
6 minute read
kulatiny
kolekce Nytillverkad
80 let jednoho z největších a nejdůležitějších výrobců nábytku v historii, švédské značky IKEA, je důvodem k nemalým oslavám. Jejich součástí je také pestrobarevná kolekce Nytillverkad, která čerpá inspiraci z remních archivů a představuje některé ikonické modely minulosti ve svěžím současném provedení. Je to například ikonický stolek Lövbacken z roku 1953 nebo stoličky Domsten. ikea.com

Letošní rok je plný oslav, alespoň mezi zvučnými nábytkářskými rmami. Vzdává se hold nejen křeslo 41
„otcům-zakladatelům“, ale i úspěšným výrobkům, které jsou na trhu mnohdy desítky let.
Skandinávský modernismus dobyl svět v roce 1952, kdy nský architekt Alvar Aalto dokončil stavbu budovy sanatoria Paimio. Společně s racionálně vyváženou a organicky ra novanou architekturou se do popředí zájmů odborné veřejnosti dostalo také křeslo Paimio s označením 41, které Aalto pro sanatorium navrhl ve spolupráci se značkou Artek.
Ta se rozhodla po 90 letech vytvořit unikátní číslovanou edici ergonomicky zaobleného křesla v provedení z přírodní naolejované březové překližky. K dostání je pouhých 90 kusů tohoto unikátu, přičemž 500 eur z prodeje každého exempláře modernistického křesla jde na podporu nadace sanatoria Paimio. artek.fi
Už je to 20 let, kdy značka Vitra představila inovativní kolekci pracovních stolů Joy, která vybízí k dynamické a spontánní práci. Při této příležitosti se vrací osvědčené bratrské duo Ronan a Erwan Bouroullecovi, aby upgradovali svůj původní koncept do podoby Joyn 2. Hlavní motivací pro vývoj stolu bylo vytvořit co nejpřizpůsobivější design s použitím odolných a udržitelných materiálů, např. korku nebo recyklované kůže a plastu. vitra.com

Také legendární trojnohá stolička 60 slaví 90 let nepřetržité výroby.
Finská značka Artek proto letos představila hned tři speciální edice navržené interním týmem společnosti a italským studiem Formafantasma.
Například verze Kontrasti oslavuje důmyslnou konstrukci stoličky vložením tepelně upravených březových dýh v kontrastním tónu do charakteristického ohybu nohou. artek.fi
Svá výročí mohou slavit také relativně mladé návrhy. Důkazem toho je jedna z nejúspěšnějších židlí v portfoliu dánské značky Gubi. Beetle navrhlo před deseti let studio GamFratesi. letos se v rámci projektu TEN zhostilo redesignu této židle deset kreativců současného designérského světa. gubi.com

Bez Vlajek
autorský italský design v New Yorku
Benátské designérské studio Zaven expandovalo během newyorského týdne designu do prostor progresivního obchodu Verso, kde představilo zbrusu novou autorskou kolekci No Flags. Ta si pohrává s gra ckými schématy vlajek v podobě stolů, skříní i ručně pletených koberců. verso.nyc
Na Prahu Pr Rije
autentická atmosféra Minnesoty v galerii Marta marta.la
Losangelská galerie designu Marta je už nějakou dobu pod naším drobnohledem. Její provozovatelé, gra cký designér a typograf Benjamin Cri on společně se svou partnerkou Heidi Korsavong, jsou na poli výstavnictví velmi aktivní a svědčí o tom i jejich nedávná expozice tvorby designérky Sarah Burns. Pod názvem Prairie's Edge odhalila designérka vzpomínky na své mládí ve státě Minnesota ztvárněné v kolážovitě pojatých solitérech.

to be continued…
francouzské sklo a americký talent
Francouzská sklářská značka Lalique pokračuje ve své spolupráci s americkým výtvarníkem Jamesem Turrellem. Po úspěšné sérii parfémových akonů navrhl Turrell, známý svou prací se světlem, skleněnou láhev na skotskou whisky značky Glenturret, která zároveň vznikla k oslavě umělcových 80. narozenin. lalique.com
Barbarka
z osmdesátých let rovnou do současnosti
Designérka Elisabeth Garouste se proslavila zejména v osmdesátých letech v duu s Ma iou Bone im. Jejich frivolní a bohatě dekorovaný design byl důležitou součástí francouzské postmoderny. Teď se Garouste vrací se zbrusu novou kolekcí organických a barevných objektů pro americkou značkou Ralph Pucci. ralphpucci.com



Na Tvrdo
vlastnosti dřeva podrobeny designérské analýze Na letošním kodaňském festivalu 3 Days of Design bylo rušno. Postarala se o to mimo jiné vysoce estetická instalace dánského studia christianandjade.com
Christian + Jade v showroomu výrobce dřevěných podlah Dinesen. Autoři projektu The Weight of Wood se zabývali vlastnostmi dřeva skrze jeho pozoruhodné aplikace.

Krajina Domovem


text Tererza Finková, foto BoysPlayNice
Red Books
Olomoucký Červený kostel stál ještě nedávno ve stínu své brněnské obdoby. To se ale po revitalizačním zákroku atelieru-r v čele s architektem Miroslavem
Pospíšilem dozajista změní. Doplněný o krystalickou přístavbu nyní vstupuje na scénu jako VKOL, otevřená náruč Vědecké knihovny Olomouc.
Na růžovém betonovém pultu, který nové přístavbě vklíněné mezi kostel a sídlo vědecké knihovny vyrobila na míru česká společnost Gravelli, leží publikace o dějinách i současnosti Červeného kostela. Listuji v ní a letmo prohlížím historické fotogra e původně luteránského kostela, jenž byl postaven v roce 1902 podle projektu Franze Böhma a Maxe
Löwa. Urbanisticky je tato elegantní štíhlá budova z červených cihel součástí projektu
Camilla Si eho, který vypracoval první regulační plán Olomouce a na zasypaném korytu řeky Moravy navrhl okružní třídu dle vídeňské Ringstrasse. Zastavím se na stránce se skupinovým portrétem z roku 1960, na němž jsou zachyceni farníci po poslední bohoslužbě konané v tomto kostele. Tehdy byl po necelých 60 letech fungování předán do rukou Vědecké knihovny a jeho křehký sakrální prostor stihl podobný osud jako sv. Šebestiána, když byl skrz na skrz prošpikován kovovými regály pro uskladnění knih. ⟶
Původní dřevěné prvky neogotického kostela byly v místě oltáře doplněny o sochařskou instalaci složenou z masivních kovových polic, jejíž ramena jsou mírně pootočena. Autorem designu je architekt Miroslav Pospíšil, objekt vznikl v ateliéru olomouckého sochaře Jana Dostála.
Zlom v jeho ponurém příběhu nastal po dalších 60 letech. Olomoucký kraj rozhodl, že památkově chráněné budově uleví výstavbou nového depozitáře a v jejích rehabilitovaných interiérech vznikne kulturní a společenské centrum pro potřeby knihovny. V tuto chvíli se už na scéně objevil architekt Miroslav Pospíšil se svým týmem ze studia atelier-r, mimochodem držitelé České ceny za architekturu 2021 za rekonstrukci paláce hradu Helfštýna, ale také olomoučtí patrioti, kteří navíc sídlí jen o dvě ulice dál od místa činu, v neorenesanční vile Eduarda Šrota.

„Nové využití kostela vyžadovalo také nutné provozní zázemí, které nebylo možné vybudovat v původních prostorách stavby. Abychom se vyhnuli nevhodným zásahům do historického objektu, rozhodli jsme se pro jeho doplnění o zcela novou hmotu, která by na sebe vzala břemeno provozního a sociálního zázemí. Ta je umístěna mezi hlavní lodí kostela a ředitelstvím knihovny,“ vysvětluje architekt Pospíšil původ krystalické stavby z černého plechu.

Její ryze soudobá, odvážná forma i materiál opláštění jsou jen mimikry. Nenápadně se v ní totiž odráží půdorysné členění neogotického kostela. „Půdorys je výřezem části jeho podlahy a je vysunutý mimo původní platformu,“ doplňuje architekt. A do interiéru přístavby se zase propisuje signifikantní cihlová červená, která byla přimíchána do betonové
„Ryze soudobá, odvážná forma i materiál opláštění krystalické přístavby z černého plechu jsou stěrky na podlaze i betonového pultu. Revitalizace Červeného kostela nepřinesla

Olomouci jen další místo, kde se mohou konat nejrůznější akce od koncertů, divadelních představení přes přednášky až po výstavy, ale přirozeně otevřela významnou část okolního prostoru, který byl dříve oplocen. „Odstraněním oplocení vznikla veřejně přístupná piazzetta, která je doplněna o mobiliář a také o novou kultivovanou zeleň,“ říká architekt Pospíšil.
K detailnějšímu návrhu interiérů pak atelier-r přizval olomouckou rodačku a interiérovou designérku Denisu



Kubíčkovou Strmiskovou, s níž řešili všechny materiály a povrchy. Nové moderní přístavbě dominuje již výše zmíněný recepční pult s menší kavárnou zhotovený z betonu v jemném růžovém odstínu, který navazuje na další betonové povrchy podlahy, nábytku nebo stěn. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla Lamber&Fils, které dominují prostoru před ní. Elegantní a minimalistické barevné skleněné objekty se vznášejí na robustních nylonových lanech nad hlavami návštěvníků a při správném úhlu odrážejí obrazy přilehlé ulice a budovy starého kostela. Všechny tyto prvky pak společně objímají a definují celý interiér. servis atelier-r.cz , denisastrmiskova.com , studiokosatko.cz
1 Fasády i střecha nového objektu jsou provedeny z černého hliníkového sendvičového plechu. 2 Vstup do kostela je vyřešen rampou z přístavby. Večerní podsvícení navozuje dojem, jako by levitovala. 3 Krystalická novostavba je zároveň spojníkem mezi kostelem a ředitelstvím knihovny. Díky odstranění oplocení vznikla piazetta pro návštěvníky i kolemjdoucí. Za pozornost stojí nové kovové dekorativní prvky střechy od sochaře Jana Dostála.
4 Poctivé dřevěné židle Zeitraum (objevují se i v kostele) doplňuje svižný design židlí Hay od bří Bouroulleců, kavárenské stolky jsou navrženy na míru. Nad tím se vznášejí svítidla z barevného skla Lamber&Fils. 5, 6 Tato část, průchod z přístavby do ředitelství knihovny, je vlastně vybudována v původní budově.

Barevnost interiéru přístavby je odvozena z Červeného kostela. Jako by se do betonu přimíchal jemný cihlový prach. Obří „knihovna“ není jen dekorací, ale také funkčním prvkem. Jsou za ní schovány rozvody, vzduchotechnika a je to i důležitý akustický prvek.
Integrace
Svět kolem sebe můžeme měnit k lepšímu různými způsoby. Třeba skateboardingem. Studio U/U a pražská čtvrť Řeporyje o tom ví své.
Beton, dřevo i ocel tvoří v dokonalé symbióze nový sportovní areál v Řeporyjích, kde se skateboarding propojuje s výtvarným uměním a dalším volnočasovým využitím.
Nedávno jsme o ateliéru U/U, který založili skateboardoví nadšenci a architekti v jednom Martin Hrouda a Jiří Kotal, psali jako o jedné z nejinovativnějších sil současné české architektury. Se svou misí přiblížit streetové sporty veřejnosti a přirozeně je integrovat do městského prostředí pokračují v Řeporyjích. Bývalý brownfield byl proměněn v nové, důležité společenské centrum čtvrti. „Návrh zahrnuje galerii, skatepark, parkour, pumptrack, letní kino a dřevěná pódia pro konání kulturních akcí. Vše je spojeno do jednoho fungujícího celku. Mobiliář svou materialitou respektuje sochy, které navrhli přední čeští umělci,“ popisují projekt architekti a ukazují na ocelové perforované objekty Čestmíra Sušky, které sportoviště výrazně doplňují. Vznikl tak hybridní a demokratický veřejný prostor.




