ARCHITEKTO A ONICKÁ
STUD S DIE ONDŘEJ SVO O OBODA
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
ONDŘEJ SVOBODA
ÚVODEM KRAJINA, SÍDLO A LIDSKÁ OBYDLÍ TVOŘÍ PO STALETÍ JEDNOTU. ŽĎÁRSKÉ VRCHY JSOU DOKLADEM TÉTO DĚJINNÉ SKUTEČNOSTI. PATŘÍ AŽ DO SOUČASNÝCH DNŮ K ÚZEMÍM NEOBYČEJNĚ BOHATÝM NA UCHOVANÉ DOKLADY TRADIČNÍ VENKOVSKÉ ZÁSTAVBY. KE STAVEBNÍ KULTUŘE KRAJE PATŘÍ SCHOPNOST VYUŽÍT ZDEJŠÍCH PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A STAVĚT Z MATERIÁLU, KTERÝ JE DOSAŽITELNÝ A POMĚRNĚ SNADNO OPRACOVATELNÝ. NAPŘ KVALITNÍ VYZRÁLÉ DŘEVO Z MÍSTNÍCH JEDLÍ A SMRKŮ VYTVÁŘELO V RUKOU MÍSTNÍCH DOVEDNÝCH TESAŘŮ TRVANLIVÉ, JEDNODUCHÉ, ALE ÚČELOVĚ PROMYŠLENÉ STAVBY. CHARAKTERISTICKÝM PRVKEM PRO VESNICKÁ SÍDLA JE JEJICH TĚSNÁ EXISTENCE VE SVAZKU S PŘÍRODOU. BYDLENÍ NA VENKOVĚ ZNAMENÁ BYDLENÍ V PŘÍRODĚ. TO JE VE SROVNÁNÍ S MĚSTEM NEJVĚTŠÍ KVALITA, KTEROU BYDLENÍ NA VSI POSKYTUJE. KAŽDÝ KROK, KTERÝM SE ZÁSTAVBA NA VENKOVĚ PŘIBLIŽUJE MĚSTŮM, ZNAMENÁ ZTRÁTU JEDINÉ HLAVNÍ HODNOTY VENKOVA. VÝŠKA A CELKOVÁ HMOTOVÁ KOMPOZICE DOMU ROZHODUJÍ O MĚŘÍTKU STAVBY K JEHO OKOLÍ. VÍCE NEŽ JEDNOPATROVÉ DOMY JSOU PRO VESNICKOU ZÁSTAVBU PŘÍLIŠ MASIVNÍ, VENKOVSKÝMI DOMINANTAMI BY MĚLI ZŮSTAT VĚŽE KOSTELŮ, ČI ZÁMKY. VELKÉ PATROVÉ STAVBY PATŘÍ DO MĚSTA, VESNICE BY SI MĚLA ZACHOVAT SVÉ LIDSKÉ MĚŘÍTKO. (text ochranaprirody.cz, sdruzenikrajina.cz) Obr. 1 – UMÍSTĚNÍ NAVRHOVANÉHO RODINNÉHO DOMU V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY
CÍLE CÍLEM TÉTO KONCEPCE NENÍ HLEDÁNÍ NOVÝCH TVARŮ, VYTVOŘENÍ NEOBVYKLÉHO NEBO PŘEVRATNÉHO DÍLA. ŘEŠENÍ NAVAZUJE NA TRADIČNÍ ARCHITEKTONICKOU LINII TÉTO LOKALITY S DŮRAZEM NA POUŽITÍ MODERNÍCH MATERIÁLŮ, NOVÝCH POZNATKŮ TECHNOLOGIE VÝROBY A DISPOZIČNÍHO ŘEŠENÍ. OBEC ZUBŘÍ, NA JEHOŽ KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ JE OBJEKT NAVRŽEN, LEŽÍ NA VÝCHODNÍM OKRAJI CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŽĎÁRSKÉ VRCHY. OBJEKT ORGANICKY NAVAZUJE NA KRAJINNÝ RÁMEC, ZACHOVÁVÁ URBANISTICKÉ, HISTORICKÉ, KULTURNÍ, STAVEBNĚ‐ ARCHITEKTONICKÉ A PŘÍRODNÍ HODNOTY V TOMTO ÚZEMÍ.
PODMÍNKY, PODKLADY, DOPORUČENÍ PRO POSUZOVÁNÍ VÝSTAVBY V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY JSOU STANOVENY OBECNÉ PODMÍNKY A REGULATIVY, KTERÉ OBECNĚ STANOVUJÍ ZEJMÉNA HMOTOVÉ ŘEŠENÍ A PROPORČNÍ MĚŘÍTKO STAVEB. KROMĚ OBECNÝCH LIMITŮ JE POSUZOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ PROVÁDĚNO DLE KRAJINÁŘSKÉHO VYHODNOCENÍ VE SMYSLU USTANOVENÍ § 12 ZÁKONA Č. 114/92 SB. PŘI NÁVRHU JSEM BYL NEJVÍCE OVLIVNĚN TÍM, ŽE JSEM V TOMTO PROSTŘEDÍ VYRŮSTAL. NEBRAL JSEM TUTO PRÁCI JAKO STRIKTNĚ DANOU ÚLOHU S CÍLEM POUZE VYTVOŘIT OBJEKT SE VŠEMI PRO TUTO OBLAST TYPICKÝMI PRVKY, NEBO JAKO KATALOVÝ DŮM. KONCEPCE NEVYCHÁZÍ PŘÍMO Z PODMÍNEK NEBO DOPORUČENÍ CHKO. VYCHÁZEL JSEM Z VLASTNÍCH PŘEDSTAV O RODINNÉM DOMĚ V V TÉTO LOKALITĚ.
Obr. 2,Obr.3 ‐ ARCHITEKTURA NA ÚZEMÍ CHKO – OBEC KADOV
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
UKÁZKY ARCHITEKTURY V CHKO
Obr. 4 ‐ RODINNÝ DŮM VE SVAHU ‐ LÍŠNÁ
Obr. 5 ‐ REKREAČNÍ OBJEKT VUT ‐ VŘÍŠŤ
Obr. 6 ‐ DŮM MALÍŘE JAMBORA ‐ BLATINY
Obr. 7 ‐ ROZTROUŠENÁ ZÁSTAVBA ‐ REKREAČNÍ OBJEKT ‐ BLATINY
ONDŘEJ SVOBODA
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
ONDŘEJ SVOBODA
OBECNÉ PODMÍNKY PRO VÝSTAVBU V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
RÁMCOVÉ LIMITY JSOU DÁNY PŘEDEVŠÍM VÝRAZNĚ OBDÉLNÍKOVÝM PŮDORYSEM (S DOPORUČENÝM POMĚREM STRAN 1:2) PŘÍZEMNÍHO OBJEKTU S MOŽNOSTÍ VESTAVĚNÉHO PODKROVÍ, PŘI VĚTŠÍM OBJEMU JE MOŽNO POUŽÍT ČLENITĚJŠÍ PŮDORYS DO L, DO T NEBO DO U. HLAVNÍ HMOTU TVOŘÍ KVÁDR O PŮDORYSNÝCH ROZMĚRECH 12,23 × 6,73 M ZASTŘEŠENÝ SEDLOVOU STŘECHOU. VÝŠKA HŘEBENE NAD OKOLNÍM TERÉNEM = 7,9 M, VÝŠKA OKAPNÍ HRANY = 3,5 M. TUTO HLAVNÍ HMOTU ZE SEVEROZÁPADNÍ STRANY ROZŠIŘUJE MENŠÍ ČÁST O PŮDORYSNÝCH ROZMĚRECH 6,75 X 6,2 M S VÝŠKOU HŘEBENE 7 M NAD UPRAVENÝM TERÉNEM. TATO MENŠÍ ČÁST JE PODSKLEPENÁ. PŮDORYSNÝ TVAR JE TEDY ZVOLEN VE TVARU PÍSMENE L.
Obr. 8 ‐ HMOTNÉ ŘEŠENÍ
OBJEKT MÁ BÝT KRYT SEDLOVOU STŘECHOU VE SKLONU 40°‐45° NASAZENOU SVÝM OKRAJEM V ÚROVNI STROPU PŘÍZEMÍ, S HŘEBENOVOU OSOU ORIENTOVANOU SOUBĚŽNĚ S DELŠÍ STRANOU PŮDORYSU. OBJEKT MÁ BÝT OSAZEN TAK, ABY RESPEKTOVAL STÁVAJÍCÍ TERÉN S MAX. VÝŠKOU NAD TERÉNEM DO 60 CM. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ UVAŽUJE SE SPÁDEM 42° VŠECH STŘEŠNÍCH ROVIN. POSAZENÍ OKRAJE STŘECHY V ÚROVĚNI STROPU SE PROJEVILO ZEJMÉNA NA NÍZKÉ VÝŠCE PODKROVNÍ NADEZDÍVKY. PRO DOSAŽENÍ POTŘEBNÉ PODLAHOVÉ PLOCHY OBYTNÝCH MÍSTNOSTÍ A VĚTŠÍHO VYUŽITÍ PODKROVNÍHO PROSTORU BYLY NAVRHNUTY TRADIČNÍ SEDLOVÉ VIKÝŘE. Obr. 9 ‐ STŘECHA
OKENNÍ OTVORY OSAZOVAT NA VÝŠKU (1:2, MOŽNO SDRUŽOVAT). PŘI KONCIPOVÁNÍ HLAVNÍHO ŠTÍTOVÉHO PRŮČELÍ DODRŽET SYMETRII KOLEM HŘEBENOVÉ OSY A VELIKOSTNÍ POMĚR A ZPŮSOB OSAZENÍ V PŘÍZEMÍ A ŠTÍTU. OKENNÍ OTVORY DO OBYTNÝCH MÍSTNOSTÍ V PRVNÍM NADZEMNÍM PODLAŽÍ JSOU NAVRŽENY V POMĚRU 1:1,5. V PODKROVÍ SE Z DŮVODU PROSTOROVÝCH OMEZENÍ POUŽILA OKNA V POMĚRU 1:1,1 (1:1,17). VE ŠTÍTOVÉM PRŮČELÍ BYLA SYMETRIE OKENNÍCH OTVORŮ KOLEM HŘEBENOVÉ OSY DODRŽENA, HMOTA PŘÍZEMÍ VŠAK V TOMTO PRŮČELÍ USTUPUJE A VYTVÁŘÍ PROTOR PRO ZÁPRAŽÍ.
Obr. 10 ‐ OKENNÍ OTVORY
POSUZOVÁNÍ ARCHITEKTONICKÝCH DETAILŮ JE ZÁVISLÉ NA OKOLNÍM PROSTŘEDÍ A MÍŘE JEHO KVALITY. NEVHODNÉ JE POUŽITÍ VELKOPLOŠNÝCH A NEDĚLENÝCH OKEN, KOMÍNŮ DALEKO OD HŘEBENE, CIZORODÝCH ARCH. PRVKŮ, NAPŘ. BALKONŮ, LODŽIÍ, ARKÝŘŮ, RYZALITŮ (ZEJMÉNA VE ŠTÍTU), PLECHOVÝCH STŘEŠNÍCH KRYTIN (POZINK‐HLINÍK), APOD. VE FASÁDĚ SE DOPORUČUJE POUŽITÍ TRADIČNÍCH MATERIÁLŮ A ZPRACOVÁNÍ, VČETNĚ BAREVNOSTI, POPŘ. MATERIÁLŮ, KTERÉ JSOU JIM VÝRAZOVĚ BLÍZKÉ. FASÁDU OBJEKTU TVOŘÍ KOMBINACE TĚCHTO MATERIÁLŮ: BÍLÁ ŠTUKOVÁ OMÍTKA, HORIZONTÁLNÍ OBKLAD Z PALUBEK ZE SMRKOVÉHO DŘEVA. NA STŘECHU JE POUŽITA BŘIDLICOVÁ KRYTINA. V ŘEŠENÍ DETAILU NAVAZUJE OBJEKT NA TRADICI LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ PŘEDEVŠÍM V POUŽITÍ PRVKŮ JAKO JE POLOVALBA, PODLOMENICE, ZÁPRAŽÍ APOD. Obr. 11 ‐ ARCHITREKTONICKÉ DETAILY
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
ONDŘEJ SVOBODA
DALŠÍ POUŽITÉ ARCHITEKTONICKÉ PRVKY, VYCHÁZEJÍCÍ ZE STUDIA NAŠÍ HISTORICKÉ VESNICKÉ ARCHITEKTURY A JEJÍ JEDNODUCHÉ LOGIKY ZÁPRAŽÍ VSTUP DO TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU BYL VŽDY VE STŘEDNÍ ČÁSTI PODÉLNÉ STRANY, OBRÁCENÉ DO DVORA. VSTUP DO DOMU A PRUH PODÉL VSTUPNÍ STRANY TVOŘIL KOMUNIKAČNĚ NEJVÍC ZATÍŽOVANOU ČÁST PLOCHY DVORA. REAKCÍ NA TUTO SKUTEČNOST SE STALO NESYMETRICKÉ NASAZENÍ STŘECHY NA SPODNÍ STAVBU – STŘECHA BYLA ŠIRŠÍ NEŽ DŮM A BYLA NASAZENA TAK, ABY JEJÍ PŘESAH KRYL PRÁVĚ ZMÍNĚNOU KOMUNIKACI PODÉL VSTUPNÍ STĚNY DOMU, TZV. ZÁPRAŽÍ. U TOHOTO OBJEKTKU S PŮDORYSNÝM TVAREM PÍSMENE „L“ JSEM ZVOLIL UMÍSTĚNÍ ZÁPRAŽÍ NA VNITŘNÍ STRANĚ DOMU TZV. „DO DVORA“. ZÁPRAŽÍ KRYJE HLAVNÍ VSTUP DO DOMU PŘED SNĚHEM A DEŠTĚM, JE PŘÍSTUPNÉ Z OBÝVACÍHO POKOJE A MŮŽE SLOUŽIT K ODPOČINKU S VÝHLEDEM Z JIHOZÁPADNÍHO SVAHU, DO KTERÉHO JE OBJEKT ZASAZEN. KOMÍN UMÍSTĚNÍ KOMÍNA PŮSOBÍ JAKO SIGNÁL REGIONÁLNÍ PŘÍSLUŠNOSTI STAVBY. POLOHA KOMÍNA POCHOPITELNĚ VYCHÁZÍ ZE SITUACE TOPENIŠTĚ V PŮDORYSU DOMU, KTERÉ SE NACHÁZELO VE STŘEDNÍ ČÁSTI DOMU PŘI ZADNÍ STRANĚ. PRO RODINNÝ DŮM JSEM ZVOLIL DVĚ FORMY VYTÁPĚNÍ. HLAVNÍ ‐ VYTÁPĚNÍ DŘEVĚNÝMI PELETAMI S KOTLEM UMÍSTĚNÝM V MÍSTNOST TZB A KLASICKÝM KOMÍNEM. DRUHÉ DOPLŇKOVÉ VYTÁPĚNÍ BUDE KACHLOVÝMI KAMNY UMÍSTĚNÝMI MEZI OBÝVACÍM POKOJEM A JÍDELNOU. KOMÍN VYSTUPUJE NAD STŘEŠNÍ ROVINU CCA 0,5 M OD HŘEBENE, JE V NASDTŘEŠNÍ ČÁSTI OBEZDĚN A UKONČEN KLENBIČKOVOU KOMÍNOVOU HLAVICÍ, OTVEŘENOU DO DVOU PROTILEHLÝCH STRAN. KOMÍNY JSOU UMÍSTĚNY NA OPAČNÉ STRANĚ STŘECHY NEŽ ZÁPRAŽÍ. TROJDÍLNÉ ČLENĚNÍ PŮDORYSU
TRADIČNÍ VENKOVSKÝ DŮM PŮDORYS SE ČLENIL NA TŘI DÍLY, KDY STŘEDNÍ DÍL TVOŘILA VSTUPNÍ SÍŇ, Z NÍŽ SE VCHÁZELO DO OBOU DÍLŮ KRAJNÍCH. JEDEN Z NICH TVOŘILA OBYTNÁ MÍSTNOST (VE STŘEDOVĚKU JIZBA, POZDĚJI SVĚTNICE). JE ZŘEJMÉ, ŽE SCHÉMA PŮDORYSU MOHLO MÍT DVĚ ZRCADLOVĚ
Obr. 12 ‐ GRAFICKÉ SCHEMA DISPOZIČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU
OBRÁCENÉ VARIANTY, KTERÉ SE VOLILY PODLE SITUACE DOMU NA PARCELE, VZTAHU K TERÉNU, KOMUNIKACÍM A HLAVNĚ KE SVĚTOVÝM STRANÁM A TEDY MOŽNOSTEM OSLUNĚNÍ OBYTNÉ ČÁSTI DOMU
NAVRHOVANÝ RODINNÝ DŮM JÁDREM RODINNÉHO DOMU ZŮSTÁVÁ PROSTOR SÍNĚ ‐ HALY. PO PŘIDÁNÍ ZÁDVEŘÍ ZTRÁCÍ PŮVODNÍ VSTUPNÍ SÍŇ PŘÍVLASTEK VSTUPNÍ, PROTOŽE DO DOMU VSTUPUJEME PRÁVĚ SKRZE PROSTOR ZÁDVEŘÍ. VE STŘEDNÍM DÍLE NADÁLE PŘETRVÁVAJÍCÍHO TROJDÍLNÉHO USPOŘÁDÁNÍ DOMU JSOU VEDLE SÍNĚ A ZÁDVEŘÍ SITUOVÁNY JEŠTĚ PROSTORY SOCIÁLNÍHO ZAŘÍZENÍ, JÁDRO TZB A SCHODIŠTĚ. STŘEDNÍ DÍL DOMU JE ROZŠÍŘEN O PROSTOR ŠATNY. DALŠÍ DÍL, ZNÁMÝ JAKO SVĚTNICE, TVOŘÍ KUCHYNĚ S JÍDELNOU, OBÝVACÍ POKOJ A CELÁ ZBÝVAJÍCÍ PODKROVNÍ ČÁST DOMU. KOMORU, KTERÁ SLOUŽILA K UKLÁDÁNÍ POTRAVIN, DROBNÉHO NÁŘADÍ APOD., ZASTUPUJE DÍLNA VČETNĚ SUTERÉNU PŘÍSTUPNÉHO PRÁVĚ Z DÍLNY. Obr. 13 ‐ GRAFICKÉ SCHEMA DISPOZIČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU
PODLOMENICE POJMEM PODLOMENICE ROZUMÍME ÚZKOU STŘÍŠKU KRYTOU OBVYKLE ŠINDELEM A UMÍSTĚNOU NA SPODNÍ STRANĚ (ZÁKLADNĚ) ŠTÍTU. CHRÁNÍ OKENNÍ PRŮČELÍ PŘED ZATÉKÁNÍM VODY A SPOJUJE SE SEDLOVOU STŘECHOU. PODLOMENICE JE V TOMTO PŘÍPADĚ POUŽITA NA VŠECH ŠTÍTOVÝCH STĚNÁCH.
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
ONDŘEJ SVOBODA
OSAZENÍ KOMUNIKACE MEZI OBYTNOU ČÁSTÍ DOMU A DVOREM ‐ ZAHRADOU, MĚLA BÝT CO NEJPOHODLNĚJŠÍ. ZÁKLADNÍ DOMÁCNOST BYLA VŽDY V PŘÍZEMÍ, KTERÉ VÝŠKOVĚ NAVAZOVALO NA DVŮR. POUZE CHUDŠÍ OBYVATELÉ BUDUJÍCÍ SVÉ DOMY VE SVAŽITÉM TERÉNU BYLI NUCENI K VYROVNÁVÁNÍ PODEZDÍVKAMI, NA KTERÉ SE TEPRVE USADILA STAVBA. NAVRHOVANÝ RODINNÝ DŮM JE USAZEN NA JIHOZÁPADNÍM SVAHU. ROSTLÝ TERÉN OKOLO DOMU BUDE UPRAVEN DO ROVINY A JEHO POLOHA BUDE 0,3M AŽ 0,45M POD ÚROVNÍ ČISTÉ PODLAHY. OBJEKT BUDE UMÍSTĚN V ROZVOLNĚNÉ ZÁSTAVBĚ NA VÝCHODNÍM OKLAJI OBCE ZUBŘÍ. Obr. 14 ‐ SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ STROP NEJTYPIČTĚJŠÍ KONSTRUKCÍ JEDNOPODLAŽNÍCH DOMŮ BYL TRÁMOVÝ STROP S PŘIZNANÝMI STROPNICEMI, SE ZÁKLOPEM Z PŘEKLÁDANÝCH PRKEN A S NÁSYPEM NEBO HLINĚNOU MAZANINOU. NAVRŽENOU STROPNÍ KONSTRUKCI TVOŘÍ PŘIZNANÉ DŘEVĚNÉ STROPNÍ TRÁMY (TZV. STROPNICE), PRAVIDELNĚ ROZMÍSTĚNÉ V OSOVÉ VZDÁLENOSTI CCA 0,9 AŽ 1,2 METRU S HORNÍM ZÁKLOPEM. TRÁMY JSOU UKONČENÉ VE ZDIVU, VENKOVNÍ POHLEDOVÉ PRVKY TVOŘÍ FALEŠNÉ TRÁMY VYNESENÉ SAMONOSNOU POMOCNOU DŘEVĚNOU KONSTRUKCÍ. UMÍSTĚNÍ PROSTORU ZÁDVEŘÍ DOMU U TÉTO STAVBY BALA VYUŽITA MOŽNOST UMÍSTĚNÍ PROSTORU ZÁDVEŘÍ V RÁMCI ZÁKLADNÍ HMOTY DOMU, TJ. BEZ NUTNOSTI NARUŠENÍ JEDNODUCHÝCH OBDÉLNÍKOVÝCH OBVODŮ STAVBY. ZÁDVEŘÍ SLOUŽÍ K VYROVNÁNÍ ROZDÍLNÉHO KLIMATU A TEPLOT MEZI EXTERIÉREM A INTERIÉREM A SOUČASNĚ UMOŽŇUJE ODLOŽENÍ PRACOVNÍHO ODĚVU I OBUVI. ZÁDVĚŘÍ DOPŇUJE ŠATNA.
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
ONDŘEJ SVOBODA
VLASTNÍ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ Obr. 15 ‐ SCHÉMA PŘÍZEMÍ
PŘÍZEMÍ (OBR. 15) SLOUŽÍ JAKO SPOLEČENSKÁ ZÓNA SESTÁVAJÍCÍ SE Z OBÝVACÍHO POKOJE, JÍDELNY A KUCHYNĚ. PROSTOR JÍDELNY A OBÝVACÍHO POKUJE BUDOU DOMINANTNĚ ROZDĚLOVAT KACHLOVÁ KAMNA S LEŽENÍM NA ZÁPECÍM, TJ. VYHŘÍVANOU ČÁSTÍ KACHLOVÝCH KAMEN, UZPŮSOBENOU HLAVNĚ PRO LEŽENÍ. Z OBÝVACÍHO POKOJE JE MOŽNOST PŘÍMÉHO VSTUPU NA ZÁPRAŽÍ. NA VSTUP DO OBJEKTU, KTERÝ JE TAKÉ ŘEŠEN Z PROSTORU ZÁPRAŽÍ, NAVAZUJE ŠATNA, SAMOSTNÁ MÍSTNOST DÍLNY A HALA, KTERÁ TVOŘÍ KOMUNIKAČNÍ UZEL DOMU. Z HALY JE PŘÍSTUPNÁ KUCHYNĚ, OBÝVACÍ POKOJ, WC, MÍSTNOST TZB A JE ZDE UMÍSTĚNO SCHODIŠTĚ DO PODKROVÍ. PODKROVÍ (OBR. 16) JE OPROTI TOMU KONCIPOVÁNO JAKO KLIDOVÁ ZÓNA, KDE JSOU UMÍSTĚNY 2 DĚTSKÉ POKOJE, LOŽNICE, PRACOVNA, SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ A ŠATNA. PROSTOR JE ROZDĚLEN NA RODIČOVSKOU A DĚTSKOU ČÁST. SUTERÉN (OBR. 17) JE PŘÍSTUPNÝ ZE SCHODIŠTĚ UMÍSTĚNÉHO V DÍLNĚ. SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM JAKO SKLADOVACÍ PROSTORY
Obr. 16 ‐ SCHÉMA PODKROVÍ
101 102 103 104 105 106 107 108 109 110
Obr. 17 ‐ SCHÉMA SUTERÉNU
OBÝVACÍ POKOJ KUCHYŇ +JÍDELNA SPÍŽ WC MÍSTNOST TZB ŠATNA DÍLNA ZÁDVEŘÍ HALA + SCHODIŠTĚ ZÁPRAŽÍ
.
1S1
1S2 1S3
CHODBA + SCHODIŠTĚ SKLAD I. SKLAD II.
201 202 203 204 205 206 207 208 209
LOŽNICE PRACOVNA CHODBA KOUPELNA WC ŠATNA POKOJ I. POKOJ II. SKLAD
KOMUNIKAČNÍ PROSTORY PŘÍSLUŠENSTVÍ BYTU OBYTNÉ MÍSTNOSTI NEOBYTNÉ PROSTORY
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
ARCHITEKTONICKÁ SITUACE
PLOCHA STAVEBNÍHO POZEMKU ZASTAVĚNÁ PLOCHA -RD ZASTAVĚNÁ PLOCHA -PŘÍSTŘEŠEK ZPEVNĚNÉ PLOCHY PROCENTO ZELENĚ
1043,4m2 124,4 m2 45,5 m2 121,5 m2 72,08%
ONDŘEJ SVOBODA
RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ
ONDŘEJ SVOBODA
PERSPEKTIVNÍ POHLEDY Obr. 19 ‐ PERSPEKTIVA VÝCHODNÍ
Obr. 18 ‐ PERSPEKTIVA ZÁPADNÍ
Obr. 20 ‐ PERSPEKTIVA SEVERNÍ
Obr. 21 ‐ PERSPEKTIVA JIŽNÍ