02
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
10. – 16. 1. 2012 / 2. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Uvnitř listu: přílohy Perspektivy a TV program
PERSPEKTIVY: VZKŘÍŠENÍ
4–5
3
I Věřím ve vzkříšení těla a život věčný. Pastorální pohled na poslední věci člověka z pera teologa P. Aleše Opatrného.
PRONÁSLEDOVÁNÍ KŘESŤANŮ
Vraždění křesťanů v čase Vánoc. To je realita začátku roku 2012 v Nigérii. Podrobnosti přináší zahraniční zpravodajství.
7
TÉMA: VLÁDNÍ REFORMY
V jakých podmínkách budeme příští rok žít? Začaly platit vládní ekonomické reformy odsouhlasené vládou. Co nás čeká?
12 OKÁZALOST CÍRKVE
KARDINÁL DUKA
Proč si katolická církev pořád libuje v okázalosti, k čemu všechny ty obřady, zvláštní oblečení, velké čepice a průvody?
Od 18. února běžné spojení titulu a jména. Co mu přejí a jaké jsou reakce? A jací byli kardinálové v moderních českých dějinách?
Dominik Duka bude vyznamenán „posvátným purpurem“ Pražská arcidiecéze bude mít brzy dva kardinály. K Miloslavu Vlkovi přibyde 18. února Dominik Duka. Papež jeho jmenování oznámil v pátek 6. ledna po polední modlitbě Anděl Páně. Zpráva okamžitě vyvolala velký zájem médií a za necelé tři hodiny už desítky novinářů zaplnily Sál arcibiskupů Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí.
www.katyd.cz
Příchod arcibiskupa Duky mezi novináře začal velkolepě. Přivítala ho doslova palba blesků fotoaparátů a zalila ho světla několika kamer. Každé médium chtělo mít svou exkluzivní fotografii budoucího kardinála. Ten ale jejich nadšení mírnil. „Kardinálská hodnost je od doby kardinála Kašpara spojena se svatovojtěšským stolcem, proto toto jmenování vypovídá mnohem více o pozici Prahy než Duky,“ řekl hned v úvodu. Hodnost kardinála je podle něj především o nových povinnostech, a ne o odpočívání na vavřínech. „Většina z mých předchůdců si také kardinálský klobouk odpykala,“ dodal Duka a připomněl několik osudů pražských kardinálů. Jmenování Dominika Duky také vyrovnává „kardinálské skóre“ s Moravou. Duka je totiž historicky devátým pražským kardinálem – rovněž devět kardinálů se již vystřídalo v Olomouci. Oznámení o jmenování kardinálem Dominika Duku podle jeho slov překvapilo. „Přijel za mnou rada nunciatury, otec Denis. Očekával jsem spíše nějakou otázku na jednání mezi církemi a státem a doufal jsem, že nejde o žádný průšvih – to by totiž nepřijeli a spíše by si mě zavolali na nunciaturu,“ popsal Duka a dodal, že překvapení to ale bylo příjemné a že je vnímá i trochu jako „uznání, že snad vše nedělá špatně“.
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dominik Duka krátce po oznámení o jmenování kardinálem před portréty svých předchůdců – pražských arcibiskupů a kardinálů. Snímek Aleš Masner Kardinálská hodnost přinese Dukovi i častější návštěvy Říma, dostane vatikánské občanství a v Římě bude mít svůj titulární kostel. Jako člen poradního sboru papeže bude pak mít blíže i ke Svatému otci. Svou úlohu poradce papeže nicméně vidí omezeně. „Člověk před sedmdesátkou už neudělá díru do světa. Navíc si uvědomuji, že katolická církev je dnes mnohem více světová než evropská, nemohu proto svým přehledem konkurovat kardinálům z amerického kontinentu či kuriálním kardiná-
lům, kteří vývoj církve od mládí celosvětově sledují,“ vysvětlil pro KT Duka. S papežem tudíž plánuje mluvit především o problémech střední Evropy a o tom, co by právě tento prostor od centra církve a Svatého stolce potřeboval. 22 NOVÝCH KARDINÁLŮ Nových kardinálů bude celkem 22. Papež jejich jmenování oznámil 6. ledna a slavnostní akt se uskuteční při veřejné konzistoři 18. února. Osmnáct nově ohlášených kardi-
nálů je mladších osmdesáti let, tedy těch, kteří mají právo volit papeže. Podle očekávání jsou mezi nimi šéfové vatikánských úřadů prefekt Kongregace pro evangelizaci národů Fernando Filoni; prefekt Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života João Braz de Aviz; předseda Papežské rady pro legislativní texty Francesco Coccopalmerio a další. Mezi arcibiskupy metropolitních stolců figurují arcibiskupové z Berlína, Florencie, Hongkongu, New Yorku nebo Toronta. Prvním úkolem kardinálů je tvořit jakýsi senát církve. Každý z kardinálů je tedy zvláštním poradcem Svatého otce. Ke kardinálské hodnosti se vážou také některé vnější znaky – kardinálský prsten a biret červené, respektive purpurové barvy. V latinské formuli, která se vyslovuje před slavnostním jmenováním, slyšíme o „vyznamenání posvátným purpurem“. To má historicky přinejmenším dva významy: jednak duchovní – jako barva krve ukazuje k heroismu mučedníků a je symbolem lásky až k nasazení vlastního života; proto tedy posvátný purpur. Kromě toho byla purpurová červeň velmi vzácnou barvou, která se získávala z mořských měkkýšů. Bylo to barvivo velmi ceněné a drahé už ve starém Římě. (ravat, tok) Poutní centrum biskupství královéhradeckého a Českomoravská Fatima v Koclířově zajištují účast věřících na slavnostním jmenování Dominika Duky kardinálem ve Vatikánu. Cesta se uskuteční letecky 17. – 19. února včetně dvou nocí v hotelu za 8 500 Kč a autobusem 16. – 20. února včetně dvou nocí v hotelu za 5 000 Kč. Hlásit se lze na mobilu 731 646 800j, e-mailu ryklova@bihk.cz či na adrese Biskupství královéhradecké, Poutní centrum, Velké nám. 35, 500 01 Hradec Králové.
Vláda přerušila jednání o církevním majetku Přerušeným jednáním vlády a rozmíškou mezi vládními stranami skončilo minulou středu jednání kabinetu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Důvodem byla změna v postoji Věcí veřejných, které zpochybnily už dříve odsouhlasenou koaliční dohodu. Další kolo jednání je na programu tento týden. „Věřím, že to, co bylo už jednou dohodnuto, bude také nakonec platit,“ okomentoval situaci generální sekretář České biskupské konference Mons. Tomáš Holub. V reakci na přerušené jednání vlády vydala ČBK prohlášení, v němž mimo jiné připomněla, že jednání se státem byla motivována snahou vyjít vstříc požadavkům veřejnosti na samofinancování církví. Právě údajné zájmy daňových poplatníků přitom vedly Věci veřejné ke změně jejich postoje. Podle předsedy strany Radka Johna je třeba nalézt takové řešení narovnání státu s církvemi, které by tolik nezatížilo státní rozpočet. „Navrhujeme odložit finanční odškodnění církví do doby, kdy ekonomika opět po-
roste. Jde nám o to, aby nedošlo k přílišnému zatížení už tak napjatého státního rozpočtu,“ prohlásil Radek John. Později VV přišly s nápadem získat finance na vyrovnání s církvemi cestou slučování ministerstev či jiných úřadů. Rozmary nejmenší vládní strany však narazily u zbylých dvou koaličních partnerů, ODS a TOP 09. „Případný odklad vyplácení finančních náhrad na dobu ‚hospodářského růstu‘ lze číst jako ‚odklad na neurčito‘. Když se návrh zákona připravoval, v komisi zasedali od počátku také zástupci VV. Svým současným postojem VV zpochybňují již jednou vyjednanou a také svými podpisy potvrzenou dohodu. Odklad celé vyrovnání s církvemi jen prodraží,“ tlumočila pro KT názor TOP 09 ministryně kultury Alena Hanáková. OBCE: BLOKOVANÝ MAJETEK CÍRKVÍ NÁM BRÁNÍ V ROZVOJI Průtahy s navracením komunisty zabaveného církevního majetku zdaleka netrápí pouze církve – zájem na co nejrychlejším navrácení majetku církvím mají dnes přede-
vším obce. Těm nevyřešené majetkové vztahy komplikují každodenní život. „Máme zde státem chráněnou památku Dvůr křižovníků, který již desítky let chátrá. Nejprve chátral za komunistů coby státní statek, nyní chátrá, protože nemá majitele. Každý další rok váhání znamená další devastaci, která pak bude stát o to větší peníze na rekonstrukci,“ říká starostka Prahy-Slivence Jana Plamínková a dodává: „Druhý problém nastává, když se při jakýchkoli stavebních řízeních dotkneme některého zablokovaného církevního pozemku. Ke všemu potřebujete souhlas vlastníka, ale kdo je tady vlastníkem?“ ptá se starostka Slivence, jedné z padesáti obcí, jež kvůli blokovanému církevnímu majetku označují svou situaci za katastrofální. Celkový počet obcí, které mají kvůli nečinnosti státu v této oblasti problémy se svým rozvojem, se odhaduje na pět set. „Pokud stát ani dvacet tři let po revoluci nechce normální majetkovou držbu nastolit, nechť to řekne rovnou a majetky církví znárodní. Nebudeme pak sice právním státem, ale aspoň bude jasno. Pokud chce nor-
mální poměry nastolit, ať už konečně koná,“ zlobí se starostka Plamínková. CÍRKVE UMÍ HOSPODAŘIT Podle dosavadní dohody koalice s církvemi má stát v rozmezí třiceti let vyplatit církvím a náboženským společnostem 59 miliard korun, přičemž má být brána v úvahu inflace. Církve by rovněž měly dostat nazpět 56 procent majetku zabaveného komunisty. Jedním z cílů majetkového vyrovnání je tak ukončení státního financování církví. Na církve klade vládou připravovaný návrh nemalé nároky. Přesto řada případů z praxe ukazuje, že se navracení majetku obávat nemusejí. Za všechny lze uvést Zábřeh na Moravě, kde tamní děkanství úspěšně spravuje čtyři farnosti, které jsou už nyní vlastníky lesních porostů. Díky dobrému hospodaření se tu podařilo získat finanční prostředky jak na dokončení dlouholeté opravy kostela, tak i na podporu misií na Haiti. „Mám-li to povědět úplně jednoduše, lesy nás vytáhly z dluhů,“ uvedla pro KT účetní děkanátu Stanislava Bednářová. JIŘÍ PRINZ