Issuu on Google+

38

Ročník XXIII / Cena 13 Kč

18. – 24. září 2012 / 25. NEDĚLE V MEZIDOBÍ

Uvnitř listu: přílohy Caritas, Doma a TV program

A–B

4 NOVÝ WEB KT

DOMA: NADANÉ DĚTI



Máte doma mimořádně nadané dítě? Pak jistě víte, že to není jen důvod k jásání, ale vyvstávají s ním i nečekané starosti.

8–9

5



Zbrusu nové webové stránky Katolického týdeníku spatří světlo světa už na konci září. Co všechno na nich najdete?

12 TÉMA: MUČEDNÍCI CÍRKVE

ZDIRAD ČECH

Dva totalitní režimy 20. století daly církvi řadu mučedníků z řad kněží, řeholníků a laiků, jejichž jména by neměla být zapomenuta.

 Z jeho výtvarné dílny pocházejí

VE STÍNU

 Čeští akademici poslali do boje 

o amerického Oscara nový český film Ve stínu, detektivku odehrávající se v 50. letech.

znaky řady obcí a církevních hodnostářů, ale i biblické ilustrace, které využívají kněží i katecheté.

Křesťané, neopouštějte Libanon! Papež Benedikt XVI. se rozhodl promluvit o míru a toleranci přímo v jámě lvové – na Blízkém východě. Zatímco v okolních arabských zemích rozvášněný dav pálí americké vlajky i ambasády, v nedaleké Sýrii zuří občanská válka a v přilehlém Izraeli houstne napětí s Íránem.

www.katyd.cz

Papežova mírová mise v Libanonu (14. – 16. 9.) se ovšem neobešla bez přísných bezpečnostních opatření, pohotovosti libanonské armády a stálého dohledu z nebe: kroužících vrtulníků monitorujících jakékoli podezřelé pohyby na pevnině. „Prosím Boha za Libanon, aby žil v pokoji a odvážně odporoval všemu, co by jej mohlo zničit či ohrožovat. Přeji Libanonu, aby nadále umožňoval pluralitu náboženských tradic a nenaslouchal hlasu těch, kteří tomu chtějí překážet. Přeji Libanonu, aby posílil společenství mezi všemi svými obyvateli, ať už patří k jakékoli komunitě či náboženství,“ vyzdvihl papež „tyto květy hodné Boha“ jako poselství své návštěvy při odletu z bejrútského mezinárodního letiště Rafiqua Haririho. Už jeho přílet o dva dny dříve naznačil, že je zde půda pro jeho misi zkypřena. Kromě státních i náboženských představitelů a slavnostních dělových salv (které zazněly v okamžiku, kdy se v celé zemi rozezvučely zvony více než dvou tisíc kostelů) vítal Svatého otce vůdce šíitské organizace Hizballáh Hasan Nasralláh. Ten

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

ještě v polovině srpna vyhrožoval Izraeli, že případný raketový útok jeho organizace na vybrané izraelské cíle „by udělal peklo ze života stovek tisíc sionistů“. Pozorovatelé usuzují, že tento spojenec Íránu mínil svým výrokem izraelská jaderná zařízení.

SOLIDARITA BISKUPŮ Přední východ na rozdíl od katolických velmocí jako Polsko, Filipíny, Mexiko či Brazílie není zvyklý na masová shromáždění. A přece se minulou neděli na bejrútském Waterfront shromáždilo až 350 tisíc věřících, 300 biskupů a patriarchů k bohoslužbě s papežem. Toto místo, kde už před patnácti lety slavil mši sv. Jan Pavel II., vzniklo umělým posunutím pobřeží směrem do moře, a to navezením trosek z válkou zničeného centra libanonského hlavního města. Kdo zde ovšem chyběl, byli syrští biskupové, kteří čelí podobné válečné destrukci na svém vlastním území jako kdysi Libanon – podle svých slov nepřijeli z důvodu bezpečnosti i touhy zůstat se svým lidem v jeho utrpení. Papeže ale ujistili o své duchovní blízkosti.

Kapka papežovy krve ve Zlatých Horách Vzácnou relikvii papeže Jana Pavla II. získalo poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor. Tvoří ji kapka krve na malém kousku plátna. Relikvie vznikla v římské nemocnici Gemelli, když lékaři odebírali papeži krátce před smrtí vzorky krve pro medicínské účely. Poutnímu místu ji věnoval krakovský kardinál Stanisław Dziwisz, který byl až do smrti Jana Pavla II. jeho osobním tajemníkem.

Relikvii vložil minulou sobotu do proskleného relikviáře zabudovaného do zdi v interiéru poutního chrámu kolínský kardinál Joachim Meisner, hlavní celebrant mše svaté. Té se zúčastnili mj. ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz a emeritní opolský arcibiskup Alfons Nossol, nechyběly ani stovky poutníků z Německa, Polska a České republiky, kteří obsadili nejen ambity kostela, ale také přilehlé svahy. (doo, tok)

Libanonské cedry používal už král Šalomoun při stavbě Hospodinova chrámu. Na snímku ČTK Benedikt XVI. v doprovodu prezidentského páru jeden z těchto vzácných stromů zasadil. „V tomto znamení zvítězíš!“ tento hlas a vidění kříže se zjevily sv. Konstantinovi před bitvou o císařskou korunu přesně před 1 700 lety, což

vedlo k jeho obrácení na křesťanskou víru a v důsledku i k ukončení pronásledování křesťanů v Římské říši. Toto výročí připomněl už první den

v Libanonu Benedikt XVI., protože právě 14. září slavila církev svátek Povýšení svatého Kříže. (Pokračování na str. 3)

Odešel další dobrý rodák Atentát, Ucho, Všichni dobří rodáci či F. L. Věk – těmito filmy a seriálem se Radoslav Brzobohatý nesmazatelně zapsal do paměti českého diváka. Ve středu 12. září, pouhý den před svými 80. narozeninami, nečekaně zemřel. V duchu své stavovské zásady, že herec by měl zemřít na jevišti, hrál Radoslav Brzobohatý až do posledních sil. Ještě pár dní před svým odchodem na věčnost točil další díl seriálu Vyprávěj a letos na jaře měl v kinech premiéru film režiséra Jiřího Stracha Vrásky z lásky, v němž hrál hlavní roli společně s Jiřinou Bohdalovou, s níž exceloval před 32 lety v legendárním Uchu. „Umřel nám jeden z nejlepších herců, které tato země

kdy měla. Dá se zařadit do ligy mistrů po bok pana Rudolfa Hrušínského, Jana Pivce nebo Karla Högra,“ říká pro KT režisér Jiří Strach, který byl poslední, kdo s ním točil film pro kina. „Měli jsme spolu ještě plno plánů,“ přiznává režisér a svěřuje se, čeho si na herci vážil. „Byl to čestný, spravedlivý a strašně férový chlap, ve kterém nebyla špetka záludnosti. Cítil jsem z něj valašskou zemitost, byl to opravdový Valach. Mám pocit, že lidi, co jsou odkojeni slivovicí, jsou nějací lepší,“ usmívá se Jiří Strach

a dodává: „Děkuji Bohu, že jsem se s ním mohl potkat a že jsme spolu ještě mohli udělat jeho poslední biják. Za takové setkání se musí děkovat.“ Podobná vzpomínka zaznívá i z úst herce Jana Kačera, který se potkal se svými velkými filmovými rolemi ve stejné době jako Brzobohatý, v slavné éře české filmové vlny šedesátých let. „Pro vaše noviny bych především chtěl zdůraznit, že to byl čirý člověk, který uměl vyjádřit, co měl na srdci – a to i jako herec. Někteří si myslí, že herectví je pouhé opakování textu zpaměti, ale on dovedl ta slova vzít za svá a obohatit je o vlastní životní zážitek Radka Brzobohatého. Všechno, co zahrál, bylo herecky výborné,“ míní Jan Kačer. (Pokračování na str. 5)


38-prvni