když jakub potkal dušana

V brněnské Jurkovičově vile se poprvé setkává „básník dřeva“ Dušan Samo Jurkovič s tvorbou designéra a konceptualisty Jakuba Berdycha Karpelise.

Výstava s dvojznačným názvem Samosebou je otevřena až do konce března příštího roku.

Pro svou aktuální výstavu vybral Jakub Berdych Karpelis záměrně ta díla z posledních let, která vznikla spontánně, bez zadání a jakoby samosebou. „Obdobně jako Dušan Samo Jurkovič jsem chtěl postihnout více slohů a stylů, od vizuálního umění až po design. Zásadní v Jurkovičově tvorbě pro mě byla zemitost lidové architektury, což jsem promítl například do díla vytvořeného přímo pro vilu s názvem Mama Magma. Použil jsem čedič, který vnímám jako základní materiál pro stavbu ‚všeho‘, čímž jsem reagoval na přístupy lidové architektury využívající primárně základní materiály. Čedič je základním materiálem, ze kterého se skládá celý vesmír. Mama Magma má dokonce vlastní sál – Jurkovičovu jídelnu, stává se tak jedním z ústředních děl výstavy,“ komentuje název výstavy a její koncepci Jakub Berdych Karpelis.

Titulní dílo, intervenci Samosebou, vytvořil umělec na míru vile i Jurkovičovi. Skládá se ze dvou částí – mramorových písmen v zahradě a fotografie umístěné v portálu obývacího pokoje. „Spolupracoval jsem na něm se svými dětmi Annou-Marií a Maxmiliánem, kteří se pohybují na umělecké scéně, a dohromady tak tvoříme takový Berdychův gang.“

Jakub Berdych Karpelis spoluzaložil v roce 2002 Qubus Design Studio a od té doby se věnuje především konceptuální tvorbě s tradičními materiály, jako je sklo, porcelán nebo kámen. Označení designér nebo umělec ale v jeho případě není úplně přesné – všechny jeho přístupy vystihuje spíše slovo „objektový alchymista“. Pracuje totiž metodou, jakou používali alchymisté, pro něž byla magie a poezie stejně důležitá jako fyzikální nebo chemické zákonitosti. „Prostředí Jurkovičovy vily je poměrně nepoddajný výstavní prostor a nalezení vhodného klíče, jak se napojit na její energii, není jednoduchý úkol. Poetická poloha architektury Dušana Samo Jurkoviče a tvorby Jakuba Berdycha Karpelise ale fungují jako ideální komunikační prostředek, který umožňuje barvitý dialog,“ říká kurátor Rosťa Koryčánek.

1 Na stole zleva Zátiší (salám, mlíko, ticho), 2018, mramor, vápenec; Crunchy Pita & Coke, 2020, mramor, krystalická drúza. V pozadí stojí objekt Oheň, voda, vítr, ví, 2021, kyslíková bomba, stromatolit, mosaz, hutní sklo; v další místnosti instalace Mama Magma, 2023, čedič. 2 Podhoubí, 2020, houba na nádobí, bronz. 3 Jakub Berdych Karpelis vystavuje v Jurkovičově vile průřez svou tvrbou za poslední léta. 4 Everything You Want, 2015, tabulové sklo, hutní sklo, měď, mosaz, dřevo.

Jednoduché, ale elegantní linie, kompaktní rozměry, LED světla s nepřehlédnutelným téčkem a mírně se svažující silueta. Není divu, že se tenhle designový šperk poprvé představil světu v Miláně, které si na módní výstřelky potrpí. Volvo EX30 ale není jen o líbivém kukuči, jeho hlavním trumfem je technika pod kapotou. Na výběr máte v podstatě tři varianty se dvěma baterkami. Základ s jedním elektromotorem a lithiumželezo-fosfátovou baterií nabídne pohon zadních kol a výkon 200 kW. Hodí se pro kratší trasy, protože u baterky s kapacitou 51 kWh nabídne dojezd „jen“ 344 km. Za příplatek něco málo přes sto tisíc můžete mít větší lithiumnikl-manganovou baterii (69 kWh), kde už jsme na 480 km. V základní výbavě Core se s oběma vejdete pod milion Kč, přičemž můžete počítat se sedmi airbagy včetně středového vpředu, audiem s pěti reproduktory, automatickou jednozónovou klimatizací a infotainmentem s 12,3” středovým displejem. Už základ zvládá stovku za krásných 5,7 sekundy, ale pokud chcete pohon všech kol, solidní dojezd 460 km a kompletní armádu bezpečnostních systémů, musíte sáhnout po verzi EX30 Performance. Jejích 315 kW umí stovku za 3,6 sekundy, což z poměrně lehkého auta s nízkým těžištěm dělá nejhbitější