Issuu on Google+

ARCHITEKTO A ONICKÁ 

STUD S DIE  ONDŘEJ SVO O OBODA 


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 

ÚVODEM  KRAJINA, SÍDLO A LIDSKÁ OBYDLÍ TVOŘÍ PO STALETÍ JEDNOTU. ŽĎÁRSKÉ VRCHY JSOU DOKLADEM TÉTO DĚJINNÉ  SKUTEČNOSTI. PATŘÍ AŽ DO SOUČASNÝCH DNŮ K ÚZEMÍM NEOBYČEJNĚ BOHATÝM NA UCHOVANÉ DOKLADY TRADIČNÍ  VENKOVSKÉ ZÁSTAVBY. KE STAVEBNÍ KULTUŘE KRAJE PATŘÍ SCHOPNOST VYUŽÍT ZDEJŠÍCH PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A STAVĚT   Z MATERIÁLU, KTERÝ JE DOSAŽITELNÝ A POMĚRNĚ SNADNO OPRACOVATELNÝ. NAPŘ KVALITNÍ VYZRÁLÉ DŘEVO Z MÍSTNÍCH  JEDLÍ A SMRKŮ VYTVÁŘELO V RUKOU MÍSTNÍCH DOVEDNÝCH TESAŘŮ TRVANLIVÉ, JEDNODUCHÉ, ALE ÚČELOVĚ  PROMYŠLENÉ STAVBY.  CHARAKTERISTICKÝM PRVKEM PRO VESNICKÁ SÍDLA JE JEJICH TĚSNÁ EXISTENCE VE  SVAZKU S PŘÍRODOU. BYDLENÍ NA VENKOVĚ ZNAMENÁ BYDLENÍ V PŘÍRODĚ. TO JE VE  SROVNÁNÍ S MĚSTEM NEJVĚTŠÍ KVALITA, KTEROU BYDLENÍ NA VSI POSKYTUJE. KAŽDÝ  KROK, KTERÝM SE ZÁSTAVBA NA VENKOVĚ PŘIBLIŽUJE MĚSTŮM, ZNAMENÁ ZTRÁTU  JEDINÉ HLAVNÍ HODNOTY VENKOVA. VÝŠKA A CELKOVÁ HMOTOVÁ KOMPOZICE DOMU  ROZHODUJÍ O MĚŘÍTKU STAVBY K JEHO OKOLÍ. VÍCE NEŽ JEDNOPATROVÉ DOMY JSOU PRO  VESNICKOU ZÁSTAVBU PŘÍLIŠ MASIVNÍ, VENKOVSKÝMI DOMINANTAMI BY MĚLI ZŮSTAT  VĚŽE KOSTELŮ, ČI ZÁMKY. VELKÉ PATROVÉ STAVBY PATŘÍ DO MĚSTA, VESNICE BY SI  MĚLA ZACHOVAT SVÉ LIDSKÉ MĚŘÍTKO.  (text ochranaprirody.cz, sdruzenikrajina.cz)  Obr. 1 – UMÍSTĚNÍ NAVRHOVANÉHO RODINNÉHO DOMU V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY  

CÍLE  CÍLEM TÉTO KONCEPCE NENÍ HLEDÁNÍ NOVÝCH TVARŮ, VYTVOŘENÍ NEOBVYKLÉHO NEBO PŘEVRATNÉHO DÍLA. ŘEŠENÍ NAVAZUJE NA TRADIČNÍ  ARCHITEKTONICKOU LINII TÉTO LOKALITY S DŮRAZEM NA POUŽITÍ MODERNÍCH MATERIÁLŮ, NOVÝCH POZNATKŮ TECHNOLOGIE VÝROBY   A DISPOZIČNÍHO ŘEŠENÍ. OBEC ZUBŘÍ, NA JEHOŽ KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ JE OBJEKT NAVRŽEN, LEŽÍ NA VÝCHODNÍM OKRAJI CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ  OBLASTI ŽĎÁRSKÉ VRCHY. OBJEKT ORGANICKY NAVAZUJE NA KRAJINNÝ RÁMEC, ZACHOVÁVÁ URBANISTICKÉ, HISTORICKÉ, KULTURNÍ, STAVEBNĚ‐ ARCHITEKTONICKÉ A PŘÍRODNÍ HODNOTY V TOMTO ÚZEMÍ. 

PODMÍNKY, PODKLADY, DOPORUČENÍ  PRO  POSUZOVÁNÍ  VÝSTAVBY  V  CHKO  ŽĎÁRSKÉ  VRCHY  JSOU  STANOVENY  OBECNÉ  PODMÍNKY  A REGULATIVY,  KTERÉ  OBECNĚ  STANOVUJÍ  ZEJMÉNA HMOTOVÉ  ŘEŠENÍ  A PROPORČNÍ  MĚŘÍTKO  STAVEB.  KROMĚ  OBECNÝCH  LIMITŮ  JE  POSUZOVÁNÍ  JEDNOTLIVÝCH  ZÁMĚRŮ  PROVÁDĚNO DLE KRAJINÁŘSKÉHO VYHODNOCENÍ VE SMYSLU USTANOVENÍ § 12 ZÁKONA Č. 114/92 SB.  PŘI NÁVRHU JSEM BYL NEJVÍCE OVLIVNĚN TÍM, ŽE JSEM V TOMTO PROSTŘEDÍ VYRŮSTAL. NEBRAL JSEM TUTO PRÁCI JAKO STRIKTNĚ DANOU  ÚLOHU S CÍLEM POUZE VYTVOŘIT OBJEKT SE VŠEMI PRO TUTO OBLAST TYPICKÝMI PRVKY, NEBO JAKO KATALOVÝ DŮM.  KONCEPCE NEVYCHÁZÍ  PŘÍMO Z PODMÍNEK NEBO DOPORUČENÍ CHKO. VYCHÁZEL JSEM Z VLASTNÍCH PŘEDSTAV O RODINNÉM DOMĚ V V TÉTO LOKALITĚ.       

Obr. 2,Obr.3 ‐ ARCHITEKTURA NA ÚZEMÍ CHKO –  OBEC KADOV 


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

UKÁZKY ARCHITEKTURY V CHKO                        

Obr. 4 ‐ RODINNÝ DŮM VE SVAHU ‐ LÍŠNÁ 

Obr. 5 ‐ REKREAČNÍ OBJEKT VUT ‐ VŘÍŠŤ

Obr. 6 ‐ DŮM MALÍŘE JAMBORA ‐ BLATINY 

Obr. 7 ‐ ROZTROUŠENÁ ZÁSTAVBA ‐ REKREAČNÍ OBJEKT ‐ BLATINY 

                   

       

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 

OBECNÉ PODMÍNKY PRO VÝSTAVBU V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY  ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ   

RÁMCOVÉ LIMITY JSOU DÁNY PŘEDEVŠÍM VÝRAZNĚ OBDÉLNÍKOVÝM PŮDORYSEM (S DOPORUČENÝM POMĚREM STRAN 1:2) PŘÍZEMNÍHO  OBJEKTU S MOŽNOSTÍ VESTAVĚNÉHO PODKROVÍ, PŘI VĚTŠÍM OBJEMU JE MOŽNO POUŽÍT ČLENITĚJŠÍ PŮDORYS DO L, DO T NEBO DO U.  HLAVNÍ HMOTU TVOŘÍ KVÁDR O PŮDORYSNÝCH ROZMĚRECH 12,23 × 6,73 M ZASTŘEŠENÝ SEDLOVOU STŘECHOU.  VÝŠKA HŘEBENE NAD  OKOLNÍM TERÉNEM = 7,9 M, VÝŠKA OKAPNÍ HRANY = 3,5 M. TUTO HLAVNÍ HMOTU ZE SEVEROZÁPADNÍ STRANY ROZŠIŘUJE MENŠÍ ČÁST  O PŮDORYSNÝCH ROZMĚRECH 6,75 X 6,2 M S VÝŠKOU HŘEBENE 7 M NAD UPRAVENÝM TERÉNEM. TATO MENŠÍ ČÁST JE PODSKLEPENÁ.  PŮDORYSNÝ TVAR JE TEDY ZVOLEN VE TVARU PÍSMENE L.     

Obr. 8 ‐ HMOTNÉ ŘEŠENÍ 

  OBJEKT  MÁ  BÝT  KRYT  SEDLOVOU  STŘECHOU  VE  SKLONU  40°‐45°  NASAZENOU  SVÝM  OKRAJEM  V ÚROVNI  STROPU  PŘÍZEMÍ,  S HŘEBENOVOU OSOU ORIENTOVANOU SOUBĚŽNĚ S DELŠÍ STRANOU PŮDORYSU. OBJEKT MÁ BÝT OSAZEN TAK,  ABY RESPEKTOVAL  STÁVAJÍCÍ TERÉN S MAX. VÝŠKOU NAD TERÉNEM DO 60 CM.  NAVRHOVANÉ  ŘEŠENÍ  UVAŽUJE  SE  SPÁDEM  42°  VŠECH  STŘEŠNÍCH  ROVIN.  POSAZENÍ  OKRAJE  STŘECHY  V  ÚROVĚNI  STROPU  SE  PROJEVILO  ZEJMÉNA NA NÍZKÉ  VÝŠCE  PODKROVNÍ  NADEZDÍVKY.  PRO  DOSAŽENÍ  POTŘEBNÉ  PODLAHOVÉ  PLOCHY  OBYTNÝCH  MÍSTNOSTÍ A VĚTŠÍHO VYUŽITÍ PODKROVNÍHO PROSTORU BYLY NAVRHNUTY TRADIČNÍ SEDLOVÉ VIKÝŘE.     Obr. 9 ‐ STŘECHA 

  OKENNÍ OTVORY OSAZOVAT NA VÝŠKU (1:2, MOŽNO SDRUŽOVAT). PŘI KONCIPOVÁNÍ HLAVNÍHO ŠTÍTOVÉHO PRŮČELÍ DODRŽET SYMETRII  KOLEM HŘEBENOVÉ OSY A VELIKOSTNÍ POMĚR A ZPŮSOB OSAZENÍ V PŘÍZEMÍ A ŠTÍTU.  OKENNÍ  OTVORY  DO  OBYTNÝCH  MÍSTNOSTÍ  V PRVNÍM  NADZEMNÍM  PODLAŽÍ  JSOU  NAVRŽENY  V POMĚRU  1:1,5.  V PODKROVÍ  SE  Z DŮVODU  PROSTOROVÝCH  OMEZENÍ  POUŽILA OKNA V POMĚRU  1:1,1  (1:1,17).  VE  ŠTÍTOVÉM  PRŮČELÍ  BYLA SYMETRIE  OKENNÍCH  OTVORŮ KOLEM HŘEBENOVÉ OSY DODRŽENA, HMOTA PŘÍZEMÍ VŠAK V TOMTO PRŮČELÍ USTUPUJE A VYTVÁŘÍ PROTOR PRO ZÁPRAŽÍ.     

Obr. 10 ‐ OKENNÍ OTVORY 

POSUZOVÁNÍ  ARCHITEKTONICKÝCH  DETAILŮ  JE  ZÁVISLÉ  NA OKOLNÍM  PROSTŘEDÍ  A MÍŘE  JEHO  KVALITY.  NEVHODNÉ  JE  POUŽITÍ  VELKOPLOŠNÝCH  A NEDĚLENÝCH  OKEN,  KOMÍNŮ  DALEKO  OD  HŘEBENE,  CIZORODÝCH  ARCH.  PRVKŮ,  NAPŘ.  BALKONŮ,  LODŽIÍ,  ARKÝŘŮ,  RYZALITŮ  (ZEJMÉNA VE  ŠTÍTU),  PLECHOVÝCH  STŘEŠNÍCH  KRYTIN  (POZINK‐HLINÍK),  APOD.  VE  FASÁDĚ  SE  DOPORUČUJE  POUŽITÍ TRADIČNÍCH MATERIÁLŮ A ZPRACOVÁNÍ, VČETNĚ BAREVNOSTI, POPŘ. MATERIÁLŮ, KTERÉ JSOU JIM VÝRAZOVĚ BLÍZKÉ.  FASÁDU  OBJEKTU  TVOŘÍ  KOMBINACE  TĚCHTO  MATERIÁLŮ:  BÍLÁ  ŠTUKOVÁ  OMÍTKA,  HORIZONTÁLNÍ  OBKLAD  Z PALUBEK  ZE  SMRKOVÉHO  DŘEVA.  NA STŘECHU  JE  POUŽITA BŘIDLICOVÁ  KRYTINA.  V ŘEŠENÍ  DETAILU  NAVAZUJE  OBJEKT  NA TRADICI  LIDOVÉHO  STAVITELSTVÍ PŘEDEVŠÍM V POUŽITÍ PRVKŮ JAKO JE POLOVALBA, PODLOMENICE, ZÁPRAŽÍ APOD.   Obr. 11 ‐ ARCHITREKTONICKÉ DETAILY 


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 

DALŠÍ POUŽITÉ ARCHITEKTONICKÉ PRVKY, VYCHÁZEJÍCÍ ZE STUDIA NAŠÍ HISTORICKÉ VESNICKÉ ARCHITEKTURY A JEJÍ JEDNODUCHÉ LOGIKY    ZÁPRAŽÍ   VSTUP DO TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU BYL VŽDY VE STŘEDNÍ ČÁSTI PODÉLNÉ STRANY, OBRÁCENÉ DO DVORA. VSTUP DO DOMU A PRUH PODÉL VSTUPNÍ STRANY TVOŘIL KOMUNIKAČNĚ  NEJVÍC  ZATÍŽOVANOU  ČÁST  PLOCHY  DVORA.  REAKCÍ  NA TUTO  SKUTEČNOST  SE  STALO  NESYMETRICKÉ  NASAZENÍ  STŘECHY  NA SPODNÍ  STAVBU  –  STŘECHA BYLA ŠIRŠÍ  NEŽ  DŮM  A BYLA NASAZENA TAK, ABY JEJÍ PŘESAH KRYL PRÁVĚ ZMÍNĚNOU KOMUNIKACI PODÉL VSTUPNÍ STĚNY DOMU, TZV. ZÁPRAŽÍ. U TOHOTO OBJEKTKU S PŮDORYSNÝM TVAREM PÍSMENE „L“ JSEM  ZVOLIL  UMÍSTĚNÍ  ZÁPRAŽÍ  NA VNITŘNÍ  STRANĚ  DOMU  TZV.  „DO  DVORA“.  ZÁPRAŽÍ  KRYJE  HLAVNÍ  VSTUP  DO  DOMU  PŘED  SNĚHEM  A DEŠTĚM,  JE  PŘÍSTUPNÉ  Z OBÝVACÍHO  POKOJE  A MŮŽE  SLOUŽIT K ODPOČINKU S VÝHLEDEM Z JIHOZÁPADNÍHO SVAHU, DO KTERÉHO JE OBJEKT ZASAZEN.  KOMÍN  UMÍSTĚNÍ KOMÍNA PŮSOBÍ JAKO SIGNÁL REGIONÁLNÍ PŘÍSLUŠNOSTI STAVBY. POLOHA KOMÍNA POCHOPITELNĚ VYCHÁZÍ ZE SITUACE TOPENIŠTĚ V PŮDORYSU DOMU, KTERÉ SE NACHÁZELO VE  STŘEDNÍ  ČÁSTI  DOMU  PŘI  ZADNÍ  STRANĚ.  PRO  RODINNÝ  DŮM  JSEM  ZVOLIL  DVĚ  FORMY  VYTÁPĚNÍ.  HLAVNÍ  ‐  VYTÁPĚNÍ  DŘEVĚNÝMI  PELETAMI  S KOTLEM  UMÍSTĚNÝM  V MÍSTNOST  TZB  A KLASICKÝM KOMÍNEM. DRUHÉ DOPLŇKOVÉ VYTÁPĚNÍ BUDE KACHLOVÝMI KAMNY UMÍSTĚNÝMI MEZI OBÝVACÍM POKOJEM A JÍDELNOU. KOMÍN VYSTUPUJE NAD STŘEŠNÍ ROVINU CCA 0,5 M  OD HŘEBENE, JE V NASDTŘEŠNÍ ČÁSTI OBEZDĚN A UKONČEN KLENBIČKOVOU KOMÍNOVOU HLAVICÍ, OTVEŘENOU DO DVOU PROTILEHLÝCH STRAN. KOMÍNY JSOU UMÍSTĚNY NA  OPAČNÉ STRANĚ  STŘECHY NEŽ ZÁPRAŽÍ.  TROJDÍLNÉ ČLENĚNÍ PŮDORYSU   

  TRADIČNÍ VENKOVSKÝ DŮM  PŮDORYS SE  ČLENIL  NA TŘI  DÍLY,  KDY  STŘEDNÍ  DÍL  TVOŘILA VSTUPNÍ  SÍŇ,  Z  NÍŽ  SE  VCHÁZELO  DO  OBOU  DÍLŮ  KRAJNÍCH.  JEDEN  Z  NICH  TVOŘILA OBYTNÁ  MÍSTNOST  (VE  STŘEDOVĚKU  JIZBA,  POZDĚJI  SVĚTNICE).  JE  ZŘEJMÉ,  ŽE  SCHÉMA PŮDORYSU  MOHLO  MÍT  DVĚ  ZRCADLOVĚ 

Obr. 12 ‐ GRAFICKÉ SCHEMA DISPOZIČNÍHO  USPOŘÁDÁNÍ TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU 

OBRÁCENÉ  VARIANTY,  KTERÉ  SE  VOLILY  PODLE  SITUACE  DOMU  NA PARCELE,  VZTAHU  K  TERÉNU,  KOMUNIKACÍM  A HLAVNĚ  KE  SVĚTOVÝM  STRANÁM A TEDY MOŽNOSTEM OSLUNĚNÍ OBYTNÉ ČÁSTI DOMU 

  NAVRHOVANÝ RODINNÝ DŮM  JÁDREM  RODINNÉHO  DOMU  ZŮSTÁVÁ  PROSTOR  SÍNĚ  ‐  HALY.  PO  PŘIDÁNÍ  ZÁDVEŘÍ  ZTRÁCÍ  PŮVODNÍ  VSTUPNÍ  SÍŇ  PŘÍVLASTEK  VSTUPNÍ,  PROTOŽE  DO  DOMU  VSTUPUJEME  PRÁVĚ  SKRZE  PROSTOR  ZÁDVEŘÍ.  VE  STŘEDNÍM  DÍLE  NADÁLE  PŘETRVÁVAJÍCÍHO  TROJDÍLNÉHO  USPOŘÁDÁNÍ DOMU JSOU VEDLE SÍNĚ A ZÁDVEŘÍ SITUOVÁNY JEŠTĚ PROSTORY SOCIÁLNÍHO ZAŘÍZENÍ, JÁDRO TZB A SCHODIŠTĚ. STŘEDNÍ DÍL  DOMU  JE  ROZŠÍŘEN  O  PROSTOR  ŠATNY.  DALŠÍ  DÍL,  ZNÁMÝ  JAKO  SVĚTNICE,  TVOŘÍ  KUCHYNĚ  S JÍDELNOU,  OBÝVACÍ  POKOJ  A CELÁ  ZBÝVAJÍCÍ  PODKROVNÍ  ČÁST  DOMU.  KOMORU,  KTERÁ  SLOUŽILA K  UKLÁDÁNÍ  POTRAVIN,  DROBNÉHO  NÁŘADÍ  APOD.,  ZASTUPUJE  DÍLNA VČETNĚ  SUTERÉNU PŘÍSTUPNÉHO PRÁVĚ Z DÍLNY.  Obr. 13 ‐ GRAFICKÉ SCHEMA DISPOZIČNÍHO  USPOŘÁDÁNÍ TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU 

   

 

PODLOMENICE  POJMEM  PODLOMENICE  ROZUMÍME  ÚZKOU  STŘÍŠKU  KRYTOU  OBVYKLE  ŠINDELEM  A UMÍSTĚNOU  NA SPODNÍ  STRANĚ  (ZÁKLADNĚ)  ŠTÍTU.  CHRÁNÍ  OKENNÍ  PRŮČELÍ  PŘED  ZATÉKÁNÍM  VODY  A SPOJUJE SE SEDLOVOU STŘECHOU. PODLOMENICE JE V TOMTO PŘÍPADĚ POUŽITA NA VŠECH ŠTÍTOVÝCH STĚNÁCH. 


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 

OSAZENÍ  KOMUNIKACE MEZI OBYTNOU ČÁSTÍ DOMU A DVOREM ‐ ZAHRADOU, MĚLA BÝT CO NEJPOHODLNĚJŠÍ. ZÁKLADNÍ  DOMÁCNOST  BYLA VŽDY  V  PŘÍZEMÍ,  KTERÉ  VÝŠKOVĚ  NAVAZOVALO  NA DVŮR.  POUZE  CHUDŠÍ  OBYVATELÉ  BUDUJÍCÍ SVÉ DOMY VE SVAŽITÉM TERÉNU BYLI NUCENI K VYROVNÁVÁNÍ PODEZDÍVKAMI, NA KTERÉ SE TEPRVE  USADILA STAVBA.  NAVRHOVANÝ  RODINNÝ  DŮM  JE  USAZEN  NA JIHOZÁPADNÍM  SVAHU.  ROSTLÝ  TERÉN  OKOLO  DOMU BUDE UPRAVEN DO ROVINY A JEHO POLOHA BUDE 0,3M AŽ 0,45M POD ÚROVNÍ ČISTÉ PODLAHY. OBJEKT  BUDE UMÍSTĚN V ROZVOLNĚNÉ ZÁSTAVBĚ NA VÝCHODNÍM OKLAJI OBCE ZUBŘÍ.                  Obr. 14 ‐ SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ   STROP  NEJTYPIČTĚJŠÍ KONSTRUKCÍ JEDNOPODLAŽNÍCH DOMŮ BYL TRÁMOVÝ STROP S PŘIZNANÝMI STROPNICEMI, SE ZÁKLOPEM Z PŘEKLÁDANÝCH PRKEN A S NÁSYPEM NEBO HLINĚNOU MAZANINOU.  NAVRŽENOU  STROPNÍ  KONSTRUKCI  TVOŘÍ  PŘIZNANÉ  DŘEVĚNÉ  STROPNÍ  TRÁMY  (TZV.  STROPNICE),  PRAVIDELNĚ  ROZMÍSTĚNÉ  V OSOVÉ  VZDÁLENOSTI  CCA 0,9  AŽ  1,2  METRU  S HORNÍM  ZÁKLOPEM. TRÁMY JSOU UKONČENÉ VE ZDIVU, VENKOVNÍ POHLEDOVÉ PRVKY TVOŘÍ FALEŠNÉ TRÁMY VYNESENÉ SAMONOSNOU POMOCNOU DŘEVĚNOU KONSTRUKCÍ.  UMÍSTĚNÍ PROSTORU ZÁDVEŘÍ DOMU  U TÉTO STAVBY BALA VYUŽITA MOŽNOST UMÍSTĚNÍ PROSTORU ZÁDVEŘÍ V RÁMCI ZÁKLADNÍ HMOTY DOMU, TJ. BEZ NUTNOSTI NARUŠENÍ JEDNODUCHÝCH OBDÉLNÍKOVÝCH OBVODŮ STAVBY.  ZÁDVEŘÍ SLOUŽÍ K VYROVNÁNÍ ROZDÍLNÉHO KLIMATU A TEPLOT MEZI EXTERIÉREM A INTERIÉREM A SOUČASNĚ UMOŽŇUJE ODLOŽENÍ PRACOVNÍHO ODĚVU I OBUVI. ZÁDVĚŘÍ DOPŇUJE ŠATNA.                   


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 

VLASTNÍ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ  Obr. 15  ‐ SCHÉMA PŘÍZEMÍ

PŘÍZEMÍ (OBR. 15) SLOUŽÍ JAKO SPOLEČENSKÁ ZÓNA SESTÁVAJÍCÍ SE  Z OBÝVACÍHO POKOJE, JÍDELNY  A KUCHYNĚ. PROSTOR JÍDELNY A OBÝVACÍHO POKUJE BUDOU DOMINANTNĚ ROZDĚLOVAT KACHLOVÁ  KAMNA S LEŽENÍM NA ZÁPECÍM, TJ. VYHŘÍVANOU ČÁSTÍ KACHLOVÝCH KAMEN, UZPŮSOBENOU HLAVNĚ PRO  LEŽENÍ.  Z OBÝVACÍHO POKOJE JE MOŽNOST PŘÍMÉHO VSTUPU NA ZÁPRAŽÍ. NA VSTUP DO OBJEKTU, KTERÝ JE  TAKÉ ŘEŠEN Z PROSTORU ZÁPRAŽÍ, NAVAZUJE ŠATNA, SAMOSTNÁ MÍSTNOST DÍLNY A HALA, KTERÁ TVOŘÍ  KOMUNIKAČNÍ UZEL DOMU. Z HALY JE PŘÍSTUPNÁ KUCHYNĚ, OBÝVACÍ POKOJ, WC, MÍSTNOST TZB A JE ZDE  UMÍSTĚNO SCHODIŠTĚ DO PODKROVÍ.  PODKROVÍ (OBR. 16) JE OPROTI TOMU KONCIPOVÁNO JAKO KLIDOVÁ ZÓNA, KDE JSOU  UMÍSTĚNY 2 DĚTSKÉ POKOJE, LOŽNICE, PRACOVNA, SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ A ŠATNA.  PROSTOR JE ROZDĚLEN NA RODIČOVSKOU A DĚTSKOU ČÁST.   SUTERÉN (OBR. 17) JE PŘÍSTUPNÝ ZE SCHODIŠTĚ  UMÍSTĚNÉHO V DÍLNĚ. SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM JAKO  SKLADOVACÍ PROSTORY 

Obr. 16  ‐ SCHÉMA PODKROVÍ

      101  102  103  104  105  106  107  108  109  110  

  Obr. 17  ‐ SCHÉMA SUTERÉNU 

     

OBÝVACÍ POKOJ  KUCHYŇ +JÍDELNA  SPÍŽ  WC  MÍSTNOST TZB  ŠATNA  DÍLNA  ZÁDVEŘÍ  HALA + SCHODIŠTĚ   ZÁPRAŽÍ 

.          

1S1 

 

1S2  1S3 

 

 

CHODBA +  SCHODIŠTĚ  SKLAD I.  SKLAD II. 

201 202  203  204  205  206  207  208  209 

LOŽNICE PRACOVNA  CHODBA  KOUPELNA  WC  ŠATNA  POKOJ I.  POKOJ II.  SKLAD 

KOMUNIKAČNÍ PROSTORY   PŘÍSLUŠENSTVÍ BYTU    OBYTNÉ MÍSTNOSTI    NEOBYTNÉ PROSTORY   


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

    ARCHITEKTONICKÁ SITUACE   

 

                                           

PLOCHA STAVEBNÍHO POZEMKU ZASTAVĚNÁ PLOCHA -RD ZASTAVĚNÁ PLOCHA -PŘÍSTŘEŠEK ZPEVNĚNÉ PLOCHY PROCENTO ZELENĚ

1043,4m2 124,4 m2 45,5 m2 121,5 m2 72,08% 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 


RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ONDŘEJ SVOBODA 

  PERSPEKTIVNÍ POHLEDY                      Obr. 19  ‐ PERSPEKTIVA VÝCHODNÍ 

     

Obr. 18  ‐ PERSPEKTIVA ZÁPADNÍ 

                     

Obr. 20  ‐ PERSPEKTIVA SEVERNÍ 

Obr. 21  ‐ PERSPEKTIVA JIŽNÍ


ARCHITEKTONICKÁ STUDIE