavbu nepoužívají, nicméně KZ se váže k územnímu plánu, který zajistí jeho implementaci. 5. Systém výpočtu GYF je stanoven stockholmskou SBK (Stadsbyggnadskontoret), která je ekvivalentem IPR hl. m. Prahy. 6. Výpočet GYF pro ambiciozní projekt eko-city Royal Seaport je založen na principu kvantifikace urbánních ekosystémových služeb. Posuzuje se z hlediska 3 kategorií (viz vedlejší strana) tak, aby plocha zeleně měla přínosy z hlediska biodiverzity, sociálních a klimatických aspektů. M. Gustafsson uvádí tento systém výpočtu jako vyvážený, nicméně poměrně složitý. Podle jeho názoru by v praxi stačil jednodušší výpočet, který by neměl tak podrobné kategorie jednotlivých ploch. Pro kontext ČR by bylo vhodné do koeficientu zeleně zapracovat klimatickou a sociální kategorii, která v současném výpočtu chybí. pozn: Při výstavbě moderního kompaktního města je poměrně velký tlak na footprint budov (uzavřené bloky, nižší zástavba 5–6 pater), tzn. na zastavěnou plochu. Důsledek toho je, že zbývá na zeleň méně místa na povrchu. Proto je důležité mít maximálně funkční zeleň. Pokud tedy stavebník nemá dostatek prostoru pro zeleň (např. 30 % plochy parcely), může si v zámci přepočtu na ekoefektivní plochu navýšit tento podíl právě funkčností, tj. biodiverzitou, sociálním aspektem nebo adaptačním potenciálem zeleně. Tyto tři kategorie navíc musí být procentuálně zastoupeny v každém řešení.

21


KONFERENCE: STOCKHOLM A KODAŇ - Adaptační opatření v praxi

zdroj: CAMP/IPR

KONFERENCE: STOCKHOLM A KODAŇ - Adaptační opatření v praxi

zdroj: CAMP/IPR

22


HODNOCENÍ KONFERENCE

SHRNUTÍ: Technologie a postupy, které prezentovali odborníci ze Stockholmu a Kodaně, zaznamenaly značný ohlas od hostů konference. Obě části konference (veřejná i pro zvané hosty) přinesly velmi zajímavé diskuze a zejména podrobná debata mezi českými a zahraničními odborníky během workshopů byla velkým přínosem pro organizátory i účastníky konference. IPR navázal prostřednictvím NEXT Institute kontakt s předními odborníky ze zahraničí a měl možnost diskuze nad přenositelností pokročilých postupů do prostředí hl. m. Prahy. Společně se speakery a odborníky z ČR byl zájem na identifikaci hlavních kolizních bodů případného přenosu a případných zkušeností s implementací ze zahraničí. DALŠÍ KROKY: Výstupy konference budou použity pro další práci odborníků IPR a mohly by se promítnout do připravovaných dokumentů a koncepcí, mezi které patří: Implementační plán Adaptační strategie (např. Koncepce modrozelené infrastruktury) Realizační plán Strategického plánu Novelizace Pražských stavebních předpisů

23


Výstup z konference

Stockholm a Kodaň

Adaptace na změnu klimatu v praxi

Stockholm a Kodaň: Adaptace na změnu klimatu v praxi  

Výstup z konference za účasti českých a zahraničních expertů na téma zeleň ve městech a adaptace na dopady klimatické změny.

Stockholm a Kodaň: Adaptace na změnu klimatu v praxi  

Výstup z konference za účasti českých a zahraničních expertů na téma zeleň ve městech a adaptace na dopady klimatické změny.

Advertisement