4.2 SPALOVÁNÍ DŘEVA V KACHLOVÝCH KAMNECH Čerstvě pokácené dřevo obsahuje velké množství vody, dosahující až 60-80%. (některé dřeviny jako např. topol přes 100%). Při spalování surového dřeva se množství energie spotřebuje na odpaření a ani samotné hoření není dokonalé. Vznikají saze a dehet. Spalovat surové dřevo je tedy ekonomický a ekologický nesmysl. Vysušené dřevo na vzduchu má vlhkost 15 - 22%. Dřevo se suší volně ukládané do rázu pod stříškou, nebo jinak zakryté. Ukládají se aspoň hrubě naštípané polena, nebo nařezané kulatiny na délku budoucích polen. Doba sušení je minimálně 1 rok, ideálně 2-3 roky. Dokonale suché dřevo má výhřevnost 18 MJ/kg = 5 kWh/kg. Po dvouletém sušení se pohybuje vlhkost dřeva okolo 15% čemuž odpovídá nižší výhřevnost rovnající se cca 4 kWh/kg. Každé palivo má svoji ideální teplotu hoření a jiné podmínky hoření. Dřevo hoří dokonale při teplotě asi 950 ˚C a dostatečném přívodu vzduchu. Hoření je rychlé a vzniká při něm v krátkém čase hodně tepla. Toto hoření je ekologické, nevznikají saze ani dehet, jen popel, který je dobrým hnojivem. Nemůže dojít ani k požáru komína v důsledku vyhoření sazí. Pro dosáhnutí takto vysoké teploty je potřeba spalovací komoru tepelně izolovat, obyčejně šamotem. Při této teplotě ze dřeva vzniká dřevoplyn a ten hoří se vzduchem přivedeným nad dřevo. Při jakýchkoliv horších podmínkách je teplota spalování nižší a tím klesá i účinnost zařízení. Část paliva se přemění na saze, nehoří. Například v kachlových kamnech při spalování na roštu vzduch přiváděný ze spodu ochlazuje ohniště na 600 °C. Další zhoršování spalování způsobuje škrcení přiváděného vzduchu. Vzduch se přiškrcuje z důvodu regulování = snížení výkonu. Krbové vložky vypouštějí mnoho horkých spalin do komína, které déle snižují jejich účinnost. Reálně mají účinnost 20-30 %. Oproti tomu zplyňovací akumulační kamna mohou dosahovat účinnosti až 80%. Účinnost zařízení se projevuje v množství spáleného dřeva. Například pec potřebuje 10 m3/rok, krbová vložka 30 m3/rok.
7