STANovinyOlomouckykraj1

vydání č. 1 / 14. 2. 2013

OLOMOUCKÝ KRAJ Tajemnice Olomoucké krajské organizace

Jana Němečková / e-mail: nemeckova@ou-libina.cz / telefon: +420 725 978 560

V tomto čísle najdete

STAN v Olomouckém kraji / str. 1

Podporovali jsme Karla Schwarzenbergra / str. 2

STAN v Olomouckém kraji V podzimních volbách jsme také v Olomouckém kraji, stejně jako ve většině dalších krajů, pronikli do krajského zastupitelstva. Vedle poslanců za TOP09 Bořivoje Šarapatky a Jitky Chalánkové se do zastupitelstva dostali také dva, z našich starostů, Blanka Kolečkářová a Radek Brázda.

Zasedáme ve výborech a komisích Olomouckého kraje / str. 3

Blanka Kolečkářová - Ohlédnutí s vizí / str. 4

spoluobčany odměněna nominacemi v soutěžích Starostka roku 2010, nebo Žena regionu 2012.

O politice v české kotlině říká: „Politika je věc, která se dotýká denně nás všech, neboť každý z nás je občanem nějaké vesnice či města. Věřím, že - pokud se do politiky dostanou takoví lidé jako pracovití, stateční a nadšení starostové - bude politika opět na dobré úrovni a lidé si politiků začnou znovu vážit. Vždyť starosty a lidi aktivní v komunální politice, každý z nás zná, protože s nimi bydlí v obci či městě.“ Radek Brázda

Blanka Kolečkářová

Čtyřicetiletý Radek Brázda považuje za svou životní prioritu rodinu, bez jeho zájmu ovšem nezůstává ani širší okolí lidí, mezi kterými žije.

Také proto v roce 1998 vstoupil do komunální politiky, kde působí posledních sedm let jako starosta obce Troubky. Aby mohl ještě lépe bojovat za zájmy svých spoluobčanů, rozhodl se v letošním roce kandidovat do krajského zastupitelstva, kde bude jeho prioritou právě rozvoj venkova.

Radek Brázda studoval na Ostravské univerzitě dějepis a občanskou nauku, domluví se anglicky a částečně také rusky. Vedle dalšího společenského působení vede v Troubkách ochotnické divadlo, je členem výboru tamního fotbalového klubu a také členem ekonomické rady tamní farnosti. K tomu všemu řídí Místní akční skupinu Střední Haná. Vedle divadla a sportu holduje ve volném čase také historické literatuře a fantasy.

Pětačtyřicetiletá Blanka Kolečkářová se během svého života několikrát stěhovala, takže o sobě ráda říká, že je všude zdejší. I proto se pro ni stala osudovou záležitostí komunální politika, která ve všech částech země provází a oslovuje občany. V současnosti pracuje druhé volební období jako starostka Držovic, o jejichž osamostatnění se na žádost tamních občanů sama výrazně zasadila. Protože její zájem o politiku a občanskou společnost nekončí na hranici obce Držovice, rozhodla se v letošních podzimních volbách kandidovat do krajského zastupitelstva. Nejen zde by se ráda zasadila o to, aby lidé přestali vnímat politiku negativně.

Kromě svých spoluobčanů se Blanka Kolečkářová věnuje také své rodině. Miluje slovácký folklór a toulky přírodou se svými nejbližšími, při kterých si ráda zahraje na kytaru. U té ovšem její láska k hudbě nekončí, zahraje také na klavír, či varhany. Za svou práci byla svými www.starostove-nezavisli.cz

OLOMOUCKÝ KRAJ

1

O

L

O

M

O

U

C

K

Ý

K

R

A

J

Podporovali jsme Karla Schwarzenbergra v prezidentských volbách Volební kampaň Karla Schwarzenberga podpořili taktéž starostové a místostarostové Olomouckého kraje, kteří se zúčastnili společně s kolegy z ostatních krajů společného focení s prezidentským kandidátem před druhým kolem volby. Tato akce se uskutečnila ve čtvrtek 10. 1. 2013 ve Valdštejnské zahradě, z našeho kraje přijelo celkem 12 zástupců měst a obcí včetně náměstka primátora Olomouce Ivo Vlacha. V budově sněmovny Parlamentu ČR jsme na tiskové konferenci byli přítomni v celkovém počtu 150, všichni jsme přijeli elegantně oblečení s motýlky na krku a zaměstnanci dbající na bezpečnost ve vstupních prostorách parlamentu budou jistě na tuto akci ještě dlouho vzpomínat.

Období mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb se neslo v duchu podpory Karla Schwarzenberga nejen na sociálních sítích a rozličných koncertech. Oslovit potenciální voliče Karla Schwarzenberga vyrazil v posledních dnech před rozhodující bitvou také náš autobus, který se vydal na horkou moravskou půdu.

z Prahy tři dny před zahájením druhého kola prezidentské volby. Svou pouť po moravských městech jsme zahájili už na pomezí Čech a Moravy v kraji Vysočina, kde jsme dočkali velice vřelého přijetí. „V Moravských Budějovicích jsme potkali mladý pár, který byl ochotný roznést Karloviny všem občanům, Zdeňka Tajovská – tajemnice STAN se postarala o jídlo a na obecním úřadě nám uvařili výborný čaj“ uvádí Jana Němečková, předsedkyně STAN v Olomouckém kraji a spoluorganizátorka této akce.

Když Karel postoupil pro mnohé nečekaně do druhého kola volby, strhla se lavina podpory našeho kandidáta především v uměleckých a akademických kruzích. Abychom rozšířili její efekt i v kruzích, které na osobnosti příliš nedají, nebo k nim jejich názory nedolehnou, rozhodli jsme se vyrazit přímo do ulic zvláště moravských měst a oslovit tisíce voličů s nabídkou kvalitního prezidentského kandidáta. „Podle výsledků z 1. kola bylo zřejmé, že je třeba vyrazit na Vysočinu

Naší následující štací, kterou jsme stihli ještě během prvního dne cesty, byli nejjižněji položená moravská města Mikulov a Břeclav. Zvláště v druhém jmenovaném nás čekala po předešlých kladných ohlasech studená sprcha. V Břeclavi byli občané toho času na jméno Karel téměř alergičtí a nehodlali se s námi kromě několika letmých jízlivých poznámek vůbec bavit. Tato zkušenost se naštěstí ukázala být ojedinělou a v dalších moravských městech jsme pořídili o poznání lépe.

Jeli jsme v tom s Karlem

První večer jsme zakotvili ve Valašském Meziříčí, kde jsme ještě před zaslouženým odpočinkem navštívili „Noc s Karlem“ na podporu našeho kandidáta uspořádanou v jednom z vyhlášených podniků na tamním náměstí. Debatu moderoval známý novinář Tomáš Klvaňa spolu s uměleckými osobnostmi pocházejícími z valašského kraje.

a do moravských krajů. Když mi zavolal kamarád, že má k dispozici autobus, nebála jsem se ani vteřinu“ říká autorka iniciativy s podporovatelským autobusem Veronika Vendlová.

Náš autobus s příznačným nápisem „Jedeme v tom s Karlem“ vyrazil 2

OLOMOUCKÝ KRAJ

Druhý den naší moravské pouti nezačal úplně slavně, protože nás hned po probuzení čekalo nepříjemné překvapení v podobě poruchy startéru našeho autobusu. Pan řidič a přivolaná pomoc si ovšem s nesnázemi celkem rychle poradili a my mohli pokračovat přes Lipník nad Bečvou a Hranice do Olomouckého kraje. Naše posádka se přitom rozrostla o nové dobrovolníky a od středečního dopoledne až do samotného závěru cesty jsme se drželi v dvouciferných číslech. Po lehce kuriózní situaci na cestě ze Šternberka do Šumperka, kdy nás v Uničově vítal starosta i s městským fotografem v domnění, že s námi putuje samotný kandidát, jsme stočili kormidlo zpět na jih do krajského města. pokračování na str. 3

Jeli jsme v tom s Karlem pokračování ze str. 2

V Olomouci hraničil zájem o Karla Schwarzenberga se zápalem a kolemjdoucí sami hojně přistupovali k autobusu a žádali nejen tolik oblíbené žluté placky, ale často také i Karloviny pro sebe a své sousedy.

Neopomenuli jsme samozřejmě ani další bývalá okresní města v kraji před naší druhou večerní zastávkou v Bojanovicích jsme navštívili také Prostějov a Přerov. Na zámku Nový Světlov nás ovšem nečekala ještě vytoužená postel, nelenili jsme a vyrazili na sérii podporovatelských hudebních vystoupení, kterou uspořádal majitel zámku v tamním kulturním sále.

Poslední den naší cesty patřil Zlínskému kraji a hned po ránu nás nabyla přívětivá reakce občanů plnících pozvolna náměstí ve Valašských Kloboukách, kde nám se srdečností sobě vlastní místní nabídli i něco malého na zahřátí. Z Klobouků vedla naše cesta přes Vizovice až do srdce kraje – Zlína, kde jsme se zdrželi delší dobu, mimo jiné díky zájmu

kolemjdoucích, kteří se na hlavním zlínském náměstí rojili ve frekventovanou denní dobu jako kobylky. Podobný ruch nás čekal ve druhém největším městě zlínského kraje v Kroměříži, kde byla ovšem odmítavá reakce mnohem častější než v samotném Zlíně. Náš příspěvek do předvolební bitvy pak vyvrcholil návštěvou Otrokovic a Uherského Hradiště. „Samotné volby - bohužel - ukázaly, že přízemní a útočná, xenofobně laděná rétorika, kterou jsme od mnohých také slýchali, sklízí u nás mezi aktivními občany pořád dostatek ovoce na to, aby rozhodla jednoznačně v neprospěch kandidáta, proti kterému byla namířena. Přesto nepovažujeme naši pouť za marnou a více než dvoumilionová podpora Karla Schwarzenberga je dobrým příslibem pro naše strany do dalších volebních bojů“ konstatuje Jana Němečková, která se svým manželem Oldřichem a synem Davidem absolvovala třídenní jízdu autobusem na podporu kandidáta, jehož považuje za nejlepšího ze všech.

Zasedáme ve výborech a komisích Olomouckého kraje Zastupitelstvo Olomouckého kraje zřídilo 6 výborů s počtem členů 17 19 a Rada kraje ustanovila 11 komisí s počtem členů 15 - 21. V těchto orgánech kraje dostali zástupci TOP 09 a STAN pouze po jednom křesle.

Naši lidé zasedají ve 3 výborech a 6 komisích.

Kontrolní výbor - Michal Tichý, starosta obce Senice na Hané, člen krajského výboru STAN Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost - Radek Brázda, starosta obce Troubky, místopředseda KV STAN a člen zastupitelstva Olomouckého kraje Výbor pro rozvoj cestovního ruchu - Zdeněk Potužák, starosta města Litovel, registrovaný příznivec STAN Komise pro majetkoprávní záležitosti - Blanka Kolečkářová, starostka obce Držovice, členka krajského výboru STAN a zastupitelstva Olomouckého kraje Komise pro kulturu a památkovou péči - Jarmila Stawaritschová, starostka obce Čelechovice na Hané, členka STAN Komise pro mládež a sport - Tomáš Müller, starosta obce Nová Hradečná, člen STAN Komise pro rodinu a sociální záležitosti - Jana Němečková, místostarostka obce Libina, předsedkyně KV STAN Komise pro rozvoj venkova a zemědělství - Leoš Hannig, starosta obce Vápenná, registrovaný příznivec STAN, člen TOP 09 Komise pro vnější vztahy - Jana Přecechtělová, starostka obce Srbce, členka krajského výboru STAN Výbor Regionální rady bez účasti STAN Výbor regionální rady Střední Morava má za Olomoucký kraj osm členů, avšak náš zástupce mezi nimi chybí. Předsedou rady je hejtman Olomouckého kraje.

Výbor Regionální rady rozhoduje o záležitostech spojených s realizací Regionálního operačního programu Střední Morava.

Výbor má šestnáct členů – po osmi za každý ze dvou středomoravských krajů. Přes tento relativně vysoký počet není mezi členy výboru ani jeden z našich čtyř olomouckých zástupců, přestože jsme navrhovali velice kvalitního kandidáta v osobě Bořivoje Šarapatky. Na rozdíl od vedení Olomouckého kraje vedení ve Zlínském kraji plně respektovalo výsledky voleb a do druhé osmičky se vlezli zástupci všech zvolených politických uskupení.

Olomoucký kraj: Ing. Jiří ROZBOŘIL (ČSSD) – předseda Regionální rady Ing. Marie FOMICZEWOVÁ (ČSSD) Ing. Marian JUREČKA (Koalice pro OK) Mgr. Jiří POSPÍŠIL (ODS) RNDr. Alena RAŠKOVÁ (ČSSD) Ing. Michal SYMERSKÝ (KSČM) Ing. Zdenka SZUKALSKÁ (KSČM) Bc. Pavel ŠOLTYS, DiS. (ČSSD) Zlínský kraj: MVDr. Stanislav MIŠÁK (ČSSD) – místopředseda Regionální rady MUDr. Miroslav ADÁMEK (TOP09 a STAN) Ing. Josef BAZALA (KDU-ČSL) Ing. Jaroslav DROZD (ČSSD) Ing. Ladislav KRYŠTOF (ČSSD) Ing. Jaroslav KUČERA (KSČM) Libor LUKÁŠ (ODS) Ing. Vratislav MYNÁŘ (SPOZ) www.starostove-nezavisli.cz

3

OLOMOUCKÝ KRAJ Tajemnice Olomoucké krajské organizace

Jana Němečková / e-mail: nemeckova@ou-libina.cz / telefon: +420 725 978 560 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová mobilní telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor.

Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

Blanka Kolečkářová – Ohlédnutí s vizí Do roku 2003 patřila mezi občany (tehdy města Prostějova místní městská část Držovice), kteří vnímali politiku vedle svého osobního a rodinného života. Má manžela, dva syny, původní profesí je výpravčí vlaků. „Člověka, ať přímo nebo nepřímo politika ovlivňuje.

Například tvorby zákonů – dopady na rodinu, práci, zdraví, péči ve stáří, jaké máte silnice, chodníky, dopravu, životní prostředí, atd.“, tvrdí Blanka Kolečkářová. V letech 2004 - 2006 pracovala v Občanském sdružení Držovice. Důvodem bylo, aby především odbourala podřadnost městských částí Prostějova. V roce 2004 se zasloužila se o odtržení Držovic od města Prostějov. V následujících komunálních volbách let 2006 a 2010 se stala starostkou obce. V komunální politice je 10 let. „Vše jsem musela vybudovat od hřebíčku a s klacky pod nohama, ale když tomu osud chce, odvážným štěstí přeje.“ Přestože pochází z jižní Moravy, rozsévá svůj temperament do úrodné hanácké země.

Vliv starostů na lepší stav země V roce 2006 se politická scéna na státní úrovni vyvíjela kolem obcí a měst celkem rychle a překotně. „Stala jsem se proto příznivkyní a členkou krajského výboru STAN Olomouckého kraje a také členkou celostátního výboru tohoto hnutí s předsedou panem Petrem Gazdíkem. Cíl práce STANu spočíval především v intenzivní změně našich obcí a měst.“ Díky nadšení a odhodlanému nasazení všech zúčastněných, je odvedená práce viditelná a je pro všechny Starosty jistě motivací pro další úsilí.

www.facebook.com/starostove

poslankyně Jitka Chalánková, poslanec Bořivoj Šarapatka (oba za TOP 09), Radek Brázda a Blanka Kolečkářová (oba za STAN).

Chování zastupitelů KSČM Blanka Kolečkářová popisuje silný osobní zážitek z ustavujícího krajského zastupitelstva, které se konalo těsně před Vánocemi 2012: „Když nás všechny postupně před zahájením fotili, dostala jsem se mezi starší zastupitele. Ještě plní euforie hodnotili krajské volební výsledky titulováním se, soudruhu a soudružko. Cítila jsem zoufalost, když jsem slyšela, jak jsou dobří, že konečně občané kraje prozřeli, když je zvolili.

Věřím, že to pro mnohé bude odstrašujícím příkladem především poté, co občané v Jihočeském kraji urputně bojují proti obsazení postu náměstka školství členem KSČM.“ Na prvním zasedání, jako jediní zastupitelé hnutí STAN hlasovali proti plánovanému rozpočtu kraje na rok 2013. Bylo to především proto, že rozpočet omezoval malé obce zásadním krácením finančních zdrojů.

Jedná se o finance, které jsou vynaloženy na viditelnou úpravu a údržbu krajiny Olomouckého kraje. Zastupitelé STANu se s tímto faktem nechtějí smířit a jsou odhodláni bojovat dál za upravený venkov, s podporou dostatečných finančních prostředků.

STAN a prezidentské volby Začátkem roku 2013 se STAN zapojili do prezidentské kampaně.

V Olomouckém kraji podpořili svého kandidáta autobusem „KAREL“ a to na náměstí našich měst v kraji. Jak už značí název autobusu, společně s týmem a podporovateli z řad ostatních starostů jsme svůj hlas dali Karlu Schwarzenbergovi.

Blanka Kolečkářová

Blanka Kolečkářová se loňského podzimu stala zastupitelkou Olomouckého kraje. Tento fakt hodnotí takto: „Vůbec nevím, co v takové sestavě, kdy ČSSD spolu s KSČM utvořila většinu, zmůžu. Jsem v opozici a tak i budu jednat.“ STANoviny jsou médium, skrze které je třeba šířit své poznatky, návrhy a poukazovat na možné příležitosti.

V krajském zastupitelstvu jsou celkem 4 straničtí zastupitelé. Konkrétně 4

OLOMOUCKÝ KRAJ

www.starostove-nezavisli.cz

Celostátní rubrika vydání č. 1 / 14. 2. 2013

V tomto čísle najdete

Přímá volba je zásadním tématem STANu / str. 1

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? / str. 2

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům / str. 3-4

Právní tým STAN informuje / str. 4

Přímá volba je zásadním tématem STANu Již nějakou dobu se seriózně diskutuje o možnosti posílit přímou demokracii a zavést - alespoň v některých kategoriích obcí přímou volbu starostů. Téma přímé volby starostů tedy není nové.

Nicméně prezidentská volba ho přirozeně oživila. Jednak proto, že se jednalo o první přímou volbu prezidenta v historii této země.

Ta proto nebývalým způsobem aktivizovala i lidi, kteří se jindy o politiku příliš nezajímají, a posílila tak zastánce většího uplatnění prvků přímé demokracie. Navíc prezidentská volba na místo hlavy státu vynesla člověka, který se ještě coby čestný předseda strany SPOZ za přímou volbu starostů osobně zasazoval.

Argumentovat lze pochopitelně jak pro, tak proti přímé volbě starostů, a jsem si vědom toho, že i v rámci STAN mohou existovat na tuto problematiku odlišné pohledy. Důležité podle mě ale je, že z něčeho, co bylo původně vnímáno často jen jako fantazie blouznivců našich hor, se stalo tématem pro seriózní diskusi.

A byl bych rád, aby se tato diskuse ve STAN vedla a aby se naše hnutí

www.starostove-nezavisli.cz

stalo jedním z aktivních nositelů tohoto tématu. Netajím se tím, že jsem dlouhodobě zastáncem přímé volby starostů, ostatně dal jsem to jednoznačně najevo, když jsem předloni podepsal petici Miloše Zemana za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů. Mrzí mě, že do koaliční smlouvy stávající vlády se nepodařilo přímou volbu starostů prosadit bez kompromisních omezení (jen u obcí, které nemají radu), nicméně jak vidíme, koaliční smlouva je dokument, bez nějž se dá reálná politika dělat také vcelku dobře. Náš úkol vidím v tom, abychom přímou volbu starostů zbavili některých mýtů (například o nemožnosti koexistence starosty s radou složenou ze zástupců z jiných kandidátek) a představili přímou volbu a obecně přímou demokracii jako přirozený trend, který může podle mě v mnohých ohledech pomoci zmenšit odstup, který vůči politice dnes mnoho lidí cítí.

Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

1

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my?

Mám tu možnost zasedat v koaliční skupině, připravující program koaliční smlouvy pro období 2013 - červen 2014. Proč se smlouva připravuje? LIDEM v ní má nahradit subjekt Věci veřejné a rovněž řada z toho, co jsme se zavázali přijmout, již bylo od počátku této vlády přijato. Úkolem této skupiny proto je provést revizi koaliční smlouvy a ŠKRTAT. Nová témata jsou prakticky vyloučena.

Má se především škrtat. Škrtání v koaliční smlouvě dělím do dvou základních tříd: a) to příjemné, b) to nechtěné. Mezi to příjemné řadím závazky již splněné, ale také blbosti, které do smlouvy prosazovaly především Věci veřejné (např. metropolitní policie). K nechtěnému škrtání nás nutí především postupující čas. Prostě některé závazky již nestihneme realizovat, když přednost legislativních prací měla jiná témata a občasné zablokování parlamentu odsunuje schvalování řady zákonů (některé návrhy čekají na své projednání již skoro rok).

Kritika bez dostatku argumentů Jedním z bodů, které naši koaliční partneři z ODS a LIDEM navrhli škrtnout, je závazek zavedení přímé volby starostů „v menších obcích a městech“. Proti tomu jsem se musel ohradit. Přímá volba je dlouhodobě terčem kritiky, pseudoargumentů a někdy až směšné kampaně. Zejména těch, kteří se bojí oslabení politických stran. Přitom přímá volba starostů je již většinovým modelem v zemích Evropy.

Fascinuje mne, jak někteří kolegové politici uvažují. Prý přímá volba generuje populisty nebo pitomce. Zábavné je, že přímo volené jsou všechny zastupitelské sbory. Jinými slovy poslanci, zastupitelé v krajích či obcích a městech, ti všichni jsou voleni přímo a tito lidé se za populisty či pitomce nepovažují (o tom lze s úspěchem u některých pochybovat). Naše hnutí prosazovalo přímou volbu prezidenta, starostů, primátorů již od svého počátku hned ve svém prvním programu. Na lednovém celostátním výboru jsme dokonce přijali rozhodnutí prosazovat rovněž přímou volbu hejtmanů a zavedení většinových prvků v komunálních volbách.

Starostové silnější, ale i zodpovědnější Jsem přesvědčen, že přímá volba starostů je prosaditelná, smysluplná a především nevyhnutelná. Modelů přímé volby je po Evropě i ve světě vícero. Oč chceme usilovat my? Bojíme se, že občan rozhodne, kdo má být starosta? Oč je lepší volba zvoleným zastupitelským sborem? Znám případy obcí, kde se starostou stal ten, kdo nebyl ani zvolen do zastupitelstva a aby vůbec mohl býti volen, musel odstoupit jiný zvolený kandidát. Excesů politikaření po posledních komunálních voleb jen přibylo. Jen si vezměte klasický případ postavení kandidátky jedné rozvětvenější rodiny. Získá jeden až dva mandáty díky přepočítací formuli volebního zákona. Přitom i nejúspěšnější kandidát takové rodinné kandidátky získal v součtu méně hlasů než poslední kandidát vítězné kandidátky. Ústava přitom nenařizuje přísné dodržení poměrného systému pro komunální volby. Proč tedy náš zákon neoceňuje ty kandidáty, kteří získali největší počet hlasů?

Přímá volba starostů znamená rozhodně posílení jejich vlivu. Přímá legitimita odvozená nikoli od handrkování v zastupitelstvu, ale od hlasů občanů je jen obtížně přehlédnutelná. Státy, které k přímé volbě starostů přešly, se nikdy nevrátily krokem zpět k volbě nepřímé.

Absolvoval jsem několik jednání rovněž u našich sousedů na Slovensku, o kterém mají někteří kolegové plná ústa pochybností 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

nad přímou volbou. Nikdo, opakuji nikdo ať z opozičních či koaličních politiků by se nevracel k volbě nepřímé. Ani silný slovenský Svaz měst a obcí. Úsměvné (pseudo)argumenty Ministerstvo vnitra navrhuje tento základní model: starosta je zvolen v jednokolové volbě, může kandidovat zároveň do zastupitelstva (tudíž vést i kandidátku zastupitelů a zároveň kandidovat na starostu), jeho funkce má být však neslučitelná s funkcí zastupitele, nicméně sboru zastupitelů by měl předsedat (tzn. řídit, ne však hlasovat). Zároveň má podle představ ministerstva přímo volený starosta disponovat právem veta vůči rozhodnutí zastupitelstva, jež by jej mohlo přehlasovat jen kvalifikovanou (3/5) většinou. Starosta by měl být odvolatelný lidovým plebiscitem.

V zásadě s tímto modelem souhlasím. Mám pochybnosti, zda postačuje jednokolová volba a příp. zda by neměly být pravomoci starosty širší při nastavení kontrolní role zastupitelstva. Nicméně argumenty proti přímé volbě starosty spočívající na varování „co ten chudák starosta dokáže, když se proti postaví zastupitelstvo“ jsou skutečně s odpuštěním k smíchu. Dnes je starosta jediným hlasem zastupitelstva, jediným hlasem v radě. V přímé volbě má jeho veto znamenat, že se proti jeho hlasu musí najít 3/5 všech zastupitelů.

To je přeci výrazné posílení jeho hlasu!

Dnes je starosta sesaditelný v zásadě okamžitým rozhodnutím zastupitelstva, napříště tak má být pouze rozhodnutím voličů (může být i zvoleno řešení kvalifikované většiny zastupitelstva, s čímž bych spíše nesouhlasil). Dobrý starosta získá mandát nejen starosty, ale i pomůže své kandidátce (politologové by k tomu jistě napsali víc). Zkrátka a dobře přímá volba může mít svá úzká místa, ale v celku vzato je jednoznačně pozitivním řešením, které naše samosprávy rozhodně neuvrhne do chaosu, jak se snaží někteří strašit.

Odpadne volba podržtašek Vítám jakoukoli věcnou protiargumentaci. Pomůže nám odstranit vady stávajících úvah o přímé volbě starostů. Přesto je zřejmé, že obavy z přímé volby pramení ve skutečnosti z jiných, napřímo nesdělovaných pozic. Prostě přímo volený starosta oslabuje stranický systém. Zvýší politickou soutěž, obecně přispěje ke zkvalitnění veřejné správy.

Trvám na tom, že přímo volený starosta není „úletem“ ani v evropském srovnání, ani v českém obecním zřízení. Takový starosta bude silnější, vybavený nezpochybnitelnou legitimitou a také zodpovědností přímo voličům. Bude také méně ovladatelný stranickými sekretariáty a rovněž strany již nyní tuší, že s rychlokvaškami, podržtaškami a jinými úsměvnými kandidáty v přímé volbě neuspějí.

Našim kolegům z ODS to vadí. Chtějí přímou volbu z programu vlády vyškrtnou. Mně takový škrt vadí. A vám?

Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR 1. místopředseda hnutí STAN

NkÚ si platit z našich daní můžeme, kontrolovat však nemůže Dopis do senátní konírny Drahé senátorky a drazí senátoři, povětšinou z ČSSD a ODS, neschválili jste novelu Ústavy, která měla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky obcí, měst, krajů, ale i státních podniků a firem s většinovou účastí státu či samospráv. Prý vás k tomu přesvědčili zástupci Svazu měst a obcí. Prý se bojíte, že kontroly budou zbytečně šikanovat obce a města. Prý je mnoho kontrol na jednu a tutéž věc. Prý kontrola NKÚ porušuje právo územně samosprávných celků na samosprávu. Každý má právo posoudit, zda argumenty předkládané protistranou, jsou hloupé či nikoli. Popravdě řečeno tolik hloupostí, proč nerozšířit kompetence NKÚ i na samosprávu a firmy s většinou veřejnou účastí, jsem už dlouho neslyšel. Nečekal bych je ostatně od zákonodárců, pro jejichž zvolení Ústava stanovuje podmínku 40 let věku.

Senát se dosud snažil o přesvědčivost argumentů. Na tuto pověst, zdá se v poslední době zcela rezignoval. Jsem vděčný našemu senátorskému klubu Starostové a Ostravak, že ústavní většinu pro schválení této novely ze svého středu dodal. Již několik let jsme vždy uváděli, že zvýšení příjmů samospráv z RUDu také značí přijetí závazku vyšší míry kontroly.

Byli to především kolegové z ČSSD či ODS, kdo návrh potopili.

Je asi zbytečné česat argumenty o chybném postupu Senátu do „vyvážených vět“, proto jen v bodech uvedu následující: 1./ všechny okolní státy a jejich politici jsou asi hlupáci, když svým kontrolním či účetním dvorům umožnili takovou kontrolu samospráv a podniků. Tradičně v české kotlině víme všechno nejlíp, 2./ mezinárodní úmluvy a standardy psali zřejmě úplní ignoranti, když v nich stanovují závazky státům, aby takovou kontrolu ve svých právních řádech zavedly. Ctihodný Senát ví sám nejlíp, co je dobré pro naši zemi, nepotřebuje mezinárodní standardy, 3./ daňový poplatník si sice platí činnost NKÚ, ale jaký by měl zájem na tom, aby NKÚ mohlo kontrolovat užití všech veřejných prostředků?

Udělejme co nejvíce výjimek, je to takové naše zlaté české pravidlo,

4./ jediný prozíravý byl při hlasování ve sněmovně Radek John, který novelu Ústavy nepodpořil, když ostatní od prava nalevo se šíleně zmýlili.

Zlatý Radek - nasměroval Senát na správnou cestu odmítnutí novely Ústavy, 5./ NKÚ je sice podle Ústavy nezávislý kontrolní úřad, ale to přeci neznamená, že bychom mu měli důvěřovat. Prostě nejlépe se kontrolujeme sami prostřednictvím kontrolních výborů, kde přeci máme své zástupce, 6./ NKÚ by sice kontroloval samosprávy a podniky s veřejnou účastí podle zveřejněného plánu kontrol a nanejvýš několik desítek subjektů ročně (to asi z 15 tis. takových subjektů), ale co kdyby se „dostalo“ i na nás?, 7./ pražský dopravní podnik, ČSA či Česká tisková kancelář mají být nadále bez veřejné kontroly. Je to tak asi správně, protože líp než nějaký nezávislý kontrolní úřad zájmy daňového poplatníka ochrání politici v dozorčích radách. Že se tu a tam provalí nějaký korupční skandál v takových firmách? No, a co? Každý občas podlehne…

8./ stačí nám kontroly finančních úřadů a další veřejnosprávní kontrola. Že právě NKÚ by mohl stanovit určité standardy a naopak i ochránit samosprávy z tlaku výkonné moci, jestliže je právě na vládní moci nezávislý, to ani nikdo v senátní debatě nezmínil, 9./ že by NKÚ měl kontrolovat jen soulad se zákonem u prostředků samospráv, je nedostatečné omezení. Prostě kontrolu NKÚ nechceme vůbec, 10./ že zkrátka ten, kdo nakládá s veřejnými penězi, musí být připraven na vyšší míru kontroly, na to kašleme.

Na závěr vás, daňovým poplatníkům zatraceně drahé senátorky a senátory, zklamu. Návrh předložíme znovu. Těším se na další (pseudo)argumenty z vaší senátní konírny.

Stanislav Polčák zpravodaj novely Ústavy k otázce NKÚ PSP ČR

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům Vážené starostky a starostové, asi před měsícem jsem Vám zaslal první dopis o Registru smluv.

Protože se mnohé z otázek a připomínek opakovaly, rozhodl jsem se zaslat Vám tento dopis, který snad více vysvětluje potřebné a zároveň v sobě nese důvody pro takový zákon.

Ve veřejné správě se ročně utratí více než 1 000 miliard. Denně čteme o tom, jak se tu ztratilo téměř 400 mil. Kč v kauze Promopro, jak se vynaložilo zbytečně 900 mil. Kč za Opencard, jak se kupují na Ministerstvu dopravy Tic-tacy kus za 85 Kč. A zatím na obcích převracíme každou korunu, než ji utratíme.

Stát není chudý. Daně nejsou nízké. Ale pořád se utrácí mnoho veřejných prostředků neefektivně. A mnohdy za nesmysly. A čím výše ve struktuře veřejné správy, tím větší částky to jsou. A peníze, které se zbytečně utratí na ústřední úrovni, pak chybí i na projekty v našich obcích. To je realita, o které všichni tušíme, ale nějak ji nedokážeme čelit.

Policie pracuje, státní zástupci jednají, ale pořád se nic viditelně nemění…

Co s tím? Rozsvítit. Zveřejnit, za co a na základě jakých smluv jsou utráceny veřejné prostředky. Zveřejnit je jednoduchým, přehledným a administrativně nenáročným způsobem. Konkurence, která má zájem na zakázkách, občané, kteří chtějí vědět, za co se utrácí jejich peníze, opozice, která je nám zdravou kontrolou, ti všichni velice motivovaně a zdarma zajistí kontrolu. Bez zaměstnávání dalších úředníků, bez zřizování

dalších drahých a neefektivních institucí. Nejen, že bude kontrola průběžná, ale povede i k tomu, aby že bude přehled o výdajích státních institucí v průběhu roku. Skončí tak i honička konce roku, kdy se utrácí často bezhlavě zbylé peníze, jen aby nebylo vidět, že mohlo pro úřad na ten rok stačit i méně…

Je složité plýtvání zabránit? Není!

Smlouvy jsou dnes už psány v počítači. Pro zveřejnění je nemusíte skenovat. Podpis a razítko nikoho nezajímá. Podstatným je obsah. A tak smlouvu jednoduše zveřejníte formou, která je svou náročností někde mezi odesláním mailu a zadáním platebního příkazu. Určitě ne těžší. O tom, jak je vkládání smluv do Registru snadné, se můžete přesvědčit již nyní v tomto videu - http://www.youtube.com/watch?v=5it0ZxrMPcM&hd=1 (je nezbytné zvětšit jej na celou obrazovku). Objednávky a faktury od částky, kterou určí vláda, pak lze zveřejnit zcela automaticky.

A nepostačí stávající kontrolní mechanismy – především policie a státní zastupitelství? Bohužel ne. Kapacita státního zastupitelství a policie je omezená – jednoduše nemohou důkladně prověřit vše. Tyto instituce se v první řadě musí zaměřit na závažné daňové úniky a velké korupční kauzy. A mnohé výdaje ani nejsou nelegální. Jen jsou zbytečné.

A proč se má povinnost vztahovat i na malé obce? Protože i na obcích utrácíme veřejné prostředky. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

3

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům pokračování ze str. 3

Nemyslím si, že by se na obcích vynakládaly veřejné prostředky neefektivně. Kontrola občanů je u nás tak silná, že by takový starosta ani nedošel ve zdraví z radnice domů. Ale pokud bychom přistoupili k tomu, že z důvodu toho, že se na malých obcích neplýtvá, tak se na obce vztahovat tato povinnost nebude, daly by se očekávat dva kroky – první by byl, že by se pokusily ze zákona vyjmout i další povinné subjekty jako je třeba ČEZ, Lesy České republiky, zdravotní pojišťovny a další. A to by už mizely miliardy. Vyjmutí obcí by jim dalo argument. A v druhé fázi by se takové vyjmutí postavilo proti starostům. Jak by vysvětlili svým občanům, že všichni zveřejňovat musí, ale jich se to netýká. Mají snad co skrývat? Proč starostové, kteří volají po odpovědné správě, teď ustupují? Jsem přesvědčen, že naopak starostové by měli být největším propagátorem zavedení tohoto způsobu zveřejňování – zavedení registru smluv.

Na koho se bude zákon vedle obcí vztahovat? Nejen na ministerstva a další ústřední správní úřady, ale i na ČEZ a VZP nebo Lesy ČR. Neuniknou ani kraje a další subjekty veřejného sektoru.

A kolik to bude stát? Jen vytvoření místa pro zveřejňování. Náklady v řádech jednotek milionů korun ponese stát. Pro obce bude tato služba zdarma, své stránky si nemusí nijak upravovat. Navíc získají on-line přehled o svých uzavřených smlouvách. Registr smluv navíc bude sloužit jako vzorník smluv. Obce se budou moci inspirovat u ostatních, jaké smlouvy uzavřely.

V jaké fázi projednávání se návrh nachází? Zákon byl již předložen.

Prošel vládou, prošel 1. čtením ve sněmovně pod číslem tisku 740.

Starostové mají šanci u této stěžejní normy přiložit ruku k dílu a svým přístupem dokázat, že i jim záleží na tom, jak je Česká republika spravována.

Mají šanci ukázat, že jim otevřenost nevadí a svým příkladem donutit k otevřenosti instituce, skrze které peníze mizí. Rozhodnutí je na každém z nás. Potřebnost a důležitost tohoto kroku přijal Celostátní výbor STANu a na svém jednání dne 6. 12. 2012 schválil podporu tomuto zákonu bez výjimek pro kohokoli. Ministři za TOP 09 a Starosty se zavázali, že na svých ministerstvech povinnosti dané tímto zákonem začnou plnit, aniž by museli mít tuto povinnost danou zákonem.

Na Slovensku odhadují úsporu zavedením tohoto systému na 20%.

To by u nás znamenalo přinejmenším desítky miliard. RUD stál 11 mld. Kč.

A víte všichni, jak složité ho bylo prosadit. Tato změna by tedy umožnila hned několik dalších reforem RUD. A to za to stojí!

Děkuji Vám za podporu, kdybych mohl být jakkoli nápomocen, jsem Vám k dispozici.

S úctou Mgr. Jan Farský / starosta města Semily poslanec PSP ČR

Veřejné prostředky pod větší kontrolou.

Senát zamítl vládní návrhy o NkÚ.

Na konci loňského roku prošla Poslaneckou sněmovnou změna Ústavy České republiky a na ni navazující novela zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (dále také „zákon o NKÚ“). Oba tyto vládní návrhy spolu souvisí a jejich projednávání bylo zařazeno na pořad 4. schůze Senátu. Senát 30. ledna tyto návrhy bohužel nepřijal, čímž jejich projednávání končí. Přesto se domnívám, že by bylo vhodné si připomenout cíle této změny, na níž se významným způsobem podíleli poslanci hnutí STAN. Nejvyšší kontrolní úřad (hlava pátá Ústavy) vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Působnost je dále blíže vymezena v zákoně o NKÚ. Dosavadní úprava umožňuje, aby NKÚ prováděl kontroly pouze tam, kde subjekty hospodaří se státním majetkem.

Návrh změny Ústavy i zákona o NKÚ precizuje a rozšiřuje působnost Úřadu, když vymezuje možnost kontroly NKÚ při hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů.

Pokud změny nabudou účinnosti, NKÚ dále bude mít možnost kontrolovat hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, hospodaření s majetkem daných právnických osob veřejnoprávní povahy (například zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy ale i Českou národní banku)1. A nakonec také dávají novely možnost dohlédnout na hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, a o nichž tak stanoví zákon.

Jak územně samosprávné celky hospodaří se svým majetkem pochopitelně nelze brát jako porušení ústavně zaručeného práva dle čl. 101 Ústavy, kdy stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. NKÚ bude kontrolovat hospodaření v samostatné působnosti těchto celků z hlediska souladu se zákony.

4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Právní tým STAN informuje

Velmi zajímavou a přínosnou vidím pravomoc kontrolovat hospodaření s majetkem právnické osoby, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast. Obecně je úprava těchto společností v současné době velmi diskutovanou, a to nejen z hlediska odměn členů orgánů v těchto společnostech, ale také např. z hlediska práva na informace. I z mého pohledu není možné, aby si tyto společnosti „žily vlastním životem“, neboť velmi často je majetková účast např. obce v této společnosti stoprocentní. Vnímám proto každé rozšíření kontroly a dozoru v těchto případech jako velmi důležité.

Můžeme shrnout, že se jedná o úpravu velmi žádanou, která zaručuje vyšší transparentnost v oblasti nakládání s veřejnými prostředky.

Případné změny by znatelně přispěly ke snížení korupčního jednání ve veřejném sektoru. Doufejme proto, že i přes zamítnutí daných návrhů Senátem, se změny nakonec podaří prosadit.

Mgr. Kateřina Malá 1

Ustanovení § 3 zákona o NKÚ vyjmenovává právnické osoby taxativně.

Jedná se o: zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. Při kontrole těchto právnických osob může NKÚ kontrolovat také např. veřejné zakázky.

www.starostove-nezavisli.cz