14. 6. 2017, Č. 23/2017, ZDARMA
WWW.HRADECKRALOVE.ORG
Vůně a krása růží v mezinárodním soutěžním rozáriu • Královéhradecké rozárium v Růžové ulici v Kuklenách bude letos poprvé otevřené veřejnosti na celé dva týdny. Obdivovatelé královny květin sem mohou zavítat od 17. června do 2. července. Více na str. 2
KRÁTCE Z HRADCE
STALO SE PŘED 161 LETY
Bono publico bude uzavřeno tři měsíce
Tipy Hradecké internetové televize
• Jiří Soukup 90 let, život se sportem a uměním • Zlatovláska nadchla svým pojetím • Dětský den s městskou policií • Zastupitelské fórum – Zastupitelé města hodnotí kumulovanou ztrátu v hokeji • Domov U Biřičky uspořádal merendu pro seniory • Ptáme se za vás – Projekt Třídíme v Hradci bilancuje více než rok existence
CÍSAŘOVA VIZE PROTÍNAJÍCÍ TŘI STALETÍ
Uzavření historického schodiště Bono publico, jehož první etapa rekonstrukce začne počátkem července, potrvá déle, než se původně očekávalo. Důvodem je nutnost současného provedení rekonstrukce plynovodní přípojky. Schodiště spojující lokalitu u Fortny s Velkým náměstím tak bude pravděpodobně uzavřeno od 1. července až do konce září. Veřejnost tak bude muset po tuto dobu využívat jako náhradní blízká schodiště Na Kropáčce nebo z Pivovarského náměstí, případně ze Soukenické ulice.
Dotace na akce Calendaria Regina Pořadatelé významných akcí mohou do 30. června podávat žádosti o dotace v cyklu Calendarium Regina 2018. Plné znění dotačního programu a veškeré informace naleznete na webu města www.hradeckralove.org. Případné dotazy na tel. 495 707 297, e-mail: marcela.malkova@mmhk.cz. (red)
MĚSTO HLEDÁ
Statutární město Hradec Králové vypisuje výběrová řízení na pozice:
REFERENT/KA – MAJETKOVÁ SPRÁVA (ZÁBORY) odbor správy majetku města Informace: Lucie Hartmanová, tel. 495 707 737. Přihlášky lze podávat do 20. 6.
METODIK/METODIČKA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
odbor informatiky Informace: Jan Nagy, tel. 495 707 307. Přihlášky lze podávat do 20. 6.
REFERENT/KA – PÉČE O DÍTĚ (OPATROVNÍK)
odbor sociálních věcí a zdravotnictví Informace: Světluše Kotrčová, tel. 495 707 382. Přihlášky lze podávat do 30. 6.
ENERGETICKÝ/Á MANAŽER/KA
odbor strategického plánování a projektového řízení Informace: Karel Vít, tel. 495 707 590; Tomáš Jeřábek, tel. 495 707 438. Přihlášky lze podávat do 30. 6. Co vám můžeme nabídnout: • zajímavou a různorodou práci • stabilní zázemí velké organizace • pracovní poměr na dobu neurčitou • propracovaný systém rozvoje a vzdělávání zaměstnanců • pružnou pracovní dobu • 5 týdnů dovolené • zajímavý program benefitů (možnost stravování/stravenky, volitelné čerpání benefitů z osobního účtu zaměstnance) • příjemné pracovní prostředí Více informací na www.hradeckralove.org – Kariéra.
Těmito slovy je uvozena koncesní listina z 15. června 1856 uložená ve státním vídeňském archivu, kterou v osmém roce svého panování vydal císař František Josef I. ke zřízení lokomotivní železné dráhy z Liberce do Pardubic. Pod firmou c. k. výsostná Jiho-severní německá spojovací dráha získali výsadní právo k vystavění železnice vedoucí i přes Hradec Králové liberecký průmyslový magnát Jan Liebig, bratři Kleinové a Adalbert (Vojtěch) Lanna, majitel jedné z největších stavebních firem. Stavba ve své době nejdražší železnice, na níž si bylo nutné poradit i s náročným horským terénem a ražbou tunelů, trvala v pěti etapách pouhých 27 měsíců. Hradec Králové přivítal první vlak 3. října 1857. Jiho-severní dráha vedla z Liberce přes Hodkovice, Turnov, Semily, Falgov (Horku u Staré Paky), Dvůr Králové, Josefov a Hradec Králové do Pardubic a zahrnovala i křídelní trať z Jaroměře do Svatoňovic. Její stavbu vyvolala potřeba exportu výrobků a dovozu uhlí pro slibně se rozvíjející průmyslový region severovýchodu Čech. Při navrhování trasy pak bylo přihlédnuto i k vojenským zájmům. V tomto případě si armáda vynutila spojení strategických bodů – pevnostních měst Hradce Králové a Josefova. Se stavbou se začalo v roce 1856 současně z Pardubic i z Liberce. Stavbaře čekal náročný úkol, protože trať se potýkala s horskými terény, které vyžadovaly i stavbu tunelů. V dobách stavby ještě nebyl vynalezen dynamit, takže pro větší trhací práce byl použit černý střelný prach, ostatní práce se vykonávaly ručně, pouze vytěžená zemina byla odvážena po kolejnicích. Na stavbě pracovalo až 17 tisíc dělníků a k technicky náročným dílům byli pozváni zahraniční odborníci. Byli to především italští tuneláři, kteří přišli z právě dokončené tratě Rakouské jižní dráhy protínající pověstný alpský Semmering. Mnozí z nich vyjadřovali, že tak těžké podmínky, jaké poznali v nepřístupném kaňonu Jizery, nezažili ani v Alpách. Přes mimořádně těžký terén v Podkrkonoší a budování několika tunelů byla stavba celé tratě hotova za neuvěřitelných 27 měsíců. První parovůz, který přijel do stanice Hradec Králové 3. října 1857, nesl jméno Pardubitz, týž den odpoledne přijel z Pardubic i vůz Königgrätz. Dráha byla uznána provozuschopnou 22. října po jízdě kolaudačního vlaku a. 4. listopadu roku 1857 byl mezi Pardubicemi a Josefovem zahájen pravidelný provoz. Celá trať mezi Pardubicemi a Josefovem byla tehdy projeta za 54 minut (po odečtení cca 20 minut na zastávky). Do Hradce králové zavítal vlakem také sám císař František Josef I., a to po podpisu mírové smlouvy v Praze 2. listopadu 1866, a podruhé u příležitosti oslav sta let josefovské pevnosti 7. června 1880.
„Mladičký císař, jemuž v době vydání koncesní listiny na stavbu železné dráhy bylo necelých šestadvacet let, přistupoval k této věci velmi předvídavě,“ říká vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jan Falta, který zapomenutou koncesní listinu před nedávnem znovuobjevil při pátrání v archivech. „Koncese, jejíž výsady byly vydány na 90 let, podrobně stanovuje práva a povinnosti zřizovatelů a provozovatelů dráhy. Určuje tak například na prvních deset let cenu jízdenky a také povinnost za snížené sazby přepravovat vojsko, a to jak osoby, tak i koně a materiál. Sazba jízdného pro osoby za rakouskou míli (7,58 km) činila pro I. třídu 20 krejcarů (cca 29 Kč), II. třídu 15 krejcarů (cca 22 Kč), III. třídu 10 krejcarů (cca 15 Kč). V hodnotě jízdenky pro druhou třídu by se v té době dalo pořídit zhruba 7,5 kg brambor, cca 2,5 litru mléka, pecen chleba, dva až tři liry piva, či dvouměsíční školné. Mzda nádeníka v té
době činila 45 krejcarů denně, mzda zednického mistra 1 zlatý a 20 krejcarů. Do provozu na trati mohla vnášet požadavky k odjezdům a rychlostem vlaků dokonce i pošta a společnost musela také bez náhrady připustit podél trati výstavbu státního telegrafu a dokonce na ně vlastními silami dohlížet,“ čte z koncesní listiny Jan Falta. Jiho-severní německá spojovací dráha byla asi i díky tomu první železniční společností na našem území, která pro komunikaci používala telegraf, a to systému Morse. Koncese mimo jiné zavazovala zřizovatele dráhy udržovat na tratích stálý provoz, ze stejné listiny pak bylo jejím provozovatelům zaručeno, že v místech vedení dráhy nebude nikomu dalšímu výstavba jiné železnice povolena. Císař myslel i na doby nedostatku a jedno z ustanovení zní takto: V tom případu, když panuje neobyčejná drahota pokrmů, jest státní správa oprávněná žádati na čas snížení jízdních cen.
Hned úvodní paragraf koncesní listiny stanovuje, aby byly všechny stavby včetně tunelů na této trase provedeny tak, aby se dala postavit druhá kolej bez přerušení provozu na koleji první. Dráha měla být dvojkolejná ve chvíli, kdy celoroční hrubý užitek překročí 150 tisíc zlatých od míle. Za 150 000 rakousko-uherských zlatých se dalo pořídit zhruba 7500 krav, 750 tažných koní či 150 – 190 hektarů polí. Podle hodnoty stříbra, kterou mince obsahovaly, odpovídá 150 000 zlatých dnešním 22 milionům korun. Bohužel rozpočet na vybudování trati byl kvůli náročnému terénu několikanásobně překročen, takže k původně plánovanému zdvojkolejnění nedošlo. „Z koncese je patrné, jak obrovský význam v polovině 19. století výstavbě železnice přikládali,“ říká Jan Falta. „Automobilová doprava tehdy nebyla a jednalo se o zcela zásadní zrychlení pohybu lidí, zboží, materiálu i surovin. Je velmi zajímavé vidět, jak v počátcích železniční dopravy v Čechách a prakticky i v Evropě stanovili podmínky s takovou předvídavostí, že k naplnění některých z nich dochází až po 161 letech. Tato listina rozbíjí představy o rakouském mocnářství a ukazuje na rozhodnutí mladého panovníka o věci pokračující i bezmála po dvou stech letech, která přesáhla nejen jeho život, ale i trvání rakousko-uherské monarchie a dokonce i prvního československého státu.“ Závažnost stavby železnice potvrzuje i závěrečný odstavec koncesní listiny, kterým císař František Josef I. nařizuje, aby soudy a úřady práva z této koncese pečlivě chránily: „Jelikož My každému výstrahu dáváme, aby proti této výsadě nejednal, a výsadní společnosti právo propůjčujeme, naléhati na to u Našich soudů, aby se nahradila škoda, pokud se dokáže, dáváme veškerým úřadům, jich se to týče, přísný rozkaz, aby bedlivě bděli o tu výsadu a o všechna v ní obsažená ustanovení.“ Pavlína Pospíšilová
První železniční stanice v Hradci Králové s jednopatrovou staniční budovou byla vystavěna v roce 1857 až za ochranným pásmem pevnosti ve vzdálenosti asi 1,5 kilometru. Ve své době tento fakt obyvatelé vnímali jako prohru, avšak vzdálenější poloha stanice se později ukázala jako příležitost a rozvoji města napomohla. Budova prvního nádraží byla malá, aby mohla být v případě obléhání pevnosti snadno stržena. Kvůli nedostatečnosti byla v roce 1873 přestavěna do této podoby. Foto: Národní archiv Praha