René Nekuda: Kreativitu dokážete restartovat za víkend

Rituál pátečního
odpoledne. Víme, proč byste ho měli zkusit
René Nekuda: Kreativitu dokážete restartovat za víkend
Rituál pátečního
odpoledne. Víme, proč byste ho měli zkusit
Školní
sešity pro 1. – 5. třídu k dostání na našem e-shopu a ve všech dobrých papírnictvích.Kabátovi: O Bobu se bavíme neustále, volno máme jen o Vánocích
Když psaní léčí. Objevte kouzlo grafoterapie
Pomocníci do školy
Jak se dělá zápisník.
Cesta k novému produktu krok za krokem
Jak jsme vyrobili To do listy pro agenturu Artspeak
Karolína Zoe Meixnerová: Božena Němcová si zaslouží obdiv
Editorial
Rituál pátečního odpoledne. V čem vám pomůže?
Základy kaligrafie aneb naučte se (zase) hezky psát
Pomocníci na zábavu
Pomocníci do práce
René Nekuda: Kreativitu dokážete restartovat za víkend
Udělejte si čas na psaní deníku.
Co byste o nás měli vědět?
Radka Folprechtová – Moje radosti
Čas na hraní
jsem velmi rád, že právě držíte v rukou první číslo našeho nového magazínu. Když jsme s mou ženou Helenou před více než třiceti lety zakládali firmu Bobo, ani se mi nesnilo o tom, co všechno dokážeme a co všechno zažijeme, kolik produktů vyrobíme a kolik zákazníků potěšíme.
Hlavní důvod, proč právě držíte v rukou tento časopis, je ten, že milujeme papír. Stále věříme, že technologie papír nepřekonají a že papír má svoje kouzlo i v dnešní digitální době. Zároveň chceme spojovat všechny, kteří vyznávají nejen stejné hodnoty jako my, ale kteří se papírem obklopují – rádi píšou nebo čtou a věnují se prodeji či výrobě papírových výrobků.
Jsme rádi, že jste jedni z nich. Za celou firmu a všechny milovníky papíru vám přeji příjemné čtení.
Václav Kabát majitel a ředitel firmy
„O Bobu se bavíme neustále, volno máme jen o Vánocích.“
Příběh rodinného blokařství Bobo se začal psát před 32 lety. Firmu, která se specializuje na výrobu bloků, zápisníků a diářů, založili Václav a Helena Kabátovi. Dnes ve firmě pracují se svými syny a mnoha šikovnými lidmi. Jak vzpomínají na uplynulá léta a co považují za největší úspěch firmy?
Blokařství Bobo založil Václav Kabát se svou ženou Helenou v roce 1991. Na začátku historie rodinné firmy byla láska k papíru a také touha lidí v tehdejším Československu po tvoření všeho možného.
Svým zákazníkům vždy nabízeli papírové výrobky v té nejlepší kvalitě. Už třicet let se firma Bobo specializuje na bloky, skicáky, kalendáře a diáře a sešity Bobo zná téměř každý školák. Václav s Helenou dnes ve firmě pracují společně se syny Vencou a Honzou, kteří po otci zdědili hudební talent i podnikatelského ducha.
Co znamená název Bobo?
Václav: Když jsme ještě neměli děti, říkal jsem tak své ženě Heleně. V té době jsme už podnikali v kopírování a název naší firmy byl původně MKK – Minoltou kopíruje Kabát. Jeden náš známý nám to ale absolutně zkritizoval, že prý se takhle žádná firma jmenovat nemůže. A když slyšel, jak Helenu oslovuji, napadlo ho pojmenovat firmu Bobo.
Proč jste se rozhodli kopírování rozšířit na výrobu sešitů a jiných papírových produktů?
Václav: Úplně první výrobek byly barevné papíry.
Pak svázané papíry v kroužkové vazbě a odtud jsme se dostali k blokům, zápisníkům a sešitům.
Helena: Chtěli jsme se dál posouvat, rozvíjet výrobky a celý byznys. Tehdy k nám hodně chodili návrháři, kteří potřebovali různé bloky a sešity. Pár jsme jich vyrobili a fungovalo to. Měli jsme ale velké štěstí, že tady v té době nic moc nebylo, proto se nám dařilo.
„Změnily se kulisy, ale základ je stále stejný. Chceme předávat lidem radost prostřednictvím papíru.”
Co považujete za největší firemní úspěch?
Honza: Že to vydrželo třicet let.
Václav: S tím stoprocentně souhlasím. Že jsme to zvládli, že jsme stále rodinná firma a že jsme nikdy nedali přednost práci před rodinou.
Helena: My jsme vždy byli odpůrci globalizace firem. Když začnete být úspěšní, začnou za vámi chodit lidé s různými nabídkami, ať už ke spolupráci nebo s tím, že chtějí vaši firmu koupit. Tomu jsme ale vždy dobře odolávali. Chtěli jsme zachovat rodinnou firmu. A to je podle mě náš velký úspěch.
Jak se firma za těch 30 let změnila?
Václav: Změnily se kulisy, ale základ je stále stejný. Chceme předávat lidem radost prostřednictvím papíru.
Jaké to je pracovat s celou rodinou?
Václav: Skvělé. Je to to nejcennější, co mám. Nikdy jsem si nedokázal představit, že to bude takhle krásné. Venca: Ale není to jednoduché. Někdy bych řekl až vyloženě těžké.
Máte nastavená nějaká pravidla, aby vám to spolu klapalo?
Václav: Pravidlo první, o všem rozhoduji já. (smích)
Honza: To si myslíš ty, ale přitom o všem rozhoduje máma. (smích) Jednou jsme si řekli, že se nebudeme o práci bavit při večeři. Protože už toho bylo moc. Domluvili jsme se, že to klidně budeme doma řešit, ale jen v určitý čas.
Venca: Vlastně jediná doba, kdy práci vůbec neřešíme, jsou Vánoce.
Václav: To je ale úděl rodinné firmy, nelze to zcela oddělit a práci doma vůbec neřešit.
Honza: A často se nám stává, že doma vyřešíme mnohem víc věcí než v práci.
Měli jste chuť to někdy vzdát a jít dělat něco úplně jiného?
Helena: Měli jsme období, kdy jsme uvažovali, že firmu prodáme, bylo to v době celosvětové ekonomické krize, někdy kolem roku 2009. Měli jsme nízké prodeje, málo zakázek, moc to nefungovalo. Firmu jsme už dokonce nabízeli k prodeji, ale bylo nám řečeno, že když je firma stále funkční, je v podstatě neprodejná. Doma jsme se ptali dětí, jestli máme firmu prodat, ale nesouhlasili. Tak jsme to nakonec přehodnotili a teď jsme za to samozřejmě rádi.
Venca a Honza jsou bubeníci, už pár let se ale v Bobu také angažují. Jak začala jejich práce pro Bobo?
Václav: Vlastně to bylo zcela přirozené a plynulé. Vyrůstali ve fabrice, pohybovali se kolem byznysu a postupně si k firmě budovali vztah.
Venca: My jsme vlastně nic jiného neznali. Proto jsme ani nechodili na žádné brigády do jiných firem, měli jsme hraní a Bobo. A postupně jsme začali hraní na bubny víc a víc kombinovat s prací pro Bobo.
Honza: Když jsme byli starší, rodiče se s námi bavili o pracovních věcech, a my se tak postupně začali zapojovat do chodu firmy. Já dneska vedu marketingové oddělení, brácha má na starost zakázkovou výrobu.
„Často se nám stává, že doma vyřešíme mnohem víc věcí než v práci.”
Jak se vám povedlo kluky do byznysu zapojit?
Helena: Museli jsme se naučit, jak na to. Mysleli jsme si, že to budou dělat tak, jak chceme my. Ale takhle to samozřejmě nefunguje. Díky bohu jsme ale měli možnost vidět, jak to dělají v jiných rodinných firmách, jak děti zapojují nebo naopak drží stranou. Jak jim firmu předávají nebo jak to probíhá, když se rodiče nechtějí firmy vzdát. To byla velká škola a podle toho jsme se začali chovat. Úplně nejdůležitější je s dětmi mluvit. Nemůžete jim říkat, co mají dělat.
Václav: Hlavně nesmíte nikoho předělávat k obrazu svému. Ale žádný univerzální návod neexistuje.
Když vidíte, že kluci dělají něco špatně nebo jinak než byste to udělali vy, zasáhnete?
Václav: Myslím si, že když se mají spálit, ať se spálí.
Helena: Pozorujeme je z povzdálí a hlídáme, aby jejich případné přešlapy nebyly příliš velké. Ale spíš je necháváme, ať si všechno vyzkouší a sami zjistí, co funguje a co ne.
Jste ochotni firmu klukům jednou předat?
Helena: Rozhodně ano.
Václav: Když budou chtít, tak by to pro mě byla čest. Pravidelně to s nimi řešíme.
KNIŽNÍ DÍRA JE MALÉ KNIHKUPECTVÍ NA PRAŽSKÉM ŽIŽKOVĚ.
NAJDETE V NĚM ČESKOU A SVĚTOVOU LITERATURU, DĚTSKÉ KNÍŽKY, DÍLA ČESKÝCH AUTORŮ V PŘEKLADU DO ANGLICKÉHO A NĚMECKÉHO JAZYKA A SPOUSTU KNIH O ŽIŽKOVĚ A DALŠÍCH ČÁSTECH PRAHY.
Grafoterapie je forma terapie, která využívá psaní – ale klidně i kreslení – jako prostředek k dosažení
emocionální, psychické a fyzické pohody. Jak tedy dosáhnout absolutního zenu díky psaní?
Grafoterapie je založena na přesvědčení, že činnosti jako třeba psaní nebo kreslení mohou pozitivně ovlivňovat naše vnitřní procesy a díky tomu i náš emoční stav. Během grafoterapie se lidé povzbuzují, aby psali, kreslili nebo vytvářeli jiné druhy obrazů, a během nich se zaměřovali na své pocity, myšlenky a prožitky. Taková forma terapie může být užitečná
při různých problémech, včetně úzkosti, deprese, traumatu, ztráty sebevědomí a dalších psychických obtíží. Skrze psaní a kreslení totiž můžete získat hlubší porozumění sobě samým, zpracovat traumatické zážitky, uvolnit napětí a najít způsoby, jak se vyrovnat s emocemi. Grafoterapie může být prováděna individuálně nebo ve skupinách a je často kombinována
s jinými formami terapie, jako je například verbální terapie nebo arteterapie. Cílem grafoterapie je hlavně podpořit osobní růst, porozumět sám sobě a uklidnit rozbouřené emoce. Existuje několik způsobů, jak můžete sami praktikovat grafoterapii. Tohle jsou nejčastější z nich:
Psaní deníku
Začněte si vést osobní deník, ve kterém si můžete psát o svých emocích, myšlenkách a prožitcích. Nechte slova volně proudit a hlavně neodsuzujte to, co napíšete. Deník vám může sloužit jako bezpečné místo pro vyjádření vašich nejhlubších pocitů. Pořiďte si třeba Můj zápisník, který je pro psaní deníku jako stvořený.
Tvůrčí psaní
Zkuste si vyhradit čas na tvůrčí psaní. Můžete se pustit do básnění, psaní povídek nebo dokonce svého vlastního románu. Uvolněte svou fantazii a nechte se unést psaním. Obrovsky se odreagujete, uvidíte.
Seznamy
Vytvářejte si seznamy, jako například seznamy vděčnosti, cílů, snů nebo věcí, které vás těší. Tento způsob psaní vám může pomoci zaměřit se na pozitivní aspekty života a posílit vaši psychickou pohodu. Takže teď běžte sepsat 10 vašich nejoblíbenějších jídel. K tomu skvěle poslouží naše To do listy.
Kreslení a malování
Vezměte do ruky tužku, pastelky nebo štětce a začněte kreslit a malovat. Nezáleží na uměleckých schopnostech, jde o proces vyjádření vašich emocí a myšlenek skrze obrazy. Můžete experimentovat s různými technikami, abyste svou kreativitu maximálně podpořili. Naše skicáky jsou přímo stvořeny pro profesionály i začátečníky.
Terapeutické cvičení
Existují specifické cvičení a techniky grafoterapie, které si můžete vyzkoušet. Například můžete psát dopisy svému minulému nebo budoucímu já, vyjadřovat se formou automatizovaného psaní (bez cenzury a kritiky) nebo vytvářet koláže z výstřižků.
Ať už se rozhodnete pro cokoliv, pamatujte na to, že grafoterapie je individuální proces a neexistuje správný způsob jejího praktikování. Klíčové je dopřát sám sobě prostor pro sebevyjádření a objevování vlastních myšlenek a emocí.
Ve školní aktovce vašim malým i velkým ratolestem nesmí chybět hlavně několik druhů sešitů, bloků a zápisníků. Sešity s čistými listy jsou určené pro předměty, při kterých by jakákoliv předtištěná předloha překážela, čtverečky zase umožňují výborné formátování textu a poskytují oporu pro různá schémata a náčrtky.
1 Poznámkový blok Speciál, A4, čistý, 87 Kč 2 Školní sešit Svět, 624, linkovaný, 16 Kč 3 Školní sešit Krteček 512, linkovaný, 10 Kč 4 Poznámkový blok Svět, A4, linkovaný, 68 Kč 5 Poznámkový blok Krteček A6, čtverečkovaný, 27 Kč 6 Školní sešit Svět 511, linkovaný, 16 Kč
3Novinky pro vás tvoříme pravidelně zhruba jednou ročně. Zajímá vás, jak taková novinka vzniká? Jak dlouhá je cesta od nápadu po hotový výrobek?
5 3
Na základě ročního plánu se domlouváme, který produkt nám v sortimentu chybí nebo který si naši zákazníci přejí, a měli bychom ho vyrobit.
Když už víme, který typ produktu budeme chystat, začíná fáze diskuzí a společného brainstormingu. Podíváme se, jaké podobné produkty už v nabídce máme, zamyslíme se nad tím, co vyžaduje cílová skupina produktu, co by měl splňovat a jak by měl zhruba vypadat.
Po společné diskuzi má nejvíc práce naše grafická designérka. Ta si vezme několik dnů až týdnů na přemýšlení a úvahy o tom, jaký vzhled naše novinka bude mít. Skicuje si návrhy, které následně začíná rozpracovávat. Vždy připravuje několik různých variant.
Když jsou návrhy hotové, grafička je přinese na poradu. Společně uvažujeme nad tím, která varianta je nejlepší – což znamená, že se bude nejvíc líbit našim zákazníkům, ale zároveň bude taky snadná na výrobu.
7 8
Po výběru finální varianty si určíme typ papíru a vazby. Na základě připravených tiskových dat necháme vyrobit jeden vzorek neboli maketu, abychom viděli, jak bude výsledek vypadat.
Pokud výsledek nevypadá úplně podle našich představ, řešíme, jak to upravit a vylepšit. Výroba vymýšlí nový technologický postup a možnosti tisku – ofsetem, nebo digitálně. Záleží na počtu kusů a potřebném vzhledu výrobku.
Jakmile máme hotový vzorek, se kterým jsme spokojení, vrháme se na přípravu finálních tiskových dat, marketing začíná plánovat strategii, výroba skladování a distribuci.
Hotový produkt necháme nafotit, nahrajeme fotky a text na web a zaevidujeme do katalogu. Na základě objednávek pak novinku rozvezeme do papírnictví a jiných obchodů.
6 4 V ZÁKULISÍ Sledujte nás na instagramu @bobo.blok 13
Kromě výroby našich produktů se v Bobu zabýváme i výrobou na zakázku. Před nedávnem jsme dostali požadavek na zhotovení našich červených To do listů –tentokrát ale v barvách klienta. A tak jsme pro agenturu Artspeak vytvořili To do listy ve vínové barvě.
Artspeak je kolektiv kreativců a specialistů na budování značek, PR a fotografii. Agenturu založila
Olga Burešová a vede ji společně se specialistkou na strategie a branding Evou Cao Thi a fotografem Mojmírem Burešem. Každoročně připravují pro své klienty vánoční dárky. Letos se ale z vánočních dárků staly dárky novoroční. Idea byla taková – dát klientům něco, co jim zpříjemní začátek roku i celý jeho průběh a zároveň bude dárek univerzální pro všechny.
To do list ve firemních barvách
Majitelka agentury nás proto oslovila s přáním, zda bychom pro ni mohli vyrobit To do list. A jelikož my To do listy prodáváme ve třech velikostech v červené
barvě, od začátku bylo jasné, že se budeme této předlohy držet. Na přání klienta jsme ale červenou barvu vyměnili za signifikantní vínovou. Zadání klienta bylo jednoduché. Během úvodní schůzky jsme se domluvili, že Artspeak To do list bude mít střední velikost a tisknout se bude v počtu 200 kusů. Následně klient poslal kódy barev pro obálku a vnitřní listy.
Obálka má vínovou barvu, texty a lineatura na vnitřních listech jsou zlaté. Obě tyto barvy používá klient i na vlastních promo materiálech.
Naše produkční vše ihned spočítala a poslala klientovi kalkulaci k potvrzení. Po drobných úpravách jsme se domluvili na finální podobě a zadali jsme podklady pro tisk. Během dvou týdnů bylo hotovo.
Jak naše spolupráce probíhala?
• Klient nás kontaktoval s požadavkem.
• Společná diskuze s klientem a naší produkční, kde jsme se domluvili, jak bude vypadat výsledek.
• Na základě debaty a potřebných podkladů (kód barvy, logo, text na zadní obálku) jsme vytvořili vzorový kus a poslali ho klientovi ke schválení.
• Po kontrole proběhly drobné grafické korektury.
• Následně proběhla finální kontrola a schválení výsledné podoby.
• Vytištěné To do listy jsme zkompletovali a v balíčcích poslali klientovi.
Rádi byste své klienty nebo zaměstnance obdarovali podobným dárkem? Kontaktujte nás.
Olga Burešová, zakladatelka Artspeak:
„Bobo jsme si vybrali proto, že v Artspeak máme rádi tradiční rodinné firmy a výrobce. To do list nám na první pohled přišel jako ideální výrobek, se kterým můžeme odstartovat nový rok. Zjistili jsme navíc, že se nám hodí celoročně nejen na našich workshopech a konzultacích, které pro klienty připravujeme.
To do list svým formátem navíc i navazuje na jiné naše tiskoviny... jakoby byl kdysi navržený přímo pro nás :) Spolupráce s týmem Bobo pro nás byla hned druhým rozhodujícím faktorem. Věděli jsme, že se bude jednat o spolehlivý, profesionální a příjemný obchod. A tak to také bylo.”
KAROLÍNA ZOE MEIXNEROVÁ:
„Božena Němcová si zaslouží obdiv.“
Karolína Meixnerová, známá jako Co je Zoe je popularizátorka české literatury, autorka podcastu Literární hysterie a knihy Průvodce literární hysterií 19. století. Ve spolupráci s ní jsme vytvořili blok pro knihomoly (a nejen je) na obálce se spisovatelkou Boženou Němcovou.
Společně s firmou Bobo jste vytvořili už druhý zápisník. Zatímco na obálce toho předešlého byl Karel Havlíček Borovský, teď je na něm Božena Němcová. Proč zrovna ona?
Božena je věčné literární téma. Naše největší česká spisovatelka a zároveň žena, která od společnosti získává nálepky, které si podle mého názoru nezaslouží. Mnoho lidí ji obdivuje, mnozí se jí posmívají. Já patřím do prvního tábora a ráda bych obecné vnímání Boženy Němcové trochu polidštila.
Jaký je tvůj vztah k papíru a obecně k ručnímu psaní?
Nadmíru pozitivní. Všechny poznámky, to do listy a myšlenky si zapisuji rukou, jelikož si tím zároveň informace lépe pamatuji a navíc nemám ráda zdlouhavé vyťukávání do telefonu. Taky jsem fanoušek různých zápisníčků, sešitů a dalších papírových výrobků. Doma mám dvě plné krabice samolepek, pohlednic a odstřižků určených na scrapbooking, u kterého relaxuji, když je potřeba.
Na profilu @cojezoe_ popularizuje české spisovatele a literaturu, sleduje ji asi 45 tisíc lidí
Spisovatelka
Karolína napsala dvě knihy Průvodce literární hysterií 19. století a Národní opruzení, které koupíte ve všech dobrých knihkupectvích
Už pár let se věnuješ vlastnímu projektu
Literární hysterie. Co s ním plánuješ dál?
Přiznám se bez mučení, že přes léto jsem hodně dobíjela energii a psychicky se připravovala na září a říjen, kdy mě čeká náročné turné s projektem Listování, na které se moc těším, ale zároveň vím, že na odpočívání nebude prostor. Taky rozmýšlím, co s projektem dlouhodobě dál. Ráda bych určitě zůstala u psaní knih a tvorby videí na sociální sítě. Mám ale v hlavě i projekty, které budou úplně jiné, než co dělám doposud, ale to všechno ukáže čas.
Jak vypadá tvůj běžný den a jak si plánuješ práci?
Můj pracovní den se odvíjí od toho, jestli ten den mám besedu, tudíž první ze všeho se podívám do svého kalendáře. Když mám besedu, ať už výjezd do školy, či vystoupení pro veřejnost, celý den se točí kolem toho. Příprava, doprava, prodej knih, autogramiáda. Zbylé dny věnuji buď vytváření obsahu na sociální sítě, psaní knihy nebo pracovním schůzkám.
Jak se učit o literatuře, co sledovat, kde se vzdělávat?
Při studiu literatury záleží, jak moc chce jít člověk do hloubky. Sama ráda kombinuji četbu odborných knih s populárně naučnými texty, poslouchám rozhlasové pořady, nebo se dívám na dokumenty České televize.
Ať se vám tento styl líbí nebo ne, jednu věc si musíme přiznat: Zapisovat každý den pocity a zážitky je pro psychiku důležité. Co takhle se do toho pustit znovu?
Vaše budoucí já vám jistě poděkuje!
To do list midi, 30 listů, 64 Kč
To
Set To do listů, 30 listů, 169 Kč
Znáte to, je pátek odpoledne, v práci vám zbývá posledních pár minut a vy už jste v myšlenkách jen u toho, co vás čeká o víkendu. Přitom právě pátek odpoledne má zásadní vliv na to, jak úspěšný bude váš další týden. Zařaďte do své páteční agendy pár minut rekapitulace. Povíme vám proč.
Pátek odpoledne má většina z nás spojený především se začátkem víkendu. V práci už moc produktivní nebýváme, spíš si v hlavě živě představujeme, co budeme dělat, až povinnosti skončí a my vyrazíme směr zábava. Jenže právě těch posledních pár minut v práci bychom mohli věnovat malému rituálu.
Nazvěme ho klidně rituál pátečního odpoledne. Cíl? Připravit se na nový týden. Proč? Protože díky tomu, že budete novému týdnu věnovat trochu pozornosti, i když ještě nezačal, bude pak mnohem snazší do něj naskočit. Víkend si užijete v klidu, bez myšlenek na povinnosti a nedokončené resty. A pondělní ráno v práci? Naprostá brnkačka.
Jak na to? Rekapitulace uplynulého týdne, plán toho nového a rozepsání dílčích úkolů by neměly zabrat víc než půl hodiny. Stačit vám k tomu budou tři kroky.
Všechny plány a nápady uchovejte v zápisníku
Retro B6, 87 Kč
S plánováním týdne vám pomůže nedatovaný týdenní plánovač na šířku, 99 Kč
S rozepsáním úkolů vám pomůže To do list midi, 64 Kč
1 2 3
V pátek odpoledne je úplně jasné, že moc práce už neuděláte. Proto věnujte dostatek času rekapitulaci a zhodnocení celého týdne. Zapsali jste si všechno, co jste potřebovali? Nezapomněli jste odepsat na nějaké emaily? Nebo snad vyřídit důležitý telefonát?
Pokud si uvědomíte, že jste na něco přece jenom zapomněli, vyřešte to hned. Je úplně zbytečné přesouvat nedokončené úkoly na nový týden. Budou vás akorát zdržovat.
„Když k této činnosti využijete právě pátky, nemusíte se pak vzdávat části víkendu plánováním nebo starostmi o to, co byste si měli na ten následující týden zapsat,” konstatuje Laura Vanderkam, autorka knihy Tranquility By Tuesday: 9 Ways to Calm the Chaos and Make Time for What Matters.
Vezměte do ruky diář nebo plánovač a vrhněte se na to. Co velkého vás příští týden čeká? Na co se musíte připravit? Komu zavolat, napsat nebo za kým zajít osobně?
Stanovte si velké cíle, které potřebujete splnit. Díky tomu budete v pondělí ráno přesně vědět, co je potřeba vyřešit a na co se musíte připravit. Podle Laury Vanderkam byste si ale na pátek moc povinností dávat neměli. Ne proto, abyste se už pomalu naladili na víkend, ale spíš proto, abyste měli v ten den čas na dokončení rozdělaných úkolů.
„Skuteční mistři time managementu vytvářejí to, čemu říkám odolný rozvrh. Klíčová věc, kterou odolný rozvrh potřebuje, je otevřený prostor. Takže pokud se od pondělí do čtvrtka objeví něco neočekávaného, pak máte jasně určené místo, kdy tuto povinnost splnit – v pátek.
Aby vás v pondělí ráno nepřekvapilo něco, s čím jste nepočítali nebo na co jste snad zapomněli, sáhněte po To do listu a rozepište si všechny dílčí úkoly. Nebuďte na sebe příliš přísní a nepište si úkolů moc, pak je stejně nesplníte. Buďte realisté a pište jen to, co je opravdu důležité.
A co úkoly, jako je zaplacení složenek, objednání se k lékaři nebo zabookování hotelu na dovolenou? Všechno si nechte na pátek. Během týdne vás tyto drobnosti nebudou zdržovat od práce.
A nakonec? Bežte domů. Zavřete počítač, vypněte email, nečtěte notifikace. Odpočiňte si a nemyslete na práci. Všechno máte přeci připravené!
Chcete,abyvášsešit měloriginálnídesign?
Nebotoužítepodárkunamíru?
Pomocí jednoduchého webového konfigurátoru
si můžete vytvořit vlastní obálku
sešitu, skicáku, zápisníku, bloku nebo třeba diáře.
Krasopis neovládáte, ale chtěli byste se ho naučit? Dělá vám problémy psát hezky ručně, protože už to zkrátka neumíte? Naučte se ovládat základy kaligrafie. Poradíme vám, jak na to.
Co je vlastně kaligrafie?
Slovo pochází z řečtiny a v překladu znamená umění krasopsaní. Jednotlivé znaky jsou mnohem víc propracované a graficky zajímavější než u běžného psaní.
Existuje mnoho druhů kaligrafie. Nejrozšířenější verzí je moderní kaligrafie, kdy se píše za pomoci brushpenu, tedy štětcového fixu.
Jak můžete nové dovednosti využít?
Až budete příště psát něco ručně, nejenže nebudete mít pocit, že vám ruka upadne, ale navíc bude váš psací projev o něco hezčí a jistě i reprezentativnější než doposud. A představte si, jak nadšení budou ostatní, až při oslavách uvidí krásně nadepsané jmenovky na dárcích nebo ručně psaná přáníčka!
Co budete potřebovat?
Dejte si záležet s volbou papíru. Připravte si blok nebo zápisník s pevnějším papírem, tedy ideálně třeba
Munken Pure nebo pevným křídovým papírem. Skvěle poslouží třeba skicák, protože se nemusíte bát, že byste listy nejak prodřeli nebo zničili a psaní do něj bude příjemnější než na jemný papír.
Dále vám rozhodně nesmí chybět speciální kaligrafické psací potřeby. Pořiďte si ty pro začátečníky, ať se vám píše co nejjednodušeji. Ideálně tedy brushpen, třeba černý.
Jak na to?
Nejprve se začněte rozepisovat a zkoušet, jak se kaligrafické pero vlastně chová. Kreslete kolečka, čárky, křížky, obloučky, linky, srdíčka a další jednoduché tvary či znaky. Potom si obyčejnou tužkou předepište slovo, které se chcete naučit. Pro začátek postačí obyčejné „ahoj”.
Základní pravidlo zní: Linku, kterou táhnete směrem nahoru, necháváte tenkou. Linka, kterou táhnete směrem dolů, by měla být silnější než ta tenká – na pero
Základní pravidlo zní: Linku, kterou táhnete směrem nahoru, necháváte tenkou.
tedy zatlačíte. Umění krasopísma dává velký důraz na úhlednost, takže pište pomalu, soustřeďte se a dejte si záležet. Začněte opravdu jednoduchými základy, ať se naučíte, jak tužku správně držet, jak silně s ní psát nebo v jakém úhlu ji pokládat na papír. Nezapomeňte pracovat s rukou – uvolněte zápěstí a pracujte celou paží. Zkoušejte různé tahy, sklony a tlak.
Trénovat můžete i s obyčejnou tužkou. Zopakujte si psací písmo ze základní školy – uvidíte, jak i obyčejné spojování písmenek vám bude dělat ze začátku problémy.
Kaligrafie je hlavně o cviku, takže pokud vám to ze začátku nepůjde, nezoufejte. Přece jenom na ruční psaní už nejsme moc zvyklí, a tak i návrat k němu může být trochu pomalejší.
Koho sledovat?
Úplně nejlepší bude, když si nakoukáte pár youtubových videí, abyste viděli, jak s kaligrafickou tužkou pracovat. My doporučujeme třeba My little space.
Líná neděle i ošklivé počasí. Ideální podmínky pro chvíle klidu ve společnosti skicáku. A je úplně jedno, jestli jste profík, nebo s kreslením teprve začínáte. Užijte si to.
Nadčasové, kvalitní kousky, které vydrží až pro vaše vnoučata
Fibichova 7, Praha 3 www.kartoteka.store
„Kreativitu dokážete restartovat za víkend.“
Vystudoval Literární akademii, několik let pracoval jako novinář a dnes píše knížky a vyučuje tvůrčí psaní. Miluje příběhy a rád cestuje. Jeho poslední kniha je určena všem, kteří potřebují restartovat vlastní kreativitu.
Letos v říjnu slaví vaše poslední kniha
Restart kreativity už třetí narozeniny. Jaké na ni máte ohlasy?
Zatím skvělé. Asi největší radost mám z toho, že ji používají i paní učitelky na základních a středních školách. A těší mě, když lidé sdílejí, jak s knížkou pracují. Třeba jak pálí stránky. (smích)
V knize je mnoho podobných, až trochu bláznivých, úkolů. Jak jste je vymýšlel?
Jsou to sesbírané úkoly za mnoho let, co učím. Všechny jsou ověřené a jejich cílem je probudit kreativitu a podnítit jiný způsob myšlení. Jsou zaměřeny na různé způsoby tvorby a fungují jako zrcadlo – čím víc úkolů splníte, tím víc se toho o sobě dozvíte. Knížka není určena úplně racionálně uvažujícím lidem, naopak je vhodná spíš pro ty, kteří rádi testují věci v praxi a sami na sobě.
V úvodu knížky píšete, že jsme obaleni nánosy stereotypu. Co tím myslíte?
Je naší přirozeností, že děláme stále to samé dokola. Jezdíme do práce stále stejnou cestou, vaříme pořád ta samá jídla… Třeba často kvůli úspoře času. Jistoty jsou zdravé, ale občas je potřeba něco změnit, protože každá změna nás nutí být kreativní.
Vy sám svou kreativitu ještě nějak rozvíjíte?
Jasně, každý den. Většinou cíleně, ale naštěstí se díky práci potkávám s mnoha zajímavými lidmi a to mi přináší do života neustálé změny a nové podněty. Hodně mi pomáhá cestování, jiné kultury… Snažím se občas chodit neznámou cestou, někdy si dám jídlo, které neznám…
„Všichni jsme jako děti byli kreativní, ale postupně tuto vlastnost ztrácíme.”
Je tedy potřeba to mít neustále na paměti a dělat změny cíleně?
Ano. To nikdy nekončí, jde o celoživotní proces.
Myslíte si, že jsme všichni kreativní, ale že nám ta kreativita postupně slábne?
Určitě, třeba děti jsou super kreativní, protože ještě nemají naučené vzorce chování. Třeba kombinují něco, co by nás už nenapadlo. Všichni jsme jako děti byli kreativní, ale postupně tuto vlastnost ztrácíme.
Jak se tedy ještě jinak dá kreativita restartovat, třeba pravidelně každý den?
Existovaly stránky jménem Nestereo – soubor drobných úkolů, které se daly zapojit do běžného života. Třeba sníst oběd a prohodit si vidličku a nůž. To vás absolutně vyhodí ze stereotypu, musíte se víc soustředit a jídlo si najednou vychutnáte úplně jinak. Získáte zcela jiný zážitek, nové vjemy a tím si rozšiřujete škálu zkušeností. Dobře také funguje jít do kavárny, kam často chodíte, ale sednout si jinam než obvykle a sledovat místo, kde většinou sedáváte. Najednou získáte zcela nový úhel pohledu. To se vám pak může hodit v práci, když vám něco nejde, tak se na problém zkusíte podívat jako někdo jiný.
O kreativitě vedete také kurzy. Kdo je váš typický student? Učím všechny od 11 do 80 let, ale často jsou to lidé ve středním věku, kteří zažívají první krizi. Jsou v práci dlouho, dělají stále to samé dokola, jsou málo invenční… A třeba se chtějí vyrovnat mladším kolegům, kteří mají větší drive a víc jim to pálí, protože v sobě nemají zmíněné pracovní stereotypy. Dalším problémem je, že nevědí, kdy a jak se jim nejlépe pracuje, nebo neumějí
Unikátní cvičebnice nápaditosti, ve které nemůžete udělat chybu. Koupíte na www.renenekuda.cz.
dobře komunikovat se svými kolegy. Z toho pak často vznikají frustrace… A je velice těžké to odbourat.
A daří se to po jednom školení?
Ano. Většinou stačí víkend a svou kreativitu restartujete. Musíte ale chtít a soustředit se na to.
Vy umíte být kreativní na povel?
Samozřejmě jsou občas chvíle, kdy se mi to nedaří, ale většinou to zvládám. Asi je to tím, že už se dobře znám a vím, jak funguju. Třeba ráno mi to jde většinou lépe.
Potřebujete si své nápady nejprve zapisovat ručně na papír?
Většinou si všechno zapisuji do telefonu. Ale na pracovním stole mi nesmí chybět lístečky na drobné poznámky, rychlé nápady a malé úkoly – ty které rychle vyřeším, odškrtnu a jedu dál. To je takový fígl na produktivitu, rozkouskovat si velké povinnosti na menší kroky. Náš mozek je vždycky spokojený, když je něco hotové. Když mám totiž naplánovat dovolenou pro celou rodinu, tak to je šíleně velká věc. Pokud si ale zapíšete úkoly typu: zařídit pojištění, koupit opalovací
krém, půjčit si kufr… Tak je větší šance, že to všechno splníte, na nic nezapomenete a ještě budete mít skvělý pocit z toho, jak vám to pěkně odsýpá...
Jak se vůbec stavíte k novým technologiím v porovnání s papírem?
Jsem fanda technologií, ale mám rád i papír. A těší mě, že spousta mých kurzistů na školení stále ještě chodí s klasickým sešitem.
Můžeme říci, že jsou technologie částečně zabijákem kreativity?
To je hodně individuální… Někdo potřebuje zpomalení, které mu papír poskytne, někdo ale naopak potřebuje psát rychle, což se zase dělá lépe na počítači. Měli byste zjistit, jak fungujete, a podle toho pracovat. A občas to změnit.
Co vás teď v životě nejvíc naplňuje?
Práce na další knížce pro děti. A jelikož si webovky dělám sám, tak mi dělá radost, že jsem se včera naučil zase něco nového. To je další můj způsob, jak bojovat proti stereotypu – nepracovat jenom se slovy a s příběhy, ale i s jedničkami a nulami. (smích)
Možnost vlastní lineatury
Firemní bloky pro zaměstnance?
Originální design na míru!
Nedatovaný diář jako dárek pro klienty?
Vyberte si vlastní barvu plátna
www.kniharna.cz
Desky z recyklovaného materiálu
Nechte si vylaserovat vaše logo
+ mnoho dalších
Nestíháte? Přivolejte na pomoc papírové pomocníky. Když si všechno zapíšete na papír, ulevíte hlavě, a navíc všechny povinnosti uvidíte na jednom místě a lépe se vám bude organizovat čas.
Také jste si jako náctiletí zapisovali své trable a úspěchy? Ať se vám tento styl líbí nebo ne, jednu věc si musíme přiznat: Zapisovat každý den pocity a zážitky je pro psychiku důležité. Co takhle se do toho pustit znovu? Vaše budoucí já vám jistě poděkuje!
Člověk se občas cítí pod psa a nemá náladu si o tom s nikým povídat. Jenže pokud své emoce v sobě bude dlouhodobě dusit, na psychické pohodě to rozhodně nepřidá. Přitom ale existuje řešení! Co takhle odevzdat se tužce a papíru a přenést trable do deníku?
Pokud jste si deník už někdy psali, jste nyní ve výhodě. Zamyslete se, proč jste tehdy začali, ale i nad tím, proč jste přestali. Prvotní motivace většiny lidí bývá potřeba postěžovat si na rodiče, vyplakat se z nešťastné lásky, nebo třeba pocit nepochopení mezi vrstevníky. Jenže jakmile se situace vylepšila, deník pak častokrát skončil zapomenutý v koutě. Což je velká škoda. Psaní deníku je nástroj, díky kterému ze sebe dostáváme nával emocí a starostí. Úplně se jich nezbavíme, ale zprostředkuje nám odstup a třeba i lepší řešení.
Pokud jste své niterní pocity doposud nesvěřili ani deníku, nic se nebojte. Nikdy není pozdě začít. Zejména pokud vás něco trápí, a vy nevíte, s kým si o tom popovídat. Ve chvíli, kdy vše odevzdáte deníku, zjistíte, že se vám ulevilo. A nezáleží na tom, zda si těžkou hlavu děláte z nešťastné lásky, anebo třeba kvůli práci. Stačí si deník koupit a pustit se do psaní. Jak na to?
Zápisník s tužkou Retro, linkovaný, 70 listů, 87 Kč
Denně si vyhraďte na psaní deníku čas. Nezdráhejte se své blízké poprosit, ať vám nechají pár minut na psaní. Není to nic ostudného a v konečném důsledku vám bude rodina vděčná. Jako mávnutím kouzelného proutku vás přestanou rozčilovat drobnosti, jako třeba nevyhozený pytlíček od čaje. A namísto toho, abyste na svého blízkého vyštěkli, ho s úsměvem poprosíte, aby ho vyhodil.
Kouzlo tkví v tom, že páru upustíte právě v deníku. Nebojte se pořádně rozohnit, pokud to napíšete na papír, nikomu neublížíte, ale vám se uleví. Berte psaní deníku jako takovou duševní hygienu. Přáli byste si, aby váš přítel byl všímavější? Sepište, co vám vadí. Rodiče po vás pořád něco chtějí? Postěžujte si na ně jako v pubertálním věku. A takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Během psaní a třeba i emočního výlevu neřešte pravopis. Nikdo vás za něj soudit nebude. Vaším cílem není jednička z češtiny, ale Zákopčaníkovo „Slunce v duši“, nebo alespoň ten klid. Deník je jen vaše osobní záležitost, proto by neměla přijít do rukou jiné osoby. Bedlivě si jej střežte. Někteří lidé by nemuseli pochopit, že to, co tam píšete, není myšleno nijak zle. Ostatně – vzpomeňte si na Bridget Jonesovou, když Marku Darcymu vysvětlovala, že deník je přeci plný kravin.
Jednou za čas si svůj deník přečtěte. Když vás budou trápit chyby, které jste nadělali, klidně je opravte. Důležitější je, že opětovným přečtením získáte nadhled. Vaše rozporuplné pocity už jsou dávno pryč a je dost možné, že se sami sobě zasmějete, nebo se naopak budete stydět. Je velice poučné podívat se na své myšlenky s odstupem. Zjistíte, že to, co jste tehdy považovali za problém, se dnes zdá jako banalita, anebo naopak dojdete k tomu, že ve vás rezonuje neustále jedno určité téma. A pak je možná nejvyšší čas své pocity přenést z papíru i do reálného světa.
Aby ale nedošlo k mýlce – deník neslouží jen ke spílání. Pište si do něj i to, co vás potěšilo či mile překvapilo. Může to být úplná maličkost, jako že se na vás usmál na ulici cizinec, a stejně tak plánovaná akce s kamarády, jako třeba výlet či společná dovolená. Po deníku pak můžete sáhnout tehdy, kdy vám bude smutno nebo se budete cítit osaměle. Deník vám poskytne útěchu, že na světě je dobře, i když si to zrovna neuvědomujete.
Nezdráhejte se své blízké poprosit, ať vám nechají pár minut na psaní.
Jak dobře znáte Bobo?
Vybrali jsme pár čísel, která by vás mohla zajímat.
21
tolik nás aktuálně v továrně pracuje
5.45
je čas, kdy každý den začínáme
20 000
tolik vazeb dokážeme denně vyrobit
2 04–11
jsme rozděleni na dvě party, jedna u strojů, druhá u ručních prací
nejvíce práce míváme od dubna do listopadu
365
pohodová atmosféra u nás panuje celý rok
Papír toho umí spoustu. Třeba zabavit nás, když se nudíme nebo hledáme rozptýlení. Nechte pro jednou telefony a počítače vypnuté a zabavte sebe i celou rodinu hrou s papírem.
Historická klasika a hra nejen našeho dětství, protože vznik se dá dohledat ve starověké Číně. Dvě armády stojí proti sobě na bitevním poli a vrhají se do boje. Čtverečkovaný papír začínají zaplňovat křížky a kolečka. Snažíme se je poskládat tak, abychom měli pět symbolů vedle sebe a zároveň blokujeme pokusy soupeře. Na papíře se odehrává velká taktická
bitva a my šroubujeme mozkovou aktivitu na maximum, abychom vyzráli na protivníka. Snažíme se obklíčit nepřátelské vojsko a postavit neproniknutelnou zeď z našich bojovníků. Cílem k úspěchu je zvolit dobrou strategii, udržet pozornost a odhalit všechny finty soupeře. Čím častěji piškvorky budeme hrát, tím napínavější souboje se dají očekávat.
Grafická designérka nejraději tráví
čas v přírodě se skicákem v ruce. Miluje architekturu, otužování a své děti. Pro Bobo společně s dcerou Emmou navrhla kolekci dětských produktů s názvem Svět.
Radka s dcerou Emmou
Skicák Svět, 20 listů, 54 Kč
Co vám dělá největší radost?
Kafe! Jakékoli, kdykoli – nejlépe černé, bez cukru a hned ráno. A jít si zaplavat, chodit pěšky, objevovat, co z auta nevidím – jak se mění stíny na kopcích, jak plují mraky... Baví mě být na krásných místech mimo sezónu, bez lidí, sama se skicákem a barvami.
Jak používáte papírové produkty?
Mezi skicami grafiky a kresbami, do notýsku také ráda píšu, zkouším zachytit vyjímečnost okamžiku v haiku. Když mám starosti, vypíšu si je do deníku, to pomáhá mé duši, stejně jako jóga, meditace a malba květin. Radost mi dělají také mé děti, které se věnují grafice a umění – syn Matyáš a dcera Emma, společně tvoříme (i se někdy hádáme) spoustu logotypů a vizuálních stylů.
Milované jezero v Poděbradech, kde se Radka otužuje po celý rok
MOJE RADOSTIVybarvi všechny obrázky
dokreslitZvládnešdruhou půlku obrázku?
Nakresli si vlastní svět podle sebe
Milujeme papír
číslo 1
Vydává Bobo blok spol. s r. o.
Voračice 4, 257 53 Vojkov
Fotografie na obálce Aneta Zimová
Texty Anna Kabát Basiková (anna.basikova@bobo.cz)
Fotografie Aneta Zimová, Klára Kudláčková
Grafika Emma Folprechtová (emma.folprechtova@bobo.cz)
Inzerce, marketing Jan Kabát (honza.kabat@bobo.cz)
Tisk Tiskárna VAN druck
www.bobo.cz