16
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
17. – 23. 4. 2012 / 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Uvnitř listu: přílohy Salesiánské misie, Perspektivy a TV program
I–IV
4–5
3 NĚMCI, ČTĚTE KORÁN!
PERSPEKTIVY: JAROSLAV MED
Významného životního jubilea se dožívá předseda redakční rady Perspektiv a známý literární historik Jaroslav Med.
Velký rozruch způsobila v Německu akce, při níž stoupenci radikálního islámu rozdávají lidem zdarma miliony výtisků Koránu.
8
9
TÉMA: JAROSLAV DURYCH
VRÁSKY Z LÁSKY
TŘETÍ ODBOJ
Od jeho smrti uplynulo 50 let. Za první republiky jeho jméno vnášelo do společnosti rozruch. Dnes se na něj neprávem zapomíná.
Do kin míří nový film Jiřího Stracha s hereckými legendami v hlavních rolích. Více o něm hovoříme s jeho režisérem.
Přibližujeme některé životní příběhy oceněných příslušníků třetího odboje, jejichž odbojová činnost souvisela i s vírou.
Velehrad patřil kardinálu Špidlíkovi Stovky věřících zamířily v sobotu 14. dubna na Velehrad, aby zde společně prožily výročí dvou let od úmrtí kardinála Tomáše Špidlíka, který je právě zde pohřben. Poutní mši předsedal olomoucký arcibiskup Jan Graubner, podle něhož neměla Česká republika v dějinách většího teologa, než byl právě tento kardinál. Přestože se připomínalo úmrtí, lidé netruchlili. „Prožíváme toto výročí jako radostné, ne jako smutné. Připomínáme si přece osobnost, která má evropský i světový dosah. Kardinál Špidlík navíc dokázal vidět věci způsobem, který uměl spojovat protiklady,“ vysvětlil P. Pavel Ambros, ředitel olomoucké pobočky Centra Aletti, který s Tomášem Špidlíkem v 90. letech sdílel tři roky jeden pokoj v Papežské koleji Nepomucenum v Římě. Kromě poutníků z různých koutů naší vlasti přicestovali i návštěvníci z Itálie a odpoledního programu se zúčastnil také pravoslavný arcibiskup olomoucko-brněnský Simeon. Ten mimo jiné zdůraznil, že Špidlík vytvářel pouto mezi východní a západní teologií.
Připomínky výročí úmrtí kardinála Špidlíka se vedle arcibiskupa Graubnera (vpravo) zúčastnil také Simeon, pravoslavný arcibiskup olomoucko-brněnský. Snímek autor Hlavními hosty mezinárodní konference, která byla věnována osobě zesnulého kardinála, se stali P. Marko Ivan Rupnik a Maria Campatelli z římského Centra Aletti, Špidlíkovi blízcí spolupracovníci. „Jeho nejdůležitějším odkazem nejsou knihy, ale důraz na vztah a společenství,“ uvedl pro KT jezuita Marko Rupnik, podle něhož se Špidlíkovi následovníci snaží odkaz zemřelého teologa
dále rozvíjet. „Odpovědí kardinála Špidlíka na tvrdost srdce a nevíru, jimiž je poznamenána naše doba, bylo jeho otcovství, které rozvazovalo pouta srdcí a vlévalo touhu po lásce Boží,“ uvedl P. Rupnik při kázání během poutní bohoslužby. Odpoledne byly pak ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje otevřeny dvě výstavy, tematicky spojené s osobou kardinála Špidlíka. První z nich nabízí fotografie umělců z italského sdružení Amici di Velehrad, druhá představuje kresby olomoucké výtvarnice Dagmar Havlíčkové. Obě expozice budou otevřeny do konce letošního srpna. Prostor kolem velehradské baziliky se po více než dva roky trvajících opravách pomalu začíná měnit ze staveniště opět v místo určené poutníkům. Nejnověji k tomu přispělo dokončení ohradní zdi, která areál odděluje od rušné silnice. „Před několika dny byly do výklenků zdi umístěny barokní sochy pocházející původně z průčelí baziliky,“ uvedl Petr Hudec z velehradské farnosti. Celá rekonstrukce poutního místa má být dokončena v únoru roku 2013. JIŘÍ GRAČKA
www.katyd.cz
Ministr ocenil první členy třetího odboje
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
To, co umožnil loni schválený zákon, se v úterý 10. dubna stalo skutečností. Prvním 23 účastníkům třetího odboje se dostalo uznání za jejich odpor proti komunistickému režimu. Z rukou ministra obrany Alexandra Vondry si 19 mužů a žen osobně převzalo osvědčení o členství v odboji, pamětní dekret a odznak. Čtyři další se této pocty dočkali až posmrtně. „Svým hrdinstvím jste ukázali nám i budoucím generacím, že ani nejbrutálnější totalita není schopna zlomit celý náš národ. Vysíláte tak napříč dějinami nesmírně důležité poselství – být hrdinou má smysl. Jsou hodnoty, za které stojí za to snášet příkoří, za které stojí bojovat, za které stojí dokonce i umírat. To díky lidem, jako jste vy, je dnes naše země svobodná a demokratická,“ řekl ministr obrany oceněným i dalším hostům, mezi nimiž byli kardinál Dominik Duka či místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Zákon o třetím odboji přišel podle Vondry pozdě, nicméně vyjád-
řil velký dík Senátu, kde předloha vznikla. „Se schválením se čekalo hlavně na Sněmovnu, jejíž složení bylo před volbami méně příznivé, v Senátu zákon prošel bez problémů,“ doplnil ho místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Ministerstvo obrany už nyní registruje okolo 3 200 žádostí o uznání členství v odboji. Proces posouzení je poměrně komplikovaný. Příslušné úřady si musí u každého jednotlivého případu požádat o stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů, získat informace z archivů bezpečnostních složek a pak teprve mohou rozhodnout. Uznání tedy zdaleka není automatické, několik desítek žádostí již bylo zamítnuto. „Další udělená uznání už ale budeme doručovat do bydliště dotyčných lidí. Není v našich silách každý týden uspořádat slavnostní předávání, takto jsme vyznamenali jen první skupinu,“ dodává ministr Vondra. NEJZNÁMĚJŠÍ JSOU BABICE Do třetího odboje se aktivně zapojila také řada katolíků a jeho dů-
sledky dopadly i na mnoho věřících a kněží. „V tomto ohledu jsou asi nejznámějším případem Babice,“ říká historik Jaroslav Šebek. V roce 1951 byli ve škole v Babicích na Třebíčsku zavražděni tři vysocí komunističtí funkcionáři. Akci sice zřejmě zorganizovala StB a provedl ji agent-provokatér Ladislav Malý, pykali za ni ale jiní. Mezi nimi tři katoličtí kněží – P. František Pařil, P. Jan Bula a P. Václav Drbola dostali trest smrti a byli oběšeni. Zcela záměrně byl o „trestné činnosti“ kněží zkresleně informován rovněž tehdejší brněnský biskup Karel Skoupý, který vydal oběžník, v němž uváděl, že nad P. Drbolou a P. Pařilem vyhlašuje trest degradace. Tento oběžník však podle brněnského biskupství nebyl z hlediska církevního práva relevantní. V současnosti už navíc běží kanonizační proces P. Buly a P. Drboly. TOMÁŠ KUTIL Životní příběhy několika oceněných naleznete na str. 9.
Mezinárodní den Romů byl příležitostí představit většinové společnosti bohatství romské kultury. Podobné akce, jaké se v Kojetíně zúčastnil biskup Josef Hrdlička, mohou do budoucna výrazně napomoci ke zlepšení vztahů mezi Romy a majoritní částí společnosti. Více čtěte na str. 2. Snímek Jiří Gračka
O inkvizici seriózně Ačkoli je násilné obracení na víru neetické a hluboce neevangelní, existuje kolem inkvizice množství mýtů, které brání serióznímu přístupu k této temné kapitole církevních dějin. Podívat se nepředpojatě na fenomén inkvizice bylo záměrem účastníků diskusního večera, který se uskutečnil minulou středu v dominikánském klášteře sv. Jiljí v Praze. Akce navazovala na poslední číslo revue Salve, které se tématu inkvizice podrobně věnuje. „Musím říci, že inkvizice představuje jedno z hlubokých nepochopení křesťanství,“ prohlásil jeden z účastníků diskusního večera, kardinál Dominik Duka. Podle jeho slov však vyrostla ze specifických dobových poměrů, a dokonce ani středověcí světci plně nenahlédli její etickou nepřijatelnost. „Mohu konstatovat, že tento problém je tak veliký, že ho nezvládl ani
sv. Tomáš Akvinský. On sice říká, že k víře nemůže být nikdo nucen, ovšem na druhé straně tvrdí, že když mohou být na hrdle trestáni penězokazci, kteří ohrožují celou ekonomiku, tím spíše mohou být na hrdle trestáni ti, kdo kazí a ohrožují víru,“ připomněl kardinál. TOTALITNÍ REŽIMY BYLY NESROVNATELNĚ HORŠÍ Temná pověst, která inkvizici doprovází, vede dodnes mnoho lidí k paralelám s totalitními režimy 20. století. Takové srovnání však odborníci jednoznačně odmítají. „Démonizující stereotyp inkvizice, jak ho vytvořila literatura (částečně v období reformace, ale především v osvícenství), a romantická fascinace, kterou kolem sebe tento stereotyp šířil, se z prostředí profesionálních historiků prakticky vytratily,“ tvrdí v Salve francouzský
(Pokračování na str. 2)