Lapis Lucius: Záblesk demokracie v Kroměříži 1848

Současnost

170 let.

Už je to 170 let, co jsem tu byl naposled...

...a oni nejsou schopni vybudovat přímé spojení do Kroměříže.

Rok 1848 Cílem mé cesty však nebyla ústava Rakouského císařství.

Hledal jsem něco mnohem důležitějšího.

Tehdy jsem byl u toho, když se oficiálně psaly dějiny rakouského mocnářství.

Něco, co bylo ukryté právě v Kroměříži.

Zasedání Ústavodárného říšského sněmu začalo ve Vídni, ale na sklonku roku 1848 se ze žhavé vídeňské půdy přesunulo do poklidné Kroměříže

...kde na každém rohu na člověka dýchl venkov.

Současnost

hotel u zlatého kohouta

Listopad roku 1848 Přijímáme výkonNou moc z rukou Jeho Veličenstva...

Co to máte za obrázky?

Tomu byste nerozuměl.

Felix Schwarzenberg ...zároveň s odpovědností, pevně na tomto usneseni jsouce, že nejen každému protiústavnímu vlivu nepřístupni budeme, nýbrž také že ze svého práva výkonNé moci nikomu ničeho nezadáme.

Sjednoceni jsouce v zásadách, budou slova a jednání každého z nás výrazem politiky celého ministerstva. Chceme konstituční monarchii se vší upřímností a bez obalu.

No dovolte!

No právě.

Chceme tuto státní formu...

Musel jsem se v duchu usmívat, jak důležitě se ti nicotní paňácové cítili.

...jejíž podstatu a zajištěnou záruku

spatřujeme v pospolitém…

Měli pocit, že tvoří dějiny, které se zapíší do historie lidstva.

Netušili, že stojí na pokraji zkázy.

vystudoval jsem gymnázium.

Vážení pánové... už tu schůzujeme pěknou řádku hodin.

Je na čase, abychom si odpočinuli.

Končím dnešní zasedání a opět se sejdeme zítra v poledne, kdy budeme pokračovat.

Do toho Tiziana jsem vkládal velké naděje.

Arcibiskupský zámek byl hodně velký.

Obrovské plátno mohlo snadno skrýt šifru, kterou jsem hledal.

Neoplatonská filosofie byla linka, na kterou jsem narazil a ve které jsem viděl smysl.

Ale ani tady jsem neuspěl.

Větší, než jsem čekal.

Měl jsem sice plány...

ale ty nestačily...

Potřeboval jsem někoho, kdo znal místo dokonale, někoho, koho jsem si mohl snadno podmanit, aby plnil mou vůli.

8. leden 1849 adolf Maria pinkas

Podle mého mínění a také názoru mých přátel...

Já, obyčejný kněz... ...leží od onoho nešťastného vládního prohlášení ze 4. ledna svoboda myšlení, svoboda projevu...

25. leden 1849

Politické zločiny pokládám za pojem, který si nejvyšší státní moc vytváří a upravuje podle okolností a míry vlastní moci.

Proto bych rád slyšel od některého člena většiny výboru, jak definuje pojem politický zločin.

jan maria sidon

...obyčejný občan... ...obyčejný člověk... ...znám pouze zločiny a pak politické přestupky.

Podle nejvnitřnějšího přesvědčení MetTernicha jistě například spáchali mužové 12. a 13. března nejstrašlivější zločin, a kdyby s nimi náhodou nedržel všechen lid v Rakousku, tak by je tento osvícený státník určitě nechal popravit jako největší politické zločince doby.

A stejně tak vás - pánové - jak tady všichni vedle sebe důvěrně sedíte, abyste demokraticky konstituovali lepší Rakousko.

...a dokonce i svoboda usnášení tohoto konstitučního sněmu přede mnou pochována ...a mně.. ...připadlo smutné poslání držet této svobodě pohřební řeč…

...pánové...

Čas plynul pro smrtelníky rychle... pro mne však nebylo kam spěchat.

Náš čas vyznává úplně jiné veličiny.

Vy všichni jste v očích mnoha lidí velkými politickými zločinci, a kdyby tito lidé měli také moc, pak by pro vás trest smrti byl skutečně tím nejmenším trestem…

Nikdy jsem nechápal ten institut trestu smrti.

Jaká smrt?

Jedno kousnutí a věčný život je na dosah.

Politická jednání těch příštipkářů s tituly i bez se přehoupla až do následujícího roku.

6. února 1849

Jednou pro vždy chci při této příležitosti vysvětlit své chápání pojmu demokracie.

Je pro mne vůdčí ideou rovnosti všech občanů při požívání svobody…

alois borRosch

Demokracie.

Neustále jsem přemýšlel, koho zotročím.

Dokonce mě napadl ten sousední poslanec...

Svoboda.

...otravný bařtipán...

Při těch slovech se mi vždy zvedal žaludek. ale pro něj byl zámek neznámý stejně jako pro mě.

Konečně se na mě usmálo štěstí…

Poslední únorový týden roku 1849

Před hlasováním si uděláme dvouhodinovou pauzu, kterou můžete věnovat občerstvení přímo tady v zámeckých prostorách...

...nebo můžete využít nabídku některého z místních pitoreskních hostinců.

Myslím, že císař bude s tímto sněmem Myslím, žespokojen. císař bude s tímto sněmem spokojen.

... ...

Místní pivo mi nedělá dobře na ledviny.

Místní pivo mi nedělá dobře na ledviny.

Jsme málo bojovní, musíme žádat Jsme málo víc! bojovní, musíme žádat víc!

! !

Pánové, přesuňme se do míst, kde budeme mít více klidu a pohodlí.

Z některých jedinců tady mě přechází chuť k jídlu.

a téměř i k životu.

A to chtějí zakázat trest smrti.

Kdyby tušili, jak malicherné jejich problémy jsou.

Kdyby tušili, jak malicherné jejich problémy jsou.

Brzy se kola osudu otočí tím správným směrem a nastane rychlý úpadek Brzy kola osudu otočí všehose lidstva. tím správným směrem a nastane rychlý úpadek všeho lidstva.

Vlády nad zemí se ujmeme my!

Vlády nad zemí se ujmeme my!

Radši piju tu jejich pálenku.

Radši piju tu jejich pálenku.

Tak hotovo, Jindřichu.

Současnost

Za pět hodin zase.

Jdu ulovit něco k snědku.

Snad po tady té honoraci něco zbyde.

Zrání trvající 170 let.

To bude rekord.

Půda.

Jestli tam tedy tak dlouho vydržel.

To je dokonalé místo na zrání.

Rok 1849

?

...

Ctění pánové...

...nyní si uděláme hodinovou přestávku, během které sluhové vymění svíčky v našich lustrech.

Zdravím vás, Jindřichu.

Děkuji, a za hodinu se budu těšit.

Chcete být mým otrokem?

Potřeboval jsem ho.

Tenhle jedinec byl zdatný.

Vyznal se.

Dával jsem mu šanci.

Hrál jsem si s ním.

Pro většinu upírů je to zábava, ke které se často nedostanou.

Lov otroka mám rád.

Možná tak jednou za sto let.

Vy, Jindřichu!

budete mít tu čest a stanete se mým otrokem!

Zrání je doba, během níž se vámi ulovený jedinec promění ve vašeho nemrtvého otroka.

Všeobecné upírské doporučení je 14 dní.

Minimálně.

Možná se ptáte, proč jsem tam pořád seděl, když mě to vůbec nezajímalo. Odpověď je jasná jako slunce.

To se totiž mému místu v poslanecké lavici vyhýbalo.

Sala terRena a její dvě grotTy – umělé jeskyně.

Během čekání, až Jindřich uzraje, jsem pátral v knihovně.

V jedné jsou jacísi permoníci, ale ta druhá... ApolLonská groTta, to bylo ono!

Našel jsem jednu knihu, ve které jsem narazil na stopu.

Konečně jsem byl u cíle.

7. března 1849

Nic! Nic tady není!

Moje šle!

Jak je to možné?!

To je skandál!

Budu si stěžovat!

Neviděli jste moje kšandy?!

To je neslýchané!

Všichni z Kroměříže utíkali, jako by jim za patami hořelo.

Císař František Josef I. ústavodárný sněm rozpustil.

Bohužel i já jsem musel přerušit své hledání.

Jen tak.

Z ničeho nic.

Taková nehoráznost!

Řeknu vám, že tenhleten císař František Josef I. rozhodně nepatří k mým oblíbeným lidským vladařům.

Současnost 170 let trvalo, než jsem mohl být znovu vyslán, abych Kámen světla našel.

Kámen světla – zbraň, která v mžiku dokáže vyhladit všechny upíry, je někde tady.

Chvíli to vypadalo, že se lidstvo zničí samo...

A to oni neví, my ano. ...ale kupodivu všechny obří konflikty, které mezi sebou lidé měli, nějak přežili.

Teď svůj krvelačný zrak obrátili proti nám.

Jenže netuší, že máme náskok.

Chtějí se nás jednou provždy zbavit.

Kdo ví, v jakém stavu Jindřich bude?

Takhle dlouhé zrání není nikde popsáno.

Musím být rychlý a stručný.

RadmilLi potřebuje proměnit den v noc, aby ráno mohl vyjít ze svého úkrytu. Zná prastaré upírské zaklínadlo, které mu to umožní. Je vyčerpávající a zdlouhavé. Jeho vrchol přichází s prvními ranNími paprsky…

Ochej tyvos izilbuen umom ulom, ochej eraz izims etomnet.

Tchen anletu nki norpen amt ilahaz ytalaz kchuotok.

Lapis Lucius?

Revož išalpses, diliraki napzi, ryp mav anedub ilivchan iyndobovos.

Hm, takže zrání 170 let už je moc.

Dámy a pánové, i přes toto nezvyklé počasí se dnešní prohlídky zámku uskuteční.

lapis lucius!

Na tmu jsme připravení.

Nyní vcházíme do zámecké knihovny, ve které máme umístěné velmi vzácné svazky, často staré několik set let…

Nyní vcházíme do zámecké knihovny, ve které máme umístěné velmi vzácné svazky...

Hej ty, pojď s námi na pivo.

Je zatmění slunce, konec světa.

...často staré několik set let…

Povídám, zvu tě na pivo.

Neslyšíš?

Mám to!

To je neuvěřitelné, jak jsem byl blízko.

Hej, kámo, jsi v pohodě?

Vykašli se na takový individua.

Pojď, dáme rum.

Všechno je dovoleno!

Místo bylo správné, jen jsem prohledával špatnou grotTu.

Kámen světla jsem stvořil, abych vás zničil.

Nemáš nárok!

Nesmysl!

Temnota se rozlije do všech koutů světa a zůstane navěky!

Kámen světla je tady!

Kámen světla nám pomůže zničit lidstvo!

Hlupáku!

Konečně ovládneme Zemi.

stále nic nechápeš.

Císař František Josef I. rozehnal ústavodárný sněm, aniž by se poslanci dobrali nějakého výsledku.

Tato epizoda ve své podstatě neznamenala nějaký zásadní zlom, avšak ukázala cestu k demokracii, po které se budoucí generace vydaly.

Já jsem Kámen světla!

K definitivnímu vyhlazení upírů došlo až o 170 let později.