informační list Starostové a nezávislí / č. 6 / 30. 7. 2012
V tomto čísle najdete
Odstranění diskriminace, následuje motivace / str. 1
Rozhovor s Petrem Gazdíkem Reforma RUD / str. 2
Stanislav Polčák: Rozpočtové určení daní / str. 3
Rozhovor Ing. Josef Bartoňek / str. 5
A další
Polčák: Odstranili jsme diskriminaci, nyní je na řadě motivace Poslanecké ANO změně financování samospráv neznamená konec úvah o hledání optimálního modelu dělení veřejných prostředků obcím a městům. Pokud i senátoři a prezident připojí své ANO, bude to znamenat ve financování samospráv několik zásadních změn: 1) sníží se rozdíl mezi průměrem příjmů největšího sídelního celku Prahou a ostatními obcemi na cca 3,2 násobek (oproti současnému stavu 4,5 násobku), 2) bude změněn model podílu financování školáků v tzv. přespolních školách, 3) dojde ke zvětšení podílu samospráv na státním rozpočtu, resp. na výběru tzv. sdílených daní. Jinými slovy obce a města získají na úkor jiných kapitol státního rozpočtu větší podíl na koláči veřejných zdrojů, 4) mezi komunální sféru bude rozvrženo cca 12 miliard dalších zdrojů, profitovat na těchto financích budou krom čtyř největších měst prakticky všechny ostatní obce a města. Znamenají tyto změny, že cílového stavu RUD bylo dosaženo? Odpověď je jednoduchá. Společně s Ústavním soudem (viz nález z roku 2007) lze poznamenat, že dělení finančních prostředků mezi obce a stát je otázka výsostně politická. Z daného plyne, že je věcí politické diskuse a nalezení většiny nad shodou, jaký rozdíl mezi financováním velkých měst a zbylou komunální sférou má být nastaven. Jinak řečeno pokud
navrhovaná úprava vstoupí v účinnost, stále zbývá dostatek prostoru pro další úvahy nad dílčími úpravami financováním samospráv. Když se rozhlédneme po Evropě, zjistíme, že existuje řada modelů, jak upravit vztah státu a sídelních celků. Např. v Norsku se každoročně bere průměr 90% všech příjmů obcí a měst a vše, co má jakékoli jiné město nad tuto hranici, je z 40% rozděleno mezi ostatní obce a města Norského království. Z toho, co má tedy dané město nad tento vážený průměr 90%, se rozdělí mezi ostatní. Umíte si představit, že bychom váženým průměrem zjistili, že 90% příjmů samospráv značí např. cifru 12 tis. Kč a vše, co má daná obec nad tuto hranici, je téměř z poloviny rozděleno mezi ostatní obce a města? V případě Prahy (její příjem se pro rok 2013 bude pohybovat v hranici 30 tis. Kč na obyvatele) by se tedy cca 7.000 tis. Kč za každého Pražana rozdělilo mezi ostatní (příjem Prahy by pak klesl na obyvatele na částku 23.000 Kč). Nebo v Gruzii se v tomto roce dramaticky snížil podíl Tbilisi ve prospěch všech ostatních samospráv.
Stanislav Polčák předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS PČR poslanec klubu TOP 09 a Starostové
Gazdík: RUD je úspěch, CASA nás může poškodit Pátek 13. července jistě nebyl nešťastným dnem pro velkou většinu českých a moravských obcí, které si od novely zákona o rozpočtovém určení daní slibovaly spravedlivější rozdělování sdílených daní. Tato norma byla ve třetím čtení výraznou většinou schválena a obcím tak od příštího roku přibude do rozpočtů celkem 12 miliard korun. Čtyři největší města naopak o 1,1 miliardy přijdou. Nejen na RUD, ale i na aktuální kauzu CASA a mediální poprask kolem ní jsme se zeptali předsedy hnutí STAN a poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petra Gazdíka.¨ (čtěte rozhovor na straně 2)
www.starostove-nezavisli.cz
informační list Starostové a nezávislí / č. 6
1