MVP Mag 05/09 by Kamil Rynes

BASEBALL / SOFTBALL POZEMNÍ HOKEJ / LAKROS / BOXLAKROS

ČERVENEC 2009 CENA: 59 KČ | EUR 2,60

PŘED

PLAT NÉ JIŽ OD 2 36 K Č VÍCE NA W.M VPM AG.C

EXTRALIGOVÉ DĚNÍ V BASEBALLU MZLU

PBT

strana 22

MZLU

BASEBALL KLUB BRNO

PRAŽSKÝ BASEBALLOVÝ TÝDEN strana 18

SVĚTOVÝ POHÁR KADETEK OČIMA POŘADATELE

strana 66

RAKOVNÍK SPLNIL ÚLOHU FAVORITA

strana 36

ŽENY MÍŘÍ DO ŠPANĚLSKA

MS V ŽENSKÉM LAKROSU

ČESKÁ SOFTBALLOVÁ strana 68

PRAŽSKÝ SOFTBALLOVÝ TÝDEN

REPREZENTACE

- PŘÍPRAVY VRCHOLÍ -

NY METS

CO NOVÉHO ZA MOŘEM?

www.mvpmag.cz

STRANA 58

strana 42

BASEBALL MLB 4 NEPŘÍZEŇ OSUDU JIMA ABBOTTA 7 BEZRADNÝ JOE 8 CITI FIELD 10 VZESTUP A PÁD LEGEND JEDNÉ GENERACE 12 VÍTE, CO JE RYCHLOST? 13 SUPERNADHAZOVAČ BASEBALL ČR 14 OLYMPIA BLANSKO 16 KADETI LADÍ FORMU 18 PRAŽSKÝ BASEBALLOVÝ TÝDEN 21 MČR MLADŠÍCH ŽÁKŮ 2009 22 EXTRALIGOVÉ DĚNÍ 26 OKÉNKO ČBA 28 STRIKE ZÓNA 31 HISTORICKÉ OKÉNKO 32 DRUHY NADHOZŮ POZEMNÍ HOKEJ 34 BLOEMENDAAL KRÁLEM EVROPY 35 VELKÁ RODINA Z PLZNĚ 36 RAKOVNÍK SPLNIL ÚLOHU FAVORITA 38 PENALTY POTOPILY SLAVII BOXLAKROS 40 CO NOVÉHO ZA MOŘEM 42 MS V ŽENSKÉM LAKROSU ZÁBAVA 44 KŘÍŽOVKY A VTIPY 46 KOUZELNÁ PÁLKA RADY NÁVODY TIPY A TRIKY 47 STRES 48 POSILOVÁNÍ TRÉNINKOVÉ METODY SOFTBALL 50 ROBUR 52 SOFTBALLOVÁ LÍHEŇ 54 EXTRALIGA DOSPĚLA K LETNÍ PŘESTÁVCE 58 ČESKÁ SOFTBALLOVÁ REPREZENTACE 61 NEJLEPŠÍ JUNIORY MÁ SPECTRUM PRAHA 62 JAK SE VYVÍJÍ EXTRALIGA ŽEN 66 YWC OČIMA POŘADATELE 68 ŽENY MÍŘÍ DO ŠPANĚLSKA 70 ŽENSKÉ VÝBĚRY 72 PRAŽSKÝ SOFTBALLOVÝ TÝDEN

REDAKCE Šéfredaktor Kamil Ryneš kamil.rynes@mvpmag.cz Zástupce šéfredaktora Kamil Ryneš ml. rynes.k@mvpmag.cz

Boxlakros USA

Graﬁka Jan Moťka jan.motka@mvpmag.cz

Pavel Semerák

Distribuce David Mertl david.mertl@mvpmag.cz

Pozemní hokej

Inzerce Ota Malý ota.malý@mvpmag.cz Redaktoři DDM BOFFIS TUTI

Překlady Petra Kodetová Diplomovaný fyzioterapeut Pavel Szekely fyzio@mvpmag.cz Diplomovaný kondiční trenér Ivan Klein trener@mvpmag.cz Všechna práva vyhrazena MVPmag je ochranná známka

OPRAVY ZE 4. ČÍSLA RADOTÍNSKÝ BOJOVNÍK - celé jméno PAVEL HLINKA (v textu pouze Pavel) ALL STAR GAME - UTKÁNÍ SKONČILO ZA STAVU 6:7 (v textu 5:6) POSILOVÁNÍ, TRÉNINKOVÉ METODY - SLOUŽÍ PRO HRÁČE BASEBALLU I SOFTBALLU (v textu zmíněno pouze o softballu)

Stálí spolupracovníci MLB USA Radek Smekal

Cena výtisku 59 Kč MK ČR E 18730 ISSN 1803-7240

VYDÁNÍ 5. ROČNÍK I.

Ostatní

J.R.Verdel, T.Jakešová, J.Janda, J.Vančura, T.Sýkora M.Hanus, M.Koloc Foto MVPmag, P.Semerák,T.Sýkora, S.Smysl, I.Klein, Michal Hanuš, Petr Stříbrcký, Jan Bodnár, Petr Kotala, Martin Dostál, M.Haltuchová, M.Koloc, A.Jungerová, H.Babická, J.Verbík, P.Křivák, P.Malá, A.Výborný, Proﬁmedia.cz Ilustrace, kresby Světlana Blechová (Nefertiti S) M. Ivanyna (Nick) Předplatné objednávky na www.mvpmag.cz Adresa redakce MVP mag Bystrá 761 Praha 9 Horní Počernice 193 00 Příspěvky, fotograﬁe a názory zasílejte na adresu redakce

mvpmag@mvpmag.cz

Vydává Kamil Ryneš IČO: 476 01 329 Toužimská 918/36a Praha 9 Kbely Vychází 10x ročně Toto číslo vyšlo 5. července 2009 další vyjde 5. srpna 2009

FOTO: TOMÁŠ SÝKORA

OBSAH

PARTNEŘI MVPmag

BASEBALL MLB

AUTOR: JAKUB JANDA

NEPŘÍZEŇ OSUDU

Americký nadhazovač Jim Abbott nadhazuje proti Nicarague v Pan-American Game.

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

JIMA ABBOTTA… Životní příběh Jima Abbotta je typickou ukázkou amerického snu – dodnes dojímá mnoho lidí. Odložme nyní empatické city a podívejme se na život legendy baseballu, která neokouzlovala jen čísly ve statistikách. Jim spatřil světlo světa roku 1967 v Michiganu (USA), bohužel díky genetické vadě se mu nevyvinulo celé zápěstí na pravé ruce. Talentovaný levoruký nadhazovač sice nebyl obdařen studijním nadáním, avšak vůle mu bylo naděleno více než dost. Zde se nabízí citovat jeho motto – ,,Najdi si něco, co opravdu miluješ, a bojuj za to celým svým srdcem.“ Na střední škole se díky své 4

píli dostal do týmu amerického fotbalu na postu quarterbacka (jako kapitán vybojoval mistrovský titul státu) a byl i školním esem mezi baseballovými nadhazovači. V roce 1985 si ho vybralo Toronto Blue Jays v 36. kole draftu (poměrně nízko), avšak místo podpisu profesionální smlouvy se Jim dále věnoval amatérskému zápolení na univerzitě ve svém rodném Michiganu. Na

vysoké škole strávil tři roky, získal dvakrát mistrovský titul univerzit a v jeho dvaceti letech mu byla udělena cena Jamese E. Sullivana – cena pro nejlepšího neprofesionálního atleta Spojených států. Mladý Jim se stal prvním baseballovým nadhazovačem v historii univerzitních sportů, který byl touto cenou oceněn. Ve stejném roce byl zvolen vlajkonošem americké výpra-

vy na Panamerických hrách, zatímco největším úspěchem jeho amatérské kariéry byl zisk zlaté olympijské medaile z roku 1988, kdy byl vítězným nadhazovačem ve ﬁnálovém klání. Jeho amatérský sportovní život byl veleúspěšný, za což vděčil zejména své píli a tréninkové zarputilosti. V roce 2007 byl uveden do Univerzitní síně slávy a zatímco jeho číslo, které nosil v té době na dresu – 31, nesmí již být v Michiganu nikým obléknuto. Po exkluzivní kariéře na univerzitě podepsal Abbott kontrakt s kalifornskými Angels (dnešní Los Angeles Angels of Anaheim), k jejichž majorleagovému týmu se připojil roku 1989. Velikou kuriozitou je, že neodehrál jediný zápas v minorleagové struktuře Andělů (systém farmářských – nižších profesionálních soutěží), přesto získal v sezóně dvanáct vítězství a byl zvolen pátým nejlepším nováčkem ročníku MLB. O dva roky později vyhrává osmnáct zápasů, což mu vynese třetí místo v Cy - Young Award hodnocení (viz květnový MVP MAG – cena pro nejlepšího nadhazovače ročníku MLB). Další rok již hraje za známější a úspěšnější New York Yankees a odháže svůj nejlepší zápas kariéry – nohitter (zápas, kdy soupeř neodpálí ani jeden dobrý odpal – hit) proti clevelandským Indiánům. Jim ukončil svou profesionální kariéru v roce 1999, když naposledy nadhazoval za

Milwaukee Brewers. Zajímavé bylo Jimovo řešení jeho handicapu, když nemohl nosit rukavici na pravé ruce jako každý, kdo hází levou rukou – při nadhazovacím pohybu svíral rukavici pro leváka na pahýlu své pravé končetiny, aby během dokončení nadhozu nechal svou házecí ruku vklouznout do svého jediného obranného prostředku. V případě, že odpal směřoval na něj, Jim ho chytl a poté odhodil rukavici s míčem na zem, míč z rukavice levou rukou vyjmul a rozehrál akci. I přes svůj velký handicap dokázal Jim perfektně bránit svůj post nadhazovače, a dokonce někdy i rozehrávat dvojauty! Videa jeho defenzivních akcí lze najít na Youtube.com po zadání jména Jim Abbott. Mnohé týmy se snažily využít jeho handicapu a více ulívat, avšak tato taktika byla vždy neefektivní, zejména díky Jimovým tréninkovým dávkám polaření. Největší nápor na Abbottovy ruce přišel v posled-

NEJKURIÓZNĚJŠÍ ZRANĚNÍ V HISTORII MLB » V roce 2005 si catcher Bostonu Doug Mirabelli půjčil pálku spoluhráče – známého siláka Davida Ortize. Výsledkem švihu s ultratěžkou pálkou bylo podvrknuté zápěstí, Mirabelli strávil 21 dní na marodce (DL – disabled list). » V roce 1986 byl skvělý zloděj met Vince Coleman (v roce 1985 ukradl 110 met a stanovil rekord pro nováčky soutěže) „sežrán plachtou“. Při potréninkové relaxaci na Busch Stadium v St. Louis jej přikryl mechanický systém zakrývání vnitřního pole – Colemanovi se podařilo zranit si koleno a přišel o celé playoff, včetně Světové série, v které měl být hvězdou. » V roce 2006 si tvrdě házející Joel Zumaya (jeho fastball byl změřen na 100 MPH) rozvinul zánět zápěstí, když doma po zápase ﬁnále Americké ligy (ALCS) úpěnlivě brnkal na kytaru při videohře Guitar Hero. Zumaya zmeškal díky zánětu tři zápasy play-off. » V roce 1994 si nadhazovač Milwaukee Brewers Steve Sparks vykloubil levé rameno, když se snažil vytrhnout stránku z telefonního seznamu během týmového meetingu před zápasem. » V sezóně 2004 byl nucen silák Chicaga Cubs

Sammy Sosa vynechat jeden zápas kvůli křečím zad, které byly vyvolány silným kýchnutím po vdechnutí antuky. » Na jaře 1990 musel nadhazovač Atlanty John Smoltz vynechat svůj start, když si popálil pravé předloktí při žehlení trička. Rozzuřený Smoltz incident dodnes popírá. » Closer Seattlu Kaz Sasaki strávil v roce 2003 dva měsíce na marodce, když si narazil několik žeber při tahání svého kufru do schodů v hotelu. » V sezóně 2004 si nadhazovač Pirátů Oliver Perez, frustrován svým výkonem na kopci a metami zdarma, vybral za oběť svého rozhořčení týmový koš na prádlo. Koš vyhrál, Perez strávil tři týdny na marodce se zlomeným palcem u nohy. » Pro nadhazovače New York Yankees Randyho Keislera nemohla být sezóna horší, když byl po operaci ramena poslán do nižšího farmářského týmu, kde měl potyčku s novináři. Vrchol všeho byl, když ho na zahradě jeho domu uštknul chřestýš a Randy musel vynechat zbytek sezóny úplně. » V roce 1987 si budoucí nejlepší zloděj met historie

ním roce jeho aktivní kariéry, když po přestupu do Národní ligy musel za Brewers pálit – v Národní lize není možné využívat služeb suplujícího pálkaře. I zde se bojovník Jim dokázal adaptovat a krom mnoha ulívek získal i dva hity. Abbott neměl nejvýraznější číselné výsledky – jeho statistiky (87 vítězství a 108 porážek, ERA 4.25 a 888 strikeotů) ho staví spíše do šedého průměru hráčů, kteří si kdy zahráli Major League. Na jeho životním příběhu je obdivována jeho statečnost a vůle čelit nepříznivému osudu. Místo paralympiády bojoval se svým postižením a dokázal se vyšplhat po žebříčku sportovní hierarchie až na absolutní vrchol – dosáhl desetileté účasti v Major League Baseball. Dnes jednačtyřicetiletý Jim se dal na dráhu motivačního řečníka, objíždí přednáškové sály a dodává sílu lidem, kteří bojují s postiženími, aby se nebáli bojovat a změnit svůj osud. Jim Abbott je důkazem toho, že i s nepřízní osudu se dá dosáhnout velkých cílů.

JIM

ABOTT

87 vítězství

108 porážek

ERA 4.25

888 strikeotů

Rickey Henderson vyslechl své, když musel tři dny léčit omrzliny, které si způsobil, když usnul s chladícím ledem na unaveném kotníku. » Adam Eaton, nadhazovač San Diega Padres, musel být hospitalizován a strávil několik týdnů v nemocnici, když si nařízl střevo při pokusu otevřít DVD přehrávač kapesním nožem. » Nadhazovač New York Yankees David Cone musel v roce 1998 vynechat svůj start, když mu matčin pes teriér Veronika nakousl prsteníček. » Kevin Brown, nadhazovač Yankees, strávil v roce 2004 na marodce měsíc poté, co si zlomil většinu prstů na levé ruce, když z frustrace vrazil pěstí do zdi dug-outu. » V sezóně 2005 si možný kandidát na cenu Nováček roku (Rookie of the year) Clint Barmes zranil rameno a zkrátil si tak sezónu, když upadl na jezdících schodech, když nesl nákup. Barmes později přiznal, že nesl ﬂákotu masa, kterou ulovil se spoluhráčem Toddem Heltonem. Ač výše uvedené případy zranění zní někdy až neuvěřitelně, můžeme si být jisti, že jsou pravdivé. Za jejich pravdivost ručí nejznámější severoamerický sportovní magazín – Sports Illustrated. Zdroj: Americký sportovní časopis Sports Ilustrated 5

BASEBALL MLB

AUTOR: JAKUB JANDA

ROOKIE OF THE YEAR

NA OBRÁZKU DUSTIN PEDROIA

ANEB CENA JACKIEHO ROBINSONA Již od roku 1947 uděluje Asociace baseballových novinářů cenu nejlepšímu nováčkovi každé ligy, na počest prvního oceněného – Jackieho Robinsona – prvního černocha mezi bílými hráči. Během prvního udělování cen ještě nebyl pevně stanoven systém, avšak od roku 1957 se za nováčka („Rookie“) považuje hráč, který v minulém ročníku nešel více

než 75krát na pálku nebo nenadhazoval více než 45 směn. Limit se později posunul na 130 pálkařských startů, 50 odházených inningů a nejvíce 45 dní na aktivní soupisce majorleagového týmu před prvním zářím. Od roku 1980 se systém volby ustálil – každý volitel napíše tři nováčky – první dostane pět bodů, druhý tři, třetí jeden. Před rokem 1980 psal každý volitel jen jednoho hráče. Původně, v letech 1940 až 1947, se cena jmenovala J. Louis Comiskey Award, na počest osvíceného vlastníka Chicaga White Sox, avšak jak již bylo výše uvedeno, po hrdinném černochovi byla přejmenována a na samotné plaketě je Robinson zpodobněn

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

při obětavém skluzu. Od roku 1947 se cena uděluje vždy jednomu nováčkovi z každé ligy, čímž je dokázána částečná autonomie Americké i Národní ligy. V roce 1995 byla ve Spojených státech vedena vášnivá debata, zdali mohou hráči s předchozí profesionální zkušeností získat cenu Rookie of the Year. Příkladem mohou být Hideo Nomo, Suzuki Ichiro a Hideki Matsui, kteří strávili několik sezón ve vrcholném japonském profesionálním baseballu a měli tak jednoznačný náskok nad hráči, kteří právě prorostli minorleagovým systémem po draftu na univerzitě. Nejstarším nováčkem byl dvaatřicetiletý Sam Jethroe, jenž získal cenu v roce 1950.

AUTOR: RADEK SMEKAL

„BEZRADNÝ JOE“ JOSEPH PAUL TORRE

Narozen: 18. července 1940 v Brooklynu v New Yorku. Hráčská kariéra: Milwaukee Braves / Atlanta Braves (1960–1968), St. Louis Cardinals (1969-1974) , New York Mets (1975–1977). Manažerská kariéra: New York Mets (1977–1981), Atlanta Braves (1982–1984), St. Louis Cardinals (1990–1995), New York Yankees (1996–2007) – s Yankees vyhrál 10x Americkou Východní divizi, 6x Americkou ligu a 4x Světovou sérii MLB – celkem měl tým pod jeho vedením úspěšnost 0,605, nyní koučuje Los Angeles Dodgers (2008-?).

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

LEGENDA, KTERÁ

BRZY SKONČÍ Měl svůj odchod do důchodu krásně vymyšlený. Jeho poslední zápas v roli trenéra se měl uskutečnit loni na starém stadionu Yankees a s jeho zbouráním měl přijít i jeho konec. Jenomže život mu vymyslel jinou cestu. Kouč Joe Torre místo toho, aby vzal v neděli manželku na oběd nebo povzbuzoval třináctiletou dceru na softballu, neustále rozdává signály a vymýšlí taktické manévry na lavičce. Jeden z nejlepších stratégů historie MLB už druhým rokem vede Los Angeles Dodgers a dělá to na Dodger Stadium dobře. A je docela reálné že letošní sezóna je skutečně jeho poslední. „Je to možné,“ přikývl rodák z Brooklynu, který oslavil 69. narozeniny a je nejstarším trenérem v soutěži. K důchodu stačí jediné, aby Dodgers vyhráli ligu – tedy Světovou sérii. „Byl bych šokovaný, kdyby tady ještě za rok nebyl, protože je uvolněnější než v Yankees,“ mínil Larry Bowa, asistent trenéra Dodgers. Torre má s Los Angeles smlouvu do roku 2011. Pokud letos Dodgers postoupí do play-off, pak Torre dovede svůj tým do nadstavbové části po 14. z 15 posledních sezón, čímž vyrovná rekord Bobby Coxe z Atlanty Braves. A ještě jedna zajímavá statistika o magickém Joeovi. Nikdo jiný v historii MLB nedokázal jako hráč nasbírat 2000 odpalů a poté jako hlavní manažer dovést svůj tým k 2000 výhrám. To je současný Joe Torre. Slavný a uznávaný trenér. Ale vždycky tomu tak nebylo.

V Bronxu zvedlo jeho uvedení do funkce hlavního kouče na podzim roku 1995 vlnu odporu. „Bezradný Joe!“ titulkovaly jeho příchod noviny a média i fanoušci si shodně mysleli, že to byl totální úlet. Torre totiž předtím vedl tři týmy, v kterých jako hráč působil, New York Mets, Atlantu Braves a St. Louis Cardinals, ale bez úspěchů. A proto se čekalo, že dopadne stejně jako jeho předchůdci a majitel George Steinbrenner ho vyhodí. Chyba lávky. Torre vydržel na lavičce Yankees 12 let, což je druhé nejdelší období po uznávaném Joe McCarthym. „Vždycky zůstal sám sebou, pořád byl stejný, v dobrých i špatných časech, a to je jeho klíč k úspěchu. Má ideální mentalitu, tu manažerskou,“ řekl o něm Derek Jeter. V prvních pěti sezónách s týmem získal Torre čtyři triumfy, premiérový v roce 1996, což bylo pro Yankees poprvé od roku 1981. Další tři v řadě v letech 1998–2000. Jenomže pak se mu navzdory největšímu rozpočtu ligy další přidat nepodařilo. Vedení týmu mu tak přes předchozí nesporné úspěchy nabídlo jen roční smlouvu. Torre si měl v základní gáži vydělat pět milionů dolarů, s bonusem milion za každé kolo play-off. Jenomže pro něj to byla

potupa, a proto uraženě odmítl. „Respektujeme jeho rozhodnutí, pro New York Yankees je čas jít dál,“ uvedl stroze prezident týmu Randy Levine. Mnozí nazvali Torreho zpupným lakomcem. On se ale jako trpělivý muž dokázal vždy vcítit do potřeb Yankees a vydržet tlak, který je na jeden nejbohatších týmu každý den kladen. I proto měl být v New Yorku oceněn, a ne ponížen. Yankees má přesto pořád a navěky v krvi. Vždyť současný trenér týmu Joe Girardi pod ním hrál a zároveň se učil jeho trenérským schopnostem. Má blízký vztah s mnoha hráči, a tak není divu, že sleduje výsledky a výkony Yankees na dálku. „Samozřejmě mě to zajímá. Moc dobře vím, že když jsou v LA čtyři odpoledne, tak v New Yorku už se hraje,“ usmál se. A o svém působení v Bronxu napsal i knihu. Společně s Tomem Verduccim ji nazvali „Roky s Yankees“ a vyšla v únoru 2009. Odhaluje v ní zákulisí a hodně lidí ho kritizovalo. „Nepálím tím mosty. Když mluvím o tom, co se dělo v šatně, v klubovně, tak se nedotýkám žádného citlivého tématu, alespoň si to myslím,“ obhajoval Torre svoji knihu, v které mimo jiné uvedl, že hráči si změnili přezdívku nejbohatšího hráče ligy Alexe Rodrigueze z A-Rod na A-Fraud (něco jako Alex Podvodník, protože přiznal, že dopoval, pozn. red.). Po odchodu z Yankees se zdálo, že Torre skončil. Jenomže on přijal nabídku Los Angeles Dodgers. „Říkal jsem si, jestli ještě dokáži koučovat pro radost. To byla motivace,“ řekl. Navíc dostal roční plat 4,3 milionu za rok, což je nejvíc v lize. Hned loni, v první sezóně u týmu, se ukázalo, jak dobře vynaložené peníze to jsou. Zatímco Yankees pod Girardim nepostoupili do play-off, Dodgers s Torrem získali divizní titul. A letos? Že se ptáte. Jsou v MLB jedni z nejlepších. „Bál jsem se, jestli už na to nejsem moc starý, ale opravdu mě to moc baví. Snažil jsem se tady tomu dostat pod kůži. Důležité je pochopit, co a jak funguje, a měl jsem štěstí, že mi to jde. Užívám si to a moc, ale nebojte se, na dalších deset let nemyslím. Taky mám rodinu,“ uklidňoval Torre. Ani přes předešlé parádní sezóny v Yankees nepočítal, že před ním všichni padnou v Dodgers na zadek. „Sláva z New Yorku nic neznamená, nic díky tomu nemám garantováno. Nikdy jsem si nemyslel, že mám na všechno rozum,“ řekl s pokorou. „Vždy je to o hráčích a jejich reakcích na záměr trenéra,“ doplnil. Vraťme se na začátek. Je možné, že letošní sezóna je jeho poslední. Ale ani on sám to ještě neví, vždyť ani jeho třetí žena na tuto otázku nezná odpověď. „Když jsem se jí na to ptal, tak řekla: ‚Je to ještě pro tebe?‘ A já odvětil: ‚Nevím. Možná.‘“ Uvidíme v říjnu, až skončí MLB, co bude s Torrem dál. TRENÉŘI S NEJVÍCE VÝHRAMI V MLB (K 19. ČERVNU 2009)

1. Connie Mack 3731 2. John McGraw 2763 3. Tony La Russa 2497 4 Bobby Cox 2357 5. Joe Torre 2195 6. Sparky Anderson 2194 7

BASEBALL MLB

AUTOR: JAKUB JANDA

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

NEW YORK METS

CITI FIELD Po otevření Yankee Stadium by se zdálo, že celý New York chodí jen na zápasy Yankees. Byli bychom ale na omylu, pokud bychom zavírali oči před novostavbou „věčně druhých“ New York Mets. Možná díky faktu, že se Mets a Yankees nepotkají v rámci Východní divize Americké ligy, poněvadž Yankees hrají Americkou ligu (ta, kde se používá výhod suplujícího pálkaře) a Mets Národní ligu (ta, v které i nadhazovač chodí na pálku), můžeme sledovat obrovskou rivalitu. Soupeřivost obou týmů vyvrcholí několikrát ročně, když se v rámci tzv. Subway series (název naráží na skutečnost, že oba stadiony leží na stanici newyorkského metra) utkají během meziligových klání (tzv. Interleague play). V novodobé historii baseballu se rivalita stala předmětem pozornosti zejména v roce 2000, když se oba kluby střetly ve Světové sérii, v níž byli nakonec šťastnější o něco slavnější Yankees. Samotný nový stadion, známý světu pod názvem Citi Field (podle generálního sponzora – ﬁnanční sku8

piny Citigroup), byl postaven do malebného prostředí čtvrti Queens – jaký kontrast s kdysi divokým Brooklynem, kde leží Yankee Stadium. Středisko baseballu bylo dostavěno těsně před začátkem sezóny 2009, má sloužit jako domov majorleagového týmu Mets. Zejména díky novostavbě jsou Mets hlavním favoritem na zisk pořadatelství All-Star game v roce 2013. Původní domov týmu, Shea Stadium, byl postaven v roce 1964, a tak již mnoho hlasů volalo po novém letovisku. Vedení města svolilo k projektu nového multifunkčního stadionu, který měl být původně využit pro úvodní ceremoniál a soutěže případných olympijských her v roce 2012, které však nakonec vyhrál Londýn (jaká škoda pro baseball!). Když byl v listopadu 2006 proveden první výkop, nikdo netušil, že dvaačtyřicetitisícový sportovní palác

bude stát 900 milionů dolarů. Díky velké investici ze strany města New York je klub Mets smluvně vázán k setrvání ve městě do roku 2049. Přestože je kapacita nové stavby o 15 000 míst menší, než byla u Shea Stadium, je zde viditelný trend, který je dodržován při stavbách stadionů třetího tisíciletí – komfort diváků je důležitější než přehnaná masovost. Zajímavostí je například Homerunové jablko (Home Run Apple), což je veliký neonový předmět tvaru jablka, který začne zuřivě světélkovat, když hráč domácích Mets odpálí homerun. Důležitou součástí ceremoniálních struktur je jistě i Rotunda Jackieho Robinsona, což je muzeum legendy tohoto sportu, který byl prvním černochem mezi bílými profesionály. Z dalších pikantností, které se už na novém stadionu stihly odehrát, můžeme vybrat – první hit, který byl

odpálen při oficiálním zápase MLB byl hned homerun – odpálil ho Jody Gerut ze San Diega Padres. Dne 17. dubna 2009 zde odpálil Gary Sheffield svůj homerun – nebyl však ledajaký – nesl číslo 500 v Garyho majorleagové kariéře. Nebaseballovou zajímavostí je, že stadion bude sloužit jako kulisa pro natáčení celovečerního filmu Ošklivka Betty.

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

UMÍSTĚNÍ 126th St. & Roosevelt Ave. Flushing, New York 11368

POLOŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAMENE 13. listopadu 2006

OTEVŘENÍ 29. března 2009 (zápas univerzit) 3. dubna 2009 (exhibice) 13. dubna 2009 (MLB)

VLASTNÍK New York Mets

POVRCH

STADION

SHEA STADIUM

CITI FIELD

OTEVŘENÍ

17. dubna 1964

3 . dubna 2009

KAPACITA

57,333

42,000

RESTAURACE (CELKOVÁ KAPACITA)

2 (528)

4 (3,334)

TÝMOVÉ PROSTORY

240 m2

669 m2

568

646

(57333 / 568) = 101

(42500 / 646) = 65.8

Left field line - 338 Left field 1 - 358 Left Field 2 - 371 Left center - 396 Center field - 410 Right center - 396 Right field 2 - 371 Right field 1 - 358 Right field line- 338

Left field line - 335 Left field - 364 Left center - 379 Center field - 408 Right center - 415 Right field - 383 Right field line- 330

POČET TOALET SEDADLA/TOALETY VÝTAHY

ROZMĚRY HŘIŠTĚ (VE STOPÁCH)

umělá tráva

CENA STAVBY 900 milionů dolarů

KAPACITA 41,800

TÝMY: New York Mets (MLB) FOTO: PROFIMEDIA.CZ

BASEBALL MLB

AUTOR: JAKUB JANDA

P U T VZES

D Á AP LEGEND

ERA N E G É N JED

završit svůj průlet Minor Leagues a 15. května 1984 si odbýt svůj majorleagový debut. Po podepsání smlouvy byl Ramirez vyslán do nižších profesionálních soutěží, kde v roce 1993 získal ocenění „Minorleagový hráč roku“. Pro Rogera byl přelomovým rok 1986, když si čtyřiadvaceti vítězstvími zařídil jistotu ceny MVP a CyYoung Award. Díky Clemensově heroickému výkonu se Boston dostal až do Světové série, avšak nadhazovačovo ego si začalo říkat o svou popularitu – král homerunářů, uznávaný Hank

Jak to vše začalo? Podíváme se v paralelním dvojpříběhu na životní vzestupy a pády obou ikon. Roger se narodil v roce 1962 v Ohiu, jeho rodiče se velmi brzo rozvedli a budoucí skvělý nadhazovač ztratil v deseti letech otce nadobro. Clemens se sice stal objektem zájmu skautů Phillies a Twins během svého posledního roku na střední škole, avšak stejně nebyl podepsán, a tak se odebral na univerzitu. Ramirez se narodil o deset let později než Clemens, v roce 1972 spatřil světlo světa v San MANNY RA MIREZ Domingu v Dominikánské republice. Během Mannyho studií na střední v New Yorku byl jeho veliký talent sledován skauty, třínásobná účast ve výběru státu New York a následné vyhlášení nejlepším středoškolským atletem New Yorku v roce 1991 (pálkařský průměr .615, 14 homerunů v dvaadvaceti zápasech) vedlo k podpisu kontraktu s Cleveland Indians. Clemens si na Texaské univerzitě užil své, za dvě sezóny získal 25 vítězství a jen 7 porážek, když vedl Longhorny k titulu v Univerzitní světové sérii roku 1983. Stejného roku je draftován a následně podepsán Bostonem Red Sox, aby o rok později mohl úspěšně 10

Dvě superhvězdy moderního baseballu – Manny Ramirez a Roger Clemens – mají několik společných jmenovatelů. Oba dva dokázali dominovat svým protějškům – Clemens z nadhazovacího kopce a Ramirez z pálkařského boxu. Během své kariéry si takřka jistě zajistili místo v Síni slávy, avšak v poslední době se objevil další jmenovatel – doping.

Aaron, prohlásil, že by nadhazovači neměli vyhrávat ceny MVP, když mají vlastní Cy-Young Award. „Treﬁl bych ho fastem do hlavy, kdyby ještě hrál,“ prohlásil Clemens. Po akvizici Ramireze si Indiáni z Clevelandu nemohli stěžovat – Manny byl druhý v hlasování o nováčkovi roku, v roce 1995 si zahrál svoji první All-Star Game a získal cenu Silver Slugger – pro nejsilnějšího pálkaře na každém postu. Hvězdný pálkař nastartoval svou kariéru opravdu naplno, za sedm let v dresu Indiánů (1993–2000) posbíral 236 odpalů za oplocení a 804 RBI (bodů stažených odpalem), v sezóně 1998 vyslal dokonce 45 odpalů mimo hrací plochu, čímž si vytvořil osobní rekord. V následujícím ročníku

FOTO: PROF

IMEDIA.CZ

DIA.C

FIME stáhnul svými odpaly : PRO FOTO dokonce 165 doběhů (nejvíce v historii MLB od roku 1938) a hned dvakrát si zahrál ve Světové sérii (1995 a 1997). Clemens se stal také superhvězdou, když 29. dubna 1986 zaznamenal dvacet strikeoutů a podle expertů se změnil z „házeče“ (thrower) na nadhazovače (pitcher). Roger nasbíral do svého odchodu v roce 1996 celkem 192 vítězství a nikdo od té doby neoblékl jeho číslo 21. Dalším stupněm v kariéře obou rodících se ikon byly důležité přestupy – Ramirez podepisuje v prosinci 2000 osmiletou smlouvu ve výši 160 milionů dolarů s Bostonem Red Sox. Clemens se v posledních letech své smlouvy nepotkal se svou obvykle úžasnou formou (40 vítězství – 39 porážek), a tak podepisuje čtyřletou smlouvu na 40 milionů dolarů s Torontem Blue Jays. Manny se skvěle uvedl, když opět vedl většinu pálkařských statistik, avšak na povrch začaly vyplouvat i jiné faktory provázející jeho kariéru. V roce 2003 měl Manny zánět hltanu, kvůli kterému zmeškal několik zápasů, avšak byl spatřen na baru ve městě. Bostonem se začaly šířit fámy o možné výměně Ramireze, avšak v další – historické –sezóně 2004 se Manny všem odvděčil, když svými skvělými pálkařskými výsledky (43HR, .613 SLG, 1009 OPS, 82BB, 108R a BA .308) dotáhl Red Sox k historickému triumfu. Boston mohl litovat, že prodal Clemense do Toronta, jelikož Roger vyhrál v následujících dvou sezónách Triple-crown (nejlepší ERA, W, strikeouty) a získal dvě Cy-Young Awards. Veleúspěšného nadhazovače si všímají bohatí Yankees, kterým Roger pomůže vyhrát tituly v letech 1999 a 2000. V dalších sezónách je silný pravák oporou Bomberů z Bronxu, další tři roky dotáhne tým do play-off. Manny dále dodržoval své hodnoty, když byl předním pálkařem Major League a táhl Red Sox k dalším úspěchům, což vedlo k vítězství ve Světové sérii v roce 2007. Ramirez se stal chodící legendou, což však notně podpořilo jeho ego, které si začalo dovolovat. Přestože v sezóně 2008 vstoupil do

ROGE

elitního klubu hráčů s pěti sty homeruny, v květnu téhož roku se popral se spoluhráčem přímo na střídačce a dusno v clubhouse se začalo stupňovat. Po pár týdnech napadl sekretářku, za což se později omluvil. Konečně, 31. srpna, byl Manny vyměněn do Los Angeles Dodgers v rámci třísměrné dohody mezi Pittsburgem, Bostonem a Dodgers. Ramirez se okamžitě probudil, stal se hráčem měsíce srpna a dotáhl Dodgers do play-off. Po sezóně se stal volným agentem, aby se po dlouhém vyjednávání uvolil k podpisu dvouleté smlouvy na 45 milionů dolarů. Legenda nadhazovačů se připojila mezi ikony sportu, které také měly 300 vítězství a 4000 strikeoutů na kontě, avšak Yankees se již zdál být starý. Zájem o něj projeviliHouston Astros , takže se pravák vrátil do svého rodného města. Návrat v něm probudil novou krev, Clemens získal svou rekordní sedmou Cy-Young Award (ve 42 letech se stal nejstarším držitelem trofeje), což nakonec přesvědčilo Yankees, kteří mu nabídli 22milionový kontrakt na sezónu 2007. Pětačtyřiceti-

R CLE

MENS

letý Clemens přijal v květnu a svůj poslední nadhoz v Major League hodil v říjnu 2007, kdy opět dovedl Yankees do play-off. Roger Clemens je jasným kandidátem do Síně slávy, avšak v posledních letech se objevily nové skutečnosti. Clemens je trestně stíhán kvůli podezření, že lhal před Velkou porotou ohledně své dopingové minulosti (byl zmíněn v tzv. Mitchell Reportu – rozsáhlé vyšetřovací zprávě o používání dopingu v MLB). Jméno baseballové ikony je nenávratně pošpiněno, následující měsíce ukáží, kde stojí pravda – vypracoval se Clemens svou pílí, nebo si pomohl nedovolenými prostředky? Manny Ramirez si užíval famózního vstupu do sezóny, 7. května 2009 však proběhla všemi světovými médii šokující zpráva – Manny neprošel dopingovým testem. Následující testování potvrdilo užití PED (Performance Enhancing Drugs – zakázané podpůrné prostředky). Ramirez se omlouvá celému světu a přiznává se, avšak tvrdí, že mu je doktor podstrčil. Ikony sportu se najednou stávají štvanci, které honí po soudech, a svět bude napjatě čekat, na čí straně je pravda. Pověst a špatný příklad však v myslích fanoušků zůstanou.

www.kvrezac.cz

SÍTĚ

BASEBALL MLB

AUTOR: JAKUB JANDA

VÍTE, CO JE

RYCHLOST?

Magazín MVP přináší článek o nejrychlejších nadhozech, které kdy byly hozeny směrem k pálkaři na zemském povrchu. V následujících řádcích se dozvíte, kdo je uznáván za nejrychlejšího nadhazovače na světě, kdo je schopen házet neuvěřitelně rychle pravidelně a zdali se dnes háže rychleji než dříve. Vzhledem k popularitě baseballu zejména ve Spojených státech je tento sport předmětem zajímavých vědeckých studií. Zopakujme si fakta, tentokrát o nadhazování baseballového míče. Nadhazovač baseballu vysílá míč o hmotnosti 5 uncí (142 gramů) ze vzdálenosti 60 stop a 6 palců (18,44 m) směrem k pálkaři. Předmětem našeho zájmu je rychlost míče – vzhledem k americkému systému jednotek se udává v mílích za hodinu (MPH – miles per hour) – jedna míle za hodinu je rovna 1,609 km/h, tedy známé číslo 90 MPH je rovno 144,8 km/h. Pro baseballové experty je zajímavá rychlost nadhozů, nutno podotknout, že rychlost rovného nadhozu – fastballu. O té se teď budeme bavit. V nejlepší lize na světě – Major League Baseball – se rychlost nadhozů pohybuje průměrně právě kolem již zmiňovaných 90 MPH, ovšem najdeme zde i výjimky směrem nahoru i dolů. Začneme-li odspodu, za nejpomalejšího nadhazovače současné MLB je považován šestačtyřicetiletý Jamie Moyer, levák z Philadelphie, jehož fastball se pohybuje kolem 82 MPH, což ovšem kompenzuje skvělými technickými nadhozy a perfektní přesností. Jamie byl členem týmu Phillies, který vloni vyhrál Světovou sérii. I to ukazuje na skutečnost, že rychlost fastballu není jediným kritériem při hodnocení nadhazovače. Dalším „unikátem“ je bostonský Tim Wakeﬁeld, jehož knuckleball (zvláštní technický nadhoz, který nemá rotaci a je velice obtížné ho kvůli jeho plachtivému letu zasáhnout) je pravidelně měARMANDO BENITEZ

řen kolem 75 MPH. Experti však tvrdí, že Wakefield se za mezi nadhazovače nedá považovat, ovšem slova nic nemění na tom, že ve svých dvaačtyřiceti letech je stále důležitým členem nadhazovačské rotace Bostonu Red Sox. Podíváme-li se směrem nahoru, pak uslyšíme až neuvěřitelná čísla. Vzhledem k tomu, že za posledFOTO: PROFIMEDIA.CZ ních pětadvacet let se používání radaru (zařízení na přesné měření nadhozeného míče) stalo takřka běžnou záležitostí, můžeme se bavit o přesných a potvrditelných číslech. Ano, po světě chodí lidé, kteří jsou schopni nadhodit 142gramový míček rychlostí 100 mil za hodinu. V překladu to znamená 161 km/h, což je 45 m/s, to znamená, že pálkař má 0,4 sekundy na zjištění, zda se jedná o dobrý či špatný nadhoz (strike či ball), zda jde o rovný či technický nadhoz, zda na něj budou

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

švihat, a konečně, na zasažení nadhozeného míče pálkou. Po této řeči čísel si ještě musíme uvědomit, že pálení baseballového míče je považováno za nejtěžší dovednost ze všech sportů na světě. Joel Zumaya je v současné době nejrychlejším nadhazovačem, radar ukazuje pravidelně při jeho nadhozech kolem 100 MPH, při playoff v roce 2007 mu bylo však naměřeno na vyprodaném Yankee Stadionu 104 MPH.

SEZNAM NEJRYCHLEJŠÍCH ZAZNAMENANÝCH NADHOZŮ V HISTORII BASEBALLU

NADHAZOVAČ

JOEL ZUMAYA

NAMĚŘENÁ RYCHLOST

KDY

KDE

JOEL ZUMAYA

104.0 mph

2007

Yankee Stadium

MARK WOHLERS

103.0 mph

1995

Spring Training

ARMANDO BENITEZ

102.0 mph

2002

Shea Stadium

RANDY JOHNSON

102.0 mph

7. 9. 2004

SBC Park

ROBB NEN

102.0 mph

23. 10. 1997

Jacobs Field

A.J. BURNETT

101.0 mph

31. 5. 2005

PNC Park

ROB DIBBLE

101.0 mph

1992

Candlestick Park

KYLE FARNSWORTH

101.0 mph

27. 5. 2004

Minute Maid Park

ERIC GAGNE

101.0 mph

16. 4. 2004

SBC Park

JOSE MESA

101.0 mph

1993

Cleveland Stadium

GUILLERMO MOTA

101.0 mph

24. 7. 2002

Qualcomm Stadium

BILLY WAGNER

101.0 mph

6. 11. 2003

Yankee Stadium

NOLAN RYAN

100.9 mph

20. 8. 1974

Anaheim Stadium

AUTOR: JAKUB JANDA

SUPERNADHAZOV SUPERNADHAZOVAČ AČ Ve čtvrtém čísle jsme se v okénku ČBA zmínili o STEPHENU STRASBURGOVI. Jedná se o mladého, velmi talentovaného nadhazovače z Kalifornie. Přinášíme článek o jeho dalších krocích v jeho baseballovém životě… Přečtěme si čísla – 13 výher – 1 prohra , 1.32 ERA (průměrný počet umožněných bodů na devět směn), v 109 směnách umožnil 59 dobrých odpalů, dal 19 met zdarma a zaznamenal 195 strikeoutů. To vše za jediný rok na univerzitě San Diego State v Kalifornii. Přidanou hodnotou může být jeho no-hitter (odházený celý zápas, kdy neumožnil soupeři ani jeden dobrý odpal a tak mimochodem zaznamenal 17 strikeoutů). V současné době váží Stephen 105 kg a měří 192 cm, což mu dává výhodu perfektní postavy nadhazovače. Díky svému tělu je schopen hodit rychlý nadhoz (fastball) až 103 MPH (mil za hodinu, tj. 165 km/h) rychle, což mu dává obrovskou výhodu proti pálkařům. Standardně se jeho rychlé míče pohybují kolem 97–99 MPH. Kromě kosmického fastu dokáže americký megatalent nadhazovat i technické nadhozy, jeho točka (curveball) se pohybuje kolem 80 MPH s dobrým zlomem, jeho slider byl změřen kolem 90 MPH. Aby bylo jasné, že Stephen neháže takto skvěle jen letos, můžeme nahlédnout zpět do roku 2008, kdy měl opět skvělé statistiky (8 výher – 3 prohry, 1.57 ERA, 133 strikeoutů v 97 � směnách), 11. dubna 2008 odházel zápas proti Utah University, kdy 23 z celkem 27 pálkařů soupeře za celý zápas vyřadil strikeoutem). Pojďme se na chvíli odpoutat od strhujících čísel a podívejme se , jak na to, jak se rodí takový americký sen. Stephen se narodil 20. července 1988 ve slunné Kalifornii, konkrétně v San Diegu, kde od dětství obdivoval místní majorleagové Padres. Jeho dětským hrdinou se stal Tony Gwynn, velký pálkař a člen Síně slávy, který dlouhodobě oblékal dres Padres. Po střední škole, kde nijak nevyčníval oproti svým spolužákům, zvažoval Stephen, co dál. Nebyl draftován a baseballově nebyl nijak výjimečný, jeho trenéři v něm neviděli soutěživého ducha, zapálení pro baseball ani tvrdou vůli pracovat. Přesto se několika baseballovým expertům podařilo přesvědčit Tonyho Gwynna, headkauče San Diego State University, aby ho vzal do svého týmu. Dnes jeho spoluhráči již s nostalgií vzpomínají, jak ho museli nosit, když nedokázal doběhnout stoyardové sprinty, které běhali po trénincích. Tam ovšem nastala změna, Stephen změnil svůj náhled na sport, správně se „zakousnul“ a začal svou strmou kariéru směrem k baseballovým výšinám. Stephena si jistě pamatují i čeští fanoušci, když se představil v dresu vítězného amerického týmu na Univerzitním mistrovství světa v České republice. Léto 2008 však pro Stephena znamenalo i mnohem důle-

žitější zkušenost – na olympiádě v Pekingu odházel sedm směn, během kterých dovolil Nizozemcům jen jeden hit. V semiﬁnále olympijského turnaje se fenomén Strasburg představil jako americká spása proti suverénním Kubáncům, kde ovšem povolil tři body za čtyři směny a nakonec byl označen jako prohrávající nadhazovač, když USA prohráli s Kubou 2-10 a ztratili šanci na vysněnou zlatou medaili. V souboji o bronzovou pozici pak Američané porazili Japonsko a dvacetiletý Strasburg získal svou první větší trofej – bronzovou olympijskou medaili. S příchodem letošního draftu se kalifornskému mladíkovi změnil svět – jako jasnou jedničku draftu si ho vybral Washington Nationals. Pravidelně nejhorší tým MLB plánuje ze Strasburga udělat tvář klubu, eso týmu nejvyšší soutěže světa a využít jeho kosmických schopností. Jeho agent – Scott Boras (známý agent, který zastupuje nejlepší baseballisty světa, jako jsou třeba Alex Rodriguez či Manny Ramirez) řekl: „Očekáváme smlouvu na šest let kolem 50 milionů dolarů.“ Experti tvrdí, že hvězdného talenta čeká rychlá ces-

ta do Major League Baseball, kde by měl být jasnou jedničkou trápícího se Washingtonu. Od Nationals se očekává, že si vycházející hvězdu pojistí dlouhodobým kontraktem, jako to úspěšně udělaly „malé týmy“ jako Toronto Blue Jays, které si pojistilo Roye Halladaye, či Kansas City které získalo Zacka Greinke . Věřme však, že jméno Stephen Strasburg ještě uslyšíme. 13

BASEBALL ČR

AUTOR: BOFFIS FOTO: PETR SŘÍBRCKÝ

OLYMPIA

BLANSKO

V roce 1988 se skupina několika zvědavých sportovních nadšenců rozhodla zjistit, jaké to je odpálit svůj první míček. Díky jejich vytrvalosti a vzrůstajícímu zájmu o tento skvělý sport se dnes můžeme těšit ze skvělých výkonů baseballového klubu Olympia Blansko. 14

NEJVĚTŠÍ KLUBOVÉ ÚSPĚCHY: 3.místo v Extralize - 1996 2.místo v Českém baseballovém poháru - 1999 6.místo v evropském klubovém poháru CEB - 1997

Počátky klubu Olympia Blansko sahají do roku 1988, kdy si skupina zvědavců poprvé zkusila odpálit míček. V 90. letech zde působily kvalitní softbalové týmy dívek, ale bohužel se nedokázaly udržet. V současné době však Olympia Blansko neklesá na mysli a od příští sezóny zde mají v plánu znovu sestavit softbalové družstvo. Avšak od chvíle, kdy se objevil na české scéně baseball, se zájem o tuto hru zvyšovaltakovou rychlostí, že během dvou měsíců se na hřišti sešlo 30 členů. Aby mohli hrát svůj oblíbený sport, využívali místní fotbalové hřiště. V roce 1988 založili tělovýchovnou jednotu Olympia Blansko. V létě téhož roku přijeli vysloužilí reprezentanti z Holandska, kteří jezdili po Evropě. A kromě toho, že jednotě při svém odjezdu nechali poklad v podobě velkého množství staršího materiálu, se také na týden zdrželi. Byl to pro hráče Olympie opravdu veliký přínos, jelikož informace a zkušenosti, které jim holandští vysloužilci předali během těchto sedmi dnů, by sbírali o mnoho déle. Od té doby věděli, jakým směrem se vydat a začali na sobě tvrdě pracovat. V roce 1992 se jim podařilo dostat se do extraligy. Jako jedněm z mála se jim až do

loňského roku podařilo se v extralize udržet nepřetržitě. V minulém roce bohužel přišla generační výměna, která pro Olympii Blansko znamenala po šestnácti letech vyřazení z extraligy. Ale všechno špatné je k něčemu dobré. Sestupem z extraligy získali více času na mládežnickou přípravu, která je neméně důležitá. Areál, ve kterém Olympia Blansko hraje od roku 2002, chystá několik úprav. V plánu je postavit posilovnu, ubytovnu a kryté tréninkové prostory. Vybudování dosavadní podoby bylo podpořeno granty a celková cena se dostala až na 38 milionů. V roce 2004 se na tomto hřišti hrálo mistrovství Evropy kadetů a o rok později mistrovství Evropy mužů. V současné době však není tak snadné získat ﬁnance, proto se zatím neví, za jak dlouho bude areál úplně dokončený. Přibližně na jednom kilometru čtverečním jsou k vidění tenisové kurty, lázně, fotbalový areál, aquapark, ubytovna pro sportovce, posilovny, rehabilitace. Zajímavostí je, že do této lokality jezdí na soustředění spíše týmy zahraniční než české. Město Blansko dokonce jedná o převzetí všech sportovišť do své správy. Veškerý rozvoj týmu je závislý na spolupráci s mlá-

deží a především s další generací. Je velmi důležité, aby nastávající generace opravdu chtěla něco dokázat. Tvrdá práce je důležitá a k tomu je samozřejmě za potřebí čas a vynaložené úsilí. V porovnání s generací před deseti lety to současní baseballisti budou mít těžší. Díky veškeré modernizaci, kterou má současná mládež k dispozici, je jejich vztah ke sportu jako takovému velice vlažný. Emotivní požitek, který prožijí při sezení u počítače, je pro ně také intenzivní, a to bez jakékoli námahy. Nábory mladých jsou o to těžší. Olympia Blansko přímo spolupracuje s tamní základní školou a díky tomu má každý rok několik nových přírůstků. Ze začátku je poněkud složité pro nováčky pochopit pravidla. Od toho je tam trenér a člen výkoného výboru mgr. Jaroslav Krejčíř, aby vysvětlil počáteční jednoduchou osnovu. Paradoxem je, že není problém v počtu nových členů, ale v počtu trenérů, kteří by se měli o mládežnické kategorie starat. Bohužel se tento fakt odráží na kvalitě družstva, protože trenéři vysoký počet dětí nezvládají. Vše je otázka nedostatku ﬁnancí. Základ všeho je výkonný výbor, který se o ﬁnance stará. 15

AUTOR: BOFFIS FOTO: MVPmag

BASEBALL ČR

KADETI LADÍ FORMU Veškeré mezinárodní akce se nám blíží neuvěřitelnou rychlostí. Jinak tomu není ani u kadetské reprezentace, která čeká na sedmého července, v čele se Zdeňkem Josefusem (managerem týmu). Kadetská reprezentace do 15 let již zúžila svoji soupisku z 26 hráčů na pouhých 21. Připomeňme si, co kadety čeká.

Vyřazování není nikdy jednoduchou záležitostí, a proto nám slouží při rozhodovacích procesech pomocné kontrolní testování dovedností a motorických schopností, které v porovnání se vstupními testy ukáže, kdo na sobě pracoval a kdo se od ledna nezlepšil. Velkou výhodou pro nás bude domácí prostředí, které bude v Brně na Městském stadionu. Jak vypadá současná příprava národního týmu? Využijete stadion i k nějakému soustředění před ME? Výhoda domácího prostředí je nezanedbatelná. Diváci budou pro náš tým velkou oporou a Městský stadion v Brně je pro pořádání ME excelentní. Co více si můžeme přát než hrát baseball na opravdovém stadionu s tribunami pro diváky. Už nyní se těšíme na domácí prostředí a věříme, že divákům splníme svou hrou očekávaní.

LETECKÝ SNÍMEK STADIONU

Už známe užší nominaci na ME v Brně, co bylo prvním impulsem ke snížení počtu hráčů? Realizační tým již musí vybírat postupně ty nejlepší a není možné se vyhnout při této činnosti vyřazování hráčů z širšího výběru. Hlavním impulsem bylo zkvalitnění přípravy těch hráčů, se kterými budeme na ME 2009 bojovat o medaile, a proto jsme museli stávající kádr zúžit. Hráči širšího výběru měli dostatek příležitostí se od ledna do května ukázat a přesvědčit realizační tým o opodstatněnosti svého zařazení do výběru nejlepších hráčů ČR v kategorii kadetů. Čas přípravy hráčů a jejich sledování začal rozevírat nůžky mezi hráči, se kterými se na ME dá hrát proti očekávané úrovni soupeřů, a mezi hráči, které bychom v zápasech s již známými týmy nechali celé mistrovství sedět na lavičce.

TRIBUNY MĚSTSKÉHO STADION V BRNĚ

Městský stadion se stane naší poslední tréninkovou základnou pro vyladění formy před vlastním šampionátem. Budeme zde trénovat 4 dny před zahájením mistrovství a celý program bude modelován tak, aby se co nejvíce podobal skutečnosti, na kterou se připravujeme. Jinými slovy, budeme trénovat a hrát přípravná utkání na tomto soustředění ve večerních časech a snažit se aklimatizovat hráče na večerní baseball. Kategorie kadetů nezačíná zápasy v 19.00 hodin večer a už vůbec se nehraje pod umělým osvětlením. Ve škole jsou celý rok vedeni k tomu že v dopoledních hodinách jsou v průběhu dne nejaktivnější. Proto se budeme snažit o načasování hráčů na večerní program tak, aby nám na hřišti hráli baseball a při hře neusínali. Evropa je za dveřmi, zjišťujete nějaké slabiny či nedostatky? V tuto chvíli, tedy měsíc před šampionátem, pociťujeme slabší úroveň nadhazovačů. Ale já věřím, že i to se nám podaří zlepšit, protože nadhazovači, které máme vybrané, se zlepšují a stále je čas na vyladění formy. Fyzický potenciál v nich je. Nakonec se může stát, že na ME budou vynikající… Teď jsme zmínili „slabé“ stránky, co je naopak vaší silnou stránkou? Každá reprezentace má svůj rukopis, někdy má vynikající obranu, jindy má rychlé běžce, rychlé nadhazovače a občas se objeví i nějaká osobnostní perla. V letošním roce je to takový soubor všeho a soubor ničeho, tzn.: nechci kluky vůbec podceňovat, naopak za nimi budeme vždycky stát a budeme se snažit z nich vymačkat ten nejlepší baseball, ale v každém případě náš tým musí být o kolektivu. A jestli já teď mohu říct, co od toho družstva očekávám, tak je to očekávání dobře namazaného stroje a že to bude parta. Jak už máme potvrzeno z loňského ME, jde hodně o toho desátého na hřišti, což je lavička, a ta by mohla být letos, společně s diváky, významným hráčem mistrovství. Zopakujme si, co vás čeká přesně před ME… Soustředění proběhne od 1. 7. do 4. 7., jak už jsme řekli v minulých řádcích, dále bude sloužit také i k souhře a navyknutí na umělé osvětlení, protože většinu zápasů budeme hrát právě pod ním. Po s ko n č e n í soustředění se

kluci dozvědí ﬁnální soupisku a pojedou na dva dny domů, kde si vyperou, odpočinou, dojedí poslední laskominy od mámy a podobně. V Brně se opět sejdeme za dva dny a od 7. do 11. 7. bude probíhat samotné ME. Myslím si, že nic lepšího nás potkat nemohlo, jsme v domácím prostředí, budeme se snažit toho využít, co víc si přát. Před chvílí jsi nastínil laskominy, pochopil jsem to správně, že kluci budou mít zvláštní jídelníček? Neřekl bych, že budou mít námi zvolený speciální jídelníček, tedy jiný, než na co jsou zvyklí. Pravdou však je, že každý má rád něco jiného a při společné stravě je těžké se treﬁt do chutě všem. Snažíme se udělat jídelníček tak, aby chutnalo každému a aby navíc splňoval podmínku zdravé stravy, která je na hony vzdálena oblíbenému fast foodu. Máte horké tipy na základní sestavu? Určitě máme vytipované hráče, ty pilíře, na kterých bude naše hra stát. Nejen, že jsou to hráči, kteří odehrají většinu stěžejních utkání, ale odehrají celý turnaj. Hráči se nejvíce budou střídat na postu nadhazovače, protože jeden nadhazovač nemůže odházet celé utkání, což dobře

víme. Stejně tak si musíme určit pořadí nadhazovačů pro systémovou rotaci, což bude mít za úkol pitching coach Pavel Jozek. Pořadí nadhazovačů je velice důležité, abychom věděli, jak a koho máme na které družstvo stavět. Návrh rotace nadhazovačů a správné pořadí starterů, relieverůfů a closerů je parketa pitching coache. To všechno vyplyne z následujících příprav a my budeme mít jasno až těsně před mistrovstvím. Na závěr si připomeňme cíle na tomto turnaji… Cíl je minimálně obhájit 3. místo z loňské Evropy v Římě. Za určitých podmínek můžeme pomýšlet i na vyšší místo. Každopádně do tohoto turnaje jdeme bojovat o příčky nejvyšší, pak už nás může čekat jenom zklamání a slzy.

MISTROVSTVÍ EVROPY KADETŮ -ÚČASTNÍCISKUPINA „A“ Holandsko Itálie Německo Ukrajina SKUPINA „B“ Česká republika Rakousko Rusko Slovensko

MS V TCHAJ-WANU BEZ HAVLÍČKA? Nejednu lehkou otázku řeší realizační tým kadetů do 16 let, kdy se kadeti chystají na letošní MS do Tchaj - wanu. Jednou z věcí je starost o hráče, jak sám Zdeněk Josefus uvedl v rozhovoru. „Budeme muset zvažovat priority některých hráčů, jako například u Štěpánka Havlíčka vynikajícího nadhazovače z Blanska. Štěpán se dostal přes try-out na tréninkový tábor do Tirenie, který se koná bohužel ve stejném termínu, jako Tchaj – wan. Z naší strany je to jasné, my budeme chtít odletět se Štěpánem, což z našeho podhledu má větší váhu, než tréninkoví tábor. Ale musí to chtít hlavně sám hráč a rodina. Tohle všechno se musí doladit. My chceme odletět s tím nejlepším, co máme k dispozici, pokud nám bude Štěpán chybět, tak je to úplně o jiných ambicích,“ dodává Zdeněk. Přejme klukům, ať vše dobře dopadne a uhrají co nejlepší výsledek.

PBT

BASEBALL ČR

PRAŽSKÝ BASEBALLOVÝ TÝDEN

AUTOR: JAKUB VANČURA FOTO: TOMÁŠ SÝKORA

ČESKÝ HATTRICK SE NEKONAL Pro českou reprezentaci byl letošní ročník vítanou možností, jak vyzkoušet nové hráče, jak prověřit formu a jak si vyzkoušet, kdo je z hráčů připraven hájit české barvy během zářijového Mistrovství světa. Navíc měl tým vedený Arnoštem Nesňalem zálusk na třetí vítězství na PBT v řadě, což se v dlouhé historii tohoto turnaje ještě nikomu nepodařilo. V konkurenci ČR 21, Švédska, Chorvatska, Rakouska a ruského týmu Moskvich, to bylo velmi reálné. Ovšem ne vždy se vše vydaří dle představ.

Největší a nejstarší baseballový turnaj v České republice má za sebou 28. ročník. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Pražský baseballový týden je již na konci třetí desítky svých vydání. A to letošní opět stálo za to. Na konci června se do Prahy do areálu SK Krč sjely tradičně reprezentační výběry z celé Evropy a další týmy, které se chtěly utkat o celkové prvenství. Turnaj byl také generálkou pořádajícího klubu SK Krč na Mistrovství světa 2009, jehož jedna skupina se odehraje právě v tomto krásném areálu. I přes krajně nepříznivé počasí pořadatelé dokázali hřiště vždy perfektně připravit a dali najevo, že by se Mistrovství světa mohlo hrát snad od zítřka. Areál je vylepšen o bezpečnostní prvky jako je například polstrování plotů, jsou vystaveny nové, profesionální bullpeny a to vše díky velké pomoci hlavního města Prahy. Bylo to také poprvé, co SK Krč pořádala tento turnaj s novým generálním partnerem klubu Chance a.s. Jak prozradil ředitel turnaje ing.Jan Bagin, výrazná je i podpora Major League Baseball, hlavního města Prahy a také České televize, která z turnaje připravila několik přímých přenosů.

ČR – MOSKVICH 5:4

ČR – RAKOUSKO 16:3

Hned první zápas přinesl velmi vyrovnanou podívanou. Za ČR nastoupil na nadhazovací kopec Jelínek, kterého po čtyřech směnách vystřídal ostravský Gál. Ruský tým si tradičně vypůjčil několik hráčů z Extraligy a tentokrát si založil svou australskou legii. Za Moskvich nastoupili hned čtyři hráči z této země. Zejména Blake Cunningham na kopci hodně zatápěl českému týmu a nebýt série chyb v páté směně, tak by český tým možná pět bodů neudělal. V závěru zápasu pak nadhazovače Jonáka moskvané dotahovali, ale těsnou výhru se podařilo uhájit.

Český tým od začátku nenechal nikoho na pochybách, kdo je v tomhle utkání pánem. Na kopci začal Jan Blažek z pražské Kotlářky a svou část zápasu odházel, aniž by soupeři dovolil dostat se do tlaku. Dva body ve druhé směně dělali Rakušané po třech chybách ve vnitřním poli reprezentace ČR. To ovšem příliš nevadilo, neboť česká ofenziva byla drtivá. Výborný baserunning spolu s homerunem Radka Němce položil základ pro druhý český úspěch. Zápas v poklidu doházel hráč domácího klubu Hušek.

ČR – CHORVATSKO 12:0 Ani v dalším utkání nenastal pro český tým žádný problém. Dominantní jízdu na nadhozu předvedl Boris Bokaj a po něm Jakub Toufar, takže chorvatské pálky byly celý zápas zticha. To se nedalo říci o českém útoku, který o sobě dával vědět v každé směně a výsledkem byl rozdíl po sedmé směně. 18

ČR – ŠVÉDSKO 1:11 První problém a hned krutá porážka. I tak by se dal charakterizovat zápas se Švédy. Čeští pálkaři měli s rychlým švédským nadhozem nečekané problémy a navíc se soupeř až nečekaně často opíral do míčů z ruky Leoše Kubáta. Po čtyřech směnách tak český tým prohrával 0:2 a skóre nebylo vyšší jen díky špatnému běhu po metách severského týmu. Počasí se rozhodlo českému týmů snad pomoci a na krčským areálem se otevřela stavidla a zápas musel být přerušen s tím, že se dohraje druhý den ráno. Za český tým tak šel na kopec Marek, ale ani on nedokázal zastavit švédské rozběsněné pálky a stejně tak našli Švédi recept na Huška i Blažka.

ČR – ČR 21 5:0 Náročná sobota českého týmů ale pokračovala. Ihned v dalším zápase si museli poradit s českými mladíky, kteří v turnaji překvapili výbornými výkony a po právu nakonec vybojovali třetí místo na turnaji. Za ČR odházel výborný zápas Daniel Mráz z brněnské Techniky a zápas v poklidu zavřel Jelínek. Juniorka vyrukovala na seniorskou reprezentaci s Tomkem. Trpělivou hrou zkušenější hráči nakonec dokázali získat pět doběhů. Za juniorku dohazovali utkání Havlíček a Navrátil.

FINÁLE ČR – MOSKVICH 2:3 (10INN) Nejnapínavější a nejkrásnější zápas přineslo sobotní ﬁnále. Repete úvodního souboje slibovalo od začátku vyrovnanou partii. Za Moskvich na kopec nastoupil opět Blake Cunningham a opět českým pálkařů zle nepěkně zatápěl. V českém týmu dostal pro ﬁnále důvěru Petr Minařík a souboj nadhazovačů mohl začít. Ruský tým se dostal do vedení 1:0, Češi dokázali otočit na 2:1 a vše vypadalo, že bude moci propuknout oslava hattriku. Jenže v dohrávce deváté směny se dostává na metu po čtyřech ballech Vavruša a na dva outy se staví na pálku sám Blake Cunningham, který dvoumetovým odpalem posíla Vavrušu pro vyrovnání, které znamená nastavení. Do desáté směny již jde na kopec Leoš Kubát a ruskému týmu se daří udělat vítězný doběh. V dohrávce již totiž nemá český tým dostatek sil po dlouhém dni na to, aby potrápil Cunninghama a poprvé tak na Pražském baseballovém týdnu vítězí ruský tým.

KONEČNÉ POŘADÍ 1.MOSKVICH 2.ČR 3.ČR 21 4.ŠVÉDSKO 5.RAKOUSKO 6.CHORVATSKO

PBT

BASEBALL ČR

FOTO: TOMÁŠ SÝKORA

FOTO

AUTOR: JIŘÍ VOTINSKÝ FOTO: MICHAL HANUŠ

MISTROVSTVÍ REPUBLIKY V BASEBALLU MLADŠÍCH ŽÁKŮ 2009

Patnáct týmů se sjelo v pátek 19. 6. 2009 v areálu Tempa Titans Praha, aby zde bojovalo o titul mistra republiky v baseballu mladších žáků (do 10 let), tedy tee-ballu (hře ze stativu). Počasí turnaji zpočátku příliš nepřálo, ale všechna tři hřiště byla vzorně připravena, takže mohly začít zápasy ve čtyřech základních skupinách. Tato první fáze šampionátu oddělila osm týmů, které půjdou do bojů o titul. Výraznou převahu zde měla Jjihomoravská oblast, jejíchž pět zástupců (brněnští Draci, Hroši, Technika a Pipas a s nimi Třebíč) doplnily tradiční pražské bašty baseballu, Eagles a Kotlářka, spolu s Louny. Základní skupiny přinesly jediný dramatický zápas, a to sobotní dopolední bitvu o první místo ve skupině D mezi Pipas Brno a Kotlářkou. Oba týmy už z ostatních výsledků věděly, že na poraženého čeká semifinálová „skupina smrti“ s Draky, Technikou a Eagles, a tak se hrálo jako o život. Pipas dělilo od výhry několik sekund chybějících do limitu, ale nakonec byla o jediný bod šťastnější Kotlářka (15:14), která si tím zajistila zdánlivě jednodušší semifinále s Hrochy, Třebíčí a Louny. Ošidnost těchto počtů ale dokazuje fakt, že se hráči Pipas a Kotlářky nakonec potkali ještě jednou – v utkání o 5. místo bBrňané svému soupeři porážku oplatili. V semifinálové skupině E čelili krčští Eagles trojnásobné brněnské převaze. A nutno říct, že neúspěšně – tři porážky s celkovým skóre 12:45 poslaly zelené Orly do zápasu o 7. místo. Technika přestřílela Pipas, ale v dalším derby podlehla odvěkému rivalovi Drakům a sen o finále se hráčům v červených dresech rozplynul. V posledním zápase skupiny pak Pipas vzdorovali Drakům tak statečně, že přinutili některé dračí fanoušky začít počítat, jaká porážka jim ještě stačí na finále. Nakonec ale mohly kalkulačky zůstat vypnuté, Draci udolali Pipas rozdílem 2 bodů. Druhá semifinálová skupina F byla podstatně zamotanější. Ze soboty si Třebíč, Louny, Hroši i Kotlářka odnesli shodně po jedné výhře a jedné prohře, a tím i vědomí, že stále mohou skupinu vyhrát, ale také v ní být poslední. Zejména Lounští za sebou měli dvě dramata, neúspěšné s Kotlářkou a vítězné (a vypjaté) s Třebíčí. Právě třebíčtí Nuclears, černý kůň turnaje, rozstříleli Hrochy, ale ti zase zmobilizovali svoje síly proti Kotlářce. V neděli ráno pak Hroši v emocemi nabitém utkání

proti Lounům nakonec udrželi svůj tenčící se náskok, takže poslední zápas skupiny byl doslova ruskou ruletou pro Třebíčské. Vítězství s Kotlářkou je posílalo do finále, porážka do zápasu o 7. místo. Sympatickému týmu z Vysočiny se ale kolena nerozklepala a jejich vítězství rozluštilo zapeklitou tajenku – finále hraje Třebíč, o bronz Hroši, o 5. místo Kotlářka a o sedmé Louny. V zápasech o umístění jsme se dočkali těsnějších výsledků v utkáních o 5. a 7. místo než v bojích o medaile. V zápase o 7. místo si Eagles zlepšili dojem z turnaje těsným vítězstvím 16:15 nad Louny. Nutno ovšem říct, že Lounští zredukovali svoji porážku také díky tomu, že koučové Eagles poslali do závěru utkání záložní sestavu. Zápas o 5. místo přinesl největší drama celého turnaje. Nevídaných 9 inningů trvajících 85 minut potřebovali Pipas k tomu, aby Kotlářce oplatili prohru ze skupiny a získali 5. místo. Tím dovršili jihomoravskou dominanci (prvních 5 míst). Dlouholetá pozornost věnovaná tee-ballu a velmi kvalitní soutěž v této oblasti nese své ovoce. Zde by neměl zapadnout nevídaný rytířský čin kouče Kotlářky Tomáše Mertlíka. V dohrávce 8. směny za nerozhodného stavu pálí pálkař Kotlářky nechytatelně do vnějšího pole a běžec ze druhé mety dobíhá pro vítězný bod svého týmu. Kouč ale sám celou hru zastavil a požádal rozhodčí, aby vyhlásili „neodpáleno“ a pálkař odpaloval znovu. Podle koučova názoru totiž svými pohyby u stativu před odpalem nedovoleně mátl obranu. Kotlářka nakonec vítězný bod nestáhla a po dalším inningu se radoval soupeř. Klobouk dolů, Tomáši! V zápase o 3. místo většina přítomných lehce favorizovala Techniku, dokonce se o semifinálovém zápasu Draci-Technika mluvilo jako o předčasném finále, ale Hroši postavili všechny předpoklady bez respektu na hlavu. Míče od jejich pálek létaly nechytatelně do děr v červené obraně a hráči Techniky vypadali, jako by jim bronzové medaile ani nestály za námahu. Tým s ambicemi na titul tak nakonec překvapivě skončil

pod stupni vítězů. Finále mělo kulisu, o jaké se může většině extraligových zápasů jen zdát. Odhadem dvě stovky hlasitých diváků sledovaly trvalou dračí převahu. Již první pálka přinesla černobílým maximálně možných 5 bodů. Naděje na zvrat zasvítila Nuclears po polovině třetí směny, když po bezbodové pálce soupeře sami stáhli na kontaktních 4:5. Další pětibodový příděl ale světýlko nekompromisně sfouknul a Draci pak už v klidu dokráčeli k vítězství 21:7. Jejich týmový triumf pak doplnilo individuální ocenění –- spojka Ondřej Furko byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Z celkového pohledu se turnaj jednoznačně povedl, za což patří vedle účastníků velký dík i pořádajícím Titánům. Špička našeho tee-ballu se od loňska rozšířila, kterýkoli tým první osmičky mohl, alespoň v koutku duše, pomýšlet na titul. Zřetelně je také vidět, že těmto nejlepším týmům už začíná být tee-ball poněkud „těsný“, takže se můžeme těšit na podzimní pohár v coachballu, kde uvidíme velmi podobnou sestavu účastníků.

NEJLEPŠÍ HRÁČI TÝMU Draci - Tomáš Holánek Třebíč - Dominik Hlaváč Hroši - Daniel Ondroušek Technika - Eliška Stejskalová Pipas - Zdeněk Chvátal Kotlářka - Matouš Vondrák Eagles - Kryštof Kozač Louny - Jan Budínský Liberec - Marek Chlup Arrows - Barbora Saviola Olomouc - Jan Lezna Blansko - Vojtěch Fabík Klasik - Martin Pernička SaBaT - Mikuláš Hanuš Tempo - Adam Vrubel

Závěrečné pořadí 1.AVG Draci Brno 2.Třebíč Nuclears 3.Hroši Brno 4.Technika Brno 5.Pipas Brno 6.SK Kotlářka 7.Eagles Praha 8.Lokomotiva Louny 9.Patriots Liberec 10.Arrows Ostrava 11.Skokani Olomouc 12.Black Hill Blansko 13.Klasik Frýdek Místek 14.SaBaT Praha 15.Tempo Titans Praha

BASEBALL ČR

É V O Í

G I L

A R T

LL BA

LU MBZBRNO

KLU

SE BA

AUTOR: JAKUB JANDA

ČESKÁ EXTRALIGA

N Ě D

MÍŘÍ KUPŘEDU

Nejvyšší baseballová soutěž mužů v České republice je každým rokem lepší a lepší. Množství hráčů, kteří nepocházejí z české kotliny, se pravidelně navyšuje, čímž se jen kopíruje evropský trend – nákup hotových zahraničních hráčů za hotové peníze. Zvyšující se počet cizinců v českých klubech je v současné době zpomalen probíhající ﬁnanční krizí, která odnáší peněžní prostředky z rozpočtů klubů. Další rozvoj českého klubového baseballu není však závislý jen na štědrých sponzorech, neboť se každý den v zhruba padesáti českých klubech scházejí lidé, kteří jsou základními kameny českého baseballu. Přestože nelze srovnávat přední evropské ligy – holandskou, španělskou nebo italskou – s naší elitní soutěží, z horního patra českého baseballu pravidelně vyrůstají alespoň evropsky špičkoví hráči. Vzhledem k relativní mladosti soutěže a jejímu prudkému vývoji se musíme dívat jen na posledních pár ročníků, pokud chceme najít hráče, kteří prorazili do světa. Jména jako Jakub Hajtmar, Petr Čech či Jakub Toufar jsou známá jako mladíčci, kteří vzešli z české Extraligy. Letošní Extraliga je hrána na pětatřicet kol, v rámci nichž se každý s každým potká pětkrát. Již tradičně je počet

účastníků stanoven na osm týmů, česká špička byla několik let velmi uzavřenou společností. Po dlouhé doběse letos podařilo postoupit do elitní ligy Patriotům z Liberce, zatímco do druhé ligy zamířila Olympia Blansko. Každoroční souboje mezi posledními týmy Extraligy a prvními celky Českomoravské ligy poskytovaly jasný? obrázek – rozdíl mezi oběma soutěžemi je velký, avšak na podzim 2008 bylo několikaleté úsilí Liberce odměněno postupem.

Začneme-li s popisováním týmů odspodu, pak se nabízí severočeský nováček ligy. Patrioti se mohou opírat o pálku a nadhoz reprezentanta Jana Drábka

a dalších hráčů, zahraniční posila Manuel David Chacon je také jedním z nejlepších pálkařů ligy. Silné duo táhne Liberec, který bude bojovat o udržení v nejvyšší lize Česka. Nováček je schopen hrát vyrovnané zápasy s jakýmkoliv soupeřem, na severu Čech se počítá s další účastí v české Extralize. FOTO: JAN BODNÁR

FOTO: MVPmag

Dlouhodobí matadoři z klubu Tempo Titans Praha si před sezónou změnili název z Tempo Tegola na Tempo Titans a začali do svého týmu začleňovat nové

Tým předních příček, Arrows Ostrava, si poslední dva roky zahrál ﬁnále, kde dokázal být více než rovnocenným soupeřem dominantních Draků Brno. Po loňské akvizici headcoache Reyese a levorukého nadhazovače Ro-

hráče z velice ambiciózní druholigové Kotlářky. Mezi opory týmu patří další zahraniční posila – Hugo Charles Magedanz patří k nejlepším pálkařům. Ke špičce patří mladí nadhazovači Marek Červenka a Jan Blažek, který získal v loňském roce cenu Nováček roku.

přes zatím nepřesvědčivé výsledky se Tempo opírá o vyhrané matadory a mladíky, kteří jsou označováni za budoucnost českého baseballu. Cílem týmu je určitě setrvání v české nejvyšší soutěži a rozvoj mladých talentů mezi zkušenými hráči.

blese ze vzdálených Filipín se klubu podařilo vyrovnat s odchodem tahounů Jakuba Malíka a Jana Řeháčka do holandské ligy, tým je doplňován hráči se zkušenostmi z mládežnických reprezentačních výběrů a je dlouhodobě jistým členem české špičky.přes prozatímní nevý-

razné výsledky věří klub v postup mezi první čtveřici, zajišťující účast v play-off.

FOTO: PETR KOTALA

Zelený tým z Prahy – dříve Krč Altron, od letošního roku hrající pod názvem Eagles Praha – zažívá průměrné období. Tahouni týmu – Jan Homolka a Jakub

Jonák – sice podávají standardní výkony, avšak klubu chybí dostatek zkušených hráčů. Trvalou oporou je kečr-třetí metař Bassilio Hernandez, rozený Kubánec, který však již několik let vlastní české občanství. Klub

NA FOTCE MATĚJ HEJMA V REPREZENTAČNÍM DRESU

vychovává mnoho mladých talentů, mezi něž určitě patří hráči podepsaní profesionálními kluby zámořské Major League – Matěj Hejma a Tomáš Sýkora. Další mladíčci se již tlačí do prvního týmu, takže pro přední pražský klub je budoucnost světlá. FOTO: MVPmag

PRŮBĚŽNÉ STATISTIKY ČESKÉ EXTRALIGY 2009

Martin

ERA – průměrný počet umožněných bodů v utkání (průměrný počet bodů v zápase umožněných nadhazovačem) SO- počet strike autů (celkový počet vyautovaných pálkařů nadhazovačem) / WINS- úspěšnost nadhazovače (vítězná úspěšnost nadhazovače v procentech)

RBI- číslo udává počet bodů získaných odpalem / HR-číslo udává počet odpálených míčů za hranici hřiště (home run) / BA- pálkařský průměr (průměrná úspěšnost pálkaře) ZDROJ: BASEBALL.CZ (STATISTIKY K 14. 6. 09)

BASEBALL ČR

Skokani z Olomouce se v české Extralize již dobře zabydleli, po akvizici amerických nadhazovačů Sim-

monse a Drivera se ve spojení s Vojtěchem Holickým vytvořila silná nadhazovačská baterie. Pálkařsky tým táhne první metař Radek Němec a spojka Martin Drong, pozadu nezůstává ani kečr Jakub Voják. FOTO: MARTIN DOSTÁL

Dříve B-tým Draků, dnes již autonomní MZLU Express Brno, prošel za posledních pár let dynamickým vývojem. Loňská účast v semiﬁnále Extraligy, a dokonce skutečnost, že MZLU stačilo jediné vítězství k vyřazení „neporazitelných“ Draků, získala Expressu hodně respektu. Tým s širokým

kádrem se může opírat zejména o slovenského nadhazovače Šimona Procházku a českou nadhazovačskou naději Vojtěcha Jelínka či Leoše Kubáta z národ- na Městském baseballovém stadionu v Brně, potvrzuního týmu ČR. Tým, který hraje je svou kvalitu a drží se na špičce české Extraligy.

MZLU

FOTO: MVPmag

MZLU

BASEBALL KLUB BRNO

Další brněnský tým, Technika, zaznamenal na Kraví hoře hotový boom. Dlouhodobě špičkový tým posílil letos o několik zahraničních hráčů – Berga, Bumpste-

Draci Brno, kapitola sama pro sebe, si užívají už druhý rok krásného svatostánku – Městského baseballového stadionu. Extraligové stálice jsou i stálicemi národního týmu – jména jako Pavel Budský, Karel Hrušovský, Tomáš Polanský, David Winkler či Martin Veselý jsou již v české kotlině pojmem. Letošní kádr posílil navrátilec z Minnestoty Jakub Hajtmar, v týmu najdeme i zahraniční posily – Bena Hiltenbranda a Daniela Ougha. Nadhazovačská baterie je

ada či Cunninghama –, za pomoci matadorů, jako je Michal Kočí, Tomáš Svoboda či Martin Střítecký, stoupá tým stále výš. Když Technika nadělila Drakům první porážku (6:0), začalo být jasné, že v Brně je další tým, který chce pomýšlet minimálně na ﬁnále Extraligy. Technika má skvěle našlápnuto a chce být silným soupeřem zatím prvních Draků.

letos posílena o dalšího navrátilce Jakuba Toufara, vedle něhož tradičně září Radek Procházka a navrátilec z angažmá v Austrálii Petr Minařík. Draci jsou opět favoritem FOTO: MVPmag

FOTO: JAN BODNÁR

na titul, mohou ovšem narazit s úzkým kádrem a mít problémy s konkurenčními týmy, které si brousí zuby na dračí skalp.

AUTOR: JAKUB JANDA

play-off proti místním rivalům Haarlem Kinheim. Jak to máš s bydlením? Stačí ti peníze, které si vyděláš baseballem, na živobytí? Minulou sezónu jsem bydlel v hotelu a tuhle sezónu bydlím v apartmánu. Jídlo a ubytování je hrazené klubem. Sponzor klubu mi dal auto, takže se mám i s čím pohybovat v okolí. Jak to vidíš s reprezentací? Hraju sice v holandské lize, ale na reprezentační akce mě klub pouští bez problému. Naše liga je tento rok o něco kratší z důvodu blížící se ho světového šampionátu v Praze a Ostravě. FOTO: RENI SCHENCK

Vidíš se více jako reliever nebo jako starter? Holandské lize jsem reliever, a to z důvodu toho, že jsem nasazován do situací, které vyžadují zastavení tlaku soupeře, nebo když se jedná o vítězný zápas. A v české lize jsem byl starter, kde jsem zápasy začínal, což taky mělo své, ale více mi vyhovuje reliever.

JAN ŘEHÁČEK

Jeden z momentálně nejlepších českých nadhazovačů a v současné době jediný český reprezentační nadhazovač působící v cizině – to je Jan Řeháček. Již od mládí byl považován za předního českého talenta mezi hráči shlížejícími na baseballové hřiště z kopce. Vzhledem k jeho fyzickým dispozicím patřil mezi lídry českého špičkového klubu Arrows Ostrava, avšak posledních několik sezón hraje v barvách Pionýrů z Hoofddorpu, klubu holandské nejvyšší soutěže. Díky velkému úsilí a dávce talentu se mu podařilo dosáhnout toho, o čem mnoho mladých kluků na světě sní – Jan Řeháček se baseballem živí. Dynamický muž bude velkou oporou českého národního týmu, fanoušci ho mohou vidět v akci během zářijového mistrovství světa hraného v Praze. Honzo, jak ses vlastně dostal do Holandska? Jaký byl první impulz? Hráli jsme s Arrows Evropský pohár v Holandsku. A při zápase s místním klubem Hoofddorp Pioniers si mě všiml jejich manažer a netrvalo dlouho a nabídli mi smlouvu. Vždycky bylo mým snem si zahrát evropskou ligu, takže jsem moc nepřemýšlel a šel do toho.

Mohl bys našim čtenářům popsat svůj běžný den (týden)? Běžný týden se skládá z dvou tréninků a tří zápasů. Tréninky jsou obvykle v úterý a ve středu. Zápasy jsou ve čtvrtky a o víkendu. Ostatní dny trávíme v posilovně a na hřišti, poté se odebereme na rehabilitační část, která je většinou v sauně.

Jaké byly tvé začátky? Jak tě přijal tým? Musím říct, že opravdu skvělé. Hráči v týmu jsou starší, než jsem já, čehož jsem se prvně obával, ale opak byl pravdou. Přijali mě za sobě rovného, což podpořilo i to, že jsem dobře hrál a sezóna 2007/08 patřila mezi mé nejlepší v dosavadní kariéře.

Jak hodnotíš holandskou nejvyšší soutěž (Headclasse) ve srovnání s českou Extraligou, kterou jsi také několik let hrál? Určitě holandská soutěž je na vyšší úrovni, a to už jenom proto, že zde hraje více zahraničních hráčů. Určitě hraje taky velkou roli profesionální přístup jak klubu, tak i hráčů. Hráči jsou zde placení za své výkony.

Nemáš nějakou veselou historku? Bohužel nemám. :-) Co tě na místních nejvíce překvapilo? V první řadě jejich vstřícnost a jaký mají zápal pro tento sport.

Díky za rozhovor a hodně štěstí v sezóně 2009. Nemáte zač, přeju hodně úspěchů s časopisem. PS: Mám ho i já tady v Holandsku. FOTO: RENI SCHENCK

Kolik lidí většinou chodí na tvé zápasy? Jaké největší publikum jsi v soutěži zažil? Jelikož v Holandsku dost prší, tak to publikum moc často nevidíme. Ale tuhle sezónu je počasí příznivější, takže chodí více lidí. Největší atmosféru jsem zažil při 25

AUTOR: ČBA FOTO: ARCHÍV ČBA

BASEBALL ČR

A B Č O K OKÉN FINAL FOUR ČBP

Vážení sportovní přátelé, Česká baseballová asociace tímto vyhlašuje výběrové řízení na výběr pořadatele ﬁnálového turnaje ČBP „Final Four“. Finálový turnaj je na pořadu 18.–20. září 2009. Systém turnaje: 4 týmy /každý s každým/, první dva týmy hrají ﬁnále. V případě postupu reprezentace do další fáze mistrovství světa bude termín Final Four upřesněn dodatečně a projednán s pořadatelem. Vybraný pořadatel bude mít možnost od pořadatelství v jiném termínu odstoupit. POŽADAVKY ČBA NA POŘADATELE » »

hrát turnaj v jedné lokalitě se dvěma hřišti kvalitní hřiště (úroveň ExL, ČML) a kvalitní údržba hřišť » schopný organizátorský tým a kvalitní zázemí » zajištění zdravotnické služby v průběhu turnaje » v případě TV přenosů splnit požadavky TV štábu » místnost pro Antidopingovou komisi ČR » 1x PC s připojením na internet » rezervu hracích míčů Wilson A1010 » nabídku pro účastnické týmy / ČBA (např. strava, ubytování, ﬁnanční podpora turnaje) O pořadateli bude rozhodnuto nejpozději do 13.7.2009.

ÚČASTNÍCI AVG Draci Brno Express Brno Tempo Titans Praha Kotlářka Praha

Vstupenky na MS si můžete zakoupit v síti Ticketpro a od ponděli i na sekretariátu ČBA. Vstupenky budeme po předchozí domluvě vydávat oproti hotovosti. Samozřejmě vám je na přání doručíme v rámci našich cest po České republice. Dostatečné množství vstupenek již je k dispozici v areálu

Stejně jako mělo AMS své zvláštní webové stránky, tak má své stránky také mistrovství světa » Stránky pro MS prošly celkovou graﬁckou úpravou a nyní probíhají ještě drobné technické úpravy. Proto omluvte případné nedostatky.

» Na stránkách si budete moci přečíst veškeré aktuality. Samozřejmostí jsou informace týkající se MS v České republice. Informace budou postupně doplňovány.

Eagles Praha, který už je na akci připraven (viz foto), a na MBS v Brně. Doporučujeme si prodej domluvit předem. Máme v plánu zajistit jejich prodej při ME kadetů v Brně.

Oﬁciální stránky IBAF: http://www.2009baseballworldcup.com/.

AUTOR: DAVID KULHÁNEK FOTO: ČBA

BASEBALL ČR

STRIKE ZÓNA Baseball stále prochází vývojem, důkazem čehož jsou každoroční úpravy a změny v pravidlech, i když se jedná většinou o úpravy kosmetické. Pokud se ale podíváme na úplný začátek baseballu a jeho dnešní pojetí, tak nelze současný baseball téměř srovnávat s tím na začátku. Příkladem vývoje může být „tajemná“ STRIKE ZÓNA [čti strajk zóna], která v historii neměla vždy úplně danou deﬁnici, jak je tomu dnes, a i když je v současné době přesně deﬁnována, tak ji má každý pálkař rozdílnou. Její vývoj v průběhu několika desetiletí zobrazují následující milníky. 1876 – Pálkař, který byl ve svém postavení, musel vyhlašovat „vysoký,“ „nízký“ nebo „správný“ nadhoz a rozhodčí upozorňoval nadhazovače, aby nadhazoval tak, jak je požadováno; jakmile byl první nadhoz odsouhlasen, nemohl být následujícím vyhlášením změněn. Vysoký – nadhoz nad domácí metou mezi pasem a rameny pálkaře Nízký – nadhoz nad domácí metou mezi pasem a nohou v nákroku Správný – nadhoz nad domácí metou mezi rameny a nohou v nákroku 1887 – Pálkař již nemohl vyhlašovat „vysoký“ nebo „nízký.“ Za „strike“ byl považován nadhozený míč, který proletěl nad domácí metou mezi koleny a rameny pálkaře. 1894 – Strike je vyhlášen, když pálkař odpálí mimo výseč hřiště mimo tečovaný nadhoz nebo když se pokouší o ulejvku, která dopadne nebo se kutálí mimo výseč mezi domácí a první nebo třetí metou. 1899 – Tečovaný nadhoz pálkařem, který je chycen chytačem, který stojí uvnitř vyznačeného území, je považován za strike. 28

1907 – Za správně nadhozený míč pálkaři byl považován nadhozený nebo přihraný míč nadhazovačem, který stál ve svém postavení směrem k pálkaři. Míč musel proletět nad jakoukoliv částí domácí mety mezi koleny a rameny pálkaře, aniž by se dotknul země. Každý takto správně nadhozený míč vyhlásil rozhodčí jako strike. Za nesprávně nadhozený míč pálkaři byl považován takový míč, který neprolétl nad jakoukoliv částí domácí mety mezi koleny a rameny pálkaře, případně se dotknul země, přičemž nesměl zasáhnout pálkaře. Od této doby začali rozhodčí vyhlašovat špatné nadhozy – ball [čti ból]. 1910 – Pokud byl míč nadhozen nadhazovačem, který nebyl v kontaktu s nadhazovací metou, a přitom nebyl žádný běžec na metách, byl nadhazovači vyhlášen ball.

chybné sklepnutí míče (ulejvka); (e) míč zasáhne pálkaře, který po něm švihá; (f) míč zasáhne pálkaře v strike zóně; (g) je míč tečovaným odpalem. Poznámka: bod (f) byl přidán k původnímu pravidlu jako upřesnění. 1963 – Strike zóna je prostor nad domácí metou mezi rameny a koleny pálkaře, který stojí v přirozeném postoji. Rozhodčí by měli posuzovat aktuální strike zónu dle aktuálního postavení pálkaře v okamžiku, kdy švihá po nadhozeném míči. 1969 – Strike zóna je prostor nad domácí metou mezi podpažím a vrcholem kolen pálkaře, který stojí v přirozeném postoji. Rozhodčí by měli posuzovat aktuální strike zónu dle aktuálního postavení pálkaře v okamžiku, kdy švihá po nadhozeném míči.

1950 – Strike zóna byl prostor nad domácí metou mezi podpažím a vrcholem 1988 – Strike zóna je prostor nad kolen pálkaře, který stál v přirozeném domácí metou, který je nahoře ohrapostavení. ničen horizontální rovinou ve výšce poloviny vzdálenosti mezi rameny 1957 – Strike je správně nadhozený a vrcholem kalhot pálkaře a dole míč vyhlášený rozhodčím, když (a) pál- horizontální rovinou ve výšce vrkař po míči švihne a mine jej; (b) proletí cholu kolen pálkaře. Strike zóna je vzduchem strike zónou a není kontak- posuzována dle postavení pálkaře, tován; (c) je chybně odpálen pálkařem, ve kterém je připraven švihnout po který má méně jak dva striky (d) je nadhozeném míči.

1901 – Chybně odpálený míč, který není chycen přímo ze vzduchu, je započten jako strike v situaci, kdy pálkař ještě nemá vyhlášeny dva striky. (Poznámka: toto pravidlo bylo přijato Národní ligou v roce 1901; Americká liga ho přijala v roce 1903).

1996

– Strike zóna je zvětšena posunutím spodní roviny z výšky vrcholu kolen na výšku v úrovni prohlubně pod koleny pálkaře.

AUTOR: DAVID KULHÁNEK

HISTORIE PROFESIONÁLNÍCH ROZHODČÍCH

Profesionální baseball společně s profesionálními rozhodčími zaznamenává úplně všechno, co se děje na každém hřišti, takže je možno vše zajímavé zpětně dohledat. Důležité milníky ve vývoji profesionálních rozhodčích naleznete v následujících bodech, které mapují více jak sto třicetiletou historii tohoto povolání. » 1876 – William McLean z Philadelphie se stal běžci na metách, kdy se přesunul za nadhazovače. Dal prvním profesionálním rozhodčím, který rozhodoval jasná pravidla mechaniky. 22. dubna historicky první zápas v Národní lize mezi » 1901 – Thomas Connolly 24. dubna rozhodoval prvBostonem a Philadelphií. ní zápas Americké ligy mezi Clevelandem a Chicagem. » 1878 – Národní liga nařizuje domácím týmům pla- » 1903 – Hank O’Day a Thomas Connolly rozhodotit rozhodčím $5 za zápas. vali první moderní Světovou sérii mezi Boston Pilgrims » 1879 – Prezident Národní ligy William A. Hulbert jmenoval skupinu 20 mužů, které vybrali mezi svými členy týmy Národní ligy na post rozhodčích, a vznikla tak první skupina rozhodčích pro řízení zápasů v lize. » 1879 – Rozhodčí získali pravomoc udělovat pokuty za situace proti pravidlům. » 1882 – Americká asociace jako nejvyšší liga zaměstnala na plný úvazek stálé rozhodčí. Tito rozhodčí začali rozhodovat utkání od následující sezóny. » 1882 – Rozhodčí Národní ligy Richard Higham byl prvním rozhodčím, který nosil masku, a také byl jediným rozhodčím v Major League, který byl vyhnán ze zápasu poté, co mu Liga prokázala sázení na jím rozhodované zápasy. » 1885 – Rozhodčí začali poprvé používat chrániče hrudi. FOTO: ARCHÍV ČBA » 1888 – Rozhodčí Americké asociace John Gaffney zásadně změnil způsob rozhodování. Dříve a Pittsburgh Pirates. rozhodčí pracovali za nadhazovačem nebo za chyta- » 1906 – William Evans se ve svých 22 letech stal nejčem, nehledě na herní situace. Záleželo vždy na sa- mladším rozhodčím Major League v historii. motném rozhodčím. Gaffney se postavil za domácí » 1909 – Ve Světové sérii byl poprvé použit systém čtyř metu pro všechny situace, kromě případů, když byli rozhodčích.

» 1910 – Byly jasně deﬁnovány funkce rozhodčích působících na hřišti. Rozhodčí na domácí metě se stal hlavním rozhodčím a ostatní byli rozhodčími v poli. » 1910 – Manažer Chicaga Cubs Frank Chance se stal první vyloučenou osobou ve Světové sérii v historii, když byl vyloučen rozhodčím Thomasem Connollym za protestování ohledně vyhlášeného homerunu. » 1911 – Bill Dinneen rozhodoval ve Světové sérii a stal se první osobou v historii, která za svou kariéru hrála i rozhodovala Světovou sérii. Dinneen hrál ve Světové sérii za Boston Pilgrims v roce 1903. » 1912 – Americká i Národní liga měla po deseti rozhodčích, kteří rozhodovali zápasy ve dvou. Dva rozhodčí byli náhradníci. » 1921 – Rozhodčí v obou ligách začali používat před každým zápasem speciální bláto na míče, kterým se odstraňuje lesk z nových míčů (tento způsob se používá dodnes, jen to už není práce rozhodčích, ale domácího týmu). » 1933 – Bill Dinneen, Bill Klem, Bill McGowan a Cy Rigler rozhodovali první All-Star Game na Comiskey Parku v Chicagu. » 1935 – George Barr z Národní ligy zakládá a otevírá první tréninkovou školu pro rozhodčí v Hot Springs v Arkansasu. » 1939 – Otevírá se Škola pro rozhodčí Billa McGowana. » 1941 – Bill Klem, nejstarší rozhodčí v historii Major League, ukončil v 68 letech svou rozhodcovskou kariéru po 37 odpískaných sezónách a stal se prvním moderním vedoucím rozhodčích v Národní lize. » 1946 – Bill McKinley se stal prvním úspěšným absolventem rozhodcovské školy, který se dostal až do Major League. » 1947 – Ve Světové sérii roku 1947 mezi Brooklyn Dodgers a New York Yankees bylo poprvé použito šest rozhodčích pro řízení zápasu. Dva rozhodčí byli postaveni podél pomezních čar. » 1950 – Rozhodčím bylo odebráno právo udělovat pokuty za porušování pravidel, které přešlo na prezidenty jednotlivých lig. » 1951 – Emmett Ashford se stal rozhodčím Southwestern International League a tím i prvním černým profesionálním rozhodčím. » 1952 – Na běžné ligové zápasy se začali standardně nominovat čtyři rozhodčí. 29

BASEBALL ČR

1953 – Thomas Connolly a Bill Klem byli první rozhodčí, kteří byli uvedeni do Národní síně slávy. » 1956 – Ed Rommel a Frank Umont prolomili dlouho dodržované tabu, že rozhodčí nesmí na hřišti nosit dioptrické brýle. » 1961 – Emmett Ashford se stal ve svých 46 letech prvním černým rozhodčím v Major League, když byl povolán rozhodovat zápasy v Americké lize. Předtím působil v Paciﬁc Coast, Southwest International, Arizona-Texas a International ligách. Plnohodnotným rozhodčím Americké ligy se stal v roce 1966. » 1970 – První stávka rozhodčích Major league v historii začala v poslední den League Championship série. Tato situace popohnala oba prezidenty Americké a Národní ligy

k uznání nově zformované Major League Umpires Association a dojednala s nimi pracovní kontrakt. » 1972 – Bernice Gera se stala první ženou v profesionálním baseballu, když rozhodovala zápasy v soutěži Class A v New York-Penn lize. » 1973 – Art Williams se stal prvním černým rozhodčím, který se dostal do Národní ligy. » 1974 – Armando Rodriguez se stal prvním hispánským rozhodčím, který rozhodoval Major League v Americké lize. » 1978 – Rozhodčí Major League stávkují za lepší podmínky. Amatérští rozhodčí rozhodovali 13 profesionálních zápasů než došlo k dohodě se stávkujícími, kteří se následně vrátili do svého zaměstnání, zpět na baseballová hřiště. » 1979 – Rozhodčí Major League stávkují potřetí v historii, a to od zahájení sezóny do 18. května. Během této stávky jsou rozhodčí opět nahrazeni amatéry. » 1984 – Kvůli stávce rozhodčích byl první zápas NLCS (National League Championship Series) rozhodován amatérskými rozhodčími z univerzitních soutěží. » 1991 – Rozhodčí Americké ligy Steve Palermo byl postřelen, když se zastal dvou žen při krádeži. (Palermo pokračuje v práci pro MLB jako supervisor rozhodčích.) » 1996 – Rozhodčí Národní ligy John McSherry ko-

labuje během zahajujícího utkání sezóny v Cincinnati a umírá po převozu do nejbližší nemocnice. » 1997 – Mike DiMuro se stal prvním americkým rozhodčím, který rozhodoval zápasy v japonské profesionální lize. » 1998 – Harry a Hunter Wendelstedt se stali prvním otcem a synem, kteří rozhodovali společně zápasy v Major League. » 1999 – Alfonso Marquez se stal prvním v Mexiku narozeným rozhodčím v Major League na plný úvazek. » 2000 – 24. února byla World Umpires Association certiﬁkována jako výhradní zástupce všech rozhodčích v Major League na plný úvazek při jednání s MLB. » 2005 – Major League Baseball a World Umpires Association schválili novou kolektivní smlouvu, která byla prodloužena do 31. prosince 2009. » 2006 – Bruce Froemming rozhodoval svůj 5000. zápas 16. srpna na Fenway Parku. Stal se teprve druhým rozhodčím historie, který překročil tuto hranici. Prvním byl Bill Klem. » 2008 – 26. srpna komisař Allan H. (Bud) Selig oznámil, že v Major League Baseball bude zaveden systém umožňující zpětný záznam, který umožní rozhodčím opětovné shlédnutí situací, a to pouze při vyhlášení sporných homerunů, kdy je možné, že míč regulérně neopustil hrací plochu, případně došlo u sporného míče k bránění divákem. Tento systém byl uveden do provozu ve čtvrtek 28. srpna.X

HLINKA

TELEKOMUNIKACE

TELEKOMUNIKACE UNIKACE LINKA TELEKOM H . HU TR ÉM SK CH NA ČE UŽBY: GIÍ DOSTUPNÝ UM TECHNOLO ÉNA O TYTO SL TR EK SP KÉ RO EDNÁ SE ZEJM ŠI J Á . Ů ÝV ÉM KR ST PO SY IKAČNÍCH NAŠE KNOW-HOW Y TELEKOMUN I DÍLČÍ DODÁVK NÍ EX PL M KO POSKYTUJE HLINKA TELEKOMUNIKACE JE RODINNÁ SPOLEČNOST, KTERÁ BYLA ZALOŽENA JIŽ V ROCE 1991. A MÁ MNOHALETÉ ZKUŠENOSTI V OBLASTI SERVISU A MONTÁŽE TELEKOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ A TELEFONNÍCH A DATOVÝCH

ROZVODŮ.

SPECIALIZUJEME SE NA INSTALACI VELKÝCH I MENŠÍCH POBOČKOVÝCH DIGITÁLNÍCH A IP TELEFONNÍCH ÚSTŘEDEN A JEJICH PROGRAMOVÁNÍ A SERVIS. POSKYTUJEME KOMPLEXNÍ SLUŽBY – DODÁVKA, IMPLEMENTACE, ZÁRUČNÍ I POZÁRUČNÍ SERVIS PŘI DODÁVCE ZAŘÍZENÍ SPOLEČNOSTÍ NAPŘ. NORTEL, KAPSCH, SIEMENS, ERICSSON, PANASONIC A DALŠÍCH.. ROVNĚŽ NABÍZÍME ŠIROKOU ŠKÁLU DIGITÁLNÍCH, ANALOGOVÝCH, ISDN A IP TELEFONNÍCH PŘÍSTROJŮ. HLINKA TELEKOMUNIKACE POSKYTUJE TAKÉ KOMPLEXNÍ SLUŽBY PŘI DODÁVKÁCH A INSTALACI PERIFERNÍCH ZAŘÍZENÍ JAKO JSOU

NAPŘÍKLAD DVEŘNÍ VRÁTNÝ, NÁHLAVNÍ SOUPRAVY,

MOBILNÍ TELEFONY,

GPRS KARTY, FAXY ATD.

GSM BRÁNY,

DODÁVKY SYSTÉMŮ IMPLEMENTACE INSTALACE PROVOZ ZÁRUČNÍ SERVIS POZÁRUČNÍ SERVIS KONZULTACE A ANALÝZY PERIFERNÍ ZAŘÍZENÍ – DODÁVKA A SERVIS

VÍCE INFORMACÍ NA WWW.HT- NET.CZ

» Ukázka z časopisu ODPAL z 12. 9. 1985

Přinášíme vám malé náhlédnutí do historie softballu a baseballu formou publikace vydávené koncem osmdesátých let.

HISTORICKÉ OKÉNKO

ZDROJ: TOMÁŠ „ROBUR“ DOUBEK

RADY, NÁVODY, TIPY

AUTOR: JAKUB JANDA

DRUHY BASEBALLOVÝCH NADHOZŮ Každý baseballový nadhazovač umí nadhodit rovně – nadhoz zvaný fastball se snad ani nemusí učit. Baseballoví experti však rozpoznávají hned dvanáct typů nadhozů, které se na světě efektivně háží. Náš časopis by rád čtenářům představil některé zákonitosti a rady, jak na ně.

ČÍM JE NADHAZOVAČ STARŠÍ, TÍM ZAJÍMAVĚJŠÍ BY MĚL BÝT I JEHO REPERTOÁR – REJSTŘÍK NADHOZŮ, KTERÉ OVLÁDÁ. JISTÉ JE, ŽE VŠUDE NA SVĚTĚ SE ZAČÍNÁ S ROVNÝM NADHOZEM – FASTBALLEM. SE ZVYŠUJÍCÍ SE RYCHLOSTÍ NADHAZOVAČE PŘIDÁVAJÍ TRENÉŘI VĚTŠINOU CHANGE-UP – NADHOZ MĚNÍCÍ RYCHLOST. NĚKDY JE U MLADŠÍCH NADHAZOVAČŮ PRO ZAČÁTEK POUŽÍVÁN SLIDER, COŽ OVŠEM VEDE K RIZIKU PŘETÍŽENÍ NADHAZOVACÍHO APARÁTU JEŠTĚ SE VYVÍJEJÍCÍHO HRÁČE A JISTÉ ZKRÁCENÍ JEHO KARIÉRY. VE SVĚTĚ PLATÍ VŠEOBECNÁ DOHODA, ŽE HRÁČI POD PATNÁCT LET NEBUDOU HÁZET TOČKU – TEDY V ČESKÉM PŘEKLADU CURVEBALL – PRAVDĚPODOBNĚ NADHOZ, KTERÝ NEJVÍC ZATĚŽUJE MLADÉ SVALSTVO. JAK TEDY ONEN REJSTŘÍK VYPADÁ? VĚTŠINA NADHAZOVAČŮ OVLÁDÁ KROMĚ RYCHLÉHO NADHOZU JEŠTĚ JEDEN AŽ DVA DALŠÍ NADHOZY – OBVYKLOU KOMBINACÍ JE CHANGE-UP A DALŠÍ TECHNICKÝ NADHOZ – SLIDER NEBO CURVEBALL (ČESKY TOČKA) . ŠPIČKOVÍ NADHAZOVAČI MOHOU NABÍDNOUT I ČTYŘI NADHOZY, POPŘ. RARITNÍ TYPY MÍČŮ, KTERÝMI SE SNAŽÍ ZNEŠKODNIT PÁLKAŘE. VŠECHNY TECHNICKÉ NADHOZY KROMĚ FASTBALLU PŘES ČTYŘI ŠVY SE HÁŽÍ NÍZKO, TEDY NA ÚROVEŇ KOLEN PÁLKAŘE, KDE JIM ZEMSKÁ GRAVITACE POMŮŽE S JEJICH DEVASTUJÍCÍMI ÚČINKY.

FASTBALL PŘES ČTYŘI ŠVY NEJOBVYKLEJŠÍ PODOBOU RYCHLÉHO NADHOZU JE FASTBALL PŘES ČTYŘI ŠVY – MÍČ ZÍSKÁVÁ MAXIMÁLNÍ MOŽNOU ROTACI, A TUDÍŽ I RYCHLOST. DÍKY JEDNODUCHOSTI JDE O NEJLÉPE KONTROLOVANÝ NADHOZ, VŠECHNY DALŠÍ TYPY NADHOZŮ Z NĚJ VYCHÁZEJÍ. NEVÝHODOU JE JISTĚ „ROVNOST“ NADHOZU, TEDY SKUTEČNOST, ŽE MÍČ ANI O TROCHU NEVYBOČUJE ZE SVÉ TRAJEKTORIE – PROSTĚ LETÍ NAPROSTO ROVNĚ. NEJRYCHLEJŠÍ NADHAZOVAČI MAJOR LEAGUE DOKÁŽÍ FOUR-SEAMER HODIT RYCHLOSTÍ AŽ 100 MPH (PŘES 160 KM/H), OBVYKLOU RYCHLOSTÍ – PRŮMĚREM – JE V MLB 90 MPH (144 KM/H).

FASTBALL PŘES DVA ŠVY RYCHLÝ NADHOZ, KTERÝ JE SICE O PÁR MIL ZA HODINU POMALEJŠÍ, AVŠAK TO JE VYNAHRAZENO JEHO TZV. TALE EFEKTEM – MÍČ SE LEHCE VYTÁČÍ DOPRAVA (OD PRAVORUKÉHO NADHAZOVAČE) A LEHCE PADÁ, VLIVEM TLAKU PRSTŮ PŘÍMO NA ŠVY. VARIACÍ TWO-SEAMERU JE SINKERBALL, PŘI NĚMŽ SE PRSTY PŘESUNOU ZE STŘEDU MÍČE BLÍŽE K JEDNOMU ŠVU, ČÍMŽ SE DOCÍLÍ TZV. SINK EFEKTU – MÍČ OPRAVDU KLESÁ O NĚKOLIK CENTIMETRŮ A NUTÍ PÁLKAŘE PÁLIT DO ZEMĚ TAK, ABY SI S ODPALY VNITŘNÍ POLAŘI DOKÁZALI PORADIT. ZNÁMÝM SINKERBALLAŘEM JE DEREK LOWE (ATLANTA BRAVES) NEBO TAIWANEC WANG (NEW YORK YANKEES), OBA NADHAZUJÍ RYCHLOSTMI KOLEM 90 MPH.

CURVEBALL – ČESKY TOČKA TECHNICKÝ NADHOZ, KTERÝ NEJVÍCE ZATĚŽUJE LOKET A RAMENO NADHAZOVAČE, A PROTO NENÍ DOPORUČOVÁN MLADÝM NADHAZOVAČŮM, JE VELIKOU ZBRANÍ. PRSTY UMÍSTĚNÉ NA PŘEDNÍ ŠEV A FINÁLNÍ ZALOMENÍ PŘI VYPUŠTĚNÍ MÍČE POSKYTNE NADHOZU ROTACI SMĚREM KUPŘEDU, DÍKY ČEMUŽ SE NADHOZ ZLOMÍ („BREAKS“) TĚSNĚ PŘED DOMÁCÍ METOU A PÁLKAŘ MÁ TAK VELMI SLOŽITOU ÚLOHU PŘI TREFOVÁNÍ MÍČE. TOČKY JSOU ČASTO ZAMĚŇOVÁNY ZA SLIPRY, KTERÉ JEN ZATOČÍ, AVŠAK TOČKA SPADNE BUĎ I S BOČNÍ ROTACÍ (TZV. MODERN CURVE) – OD PRAVORUKÉHO NADHAZOVAČE SMĚREM DOLEVA, NEBO ZMĚNÍ SMĚR VERTIKÁLNĚ (TZV. 12-6 CURVE – PODLE HODINOVÝCH RUČIČEK – ČISTĚ ZESHORA DOLŮ). DALŠÍM TYPEM TOČKY JE SLURVE, PŘI NĚMŽ SE NECHÁVAJÍ PRSTY ZE STRANY MÍČE A NADHOZ PAK ROTUJE HORIZONTÁLNĚ – ZPRAVA DOLEVA OD PRAVORUKÉHO NADHAZOVAČE. JEDNU Z NEJLEPŠÍCH TOČEK MÁ V SOUČASNOSTI JUSTIN VERLANDER Z DETROITU, KTERÝ JI DOKÁŽE HODIT RYCHLOSTÍ KOLEM 88 MPH A PŘESTO SE MÍČ ZLOMÍ A PARALYZUJE PÁLKAŘE.

SLIDER

TENTO NADHOZ JE JEDNÍM Z NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH, ZEJMÉNA DÍKY MALÉ ZÁTĚŽI PRO LOKET A JEDNODUCHOSTI PROVEDENÍ. PŘI POSUNUTÍ PRSTŮ NA JEDEN ŠEV JE DŮLEŽITÉ ZATLAČIT A JEMNĚ ZATOČIT MÍČ BĚHEM VYPUŠTĚNÍ NADHOZU. NADHOZENÝ MÍČ BY MĚL VYPADAT ZPRVU JAKO FASTBALL, AVŠAK V POSLEDNÍ ČÁSTI LETU SE ZATOČÍ – OPĚT DOLEVA OD PRAVORUKÉHO NADHAZOVAČE. ONEN ZLOM JE U SLIDERU MENŠÍ A MÉNĚ ROZPOZNATELNÝ NEŽ U TOČKY, AVŠAK VĚTŠÍ NEŽ U CUTTERU, O KTERÉM BUDE ŘEČ NÍŽE. JEDEN Z NEJLEPŠÍCH SLIDRŮ MÁ V SOUČASNOSTI ANDY PETTITE Z NEW YORKU NEBO BRAD LIDGE, CLOSER PHILLIES. DOBRÝ SLIDER JE V MLB MĚŘEN KOLEM 85 AŽ 88 MPH, REKORDMANEM JE BÝVALÝ CLOSER SAN FRANCISCA GIANTS ROB NEN, JEHOŽ SLIDER SE PRAVIDELNĚ POHYBOVAL KOLEM 92 MPH.

CUTTER – NEBOLI ŘÍZNUTÝ FASTBALL PŘI JEMNÉM POSUNUTÍ TĚŽIŠTĚ TLAKU PRSTŮ SE RYCHLÝ NADHOZ LEHCE ZALOMÍ NA KONCI SVÉ TRAJEKTORIE, OVŠEM TÉMĚŘ BEZ ZTRÁTY RYCHLOSTI. SNAD NEJZNÁMĚJŠÍM CUTTEREM NA SVĚTĚ JE NADHOZ MARIANA RIVERY, CLOSERA NEW YORK YANKEES, KTERÝ NA ZVLÁDNUTÍ TOHOTO NADHOZU POSTAVIL CELOU SVOU KARIÉRU. JEHO MÍČE SE POHYBUJÍ KOLEM 92 AŽ 94 MPH.

CIRCLE CHANGE-UP NEBO OK CHANGE PROSTŘEDNÍČEK A PRSTENÍČEK SE DRŽÍ BŘÍŠKY PRSTŮ ZA ŠVY MÍČE, UKAZOVÁČEK JE OHNUT A BOČNÍ STRANOU SE DOTÝKÁ BALONU. PŘI VYPUŠTĚNÍ NADHOZU MUSÍ NADHAZOVAČ TZV. SETŘÍT OKNO – TEDY MĚL BY CÍTIT, ŽE POSLEDNÍM MÍSTEM DOTYKU S MÍČEM BYL PROSTŘEDNÍČEK A PRSTENÍČEK, KTERÉ ZABEROU ZA ŠVY A DAJÍ MÍČI ONU ZVLÁŠTNÍ ROTACI, KTERÁ NA KONCI LETU ZAJISTÍ, ŽE MÍČ ZPOMALÍ A LEHCE SPADNE. OK CHANGE-UP BY MĚL MÍT I TALE EFEKT – OD PRAVÁKA BY MĚL ZATÁČET LEHCE DOPRAVA DÍKY BOČNÍMU TŘENÍ UKAZOVÁČKU. DALŠÍMI VARIANTAMI CHANGE-UPU JE TZV. PALM BALL A STRAIGHT CHASE, KDY SE NA DRŽENÍ MÍČE ZA ŠVY PODÍLEJÍ VŠECHNY PRSTY A MÍČ NEDOSTÁVÁ ROTACI DO STRANY, ALE JEN SMĚREM DOLŮ. NEJLEPŠÍM CHANGE-UPEM DISPONUJE V SOUČASNOSTI JOHAN SANTANA Z METS, DALŠÍM ZNÁMÝM PROPAGÁTOREM ZPOMALUJÍCÍHO SE NADHOZU JE TREVOR HOFFMAN, DOHAZOVAČ BREWERS. JEJICH MÍČE SE POHYBUJÍ KOLEM 80 AŽ 83 MPH.

SPLITTER - VIDLICE NEJDE O NIC JINÉHO NEŽ JEN O ROZDĚLENÍ PRSTŮ DALEKO OD SEBE, COŽ UMOŽNÍ MÍČI VYKLOUZNOUT PŘI VYPUŠTĚNÍ NADHAZOVAČEM – PRVNÍ ČÁST LETU MÍČ SKORO NEROTUJE A PAK DÍKY VZDUCHU NABERE NEOČEKÁVANOU ROTACI A TZV. ZAPLAVE, ČÍMŽ VELMI ZTÍŽÍ ÚLOHU PÁLKAŘI. TĚŽŠÍ VARIANTA JE FORKBALL (FORK JE ANGLICKY VIDLIČKA), KDY SE PRSTY ROZDĚLÍ JEŠTĚ VÍCE A MÍČ NEDOSTÁVÁ TÉMĚŘ ŽÁDNOU ROTACI. SKVĚLÝM SPLITTEREM SE MŮŽE PYŠNIT DAN HAREN Z ARIZONY, JEHOŽ NADHOZ SE POHYBUJE KOLEM 80 MPH. KUBÁNSKÝ NADHAZOVAČ WHITE SOX JOSE CONTRERAS JE ZNÁMÝ TÍM, ŽE SVŮJ FORKBALL TRÉNUJE PROTAHOVÁNÍM PRSTŮ KOLEM SOFTBALOVÉHO MÍČE (!).

KNUCKLEBALL

PŘI LEHKÉM DOTEKU PRSTŮ S MÍČEM NADHAZOVAČ NEPROVEDE ZÁSADNÍ VĚC – NEZALOMÍ ZÁPĚSTÍ PŘI ODHOZU A JEN „VYŠLE“ MÍČ SMĚREM K PÁLKAŘI. NADHOZ BY NEMĚL VŮBEC ROTOVAT A MĚL BY INTENZIVNĚ PLAVAT VE VZDUCHU, ČÍMŽ SE PRO PÁLKAŘE STÁVÁ TAKŘKA NEPALITELNÝM. TENTO NADHOZ JE VELMI RARITNÍM A TÉMĚŘ SE NEPOUŽÍVÁ, COŽ JEN UMOCŇUJE PŘEKVAPENÍ, KDYŽ JEJ NADHAZOVAČ POUŽIJE. KNUCKLE JE TAK NÁROČNÝ NA MECHANIKU POHYBU, ŽE MUS BÝT HÁZEN VELMI POMALU A NUTNO PODOTKNOUT, ŽE VELMI OVLIVŇUJE NADHAZOVAČŮV POHYB. SOUČASNOU JEDNIČKOU MEZI KNUCKLEBALLERY JE VETERÁN TIM WAKEFIELD, HÁZEJÍCÍ ZA BOSTON RED SOX. JEHO NADHOZY SE NIKDY NEDOSTÁVAJÍ NAD 65 MPH.

POZEMNÍ HOKEJ

AUTOR: MARTIN HANUS

BLOEMENDAAL KRÁLEM EVROPY Druhý ročník nejsledovanější hokejové události vyvrcholil o posledním květnovém víkendu v holandském Rotterdamu. Přímo snový areál HC Rotterdam hostil i druhý ročník EHL. Na centrálním hřišti se v během soboty rozhodovalo o týmech, jenž proti sobě nastoupí v nedělním finále. O titul nejlepšího evropského týmu se hodlala poprat čtveřice mužstev ze tří hokejových velmocí, a to Nizozemí (HC Bloemendaal a HC Rotterdam), Německa (UHC Hamburk) a trochu překvapivě Belgie (KHC Leuven). Favorizován byl především německý tým z Hamburku, který vůbec první ročník EHL vyhrál. Zpět na místo činu se po roce vrátil, aby obhájil titul. V tom mu chtěl zabránit především Bloemendaal, od kterého se hodně očekávalo. V jeho kádru totiž figurují takové hvězdy světového hokeje, jakými jsou Jamie Dwyer, Teun de Nooijer nebo Ronald Brouwer. Domácí HC Rotterdam se ke konci sezóony nepotkal s nejlepší formou a ve Final Four mu, stejně jako KHC Leuvenu, byla přisouzena spíše role outsidera. Do prvního semifinále byly proti sobě nalosovány oba holandské týmy. Oba soupeři se vzájemně dobře znali z domácí soutěže, a tak bylo velmi těžké překvapit. Dokonce se totožná utkání odehrála o dva týdny dříve, kdy se tito soupeři utkali právě v ligovém semifinále. Pro Rotterdam to tedy byla možnost vrátit svému soupeři porážku. Hráči v oranžovém ale byli proti, a tak se po výhře 4:3 se radovali z postupu do finále a domácí tým tak opět odsoudili pouze do bojů o třetí místo. Druhé semifinále přinesl souboj belgického Leuvenu s mistrem z Hamburku. A byl to souboj velice vyrovnaný. Pouze výborné zákroky obou brankářů držely skóre poměrně nízko.

Zápas se totiž odehrál ve vysokém tempu a opravdu se bylo na co dívat. Na samém konci utkání se hráči i fanoušci belgického klubu radovali z vyrovnání, ale Němci se dožadovali o posudek posudku videorozhodčího. Ten správně gól neuznal, protože ho Jean Collin vstřelil vysokou holí. Do konce utkání tak zůstal stav 3:2. Ten znamenal ﬁnálovou účast pro UHC. Boj o třetí místo se změnil v exhibici střelců HC Rotterdam. Hráči z Belgie zřejmě vrhli všechny síly do sobotního zápasu, protože v konfrontaci s rotterdamským soupeřem neměli nejmenší šanci. Ten je smetl výsledkem 8:1 a obhájil tak bronzové medaile. Ve ﬁnále se tedy střetl HC Bloemendaal s UHC

Hamburk. Oproti loňskému roku, kdy o vítězi rozhodl jediný gól, se diváci mohli kochat střeleckou přehlídkou, kterou v prvním poločase oba týmy na hřišti rozpoutaly. Zejména první polovina byla zajímavá, protože v ní padlo hned sedm branek. Ani čtyřgólové vedení Bloemendaalu nestačilo na klidný průběh zápasu. Hamburk totiž zbraně v žádném případě nesložil, a zdramatizoval zápas až do samotného konce. Náskok soupeře stáhnul na rozdíl jediné branky a zatlačil ho na jeho polovinu. Bohužel pro něj však tento tlak nevyústil v kýžený pátý gól. Bloemendaal si tedy po výhře 5:4 mohl vychutnávat opojné pocity výhry plnými doušky.

DODATEK O EHL

V REPREZENTAČNÍM DRESU, BRANKÁŘ TOMÁŠ HANUS

Všechny čtyři zápasy, které byly na programu, se setkaly s výjimečným zájmem fanoušků. Tribuny každý den zaplnilo na 7 000 hokejových nadšenců, kteří se tak a postarali se tak o jedinečnou atmosféru. EHL se pyšní i několika novinkami. Tou nejzajímavější je rozhodně zavedení videorozhodčího, který pohotově řešil spory hráčů s rozhodčím ať už o regulérnosti gólů, posouzení faulů nebo dalších přestupků proti pravidlům. Vyzkoušet si to mohli pouze dva naši krajánci. Tomáš Hanus a Richard Kotrč. Ostatní čeští hráči o účasti v EHL nadále sní, ovšem nic není nemožné a všichni doufáme, že jich uvidíme čím dál tím více. Na co se ovšem jistě těší fanoušci v Evropě, je pravděpodobná účast Rot-Weis Köln, jehož manažeři před nedávnem otevřeli peněženku a uskutečnili nákupy ve stylu Florentina Péreze, šéfa fotbalového Realu Madrid. Rot-Weis Köln, který se chlubí osmi vítězi oOlympijských her z Pekingu a válí v německé Bundeslize, bude ve třetím ročníku EHL rozhodně všemi fanoušky evropského klubového hokeje pozorně sledován. Stejně tak naší redakcí, která bude své čtenáře o průběhu třetího ročníku EHL od podzimu intenzivně informovat.

OCENĚNÍ MVP PUTUJE DO RUKOU TEUNA DE NOOIJERA. Nejhodnotnějším hráčem uplynulé sezoóny se stal kapitán Bloemendaalu. Nejen, že patřil k top střelcům, ale se svým přehledem a chytrostí byl pro tým naprosto nepostradatelný. Proto byl generálním sponzorem EHL oceněn částkou 5 000 eEur a po loňském vítězi Moritzi Fürstem se navždy zapsal do historie Euroligy. FOTO: MAGDALÉNA HALTUCHOVÁ

FOTO: MVPmag

AUTOR: TUTI

VELKÁ RODINA Z PLZNĚ…

V počátcích klubu TJ Plzeň Litice jsme mohli vidět proměnu fotbalového týmu v ambiciózní tým pozemního hokeje. Každý rok mají TJ Plzeň Litice alespoň pět svých zástupců v reprezentačních výběrech. V posledních pěti letech si připsali na svůj účet několik zajímavých úspěchů, které určitě povedou k celkovému rozvoji. Jak vlastně klub vznikal a jaké mají plány do budoucna? Pozemkářský klub TJ Plzeň Litice vznikl z původně fotbalového týmu v roce 1970 v Plzni. Pouze o rok později se zaregistroval u Československého svazu pozemního hokeje. Zatím největší zaznamenané úspěchy, kterých dosáhli, jsou z průběhu posledních pěti let, usilovná práce konečně začala přinášet výsledky. Skupina muži A se v roce 2007 umístila v extralize na úctyhodném druhém místě a účastnili se challengeru třetí kategorie poháru mistrů. Minulý rok se zúčastnili mezinárodního turnaje v Itálii, kde sice skončili na posledním místě, ale s prázdnou určitě neodjeli, protože získané zkušenosti jim daly nový pohled na hru, a začali na sobě pracovat mnohem tvrději. Současným cílem, který mají stanovený, je jednoznačně další účast na poháru, aby ukázali, co v nich je. Bohužel s ženskou kategorií už to tak dobře nevypadá. Přibližně pět let se TJ Plzni Liticím nedaří vytvořit stabilní ženskou kategorii, i přesto, že ženské týmy, které působily v minulosti, měly dobré vyhlídky. Hřiště, na kterém v současnosti litičtí hrají, vlastní Tělovýchovná jednota od dubna roku 2005. S budováním zázemí pomohlo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, prostřednictvím dotace, a Magistrát města Plzně. Celková částka výstavby hřiště stála 10,5 milionu. Zbývalo doplnit pouze šatny a ty se podařilo za 5 milionů dokončit koncem roku 2007. Nejvýznamnější akcí pořádanou na tomto hřišti je Velká cena mladšího žactva. Do té

doby se tento turnaj pořádal například ve Šťenovi- kamarády. Je to jedna z ﬁlozoﬁí, která by se dala aplicích nebo na Vodních stavbách. Zájem o tuto soutěž kovat na problém nedostatku nových hráčů. K udržení je poměrně vysoký, v kategorii žáků se zúčastnilo 12 nováčků se trenéři snaží dělat vše, co je v jejich silách. týmů, v kategorii přípravky přes 10 týmů. S ženskou Například se organizují turnaje pro úplné začátečníky, kategorií je to jak jinak než komplikovanější, počet pořádají se různé seznamovací akce, jak pro rodiče, zúčastněných týmů bylo nanejvýš 7. Tělovýchovná tak i pro děti. Členové týmů jezdí i na společné tájednota v Liticích letos slaví 90 let svého působení, bory do rekreačního zařízení. Je to dobrý způsob, jak proto se tedy rozhodli využít této příležitosti a smě- utužovat vzájemné vztahy mezi jednotlivými členy, řují své úsilí na zvýšení účasti týmů nejen na tomto ale i družstvy. Do budoucna jsou plány jasné, teď už turnaji. Žáci se v dubnu 2009 zúčastnili turnaje v No- jen aby se co nejrychleji zrealizovaly a přinesly kladné rimberku. Cílem této výpravy bylo pouze získat nové výsledky. zkušenosti, ale k překvapení všech žáci turnaj vyhráli. Právě díky této výhře můžou TJ Plzeň Litice očekávat návštěvu dvou německých týmů na zmiňované ceně mladšího žactva, kterou budou pořádat. Za jedny z nejlepších hráčů A týmu se dají považovat Patrik Bušek, Ladislav Čech, Michal Soukup. V mládežnických reprezentačních výběrech mají každým rokem kolem pěti zástupců. Trenéři TJ Plzeň Litice v současnosti přikládají největší váhu zejména zkompletování mužských i ženských složek. Pozemní hokej je tzv. rodinný sport, pokud hrají rodiče, je velká pravděpodobnost, že FOTO: MVPmag k tomu přivedou své děti a ty zase své 35

AUTOR: MIROSLAV KOLOC FOTO: MIROSLAV KOLOC

POZEMNÍ HOKEJ

RAKOVNÍK SPLNIL V PORTUGALSKU ÚLOHU FAVORITA

Lousada/Rakovník – Konec května patřil na Estádio Municipal de Hóquei v severoportugalské Lousadě třetí nejvyšší evropské soutěži klubů, na které český pozemní hokej reprezentovali muži HC 1972 Rakovník, stříbrný celek domácí Chance extraligy z roku 2008. Už v letadle, které nabralo ve středu 27. května nejprve směr Brusel a posléze Lisabon, věřila rakovnická výprava v dobrou formu a jela na pohár s postupovými nadějemi. Po duelech s Řeky, Maďary a Portugalci nakonec Rakovničtí proměnili své přání ve skutečnost a společně se slovinským HC Pliva Lipovci postupují o jedno evropské patro výše.

RAKOVNIČTÍ POZEMKÁŘI OCHUTNALI ŘECKÉ FÍKY HC 1972 RAKOVNÍK - HC NAPAIOS APOLLON 6:0 (2:0) V úvodním duelu ve skupině A nastoupil Rakovník proti Řekům. Jelikož do hotelu Paredes dorazili hráči až po 23. hodině, neměli příliš času na aklimatizaci a rozkoukání se, ale na krásném stadionu za horkého počasí se druhý den od soupeře překvapit nenechali. V 17. minutě otevřel skóre Martin Seemann svojí první pohárovou trefou do černého, na 2:0 ho napodobil Jakub Beneš. Druhý poločas už byl kvalitnější, Pavel Hraba sice neproměnil penaltu, ale o dvě minuty později 36

ho zastoupil Tomáš Jahoda, k další brance se prokličkoval řeckou obranou Ladislav Hlína. Rakovnická převaha pak kulminovala v závěrečné dvacetiminutovce, kdy Ostaš našel přesně zcela volného Slavomíra Jungmanna a Martin Seemann stanovil konečný účet v podobě šestého gólu v síti Apollonu. „Byla znát určitě nervozita z prvního zápasu s neznámým soupeřem, všichni podali obětavý výkon a zejména ve druhém poločase se projevilo, že jsme na tom lépe fyzicky.

Výborné zákroky předvedl v brance Jan Seemann a udržením čistého konta přispěl k našemu uklidnění a bodovému zisku do tabulky,“ okomentoval střetnutí s Řeky trenér Pavel Hraba. Páteční volno využila rakovnická výprava k odpočinku a regeneraci za přispění fyzioterapeutky Vlaďky Procházkové a masérky Terezy Brotánkové a v sobotu 30. května čekali na HC 1972 Maďaři, kteří den předtím porazili řecký Napaios Apollon 3:1.

MAĎARSKÝ ČARDÁŠ SE V PORTUGALSKU NEKONAL HC 1972 RAKOVNÍK - ROSCO BUDAPEŠŤ HC 5:2 (3:1) HC 1972 Rakovník - Rosco Budapešť HC 5:2 (3:1) Rtuť teploměru vyšplhala v hodinu zahájení zápasu o prvenství ve skupině A téměř ke čtyřiceti stupňům, a tak se začalo opatrně z obou stran. Rakovník postupně zvyšoval tlak na maďarskou svatyni, ale prosadit se dokázal až Jaromír Šára vydařenou tečí po trestném rohu na 1:0. Z podobné situace Maďaři vyrovnali na 1:1, když Rakovník trestný roh Budapešti sice napoprvé odvrátil, ale zpětnápřihrávka do kruhu a následná přesná střela rozjásala soupeře. Rakovník pak vsadil na dlouhé loby do

soupeřovy obrany a tato taktika se ukázala být velmi účinnou. Na 2:1 skóroval střelou k tyči podél vybíhajícího gólmana Tomáš Jahoda a ještě do přestávky zužitkoval Seemannovu přihrávku Jaromír Šára. Trochu ukolébaná rakovnická obrana však po změně stran chybovala, čehož dokázal soupeř ihned využít, a chybu potrestal kontaktní brankou na 3:2 střelou z bezprostřední blízkosti. Rakovník ale nezpanikařil, po trestném rohu se nejlépe orientoval Šára a jeho přihrávku proměnil ve čtvrtý gól Jakub Beneš. Poslední branku vstřelil po Seemannově akci rychlono-

hý Kamil Hejda. Spokojený byl i trenér Pavel Hraba: „Utkání nás stálo sice víc sil, než jsem předpokládal, ale nedopustili jsme žádné překvapení na náš účet. Důležité je, že do posledního zápasu o postup jdeme kompletní bez zranění, i když masérky mají napilno, věřím, že budeme mít dost sil až do konce, tým je dobře naladěn.“ Sobotní večer patřil týmové poradě, která se nakonec protáhla na dvě hodiny, nedělní ráno už přineslo další společnou přípravu a odjezd na stadion v Lousadě k utkání s portugalským CFU Lamas, který postoupil jako druhý ze skupiny B

STŘELCI LAMASU ZTROSKOTALI NA NEJLEPŠÍM BRANKÁŘI TURNAJE

HC 1972 RAKOVNÍK- CFU LAMAS 3:1 (1:0) První poločas přinesl bitvu o každý metr hřiště, hodně se hrálo středem a ani jeden tým neproměnil po dvou slibných šancích. Ve 34. minutě prokázal výbornou formu Martin Seemann, který vybojoval trestný roh, a Daškovu střelu dorazil do portugalské branky Radek Ostaš. Gól do šatny pomohl Rakovníku i po přestávce a ve 43. minutě Ladislav Hlína připravil gólovou situaci pro Jaromíra Šáru – 2:0. Dvougólová ztráta vyburcovala Portugalce před domácím obecenstvem k vyšší aktivitě a z rychlého brejku stadion rozjásal Pedro Pinto. Hned o minutu později však Martin Seemann prošel obranou jako nůž máslem, přehodil

ležícího gólmana a Kamil Hejda už neměl problém míček umístit do prázdné branky. Třetí branka domácí trochu zaskočila, ale závěrečná desetiminutovka byla ještě hodně dramatická, po žlutých kartách usedli na trestnou lavici postupně Hraba i Hudeček a Portugalci vycítili šanci na zvrat. Za rakovnickou obranou však stál gólmanský mág Jan Seemann, který byl nakonec vyhlášen nejlepším brankářem turnaje. Dobojováno! Rakovnický sen o postupu do vyšší evropské divize pro český klubový pozemní hokej se stal realitou! Pavel Hraba, trenér: „I když se nám letos v domácí Chance extralize tolik nedaří a jsme pátí, tady se ukázalo, že

můžeme uspět i na mezinárodní akci a že systém, který hrajeme, je správný a účinný.Vyrovnali jsme se soupeřům i po fyzické stránce, perfektně jsme se jako tým vraceli dozadu a celý turnaj odbojovali.“ Radek Ostaš, kapitán: „Celý tým odváděl kolektivní výkon, což je základní kámen úspěchu. Dobře jsme bránili, produktivní byli útočníci, to ukazuje celkové skóre 14:3.“ Karolína Kříženecká, manažerka týmu: „Turnaj byl velmi dobře zorganizován na krásném stadionu s výborným zázemím i diváckou kulisou, máme radost, že se nám podařilo uspět, a vracíme se bez vážnějších šrámů a zranění, za což patří poděkování i masérkám.“

SPECIALISTÉ NA STAVEBNÍ VIBRAČNÍ TECHNIKU Pod Altánem 83 100 00 Praha 10 - Strašnice tel., fax: +420 274 810 363

e-mail: liversholland@volny.cz

www.lieversholland.cz

POZEMNÍ HOKEJ

AUTOR: MARTIN HANUS FOTO: ANETA JUNGEROVÁ

PENALTY POTOPILY SLAVII NA OBOU FRONTÁCH

Poslední květnový víkend byl čas, kdy se dohrávaly evropské klubové soutěže. SK Slavia Praha měla ve hře oba své týmy. Muži i ženy jako úřadující mistři hájili české barvy na mezinárodní scéně. Zatímco muži pomýšleli na příčku nejvyšší, ženy měly cíle nižší. Slávisté si chtěli pro následující rok zajistit účast v Trophy, ze které minulý rok sestoupili. Odtud se dá totiž přímo probojovat do Euro Hockey League. Neplánovaná zastávka v Challenge se ale sešívaným protáhne ještě minimálně o rok. Ani domácí prostředí nepomohlo v rozhodující chvíli zvrátit jazýček vah na českou stranu. Prvním soupeřem byl dánský klub Orient Lyngby. Hráči, kteří v únoru zvedali pohár pro vítěze halového PMEZ, nebyli zdaleka tak nebezpeční, jako to dokáží na hřišti s mantinely. Ba naopak. Slávistickým útočníkům byl v honbě za góly kladen minimální odpor, zatímco branka gólmana Buška zůstala neohrožena. První trefu si připsal symbolicky Jakub Kyndl. Otevřel si tak gólový účet, na kterém se už po prvním zápase vyjímalo pět branek. Konečný výsledek 11:0 měl nakonec větší vliv, než si kdokoli dovedl představit. Druhý den na sešívané čekal běloruský soupeř. Minsk se prezentoval silovým běhavým hokejem bez výraznějších taktických prvků. Hrál tvrdě do těla, ale Pražanům to na vůli vyhrát neubralo. Běloruská tvrdost je nevykolejila a naopak jim spíše dodala sil. Ve velmi nepříznivém počasí se dařilo více sešívaným, kteří až na desetiminutový úsek drželi otěže zápasu pevně ve svých rukou. Ke konci utkání se začalo hřiště

měnit v jednu velkou kaluž, ale body si už červenobílí uplavat nenechali. Na pořad tak přišlo třetí utkání. Švýcarský Luzerner potřeboval nutně vyhrát, aby se dostal alespoň na druhé místo a zůstal tím pořád ve hře o turnajové prvenství. Švýcaři byli z dosavadních soupeřů nejtechničtější. Potvrzovali to při každém doteku s balonkem. Stejně jako domácí hráli velké množství balonů na jeden či dva doteky. Hra se ve vysokém tempu přelévala ze strany na stranu. Slávisté v zápase dvakrát vedli. Na konci druhého poločasu ale soupeř stav utkání otočil a tři body za výhru 4:3 putovaly na jeho konto. Nakonec to pro Luzerner šťastná výhra nebyla. Ve skupině totiž vznikla situace, kdy měly tři týmy po šesti bodech. Minsk, Slavia a Luzerner navzájem porazili jeden druhého, takže o pořadí rozhodovalo skóre. To měla nejlepší Slavia, tudíž šla do kříže s druhým celkem skupiny B, Cardiffem. První Whitchurch vyzval Minsk, který měl lepší skóre. O jeden jediný gól tak proklouzl do zápasu o postup právě místo Luzerneru. Poslední zápas turnaje rozhodoval o úspěchu a neúspěchu Soupeř nebyl pro našeho mistra neznámý. Minulý rok se s ním utkal na Trophy v Paříži. Tenkrát se jednalo také o poslední zápas, ale „pouze“ o páté místo. Vyhrál ho 3:2, když rozhodující branku dal ně-

kdejší hráč Slavie Andrew Mowad. Letošní zápas tedy nesl i touhu po odvetě. Jako první se vedení ujala Slavia. Začala nebojácně a svého soupeře k ničemu nepustila. Po dvaceti minutách převahy však tým z Edenu začal chybovat. Hráči kazili přihrávky, nechytali jednoduché přihrávky, nevyhověli si při kombinaci. Po té se začali uchylovat ke kličkování a to se jim stalo po chvilce osudným. Mark Ramage po jedné ze ztrát ve středu pole vytěžil trestný roh, který v zápětí sám proměnil. Za stavu 2:1 se odcházelo do šaten. Druhé polovině Slavia zlepšila svou hru, ale potýkala se se střeleckou impotencí. Její útočníci nebyli schopni z velkého množství proměnit jedinou šanci. A tak přišel trest na druhé straně, kdy po údajném faulu sudí odpískal penaltu. James Astley proměnil a srovnal na 2:2. Ze sedmdesáti minut vítěz nevzešel. Na řadu tedy přišly penalty. Hráči s hvězdou na hrudi však ze tří penalt ani jednou nemířili přesně, a tak postupové naděje uhasly už ve čtvrté serii, protože hráči Cardiffu se mýlili pouze jedinkrát. Z postupu se tedy radují oba waleské celky. Ve druhém zápase si totiž Whitchurch poradil s Minskem rovněž na penalty. Ač Slavia nenarazila na protivníka, který by ji přehrál, musí se spokojit s děleným třetím místem. Za rok se může pokusit tuto nevděčnou pozici pod vrcholem vylepšit.

KONEČNÉ POŘADÍ 1. Whitchurch HC (WAL) 1. Cardiff UWIC (WAL) 3. Slavia Praha (CZE) 3. HC Minsk (BLR) 5. Luzerner HC (SUI) 5. Wiener AC (AUT) 7. Slagelse HC (DEN) 7. Orient Lyngby (DEN) 38

AUTOR: MARTIN HANUS

ZAKLETÉ UMÍSTĚNÍ Zatímco muži zůstali na domácí půdě, ženy na své zápasy odcestovaly do švýcarského Wettingenu. Po výstupu z autobusu viděly po pár měsících opět místo, kde sehrály PMEZ halového hokeje. Hezké vzpomínky si z něj ale neodvezly. Sestup z B divize znamená pobyt v nejnižších patrech ženského hokeje. Dát zapomenout na nešťastné výsledky se ženy snažily, seč mohly, ale Wettingen je pro ně zřejmě zakleté místo. V úvodním zápase nastoupilo sešívané družstvo proti zástupkyně zatáhly do obranného postavení a vsaambiciózním Italkám z Villafrancy. Ty měly v sestavě dily na rychlé brejky. I po velké převaze Litevek zůdvě posily z východu. Rusko-běloruská spolupráce stal výsledek poměrně přijatelný, protože spíše než nadělala naší obraně velké problémy, které vyústily výsledek vystihuje obraz hry poměr rohů 11:0 ve mimo jiné v jedenáct rohů! Naštěstí byl využit pouze prospěch týmu od Baltu. Zápas se Swansea se tedy jediný z nich. Ze hry byly také nebezpečnější Italky, ale jevil jako šance na procitnutí. V případě vysoké výhry svůj tlak už gólově nevyjádřily. Slávistky naopak dokázaly vytěžit z minima maximum, když ze tří střel na branku byla jedna úspěšná. Díky výbornému výkonu brankařky Vančurové zůstal stav utkání 1:1. Po průběhu zápasu se tento výsledek dá označit za velmi vítaný. Druhý den na slávistky čekal soupeř neméně kvalitní. Litevský ženský hokej už patří delší dobu k širší špičce evropského hokeje. Tým Gintra Universitetas byl od počátku pasován do role favorita FOTO: HELENA BABICKÁ celého turnaje. Není tedy divu, že se naše

byl pořád ve hře postup do bojů a příčky nejvyšší. Po vyrovnaném zápase však přišel zasloužený výsledek 1:1 a ženy byly odkázány pouze na boj o záchranu. V tom narazily na domácí celek, se kterým už jednou v sestupovém zápase prohrály. Tentokrát se ale nehrálo v hale, ale na zeleném umělém trávníku. Bohužel, ani tentokrát nenašlo družstvo z Edenu recept na vítězství a po sedmdesáti minutách napodobilo pražský výsledek svých kolegů 2:2. Přišly na řadu penalty. S první penaltou si obě brankářky poradily. Švýcarky ve zbylých penaltách byly bezchybné. Za Slavii byly úspěšné Bížová a Matějková. Kozáková ale gólmanku domácích nepřekonala, a tak slávistky opouští divizi B a příští rok budou bojovat o návrat. Únorový scénář se tedy naneštěstí zopakoval do posledního detailu.

STAVEBNÍ, PROJEKČNÍ, INŽENÝRSKÁ, KONZULTAČNÍ A OBCHODNÍ ČINNOST

SPORTOVNÍ POVRCHY KANCELÁŘ:

PODĚBRADSKÁ 777 TEL./FAX: 190 00 PRAHA 9 TEL.: E-MAIL: J.I.H.@seznam.cz MOBIL:

284 814 203 266 317 117 605 254 580

PROGRAM FIRMY:

• • • • •

NÁVRHY A STUDIE ŘEŠENÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STAVEB VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE SPORTOVNÍCH AREÁLŮ ČIŠTĚNÍ A RENOVACE POVRCHŮ SPORTOVNÍ VYBAVENÍ HŘIŠŤ

FIRMA J.I.H. PROVÁDÍ I PORADENSKOU ČINNOST, EKONOMICKÉ ROZVAHY A ZPRACOVÁVÁ PROJEKTOVOU DOKUMENTACI STAVEB.

více na www.jih-sportovnistavby.cz partner pozemního hokeje

AUTOR: PAVEL SEMERÁK, NEW YORK FOTO : PAVEL SEMERÁK, NEW YORK

BOXLAKROS

CO NOVÉHO ZA MOŘEM…?

Na první pohled by se mohlo zdát, že s finálovým utkáním nejprestižnější profesionální lakrosové ligy National Lacrosse League dění za mořem ustalo. Avšak opak je pravdou. Téměř všichni hráči týmů NLL se hned rozutekli do svých dalších celků, s kterými stráví bohaté lakrosové léto. A to buď do profesionální field-lakrosové ligy Major League Lacrosse, nebo do poloprofesionální kanadské soutěže Major Series Lacrosse (MSL), která se hraje v provincii Ontario, příp. Western Lacrosse Association hrané na západě Kanady, v Britské Kolumbii. Pojďme si o těchto soutěžích něco říci. Major League Lacrosse (MLL) je po National Lacrosse League (NLL) druhá profesionální kanadsko-americká soutěž. NLL je box-lakrosová liga a MLL je field-lakrosová liga. Stručně se dá říci, že rozdíl je v tom, že field-lakros se hraje venku, na větších (fotbalových) hřištích a namísto pěti hráčů v poli jich hraje devět. Výbava a dovednosti hráčů jsou podobné. Jen taktika obou druhů lakrosu se trochu liší. Ti nejlepší hráči jsou schopni přecházet z jednoho druhu lakrosu na druhý během několika hodin. To se ostatně poměrně

často děje, neboť mnoho, téměř výhradně kanadských, hráčů hraje během léta jak MLL, tak kanadskou box-lakrosovu MSL. A tak se běžně děje, že hráč hraje v pátek v Ontariu MSL za jeden tým, v sobotu pak třeba v Denveru MLL za druhý a v neděli v Ontariu opět MSL. Inu, těžký to úděl lakrosového profesionála. Ale teď už pojďme k Major League Lacrosse. Oproti loňsku došlo k několika podstatným změnám. Tak především, díky ﬁnanční krizi hned čtyři týmy z deseti ohlásily ukončení činnosti. Letošní léto si diváci v San

Franciscu, Los Angeles, New Jersey a Philadelphii mohou o lakrosu nechat bohužel pouze zdát. Obdobně jsou na tom i v Rochesteru. Tam ale příznivce může alespoň těšit, že jejich tým nezanikl, ale přesunul se do Toronta. Výsledkem těchto změn je, že konkurence v přeživších týmech nebývale stoupla, neboť hráči ze zaniklých týmů přešly do zbylých šesti. Další podstatnou změnou je fakt, že bylo schváleno pravidlo a použití čtyř dlouhých obranných holí, namísto stávajících tří. Vedení soutěže si od tohoto

kroku slibuje méně branek a díky tomu více vyrovnaných utkání. Názory na tuto změnu se mezi odborníky liší. Jedni ji podporují se slovy, že je třeba oživit kombinační hru, neboť více dlouhých holí, přes které se individuálně velmi špatně přechází, donutí útočníky více přihrávat a přečíslovat obrany, namísto častých současných sólových akcí přímo na bránu. Druzí tvrdí, že tato změna pravidel povede k menší atraktivitě hry, neboť ubude rychlých individuálních akcí, které mají diváci rádi. Nejdále v kritice zavedení čtyř dlouhých holí šel šéftrenér týmu Toronto Nationals Dave Huntley, který prohlásil, že jakákoliv změna, která povede k přiblížení MLL univerzitní lize, je zcestným krokem. Myslím, že s tímto názorem lze zcela souhlasit. MLL se totiž vždy chlubila tím, že je dalším vývojovým stupněm ﬁeld-lakrosu a že MLL udělá z univerzitního lakrosu prvotřídní podívanou pro diváky. Na rozdíl od univerzitní soutěže jsou totiž hráči v MLL časovými limity nuceni neustále útočit. Osobně považuji zavedení čtvrté obranné hole za chybný krok. Pozitivní změnou je ale rozšíření zápasové soupisky o jednoho hráče navíc. To umožní trenérům lépe reagovat na vývoj utkání nasazováním specializovaných hráčů. Tak alespoň něco! Liga začala v půli května a každý tým sehraje dvanáct utkání. První čtyři postoupí do play-off, kde se hraje pouze na jedno vítězné utkání. Letošní mistr bude znám 23. srpna. Loňské vítězství obhajuje tým Rochester Rattlers, který se ale pro letošní sezónu přestěhoval do Toronta. O jednotlivých výsledcích si řekneme v některém z příštích čísel. Zatímco MLL je baštou hráčů z USA, neboť ﬁeldlakros je „jejich“ lakrosem, Kanaďané namísto toho dávají předost box-lakrosovému mistrovství své země. Tím je souboj o velice prestižní Mann Cup. O tuto téměř sto let starou trofej se střetává vždy nejlepší tým z provincie Ontario, tedy vítěz Major Series Lacrosse (MSL) a šampión západní Western Lacrosse Association (WLA). Obě soutěže mají po sedmi týmech, kdy

UTKÁNÍ MLL

v základní sezóně hraje třikrát každý s každým, dohro- – kupříkladu letos slaví tým z Britské Kolumbie New mady tedy osmnáct utkání. Do play-off postupují čtyři Westminster Salmonbelies sto dvacet let (!) své exisnejlepší týmy každé ligy a hrají sedmizápasové série. tence –- mají utkání výbornou diváckou kulisu a téměř Samotný finálový maratón o Mann Cup je soubo- každé utkání napětí městských derby. Snem každého jem na čtyři vítězná utkání s tím, že tým z druhého kanadského lakrosáka je zvednout nad hlavu Mann konce Kanady přijede na týden na hřiště soupeře. Cup, a tak souboje o tento pohár mají neskutečnou Hraje se každý den na stejném místě až do chvíle, kdy prestiž. je znám vítěz celé série. Kupříkladu loni vyhrál tým Když mluvíme o kanadské soutěži, nelze pominout z Ontaria Peteborough Lakers nad Adanac Coquitlam rovněž amatérské mistrovství země, tzv. Presidents v šesti zápasech. Cup. O tento pohár hrají tradičně vítězné týmy jedUtkání MSL a WLA se hrají v hokejových halách. notlivých oblastí celé Kanady. Často se stává, že když Avšak na rozdíl od National League Lacrosse, která se potřebuje některý hráč MSL či WLA více rozehrát, se hraje na měkkých kobercích z umělé trávy, hráči běžně hraje rovněž amatérskou soutěž, aby získal na běhají po betonu. Díky tomu je hra ještě svižnější herní jistotě. Z toho důvodu není rozhodně namístě než v NLL, neboť míčky odskakují nebývalou rychlostí. se domnívat, že se jedná o soutěž nižší kategorie. Jelikož se jedná o tradiční týmy s bohatou minulostí Vždyť například legenda světového lakrosu Jim Veltman hrál za tým Ajax-Pickering Rock mnoho letních sezón. A právě v tomto celku odehraje letošní sezónu i první Čech, který se kdy prosadil na soupisku kanadského týmu, reprezentant Pavel Došlý. Budeme držet palce! Vzhledem k tomu, že jsme v našem květnovém čísle psali o Big City Classic univerzitní ligy NCAA, je ještě třeba zmínit, že se letošním akademickým šampiónem stali hráči Syracus, když ve finále porazili Cornell 10:9 po prodloužení. Jak se tedy ukázalo, prohra hráčů ze syracuské university na Big City Classic s týmem z Princetonu byla jejich poslední prohrou sezóny. Pak už následovala osmizápasová vítězná šňůra završená finálovým triumfem před čtyřiceti dvěma tisíci diváky (!) na stadionu ve Foxboro na předměstí Bostonu. Tým Syracuse Orange tím obhájil loňské vítězství. 41

BOXLAKROS LAKROS

AUTOR: PAVEL URBAN FOTO: ČESKÝ ŽENSKÝ LAKROS

PRAHA VIDĚLA

NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ SVĚTOVÝ LAKROS Osmé mistrovstí světa v ženském lakrosu se ve dnech od 17. do 27. června konalo v Praze v areálu Slavie. Mistryněmi světa se staly hráčky SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH, které ve ﬁnále porazily Austrálii 8:7. Organizátorům největšího lakrosového turnaje v České republice v historii se podařilo uspořádat skvělý turnaj a i když jim situaci komplikovalo nevlídné počasí, na tento světový šampionát se bude ještě dlouho vzpomínat.

Tři roky se Český ženský lakros (ČŽL) připravoval na mistrovství světa v Praze, které bylo v mnoha směrech jiné, než jakékoliv další v historii. Turnaje se zúčastnilo rekordních šestnáct zemí, z toho šest úplných nováčků, odehrálo se šestapadesát utkání a počet hráček se pohyboval okolo čtyřset. Byla to však také první vrcholná akce pod hlavičkou Mezinárodní lakrosové federace (FIL), která vznikla v loňském roce sloučením mužské a ženské federace. Právě lidé z Mezinárodní federace ženských lakrosových asociací (IFWLA) se na přípravách letošního světového šampionátu v ženském lakrosu výrazně podíleli. „Jelikož je to pro nás ale už osmé mistrovství, dokázali jsme posbírat dostatek zkušeností,“ řekla dosluhující prezidentka IFWLA při zahájení. Světový šampionát oﬁciálně zahájil primátor Prahy Pavel Bém ve slunečném podvečeru. To však ještě netušil, že většina následujících dní, v nichž se turnaj hrál, už nebude z pohledu počasí tak vlídná. Pořadatelé museli dokonce tři předposlední dny přesunout zápasy na umělé trávy, jelikož hřiště s přírodní trávou byly podmáčené. „Počasí byl náš hlavní problém. Že se bude hrát případně na umělé trávě, bylo jedno z krizových řešení. Týmy k tomu přistoupily vstřícně a rozumně a problémy s tím neměly,“ řekl hlavní organizátor MS Ondřej Mika. Ten ale sbíral jinak velmi pozitivní reakce. „Ne všechno bylo optimální, ale i přesto jsou ohlasy od týmů a lidí okolo pozitivní,“ doplnil Mika. Velmi vážně braly turnaj také české reprezentantky, které chtěly v domácím prostředí dosáhnout na pátou příčku. Ve skupině však prohrály důležité zápasy se Skotskem a Walesem a tím pádem se Češky nevyhnuly prolínacímu utkání o postup do čtvrtﬁnále proti Irsku. Ten bohužel český národní tým prohrál 10:21, a tak bojoval ve spodní polovině o konečné 9. až 16. místo. Po výhrách nad Jižní Koreou, týmem Haudenosaunee a Německem nakonec vydřel devátou příčku. „Všechny nás to mrzelo, že ten zápas s Irskem musel potkat zrovna nás na mistrovství světa v Praze, ale 42

už s tím nic nenaděláme. Nakonec jsme si vlastně pohoršily oproti poslednímu šampionátu jen o jednu příčku, ale herně jsme byly mnohem dál,“ řekla k umístění českého týmu brankářka Daniela Dřevíkovská. Poslední den celého turnaje byl skutečným vyvrcholením. Zápas o třetí místo a finále se hrály na velkém stadionu v Edenu (Synot Tip Arena). Bronzové medaile vybojovala Kanada po výhře 14:9 nad Anglií a cenný kov tak získala po dlouhých sedmadvaceti letech. Po bohatém doprovodném programu zvítězil tým Spojených států amerických v napínavém finále nad Austrálií 8:7. „Jsem opravdu šťastná, je to pro mě největší úspěch v životě. Celý turnaj byl skvělý a navíc jsme ho vyhrály. Opravdu nádhera,“ řekla po finále útočnice celku USA Caroline Cryerová. Pro český lakros šlo o velmi významnou akci a podle mnohých se skutečně povedla. „Myslím, že čeští organizátoři odvedli velmi dobrou práci. Bylo tu hodně nových týmů, které si užívaly zápasy a získávaly zkušenosti. Turnaj tak byl velmi zajímavý. Hodně lidí si šampionát pochvalovalo a ohlasy byly skutečně pozitivní,“ uvedla Clarková. Děkovná slova měla přichystána i nová šéfka FIL Feffie Barnhillová. „Na začátku jsem vás vyzývala, abyste hrály tvrdě, ale férově. Jsem ráda, že právě to jste splnily. Chci poděkovat všem týmům, rozhodčím, fanouškům a v neposlední řadě organizátorům. Bylo to nádherné,“ dodala při závěrečném ceremoniálu Barnhillová.

ZÁBAVA AUTOR: J. R. VERDEL

Příběhy

ILUSTRACE: NEFERTITI.S

rozverného stáří NA VANDR I SE PSEM

V mládí jsem si dopřál taky trochu oddechu v podobě vandrování po jižních Čechách. Mladší synek byl ještě miminko, a tak s maminkou zůstali doma. Staršímu Michalovi bylo pět let a já usoudil, že je již zralý na vandr. Zabalili jsme malý stan, dva spacáky, trochu oblečení a samozřejmě nezbytné jídlo na začátek. Já měl velký, převeliký ruksak, Michal úměrný svému věku a postavě. K výstroji jsme ještě přidali naši fenku německého ovčáka, Besinku. Takto vyzbrojené nás kamarád odvezl na nádraží Vršovice, kde jsme nastoupili do osobního vlaku do Třeboně. Tak a teď jak jsem naplánoval cestu? Z Třeboně jsem chtěl jít okolo rybníku Svět, několikrát se zastavit, postavit stan a relaxovat. Když dojdeme k přítoku rybníka, budeme pokračovat až na další rybník Spolák, opět několik dnů oddech. Další pokračování k rybníku Výskok, dále k rybníku Adamec a následně cestu ukončit v mém rodišti v Ledenicích. Cesta vlakem byla docela příjemná, Michal objevoval ve své dušičce neobjevené a naše Besinka odpočívala pod lavicí. Benešov, Tábor, Veselí nad L. a konečně Třeboň. Vyrazili jsme městem na hráz Světa a levou stranou pokračovali až do kempu. Postavili jsme stan, upravili okolí, vyzkoušeli teplotu vody a honem něco sníst. Před odjezdem na vandr jsem usoudil, že Michal musí mít teplý spacák, já si vzal jen lehký, vždyť v létě je teplo. Michal v podvečer usnul a já se převaloval, nemohl jsem se zahřát. I přes tepláky a zahřívací radiátor Besinku, jsem se začal klepat zimou! Co teď? Přece nepůjdu o půlnoci běhat okolo stanu. Pomalu jsem vylezl ze svého spacáku a začal se soukat k Michalovi. Vzhledem k tomu, že kluk nebyl žádný čahoun, jsme se nakonec oba vyspali v jednom spacáku a bylo nám opravdu teploučko. Následující den jsme sbalili naše ležení a pokračovali dál k přítoku. Tímto přískokovým postupem vandru jsme se dostali až na Spolák na parcelu sestřenice. Zde jsme si užívali klidu a míru. Z celé cesty jsme zde zůstali nejdéle. Michalovi se již moc nechtělo pokračovat na další rybník, a tak jsem se rozhodl, že se vydáme přímo do Ledenic. Od Spoláku jsme dorazili do Slavošovic a tam se nám smůla nalepila na paty. Michalovi byl malý ruksáček čím dál těžší, a tak jsem jej přibalil na ten můj. Na konci vesnice u pravotočivé zatáčky a posledního domku ve vsi praskl šev mého báglu, nevydržel zátěž a obsah se začal kutálet po silnici. Sebrali jsme vše na hromádku, prohlížíme bágl, ale není pomoci, díra je moc velká. Zaťukali jsme na chaloupku, poprosili dobré lidi o pomoc. Bágl jsme u nich nechali, na cestu jsme dostali třešně a hajdy po silnici do Ledenic. Aut jezdilo okolo nás dost, ale kdo vás sveze se psem. To byla jediná nevýhoda společného cestování. A tak jsme dál šlapali po svých. Besinka na vodítku udávala tempo, za ní já a za ruku Michala. Když jsme vyšli z lesa, musel jsem vzít Michala na koně a tak jsme doputovali až k Jirkovi Košů do Ledenic. To bylo pozdvižení! Že jsme přijeli s Michalem, to nevadilo, ale se psem? Pes na vandru? To nikdo nepochopil. Pes v té době reprezentoval hlídače, někdy i uvázaného u boudy na řetězu a pražský Pepík s ním jede na vandr, to jsou tedy věci. S Jirkou jsme dojeli autem pro bágl, nějaký den jsme v Ledenicích pobyli a posléze se opět vrátili osobáčkem do Prahy, tedy domů do Satalic. Když dnes bilancuji svůj život a vzpomenu si na chvíle, o jakých jsem vám teď psal, a je mi moc dobře, jsou to vzpomínky k nezaplacení.

ACCURATE AKUMULÁTORY AKUMULOVATI AMFIBOLIZACE ANGLOVÉ ANTICIPOVAT APLAUS ARAAN ARCHITECT AUREUS BATERIE BEDŘICHOVKA BETLÉM

BRUNETTE CASTRO ČIMICE ČTYŘI DĚKABRISTA DOBROVOLNĚ DOKUMENTY DOTEKY ECHOLOT ESTONEC EŠALON GYMNASTKA HARCÍŘ

HNUSNÝ HOROSKOPIČINY HROTÍK CHÁPAVÁ IKTUS IMARI INFARKT INTIMA ISOTON IZOTOP KALAS KANYSTR KIOSKY

KISMET KLOBOUČNÍK KNIPL KRÁTER KREUZMANNOVÁ KŘÍŽIT KULTURISTA LALOKY LAMAT LEKAVÍ LEONEK NAKVAP NAPOVÍDAT NATAHAT NEPRŮHLEDNOST NEVOLIT NEVRLÉ NOVOKŘTĚNEC OBALEČ OBILOVINY OCHOTNĚ OLUPEK OPOZICE ORLOSUP OTCOVÉ OTISKOVATI PANOVAT PIKETA PILASTR PLANKT PODNIK POHRUDNICE PONOUKAT PONTON POSTCARD PŘEPIS PŘETLUMOČOVAT PŘÍTULNOST

Tajenka : Představuje se nový ředitel zaměstnancům: "Jmenuji se Kot. ..................

REYNEK ROUPEC ROZŽHAVIT RYPOUN SARCIN SAXOFONISTKA SEKÁČEK SEMTEX SESTAVOVAT SKÝTAT SMETAT SMYKAT SOUSTAVA SPODINA STRAKA SVATEBČAN ŠAMANI ŠOTCI ŠTÍTONOS TAKTY TAPETOVAT TAŠKÁŘ TĚKAVÉ TEKUTOST TICHOST TKANICE TKLIVÁ TRUMPETISTKA VDÁLCE VIKLÉR VRÁCENÉ VRANÍCI VÝNOSY YACHTSMAN ZPOČÁTKU ŽHÁŘKA

KOUZELNÁ PÁLKA

ZÁBAVA

Tajenka : Víte, proč mají škodovky vyhřívané zadní sklo? To je jasný, .............................................. 45

AUTOR: K.RYNEŠ ILUSTRACE: NICK

ZÁBAVA

KOUZELNÁ PÁLKA

Trenér mu míček nadhodil zprvu jen lehce, aby viděl, zda je Jenda soustředěný, byl, byl připravený úplně na vše a čekal na ten správný nadhoz, tak jak to dělávají "hvězdy MLB". A dočkal se, nadhoz přímo na míru, byl nepatrně stoupavý, točený, ale Jenda věděl, že teď je ta pravá chvíle pálit, udělal dobře, odpal byl ukázkový, jak učebnice. Trenér nešetřil chválou, byl přímo nadšený, protože se tím pádem nepotvrdily verze ostatních členů týmu a hráčů, že to co viděli při minulém zápase byla jen obyčejná náhoda. "Jenda na to má a je sakra dobrý" mumlal si pod vousy trenér. Celý trénink Jenda exceloval, prostě super den, i jeho spoluhráči ho oslovovali jménem, nedivte se, do dneška slýchával jen "Ušoune nebo Prcku", a to by se nelíbilo určitě nikomu z nás, co myslíte ?! Po dnešním

tréninkovém dnu byl Jeník v základní sestavě zápas co zápas, trenér byl spokojen, jeho tým vyhrával co se dalo, spoluhráči sice trochu záviděli, ale byli rádi, že v žebříčku úspěšnosti se stále přibližovali mistrovskému titulu. Jednoho dne se ovšem v týmu našel "chytroprd", co začal poňoukat své spoluhráče a tvrdil že všechny Jendovy úspěchy tkví v té staré a odřené pálce. Všichni se mu ze začátku vysmáli, ale později mu dali za pravdu a snažili se přijít celé věci na kloub. Rozhodli se pro čin nekalý a ostudný, pálku Jendovi ukradli z batůžku, když se právě sprchoval po zápase. Nic netušící

Jenda odešel domů, pořádně se vyspat a nabrat síly na zítřejší zápas. Jaké ovšem bylo jeho zděšení, když batůžek byl prázdný "to ne, to je můj konec" křičel rozlobený Jeník . POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

KOUZELNÁ PÁLKA

AUTOR: K.RYNEŠ ILUSTRACE: NICK

ZÁBAVA

pospávání v lavici při vyučování a v neposlední řadě poznámka

za nevypracování domácího úkolu, zkrátka hrůza. "To jsem zvědav, co mě čeká na hřišti", povídal si nahlas Jenda při

Jenda totiž věřil, že cestě na trénink. Jeho pálka je kouzelná, že obavy se naplnily, nic se "ona" je strůjce všech mu nedařilo, spoluhráči úspěchů, které nase jen potutelně usmívasbíral během zápasů. li a trenér byl zděšen. Po probdělé noci Vypadalo to, že prostě šel Jeník do školy, Jenda má jen špatný den, kde se mu vůbec kritické a neúspěšné dny nedařilo, špatné se opakovaly, jako by je známky, napomenutí někdo napsal přes kopírák. panem ředitelem za Ve škole začal Jenda propadat snad ze všech předmětů, na hřišti už zase zahříval lavičku a všichni se mu jen smáli a pošklebovali. Jenda se opět uchyloval na půdu jejich domečku, kde plakal a plakal, ani maminka s tatínkem ho nedokázali utišit, snažili se ho povzbudit, uchlácholit, ale vše bylo bohužel marné.. POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

STRES Stres a jeho působení na organismus je již po léta, zejména v průmyslově rozvinutých zemích doslova strašákem, který způsobuje nemocnost, invaliditu a dokonce úmrtnost stále většího procenta lidí. Diagnóza kardiovaskulárních onemocnění ﬁguruje na předních místech statistik. Život a rozvoj člověka v současném světě je pod vlivem tlaku ve všech oblastech lidské činnosti. Negativní vlivy stresu mají za následek labilitu zdravotních stavů, psychických i motorických. Dále ovlivňují lidské schopnosti, dovednosti a charakterové vlastnosti. Neustále se zrychlující celkové tempo života klade vyšší nároky na odolnost nervové soustavy člověka. Vyčerpaný organismus těžce snáší jakoukoli zátěž a velmi citlivě na ni reaguje, tím samozřejmě jen zvyšuje svoji vyčerpanost, která se odráží ve fyziologických změnách. Např. bolení hlavy, horečka, bolesti ve svalech a kloubech, nechuť k jídlu a celá řada různých somatických nemocí. Do stavu stresu se organismus dostává nejen působením vnějších vlivů, ale i působením vlivů vnitřních. Mezi stresory ve vnějším prostředí jsou nejčastěji uváděny: hluk, nedostatek tepla, nedostatek světla, omezený prostor pro práci nebo bydlení, prašnost, apod. Vnitřní stresory jsou v podstatě chyby ve vlastní životosprávě: nedostatek spánku, spěch, nemoc, tělesné bolesti, nepořádek, nepravidelné stravování, nedostatek peněz, mnoho drobných úkolů, apod. Jedním z nejběžnějších zdrojů stresu jsou situace, kdy svou činností usilujeme

ILUSTRACE: NEFERTITI S.

o dosažení určitého cíle, jsme však nuceni překonávat rušivé vnější vlivy. Stresorů je značné množství, avšak téměř nikdy nepůsobí izolovaně. Zda určitý podnět je či není stresorem je velmi relativní. Záleží na intenzitě podnětu, na podmínkách, za kterých působí a na organismu, na který působí. Tatáž změna životních podmínek a jim odpovídajících návyků může být určitou částí lidí přijata s radostí, kdežto pro ostatní znamená utrpení. Určité tempo příjmu a zpracování informací pro jednoho člověka je stresující, zatímco jinému vyhovuje. V podstatě tedy existují dvě skupiny. V jedné ﬁgurují lidé výbušnější povahy a protipólem jsou lidé uvolněnější, klidnější. Reakce na stres se označují jako všeobecné adaptační syndromy a rozdělují se na tři stádia: poplachová reakce, stádium rezistence a stádium vyčerpání. Poplachová reakce je první odpovědí na působení stresoru. V těle dochází k určitým aktivacím hormonů. Nekončí-li smrtí, následuje fáze protišoku, kde se původně vysoká reakce snižuje. Stádium rezistence je reakce organismu na nepříznivý vnější vliv a postupně se snižuje. Tato fáze vzniká při trvalém nebo opakovaném působení stresu. Je-li stresorem tělesná námaha, mluvíme o trénovanosti. Adaptace na stres je optimální. Stádium vyčerpání je celkové selhání adaptační a regulační schopnosti. Získaná rezistence je nestatečná nebo se ztrácí. To může být způsobeno nadměrnou intenzitou stresu (pak tato fáze navazuje přímo na poplachovou reakci), poruchou adaptačních reakcí nebo abnormálními adaptačními reakcemi. Pak mluvíme o nemocích z adaptace. Komplexní reakce organismu na stres splňuje svůj účel, jestliže reaguje na stres svalovou aktivitou. Civilizovaný člověk však na většinu zátěžových situací svalovou prací nereaguje. Tak vzniká rozpor mezi biochemickou přípravou organismu na výdej energie a skutečnou energetickou potřebou. To je patrně jedna z příčin stresových nemocí. Adaptace je schopnost živé hmoty přizpůsobovat se různým vlivům prostředí při opakování stejného stimulu. Je základní vlastností organismu, a proto není vázána jen na opakující se vlivy zevního prostředí. Ideální kompenzací na stres je aktivní rekreace – sport, fyzická námaha i pasivní rekreace – čtení, poslech hudby.

ILUSTRACE: NEFERTITI S.

AUTOR: DIPLOMOVANÝ FYZIOTERAPEUT PAVEL SZEKELY

Hlavně sportovci se stresu nevyhnou, především při důležitých momentech utkání. Jak se těmto momentům vyvarovat? Jak tuto situaci zvládnout, abychom využili nahromaděnou energii efektivně? Existuje mnoho pouček, které nám radí, jak se vyrovnat se stresem. Na každého ovšem funguje něco jiného. V zásadě je důležité se soustředit na danou konkrétní situaci, oprostit se od velkého množství vnějších podnětů, naučit se oddělovat důležité od nepodstatného, naučit se trpělivě naslouchat trenérovi, nepřerušovat ho a řídit se jeho radou. Vyplnit každou volnou chvíli na odpočinek, svalovou relaxaci a regeneraci. A v neposlední řadě zbytečně nelpět na věcech, lidech či vztazích. Cílem určitě není, abychom se vyhnuli stresu. Stres je součástí života. Je to přirozený vedlejší produkt každé naší činnosti; vyhýbat se stresu by nemělo víc opodstatnění než se zříci jídla, tělesného pohybu nebo lásky. Na to, abychom mohli plně vyjádřit sebe samy, musíme dřív odhadnout svou optimální stresovou hladinu a podle toho použít svou adaptační energii v takové míře a v takovém směru, aby to co nejlépe vyhovovalo vrozenému uzpůsobení naší mysli a těla. Výzkum stresu ukázal, že úplný odpočinek není dobrý pro organismus ani jeho jednotlivé orgány. Stres v mírných dávkách je pro život nezbytný. Kromě toho nucená nečinnost může vyvolat více stresu než normální aktivita 47

ILUSTRACE: NEFERTITI S.

POSILOVÁNÍ

AUTOR: DIPLOMOVANÝ KONDIČNÍ TRENÉR IVAN KLEIN

ČTVRTÁ ČÁST KONDIČNÍHO CYKLU

TRÉNINKOVÉ METODY Posilování jednotlivých svalů je celá řada, Já jsem pro Vás připravil ty nejefektivnější cviky pro softball, Není třeba, aby softballista měl obrovské svaly, které budí hrůzu a respekt u soupeřů. Daleko přednější pro tento sport, jsou cviky rychlostně silové, umožňující svalovou dynamiku, tolik potřebnou právě pro softball a baseball.

SED-LEH NA ROVINĚ S VYTÁČENÍM TRUPU, CHODIDLA NEZAKLÍNĚNA Jde o jedno z nejpotřebnějších cvičení pro softball, které posiluje přímé a šikmé svaly břišní. Tento cvik vhodně doplňuje v jedné kondiční tréninkové jednotce vytáčení trupu na šikmé lavici se zátěží v předpažení. Protože se obecně břišní svaly velmi nesnadno a dlouhodobě posilují, než dojde k jejich objektivnímu zesílení, mělo by se dané cvičení provádět i v hlavním období. Buď na závěr rozcvičky či na konci tréninku. Jde o dílčí cvik „softballového kondičního trojboje“: kliky na bradlech, sed-leh na rovině s vytáčením trupu a přítahy podhmatem na hrazdě, které by se měly cvičit nepřetržitě 2–4krát týdně dle tréninkového období. A to jak muži, tak i kadeti! Detaily uvedeme v nějakém z dalších čísel. TECHNIKA PROVEDENÍ Lehneme si na podložku. Kolena ohneme do pravého úhlu, chodidla opřeme o zem mírně rozkročmo. Ruce dáme volně za hlavu nebo přes uši, ale nesepínáme je! Hlavu ohneme k hrudi tak, že se bradou téměř dotýkáme hrudi. Provedeme sed, aniž bychom zvedli chodidla od země nebo propnuli dolní končetiny v kolenou (obojí je známka slabých břišních svalů). Pravým loktem se v sedu dotkneme levého stehna. Při návratu do výchozí polohy trup 48

pokládáme pouze na lopatky, hlavu nezakláníme! Případný kyv hlavy při přechodu do sedu rapidně snižuje efektivitu posilování břišních svalů. Po dotyku lopatek o zem ihned přecházíme zpět do sedu. DÝCHÁNÍ PŘI CVIČENÍ Při lehu provádíme nádech, pak dech zadržíme a po vytočení trupu vydechujeme. RYCHLOST CVIČENÍ Sed i leh provádíme individuálně plynulou, ale raději vyšší rychlostí a vytočení trupu se snažíme provádět vždy energičtěji. SÉRIE A OPAKOVÁNÍ Plánujeme 4 série po 20 – 30 opakováních VARIANTY CVIČENÍ Nezvládnou-li borci cvičit s chodidly na zemi, lze nohy zaklínit. Ale snižujeme si tak efektivitu cvičení, neboť o to více zapojujeme hluboký kyčlostehenní sval na úkor povrchových břišních. Lehčí varianty: zkřížené paže na hrudi nebo podél těla nebo v předpažení. Těžší varianty: roztažení loktů od hlavy, zvýšená lýtka na lavici. Lze cvičit se zátěží na hrudi (lehčí cvičení) či za hlavou (těžší varianta).

PŘEDKLONY S ČINKOU STŘEDNÍ ÚCHOP Jde o komplexní a nejúčinnější cvik, který posiluje hlavně dolní část zad – bedra, hýždě a hamstringy (zadní stranu stehen). Zpevňování bederní části trupu je pro softball důležité nejen při realizaci švihového odpalu, ale obecně i jako preventivní posílení dané páteřní oblasti při rotacích trupu. Hýždě využíváme při sprintech v pohybu vpřed a hamstringy pro rychlejší ohýbání nohou při bězích. Cvičení je velmi účinné, ale vhodné spíše pro pokročilé borce TECHNIKA PROVEDENÍ Stoupneme si nad činku na šíři pánve se špičkami mírně od sebe. Prohneme trup, kolena mírně pokrčíme od sebe ve směru špiček nohou a uchopíme činku nadhmatem o něco šíř, než máme ramena. Hýždě pak zvedneme co možná do

nejvyšší polohy, ale při neustále prohnutém trupu! Prohnutý trup po celou dobu cvičení je prevencí proti zranění a zároveň potřebný pro maximálně efektivní cvičení. Cvik zahájíme zvedáním trupu a až v poslední fázi narovnávání lehce propínáme kolena. Činka se neustále pohybuje podél těla! Následuje předklon neustále prohnutého trupu a až v poslední fázi předklonu přirozeně lehce pokrčujeme kolena, ale pánev se snažíme nechat v nejvyšší možné poloze. Činku na zem během cvičení nepokládáme. Končíme vždy těsně nad zemí. Pohyb cvičení se provádí převážně v kyčelním kloubu. DÝCHÁNÍ PŘI CVIČENÍ Před zvednutím provádíme nádech a zadržení dechu. Až když máme činku nad koleny – vydechujeme. Nádech provádíme při spouštění činky k zemi. Těsně nad zemí před změnou směru činky vzhůru dech opět zadržíme. RYCHLOST CVIČENÍ Cvik provádíme pomaleji a plynule bez rychlostních rozdílů. Jde o kompenzační cvičení, které se přímo nevztahuje ke svalové dynamice softballové specializace. SÉRIE A OPAKOVÁNÍ Plánujeme 4 série po 20–30 opakováních. VARIANTY CVIČENÍ Předklony na šikmé lavici, předklony na rovné lavici, předklony s činkou za hlavou.

POSILOVACÍ CVIČENÍ PRO KADETY 2. BLOK 2. ČÁST D) Sed na lavičce podél, nohy propnuté, úchop za tělem, pokládat natažené nohy střídavě vpravo a vlevo od lavičky (těžší varianta: medicinbal mezi kotníky)

E) Leh napříč švédskou bednou, nohy zaháknuté o žebřiny, pas těsně za okrajem bedny, ruce v týl, trupem provádíme předklon a vzpřim (lze i s medicinbalem za hlavou)

F) Roznožka přes kozu z místa, obrat, podlézt kozu, obrat a roznožka…

roznožka

obrat

základní pozice výskokem

podlezení

výskok

AUTOR: BOFFIS FOTO: MVPmag

SOFTBALL

VLASTNORUČNĚ VYROBENÁ RUKAVICE

ROBUR

„TAKOVEJ BREJLATEJ, S BÍBREM...“ I LEM BAL

OFT

SE S U

ESK V BL

Rok 1992, Albeř, soustředění tehdy začínajícího týmu Iuridica Outlaws. Odposlechnuto z rozhovoru ragbistů, kteří se v noci vraceli z hospody: „Takovej brejlatej, s bíbrem... Jak nemůžou v dešti na hřiště, rve do nich v jídelně celej den teorii a včera večer jsem ho slyšel, jak jim říká, aby si před spaním opakovali postavení při hře! To je on – ROBUR. Seznamte se. Možná už i vám opravoval rukavici. Nebo se podívejte na www.no16.cz. Je to tak, šestnáct mu už dávno není. Naopak, teď v červnu dosáhl trojnásobného věku. No16 znamená číslo 16, které nosí na dresu už 25 let. Se softballem se poprvé setkal v turistickém oddíle, ze kterého vznikl softballový tým Spofa, vedený nejdřív Jirkou Bursíkem a později jeho bratrem Martinem. S vlastní hrou ale začínal v roce 1984 v družstvu Humanity, pod vedením dr. Endršta. Do Spofy přišel v roce 1985, do nově zakládaného B-týmu, který po dvou letech začal i trénovat. Věc v dnešní době těžko pochopitelná, ale vskutku pravdivá. Až do roku 1990 bylo, kromě různě jednotlivě pokoutně dovážených rukavic, velmi obtížné získat jakoukoliv výstroj. Jediný legální způsob jak získat rukavici znamenalo spolehnout se na pořadník na jednou ročně přicházející zásilku z Kuby. Z dnešního hlediska to bylo vybavení mizerné, z nekvalitního materiálu. Robur se rozhodl využít dovedností získaných v již zmíněném turistickém oddílu. Podařilo se mu získat roztrhanou rukavici Wilson A 9811, rozebral ji a po obtížném boji se ztvrdlou, potrhanou a deformovanou kůží vytvořit střih. Podle toho pak rukavici ušil. Už v té době vymyslel některá vylepšení, na která (jak říká) Američani ještě nepřišli. Tehdy ještě svůj výtvor označil Wilson A 9816, čímž se přiznal ke kopírování střihu, ale svou šestnáctkou se přihlásil i k částečnému autorství. S touto rukavicí pak odehrál několik sezón v české nejvyšší soutěži. Další rukavice, které vytvořil, pak už ale označoval svým logem Robur. Těch kompletních výrobků ale není mnoho. Střihy 50

obkreslované podle papírových šablon, nákroj dílů nožem a sedlářské ruční šití samozřejmě nemůže cenově konkurovat průmyslové produkci. A tak Robur s hrdostí vzpomíná na chytačskou rukavi-

ci, kterou od něj přijal Jerry Stitt, trenér Arizonské univerzity, na polařku, která je vystavena v Softball Hall of Fame Museum v St. Petersburgh ve Virginii. A i vicepresident MLBI Steve Baker, bývalý nadhazovač Oakland Athletics, je vlastníkem jednoho exempláře. To sice není vlastní výroba, ale kompletně zrestaurovaná kubánská rukavice značky Batos, jako připomínka obtížných podmínek, za jakých se v Čechách softball a baseball prosazoval.

E ROBUR - NA FOTC BLESKU ÁNKU Z FOTOGRA FIE PATŘÍC Í K ČL

A počátkem 90. let zamířil Robur ještě výš. Před prvním setkáním pana prezidenta Václava Havla s Georgem Bushem starším, velkým příznivcem baseballu a prvním metařem v dobách studií na Yale, nabídl prezidentské kanceláři

rukavici vlastního střihu jako oﬁciální dar americkému prezidentovi. Pravidla protokolu však byla neúprosná, termíny krátké, a tak vše skončilo zdvořilým poděkováním za snahu. Nad žižkovskou dílnou visel v letech 1992– 1995 vývěsní štít Robur, softball, baseball, práce s kůží. Kromě prodeje míčů, pálek a rukavic se majitel zabýval hlavně opravami rukavic, ale i výrobou westernově zdobených kožených doplňků. Různá pozdra, brašny, spony do vlasů... Opasky mají všichni členové Spirituál Kvintetu, kytarové řemeny si vybrali i Milan Broum a Petr Janda z Olympiku. Robur založil i volné řemeslně umělecké sdružení „Vlastníma rucemi“, se kterým uspořádal výstavu výrobků vytvářených tradičními řemeslnými technikami.

ROBUR NAHRADIL SVĚTLE HNĚDOU KŮŽÍ POŠKOZENOU STAROU . Z RUKAVICE SE TAK STALA SKORO NOVÁ

LOGO ROBURA SE BLÍZKNE NA OPRAVENÉ RUKAVICI

VÉ

MO E D N

Po hráčském a trenérském angažmá ve Spofě v roce 1990 založil tým mladých hráčů na SOU ČKD Praha a sponzorován divadlem známého mima Borise Hybnera trénoval a hrál pod hlavičkou GAG BH. Po spojení s týmem MFF postoupil po vítězství v Pražském přeboru do 2. ligy. Kvůli skupině mladých nadějných hráčů přestoupil do Krče, kde trénoval juniory, hrál za B tým a stal se i mistrem ČR. V roce 1995 si proto mohl zahrát na PMEZ v Holandsku. Odstěhoval se z Prahy do Sedlčan, kde se hráčsky i trenérsky zapojil do budování nově vzniklého softballového klubu Pegas Sedlčany. I když už rozhodně netráví na hřišti 6 dní v týdnu jako dřív, hraje jen málo, rukavice opravuje dál. Až uvidíte u hřiště člověka obklopeného změtí řemínků, se dvěma až třemi koženými troskami, ze kterých se postupně stávají rukavice pro ligové hráče, to je on. Poraďte se s ním, protože o rukavicích ví všechno a, jak s lehkou nadsázkou říká, na světě nemá konkurenci, i když ten Maxwell ze St. Franciska není špatnej...

O SESK

PRO

PAG

kontak: HŮLKOVA 683, Praha 9 Kbely 197 00

AČN

ET L É V O DK Í L VYH Í S ESK OKY

e-mail: podoubsky@paraklub-olymp.cz tel: 777 556 299 51

AUTOR: BOFFIS FOTO: MVPmag

SOFTBALL

SOFTBALOVÁ LÍHEŇ ANEB SPECTRUM PRAHA

Na jaře roku 1989 se uskutečnil první trénink, na který přišlo 53 dětí. Házely si kriketovými míčky, pálily nohou od stolu a mety byly z koberce. Dlouhé přípravy a mnoho času strávily při nácviku alespoň těch základních pravidel, vše probíhalo pod vedením Dana Pasiniho. Na podzim roku 1990 vznikl oddíl i v Horních Počernicích, pod vedením Petra Nováka. 5. dubna 1991 proběhl první společný zápas mezi Černým Mostem a Horními Počernicemi. Tehdy se vítězem staly Horní Počernice. Na odvetu se dlouho nečekalo. Proběhla 27. dubna 1991, tentokrát vyhrálo družstvo z Černého Mostu. Po těchto zápasech uzrála myšlenka přihlásit se do opravdové soutěže. Jelikož po letních prázdninách softbalových průkopníků ubylo, došlo ke spojení Počernic s Černým Mostem do jednoho oddílu PS ČERNÝ MOST, který na podzim 1991 začal hrát Pražský přebor. „Vedlo se nám dobře, první porážka přišla až v šestém zápase a po podzimní části jsme byli druzí,“ vzpomíná Dan Pasini. Po vynikající jarní části se dokonce probojovali na mistrovství České Republiky, a to i přesto, že Pražský přebor hráli prvním rokem. Po prvním roce si družstvo pod vedením Dana Pasini52

ho a Petra Nováka odnáší bronzovou medaili. Psal se rok 1992, kdy ﬁrma SPECTRUM (barvy a laky) koupila oddílu nové dresy a rázem se softballový klub přejmenoval na Spectrum Praha. „Tehdy se Spectrum nevěnoval pouze softballu, ale i baseballu. Proč se baseball na Spectru přestal hrát? Tehdy byly dva důvody. První byl v hřišti, protože na baseball je třeba delší hřiště a na to jsme my bohužel neměli prostor. Za druhé jsme nechtěli docílit toho, že bychom si „vychovali“ hráče do kadetské soutěže (to ještě hřiště nemuselo být tak dlouhé) a po dovršení věkové hranice by odešli hrát jinam. To byly dva důvody, tak jsme se rozhodli hrát pouze softball a myslím, že to byla správná volba,“ dodává s úsměvem Dan Pasini. Na Černém Mostě se zájem o softball velmi rozšířil a bylo nutno rozšířit kategorie: Spectrum A, Spectrum B, Spectrum C (to jsou jen muži), dále všechny dětské kategorie: kadeti,

kadetky, žáci, žákyně. Také bych nerad zapomněl na ženský tým, který funguje pod vedením Petry Kodetové. Postupem času se oddíl rozrůstal až na současných cca 100 členů. Jediné, na co Spectrum není pyšné, je hřiště. Co je na hřišti špatného? Zeptal jsem se Dana. „S hřištěm zápasíme dlouhou řadu let, jednou z věcí jsou ﬁnance, což je problém asi každého týmu, dále řešíme problém s dlouhodobým pronájmem místa, kde hřiště stojí, protože nechceme hřiště vylepšovat do té doby, než budeme mít záruku alespoň dlouhodobého pronájmu. Hřiště je bez trávy v zadním poli, bez club-housu atd…,“ smutně dodává Dan. Naopak naši hráči dorostli do dospělé kategorie a probojovali se do nejvyšší soutěže v ČR, což je extraliga mužů. Klub se může pyšnit řadou reprezentantů od mládežnické po seniorské kategorie, a to i bez kvalitního hřiště a zázemí. Ve Spectru hrávala řada reprezentantů a tahounů týmu. V minulém roce řada hráčů reprezentovala ČR na MS juniorů v Kanadě: Tomáš Klein, Oldřich Hadrava, Jaroslav Novák, Jan Moťka, Kamil Ryneš a Tomáš Bořil. Momentálními oporami mužského áčka jsou např.: David Mertl – nejlepší pálkař, kečr extraligy a dlouholetý reprezentant, Ota Malý – reprezentant, služebně nejstarší hráč a opora týmu atd.

AUTOR: DDM FOTO: MVPmag

SRDCAŘ Ota Malý (30) je dlouholetou oporou pražského Spectra. Byl u zrodu prvních krůčků Spectra a byl i u všeho důležitého v historii tohoto klubu. Odměnou za jeho oddanost mu byla pozvánka do seniorské reprezentace, se kterou bude od 17. – 28. 7. 2009 bojovat o titul mistra světa.

Z ČERNÉHO MOSTU

ka, jsem se dostal až do softbalového oddílu. Tvůj osobní a týmový největší úspěch v těchto dobách? Jednoznačně postup do 2. nejvyšší soutěže v ČR (2. ČSLM) během 4 let i přesto, že jsme všichni byli juniorského věku.

Jaký byl tvůj první okamžik v dresu Spectra? V dresu Spectra, to už je hodně dávno, ale co si pamatuji, je moje první soustředění, kde jsem poprvé detailněji poznal tuhle fantastickou hru.

Pokračoval další postup až do 2. ligy a s tím dostávali šanci i další mladší hráči, jak jsi vnímal tento jev? Tak byl to přirozený vývoj a v podstatě i nutnost pro tvoření budoucího týmu. Protože si myslím, že pro úspěch je potřeba vytvořit tým složený ze všech věkových kategorií.

Proč Spectrum? Díky školním náborům, které pořádalo Spectrum pod vedením zakladatelů Daniela Pasiniho a Petra Nová-

Během tohoto dlouholetého vývoje se podařilo postoupit do extraligy, jak bys zhodnotil toto období?

REPREZENTANTI 2009 MS V KANADĚ Ota Malý David Mertl Petr Vácha Tomáš Petr ME V LEDENICÍCH Tomáš Klein Oldřich Hadrava Jaroslav Novák NĚKOLIKA NÁSOBNÝ MISTR OPEN MISTROSTVÍ ČR

mladší junioři starší junioři kadeti žáci FOTO: MVPKLEIN

Tak samozřejmě kladně, ale s obavami jsem sledoval, jak to vše zvládneme. V zákulisí totiž kolovaly prognózy, že jednou budeme patřit ke špičce v ČR. Jak se tyto prognózy vyplnily? Myslím, že se vyplnily, ale důležitější a hlavně těžší bude hrát špičce na co nejdéle.

Byla to jistě dlouhá cesta, co myslíš, že tkví za tímto úspěchem? Jednoznačně skvělá práce s mládeží, o kterou se stará Daniel Pasini! V neposlední řadě chuť a nasazení lidí, kteří se kolem Spectra pohybují, ale na první místo bych vyzdvihl práci Petra Nováka, který je základním kamenem našeho týmu a bez něhož bychom jen těžko dosáhli našich úspěchů.x Dlouhé roky tým končil na nepopulárním čtvrtém místě, proč tomu tak bylo a co vám pomohlo přehoupnout se přes tuto pomyslnou metu? Dle mého názoru to byla daň za hráčskou nevyspělost. A překonat to nám pomohlo několik faktorů: Za prvé je to soudržnost týmu, který momentálně hraje již delší dobu spolu. Za druhé jsou to samozřejmě nadprůměrné výkony jednotlivých hráčů jako jsou např. David Mertl, Petr Vácha, Ondřej Maleček, Pavel Moravec, Pavle Štoček a další mladí nadějní hráči, jako jsem třeba já (smích). A za třetí je to příchod Petra Gutvirta, který dodal naší hře potřebný směr a klid. Tým momentálně patří k české špičce, ale přesto vám pořád chybí vytoužený titul. Proč tomu tak je? Protože jsme neproměnili ani jednu ze dvou šancí porazit chomutovský tým. Patříš mezi stálice, srdcaře softballu, byl jsi u zrodu všeho podstatného a letos před tebou stojí další výzva a tou je mistrovství světa. Co to pro tebe znamená? Jednoznačně jsem hrdý, že mohu reprezentovat svoji zem! A do jisté míry to pro mě znamená odměnu za roky dřiny. Jaké jsou další plány v tvojí již tak bohaté kariéře? Chtěl bych se pokusit ještě o další mistrovství světa, ale především si ve zdraví užít pokračující kariéru.

SOFTBALL

AUTOR: DDM

EXTRALIGA DOSPĚLA K LETNÍ PŘESTÁVCE

Česká nejvyšší softballová soutěž mužů dospěla k letní přestávce. Zatímco reprezentace se chystá na mistrovství světa, zbytek startovního pole si dopřeje měsíc volna před dohrávkou základní části. A že to budou boje napínavé, vám napoví už jen pohled na průběžnou tabulku uzavřenou po 24. kole. Asi nejvyrovnanější průběh české soutěže za poslední roky byl vidět po celou dobu soutěže. Nováčci se brzy rozkoukali a začali trápit favority, Radotín zůstavá za očekáváním a pohybuje se v dolní části extraligové tabulky, Eagles Praha mohou opět pomýšlet na nejvyšší příčky. Zimní přestupy se u všech týmu ukázaly jako dobrý tah a pozvedly úroveň už tak nejlepší soutěže na evropském kontinentě. Základní část je hraná na 32 kol, kde se soupeři spolu utkají celkem čtyřikrát, a určí tak soupeře do podzimního play-off, kam postoupí celkem 6 týmů, týmy na posledních třech příčkách spolu budou bojovat o extraligovou příslušnost pro další rok. Poslední tým sestoupí automaticky do druhé ligy, kde jej nahradí vítěz play-off 2. ČSLM, předposlední tým bude bojovat o extraligu v baráži.

1. Spectrum Praha 2. Eagles Praha 3. Sportclub 80 Chomutov 4.Tempo Praha 5. Slavia VŠ Plzeň ... Snails Kunovice 7. Radotínský SK 8. SK Kotlářka Praha 9. Amasoma Příbram

G 24 24 23 23 24 24 24 24 24

W 20 17 17 14 10 10 9 6 4

L 4 7 6 9 14 14 15 18 20

S 0 0 0 0 0 0 0 0 0

P 44 41 40 37 34 34 33 30 28

Skóre 207 : 72 138 : 76 128 : 66 91 : 63 89 : 126 73 : 117 89 : 126 64 : 137 69 : 165

G - zápasy, W - vítězství, L - prohry, S - skreč, P - body

FOTO: MVPmag

Pohledem na ligovou tabulku můžeme očekávat těžké srpnové boje, kdy se budou dohrávat poslední dvě ligová kola. Poprvé v letošním ligovém ročníku jsou šance

FOTO: MVPmag

všech účastníků extraligy na play-off stálé otevřené. Nováček soutěže Amasoma Příbram, který zatím uzavírá ligovou tabulku, stojí před nelehkým úkolem. V čele s bývalým reprezentačním nadhazovačem Emanuelem Bajerem si hráči budou muset sáhnout na dno svých sil v boji o každý ligový bod.

Dalším nováčkem soutěže je pražský tým SK Kotlářka, složený převážně z bývalých baseballových hráčů a bez výrazných individualit. Na prahu play-off stojící tým mohou na playoffové pozice dostat jen bezchybné výkony celého týmu.

FOTO: MVPmag

MVPmag FOTO MVP FOTO:

FOTO: MVPKLEIN

Radotínský klub po odchodu reprezentačního nadhazovače Aleše Jetmara bodově i herně zatím strádá, ale tým plný zkušených hráčů s v životní formě hrajícím Lukášem Holubem si play-off jistě nenechá ujít a pod vedením Jindřicha Maiera tam snad dokráčí.

Jediný moravský tým v extraligovém poli Snails Kunovice po loňské barážové zkušenosti konečně probudil touhu vyhrávat a z chvostu tabulky se prokousal na vytoužené 5. místo. Nejen díky repre-

zentantům Marku Lapčíkovi a Zdeňku Mateřankovi mají velké šance na historický úspěch v podobě play-off, čímž by pozvedli úroveň moravskoslezského softballu. FOTO: MVPmag

FOTO: JAKUB VERBÍK

FOTO: MVPmag

Ve stejné pozici jako Kunovice se nachází i plzeňská Slavia, která je tradičním účastníkem play-off. Vedle reprezentantů, jako je Kamil Koukolík, disponuje Slavia řadou zkušených ligových matadorů a do play-off by jistě chtěli promluvit.

FOTO JAKUB VERBÍK FOTO:

Tempo Praha, tradiční účastník play-off a několikanásobný extraligový medailista zatím pokukuje po příčkách nevyšších ze 4. místa. Tým, který v zimě na půlroční hostování posílil reprezentační nadhazovač Jaroslav Muller, se FOTO MVPmag FOTO: MVP

FOTO: FOTO MVPKLEIN

zatím potýká s výpadky formy, ale opory reprezentace Patrik Kolkus, Tomáš Benda, Jiří Brabec a Matěj Bíža slibují napínavý závěr soutěže a jistě promluví i do boje o příčky nejvyšší. FOTO MVPmag FOTO: MVP

SOFTBALL Několikanásobný mistr z Chomutova zatím okupuje 3. příčku, ale díky dohrávanému zápasu můžeme očekávat, že tento statisticky nejúspěšnější evropský tým obsadí v závěru soutěže příčky

FOTO: MVPKLEIN

nejvyšší. Dlouholeté opory reprezentace jako Václav Svoboda, Jaroslav Mikulec, Jan Přibyl a nejlepší nadhazovač Evropy Luboš Vrbenský, který se vrátil po nepříjemném zranění, budou bojovat o svůj jubilejní 10. titul v novodobé historii.

FOTO: MVPmag

Během jarní části tento nejzkušenější tým ve startovním poli jednoznačně ukazuje, že letošní sezóna pro ně slibuje skvělé konečné umístění, a určitě je horkým favoritem na ﬁnálovou účast.

PPrvní pozici drží od začátku sezóny tým z Černého Mostu, Spectrum Praha. Tým složený převážně z mladých odchovanců týmu letos posílil reprezentační nadhazovač Aleš Jetmar, který momentálně působí v zahraničí a pomůže týmu až v závěrečných bojích. Tým je horkým kan-

didátem na 1. mistrovský titul, který mu poslední dva roky uniká. Opory týmu David Mertl, Petr Vácha, Ota Malý a Tomáš Petr tvořící osu národního týmu slibují skvělou podívanou v závěrečných bojích.

FOTO: MVPmag

Pražské Eagles po letech strádání oživil navrátilec ze Spojených států nadhazovač Jonáš Mach a spolu s Martinem Svobodou vytvořili údernou nadhazovačskou dvojici Eagles.

FOTO: MVPmag

FOTO MVPKLEIN FOTO:

PRŮBĚŽNÉ STATISTIKY ZDROJ: SOFTBALL.CZ (STATISTIKY KE 14. 6. 09)

ČESKÉ

RBI- číslo udává počet bodů získaných odpalem / HR-číslo udává počet odpálených míčů za hranici hřiště (home run) / BA- pálkařský průměr (průměrná úspěšnost pálkaře)

EXTRALIGY 2009

DOLNÍ ŘADA Z LEVA: Jaroslav Müller, Jan Vlček, Petr Vácha, Jiří Nezbeda, Matěj Bíža, Jakub Vrba, Jiří Brabec, David Mertl, Ota Malý, Kamil Ryneš, Matouš Kasal

HORNÍ ŘADA Z LEVA: Miroslav Dolejš,Petr Novák, Roman Matuška, Jaroslav Mikulec, Zdeněk Mateřanka, Václav Svoboda, Tomáš Petr, Patrik Kolkus, Kamil Koukolík, Jaroslav Breník, Tomáš Benda, Pavel Kasal

FOTO: MVPmag

AUTOR: DDM FOTO: MVPmag

SOFTBALL

ČESKÁ SOFTBALLOVÁ REPREZENTACE

KANADA

SASKATOON - PŘÍPRAVY VRCHOLÍ -

Útočiště českých reprezentantů, kde od 17. 7. 2009 budou bojovat o titul mistra světa. Poohlédli jsme se za jejich 3letou přípravou a vizí, se kterou se vydají za velkou louži. Pod vedením trenérů Pavla Kasala a Petra Nováka absolvují hráči 3letý cyklus, který má vyvrcholit ve městě Saskatoon nedaleko města Edmonton. Od posledního mistrovství světa, které se konalo na Novém Zélandu, uplynulo dlouhých 5 let, důvodem také bylo přesunutí MS o rok déle, tak aby se tento největší softballový turnajový svátek nekonal ve stejném roce jako olympijské hry a neztrácel tak na popularitě.

Během již zmiňovaných 5 let prošli

výběrem české reprezentace desítky hráčů, kteří postupně dominovali na starém kontinentě a vyhráli celkem třikrát mistrovství Evropy a budou asi největším evropským želízkem v ohni pro světový šampionát. Podle toho také vypadala příprava, která se mílovými kroky blíží ke konci. Zeptali jsme se trenérů Pavla Kasala a Petra Nováka, jak jsou spokojeni s přípravou a nasazením hráčů, kteří budou reprezentovat Českou republiku. Tři roky je dlouhá doba, rukama vám prošlo nespočet hráčů s hlavním cílem uspět na letošním mistrovství světa, jak byste zhodnotili tento tříletý cyklus a vaši spokojenost těsně před odletem? Kasal: Vše začalo v říjnu roku 2007, kdy jsme převzali otěže spolu s Mikem Stapletonem, který v tu dobu byl hlavním trené-

rem národního týmu. V tomto složení jsme společně absolvovali tour v Argentině. Poté bych rozdělil naše působení na dvě fáze. Období s Mikem a po Mikovi. V první fázi jsme působili jako asistenti a měli za úkol připravit tým na určité akce, kde samotný výběr hráčů a konečné nominace na jednotlivé turnaje byly na Mikovi. Ve druhé fázi, kdy Mike díky svému působení v italské lize, kde je hlavním trenérem v italské serii A1 a je vázaný smlouvou, nemohl déle působit v roli hlavního trenéra národního týmu tak, jak si sám představoval, přešla starost o národní tým kompletně na mě s Petrem Novákem. Novák: Souhlasím s Pavlem, můj názor je takový, že příprava byla směřovaná na toto mistrovství světa a tým je dle mého názoru připravený skvěle. Kasal: Ještě bych dodal, že velkou silou naší reprezentace je týmový duch, který jednoznačně převládá. Musíme počítat s tím, že díky zranění Luboše Vrbenského, které mu dosud bránilo naplno trénovat, se tak možná náš nejlepší nadhazovač nestihne dostat do své vrcholné formy, jak tomu bylo na předchozích akcích, a všechen tlak tak nebude právě na něm, ale

na celé obraně. Díky sebedůvěře v týmu ale určitě můžeme hrát s kýmkoliv. Jakou nejhorší nebo nepříjemnou situaci jste během svého působení museli řešit? Kasal: Jedna překážka byla malá a jedna byla velká. Tou malou překážkou mám na mysli právě nahrazení Mika ve funkci hlavního trenéra, kdy se v zimě řešily kompetence apod. Ale společně jsme došli k rozumnému řešení. Tou velkou překážkou jsou jednoznačně množící se zranění klíčových hráčů hned z jara tohoto roku. Proč tato zranění vznikla? Novák: Dle mého názoru, je důvodem regenerace, která po náročné zimní přípravě nebyla dostatečná a během jarních turnajů, kdy panovalo téměř letní počasí, spousta hráčů podcenila rozcvičku. V druhé řadě, tým je zkušenější, ale zároveň také opotřebovanější, což pramení z přirozené amortizace materiálu (lidského těla). Během let Vám prošli rukama desítky hráčů, ze kterých jste mohli vybírat. Jak obtížné bylo sestavit tým na tak náročnou akci, jakým MS bezesporu je? Kasal: Zlom byl v roce 2007, kdy skončil realizační tým před námi a s ním skončila i řada zkušených reprezentantů. Tím nastala nucená generační výměna, která se ukazuje jako nejlepším a správným řešením. Jsme moc rádi, že hráč jako Luboš Vrbenský v týmu zůstal. Mrzí nás, že jsme neudrželi Luboše Procházku, jednoho z nejlepších pálkařů české extraligy, který se ještě připravoval na tuto vrcholnou akci, ale pracovní

důvody mu nedovolily pokračovat v přípravě. Ale myslíme si, že přestože je tento tým výrazně omlazený, vybrali jsme 17 nejlepší hráčů, kteří momentálně běhají po českých hřištích. Novák: Samozřejmě generační výměna, která nastala a musela jednou přijít, je v tuto chvíli nejlepším řešením, protože většina hráčů, kteří získají zkušenosti z tohoto mistrovství světa, budou moci reálně pomýšlet na nominaci na další mistrovství a tím bude tým ještě silnější. K výběrům hráčů bych nechtěl říct, že máme nejlepší hráče, ale máme ty nejlépe pracující hráče pro tento tým, můžeme v Čechách najít i hráče, kteří momentálně jsou tabulkově nebo číselně lepší než hráči ve výběru, ale týmových duch, jak už zmínil Pavel, je pro nás nejdůležitější, a proto jsme volili tento výběr hráčů.

a bylo by to skvělé, ale já osobně nemám rád vytyčené cíle a raději hraji zápas od zápasu. Můj cíl nebo spíše přání je play-off a v něm se může stát cokoliv a být mezi osmi nejlepšími týmy světa je úspěch!

Jaké jsou nejsilnější a nejslabší stránky týmu? Kasal: Slabé stránky nemáme! A tou silnou stránkou je již zmiňovaný týmový duch! Dále si myslím, že máme lepší pálkaře než na předešlých turnajích a skvělý běh po metách, který nás zdobí na evropské scéně. Novák: Slabinou může být pouze psychika a česká povaha. Ale svojí zkušeností a pozitivním myšlením se tento tým spíše podobá evropskému trendu a nepodléhá tlaku tzv. české dušičky. S jakým cílem odjíždíte za velkou louži? Kasal: Stojím za názorem Davida Mertla, který při posledním soustředění prohlásil, že jedeme vyhrát, a mně se to zdá jako dobrý nápad! Novák: Postup do play-off se trochu očekává 59

AUTOR: DDM FOTO: MVPmag

SOFTBALL

Příprava končí posledním soustředěním v Havlíčkově Brodě ve dnech 3.–5. července, kde budou reprezentanti ladit taktické a herní dovednosti. Společně pak vyrazí 11. července do místa dění, kde sehrají přípravné zápasy s reprezentanty Kanady a USA. Nominace hráčů na MS v Kanadě: PLAYER

NO.

POSITION

CLUB

PLAYER

NO.

POSITION

CLUB

Benda Tomáš

Painbusters Most / Tempo Praha

Matuška Roman

Beavers Chomutov / Centrals (NL)

Bíža Matěj

Tempo Praha

Mertl David

C, IF

Spectrum Praha

Brabec Jiří

Tempo Praha

Mikulec Jaroslav

Beavers Chomutov

Jetmar Aleš

Spectrum Praha / Aurora (USA)

Müller Jaroslav

Hroši Havlíčkův Brod / Tempo Praha

Kolkus Patrik

Utility

FEL Praha / Tempo Praha

Nezbeda Jiří

Utility

Painbusters Most / Chomutov

Koukolík Kamil

Slavia VŠ Plzeň

Petr Tomáš

Iuridica Praha / Spektrum Praha

Mach Jonáš

Eagles Praha

Svoboda Václav

Beavers Chomutov

Malý Ota

Spectrum Praha

Vácha Petr

Spectrum Praha

Mateřanka Zdeněk

Snails Kunovice

Vrbenský Lubomír

Beavers Chomutov

NÁHRADNÍKY JSOU CHOMUTOVŠTÍ HRÁČI JAKUB VRBA (IF) A JAN VLČEK (OF).

rallye fotbal

Vstupenky, doprava a ubytování na sportovní události!

hokej

www.cestyzasportem.cz

F1 60

...a další!

AUTOR: PAVEL KŘIVÁK FOTO: PAVEL KŘIVÁK

NEJLEPŠÍ JUNIORY V ČESKÉ REPUBLICE

MÁ SPECTRUM PRAHA V Kostelci nad Orlicí se v termínu 5.–7. 6. 2009 konalo OPEN Mistrovství České republiky v softballu juniorů. V areálu Pod Strání se o titul utkalo 10 týmů. Nejcennější trofej si po zásluze odvezlo pražské Spectrum, které tak potvrdilo nadvládu v této kategorii. Třídenní boje byly rozděleny na dvě části. V pátek a sobotu byly na programu zápasy ve dvou základních pětičlenných skupinách. Z nich pak do bojů o medaile postoupily dva nejlepší týmy.

POŘADÍ SKUPINY A:

1. 2. 3. 4. 5.

SAS Spectrum Praha SK Kostelec Tigers Pasos Pardubice Slavia VŠ Plzeň VSK Iuridica Praha

Ve skupině A se žádné překvapení nekonalo. Spectrum nadělovalo svým soupeřům rozdíly a mohlo se připravovat na zápasy play-off. O 2. místo se však očekával tuhý boj. Hned v úvodním utkání turnaje porazili domácí Tigers pardubické Pasos a pasovali se do role favorita na toto umístění. Nečekaně však do souboje vstoupili plzeňští hráči, kteří právě v zápase s Tigers mohli všechno obrátit ve prospěch svůj nebo Pardubic. Přestože v zápase vedli, podařilo se domácím vyrovnat a vynutit si tie-break. Plzeň dokázala dvakrát skórovat. To samé však předvedli domácí, takže se muselo pokračovat. Plzeň skórovala 6x a zdálo se být rozhodnuto. Ale Tygři nakonec dokázali přežít i klinickou smrt a sedmi body se posunuli do ﬁnálových bojů.

POŘADÍ SKUPINY B:

1. 2. 3. 4. 5.

Hroši Havlíčkův Brod Žraloci Ledenice Hladoví Hroši Sezimovo Ústí Painbusters Most TJ Tempo Praha

Tato skupina jasného favorita neměla. Papírově se dal očekávat postup Sezimova Ústí, které obhajovalo téměř v totožné sestavě loňské stříbro. Na postup jistě myslely i Ledenice, které byly loni bronzové. A tak byla otázka, jak do těchto propočtů vstoupí Havlíčkův Brod, který loni neměl dostatek juniorů a turnaje se nezúčastnil. Dobrý zápas byl k vidění v sobotu ráno na hřišti

B. Hladoví Hroši ze Sezimova Ústí se utkali s Hrochy z Havlíčkova Brodu. Vyrovnaný zápas rozhodovaly chyby polařů. Nejprve se Havlíčkův Brod ujal vedení 1:0. Pak mělo Sezimovo Ústí možnost vyrovnat. Ale při obsazených metách se běžci z 1M podařilo vběhnout do odpalu, který by jistě způsobil polaři hodně starostí, a tím „zabránil“ spoluhráči skórovat. Naopak obraně Sezimova Ústí se podařilo „dotlačit“ několika přehozy běžce z 1M domů a stav se zvýšil na 2:0. Vypjatý zápas s nervozitou na obou stranách vrcholil v závěru. Po chybě vnějšího pole Sezimovo Ústí vyrovnalo, ale zároveň byl po chybě běžce útok zastaven. V dohrávce zápasu se však podařilo pálkařům Havlíčkova Brodu skórovat a tím strhnout vítězství na svoji stranu. V dalším vzájemném zápase této trojice byl úspěšnější opět Havlíčkův Brod, když zvítězil nad ledenickými Žraloky 5:3 a tím si zajistil 1. místo. O druhém postupujícím tak měl rozhodnout zápas v sobotu večer mezi Sezimovým Ústím a Ledenicemi. Bohužel se však díky dešti a dlouhé tie-breakové přestřelce Kostelce a Plzně musel zápas přeložit na nedělní ráno. A to svědčilo Ledenicím, když svého oblastního rivala porazily v dramatickém zápase 7:6. O přímý postup do ﬁnále tak bojovalo Spectrum a Havlíčkův Brod. Utkání mělo jasný průběh a brzy bylo rozhodnuto. Konečný výsledek 10:0 posunul do ﬁnále Spectrum. Naopak v souboji dvojek nebylo jasno až do konce. Ledenice, přestože měly již jeden zápas „v nohách“, byly o pověstný vlásek lepší než domácí Tigers. Konečný stav 5:3 znamenal bramborovou medaili pro domácí. A Ledenice se mohly začít těšit na svůj třetí nedělní zápas proti Havlíčkovu Brodu. Také tento zápas byl dramatický a rozhodla ho fa-

tální chyba ledenického nadhazovače. Za stavu 2:2, kdy vítězný bod Hrochů byl na třetí metě, zahrál jednoduchý aut na první metu v domnění, že se jedná o třetí aut. Bohužel však aut byl pouze jeden, a tak běžec pohodlně skóroval. Finále už žádné drama nepřineslo. Spectrum nastoupilo do zápasu hned od začátku a stav se brzy navyšoval v jejich prospěch. Havlíčkův Brod nenašel žádnou protizbraň, jak vytrhnout zlato ze spárů Pražanů, a tak po výsledku 16:1 patří zaslouženě Spectru Praha.

KONEČNÉ POŘADÍ: 1. SAS Spectrum Praha 2.

Hroši Havlíčkův Brod 3.

4. 5.

Žraloci Ledenice SK Kostelec Tigers

Hladoví Hroši Sezimovo Ústí 6.

Pasos Pardubice

Slavia VŠ Plzeň

8. 9. 10.

Painbuster Most VSK Iuridica Praha TJ Tempo Praha

INDIVIDUÁLNÍ CENY: Nejlepší nadhazovač - Petr Frejlach (Žraloci Ledenice) Nejlepší pálkař- Filip Tabaček (Hroši Havlíčkův Brod) Nejužitečnější hráč - Filip Dlask (SAS Spectrum Praha)

AUTOR: TEREZA JAKEŠOVÁ FOTO: PAVEL KŘIVÁK

SOFTBALL

JAK SE VYVÍJÍ

gles a Joudrs. Hráčky Tempa své výkony předznamenaly již na prvním ligovém turnaji, kde v zápase o třetí místo porazily SaBaT Praha. Právě s ním se v tabulce perou o třetí místo. V současné chvíli Tempo zaostává za SaBaTem o jeden bod. Ve zbytku tabulky se s naprosto shodným počtem bodů setkala čtyři družstva: SVŠ Plzeň, Radotínský SK, VSK Chemie Praha a PV UK Praha. V jejich případě pořadí silně ovlivňují výsledky z prvního ligového turnaje. Například PV Praha mají z regulérní extraligové části pouze jednu výhru, ale na turnaji si za páté místo připsaly pět bodů. Díky tomu se drží na stejné příčce jako například Radotín, který má sice z ligových zápasů výhry čtyři, ale na turnaji se umístil na posledním místě, a tudíž z něj získal jen dva body. S pořadím před podzimním play-off ještě jistě silně zamíchají dva nadcházející extraligové turnaje pořádané v červnu Joudrs a v srpnu SaBaTem. Většině týmů také ještě zbývá odehrát jeden extraligový double. Zda se bude opakovat loňské play-off, čemuž by nasvědčoval současný stav tabulky, či zda se vše ještě změní, uvidíme 30. srpna večer po skončení posledního extraligového turnaje.

EXTRALIGA ŽEN Jarní část ženské nejvyšší soutěže se chýlí ke konci. Jak vypadá tabulka před druhým extraligovým turnajem a po něm následující letní přestávkou? To se dozvíte v nadcházejícím článku shrnujícím dosavadní průběh soutěže.

Na prvních dvou místech tabulky se drží ﬁnalisté loňského ročníku Eagles Praha a Joudrs Praha. Druhý jmenovaný tým má dvoubodový náskok, který si získal prvenstvím na extraligovém turnaji číslo jedna. Pro úplnost je ovšem nutné podotknout, že oba týmy mají v extralize odehráno o dva zápasy více než zbytek tabulky. Jako vyrovnané měření sil vypadaly podle očekávání i jejich dva vzájemné ligové zápasy, z nichž každý tým odešel s jednou výhrou a jednou prohrou (více v článku Televize zavítala na duel Eagles:Joudrs). Kromě vzájemných zápasů si obě družstva drží extraligovou neporazitelnost, která už ale u obou celků měla namále. I týmy, které se s poměrně velkým odstupem drží na čele tabulky, totiž měly s některými papírově slabšími soupeři problémy a všechny jejich zápasy neměly jednoznačný průběh. Eagles odehráli vyrovnané zápasy se Sabatem i Tempem, s tím si zahráli dokonce tie-break, potrápit je dokázala i SVŠ Plzeň. Joudrs si svou slabší chvilku vybrali v Radotíně, když zpočátku zápasu nedokázali v poli čelit pálkařskému náporu místního klubu. Oba celky, Joudrs i Eagles, dokázaly ale i v zápasech s pro ně nepříznivým vývojem zabojovat a získat vítězství na svou stranu. Dobrou formu od začátku sezóny potvrzuje Tempo. Zodpovědně poráží družstva ze spodní části tabulky, o čemž hovoří i dva rozdíly proti Chemii Praha (1:8 a 9:2), a naopak dokáží náležitě potrápit i družstva papírově silnější. To dokazují vyrovnané zápasy s Ea62

SKÓRE

SK Joudrs Praha

119 : 20

Eagles Praha

73 : 36

SaBaT Praha

73 : 31

Tempo Praha

67 : 70

Slavia VŠ Plzeň

53 : 79

Radotínský sportovní klub

45 : 75

VSK Chemie Praha

40 : 85

Přírodní vědy UK Praha

29 : 103

RECENZE

VÝHRADNÍ ZASTOUPENÍ BASEBALL - SOFTBALL VÝHRADNÍ SISTRIBUTOR ČR OSTATNÍ KATEGORIE

AMCOTRADE

BIKE SOFTBALL KOLENNÍ CHRÁNIČ DLOUHÝ - chrání proti nárazu a odřeninám - pěnová vycpávka absorbuje nárazy - tvarováno pro komfort a pohodlí - ergonomický tvar pro zabránění sklouznutí - prodává se samostatně nebo v páru - dostupné v barvě černá,modrá,červená,tm.zelená - velikosti S-XL

BIKE SOFTBALL KOLENNÍ CHRÁNIČ KRÁTKÝ - chrání proti nárazu a odřeninám - pěnová vycpávka absorbuje nárazy - tvarováno pro komfort a pohodlí - ergonomický tvar pro zabránění sklouznutí - prodává se samostatně nebo v páru - dostupné v barvě černá,modrá,červená,tm.zelená - velikosti S-XL

BIKE BATTER'S ELBOW GUARD - tří-segmentový chránič s vycpávkou pro přizpůsobení lokte v ohnuté pozici - 5cm široké elastické pásky pro upnutí - potah 90% nylon/10% polyester - jádro 100% polyester pokrytý PE plastem a pěnou - 25,5cm celková délka - prodává se samostatně, barva černá více o produktech naleznete na - dostupné v provedení pro pravou i levou ruku www.reesr.cz - velikosti pro dospělé nebo děti a mládež www.bikeathletic.cz 63

O našich lidech… Naši lidé jsou výjimečné osobnosti. Jsme tým. Každý den se na sebe musíme spolehnout. Zodpovědnost a absolutní jistota je naším základním nástrojem. Jsme špičkově vycvičení odborníci. Parašutismus a speciální letecké práce, které provádíme jsou v podstatě bojové akce. Netolerujeme chyby. Nikdy neriskujeme. Ukažte místo na mapě a naši lidé Vás tam dovezou. Nebo zavolejte, že jste někde zůstali a oni pro Vás do čtyř hodin vypraví letadlo. Postarají se o Vás za každé situace. Vždy budou na místě na vteřinu přesně a vždy se s Vámi vrátí domů… Je to pro ně otázka osobní cti…

Dovezeme Vás kamkoli…

Vytvořte si s námi atmosféru letu… Chcete se podívat k moři? Rádi byste navštívili Draculův hrad Bran a nebo máte rádi safari? A co let nad noční Prahou nebo tandemový seskok v Alpách při východu slunce? Dovezeme Vás skutečně kamkoliv. Na obchodní jednání v business verzi, na setkání veteránů, či vědeckou konferenci. Nebo můžete zažít bojovou operaci a provést noční výsadek na nepřátelském území. Chcete si pustit ﬁlm a nebo vidět zapadající slunce nad divukrásnou oblačností? Můžete s Vašimi přáteli oslavit narozeniny přímo na palubě letadla. Dívat se jak piloti řídí letadlo a na odposlechu sledovat korespondenci s řízením letového provozu. Můžeme naplánovat let za podmínek VFR takže bude krásně vidět na zem. A nebo Vám připravíme lůžko a budete spát jako ještě nikdy. Vyslovte jakékoli přání a my Vám jej splníme. Až se vrátíte změní se Vám život… Už nikdy se nebudete nudit…

www.lsd-trip.cz tel: 739 672 869

AUTOR: PAVEL KAMENÍK ILUSTRAČNÍ FOTO

OPEN KADETEK

Od 12. do 14. 6. 2009 se na Krči odehrál OPEN Pohár kadetek. Deset týmů extraligy a reprezentační tým Slovenska se od pátku pustily do vzájemného klání. První hrací den byl opravdu náročný. Domácí Engels neměli starosti se soupeři, tak jako s nepřízní počasí. Udržení hratelných hřišť bylo pro tři rodiče opravdovým oříškem, protože během dne přešlo hned několik srážkových bouřek. V několika chvílích to nevypadalo na softballový stánek na Krči, ale spíše na plavecký areál v Podolí. V tuto chvíli lze jen poděkovat pořadatelům v čele s J. Havlíkem, protože i když nedokážeme poručit větru dešti, tak základní skupina byla dle plánu odehrána. Příjemným potěšením byla nominace rozhodčích od ČSA. Konečně, čtvrté extraligové kolo, se „někdo“ chytl za nos a uvědomil si, že kadetky nelze pískat v jednom. Kvalitu zápasů ovlivnilo jen omezení nadhazovačů, mimo domácích a SR reprezentace týmy nedisponují třemi nadhazovačkami, které jsou pro tuto soutěž potřeba. Byli jsme svědky opravdu kvalitního softballu, ale i slowpitch a vystávání BB .

Smutnou událostí bylo po základní části odstoupení z turnaje týmu SK Klackařů, které bylo způsobeno zdravotním stavem hráček.

ROZDĚLENÍ DO SKUPIN: SKUPINA A:

SKUPINA B:

Arrows Ostrava Eagles Praha SaBaT Praha SK Joudrs Praha SK Kotlářka Praha

Reprezentace kadetek Slovenska SK Klackaři Kostelec nad Orlicí Sparks BAK Mladé Buky Spectrum Praha VSK Technika Brno Žraloci Ledenice

OCENĚNÍ: NEJUŽITEČNĚJŠÍ HRÁČKA:

Karolína Jirsová (Spectrum Praha)

NEJLEPŠÍ NADHAZOVAČKA: Petra Cinkeová (Eagles Praha) NEJLEPŠÍ PÁLKAŘKA: Kateřina Marková (Sparks Mladé Buky)

CELKOVÉ POŘADÍ: 1. Eagles Praha 2. Reprezentace kadetek Slovenska 3. Spectrum Praha 4. Sparks BAK Mladé Buky 5. Arrows Ostrava 6. SK Kotlářka Praha 7. SK Joudrs Praha 8. Žraloci Ledenice 9. SaBaT Praha 10. VSK Technika Brno 11. SK Klackaři Kostelec nad Orlicí

SOFTBALL

AUTOR: BOFFIS

AREÁL EAGLE PRAHA

SVĚTOVÝ POHÁR KADETEK OČIMA POŘADATELE Česká softballová asociace společně s Eagles Praha jsou pořadatelé Světového poháru kadetek. Nápad se objevil v červenci roku 2008, kdy se světová federace rozhodla, že by se před kodaňským zasedáním olympijského výboru, mohl v Evropě konat nějaký velký turnaj typu světového poháru pro 20 až 25 týmů. Konečný verdikt padl v průběhu Olympijských her. Začalo se uvažovat o kategorii kadetek do 17 let. Místo konání bylo chvíli nejasné, ale pak se z několika navrhovaných zemí vybrala právě Česká republika. přesto, že softballová infrastruktura například v Holandsku nebo Itálii je o něco kvalitnější, hostit zahraniční týmy by pro český organizační tým neměl být problém. Na ubytování a stravu zúčastněným týmům bude přispívat světová federace až do výše ﬁnanční podpory 120 000 dolarů, kterou poskytuje Easton. Organizační stránku bude mít na starosti organizační výbor, jenž pracuje ve složení: Mediální stránku celého turnaje podporuje ve velké míře Magistrát hlavního města Praha. Od července proběhne kampaň v městské hromadné dopravě a v městském mobiliáři. Veškerý pronájem prostorů na reklamu poskytl magistrát zdarma. Organizační složky budou spolupracovat s Českou televizí. V plánu jsou čtyři přímé přenosy ze zápasů České republiky. V současné době je také v jednání internetový přenos z posledních tří dnů turnaje. Finanční podpora celého turnaje je nejvíce zajištěna z veřejných zdrojů. Se sponzoringem to v současné době nevypadá moc dobře a dá se říct, že všichni v podstatě vyčkávají, jak dopadne celková ekonomická situace. Daří se tak zajišťovat věci barterem. Poněkud překvapením a určitě vítanou zprávou je, že vstupné bude ZDARMA. Cílem totiž není na turnaji vydělat, ale přilákat co nejvíce diváků. Organizační výbor má také v plánu vymyslet různé doprovodné programy k večerním zápasům, aby se diváci mohli cítit ještě o něco lépe. Pro zpestření a lepší porozumění budou všechny zápasy komentovány. Pro diváky, kteří nejsou zběhlí v pravidlech a některých speciﬁckých termínech, to bude určitě vítaná záležitost. Komentovat se bude v českém a anglickém jazyce, což má na starosti pan Vojtěch Aubrecht. Všechny důležité osoby, jako jsou organizátoři a rozhodčí, budou ubytovány v hotelu Barcelo. Výběr tohoto hotelu se uskutečnil při lednové návštěvě generálního sekretáře a ředitelky soutěží světové federace. Týmy 66

budou bydlet v Top hotelu a v hotelu Star. Financování ubytování je zajištěno ze strany Eastonu. Vybavení hřiště bude vypadat podobně, jako když se hrál Světový pohár mužů. Vyroste mobilní tribuna a velká hala bude sloužit jako servisní středisko. Večerní zápasy mají jasně daný řád, v 19:00 vždy bude začínat poslední zápas. První, kdo přijede do České republiky, budou Kanaďanky a Japonky. S těmito týmy také sehrají naše reprezentantky přátelská utkání před samotným turnajem. Veškeré informace včetně rozpisu zápasů můžete také najít na oﬁciálních internetových stránkách ywc. softball.cz, kde budete moci také najít fotky hráčů i jejich soupisky. IL USTR

AČNÍ

FOTO

: SVAT

OPLU

K SM

YSL

GABRIEL WAAGE předseda organizačního výboru, zodpovědný za ﬁnance a politický program

VOJTĚCH AUBRECHT výkonný ředitel turnaje

PAVEL KŘIVÁK

zodpovědný za propagaci turnaje

LUCIE SUDOLSKÁ zodpovídá za péči o týmy a dopravu

DAN BAGIN

zodpovědný za přípravu areálu

KAPKAMI DEŠTĚ

OPEN MISTROVSTVÍ REPUBLIKY JUNIOREK 2009

Nebylo to ovšem jen nepříznivé počasí, co vrhlo stín na letošní mistrovství. Ohlédněme se o rok nazpět. V červnu 2008 se kvalifikačního turnaje „OPEN pohár juniorek“ zúčastnilo 9 týmů, z nichž se 6 kvalifikovalo na „Mistrovství České republiky juniorek“. Připomeňme si, že titul mistra ČR si z Kostelce nad Orlicí odvezl tým Krč Altron (dnes Eagles Praha). Letošní boje o titul mistra ČR se odehrály na jednom turnaji, a to za přítomnosti pouhých pěti týmů. Vedle tradičních účastníků Eagles Praha, Storms Řepy, SK Joudrs Praha a pořádajícího SaBaT Praha se do turnaje přihlásil i nováček mistrovství – Nuclears Třebíč. Kvůli již zmíněným povětrnostním podmínkám se utkání neustále přerušovala, předčasně ukončovala, ba i vyškrtávala z rozpisu. Po uzavření zápasů ve skupině si účast ve finále z prvního místa vysloužil tým Eagles Praha. Jejich soupeřem se měl stát vítěz utkání Storms Řepy (2. místo ve skupině) a SK Joudrs Praha (kteří skrz stěnu deště, po kotníky v bahně doklopýtali na pouhou 3. pozici ve skupině). V boji o postup do finále tým Joudrs svou dravostí a agresivním vstupem do zápasu zaskočil hráčky Storms Řepy tak, že tyto počínaje druhou směnou už jen trpně čekaly na konec utkání, přestaly klást očekávaný odpor a po výsledku 4:14 se musely spokojit s bronzovou medailí.

ZÍSKANÁ OCENĚNÍ PÁLKAŘKA Karin Štefková

(SK Joudrs Praha)

NADHAZOVAČKA LUCIE SUDOLSKÁ (EAGLES PRAHA)

MVP ANDREA LIEBERMANOVÁ (STORMS ŘEPY)

Finále bylo více než důstojným vyvrcholením celého turnaje. Na začátku poslední směny tabule hlásila vyrovnané skóre 2:2. Oběma týmům se sešla nejsilnější pálka, neboť oba zbývající útoky startovali první pálkaři. Po chybě zadáka Krče, který při pick offu na třetí metu příhozem „líznul“ helmu pálkaře a míč tak změnil původní směr, se Joudrs dostali opět do vedení. V dohrávce stáli Eagles před nelehkým úkolem, otočit skóre za stávajících 2:5. Patří jim velké uznání, neboť hráčky v sobě ještě našly dost sil, aby i v této situaci „ukázaly zuby“. Joudrs nakonec zvítězili nejtěsnějším rozdílem 5:4. FOTO: PETRAnejlepší MALÁ Ocenění pálkařky si odnesla Karin Štefková (SK Joudrs Praha), trofej pro nejlepší nadhazovačku putovala do Krče za Lucií Sudolskou a MVP byla vyhlášena Andrea Liebermanová (Storms Řepy).

Ve dnech 22.–24. 5.2009 se ve východočeské Chocni konalo OPEN MČR v T-ballu, kam se sjelo 14 týmů jak softballových, tak basebalových, chlapci i dívky do 11 let z celé ČR. Turnaj probíhal zápasy ve 4 skupinách každý s každým a vždy první dva týmy ze skupiny postoupily mezi 8 nejlepších, kde se play-off systémem utkávaly o celkové vítězství. Tým Eagles Praha postoupil po vítězství nad TJ Dvůr Králové n. L. a Pipas Brno přímo do finále a čekal na svého finálového soupeře. Po tuhých bojích tým TJ Dvůr Králové n. L. vedený hlavním trenérem Alanem Výborný a Jiřím Rašticou porazil Draky z Brna 8:2, Pipas Brno 10:7 a dostal se tak také do finále. To se hrálo v neděli po obědě za krásného slunného počasí a před zaplněnými tribunami na hlavním hřišti. Tým Dvora Králové, který celou dobu zápasu tahal za kratší konec, poslední pálkařkou v poslední 6. směně a na 2 auty vyrovnal „houskou“ teprve 8letou Anežkou Bartoňovou na 11:11. V následném tie-breaku hráčka Dvora a později vyhlášená nejlepší pálkařka turnaje Apolena Výborná na dvě obsazené mety dokázala ve vypjaté situaci odpálit 3metový odpal a tým získal 4 body, na které již soupeř neměl sílu odpovědět. Tým TJ Dvůr Králové n. L. se tak stal mistrem ČR pro rok 2009.

KONEČNÉPOŘADÍ 1) TJ Dvůr Králové n. L. 2) Eagles Krč Praha 3) Pipas Brno

„JOUDRS PRAHA - VÍTĚZNÉ DRUŽSTVO“

„PŘEDÁNÍ OCENĚNÍ - NEJLEŠÍ PÁLKAŘKA KARIN ŠTEFKOVÁ“ FOTO: PAVEL KŘIVÁK

AUTOR : DANIEL TOBOLA

Poslední květnový víkend českým softballistkám příliš nepřál. V nově zrekonstruovaném areálu SaBaT Praha se sešlo pět týmů, aby se tu větru a dešti navzdory popraly o titul mistra ČR.

14 TÝMŮ BOJOVALO O PRVENSTVÍ

FOTO: ALAN VÝBORNÝ

SOFTBALL MEZI

„NEJLEPŠÍ NADHAZOVAČKA LUCIE SUDOLSKÁ“

FOTO: PETRA MALÁ

AUTOR: ALAN VÝBORNÝ

AUTOR: BOFFIS FOTO: PAVEL KŘIVÁK

SOFTBALL

MISTROVSTVÍ EVROPY

ŽENY MÍŘÍ DO ŠPANĚLSKA Česká reprezentace žen se chystá na mistrovství Evropy do slunečného Španělska. V dalších řádcích jsme pro vás připravili rozhovor s Pavlem Křivákem (Křivinem), představení hráček a vše kolem reprezentace žen.

Reprezentaci vedeš společně s Tomášem Kusým. Jak jste se dali dohromady? Tomáš mě oslovil někdy v roce 2003, kdy jsem trénoval Techniku Brno a sváděli jsme proti sobě tvrdé boje v zápasech play-off. On už v té době měl za sebou zkušenost z ženské reprezentace a hledal nějaké asistenty do reprezentace juniorek. Takže mu tímto dodatečně děkuji za šanci pracovat u národních týmů.

organizační stránku. Bohužel nás v loňském roce opustila Heda Klímová, která dělala technickou vedoucí a zároveň kaučovala na první metě. Tu nahradil Martin Franz, který převzal technické věci a komunikaci se zahraničím a já kaučování na první metě. Další 3 členi realizačního týmu zůstali stejní. Radim Jebavý je kondiční trenér, Petra Sobotková fyzioterapeutka a Mirek Wilda pro tým skautuje. Novým členem je Vojta Albrecht, který nám bude pomáhat se skautováním a přípravou na soupeře.

Jaké jsou vaše role v týmu a jaké je složení realizačního týmu? Tomáš je šéfem, já mám na starosti především

Evropa je za dveřmi. Jaká byla příprava? Ta závěrečná, kdy budeme mít konečně k dispozici všechny hráčky, nás teprve čeká. Ale jinak příprava začala už vloni. Jejím vrcholem byla účast na Canada Cupu, kde jsme zanechali dobrý dojem. V letošním roce jsme se poprvé sešli už před Vánocemi na jednom společném soustředění. A po Novém roce už se rozběhl kolotoč pravidelných středečních tréninků, doplněných o dvě náročná kondiční soustředění, na která holky dodnes jistě vzpomínají. Herní přípravu pak hráčky měly v podobě halového turnaje v Holandsku, který jsme poprvé v historii vyhráli, a přípravného halového turnaje s muži v Brně, který také jeden ze dvou reprezentačních výběrů vyhrál. Teď v sezóně nabízíme hráčkám každou středu přípravu s mužskými nadhazovači.

NA FOTCE PAVEL KŘIVÁK

Teď jste například byli Itálii, co měl turnaj přinést? Turnaj v Bollate měl být pro nás porovnáním s italským stylem hry. Zároveň jsme chtěli vidět v akci hráčky hrající ligy právě v Itálii. Zkušeností proti kvalitním nadhazovačkám a výborným pálkařkám není nikdy dost. Je jenom škoda, že z turnaje ani trenéři a asi ani žádná hráčka neodjížděli spokojeni, protože jsme nepředvedli výkony, na které máme. Porazil vás „výběr Prahy“. Co se na hřišti událo? Musím říct, že po této porážce byl celý tým velmi zklamaný. V zápase ve skupině jsme celek Prague Stars jasně porazili 11:4. V dalším utkání, tentokrát již v play-off, jsme také měli vývoj ve svých rukou. Po čtvrté směně jsme vedli 7:0 a šli bránit rozdíl. Dravé mládí se však do nás pustilo, stejně jako předtím do Itálie, a dokázalo dát 5 bodů. Tím zápas pokračoval. A když se soupeřkám v 7. směně podařilo díky dvoubodovému homerunu Lenky Ježkové vyrovnat, bylo utkání ještě zajímavější. Také tie-beak vyšel líp soupeři. My jsme v zápase udělali větší množství chyb v obraně a soupeř toho dokonale využil. Jistě bychom se mohli vymlouvat na to, že v řadách soupeře bylo několik hráček ze širšího kádru reprezentace, které znají obranné i útočné signály, ale to si výkon soupeře nezaslouží. Tým Prague Stars ukázal ve všech zápasech, které na turnaji odehrál, že nám dorůstá několik kvalitních hráček,

LENKA JAKLOVÁ

které začín a j í klepat na dveře ženské reprezentace. Snad to bude dobrá motivace pro hráčky, které jsou už v národním týmu více let. Kolik hráček bylo na začátku přípravy a kolik jich je teď? Na začátku bylo do širšího kádru vybráno 30 hráček. Některé však z důvodů zranění, školních povinností a časového zaneprázdnění z přípravy vypadly. Závěrečná 17 tak byla vybrána z cca 25 hráček.

REPREZENTAČNÍ „TAŤKA“ TOMÁŠ KUSÝ

Kdy budeme znát sedmnáctku nebo už ji známe? Nominaci oznámíme po 2. extraligovém turnaji na Joudrs, takže v době vydání už bude jasná. Spousta hráček je v Itálii. Máte je pod dohledem? Počítáte s nimi? Samozřejmě s nimi počítáme. Italská liga je velmi kvalitní a věříme, že našim hráčkám pomáhá v jejich dalším vývoji, a také je dobře připravuje na ME. Sledujeme statistiky a s hráčkami se snažíme udržovat pravidelnou komunikaci. Pro upřesnění, kdy se koná ME a jak plánujete dopravu? Mistrovství Evropy se koná ve španělské Valencii v termínu 27. 7.–1. 8. 2009. Nakonec se nám podařilo sehnat levnou leteckou dopravu, takže původní varianta s tranzity naštěstí padla. Pojede pouze jeden naplněný materiálem, který bude týmu na místě k dispozici i v případě nouze. Neradi bychom, aby se nám stalo něco podobného jako loni ve Vancouveru, kdy na nás pořadatel jeden den zapomněl. Do místa konání dorazíme v sobotu kolem oběda. V podvečer bychom si rádi zatrénovali, případně sehráli přípravný zápas. Bohužel se nabízí pouze Španělsko, se kterým hrajeme hned v úterý. Takže uvidíme. Jaké máte očekávání na ME? ME je zároveň kvaliﬁkací na MS, které se koná v příštím roce ve Spojených státech. Na něj se kvaliﬁkují nejlepší 3 týmy. Takže našim cílem je jednoznačně medaile, která nám postup na MS přinese. Chceme tak Českou republiku vrátit na medailové posty, kam si myslíme, že patří.

Už znáte rozlosování do skupin a potažmo své soupeře? Rozlosování skupin je vždy známo ihned po skončení předchozího ME. Takže už dávno víme, že nás čeká Velká Británie, domácí Španělsko, Slovensko a Itálie. Na úvod nás čeká v pondělí v 9 hodin ráno (!!!) Velká Británie. V úterý opět od 9 hodin Španělsko. Ve středu pak dvojzápas Slovensko a Itálie. Připravujete na ně nějakou taktiku, nebo vůbec? Rozlosování skupin je vždy známo ihned po skončení předchozího ME. Takže už dávno víme, že nás čeká Velká Británie, domácí Španělsko, Slovensko a Itálie. Na úvod nás čeká v pondělí v 9 hodin ráno (!!!) Velká Británie. V úterý opět od 9 hodin Španělsko. Ve středu pak dvojzápas Slovensko a Itálie. Jaký tým bude velice těžké porazit? V základní skupině to bude zcela určitě Itálie. Ale já osobně favorizuji tým Holandska. Za poslední roky udělal velký krok dopředu především v útočné fázi a myslím, že je to v současnosti nejlepší tým Evropy. Do meziskupiny postupují nejlepší 3 týmy z každé skupiny. Očekávané složení bude asi Itálie, Holandsko, Německo, Rusko, Velká Británie a věříme, že náš tým. Softball je týmová hra, přeci jen… máte v týmu hráčku, bez které byste se neobešli? Pro dosažení našeho cíle potřebujeme výkon všech hráček. Každá musí podat maximum tehdy, kdy to tým potřebuje. Vsázíme na tým a chceme po hráčkách, aby si to uvědomovaly. Nechceme spoléhat na jednu nebo dvě hráčky, protože zranění nebo pokles formy by znamenal velký problém. Samozřejmě věříme, že především starší a zkušenější hráčky, které už za sebou mají pár významných akcí, budou tvořit základ týmu a převezmou vůdčí roli na hřišti i mimo něj. Nebude vám počasí ve Španělsku nějakým způsobem vadit, jiné podnebí atd…? Je jasné, že ve Španělsku bude horko, takže bude nutné hlídat pitný režim. Právě vzhledem k teplému počasí se přes poledne nebude hrát. Dokonce nás čekají ranní zápasy v 9 hodin. Ale nedá se nic dělat. Podmínky budou pro všechny stejné.

NOMINACE HRÁČEK NA ME VE VALENCII Borecká Sabina Černá Pojerová Eliška Dejmalová Andrea Dvořáková Kateřina Horová Jitka Jakešová Tereza Jaklová Lenka Janotková Monika Kalinová Kristýna Krimová Petra Loudová Magdaléna Petrásková Lucie Pfeiferová Dina Rendlová Eva Spurná Lenka Vacíková Jana Zappová Lucie

Eagles Praha Čechie Praha Eagles Praha/Saronno Eagles Praha/Caserta SaBaT Praha SK Joudrs Praha SK Joudrs Praha VSK Technika Brno/Parma SaBaT Praha SaBaT Praha SK Joudrs Praha Pasos Pardubice/SaBaT/Nuoro

SK Joudrs Praha SK Joudrs Praha/Macerata Eagles Praha SK Joudrs Praha SK Joudrs Praha

REALIZAČNÍ TÝM: Tomáš Kusý – hlavní trenér Pavel Křivák – asistent trenéra Martin Franz – technický vedoucí Radim Jebavý – kondiční trenér Petra Sobotková – fyzioterapeut Miroslav Wilda – skaut Vojtěch Albrecht - skaut

AUTOR: TEREZA JAKEŠOVÁ FOTO: PAVEL KŘIVÁK

SOFTBALL

ŽENSKÉ VÝBĚRY

NA TURNAJI V BOLLATE Dva české týmy se představily na turnaji v italském Bollate. Ten byl pořádán během posledního květnového víkendu u příležitosti čtyřicátého výročí založení místního softballového a baseballového klubu a disponoval velmi kvalitním obsazením. Kromě českého ženského národního týmu a výběru Prague Stars se zde představila italská a francouzská reprezentace a samozřejmě domácí klub jinak hrající v italské první lize.

Turnaj byl součástí přípravy národního týmu na ME ve Valencii, které se koná na přelomu července a srpna, a tak zde nastoupily vybrané hráčky ze širší reprezentace. Mladý celek Prague Stars se skládal převážně z hráček a trenérů (Aleš Chýle a Dagmar Fuchsová) Joudrs Praha a Eagles Praha. Oba celky na turnaji vystupovaly sebevědomě a předvedly kvalitní hru. Oba taktéž dokázaly hrát vyrovnané zápasy s italskou reprezentací, ačkoliv skončily prohrou. Za příslib pro nadcházející ME se dá považovat, že hráčky národního celku se v zápase s Italkami dokázaly pálkařsky prosadit proti jejich nadhazovací jedničce Leslie Malerich a tlakem na pálce donutily italské pole k chybám. Napínavý zápas, který musel být na dvacet minut přerušen kvůli výpadku osvětlení, skončil nakonec se skóre 3:2. Jeden z nejzajímavějších duelů přineslo paradoxně derby dvou českých celků, zápas o postup do bojů o první tři příčky. Národní tým se střetl s pražským výběrem nabuzeným dobrou hrou v předcházejícím zápase s Itálií. Nejprve průběh vypadal podle očekávání jednoznačně. Na začátku páté směny vedla re70

prezentace, v tomto zápase domácí tým, 7:0. Hvězdy ale dokázaly i v pro ně tak nepříznivém stavu zabojovat a využít nekoncentrovanosti soupeřek. Díky pálkařskému tlaku a především chybám obrany hráček národního týmu snížily skóre na 7:5. V dohrávce páté směny a ani poté v šesté body nepadly, a tak zápas se stejným skóre vstoupil do směny sedmé. V té zahrála reprezentace dva auty a k výhře v zápase jí chyběl jeden poslední. V tu chvíli ale Prague Stars zabojovaly podruhé. Metu zdarma získala Marie Zelenková a tu krásným dvoubodovým homerunem stáhla jediná mimopražská hráčka ve výběru Lenka Ježková, jinak opora SVŠ Plzeň. Poté se již hráčkám reprezentace podařilo zahrát třetí out, a jelikož v dohrávce sedmé směny nedokázaly odpovědět skórováním, vstupovalo se do tie-breaku za stavu 7:7. Prague Stars opět zodpovědným výkonem stáhly jeden bod a řada byla na reprezentantkách. Couchové národního týmu se rozhodli nevyužít krátké hry a s vědomím nadcházejícího silného line-upu zvolili variantu pálení. Po odpalu do vnitřního pole ale Prague Stars zahrály aut nejen pálkařku , ale i běžkyni

ze druhé mety. Na dva auty už se reprezentantkám bod dát nepodařilo, a tak zaslouženě vyhrál pražský výběr. Senzačním vítězstvím si zaručily i vyšší konečnou pozici než česká reprezentace. V zápase o postup do ﬁnále už Prague Stars nestačily na silný tým Bollate a skončily tak na třetím místě. Ve ﬁnále se již potřetí na turnaji setkaly národní tým Itálie a právě Bollate. Z předchozích utkání měly týmy stav 1:1, a tak se očekával vyrovnaný souboj. Tak to i bylo, Itálie porazila místní klub 3:0 a zajistila si tak prvenství na turnaji. V zápase o čtvrté místo porazila česká reprezentace národní tým Francie 14:0. Báječným zážitkem se skvělým koncem pro naše národní barvy bylo tradiční turnajové homerun derby. Z každého týmu byly vyslány dvě hráčky, přičemž každá měla pro odpálení míčku za plot pět striků. Z řad českých hráček se v prvním kole prosadila jen Eva Rendlová, na turnaji hrající za reprezentaci, jinak v současné době působící v italské prvoligové Maceratě. Po prvním kole měla Eva a další dvě hráčky po jednom homerunu, a tak následovalo kolo druhé. Všechny hráčky znovu dostaly pět nadhozů. Tentokrát Eva odpálila za plot dvakrát a na to jí dokázala odpovědět jen Brenda de Blaes, hráčka belgického původu hrající za Bollate. Obě pálkařky měly v druhém kole po dvou homerunech a pokračovalo se kolem třetím. V tom Eva opět nasadila laťku vysoko, když už jen ze tří nadhozů dokázala dva umístit za plot. Na to již její soupeřka odpovědět nedokázala, a tak si Eva Rendlová mohla odnést cenu z homerun derby v podobě velkého salámu. Během strhující podívané dokázala za plot odpálit 5 míčů.

INDIVIDUÁLNÍ OCENĚNÍ: Nejlepší nadhazovačka: Leslie Malerich (Itálie) Nejlepší pálkařka: Tereza Jakešová (Česká republika) Nejužitečnější hráčka: Brenda de Blaes (Sanotint Bollate) KONEČNÉ POŘADÍ: 1.

Itálie

Sanotint Bollate

Prague Stars

Česká republika

Francie

220x263

22.5.2009 14:35

Strรกnka 1

SOFTBALL

AUTOR: TEREZA JAKEŠOVÁ

PRAŽSKÝ SOFTBALLOVÝ

TÝDEN V REŽII TÝMŮ

EAGLES A ARGENTINY FOTO: PAVEL KŘIVÁK

Tradiční softballová událost posledního červnového týdne, Pražský softballový týden (PSW), nebyla letos bohužel tak atraktivní jako v předchozích ročnících. Na vině je bezesporu to, že se v krčském areálu tentokrát ke hře sešly jen čtyři celky: domácí Eagles, posilnění o některé hráčky z jiných prvoligových týmů (Joudrs, Radotín, PV Praha), národní výběr Argentiny a Švédska a česká reprezentace do 19 let. Oproti minulým letům nedorazil ani jeden tým z USA. Průběh turnaje byl též ovlivněn deštěm, a tak není divu, že diváků na Krč tentokrát nedorazilo tolik, jak jsme byli zvyklí z dřívějších let. Je to škoda, protože i přes malý počet týmů byly k vidění kvalitní a zajímavé zápasy. Hrálo se v jedné základní skupině a poté semiﬁnále první se čtvrtým a druhý se třetím. Na posledním místě ve skupině se umístil národní tým Švédska, když nedokázal ani jednou vyhrát. Družstvo bylo složeno především z mladých hráček, které působily spíše jako juniorský výběr. Jediného vyrovnaného soupeře také našly v české reprezentaci do 19 let. Ta se s jednou výhrou, právě nad Švédkami, umístila ve skupině o příčku nad nimi. Celkem jasnou převahu prokazovala družstva Argentiny a Eagles. Také jejich vzájemný duel o první místo ve skupině se stal předčasným vrcholem celého turnaje. 72

FOTO: TOMÁŠ SÝKORA

Zápas se měl původně odehrát v pátek večer, počasí ale bylo proti. Když se družstva sešla hodinu před zápasem k rozcvičení nad krčským areálem se strhla průtrž mračen a zápas byl odložen na později. Pořadatel dokázal hřiště upravit do hratelné podoby a tak se týmy o hodinu později oproti původnímu rozpisu rozcvičily a nastoupily k duelu. Když se ale Veronika Burianová, nadhazovačka Eagles, připravovala na prkně k prvním nadhozům zápasu spustil se znovu vydatný déšť a pohled na zatopené hřiště byl jasným signálem, že toho dne se zápas již neodehraje. Celky se tedy sešly druhý den ráno k brzkému zá-

pasu od deseti hodin. Kdo by ale čekal ospalé výkony, ošklivě by se mýlil. K vidění byly hezké akce v poli i na pálce a především měl zápas velmi vyrovnaný a napínavý průběh. Výborně házely nadhazovačky obou celků. Velmi dlouho byl stav zápasu 0:0. Oba týmy se dostávaly na mety, ale ani jeden z nich nedokázal během sedmi směn a jednoho tie-breaku skórovat, ačkoliv k tomu oba měly několikrát velmi blízko. Nejprve se bodu přiblížil celek Argentiny, v zápase podle rozpisu hosté, když měl na začátku páté směny za stavu jeden out obsazenou druhou a třetí metu. Couchové se rozhodli pro variantu squeeze playe. Pálkařka ulívala a běžec ze tři doběhl jako jasný safe. Po rozehře ovšem nastala dramatická situace, kdy rozhodčí vyhlásil dead ball za to že se míč od pálky odrazil pálkařce na nohu a teprve poté do pole a celá situace včetně běžce ze tři se musela vrátit do předchozího stavu. Argentina už se ve směně nedokázala zkoncentrovat k výkonu a skóre tedy zůstalo beze změny. Oproti tomu Eagles byli nejblíže skórování v dohrávce 6. směny, kdy nejprve za stavu jeden out se běžkyně ze třetí mety s odpalem do země rozhodla pro běh domů, kde byla outována. Ještě v téže směně měli Eagles za stavu dva outy obsazenou druhou a třetí metu, ani tak se jim ale nepodařilo bodovat. Stav 0:0 se udržel až do sedmé směny, šlo se tedy do tie-breaku, během něhož ale znovu bod nepadl a rozhodnout musela až druhá nastavená směna. V té Argentina dvakrát skórovala. Nejprve na chybu Terezy Pochobradské doběhl první bod a pálkařka se dostala až na metu třetí. Ta pak byla stažena sebeobětovacím odpalem do pravého pole, což znamenalo dva body pro Argentinu a těžký úkol pro Eagles do dohrávky tie-breaku. Na hit a poté posun se hráčky Eagles dostaly do pro ně příznivé pozice, plné mety a jeden out. Na sebeobětovací odpal Marie Zelenkové do pravého pole doběhl jeden bod a na pálku šla Tereza Pochobradská, obsazená první a třetí meta, dva auty. Ta prokázala své letošní pálkařské kvality a v důležité chvíli odpálila dlouhý odpal mezi střední a pravé pole, na nějž doběhly dva body a Eagles tím vyhráli tento napínavý téměř tříhodinový duel o prvenství ve skupině. Ten nepřekonal ani jeden z následujících semifinálových zápasů, v nichž si hravě poradila Argentina s juniorskou reprezentací ČR 10:0 a Eagles se Švédskem 12:2, ani následující finále, které zopakovalo právě bitvu mezi Argentinou a Eagles. Tentokrát už byl ale průběh o poznání jasnější. Eagles se dokázaly lépe poprat s nadhozem než soupeřky, zvítězili ve finále 6:2 a vysloužili si první místo na turnaji. V zápase

o třetí místo oproti očekávání zvítězil tým Švédka nad českými juniorkami 7:6. Na mladých hráčkách již byla znát únava z turnaje i doprovodného soustředění. Doufejme, že v příštích letech bude pořadatelům lépe přát počasí a opět se jim podaří úroven turnaje vylepšit a především ho zatraktivnit pro diváky. Tak by se z PSW mohla opět stat jedna ze softballových událostí roku.

FOTO: TOMÁŠ SÝKORA

KONEČNÉ POŘADÍ: 1.

Eagles Praha 2. Argentina 3. Švédsko 4. ČR 19

PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ

Za hattrick se musí platit… Mám dva kluky fotbalisty a manžela asistenta trenéra, jak už jsem psala v minulém čísle, nyní vám chci přiblížit, jak to s mými kluky vypadá, když se jim daří. Kluci fotbal milují a dát gól, to je prostě paráda, jak pro ně samotné, tak i pro nás pro rodiče. Prožívají to s nimi i babička s dědečkem. Kluci střílí góly jak o život, trenér je nadšený, ale chce víc a víc, aby v tabulce neustále stoupali k předním příčkám, a tak se kluci

moc snaží, aby ho nezklamali. Babička se zase onehdy zeptala, jak kluci hráli a jestli zase dali gól. Moji malí fotbalisti se rozpovídali a byli k nezadržení, vyprávěli babičce průběh jednotlivých zápasů. Když se však dostali k poslednímu, začala být babička trochu zmatená, protože se vnouček chlubil svým úspěchem, kdy v utkání, které skončilo 3:3, dal hattrick. To bylo pro babičku slovo absolutně neznámé, a tak jí starší synek kulantně vysvětlil, o co se jedná:

„To máš babi tak, je to něco, za co nás táta pochválí a maminka skučí, že to táta bude mít v hospodě drahé.“ To už byla babička ťumpachová úplně, a tak jsem jí musela vysvětlit, že to jsou tři góly vstřelené jedním hráčem za utkání a že to se vždy jde oslavit do hospody. V tu ránu jí to už bylo naprosto jasné a klukům přispěla na tu gólovou oslavu, aby prý zase brzy dali hattrick. Vladimíra Řepová

500 Kč

Zkouška z dospělosti Při studiu na střední pedagogické škole v 19. století jsme my holky hrály různé sportovní hry, jako je vybíjená, košíková, fotbal, volejbal. Všechny tyto hry byly součástí naší maturitní zkoušky z dospělosti. Vzpomínám si, že když profesorka přinesla koženou rukavici, nějakou hůl a řekla „Holky jdeme na to, jedná se o další maturitní otázku,“ zpozorněla každá z nás. S pěstěnými nehty se naše myšlenky zatoulaly až k hokeji. Spletly jsme se všechny! Byla to rukavice pouze jedna, takže o hokej nešlo. Hra, kterou jsme se všechny měly naučit, se jmenovala softball. Hřiště travnaté, fotbalové, vytyčení met kužely, balonek tvrdý a každá z nás se ho bála. Hra se

nedařila, a tak po třech hodinách praxe a snad dvou hodinách teorie bylo úsilí to tam. K naší radosti to profesorka vzdala a my jsme se vrátily k vybíjené atd. Časem poznávám, že profesorka chtěla pro nás udělat hodně, ale my jsme neměly zájem. Když nyní vidím po těch letech, jak se tento sport dere na výsluní, závidím každému, kdo rozumí pravidlům a již pochopil význam termínů „domů“, „strikeout“, „homerun“ a dalších. Mrzí mě, že jsme nemohly být průkopnicemi tohoto sportu, ale

v mládí se nadělá spousta chyb. Jsem ráda, že mi byla alespoň pravidla vysvětlena (několikrát) a mohu tak držet palce každému, kdo má o ten to sport zájem a plně se mu věnuje. Vyrostla spousta hřišť a oddílů, kde je možná realizace. U maturity jsem si naštěstí otázku o softballu nevytáhla, a tak zkouška z dospělosti dopadla na výbornou.



Stalo se Vám něco podobného? Pište nám své příběhy. Zajímá nás všechno, co se Vám přihodilo. Vaše povedené články rádi otiskneme. Honorář za otištěný příběh je 500 Kč.

půlroční 236 Kč 4 VÝTISKY + 1 ZDARMA roční 472 Kč 8 VÝTISKŮ + 2 ZDARMA dvouleté 944 Kč 16 VÝTISKŮ + 4 ZDARMA + DÁREK: KASIČKA

Vyplněním kontaktních údajů udělujete souhlas se zpracováním osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

500 Kč

VÝZVA

OBJEDNÁVÁM SI PŘEDPLATNÉ ČASOPISU 

Vladimíra Řepová

ZASÍLACÍ ADRESA (komu bude chodit časopis): jméno firma

příjmení IČ/DIČ

ulice a číslo PSČ / obec e-mail

ADRESA PLÁTCE (nemusíte vyplňovat, pokud je adresa totožná se zasílací adresou): jméno firma

příjmení IČ/DIČ

ulice a číslo PSČ / obec e-mail

www.mvpmag.cz

Vyplněnou kartu vložte do obálky a odešlete na adresu: Kamil Ryneš Toužimská 918/36a 197 00 Praha 9 Kbely