Page 1

32

Ročník XXII / Cena 11 Kč

2. – 8. 8. 2011 / 19. NEDĚLE V MEZIDOBÍ

Uvnitř listu: příloha Perspektivy

4–5

3

I. PERSPEKTIVY: CHRÁM I ŽUMPA

BRITSKÁ MATKA TEREZA

TÉMA: POUTNÍ DENÍKY O současné oblibě poutních deníků, ale i o jejich pozoruhodných předchůdcích z doby barokní pojednává téma KT.

 Čeho se dopouštíme na českém  V Indii ji nazývají „Matkou Te- 

jazyce? Nad projevy i příčinami úpadku naší mateřštiny se zamýšlí sociolog Miloslav Petrusek.

rezou ze Sumanahalli“. Přesto se indické úřady rozhodly tuto britskou řeholnici vyhostit. Proč?

12

8 ČESKÝ KNÍŽE NA PŮDĚ Největší z obrazů sv. Václava ležel 160 let zapomenut na půdě. Nyní má být toto pozoruhodné dílo zpřístupněno veřejnosti.



SVĚDECTVÍ PAMĚTNÍKA Život Josefa Nosiadka několikrát doslova visel na tom nejtenčím vlásku, jak o tom vypráví v rozhovoru pro KT.



Archeologové hledají hrob sv. Filipa Senzační zpráva o nálezu hrobu sv. Filipa, jednoho z Ježíšových učedníků, proběhla minulý týden jak světovými, tak několika českými médii. Nález hrobu u Pamukkale v západním Turecku oznámil tým archeologů v čele s Italem Franceskem D‘Andriou. Odborníci ale varují, že pravost se určuje jen velmi těžko. „S jistotou dodnes neznáme hrob ani jednoho z Ježíšových učedníků,“ říká teoložka Mireia Ryšková z Katolické teologické fakulty UK a vysvětluje, proč tomu tak je: „Tradice úcty k mučedníkům i jiným zemřelým vzniká až ve 2. století n. l. Předtím byli křesťané naplněni očekáváním druhého příchodu Krista, o pohřbené se tedy nijak zvlášť nezajímali.“ Podle ní je velmi obtížné nalézt hroby učedníků, neboť se o nich nedochovaly téměř žádné záznamy. „Postupuje se většinou podle více či méně prvděpodobných domněnek s přihlédnutím ke konkrétní tradici,“ dodává Ryšková. Skeptický pohled potvrzuje i Petr Sommer z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Archeologie je podle něj vědou, která nedává jasné a stoprocentní odpovědi, spíše předkládá argumenty. „Někdy je pravděpodobnost poměrně vysoká, zvláště tam, kde se daný kult dlouhodobě pěstuje – jako například hrob sv. Václava v katedrále sv. Víta. Ale ani tam nemůže pravost potvrdit

Archeologové při práci. na sto procent,“ vysvětluje archeolog. V případě hrobu sv. Filipa bude podle něj závěrem bádání maximálně potvrzení toho, že hrob obsahuje ostatky člověka, který byl považován za apoštola Filipa a byl tak také uctíván. „Nějaký definitivní důkaz autenticity těchto ostatků si však zatím neumím představit. Přesto jsem zvědavý na to, zda bude výsledek vý-

Ilustrační snímek ČTK zkumu seriózně publikován, anebo jen vyšumí do ztracena jako senzace,“ říká Petr Sommer. Z několika zatím zjištěných indicií se opravdu zdá, že nalezený hrob patří osobě, které byla už velmi brzy vzdávána velká úcta. Před třemi lety byla u Pamukkale objevena cesta, kudy se ve starověku k dotyčnému hrobu ubírala mohutná procesí. Ny-

www.katyd.cz

Zkrachovalé farnosti svitla naděje

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Farnosti Trmice v litoměřické diecézi svitla naděje. V KT č. 9 jsme informovali o finančním krachu této farnosti, po němž následovalo zablokování jejího majetku a bylo zahájeno insolvenční řízení. Pomoci se nyní rozhodl kněz pražské arcidiecéze, který za odhadní cenu zhruba 2,9 milionu korun vykoupil trmickou faru včetně kaple sv. Jana Boska. „V insolvenčním řízení se může stát cokoliv a nikdo na nic čekat nebude. Majetek farnosti by tak mohl být rychle ztracen. Proto jsem se rozhodl pomoci,“ vysvětluje kněz, který faru odkoupil. KT jeho identitu zná, ale na jeho přání se ji rozhodl nezveřejnit. Minulou neděli se konala v Trmicích děkovná bohoslužba za záchranu fary. Po ní se její nový majitel setkal s místními farníky a dohodl s nimi podmínky užívání. „Žádné zvláštní podmínky si nekladu, jde mi jen o to, aby byl dům rozumně udržován a já neměl další starosti,“ dodal kněz s tím, že faru ponechá farnosti k volnému užívání. Trmický farář P. Jiří Voleský má ze záchrany fary velikou radost. „Nenapadlo mě, že by měl některý kněz tolik prostředků, proto mě to velmi překvapilo, ale

jsem za to moc vděčný,“ svěřil se P. Voleský a pokračoval: „Jednou po mši za mnou přišel do sakristie a chvíli jsme spolu mluvili. Pak přijel ještě několikrát a nakonec se rozhodl, že nám pomůže a faru koupí.“ Radost má i trmická farnice Ludmila Doubková. „Velmi mne potěšilo, že fara bude i nadále k dispozici. Už za biskupa Otčenáška jsem ji brala jako svůj druhý domov,“ vysvětlila farnice. Odkoupení fary přivítali též na litoměřickém biskupství. „Zatím nemáme moc informací, ale tento krok vítáme. Vážíme si velkorysosti a jsme rádi, že farnost bude mít alespoň nějaký opěrný bod,“ řekl KT generální vikář P. Stanislav Přibyl. On sám je spokojen i s dosavadním průběhem celého insolvenčního řízení, které považuje především za dobrou ochranu před věřiteli. Jinak by se podle něj mohlo stát, že věřitelé by farnost doslova vyrabovali. I přesto ale farnost ještě vyhráno nemá. V konkurzu stále zůstává trmický kostel, kostel a fara v Roudníkách, lesy, pozemky a řada movitých věcí. O záchranu kostela usiluje občanské sdružení „FIAT VOLUNTAS TUA“, ve kterém se angažují především farníci. (tok) Trmicím bude věnována i příloha v KT č. 35.

ní vědci objevili trojlodní baziliku z 5. století. Ta zakrývá římský hrob z prvního století. Nejedná se přitom o zahloubený hrob, nýbrž o sarkofág s bohatě zdobeným čelem. Případnou pravost naznačuje i Eusebiova Církevní historie ze 4. století. V ní stojí, že „v Asii září dvě hvězdy – Jan, pohřbený v Efezu, a Filip, jenž odpočívá v Hierapoli“. (tok)

V pražské katedrále se modlili za oběti v Norsku Ekumenická bohoslužba za oběti vražedného útoku v Norsku proběhla v pátek 29. července v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Věřící se shromáždili ke společným modlitbám týden po tragických událostech. Bohoslužby se zúčastnili také představitelé norské ambasády a turisté z postižené země. Celkem se zde sešlo zhruba 700 lidí a během bohoslužby zazněla i jména všech 77 obětí vraždícího střelce. Někteří přišli v národních krojích v kombinaci černé, bílé a červené barvy, jiní do chrámu směřovali s vlajkami. Evangelický kazatel Karel Šimr se ve své promluvě zamyslel nad podobenstvím o ječmeni a plevelu, které lze vztáhnout i k tragédii v norské metropoli. Atentátník, který si oblékl policejní uniformu, byl podle kazatele někým, komu bychom chtěli důvěřovat. Zločinec se zároveň odvolával na hodnoty, jež jsou blízké i křesťanům. „Každá víra na sebe může vzít podobu ideologie. Přesto to není důvod tyto hodnoty opustit. Právě naopak. Jsme tu dnes proto, abychom vyjádřili sounáležitost

s těmi, kteří se stali obětí zla. Ale jsme zde také proto, abychom vzdali úctu norskému národu, který si tváří v tvář nenávisti, zlobě a krutosti zachoval otevřenost, laskavost a lidskost. A také důvěru, která byla tak těžce poraněna,“ zdůraznil význam setkání Karel Šimr. V podobném duchu se vyjádřil i pražský arcibiskup Dominik Duka. „Je to signál soucitu a solidarity, ale také vyjádření ‚ne‘ k závisti a nenávisti, kterým podlehl ten, jenž se stal útočníkem a připravil o život desítky především mladých lidí. Uvědomujeme si, že pro Norské království je to opravdu bolestná událost,“ řekl český primas. Zástupkyně norského velvyslanectví Tijana Nilsenová ve své promluvě v závěru bohoslužby přemáhala pláč, když děkovala všem, kdo její zemi v těchto těžkých dnech vyjadřují svou podporu. Vzpomínala na to, jak hned v sobotu ráno, den po útoku, pokládali zcela neznámí lidé před velvyslanectvím Norského království květiny. „Můj smutek našel svého krajana, někoho, s kým se lze podělit o bolest,“ řekla doslova Nilsenová. (čbk, hav)

32-prvni  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you