41 6. – 12. 10. 2009 / 28. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Ročník XX / Cena 11 Kč
Návštěva papeže přišla Čechům vhod „Minimálně u katolíků v České republice papež zabodoval a je možné, že nejen u nich,“ tvrdí zahraniční komentáře. Zejména si všímají pozitivní reakce politiků, zvláště prezidenta Václava Klause, a také nečekaně příznivého ohlasu českých médií. To je překvapilo tím více, že Česko bývá označováno nejateističtější zemí Evropy. „V popředí stojí obsahy papežových promluv a zamýšlení nad významem jeho návštěvy, nikoli zprávy o dopravním chaosu a bezpečnostních opatřeních“ – všimla si v českých médiích Antje Dechertová, korespondentka německého vysílání Vatikánského rozhlasu. Pozoruhodné podle ní bylo, že papež si nijak nenárokoval uzavření česko-vatikánské smlouvy a že dvacet let po pádu komunismu nenavštívil Německo, ale Českou republiku, byť se jeho promluvy vztahovaly k celé Evropě. „Evropa je víc než jen světadílem. Je domovem!“ – to je slogan, který Dechertovou zaujal. V Praze na ulicích sice nebyly příliš k vidění papežské vlaječky či transparenty, přesto televize, rozhlas i noviny věnovaly návštěvě (Dokončení na str. 3)
Dvanáctimetrová kotva, která jako křesťanský symbol naděje vévodila brněnskému areálu, v němž Benedikt XVI. sloužil nedělní mši pro 120 000 věřících, bude zdobit přístaviště u Brněnské přehrady. Tato kotva se stala symbolem papežské bohoslužby v Brně, který si fotografovaly zástupy poutníků. Původně měl umělecky pojatý kovový předmět skončit ve šrotu, ale brněnské biskupství společně s vedením města se rozhodlo ho zachovat – právě kvůli jeho sepětí s Benediktem XVI. Nyní bude nutné vytvořit vhodnou plochu pro umístění kotvy a před opětovnou montáží bude třeba tento symbol povrchově upravit. (čtk)
Benedikt XVI. navštíví Kypr
Při své návštěvě dostal papež Benedikt XVI. od apoštolského nuncia Diega Causera chléb, který je upečen pouze z přísad napsaných v Bibli. Snímek backaldrin International
Návštěva papeže Benedikta XVI. očima biskupů Jednoho českého a dvou moravských biskupů jsme se zeptali, co podle nich přinesla návštěva Svatého otce občanům České republiky – jak věřícím, tak nevěřícím. DOMINIK DUKA, biskup královéhradecký Domnívám se, že představila papeže v jiných barvách, než jsme někdy mohli číst nebo slyšet. V hodnocení dosavadních čtyř papežských návštěv ČR byla tato návštěva velkým překvapením jak pro její pořadatele, tak pro veřejnost. Můžeme říci, že papež oslovil nejen věřící, ale celou společnost – i díky sdělovacím prostředkům. Především si zaslouží dík televizní moderátor Václav Moravec a Česká televize jako taková. Vzhledem k počtu účastníků papežových bohoslužeb můžeme konstatovat, že církev nezestárla, ale má své mladé – a zhruba 200 000 účastníků při této návštěvě je výmluvným svědectvím o víře v naší zemi. Papež
nepřijel do země ateistů – pokud takto hovoříme, mohli bychom též tvrdit, že přijel do země katolíků či vlažných křesťanů. (Možná je dobré k zamyšlení, že podle statistik již v roce 1967 Dr. Erika Kadlecová konstatovala, že v severomoravském kraji je třetina věřících, třetina indiferentních a třetina ateistů; v tomto smyslu se za půl století počet ateistů v naší zemi snížil o jednu třetinu, tj. z 30 na 20 %.) Za jistý vrchol této návštěvy považuji setkání s akademickou a vědeckou obcí ve Vladislavském sále. Papežská návštěva také ukázala, že je možný pozitivní a též radostný kontakt mezi církví a společností. Rovněž potvrdila pastorační nosnost cyrilometodějské a svatováclavské tradice a nově odkryla lidový kult Pražského Jezulátka. FRANTIŠEK V. LOBKOWICZ, biskup ostravsko-opavské diecéze Domnívám se, že návštěva Svatého otce přinesla do života naší společnosti jeden nový
a žádoucí prvek: věřící konečně měli možnost si povšimnout, že i masmédia mohou informovat objektivně a bez invektiv, a nevěřící si snad všimli, že i křesťané jsou součástí naší společnosti, že nepatří do minulosti věků. Takže návštěva přinesla jakýsi smír a já moc doufám, že to hodně dlouho vydrží. Kéž by navždy. Myslím, že většina našich spoluobčanů návštěvu vnímala pozitivně a že nás všechny Svatý otec oslovil. JAN GRAUBNER, arcibiskup olomoucký Návštěva věřícím přinesla povzbuzení ve víře. Papež ukázal nejen slovy, že středem života musí být Kristus. A všem dal ochutnat z plodů života s Kristem, když vyzařoval pokoj a radost. I na lidech zapojených do vnější organizace (jako byla doprava a bezpečnost) byla vidět ochota a radost. Kéž by nám to všem vydrželo. (tok)
www.katyd.cz
AKADEMICI: Byl to inspirující zážitek
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Při své návštěvě ČR se Svatý otec sešel ve Vladislavském sále Pražského hradu s akademickou obcí. Na otázku, jak jej akademici přijali a jak na ně setkání zapůsobilo, odpovídají tři představitelé vysokých škol. PROKOP BROŽ, kandidát na funkci děkana Katolické teologické fakulty UK v Praze Myslím, že akademická veřejnost přijala Svatého otce velmi srdečně a s potěšením. Nejen že jeho postava plně rezonovala se staletou pamětí našeho univerzitního světa, ale i svým projevem, v němž zdůraznil potřebu svobody, kultivované humanistické tradice a hledání pravdy, si získal sympatie řady akademiků. Domnívám se, že skutečné přijetí ideje univerzity, která znovu poskytne studentovi vedle odborné průpravy též ucelený pohled na pravdu o světě, člověku i Bohu – a to bez ohledu na studovaný obor, máme ještě před sebou.
Kotva ozdobí přístaviště
Chápal jsem papežův projev jako výzvu, aby se univerzita ve svém bádání nezastavovala v půli cesty. IVANA GABRIELA VLKOVÁ, děkanka Teologické fakulty UP v Olomouci Atmosféra ve Vladislavském sále měla v sobě nádech všeho možného: slavnostnosti, zvědavosti, radosti, srdečnosti, určitě i snobismu – jak jsem ji mohla vnímat ve směsici přítomných lidí. Do hlav a srdcí ostatních nevidím, myslím však, že celkové přijetí bylo důstojné a vstřícné. Zástupci naší fakulty měli vesměs radost, i když se nedá říci, že by je papež zásadně překvapil, neboť způsob jeho uvažování znají. Kolegové odjinud se mi nicméně netajili tím, že to pro ně byl inspirující zážitek. Bylo by hezké, kdyby slova o odpovědnosti akademické veřejnosti za směřování společnosti zapustila kořínek a neudusilo je pragmatické sobectví či kariérismus, které na nás denně útočí.
VÁCLAV HAMPL, rektor Univerzity Karlovy v Praze Jsme velmi rádi a hrdí, že se podařilo vyjednat, aby si Svatý otec ve svém nabitém a nepochybně i fyzicky náročném programu našel čas na setkání se zástupci akademické komunity. Papež byl přijat velmi srdečně. Účastníci setkání, s nimiž jsem měl možnost od té doby hovořit, to hodnotí jako mimořádně (v některých případech až neočekávaně) silný pozitivní zážitek, což je i mé hodnocení. Ocenili jsme též subtilní, ale zřetelné signály, že se v akademickém prostředí stále cítí doma. Jsem velmi rád, že Svatý otec připomenul témata, která jsou pro nás důležitá – například těsnou souvislost hledání pravdivého poznání a svobody nebo chápání role vzdělání v širším kontextu rozvoje osobnosti, a nikoliv jen jako utilitární přípravu na konkrétní zaměstnání. (kut)
Kyperská vláda oznámila, že v červnu 2010 navštíví tento ostrov Benedikt XVI. Vláda v Nikósii zveřejnila, že Svatý otec přijal pozvání, které mu adresovali jak představitelé místní církve, tak prezident republiky Kypr Demetris Christofanas. Kromě této návštěvy plánuje papež v roce 2010 uskutečnit tři zahraniční cesty – v dubnu na Maltu, v květnu do Fatimy a v září do Velké Británie. (RaVat, kath.net)
Papež obdaroval katedrálu Před začátkem nešpor v sobotu 26. září předal papež Benedikt XVI. kardinálu Miloslavu Vlkovi osobní dar. Jedná se o mešní soupravu, kalich a patenu. Kalich je zhruba 25 cm vysoký, je pozlacen a zvnějšku částečně ozdoben stříbrem. Dar Svatého otce je určen pro katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde bude užíván při slavnostních bohoslužbách. Dříve než kardinál Vlk převzal tento dar, předal Svatému otci první ze svých darů – v kůži vázaný zvláštní výtisk papežovy poslední encykliky Caritas in veritate. „Blízcí svědkové předání si nemohli nevšimnout, s jak neskrývanou radostí papež tento dar přijal,“ prozradil KT kardinálův sekretář P. Tomáš Roule. (red)
Svatý otec dostal kámen z uranových dolů Neobvyklý dar obdržel od předsedy lidovců Cyrila Svobody papež Benedikt XVI. při své návštěvě ČR. Jde o kámen pocházející z trosek kláštera na Mariánské v Krušných horách. Místo, které po staletí vyhledávali lidé kvůli zázračné sošce Panny Marie, se stalo v 50. letech uranovým peklem pro politické vězně. „Dar má vyjadřovat úctu k obětem nelidského režimu, který se neštítil proměnit poutní místo v mučírnu,“ stojí v tiskové zprávě KDU-ČSL. (red)
Polní mše uctila světce Počasí jako na objednávku vítalo v pondělí 28. září návštěvníky ojedinělého Archeoparku v Chotěbuzi. V den státního svátku se ve slovanském hradišti konala polní mše k poctě svatého Václava. Účastníků byly stovky. „Chtěli jsme dát prostor věřícím, aby se seznámili s tímto historicky významným místem, navíc na akci, která vystihuje jeho genius loci,“ horoval nadšeně David Pindur a dodal, že na mši přicházejí lidé z nejbližšího okolí, kteří by jinak o existenci archeoparku, jejž mají takříkajíc za humny, ani nevěděli. Vedení muzea se proto obrátilo na českotěšínského faráře P. Jiřího Kováře, který se celebrování mše rád ujal. „Mše do takového místa patří. Navíc na ni zamíří i lidé, kteří by jinak do kostela nepřišli,“ řekl P. Kovář. Během mše, vedené v češtině i polštině, připomněl, že mladý kníže Václav byl dobrým hospodářem a otcem národa, utěšitelem vdov a sirotků, panovníkem, který dovedl národ k prosperitě (že si mohl dovolit razit vlastní mince) a který se snažil následovat Krista. TEREZA HOLÁ