18
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
1. – 7. 5. 2012 / 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Uvnitř listu: přílohy Pro děti z Ekvádoru, Perspektivy a TV program
I
4–5
3 VOLBY VE FRANCII
PERSPEKTIVY: BENEDIKT XVI.
Jakých bylo dosavadních sedm
let pontifikátu současného papeže? Nad tím se zamýšlíme u příležitosti jeho 85. narozenin.
První kolo prezidentských voleb ve Francii prokázalo, že francouzští katolíci preferují pravicové kandidáty.
8
12
TÉMA: PANNA MARIA
SCHOLA CANTORUM
Vstupujeme do mariánského měsíce května. Dnešní téma KT se snaží nahlédnout Pannu Marii jako dívku, ženu a matku.
Byl to smělý podnik násilně přerušený komunistickou totalitou. V jeho čele stál Miroslav Venhoda, od jehož smrti uplyne 25 let.
Památník: koncentrační tábor pro řeholníky K poctě nevinných obětí rudého teroru a pro zachování paměti národa má sloužit unikátní památník, první svého druhu u nás, který byl otevřen na Hoře Matky Boží u Králík. V pátek 27. dubna jej požehnal arcibiskup pražský, kardinál Dominik Duka.
www.katyd.cz
V polovině minulého století se z poutního místa, zdroje duchovních milostí, stal koncentrační tábor pro stovky řeholníků. Tři z nich se nyní slavnostního okamžiku zúčastnili a spolu s kardinálem Dukou také sloužili mši svatou za zemřelé spolubratry. Devadesátiletý františkán P. Benedikt Holota, žijící dnes v klášteře u P. Marie Sněžné v Praze, byl v Králíkách internován jeden rok. „Rád mohu potvrdit, že tento památník byl vybudován zodpovědně a že všechno v něm odpovídá pravdě. Je třeba jej vidět! Návštěvu doporučuji úplně všem. K oživení pamětníkům těch zlých časů a především mládeži, která o totalitě dostává informace buď zkreslené, nebo vůbec žádné,“ přimlouvá se bratr Benedikt. „Je správné viny odpustit, není však možné zapomenout,“ uvedl během úvodní řeči pražský arcibiskup. „Když zapomeneme, budeme spoluviníky neblahého osudu těch, kteří přijdou po nás. Představa, že se svobodou můžeme zacházet bezstarostně a nezodpovědně jako malé děti, nepatří do 21. století. I když právě tato představa provází morální devastaci, která s pádem komunismu bohužel nebyla v našem prostoru ukončena,“ zdůraznil kardinál Duka. Všem vězněným poděkoval za svědectví hluboké víry a vzájemné lásky, s níž překonávali nesnáze svého pokoření. „Tady jsem se naučil opravdově radovat, že patřím k řádu. Tím, že jsme měli jeden druhého, bylo možné i za ostnatým drátem prožívat třeba Vánoce plné vnitřního štěstí. Naši věznitelé to
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
NEBÁT SE A NEKRÁST Rozhovor s nevidomým právníkem Ondřejem Závodským, který získal ocenění za boj proti korupci.
Malé zvony žádají od zvoníků větší soustředěnost Na plnější, barevnější a celkově pestřejší zvuk katedrálních zvonů se mohou od 12. května těšit návštěvníci chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. V den 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství, který je zároveň dnem posvěcení katedrály, se totiž poprvé rozezní nad městem tři nové zvony – Dominik, Ježíš a Maria.
Kardinál Dominik Duka při slavnostním otevření památníku internace na Hoře Matky Boží. P. Benedikt Holota je druhý zprava. Snímek ČTK často nedokázali pochopit,“ potvrzuje kardinálova slova bratr Benedikt Holota. Přitom jsou v expozici soustředěny dokumenty o velkém množství zla a nenávisti. Od křížové cesty Mons. Josefa Berana a dalších poválečných biskupů přes krutosti internací, věznění a otrocké práce tisíců kněží, řeholníků, řeholnic i dalších příslušníků církve až po evidentní vraždy řady z nich. Ojedinělá expozice je umístěna v domku na prvním nádvoří kláštera a vedle množství
fotografií a písemných dokumentů na panelech představuje zajímavý výběr sbírkových předmětů. Památník pod záštitou kardinála Dominika Duky vybudovalo Muzeum K-S 14 v Králíkách s finanční pomocí Ministerstva kultury ČR, ve spolupráci s řeholními společnostmi a předními historickými i vědeckými institucemi. Vzpomínky dalších pamětníků internace a výběr z historie kláštera na Hoře Matky Boží najde čtenář na straně 9. VÁCLAV ŠTAUD
„Je to pro celou naši rodinu úžasný zážitek, když si uvědomíme, že v našem nejvýznamnějším chrámu zanechá rod Dytrychů takovou stopu,“ líčí své emoce Leticie Vránová-Dytrychová, z jejíž dílny v Brodku u Přerova zvony pocházejí. Tunu vážícího Dominika a menší, jen 200 a 100 kilogramů těžké Marii a Ježíše už stihl poslední dubnový den požehnat kardinál Dominik Duka. V těchto dnech čeká zvony vyzdvižení na zvonici katedrály. „Po technické stránce to není žádný problém. Dnes dokáže jeřáb vytáhnout a umístit zvony s centimetrovou přesností,“ říká zvoník katedrály Tomáš Stařecký, podle něhož musela v minulosti řemeslníkům stačit k takovému výkonu pouhá kladka. A co budou nové zvony znamenat pro samotné zvoníky? Ve srovnání se stávající čtveřicí zvonů, z nichž největší Zikmund váží úctyhodných 16,5 tuny, jsou nové zvony nepatrnými drobečky. Bude tedy jejich obsluha pro zvoníky jednodušší? „To určitě ne. Malý zvon sice znamená méně fyzické námahy, ale na druhé straně vyžaduje od zvoníka mnohem větší soustředění, protože u malého zvonu je jakákoli chyba daleko víc slyšet,“ objasňuje Tomáš Stařecký. Těm, kdo se rádi zaposlouchávají do zvuku chrámových zvonů a rádi by věděli, který zvon právě zvoní, pak zkušený zvoník připomíná: „Zvoníme vždy od nejmenšího po největší zvon. To je všeobecný princip, protože tak to lahodí uchu.“ JIŘÍ PRINZ
Biskupové se zastali sociálně potřebných Do současné napjaté politické situace a reformami rozjitřené atmosféry ve společnosti zazněl v závěru minulého týdne hlas českých a moravských biskupů. Vyjadřuje především solidaritu s těmi, na něž nejvíce dopadají úspory spojené s vládními reformami. To velmi vítají zejména zástupci charity. „Jako pastýři církve si uvědomujeme svoji spoluzodpovědnost za všechny, kdo společně s námi žijí v naší vlasti. Víme, že cesta nezbytných reforem nyní tíživě dopadá především na sociálně slabé, na vícečlenné rodiny či na některé skupiny seniorů,“ píší biskupové a poukazují i na rizika spojená se ztrátou práce a neschopností nalézt si novou: „Pro mnohé lidi není marná snaha nalézt práci jen ekonomickou otázkou, ale také problémem uchování si vědomí vlastní důstojnosti a sebeúcty.“ Biskupové ale nezůstali jen u konstatování negativ, vyzývají zároveň k aktivní pomoci. „Povzbuzujeme jednotlivé farnosti, aby se
právě v této době osvědčily jako místa, kde jsou vzájemná úcta a láska neseny živou vírou v důstojnost darovanou nám Bohem. Modlíme se, aby církevní společenství byla místem porozumění a vzájemné podpory,“ zdůrazňují biskupové a zároveň varují před těmi, kdo
zneužívají oprávněného zklamání a podněcují ke hněvu a nenávisti: „Takový způsob jednání může vést naši společnost pouze do ještě hlubších problémů.“ Zástupci charit, které se s těmito potřebnými setkávají v první linii, prohlášení biskupů
NA CHARITU DOHLÉDNE KOMISE Během plenárního zasedání, kde zmíněné prohlášení vzniklo, mluvili biskupové také o řadě dalších témat. V souvislosti s chystaným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi schválili například směrnici, která limituje volné nakládání s majetkem církevních právnických osob. O jejím přesném znění budou kněží a další zástupci dotčených organizací včas svými biskupstvími informováni. Mluvilo se také o Charitě ČR. Vzhledem k její velikosti se biskupové rozhodli pro ni vytvořit zvláštní komisi, jejímiž členy byli jmenováni arcibiskup Jan Graubner, biskup František Radkovský a biskup Pavel Posád. Stranou nezůstaly ani přípravy na Cyrilometodějské jubileum. Přestože vychází výročí na příští rok, už nyní běží řada přípravných aktivit. Nedávno byly například spuštěny oficiální webové stránky www.velehrad.eu a www.cyrilametodej.eu. Arcibiskup Jan Graubner u příležitosti těchto příprav rovněž připravil modlitební novénu k letošnímu Roku biřmování, kterou lze objednat v tištěné podobě na olomouckém arcibiskupství. (čbk, tok)
vítají. „Oceňuji zejména apel, že se jako věřící máme společně snažit přinášet všem kolem sebe naději, motivaci a optimismus ve vůli překonávat problémy,“ komentuje text biskupů ředitel Charity ČR Oldřich Haičman. Katolická církev podle něj navíc nezůstává jen u slov a prostřednictvím charit a jiných dobročinných iniciativ pomáhá zhruba sto tisícům lidí v nouzi ročně. Velkou střízlivost prohlášení biskupů pak vyzdvihuje Ivana Jeništová z tiskového oddělení olomoucké charity: „Emocí je okolo současné situace už dost, jsem proto velmi ráda, že hlas biskupů je klidný a nevybízí ke zkratkovitým řešením.“ Prohlášením by to ale podle ní nemělo skončit – je potřeba, aby se všichni věřící zapojili a o těchto tématech mluvili s lidmi ve svém okolí. „Jen tak můžeme aktivně pomoci zlepšit současné klima ve společnosti,“ uzavírá Jeništová. Celý text prohlášení je k dispozici na webu tisk.cirkev.cz. (tok)