20
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
15. – 21. 5. 2012 / 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Uvnitř listu: přílohy Vezmi a čti, Perspektivy a TV program
2, 9
IV
4–5
PERSPEKTIVY: KARDINÁL VLK
KARDINÁL SCHÖNBORN
Rozhovor s kardinálem Miloslavem Vlkem u příležitosti jeho osmdesátin, v němž odkrývá i svůj dnešní pohled na nevěřící.
Přinášíme exkluzivní rozhovor s kardinálem Schönbornem i podstatnou část jeho homilie ve svatovítské katedrále.
8 KONCERT U2 V ČR
VLADIMÍR SMÉKAL
Legendární irská kapela U2 míří do Česka! Měla by zahrát na humanitárním koncertě, který pořádá ostravsko-opavská charita.
Přední český psycholog přemí-
TÉMA: ODPUŠTĚNÍ Proč je pro člověka důležité umět odpouštět? Jaké bývají nejčastější problémy s odpuštěním? Znamená odpustit i zapomenout?
12
Oslavy arcibiskupství pod novou vlajkou Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn, několik dalších zahraničních biskupů, nová vlajka pražského arcibiskupství i zvuková premiéra tří nových zvonů. S tím vším se mohli setkat věřící, kteří se minulou sobotu vypravili do pražské svatovítské katedrály. Slavilo se tam totiž 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství.
www.katyd.cz
Hlavním bodem oslav byla slavnostní bohoslužba, kterou celebroval právě kardinál Schönborn. V jejím závěru lidé poprvé spatřili novou vlajku pražského arcibiskupství. Za zvuku fanfáry s ní napochodoval do katedrály Milan Novák, rytíř Papežského řádu sv. Řehoře Velikého, a požehnal ji kardinál Dominik Duka. Vlajka je plná symbolů: „Obsahuje pětilistou růži jako symbol sv. Vojtěcha a kopí s praporcem jako symbol sv. Václava. Patriarší kříž pak odkazuje na českého primase. Dominantními barvami jsou zlatá a černá – barvy pražského arcibiskupství,“ vysvětlil Zdeněk Velebný, tvůrce vlajky, jejíž zmenšenou podobu si mohli zájemci odnést domů. Největší zájem lidí však vyvolalo to, co se odehrálo těsně po bohoslužbě venku před katedrálou. Zvoníci totiž poprvé rozezvučeli tři nově instalované katedrální zvony. Do jejich hlasů se zaposlouchali nejen věřící, kteří se vyhrnuli z katedrály, ale i řada turistů. Nádvoří Pražského hradu bylo tak zcela zaplněno. VŠUDYPŘÍTOMNÁ CHARITA V průběhu celých oslav hrála významnou úlohu Arcidiecézní charita Praha. Den před bohoslužbou uspořádala mezinárodní konferenci o svém působení v zahraničí. Mezi 200 účastníky nechyběli hosté z Indie, Ugandy, Běloruska a Zambie, přijela i sestra Maria Goretti, indická zakladatelka programu Adopce na dálku. Během bohoslužby přinesli zástupci charity dary, které reprezentovaly jednotlivé země, kde česká charita působí. Za Indii to byl například typický oděv sárí, Kongo symboli-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Mučedníci jsou o krok blíž blahořečení Beatifikaci 14 pražských mučedníků už nestojí nic v cestě. Papež Benedikt XVI. totiž minulý týden schválil vydání dekretu, který oficiálně potvrzuje jejich mučednictví. O příběhu 14 františkánů a procesu jejich beatifikace jsme podrobně informovali v KT 17. Jde o Bedřicha Bachsteina a dalších 13 bratří, kteří byli bestiálním způsobem pobiti kvůli příslušnosti ke katolické víře pražskou spodinou 15. února roku 1611. Datum blahořečení zatím není oficiálně stanoveno, ale františkáni předpokládají říjen letošního roku v Praze. (tok)
Po stopách nevinných obětí teroru Šedesát let uplyne v tomto týdnu od popravy jedné z nevinných obětí rudého teroru – administrátora farnosti Rokytnice nad Rokytnou P. Jana Buly. Byl odsouzen v souvislosti s babickou provokací StB, která měla vést k zastrašení zemědělců a věřících lidí na Vysočině. V brněnské diecézi nyní probíhá proces jeho blahořečení.
Kardinálové Dominik Duka, Christoph Schönborn a papežský nuncius arcibiskup Giuseppe Leanza (vpravo) poslouchají zvuk nových zvonů. Snímek autor zoval bubínek a Ugandu panenka z banánového listí. V kázání se pak kardinál Schönborn dotkl role církve v české společnosti s odkazem na postoj papeže Benedikta XVI.: „Důležité je pro mne především to, aby nám na lidech, kteří se považují za agnostiky nebo ateisty, záleželo jako na věřících. Budeme-li mluvit o nové evangelizaci, tito lidé se možná polekají. Nechtějí se považovat za objekt misie a vzdát se svobody myšlení a vůle. Avšak otázka po Bohu zůstává přítomná i u nich. Jako první krok evangelizace se musíme pokoušet udržovat vnímavou bdělost pro toto hledání a snažit se, aby člověk otázku po Bohu jako stěžejní otázku své existence neodsouval stranou.“
V závěru bohoslužby vystoupil ještě s krátkým projevem ministr zahraničí Karel Schwarzenberg – připomněl postavu prastrýce kardinála Schönborna, který byl v letech 1885–1899 pražským arcibiskupem. „Byl tolik obdivován a uctíván, že když se stavěl svatováclavský pomník na Václavském náměstí, byla jeho podobizna využita pro zobrazení sv. Vojtěcha, jehož socha je součástí památníku,“ podotkl ministr a zdůraznil i hrdost, s jakou se matka současného kardinála Schönborna vždy hlásila ke svému moravskému původu. TOMÁŠ KUTIL (Více k tématu přinášíme také na str. 2 a 9.)
Kardinál Schönborn: Kafka byl u nás nájemníkem Ze střechy pražského arcibiskupství pozorujeme spolu se třemi kněžími a vídeňským kardinálem Christophem Schönbornem – který považuje Čechy za svou druhou vlast – Hradčanské náměstí poseté turisty s deštníky a malebnou scenérii malostranských zákoutí a paláců. Rakouský primas přitom ukázal na Schönbornský palác, dnešní americké vel-
tá v rozhovoru o svých oblíbených tématech: studenti, duše a víra. Hovoří také o své cestě k Bohu.
vyslanectví: „Franz Kafka byl u nás rok nájemníkem, bylo to v roce 1920, ale domnívám se, že asi dědečkovi nájem neplatil,“ podotkl s úsměvem. „A tamhle u Pražského Jezulátka se moji rodiče brali, předevčírem to bylo 70 let,“ dodává nikoli bez dojetí tento český rodák a jeden z nejznámějších současných kardinálů katolické církve vůbec, který zavítal do Prahy jako papežský legát v rámci oslav 450. výročí obnovení
pražského arcibiskupství. Před chvílí jsme spolu v posledním patře Arcibiskupského paláce vedli otevřený rozhovor. Ten se týkal mj. výbušné situace v rakouské katolické církvi, kde část kněží sdružená v tzv. Farářské iniciativě vyzývá oficiální církev k řadě radikálních změn – například ke zrušení povinného kněžského celibátu nebo ke svěcení žen. MARTIN T. ZIKMUND
Čtrnáct kněží a jáhnů litomyšlského vikariátu navštívilo ve čtvrtek 10. května Třebíčsko, aby poznalo místa působiště zavražděného kněze. Poutníci, mezi nimiž byla i řada farníků z Poličska a Litomyšlska, se nejdříve pomodlili v kostele v Lukově, kde byl P. Bula pokřtěn a kde prožil své dětství. Druhou zastávkou byla obec Babice, odkud byl do vězení a poté na popraviště odveden zdejší farář a další kandidát blahoslavenství P. Václav Drbola. V babické škole, kde byli za dosud neobjasněných okolností v roce 1951 zavražděni tři místní funkcionáři komunistické strany, přiblížil poutníkům smutné okolnosti tamní starosta Miloslav Vecheta. „O propagandistickém seriálu Třicet příběhů majora Zemana mluvit nechci, se zdejší tragédií neměl jeho babický díl nic společného,“ odpověděl starosta na jednu z otázek účastníků živé besedy, v níž se hovořilo též o dalších příkladech totalitního násilí. V babickém kostele pak dlouho zněly modlitby díků za dar paměti i za možnost odpuštění, prosby za neprávem odsouzené i všechny, kteří v souvislosti s babickým případem zemřeli násilnou smrtí. Poutníci prosili také za ty, kdo druhým vědomě působili bolest nebo nedokázali v těžkých dobách rozlišit dobro a zlo. Pouť vyvrcholila mší svatou v kostele v Rokytnici, po níž následovala přednáška moderátora kanonizačních řízení v brněnské diecézi Jana Růžičky. „To všechno jsem už věděla, četla jsem i knížku o Janu Bulovi. Přesto jsem vděčná, že jsem tato místa mohla vidět na vlastní oči a vyslechnout zajímavá svědectví místních lidí. Byl to velmi silný zážitek,“ chválí pouť Marie Machů z Litomyšle. Hlavní připomínka 60 let od popravy P. Jana Buly se uskuteční v rokytnickém kostele v neděli 20. května. Po smírné pobožnosti bude mši svatou celebrovat Mons. Jiří Mikulášek, generální vikář brněnské diecéze a biskupský delegát kanonizačního řízení. VÁCLAV ŠTAUD