Page 1

21 ROZHOVOR S BIBLISTOU PETREM POKORNÝM IV

Ročník XX / Cena 11 Kč

19. – 25. května 2009 / 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ

L I S T Č E S K Ý C H A M O R AV S K Ý C H D I E C É Z Í

TV program Perspektivy:

Poutník míru navštívil Svatou zemi Papež Benedikt XVI. podnikl v minulém týdnu ostře sledovanou osmidenní návštěvu Blízkého východu. V pátek 8. května odlétl do Jordánska a od pondělí 11. května strávil pět dní v Izraeli. Hned po příletu do Svaté země odsoudil popírání holokaustu a totéž zopakoval ještě na konci své návštěvy. Antisemitismus označil slovy „odporný a absolutně nepřijatelný“. Při návštěvě Jeruzaléma pak vstoupil jako první papež v dějinách do mešity Skalní dóm. Papež během své cesty navštívil mnoho biblických míst – Jeruzalém, Nazaret nebo Betlém – a jeho cestu provázela setkání s nejvýznamnějšími představiteli regionu. Osobně se sešel s izraelským prezidentem Šimonem Peresem, s novým izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmudem Abbasem a Velkým muftím Jeruzaléma Muhammadem Husejnem, který je nejvyšší islámskou autoritou v Jeruzalémě a Palestině. „Poselství celé papežovy cesty je velmi pozitivní a může vyvolat důležitou reflexi,“ sdělil listu L´Osservatore Romano izraelský prezident Šimon Peres. Mahmud Abbas, šéf palestinské samosprávy, po setkání s papežem zase prohlásil, že veškerý útlak křesťanů ze strany muslimů musí skončit – „Je nejvyšší čas toto utrpení zastavit,“ řekl. Cesta Benedikta XVI. vedla na mnoho míst, na nichž za svého pozemského života působil Ježíš. Papež ji začal i skončil v Jeruzalémě. Tam navštívil již zmíněnou mešitu Skalní dóm, památník obětí holokaustu Jad Vašem, Chrámovou horu či Getsemanskou zahradu. Krátce se pomodlil u Zdi nářků a stejně jako miliony jiných poutníků do ní vložil papírek, kde mimo jiné vyprošuje „seslání míru na Svatou zemi, na Blízký východ a na celou lidskou rodinu“. Papežova cesta vedla

Benedikt XVI. vkládá lístek s modlitbou do jeruzalémské Zdi nářků. Snímek AP/ Ronen Zvulun

I.

Evropské volby

Proč potřebujeme EU a k čemu nám vlastně je? Jaké jsou klady i zápory evropského občanství? Nad tím vším i nad blížícími se evropskými parlamentními volbami se zamýšlí Jan Sokol.

2 i územím palestinské samosprávy, kde navštívil městečko Ježíšova narození – Betlém – a kde zavítal i do palestinského uprchlického tábora Ayda. Do tábora jej provázel prezident Abbas, který tuto návštěvu velmi ocenil a podotkl, že „přinesla mnoha Palestincům důležitou podporu“. V Betlémě se papež zároveň vyslovil pro samostatný palestinský stát, jenž by „v míru existoval se svými sousedy“. Další papežovy kroky směřovaly do míst Ježíšova dětství, do Nazareta, který je dnes největším arabským městem státu Izrael a administrativním centrem Galileje. Benedikt XVI. zde sloužil boho-

službu, na níž organizátoři potvrdili účast nejméně 45 tisíců věřících, čímž se stala nejmasovější bohoslužbou, jaká kdy byla ve Svaté zemi slavena. Mši však provázela napjatá atmosféra, jelikož mnoho místních Arabů dávalo otevřeně najevo svůj nesouhlas. (Reportér KT, který se jí osobně zúčastnil, ji na straně 3 podrobně popisuje.) Na závěr své cesty se papež vrátil do Jeruzaléma a jako vrchol své pouti navštívil baziliku Božího hrobu. Na místě Ježíšova vzkříšení se Benedikt XVI. pomodlil a vybídl obyvatele Svaté země k „životu v naději na mírovou budoucnost“. TOMÁŠ KUTIL

Kardinál Beran U příležitosti 40. výročí úmrtí kardinála Josefa Berana byla v Praze odhalena pamětní deska.

4–5

Papež promluvil o míru i holokaustu

www.katyd.cz

Papež Benedikt XVI. při své pětidenní návštěvě Svaté země pronesl mnoho výroků a poselství, jež byly adresovány jak místním lidem, tak celému světu, který pouť bedlivě sledoval. Papež mluvil nejen o míru, náboženském dialogu, holokaustu, antisemitismu, ale také například vyzdvihl roli rodiny a žen v křesťanství. Zahraniční média si všímají především dvou výroků papeže – o holokaustu a antisemitismu. První z nich pronesl papež hned po svém příletu do Jeruzaléma. Odsoudil v něm antisemitismus a vyzval Židy a Palestince k budování pokojného soužití. „Prosím ty, na nichž spočívá odpovědnost, aby při hledání spravedlivého řešení využili všech možných způsobů, aby oba národy mohly pokojně žít ve vlastním domově, uvnitř bezpečných a mezinárodně uznávaných hranic,“ prohlásil papež. Velmi netrpělivě byl očekáván papežův další projev u památníku obětem holokaustu Jad Vašem. Papež zde odsoudil popírání holokaustu.

ŽENA, ROLE RODINY A DIALOG V Nazaretu se papež zaměřil na rodinu a roli žen v náboženství. „Město Zvěstování nám připomíná povinnost uznávat a respektovat důstojnost

Plné znění papežských promluv v českém jazyce naleznete na webových stránkách www.radiovaticana.cz nebo na webu ČBK.

a poslání, které Bůh udělil ženám spolu s jejich zvláštními charismaty a talenty,“ podtrhl papež, a zmínil tak odlišnost vnímání role ženy v křesťanství oproti islámu. Dále zdůraznil význam rodiny a jako vzor použil příklad Svaté rodiny, která podle něj může být dnešním rodinám velkou inspirací. Benedikt XVI. zmínil také význam Izraele pro mezináboženský dialog. „Tato země je skutečně požehnanou půdou pro ekumenismus a mezináboženský dialog – a já se modlím, aby bohatá rozmanitost náboženských svědků v tomto regionu přinášela své ovoce v růstu vzájemného porozumění a respektu,“ prohlásil. Dále řekl, že všem třem monoteistickým náboženstvím je společná úcta k Jeruzalému, a zdůraznil potřebu svobody v přístupu i v náboženských obřadech pro všechny poutníky. V závěru své promluvy pak apeloval na mladé Palestince: „Nedovolte, aby ztráty na životech, vzbuzovaly ve vašich srdcích hořkost a zášť. Mějte odvahu odporovat každému pokušení uchylovat se k násilným akcím nebo terorismu.“ (tok)

S astronomem Jiřím Grygarem o možném životě ve vesmíru a s teologem Eduardem Krumpolcem o otázce mimozemského života z pohledu křesťanské teologie.

8

Asa a Tulpan

Křehký příběh ze širé kazašské stepi o mladíkovi, jenž hledá vlastní místo v životě, nabízí film Tulpan, který právě vstoupil do kin.

Další kolo v boji o katedrálu Dlouhé spory o katedrálu sv. Víta mezi církví a státem se dostávají do dalšího dějství. Církev se nechce smířit s posledním zásahem Nejvyššího soudu, na jehož základě se katedrála dostala do vlastnictví státu, a podala proti němu minulý týden ústavní stížnost. Podle Petra Zderčíka, právníka, který za církev stížnost podává, nebyl proces spravedlivý a má i námitky vůči soudci Nejvyššího soudu, jenž měl řízení na starosti, neb byl před rokem 1989 členem KSČ. „Jde nám o právo a spravedlnost. Neděláme to jen pro sebe, ale pro celou společnost,“ okomentoval podání ústavní stížnosti kardinál Vlk.

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

„Tato hrůzná kapitola dějin nesmí být nikdy zapomenuta ani popřena. Je naopak třeba, aby tyto temné vzpomínky posilovaly naše rozhodnutí přiblížit se k sobě navzájem a jako výhonky jedné olivy čerpat ze stejných kořenů a sjednocovat se v bratrské lásce,“ řekl Benedikt XVI. Některá izraelská média přesto jeho projev komentovala jako „příliš chladný“. Komentátoři podotýkali, že v něm nezazněla slova, jako „vražda“ či „nacisté“.

Téma:

JSME VE VESMÍRU SAMI?

Rozhodnutí o vlastnictví katedrály je teď v rukou ústavních soudců. Pokud námitku zamítnou, chce církev podle kardinála podat stížnost i ke štrasburskému soudu pro lidská práva. Církvi se v posledním rozhodnutí Nejvyššího soudu nelíbí především to, že se soud rozhodl akceptovat vládní nařízení z roku 1954, jímž byro ÚV KSČ přiřklo katedrálu všemu československému lidu. Nařízení tehdy navíc vyšlo v režimu přísně tajně, tudíž lid, který se stal vlastníkem katedrály, to ani nemohl vědět. Metropolitní kapitula u sv. Víta v čele s kardinálem Vlkem pochybuje též o nestrannosti soudce Nejvyššího soudu Františka Ištvánka, jenž byl

před rokem 1989 členem KSČ. Senát, který posuzoval jeho kompetentnost, byl podle slov kardinála Vlka rovněž tvořen bývalými členy KSČ, sporná tudíž byla i jeho nestrannost. Spory o katedrálu trvají již 17 let; velkým zvratem byl v roce 2007 zásah Nejvyššího soudu, který přiměl soudy nižší instance, aby katedrálu předaly do vlastnictví státu. Podle politologa z Masarykovy univerzity Stanislava Balíka tento spor velmi ubližuje pověsti církve ve společnosti. Přestože se církev snaží svůj postoj vysvětlovat, a minulý týden dokonce uspořádala o sporu odborný seminář, mediální obraz celé kauzy pro ni vyznívá podle odborníků spíše negativně. TOMÁŠ KUTIL

9

Čtyři Dvory

KT byl na návštěvě tentokrát v českobudějovické studentské farnosti Čtyři Dvory. Prý se tam dveře netrhnou a průměrná nedělní návštěvnost kostela činí bezmála 600 věřících.

21-prvni  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you