spát hotelu, než pohostinnost lokálních promotérů a punks vůbec. Už jim nevonělo hrát po squatech, na koncerty do Evropy se muselo lítat, trajekt už nepřipadal v úvahu. A už toho prostě bylo moc. Nezbyla v nich ani špetka punkový myšlenky. Takže to byly docela krušný dva roky, ale teď už je smečka zas v plný síle!!! Co nový songy? Makáme na nový desce, měla by vyjít v průběhu tohodle roku, ale žádný nový songy zatím nehrajem live. Tradiční otázka – jaký tři věci by sis vzal s sebou na opuštěnej ostrov? Naprosto jasný – loď s posádkou, aby mě přece mohli kdykoliv odvízt zas domu! Haha! Ok, tak za prvý bych si vzal svojí krásnou ženu, už je se mnou přes třicet let a vždycky pro mě měla pochopení. Potkali jsme se v roce 1980 na koncertě Stiff Little Fingers a od tý doby se mnou prošla všim. Šílenstvím, chlastem i drogovejma excesama. Ještě dneska toho s přehledem zvládne vykalit víc, než kterejkoliv dvakrát větší chlap! Pak bych si s sebou vzal samozřejmě drogy. Hodně drog. Kontejnery všech možnejch sraček. A poslední věc – cider! Tisíce galonů... Co víc si člověk na vopuštěnym vostrově může přát? A až by mi všechno došlo, zabil bych a sežral svojí ženu. Pravděpodobně bych začal prsíčkama. SKVĚLÝ! Máš nějakej vzkaz pro český lidi? Bratři a sestry, až se ENGLISH DOGS ukážou ve vašem městě, přijďte si potřást rukama! Dáme pivko, pořádně se zduníme a užijem si skvělej mejdan! Jak řikával muj táta: „v rakvi se vyspíš až dost“! Viva life, viva chaos a viva la punk!!!
]