Kolumbus_1_2000_rekonstrukce3

Page 1




PROGRAM ROKU 2000

editorial EDITORIAL

V minulých číslech našeho časopisu jste mohli sledovat přípravy na rok 2000 v jednotlivých zemích. Letos vás v této rubrice budeme informovat o nejdůležitějších akcích v cestovním ruchu. A těmi jsou bezesporu první veletrhy v Brně a v Praze. GO 2000

Holiday World 2000

To je 10. ročník veletrhu cestovního ruchu, který si získal značné sympatie jak vystavovatelů (cestovních kanceláří, touroperátorů, dopravců a prostě všech těch, kteří se starají o vaši zaslouženou dovolenou), tak i nás – laických návštěvníků.

O přípravách letošního ročníku Středoevropského veletrhu cestovního ruchu vyprávěl KOLUMBOVI ředitel pořádající agentury, ing. Jiří Pavlík.

V areálu brněnského výstaviště se tedy můžete v době od 13. do 16. ledna 2000 seznámit s tím, co nového je připraveno pro tento magický rok v oblasti cestování. Přítomny budou všechny největší české cestovní kanceláře a se svojí nabídkou přijedou i kolegové z mnoha – i exotických – zemí. Veletrh bude otevřen pro veřejnost v sobotu a neděli 15. a 16. ledna, první dva dny (13. a 14. 1.) patří tradičně odborníkům.

K

dyž jsem byl malý kluk, byl pro mě rok 2000 životní metou. S kamarády jsme rokovali o tom, zda se toho magického data vůbec dožijeme a pod vlivem verneovek jsme vymýšleli, jaké to asi bude v dalším tisíciletí. Tenkrát jsme neměli ani potuchy o nějakých počítačích, televize teprve začínala a telefony více nefungovaly než naopak. Dnes jsme již starší pánové se šedými vlasy a někteří z nás je již vůbec nemají. To, co jsme plánovali do dalších tisíciletí, máme již šťastně za sebou. Člověk stanul na Měsíci, raketoplány už nikoho nevzrušují, kosmonauty potkáváme na ulicích a dohromady jim nevěnujeme velkou pozornost – tolik už jich je. Ponorky s jaderným pohonem vydrží pod vodou dlouhé měsíce. Všechny kontinenty jsou probádány a třeba v Antarktidě se musí lidé domlouvat, jak tam žít, aby to málo, co zbylo z panenského povrchu Země, zůstalo nedotčeno.

Jako každoročně, i letos bude během veletrhu velmi zajímavý doprovodný program. Například netradiční výstavu o počátcích cestovního ruchu „Vzhůru na cesty“ pořádá muzeum ve Šlapanicích. Na samotném výstavišti budou nejrůznější semináře, soutěže apod. Od čtvrtka do neděle se budete moci také setkat s významnými cestovateli, jako je dr. Stingl, Pavel Pavel, ale i pánové Bubák a Rudolf, kteří byli na severním pólu a věřme, že se včas vrátí ze své poslední cesty na pól jižní, kterou podnikli na přelomu roku (viz náš rozhovor s Lubomírem Brabcem v tomto čísle Kolumba).

Nad námi je ozonová díra, se kterou nikdo nepočítal, čistotu vzduchu si uvědomujeme snad jen na horách, když kolem nás projede zapáchající trabant, jehož výfukové plyny v Praze ani nevnímáme. Nemoce, které byly v našem dětství neléčitelné, patří dnes již k banálním, ale zato se potýkáme s nemocemi novými, které jsme tehdy vůbec neznali. A najednou je rok 2000 tady, a my ho bereme tak nějak samozřejmě. Snad jen politici, ale také počítačoví experti, v jeho předvečer zpytovali svědomí a dávali do pořádku, co se nahromadilo. Panama dostala svůj průplav, Číňané Macao, nuceně nasazení dostanou od Německa ještě na stará kolena odškodnění, papež vyjádřil lítost nad upálením Mistra Jana Husa a Izrael se posadil k jednacímu stolu se Sýrií. Jenom válka v Čečně neskončila. Počítačoví experti opravili všechny počítače tak, aby nezpůsobily katastrofu na Zemi tím, že neumějí přečíst nový rok 2000.

REGIONTOUR 2000 Pořádá se paralelně s GO rovněž na brněnském výstavišti. Letos navštívíme již 9. ročník výstavy, která je věnována prezentaci turistických možností v jednotlivých regionech. Letos poprvé se například v jedné expozici setkáte s téměř všemi – to je více než 210 hrady a zámky České republiky. Pokud navštívíte výstavu REGIONTOUR, budete také moci dát svůj hlas v soutěži o Stavbu století. Na výstavě vám bude představeno 30 staveb nominovaných v prvním kole odbornou komisí. Jsou to stavby, které vznikly v České republice v letech 1901–1999.

Technika v našem studiu vydržela Y2K, takže rok 2000 musíme vydržet i my, kteří časopis připravujeme autorsky. A k tomu potřebujeme vás, svoje věrné čtenáře. Přejeme vám, abyste si pěkně početli a zachovali nám svou přízeň. Šťastný rok 2000 a po něm i dobrý start do dalšího tisíciletí!

Vystavovatelé, kteří se zúčastní veletrhu GO 2000 i výstavy REGIONTOUR 2000, mají letos poprvé připraveno Business Centre, tedy místnosti vybavené vším potřebným nejen pro jednání, ale i pro spojení se svými kancelářemi. Bude k dispozici fax, e-mail, telefony, ale i kopírky a další kancelářské vybavení. Myslím, že tato milá, ale i velmi užitečná pozornost BVV, bude přijata s radostí možná i proto, že vstup pro vystavovatele bude zdarma.

Ing. Jan Lajka, předseda redakční rady

Jan Lajka

K S KO o Ll U uM mB bU us

2

č a s o pp ii ss oo cceessttoovváánní í

Již po deváté se letos sejdou všichni příznivci cestování i odborníci na cestovní ruch na pražském Výstavišti. Letošní Holiday World by rád potvrdil slova pořadatelů o dalším zvýšení kvality veletrhu a jeho profesionalitě zvláště ve vztahu k odborníkům v oboru. Letos se poprvé jako partner pořadatelské agentury Triumf představí i britská ITE, pořadatel řady mezinárodních veletržních akcí. Vzhledem k počtu účastníků (cca 900 objektů cestovního ruchu, cestovních kanceláří, dopravců, poskytovatelů ubytování ap.) nebude stačit kapacita pavilonů. Proto pořadatelská agentura vybuduje před Průmyslovým palácem ještě další halu o ploše asi 1200 m2. Už tradičně bude během veletrhu probíhat divácká soutěž o velmi hodnotné ceny. Každý z návštěvníků bude sbírat razítka z jednotlivých kontrolních stanovišť tak, aby prošel opravdu všechny nabízené prostory. Kompletně vyplněné kupony budou poslední den slosovány a výherci se budou moci těšit na řadu zahraničních zájezdů a velmi zajímavé věcné ceny. Protože stále roste význam domácího cestovního ruchu, nezapomene letošní Holiday World ani na účast regionů, které představí to nejlepší z krás i turistických zajímavostí naší vlasti. Oproti minulým ročníkům budou letos na veletrhu daleko silněji zastoupeny mezinárodní organizace z oboru cestovního ruchu. Ty se nezúčastní pouze jako vystavovatelé, ale především uspořádají řadu seminářů na aktuální témata z oboru. Účast již přislíbily Světová federace asociací cestovních kanceláří UFTAA, Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA, Evropská unie a také nově založená Asociace turistiky středoevropských zemí, jejímiž členy jsou Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko a Rakousko. Zkrátka – od 10. do 13. února bude pražské Výstaviště plné cestování, plánování příštích dovolených, snění o dalekých zemích, ale také místem seriózních debat o dalším rozvoji cestovního ruchu jako velmi důležité součásti národních ekonomik. Jano Drbohlav


Zážitky Zz cest ZÁŽITKY CEST

Singapur Horko, vlhko, moderně a čisto – to byl náš první dojem z ostrova s hlavním městem Singapur, který se rozkládá na 639 km2 jižně od Malajského poloostrova. Singapur, který je vzdálen od rovníku pouze jeden stupeň severní šířky, tj. necelých 180 km, je položen v příznivém tropickém klimatu. Od malajského poloostrova je Singapur oddělen úzkým průlivem a spojen 1038 m dlouhým mostem do Johor Bahru. Singapur je jedním z nejmenších, nejhustěji zalidněných a hospodářsky nejsilnějších států světa. Naprostá většina ze 3 milionů obyvatel žije na ostrově Singapur, zbytek obývá 54 malých sousedních ostrůvků.

S

ingapur je druhým největším přístavem světa a jeho letiště Changi je pátým nejfrekventovanějším letištěm Asie. Ve 13. století se mu prý začalo říkat Lví město (Singa pura) na základě legendy – omylu, protože princ z Palembangu viděl při přistání u břehů krásné zvíře, o kterém si myslel, že je to lev. Město proto nazval podle lva, i když to byl tygr. A tento název mu zůstal: město lvů – Singapur. Klima je po celý rok téměř bez výkyvů stejně teplé (23 až 29 °C přes den) a vlhké (70 až 80 % vlhkosti), s vysokými dešťovými srážkami (hlavně v období od listopadu do ledna, nejméně srážek spadne v červnu a červenci). Prší hlavně v dopoledních

Merlion –– singapurský singapurský symbol symbol Merlion

hodinách a sluníčko vysvitne pouze na pět hodin za celý den. V Singapuru žijí tři hlavní etnické skupiny – Číňané (78 % populace), Malajci (14 %) a Indové (7 %) – které užívají jako úřední jazyk čínštinu, malajštinu, tamilštinu a angličtinu. Turista se běžně domluví anglicky. Číňané vyznávají převážně buddhismus (28 %), taoismus (13 %) a někteří se připojili ke křesťanství (16 %), Malajci jsou převážně muslimové (15,5 %), Indové hinduisté (4,5 %) a zbytek je bez vyznání. Půvabné singapurské koloniální stavby jsou utopeny v moři mezinárodních hotelů, administrativních budov a obchodů se zbožím nepodléhajícím clu. Jednou KOLUMBUS

3

z luxusních tříd je Orchard Rd., kde bydlí místní smetánka. V období Vánoc jde o vánoční Dysneyland v singapurské verzi – všude blikající čertí rohy, santaclausovské čepice, pohádkové bytosti v nadlidských velikostech, vločky ve výkladních skříních orosených z nesnesitelného horka, místní lidé v kozačkách a dlouhých košilích a kalhotách (vždyť je přece zima) oproti turistům, kteří mají problémy přežít v kraťasech. O co byste neměli v Singapuru přijít? Chcete-li vidět tropický prales, který dříve pokrýval celý Singapur, navštivte přírodní rezervaci Bukit Timat s nejvyšší horou (162 m), která leží severozápadně od centra města.

časopis o cestování


Na dvaceti hektarech Jurorg Bird Parku je největší ptačí kolekce v celé Asii s více než 3000 ptáků ve volném prostoru. K vidění jsou tu nejen pštrosi na terasách pouště, papoušci všeho druhu, tukani v jihoamerickém pralese, ale také 100 tučňáků všech 17 druhů ve velkém akváriu. Vedle atrakcí, kdy papoušci závodí na tříkolce, berou a zase vracejí lidem dolary, je možné si s některými i pohovořit v angličtině: „Good morning“, „How are you?“, „Thank you“, „Hello“ atd. Určitě se vyplatí vyjít na kopec Mt. Faber (116 m), ze kterého je nádherný výhled na město i přístav a svézt se lanovkou na ostrov Sentoza. Ostrov Sentoza Je jedním z největších ostrovů Singapuru, jehož jméno znamená „pokoj a klid“. Říká

historii přístavu a rozvoj plavební techniky, Fort Siloso je čtyřhektarový komplex tunelů a bunkrů s rozsáhlou kolekcí zbraní. Pro milovníky přírody je zde připraven „Motýlí park“ s více než 3000 živými a krásně zbarvenými motýly, „Korálium“, které je domovem více než 2000 exotických mořských tvorů a živých korálů, „Podmořský svět“ s proskleným podmořským tunelem, kde je možné sledovat žraloky, rejnoky, pilouny atd. – v době vánočních svátků i Santa Clause, který krmí hladové ryby. Když se chce člověk schovat do ústraní, dostane se na „krásné“ a celkem klidné pláže. Když však přistoupí blíže, zjistí, že uměle vytvořená mola z kamenů jsou pokryta koberci zalitými pískem a do nich v květináčích zasazených palem. Není divu, že takové pláže nepřilákají tolik turistů, ale přesto se najdou tací, co milují doko-

Užitečné informace Aby se Singapur stal nejbezpečnějším a nejčistším městem Asie, zavedl několik opatření, jež jsou velmi přísná – především pro turisty, kteří nejsou na takovou morálku zvyklí: • Za odhození odpadků (včetně nedopalků cigaret) budete platit pokutu. Pokuta se platí i za kouření na veřejných místech (v dopravních prostředcích, klimatizovaných restauracích, v nákupních střediscích, výtazích). Dále se nesmí konzumovat jídlo a pití v dopravních prostředcích, přecházet silnici mimo vyznačená místa v dosahu 50 m od semaforu či přechodu nebo chodit po trávníku. Sporné přestupky řeší tzv. Small Claims Tribunal, pokuty se pohybují od 10 000 do 20 000 našich korun. Do lepších restaurací, hotelů či veřejných budov musíte být slušně oblečeni. • Pozor: za přechovávání a distribuci drog je bez milosti trest nejvyšší – trest smrti. Na to vás upozorní už při vstupu do země. • Některé zákazy byly sice kuriózní, ale dnes jsou již odvolány. Muži nesměli nosit dlouhé vlasy, zakázány byly i žvýkačky, protože prý kdosi přišel na to, že se jimi dají zablokovat dveře u metra. Nepotkáte ale nikoho, kdo by žvýkal. • Levné ubytování (30–40 S$ za dvoulůžkový pokoj) najdete na Bencoolen Str. a Beach Rd., kde před každým hotelem stojí „velice nenápadně“ dohazovači. Není moc jednoduché najít příjemné ubytování, protože každé patro blíže nebi je horší (nesnesitelné horko a vlhko). Přežít noc bez klimatizace v podstatě není možné. • Všude v turistických informačních střediscích jsou k dispozici dostačující mapy a brožury. • Zvláštní očkování se nevyžaduje. Voda je nezávadná, ale silně chlorovaná. Léky se mohou dovážet pouze v původním balení. Jídlo je velice pálivé. Je zakázáno dovážet maso a masné výrobky. • Singapur nemá vývozní clo. Singapur u nás nemá oficiální zastoupení, vízum na 14 dní dostanete bezplatně při vstupu do země. • Peníze můžete měnit nejen kdykoliv, ale v mnoha směnárnách a i jakékoli za jakékoliv. Je obdivuhodné, jak rychle a správně dokážou směnárníci z hlavy přepočítat jednu měnu na druhou, proto si nezapomeňte všechno raději zkontrolovat. Soukromé oficiální směnárny jsou pružnější, neúčtují si žádné poplatky a mají obvykle lepší kurz.

Umělá Umělá krása krása ostrova ostrova Sentoza Sentoza

se, že „rušné město zůstává za zády“, ale ve skutečnosti jde jen o přeměnu průmyslového a dopravního ruchu v ruch tisíce turistů. Ostrov, který byl až do roku 1970 vojenskou základnou, po investicích několika set milionů dolarů změnil svou tvář v oázu „užívání si“. Na ostrov je možné se dostat z přístavu Jardine za deset minut trajektem nebo lanovkou z Mt. Faber, kde se prý dají zakoupit levněji lístky na menu atrakcí (vždy 4 níže uvedené atrakce). Jedno menu stojí 30 až 40 S$/osobu + 11 S$/osobu lanovka. Docela drahý špás. Před očima se otvírá pravá singapurská umělotina připravená pro turisty. Je možné si prohlédnou muzeum „Pionýři Singapuru“ a „Sál předků“, které nabízí barvitou expozici věnovanou japonské invazi, muzeum vzácných kamenů a námořní muzeum, které ilustruje

Ptačí park park – – Jurorg Jurorg Bird Bird Park Ptačí Park

nalost singapurské umělotiny. Za zmínku stojí i Merlion, který je symbolem kvality singapurského zboží. Socha lva s rybím tělem a osmimetrová fontána je obklopena kaskádovitými zahradami. Text: Beata Sodomková Foto: autorka a Singapore Airlines

KOLUMBUS

4

• Je dobré využít přehledný systém metra (MRT) a autobusů. Při vstupu do metra zakoupíte podle vzdálenosti čtyřbarevnou kartičku, třeba právě s leteckým pohledem na Singapur, s potěšením, že máte aspoň nějakou památku na singapurské metro, ale při výstupu z metra vám zase kartičku spolkne mašinka, která vás pustí dál. Když kartičku ztratíte, tak si to asi draze zaplatíte. Budete–li cestovat autobusem, opatřete si dostatek drobných, hodíte je do pokladničky a řidič vám vydá lístek, drobné však nevrací. Pro děti je za řidičem připravený metr, protože děti platí podle odrostlých centimetrů. Když čekáte na zastávce, bez mávnutí na řidiče se autobusu nedočkáte.

časopis o cestování


UBYTOVÁNÍ Alcron je jeden z nejstarších hotelů v Praze. Jeho historie a bohaté tradice se datují již od první poloviny tohoto století a jsou důležitou součástí historie České republiky. Původní hotel byl navržen a postaven roku 1930 Aloisem Kroftou v moderním funkcionalistickém stylu s jemnými secesními prvky a stal se jedním z nejluxusnějších hotelů. Věhlas hotelu byl natolik značný, že se nedal při rekonstrukci pominout. Exteriér zůstal, kromě nové fasády, téměř nezměněn. Interiér zato zaznamenal mnohé změny. Art deco styl tvořící ojedinělou a nezapomenutelnou atmosféru kraluje celému hotelu. Po rekonstrukci hotel disponuje 211 pokoji, z toho 18 apartmány, 12 jednolůžkovými a 3 pokoji pro tělesně postižené. Interiéry byly navrženy anglickou firmou G. A. Design International Ltd. pod vedením arch. Maria Vafiadis, která mistrně skloubila materiály a barvy do dnešní vkusné podoby. Dnes získává tento luxusní hotel znovu na své popularitě a oblibě. O velkém úspěchu při jeho rekonstrukci svědčí ocenění v soutěži „SPEC HOTEL“ – 1. cena v kategorii „Nejlepší návrh interiéru a vybavení hotelu“.

Můžete ho pojmenovat jak chcete – třeba Radisson SAS, ale pořád to je náš Alcron… Byl to vždycky pojem – Alcron, ten nejlepší hotel. Za první republiky, ba i za války, dokonce za komunistů. Pracovat v něm bylo ctí (i prokletím – podle letopočtu), stydět by se za něj nemusel ani Hrabalův hrdina. Býval to totiž téměř přízrak – superluxusní hotel, do něhož se v nedávných padesáti letech vlastně nesmělo vstoupit. Alcron byl za doby vlády bolševiků jakýmsi exteritoriálním územím – tady směly bydlet světové osobnosti, tady se směly setkávat s normálními Čechy, ale stále pod kontrolou.

P

ak nám Alcron na pár let zmizel. Chodili jsme kolem lešení, sledovali stavební ruch a modlili se, aby se nevynořilo nějaké monstrum. Vynořil se Radisson SAS… Na první pohled hotel pro nejnáročnější klientelu – tak, jak jsme ho ve svých srdcích nosili. A nepřišel nenápadně. Začal zvát ty, kdo jsou jeho služeb hodni, na nabídky dosud v našich poměrech nevídané: nejen superluxusní ubytování, dokonalá restaurace, ale i bar, kde můžete dostat jakýkoli míchaný nápoj (stojí za to vyzkoušet barmana z receptur!), společenské akce zdaleka nejen pro hotelové hosty a hlavně klidnou perfektní péči profesionálů.

Jak jste se tedy k té práci dostala? Svoji úlohu sehrála náhoda. Právě když jsme začínali s návrhem projektu, končila

Vím, že vaším výsostným záměrem bylo zachovat co nejvíce z původního domu a hotelu současné veřejnosti… Rozhodně. Naším záměrem bylo dát vašim lidem pocit, že jim byl starý Alcron vrácen v původním lesku a slávě a zároveň jim dát moderní hotel fungující na nejvyšší technologické úrovni, jak to odpovídá světovým požadavkům hotelového byznysu. Výsledkem naší práce byl obrovský dokumentační fascikl doprovázený deseti knihami, které obsahovaly fotografie všech detailů. Nic nesmělo být ponecháno náhodě, neboť jsme museli zabránit jakékoli možné chybné interpretaci našich návrhů.

Co o tom říká paní Maria Vafiadis, designérka hotelového interiéru? Věhlas hotelu byl natolik značný, že se nedal při rekonstrukci opomenout. Majitel budovy bývalého hotelu Alcron, firma CROWN WSF spol. s r. o., jednoduše vyhlásil na přestavbu hotelu řádný konkurz. Osloveno bylo pět designérských firem a každá dostala měsíc na přípravu projekčního návrhu. Pracovali jsme velmi zodpovědně a v soutěži zvítězili.

suché květinové dekorace a textil, osvětlovací tělesa jsou dokonce z USA. Koberce jsou inspirovány francouzskými art deco od Deloniho. Provedli jsme rozsáhlý průzkum v knihách, abychom našli ty pravé artefakty. Sošky rozmístěné v interiéru jsme objevili a koupili v pražských starožitnictvích. Dianu, umístěnou v Prezidentském apartmá, jsme koupili, protože nám prodavačka řekla, že pochází z původního Alcronu. Tuto etapu naší práce jsem měla nejraději.

v Praze výstava Art-Deco. Ta nás inspirovala. Okamžitě jsem věděla, že to je ono. Samozřejmě jsem věděla, že v Alcronu určité prvky původního art deco stylu jsou, a chtěla jsem na ně navázat. Kdo byli vaši hlavní dodavatelé? Hodně věcí jsme nechali dělat tady. Máte vynikající kováře a skláře. Také veškerý mramor je z České republiky. Nábytek byl ovšem vyroben v Rakousku nebo Itálii, z Anglie jsou KOLUMBUS

5

A zřejmě se povedlo. V pondělí 6. prosince loňského roku se v londýnském hotelu Dorchester na Parc Lane odehrála (pro Brity možná malá, ale pro Čechy velká) slavnost – Alcron obdržel 1. cenu v soutěži „Nejlepší interiérové zpracování při rekonstrukci stávajícího hotelu v kategorii luxusní a střední skupiny“. Text: Tomáš Vladislav Novák Foto: Radisson SAS

časopis o cestování

PR


ZPRÁVY Z LETIŠTĚ

Vážení čtenáři, mnozí ve svých dopisech poukazujete na to, že se v našem časopise málo věnujeme letecké dopravě, kterou většina z nás nejvíce využívá nejen při pracovních cestách, ale též při cestách na dovolenou, zejména do vzdálenějších destinací. Převážně mimopražské čtenáře také zajímá, jak dnes vypadá ruzyňské letiště, které díky rozsáhlé rekonstrukci každým dnem mění svoji podobu. Proto jsme se dohodli s těmi nejpovolanějšími – zástupci České správy letišť, s. p., a dnešním dnem zřizujeme zvláštní dvojstránku, která vás – jak věříme – uspokojí. Dozvíte se na ní vše o provozu letišť v České republice, dostane se vám mnoha praktických rad a nových informací. Dnes tedy zahajujeme – a tu pomyslnou startovní pásku může přestřihnout jen jediný člověk, kterým je ing. Miloš Šťastný, generální ředitel ČSL. Pane řediteli, čím se Česká správa letišť vlastně zabývá?

Největším a nejdůležitějším českým letištěm je Praha-Ruzyně, čím je zajímavé?

celkem 113 firem a leteckých společností, těch s pravidelnou dopravou je 32.

Odpověď by zabrala asi celé dnešní číslo Kolumba, tak široká je totiž naše činnost. Krátce řečeno – spravujeme čtyři česká mezinárodní letiště: Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Ostrava-Mošnov a letiště Karlovy Vary-Olšová Vrata. Kolik je v naší zemi celkem letišť?

Například tím, že poskytuje pracovní příležitost pro zhruba 9000 lidí, a to je dnes zvláště důležité. Rozlohou zabírá 9 200 000 m2 a obvod plochy letiště – tedy délka oplocení – činí celých 25 km. Srovnejte si, jak dlouhý plot má vaše zahrádka a co práce vám zabere jeho natírání!

Na celém území republiky jich je 84 a 17 heliportů – to jsou letiště pro vrtulníky. Kromě již vyjmenovaných, která jsou pod naší správou, je u nás ještě sedm veřejných mezinárodních letišť – jako například Pardubice, které provozuje soukromá firma EBA, nebo některá další letiště provozovaná jinými soukromými společnostmi. Tato letiště mají ponejvíce regionální charakter.

Letiště má tři vzletové a přistávací dráhy a tři terminály pro odbavení cestujících: Sever – terminál přílety a terminál odlety a terminál Jih 2. V roce 1998 bylo na letišti odbaveno 4,6 milionu cestujících – to je téměř polovina obyvatelstva naší země. Kapacita dráhového systému umožňuje 203 000 pohybů letadel ročně. Letiště je otevřeno nepřetržitě 24 hodin denně po celý rok. Na letišti působí

Je to vlastně něco jako středně velké město s celou infrastrukturou, parkovišti pro dva tisíce vozů, ale i odtahovou službou, vlastním zdravotnickým systémem, veterinární a hygienickou službou, hasičskou službou, ostrahou, celní službou, meteorologickou stanicí, železnicí, autobusovým spojením, jsou zde obchody, restaurace, bankovní služby, dokonce i kasino a pošta. Brzy se začne stavět nový hotel, máme smluvní dopravu, půjčovny vozidel, benzinové pumpy a na letišti také najdete malou „zoologickou zahradu“ (biologickou ochranu letiště) – s dravými ptáky, kteří chrání okolí přistávacích drah před střetem letadla s běžným ptactvem, ale i drobnými zvířaty.

KOLUMBUS

6

Naše letiště má i svoje, řekněme, komunální služby - v zimě (a to je teď aktuální) napří-

časopis o cestování



TECHNIKA Mobilní telefon

Víte, kdo má v žaludku knihu?

V

ětšina z nás, majitelů mobilních telefonů, využívá svoje miláčky pouze k živé konverzaci s obchodními partnery či dalšími blízkými spoluobčany. My, starší uživatelé, objevujeme úžasné vymoženosti, které nám mobil kromě své základní komunikační funkce přináší – a to, že například na displeji vidíme, kdo nám volá, a rozhodujeme se, zda telefonát chceme vzít, či nikoliv, naučíme se, jak uzamknout klávesnici, aby nám v kapse svévolně nevytáčela nesmyslná čísla, vytvoříme si vlastní telefonní seznam a učiníme několik dalších nenáročných opatření. Jsme rádi, že manželce a dítěti můžeme koupit mobil s kartou, takže kontrolujeme kolik provolali a můžeme odhadnout, kdy bude třeba zase sáhnout do kapsy a koupit kartu další. Ostatní inzerované funkce telefonu jsou pro nás komplikované a tudíž je nevnímáme. O Vánocích mi v noci začal telefon pípat. Kromě toho, že mě vzbudil, mě donutil nastudovat přijímání psaných zpráv – kolega Čilipka se totiž uprostřed svátečního rozjímání rozhodl, že mi popřeje krásné svátky a protože má k technice blíže než k trafice a poště, vyslal psaný pozdrav. Chtěl jsem mu odpovědět stejně zlomyslnou noční zprávou, ale jaksi mi to nešlo. Pak jsem na písemné zprávy zapomněl a snad jenom 45 Kč na mém měsíčním účtu mi signalizovalo, že platím zbytečně, služby nevyužívaje. Až nyní přineslo mé dospělé dítě domů brožurku jedné nejmenované telefonní společ-

nosti, která mě, který z duše nenávidí zkratky a nová oslovení tituly jako „Vážený DIKu“ či „Milý OSVČ, zaplaťte neprodleně sociální pojištění“, rozčílila názvem GSM INFOTEXT a SMS PLUS. Rozčilení se ještě více zvětšilo, když mi syn začal předčítat, co všechno můj telefon dokáže a o čem jsem dosud neměl ani potuchy. Dozvěděl jsem se také, že při našem porevolučním „odporu k jazyku českému“ i telefonní společnost používá zejména zkratek anglických a že SMS tedy není „senzační mobilní superpřístroj“, jak se dalo soudit, ale že znamená Short Message Service, pro neznalé cizích jazyků – jedná se o krátkou textovou zprávu. Pochopil jsem také, že společnost ode mě několik let vybírá již zmíněný poplatek 45 Kč měsíčně, ale mojí chybou je, že jsem asi dosud službu neaktivoval. Brožurka je krásná, ale nebezpečná, musel jsem vyzkoušet snad všechno, co je nabízeno, ale kolik za to zaplatím, v brožurce uvedeno není – to bude teprve to sladké překvapení. Je to však opět moje chyba, jednak slušní lidé nehovoří o penězích, a protože nejsem slušný člověk a peníze mě zajímají, mohl jsem si zavolat na zákaznickou linku a po delší době, kdy k vám promlouvá počítač a navrhuje, co máte zmáčknout, abyste se dovolali tam, kam chcete, jsem se možná mohl dozvědět i ceny za služby. Ale vážení čtenáři – cestovatelé, sežeňte si tuto brožurku také – je velmi užitečná! Kromě toho, že vás telefon může každý den pobavit tzv. vtipy – kameňáky, dát vám há-

danku typu „Kdo má v žaludku knihu?“ (kráva), ujistit, jaké jsou vaše biorytmy, či nahradit váš diář, obsahuje záplavu nesmírně užitečných informací – zjistí vám odjezdy vlaků či autobusů, zjistí čekací doby na hraničních přechodech, zimní sjízdnost silnic, uzavírky silnic, dozvíte se, jaké jsou měnové kurzy, jaké jsou ceny pohonných hmot v evropských zemích, jaká jsou mezinárodní telefonní předčíslí. A to nemluvím o přístupu k databázi firem, cizojazyčných slovnících, předpovědi počasí, zpravodajství ČTK. Jste-li podnikatel, otevírá se vám i burza cenných papírů a RM-Systém. Z mobilu můžete poslat faxovou zprávu, připojit se na internet a podobně. Samozřejmostí jsou i programy kin, divadel, klubů, koncertních síní, muzeí a galerií. A když potřebujete v cizím městě použít taxi – váš SMS nabídne hned několik čísel místních taxi služeb, stejně jako možností hotelového ubytování. A nakonec – moc se mi líbí, že když jste v cizině a přijdete o vše kromě svého miláčka mobilu – pomůže vám alespoň tím, že oznámí telefonní číslo a adresu ambasády České republiky v zemi, ve které jste. Takže vážení čtenáři – cestovatelé, než vyrazíte na cesty, poptejte se po zmíněné brožurce. Myslím, že podobné služby asi nabízejí obě naše telefonní společnosti, i když jsem četl jen o té, jejíž telefony má celá naše rodina. Určitě nebudete litovat – otevřou se vám docela jiné světy – tentokrát informační. Text: Jan Lajka

Největší na světě

Most z Dánska do Švédska se stal skutečností Dvě severské země odděluje průliv Öresund. Ale 1. července roku 2000 se při cestě z dánské metropole Kodaně do švédského Malmö, ležícího na druhém břehu průlivu Öresund, dostanete přes 7845 metrů dlouhý dvoupatrový most.

S

pojení začíná vjezdem do podmořského tunelu na 430 metrů dlouhém poloostrově Peberholm, který byl vytvořen uměle a je doslova přilepen k ostrovu Amager vedle kodaňského letiště. Tunel je dlouhý 4050 metrů a jsou v něm dva dálniční a dva železniční tubusy. Hrubá stavba byla dokončena 14. srpna 1999. S posledním mostním pilířem vyplul v pátek 13. srpna ohromný jeřáb, nazvaný „Labuť“. O den později byl poslední díl mo-

stu uložen na své místo. Stavba podmořského tunelu společného pro dálnici i železnici má v délce světový primát. Za ostrovem Peberholm začíná 7845 metrů dlouhý dvoupatrový most, přičemž dálnice i železnice stoupají od moře na pilířích k jeho střední KOLUMBUS

8

části. Západní nájezd od Dánska je dlouhý 3014 metrů, zavěšená střední část mostu 1092 metrů a východní nájezd u švédského břehu dosahuje délky 3739 metrů. Mezi dvěma páry pilířů vysokých 204 metry, na nichž je zavěšena střední část mostu,

časopis o cestování


Síla v dlani Jsou lidé, kteří v sobě mají jakýsi neviditelný kompas a orientují se v cizím městě stejně dobře jako v nočním lese. A pak jsou ti druzí, kteří se dokážou ztratit i v ulici, kde se narodili. Nešťastníci s orientačním NEsmyslem. Že mezi ně patříte i vy? V tom případě vám svítá nová naděje. Pomocnou ruku tentokrát nepodává Matka příroda, ale moderní technika. Do její otevřené dlaně je sice nejprve třeba vložit nějaký ten peníz (5–25 tisíc Kč), ale výměnou za něj získáte opojnou svobodu pohybu a naději s názvem GPS. Globální, tedy celosvětový navigační systém. Je založen na kontaktu se 24 satelity obíhajícími zhruba 20 000 kilometrů nad povrchem Země na šesti křižujících se drahách. Tyto družice jsou ve stálém pohybu, během 24 hodin stačí oběhnou kolem Země hned dvakrát. A to aniž by si na okamžik odpočinuly a přestaly vysílat signál o své momentální poloze. První satelit tohoto typu byl vypuštěn do kosmu v únoru 1978 a stal se průkopníkem budoucího GPS systému, jenž dalších deset let používala jen a pouze americká armáda. Předcházel mu systém NAVSAT, kdy Zemi obíhalo jen pět družic a určit polohu bylo možné pouze jednou za několik hodin. Na konci osmdesátých let prezident Ronald Reagan v bouřlivém projevu rozhodl o komercializaci obou. Američané samozřejmě nebyli sami, kdo pou-

je vzdálenost 490 metrů. Tímto rozpětím se stal most přes průliv Öresund největším zavěšeným mostem s dálnicí a železnicí na světě. Na švédském břehu, na poloostrově Lernacken budou umístěny pokladny, kde si budou cestující na průjezd Öresundem kupovat jízdenky. Spojení obou království byla přítomna švédská korunní princezna Victorie a dánský korunní princ Frederik. Ve výšce 68 metrů nad hladinou průlivu si v té chvíli, s přilbami na hlavách, podali ruce. Časové zkrácení cesty mezi oběma břehy průlivu Öresund bude zřetelné. Změní se tak způsob dopravy mezi Evropou a Skandinávií. Města Kodaň a Malmö budou propojena rychlodráhou, která dnes končí u kodaňského letiště. V obou metropolích se buduje metro. Mostní a tunelové spojení obou břehů bude i novým ekonomickým evropským prostorem. Text: Jitka Habigerová

žíval špionážní družice k navádění zbraní, určování polohy lodí, letadel a pozemních jednotek. Rusové měli a dodnes mají protiváhu GPS nazývanou GLONASS, která však nikdy nebyla zpřístupněna širší veřejnosti.

D

ůležitý je fakt, že GPS celosvětově funguje a dnes je i u nás na trhu skutečně široká škála přijímačů, jejichž ceny za posledních pár let spadly o pořádný kus dolů. Navíc se i pro Českou republiku blýská na lepší časy, neboť většinou američtí výrobci GPS přístrojů začali už pracovat na hodně podrobných mapách i naší oblasti. Měly by být k dispozici během příštího roku. Takže dnešní majitel „gépéeska“ nebude již odkázán především na souřadnice ukazující, kde se právě nachází. Vlastně již dnes nabízejí dražší GPS přístroje standardně mapu světa, na níž samozřejmě figuruje i náš malý stát. Můžete si „zazoomovat“ na tečku uprostřed Evropy – tedy pokud se trefíte – a kouzlo je na světě. Na podsvíceném LCD displeji se ukazují česká a moravská města nad 500 obyvatel, hlavní dálniční tahy, silnice první a druhé třídy. Našli byste tam i kdejaký minirybník či požární nádrž, ale pozor! Řeky či železnice u nás zatím neexistují. Takže železničáři a vodáci vyčkejte… Aby vám byl GPS přístroj opravdu k něčemu, musíte především vědět, kam směřujete. Cíl si zadat do paměti a společně s pár dalšími body si vytyčit trasu.

uprostřed displeje reprezentuje vaši polohu a ukazuje vám ten jediný správný směr vpřed. GPS současně poslouží i jako hodinky, určuje, jakou rychlostí se pohybujete, udává nadmořskou výšku, čas od východu k západu slunce a spoustu dalších méně či více podstatných „drobností“. Ačkoli jsme v telekomunikacích dosti vyspělí, na mobilní telefon Garmin NavTalk s GPS displejem, na němž si se stejně vybaveným partnerem můžete sdělovat momentální pozici, si budeme muset ještě chvíli počkat. Jak takový GPS přijímač vlastně funguje? Jednoduše naslouchá signálům minimálně tří a maximálně dvanácti družic, dalších dvanáct je vždy skryto na odvrácené straně naší modré planety. Z došlých údajů si pak nejprve vypočítává časový rozdíl, z něj skutečnou vzdálenost k satelitům a pak pomocí triangulace dopočítá svou pozici. Signál satelitů přitom může být přijímán kdykoli a kdekoli na světě a za každých povětrnostních podmínek. Pokud vám stačí určení místa, kde jste, s přesností na pár desítek metrů, měli byste být zcela spokojeni. Ministerstvo obrany USA totiž zavedlo tak zvaný SA program (Selective Availability), který způsobuje, že GPS přijímače pro nevojenské účely mají přesnost omezenou na 50–100 m. S ohledem na možné teroristické útoky Američané zatím tuto „bezpečnostní“ odchylku dodržují. Přesto například během války v Perském zálivu nebo vylodění Američanů na Haiti bylo určování pozice pomocí GPS přístrojů údajně stoprocentní – to proto, že armáda musela z nedostatku profesionálních navigátorů vybavit své vojáky i těmi pro běžné smrtelníky… Text: Petr Tůma

Samozřejmostí je uložit si i zeměpisné souřadnice místa, odkud vycházíte, abyste poznali, kam se máte vrátit. Šipka KOLUMBUS

9

časopis o cestování


CASIO PRO TREK SATELLITE NAVI První hodinky na světě vybavené navigačním systémem GPS

N

ové hodinky určené pro volný čas jsou první hodinky na světě vybavené systémem navigace využívajícím signálů družic systému GPS, který je zachytitelný kdekoli na světě. Mimochodem GPS je zkratkou Global Positioning System, což se volně překládá jako navigační systém pokrývající celou zemi.

cí paměti na 200 hodnot, které se mohou v klidu naprogramovat v táboře. Od výrobce má uživatel předprogramováno 100 hodnot nejznámějších horských vrcholů po celém světě. Při sledování trasy si můžeme vybrat mezi grafickým a numerickým zobrazením dat na displeji. K určení směru a vzdálenosti k cíli stačí pohled na displej hodinek. V režimu automatické a nepřetržité měření se zobrazí i aktuální poloha a rychlost pohybu.

Tyto hodinky vznikly díky originálním technologickým řešením vyvinutým firmou CASIO. Skutečně převratnou novinkou je vestavění GPS funkce do hodinek, které je umožněno díky nízkonapěťové technologii s nízkou spotřebou.

Uložení hodnot do paměti Uložení bodů trasy do paměti umožňuje jednoduchý postup. Tím, že je možné uložit tyto

Stiskem jediného tlačítka získáte aktuální zeměpisnou polohu, popis, vzdálenost od cíle vaší trasy, rychlost pohybu, průběžné body vaší trasy a další údaje. Zeměpisnou polohu míst, kterými procházíte, lze uložit do paměti. Tím se stává z hodinek PRO TREK SATELLITE NAVI základní pomůcka moderního dobrodruha.

hodnoty včetně počáteční, je usnadněna zpáteční cesta, neboť se nemusí znovu zadávat všechny polohy. Také můžete zadat automatické ukládání aktuální polohy po 10 minutách. Pak si můžete při přestávce v pochodu zjistit rychlost svého pohybu mezi body trasy.

ŘEŠENÍ HODINEK Po pravé straně jsou umístěna tři tlačítka. První je určeno pro osvětlení displeje, druhé

Co všechno hodinky nabízejí: GPS Locator – osmikanálový přijímač. Pozici získáte do 4 vteřin. Navigace – poté, co zadáte cíl cesty, vás přístroj navádí do daného bodu. Vypočítá i předpokládanou dobu příchodu nebo příjezdu do cíle. Landmark Memory – můžete si naprogramovat až 200 bodů. Navigační možnosti – jméno bodu, pointer bodu, směr do bodu, vzdálenost do bodu, odchylka a rychlost. Lokalizace – seznam měst a další data. Displej hodinek – datum, den, hodiny, minuty, sekundy, AM/PM, korekce času, letní/zimní čas, alarm, dvousekundové podsvícení displeje po aktivaci a další.

pro menu, třetí je pomůckou, která umožňuje komunikaci s družicemi, a tím pomáhá v navigaci. Pod displejem je umístěno pět tlačítek pro ovládání hodinek v jednotlivých režimech. Na spodní straně displeje je proužek signalizující režim, vlevo anténa GPS přijímače. Nad grafickým displejem je ve válcovém pouzdře vložena lithiová baterie. Výkonný navigační prostředek umožňuje určení aktuální zeměpisné šířky a délky. Zeměpisná poloha se určí na základě signálu z nejméně 3 a maximálně 8 družic. Výpočet momentální polohy vyjádřený ve stupních, minutách a vteřinách zeměpisné šířky a délky trvá v rychlém režimu 4 vteřiny. Přesnost měření je 30 m. Režimy měření jsou buď jednotlivá měření, rychlé měření, automatické měření nebo nepřetržitý režim s aktualizací hodnot.

Současný design je velmi zdařilý, barevná kombinace matného černého a tmavě šedého plastu s černým gumovým řemínkem s ocelovou sponou působí impozantně. Hodinky jsou proti ostatním přístrojům GPS malé, jsou však robustní – dá se předpokládat, že vaše dobrodružné cesty vydrží. Cena je přiměřená – 17 990 Kč.

NAVIGAČNÍ FUNKCE Stanovení trasy Plánovanou trasu je možné uložit předem ve formě poloh 8 bodů včetně startu a cíle trasy. Trasa se plánuje s pomoKOLUMBUS

Text: Ivan Svoboda Foto: CASIO

10

časopis o cestování

PR



neobvyklé NEOBVYKLÉ cestování CESTOVÁNÍ

Lubomír Brabec

Podruhé v Antarktidě v Antarktidě Antarktida je kontinent mimořádný. Podle mezinárodních dohod nepatří nikomu, a přitom patří všem. Je to kontinent nejchladnější a žije na něm podle sezony 1000–5000 obyvatel. Je zcela určitě jediným kontinentem, na kterém se nekrade, neloupí a nevraždí. Není na něm veřejná hromadná doprava a jeho životní prostředí je bedlivě střeženo. I když některé cestovní kanceláře již nabízejí silvestr v Antarktidě, je to dosud kontinent neprobádaný. Pravděpodobně jediným umělcem, který tento kontinent navštívil dokonce dvakrát, žil na české polární stanici, objevil a pojmenoval dosud neznámou jeskyni a navíc v Antarktidě uspořádal dva koncerty, je Lubomír Brabec. S tímto skromným, vysoce inteligentním a vzdělaným umělcem – kytarovým virtuosem, ale také vynikajícím sportovcem, jsme debatovali v posledních prosincových dnech. Jste znám jako člověk, který holduje – z pohledu nás konzervativců – hazardním sportům, jezdíte pětkovou divokou vodu, létáte balony, jezdíte na koni a neváháte vyrazit do mrazů Antarktidy. Přitom jste koncertním mistrem – máte pojištěny ruce, nebo alespoň prsty, které vás živí?

Ukázal mi krásy nejen klasické kytary, ale i klasické hudby. Tím se pro mě otevřel úplně jiný svět, takže jsem se zbláznil do muziky. Vděčím mu za celý svůj další život.

Pavlíčkem, zakladatelem české výzkumné stanice v Antarktidě, úplně náhodou – dostal jsem jeho knížku o tom, jak přežít v extrémních podmínkách. Líbila se mi, a tak jsem ho začal hledat do svého pořadu v rádiu Classic. A tato náhoda mě zase postavila do jiné roviny, která je mi strašně blízká a příjemná.

Vlastně již od malička jsem závodně plaval a měl dětský cíl stát se profesionálním plavcem. Hrál jsem také vodní pólo, dokonce jsem byl v širší nominaci národního mančaftu.

Já jsem měl vůbec v životě kliku, že jsem potkal ty správné lidi na správném místě a ve správný čas. V době, kdy jsem se rozhodoval, zda se budu živit jako zedník, protože jsem se špatně učil a zajímalo mě jen to plavání, jsem poznal pana Knoblocha, stejně jako jsem později potkal pana Zelenku, který mě také učil na kytaru. Pak jsem se setkal s Karlem Vágnerem. Všechna tato setkání pro mě byla osudová.

Pak jsem dostal do ruky kytaru a na všechny sporty zapomněl, neuvěřitelně jsem ztloustl a nedělal jsem nic jiného, než brnkal na kytaru a cvičil.

Muzika není jenom o tom, že musíte mít talent a musíte hodně cvičit, ale také musíte mít hodně štěstí a hlavně štěstí na lidi. A to se mi všechno splnilo.

Za vším byl již zmíněný Jarda Pavlíček. Pozval jsem ho do rádia, on však byl v tu dobu někde úplně jinde a na pozvánku reagoval až za půl roku, kdy mi oznámil, že se právě vrátil z Antarktidy a navrhl, že bych tam mohl udělat koncert.

Můj první učitel hry na kytaru, pan Knobloch, vlastně obrátil celý můj život.

A pak vlastně i s tím cestováním to bylo něco podobného. Potkal jsem se s Jardou

Pro mě to byl nejprve nápad šílence, ale pak, když mi všechno vysvětlil, řekl, jak

Ruce ani prsty pojištěny nemám, protože si myslím, že by mi je nikdo nepojistil. Co bylo u vás první – sport, nebo umění?

KOLUMBUS

12

No a ke sportu mě dostali zpátky kamarádi vodáci. S nimi dodnes jezdím divokou vodu, objevuji hory a provozuji další zajímavé sporty. Jak jste se vlastně dostal do Antarktidy?

časopis o cestování


vypadá taková polární stanice, jací jsou tam lidé a jak je Antarktida krásná, viděl jsem, že to je vlastně reálné a že je to přesně to, co bych chtěl udělat. Takže jsem si splnil sen a do Antarktidy odejel. Tam jsem se nakazil takovou chorobou, která spočívá v tom, že mám neustále chuť se tam vracet. Letos jsem tam byl už podruhé – takže vy jste první časopis, který to ví. Byl jsem zase u Jardy Pavlíčka na stanici, protože ji bylo třeba zásobit pohonnými látkami. Měl jsem k dispozici člun, tak jsem tam s kamarádem jel a celou zimu jsme převáželi palivo. Teď právě naši kamarádi – Rudolf a Bubák – odejeli na jižní pól, kde hodlají oslavit příchod roku 2000. Rve mi to srdce, že nemohu jet s nimi. Na pólu jsem bohužel nikdy nebyl. Cesta tam je totiž neuvěřitelně drahá a bez sponzorů, které já bohužel potřebuji zejména na kulturu, nemožná. Na pól létají zásobovací letadla Scott-Amundsenovy stálé základny a ani ta nemohou letět na jeden zátah. Mimochodem – víte, že první letadlo přistálo na jižním pólu 31. října 1956? Bylo to americké R-4D vybavené lyžemi na podvozku. A je zajímavé, že sice americký pilot Conrad Shinn byl prvním pilotem, který přistál na jižním pólu, ale prvním občanem, který po dobyvatelích Amundsenovi a Scottovi vstoupil na jižní pól, byl admirál George Dufek, který byl velitelem zmíněného letadla a je zcela nepochybně českého původu? Jak se člověk dopraví do Antarktidy? Cest je několik – jedna – pro nás ta nejdůležitější, vede přes Chile, musíte letět do Santiaga a odtud vnitrostátní linkou do Punta Arenas, odkud létají vojenská letadla na ostrov Krále Jiřího, kde má svoji stanici i Jarda Pavlíček.

Váš první koncert byl na lodi hnutí Greenpeace, která byla na kontrole základen, zda nenarušují ekologii Antarktidy. Je tento kontinent skutečně ještě panensky neporušený?

člověka nepovažují za nepřítele. Ten je pro ně jen nějakým dalším živočišným druhem, který ještě neviděli. Jak jste se po Antarktidě pohyboval?

Polární krajina je neuvěřitelně lehce zranitelná. Tam projede jedno pásové vozidlo přes kameny a je to ještě za patnáct let vidět. Proces obnovy přírody, na který jsme zvyklí od nás, tam trvá neuvěřitelně dlouho. Proto všichni obyvatelé přísně dodržují základní pravidlo – neničit přírodu. I když je to problém, z Antarktidy se odvážejí i odpadky.

Na ostrov Krále Jiřího jsme přiletěli a odtud jsme vyrazili do naší stanice pěšky. Protože je na ostrově Nelson, přepádlovali jsme z ostrova na ostrov na nafukovacím člunu. Stejnou cestou jsme stěhovali veškeré zásoby – tedy na zádech a na člunu. Pouze při druhé cestě, kdy jsme převáželi velmi těžké kanystry s naftou, jsme měli k dispozici motorový člun.

Do Antarktidy nesmíte přivézt žádné zvíře. Psí spřežení, která se tolik osvědčila prvním polárním badatelům (psi ucítí zavátou trhlinu v ledovci a vyhnou se jí), musí být z kontinentu vyvezena a nahrazena například motorovými saněmi. Důvod je prostý – pes není součástí zdejší fauny a zdivočí-li, může znamenat velké nebezpečí pro stovky tučňáků, tuleňů a dalších živočichů, kteří ani

Jinak naše stanice zamítá jakékoli vymoženosti dvacátého století, takže musíme chodit či pádlovat. Ani na získávání elektrické energie nepoužíváme agregát, ale pouhou větrnou vrtuli a dynamo. Pavlíček je totiž tak nadšený ekolog, že by byl schopen v případě bezvětří vyrábět elektřinu třeba třením ebonitové tyče liščím ohonem, než aby použil benzinový agregát.

To je vlastně takový první přístupový bod. Létají tam letadla z Chile nebo také z Argentiny. Let z Punta Arenas trvá asi čtyři hodiny. V letadle sedíte se spoustou zboží na jedné hromadě, na uších musíte mít sluchátka, protože je tam hrozný kravál. Zajímavé je odbavení na letišti. Normálně se váží jenom zavazadla, ale na této lince si musíte stoupnout na váhu ke svým zavazadlům i vy. Těch zavazadel má každý obrovské spousty, musíte si s sebou vézt potraviny, palivo, plyn, prostě všechno, co pro život na stanici potřebujete. Je to pravděpodobně jediné letecké spojení, kde lze vozit i hořlaviny, které jsou životní nutností. Létají tu letadla typu Herkules chilské armády. Další možnost je letět s Američany z Nového Zélandu nebo z Jižní Afriky. KOLUMBUS

13

časopis o cestování


Kolik zemí jste dosud navštívil? Na to je těžké odpovědět, ale byl jsem snad na všech kontinentech a ve všech kulturních zemích. Většina cest byla za hudbou. Tam je to vždy stejné – prvotřídní hotel, prvotřídní servis, koncert a jedeme dál. Já mám ale výhodu, že ten svět neznám jenom z oken luxusních hotelů. Velice rád jezdím prostě pod širák. Takže na ty luxusní hotely se mohu dívat i z opačného konce. Miluji vodáctví. Nezapomenutelná byla třeba cesta na ostrov Reunion, na jehož vodnatých, ale nebezpečných řekách jsme jezdili, ale také skákali na lodích třeba z devítimetrové výše. Poslední prázdniny jsme strávili na řekách v Turecku. Na skok jsme zajeli i do Gruzie. Bylo nám však líto, v jakém stavu dneska je. Jinak bezkonkurenčně nejoblíbenější dovolené jsou nejen pro mě, ale pro celou rodinu včetně malých dcerek, v Norsku. Byli jsme tam asi šestkrát. Je to nádherné toulat se panenskou norskou přírodou.

Co je těžší – jízda na pětkové vodě u nás, nebo pádlování v Antarktidě? Uvědomujete si strach? Voda bývá pod bodem mrazu, a pokud by došlo k poškození či převržení člunu, ke břehu byste asi zimou nedoplaval...

Vy hrajete klasickou hudbu. Relaxujete také s hudbou, která je vlastně vaší profesí? Přiznám se, že když chci mít klid, tak vypínám veškerou muziku. Pro mě je relaxací právě ten sport. A když si chci přece jen něco krásného poslechnout, tak mám jedno cédéčko, na kterém poslouchám zpěv velryb. Ten je velmi krásný a uklidňující.

To nebezpečí je všude – je lepší být živý posera než mrtvý hrdina. Bojím se jak na pětkové vodě na kajaku, tak i v Antarktidě, a to nejen na vodě. Nakonec – člověk si může vyvrtnout nohu – a to může v Antarktidě znamenat také smrt, pokud se nedostaví pomoc včas, což může trvat několik týdnů. Čím dál jste od civilizace, tím více se musíte spoléhat sám na sebe a musíte to mít na zřeteli.

Jak se chystáte na silvestra?

Víme, jaký závod probíhal při dobývání jižního pólu mezi Scottem a Amundsenem. Kým se cítíte více – Scottem nebo Amundsenem? Samozřejmě Amundsenem, ne proto, že závod vyhrál, ale proto, že byl dokonale připraven. A tato zásada platí nejenom při dobývání jižního pólu, platí i v hudbě. Muzikant musí být připraven na příležitosti, musí umět řadu koncertů. Až přijde ta pravá příležitost, může se jí chopit. Pokud byste se teprve musel učit nový repertoár, můžete být méně zajímavý. Existuje nějaký řád, který se musíte naučit zvládnout. Když třeba hrajete barokní hudbu, musíte znát její zákonitosti, její řád, a pak se v ní teprve naučíte pohybovat a můžete si dovolit cokoli. To samé je v Antarktidě – dodržujete-li řád, dostanete se, kam chcete, jakmile ho však narušíte, může vás to stát život. V Antarktidě jste měl velmi kuriózní koncert – Čech hrál v Antarktidě Číňanům oděným do svetrů a válenek J. S. Bacha a ještě k tomu měl na sobě frak, motýlka a lakýrky. Ano skutečně jsem si s sebou frak přivezl, protože prostě k mé hudbě patří. A koncert jsem chtěl se vší parádou, aby i posluchači

měli pocit sváteční, který zažíváme při koncertu ve své rodné zemi. Táhl jsem sice jeden balík navíc, ale stálo to za to. K tomu se ještě váže jedna historka – když jsme odjížděli při první návštěvě domů, poslední noc jsme strávili na ruské stanici. Protože jsem měl mnoho věcí, rozhodl jsem se, že tam lakýrky prostě nechám. Když jsem do Antarktidy přijel letos podruhé – tedy po dvou letech, volal na mě již zdaleka vedoucí stanice, že jsem zapomněl lakýrky, které na mě čekají. Je to další důkaz o tom, že v Antarktidě se nekrade. Co vaše kytara – jak přežila pobyt v nezvyklých podmínkách? Samozřejmě jsem si s sebou nevzal ten nejdražší koncertní nástroj, ale i tak moje kytara vše přežila bez problémů. Dal jsem ji totiž hned první den po koncertě do teplého pokojíčku na čínské základně a tam se hřála celých čtyřicet dní, než jsem si ji zase vyzvedl. KOLUMBUS

14

Nemám žádné mimořádné plány. Silvestr 2000 budu trávit s rodinou a budu také vzpomínat na přátele Vildu Rudolfa a Oldřicha Bubáka, kteří by měli tou dobou dosáhnout jižního pólu – budou to první Češi, kteří navštívili oba póly – severní už mají za sebou. Kam byste se rád podíval v roce 2000? Vážně se zabývám myšlenkou vyrazit v červenci spolu s expedicí Himalaya 2000 do nejvyšších hor světa. Byl bych moc rád, kdyby se mi to podařilo. Co si přejete do roku 2000? Myslím, že naše planeta je již dospělá a měla by tedy ukončit všechny války a spory, jak se na dospělé sluší. Bude se nám všem pak daleko lépe dýchat, ale i cestovat. Mistře, přeji vám, aby se všechna vaše přání splnila, aby vaše prsty byly stále tak hbité a dokázaly i nadále hrát s takovou lehkostí tu nejtěžší klasickou hudbu. Kdoví, možná že váš další mimořádný koncert bude někde v nejkrásnějším chrámu světa – panenské přírodě velehor. Text: Jan Lajka Foto: archiv Lubomíra Brabce

časopis o cestování


náš tip

Trentino v zimě Něco z geografie

Trentino (tradičně česky Tridentsko) má rozlohu 6212 km2 a asi 450 tisíc obyvatel. Rozkládá se v centru italských Alp a je hranicí i spojnicí geografického a kulturního prostoru na pomezí střední a západní Evropy a Středomoří. Na této malé rozloze se nalézá 297 jezer a stovky řek a potoků. Jsou zde přírodní parky, z toho jeden národní – Parco dello Stelvio. Jsou tu také přírodní rezervace. Nejúžasnějším přírodním artefaktem jsou samotné Dolomity, o nichž Le Corbusier pravil, že jsou z hlediska architektonického snad nejkrásnější přírodní památkou na světě. Osu území tvoří řeka Adiže. Historie Historie Tridentska je velice pestrá a její obyvatelé se chlubí svými muzei, kostely a příjemnými procházkami mezi renesančními paláci. Na území této provincie se nachází množství archeologických, přírodovědných a národopisných muzeí, která dokumentují dlouhou a složitou historii území. Ve středověku bylo Tridentské knížectví ovládáno biskupy z Tridentu, ve 13. století tyrolskými hrabaty. V době rozkvětu Benátské republiky patřilo Benátkám. Město Trento (Trident), které je centrem oblasti, zažilo svůj vrchol v letech 1545– 1563, kdy se zde konal ekumenický koncil, na němž se shromáždil, mimo jiné na popud Bernarda Clesia, místního knížete a kardinála, výkvět tehdejších církevníků.

Rakousko

Trentino v zimě

Švýcarsko Trentino Bolzano Dolomity Trento (Trident)

I

od Trenta. Italské silnice jsou v bezvadném stavu. Platí se mýtné.

t

á

l

Lago di Garda

i

e

Benátky

Verona

Jaderské moře

Vzpomínky na tuto dobu kulturního vzepětí v duchu renesance jsou uchovávány především v historické kolébce tohoto území, v zámku Castello del Buonconsiglio v Trentu. Provincie byla anektována v roce 1816 Rakouskem a vrátila se do svazku Itálie až v roce 1919. Při rozhovoru s místními obyvateli lze často slyšet větičku: „Když jsme byli Rakušané…“

Trentino v zimě, to je kombinace skvělého sněhu a pohostinnosti. Úžasná příroda Dolomitů, lyžařský okruh od jedné oblasti do druhé v délce celkem 600 km sjezdovek a 480 km běžeckých tratí obsluhovaných 300 moderními vleky a lanovkami. Sjezdovky všech náročností jsou vždy pokryté sněhem mimo jiné díky 2700 sněhovým dělům. V oblasti je 1700 hotelů všech kategorií s 90 tisíci lůžky. V posledním desetiletí byly staré hotely renovovány a velká pozornost je věnována údržbě a modernizaci starších lanovek a vleků. Také práce vykonaná na sjezdovkách v létě je pojmem z oblasti alpské preciznosti. Čtyři desítky

Jak se do Trenta dostaneme Nejpohodlnější cesta vede po dálnicích Mnichov, Innsbruck, Brennerský průsmyk, Trento. Z Prahy je to asi 720 km. Je možné dopravit se letecky s přistáním ve Veroně vzdálené 90 km Kolumbus

15

Tradiční habsburský ples

časopis o cestování


Závody psích spřežení

malých a velkých lyžařských center nabízejí pestré možnosti zimních zábav. V Trentinu se v zimě můžete stát svědkem stovek sportovních událostí – sjezdového lyžování, běžeckých disciplín, bruslení, sáňkování nebo závodů psích spřežení. Rozjímavý návštěvník může sledovat k večeru rudý a růžový západ slunce nad štíty Dolomitů. Lanovky a vleky – bezpečnost především Řízení lanovek a vleků je kompletně svěřeno počítačům, čímž je zajištěna vysoká účinnost a bezpečnost těchto zařízení. Trentino se vedle husté sítě lanovek a vleků může pochlubit využíváním moderních kabinkových lanovek a odpojitelných čtyřsedaček, které v posledních letech nahradily staré typy lanovek sloužících k propojení lyžařských center. Také díky tomu došlo k výraznému zvýšení kapacity, rychlosti a především bezpečnosti provozu. Mezi tato nová zařízení patří odpojitelná gondola v Alpe di Tognola důležitá pro oblast San Martino di Castrozza, dále dvě gondoly v Canazei ve Valle di Fassa, jedna v Lupo Bianco a další v Passo Sella, obě v rámci okruhu Sellaronda. Další menší gondoly pro 6–12 osob jsou v Madonna di Campiglio, z nichž Grosté je s délkou 6 km nejdelší na světě. Ve Valle di Fiemme je také odpojitelná kabinová lanovka spojující Predazzo s lyžařským centrem Latemar di Pampeago – Obereggen. Ve Valle di Fassa jsou jedny z nejvýkonnějších lanovek v Alpách, např. Col Margherita v Passo San Pellegrino a Col Rodella v Campitello. Snowparky pro snowboardové šílence Snowparky jsou místa vybavená tak, aby vyznavači snowboardingu mohli v bezpečí provádět efektní prvky tohoto sportu, jako jsou skok, half pipe (U-rampa), boarder cross (olympijská disciplína – paralelní slalom skupiny jezdců). Snowboarding zajímá stále víc především mladých lidí. Aby byla zaručena bezpečnost a požitek pro všechny, lanovkářské společnosti v oblasti Trentina zakládají snowparky. V Passo Grosté naleznou milovníci tohoto sportu U-rampu a sjezdovku pro boarder cross. Nepsaným hlavním městem světového snowboardingu je Madonna di Campiglio, kde se bude v příštím roce konat závod světového poháru.

Výletník na sněžnicích

Severské lyžování Italové říkají, že Trentino bylo kolébkou severského lyžování v oblasti. Trentino se stalo součástí sportovních tradic a je zde mnoho středisek se zázemím pro klasické lyžování, kde najdeme tratě připravené jak pro klasiku, tak i bruslení. V oblasti je šest hlavních běžeckých středisek, některá z nich vyžadují vstupné (5000–8000 lir denně) jako příspěvek na údržbu tratí. Sjezdaři na kolotoči Kolotoče – caruselli – jsou tratě, které vedou z údolí do údolí a na jejichž projetí je třeba celý den. Například je možné, chcete-li strá-

Vybavená běžecká střediska Passo Lavazé (Valle di Fiemme), tratě: 3,5 – 5 – 7 – 9 km, info: tel. 0462/23 04 47, 34 13 67; Lago di Tesero (Valle di Fiemme), stadion pro běžecké lyžování, tratě: 3 – 5 – 8 – 10 – 15 km, info: tel. 0462/81 40 64; Passo San Pellegrino – Alochét (Valle di Fassa), tratě: 2 – 5 – 7 km, info: tel. 0462/57 38 10; Malga Millegrobbe (Altopiano di Luserna), cvičný okruh, tratě: 5 – 12 – 15 km, info: tel. 0348/223 17 60; Viote del Bondone (Trento), cvičný okruh, tratě: 6,5 – 8,5 – 2,5 – 3 – 4 – 5 – 7,5 km (5 km pro bruslení jednotlivců), info: tel. 0461/94 81 05; Passo Campo Carlo Magno (Madonna di Campiglio), tratě: 2,5 – 5 – 7,5 km, info: tel. 0465/44 08 62, 44 16 33; Regole di Malasco (Valle di Non), tratě: 3 – 5 – 7 km, info: tel. 0463/87 01 88; Passo Coe Folgaria (Altopiano Folgaria), tratě: 3 – 5 – 10 – 15 km, info: tel. 0464/72 00 77; Forte Cherle Folgaria (Altopiano di Folgaria), tratě: 3 – 5 km, info: tel. 0464/76 51 03. Snowparky

Trentino – ráj snowboardistů

vit celý den na lyžích, vyjet z Canazei ve Valle di Fassa a zase se tam vrátit. Zdatný sjezdař v průběhu dne projede průsmyky Pordoi, Campolungo, Gardena a Sella. Okruh o celkové délce přes 40 km sjezdovek s výškovým rozdílem 6500 metrů (stoupání a sjezdy) nabízí možnost kombinovat tratě a některé sjezdy opakovat. Vzrušující jízda je umožněna tím, že téměř všechny stanice lanovek a sedaček jsou tam, kde to dovolují terén a životní prostředí, vzájemně propojeny. V Trentinu si mohou lyžaři užít i mnoha jiných aktivit jako například pochod na sněžnicích třeba i za světel pochodní nebo jízdu v prašanu na snowboardu, projížďku na saních nebo se psím spřežením anebo pro dobrodruhy let padákem nad zasněženou krajinou. To je jen výsek z možných činností (například i šplhání po zamrzlých vodopádech). KOLUMBUS

16

Passo Grosté, U-rampa, info: tel. 0465/44 20 00; Altopiano di Brentonico, skoky a překážky, info: tel.: 0464/38 51 49; Andalo – Fai della Paganella, můstky pro skoky, mantinely pro smyky, klouzání a čtvrtrampy, info: tel.: 0461/58 56 80; Passo del Brocon, info: tel.: 0461/59 33 22; Canazei, U-rampa, můstky, info: tel.: 0462/60 11 13, Monte Bondone (nad městem Trento), koryta pro boarder cross, U-rampa, zábradlí pro smyky a můstky pro skoky, info: tel. 0461/94 71 28. Informace o Trentinu v České republice Trentino – informační turistické centrum, Trojská 13/a, Praha 7, tel.: 02/90 05 82 44, fax: 02/857 33 28 Informace pro veřejnost v Trentu APT, Via Romagnosi 11, tel.: 0039/461/83 90 00, fax: 0039/491/26 02 45, internet: http://www.provincia.tn.it/apt/, e-mail: apt@provincia.tn.it Text: Ivan Svoboda Foto: Photolibrary APT del Trentino

časopis o cestování


POJIŠTĚNÍ

člen této rodiny, obdrží průkaz a je tedy řádně pojištěn v plném rozsahu. Děti mají členství i pojištění zcela zdarma. Pro rok 2000 je připraveno další zjednodušení členství i členských poplatků. Výše pojistného plnění je omezena při záchranné akci na 300 000 ATS (šilinků), pro případ trvalé invalidity jako následek úrazu odškodnění až do výše 250 000 ATS, pojištění léčebných výloh spojených s pobytem v nemocnici nebo pro případ ambulantního ošetření částkou 100 000 ATS (spoluúčast 1000 ATS), při nutném transportu ze zahraničí do místa trvalého bydliště není horní hranice výdajů omezena, pojištění spoluodpovědnosti při zavinění členem Svazu (platí pouze na teritoriu Evropy). Pojištěny jsou škody (osobní i věcné) až do výše 15 milionů šilinků. VÝŠE ČLENSKÝCH POPLATKŮ V ROCE 2000 včetně bankovních poplatků činí: A – dospělý muž nebo dospělá žena v produktivním věku 26–60 let 1680 Kč Kolotoče – caruselli – jsou tratě, které vedou zz údolí údolí do údolí. Na jejich projetí je třeba celý den.

Unikátní způsob pojištění Jezdíte do velehor a těžko hledáte pojišťovnu, která by byla ochotna pojistit vaše sportovní aktivity? Určitou pomoc (alespoň pro oblast rakouských Alp) vám může poskytnout členství v Rakouském horském svazu – Österreichischer Alpenverein (ÖEAV).

S

vaz je v Rakousku jedním z největších zájmových sdružení, má přes 350 000 členů, z nichž téměř desetina je občany cizích států. Činnost tohoto svazu je nasměrována především do jednotlivých horských skupin Východních Alp, kde se stará o horské chaty, horské a vysokohorské cesty a chodníky a o jejich značení. Důležitou náplní činnosti ÖEAV je starost o ochranu přírody, vzdělávání svých členů i o zajišťování bezpečnosti pobytu na horách. Největší pozornost věnuje všem druhům pohybových a sportovních aktivit, a proto je součástí členství v tomto svazu i unikátní systém pojištění všech druhů těchto programů. Nabídka pojištění je velmi široká a celosvětově platná (stejný systém pojištění nabízí jedině německý Alpenverein DAV, ale žádná pojišťovna). V České republice téměř nelze turistiku v horách, sportovně pojatou vysokohorskou turistiku, horolezectví, treking, jízdu na horských kolech, lyžování mimo lyžařské trasy a další (u nás označované jako „nebezpečné sporty“) pojistit. Pokud se i v nabídce českých pojišťoven takovéto pojištění vyskytuje, jde vždy o velmi nákladnou záležitost. Skialpinismus či lyžování mimo vyznačené trasy pak nepojistí vůbec nikdo. Naproti tomu rakouský ÖEAV má pojištění všech těchto „rizikových aktivit“ jako jednoduchou součást členství. Kromě pojištění

však má každý člen Svazu možnost využívat rozsáhlý systém výhod a slev po celé Evropě. Pro české občany je přístup do systému ÖEAV umožněn prostřednictvím Vydavatelství horské literatury a cestovní kanceláře ALPY z Lysé nad Labem. Pojištění se nevztahuje pouze na úrazy v domácnosti a ty, které vzniknou při provozování leteckých sportů a vzdušných aktivit (paragliding, závěsné létání, aviatika, letectví ap.). Součástí členství v Alpenvereinu je však vždy pojištění pro případ autonehody, kterou může být člen AV postižen při jízdě na dovolenou, do místa sportovních soutěží nebo místa aktivní rekreace, a to jak osobním automobilem, tak i autobusem. Pojištění platí pro každého člena, který pro daný kalendářní rok řádně uhradil členské poplatky. Není tedy třeba vyhledávat před každým výjezdem do zahraničí pojišťovací instituci, opakovaně uzavírat smlouvu s pojišťovnou a trávit čas mnoha takovýmito úkony několikrát do roka. Výhody členství v souvislosti s pojištěním jsou umocněny značnou úsporou peněz a výhodnými sazbami, především pro rodiny. Stane-li se členem Alpenvereinu celá rodina, stává se členem Svazu i každý jednotlivý KOLUMBUS

17

B – starší 60 let, studenti do 27 let, junioři 19–25 let, partneři členů kategorie A, vdovy a tělesně postižení 1310 Kč Děti a mládež do 18 let věku

750 Kč

Rodinné členství (rodiny s jedním nebo více nezaopatřenými dětmi do 25 let nebo u studentů do 27 let) – příspěvek platí pouze rodiče. Pojištění platí na teritoriu Evropy kromě Islandu, Grónska, Špicberk, Kanárských ostrovů, Madeiry, Azorských ostrovů a rovněž asijských oblastí Turecka a oblastí bývalého Sovětského svazu. Informace: ALPY, Masarykova 652, 289 22 Lysá nad Labem, tel.: 0325 / 55 17 22, fax: 0601 24 19 30, mobil: 0603 51 04 90, e-mail: alpy@alpy.cz, http://www.alpy.cz Znám člověka (protože to je kamarád, nebudu raději jmenovat), který pojištěním i radami pohrdal. Cestou na Matterhorn (samozřejmě bez zkušeného horského vůdce) srdečně zamával na posádku kolem prolétávajícího vrtulníku. Nestačil se divit. Přesnou, profesionální akcí vycvičených záchranářů byl během čtvrthodiny „sundán“ a odvezen do údolí. Mysleli si totiž, že je volá na pomoc. Podruhé se nestačil divit doma. V poštovní schránce našel fakturu „za záchrannou akci“ s šestimístnou částkou v šilincích. Splácí dodnes. Přesto už před cestou poslouchá nás ostatní a dokonce uzavírá pojištění. Je ovšem pravda, že v jeho situaci by ho ani sebelepší pojištění nezachránilo (proti hlouposti to nejde). Zároveň je ovšem pravda, že mu s největší pravděpodobností ono nevinné mávnutí zachránilo život – považovat výstup na Matterhorn za procházku Petřínem nepatří k těm nejzdařilejším nápadům… Text: Tomáš Vladislav Novák

časopis o cestování


SPORT denní jízdenka dospělí děti vedl. sezona hl. sezona vedl. sezona hl. sezona Ceny skipasů v Itálii v sezoně 1999/2000 (ceny uvedeny v ITL) Schnalstal Skipass Schnalstal 3258 10 35 41 000 46 000 29 000 32 000 Brixen, Meransen, Vals Dolomiti Superski 2950 464 1180 51 000 59 000 46 000 51 000 Kronplatz, 835–2275 m Skirama Kronplatz 2275 31 85 48 000 52 000 34 000 36 000 San Martino di Castrozza 19 45 51 000 59 000 46 000 51 000 Paganella Paganella-Brenta 2125 19 50 36 000 44 000 36 000 44 000 Brenta ab Pejo Folgarida-Marilleva, 1300–1400 m 2200 24 50 32 000 35 000 32 000 35 000 Madonna di Campiglio, 1550 m 26 90 Madonna di Campiglio 2580 26 90 49 000 53 000 41 000 46 000 Breuil-Cervinia, 2006 m vč. Valtournenche 3488 33 109 50 000 50 000 40 000 40 000 Sestriere, 2035 m 25 120 La Voie Lactée 2823 91 400 48 000 48 000 43 000 43 000 Ceny skipasů ve Francii v sezoně 1999/2000 (ceny uvedeny ve FRF) Les Portes du Soleil 219 650 Les Portes du Soleil 2466 219 650 134 203 134 203 Avoriaz, 1000–2800 m 2460 40 120 117 165 117 165 Le Grand Massif 77 265 Le Grand Massif 2561 77 265 117 180 117 180 údolí Chamonix 48 150 skipass Mont Blanc 3842 203 680 0 0 0 0 Les Arcs, 1600–2000 m 66 200 Les Arcs 3226 66 200 185 215 130 150 La Plagne, 1250–3250 m 112 210 Espace Plagne 3250 112 210 165 219 128 165 Val-d’Isere-Tignes, 1840–2100 m 98 300 Espace Killy 3450 98 300 160 220 160 220 Les Trois Vallées 202 600 Trois Vallées 3195 202 600 146 225 146 225 Val Thorens, 2300 m 3195 30 140 120 185 108 160 L’Alpe d’Huez, 1860 m 84 220 Generalabonnement Grandes Rousses 3327 84 220 129 191 129 191 Les Deux Alpes, 1650 m 63 200 Orange (Super Ski) 3560 63 200 148 186 148 186 Serre Chevalier, 1200–1500 m 72 250 Grand 2800 72 250 120 180 120 180 Superdévoluy, 1500 m 31 100 Superdévoluy–Joue du Loup 2510 31 100 104 130 104 130 Vars/Risoul, 1650–1850 m 56 151 La Forét Blanche 2750 56 151 136 152 136 152 Ceny skipasů v Rakousku v sezoně 1999/2000 (ceny uvedeny v ATS) Arlberg 73 232 Arlberg-Skipass 2811 80 262 280 470 255 425 Ötztal 68 236 Ötztal Arena 3235 35 101 290 460 290 410 Stubaital 36 79 Stubaier Super-Skipass 3200 36 79 0 0 0 0 Zillertal 119 375 Zillertaler Superskipass 2500 131 373 bez ledovce 0 bez ledovce 0 Hintertuxer Gletscher 3250 21 86 250 420 250 420 Kitzbühel und Kirchberg 50 148 Skigrosraum Kitzbühel* 2000 60 160 210 420 210 390 Leogang, 797 m* 12 50 Skicircus Leogang 2100 61 200 270 410 260 390 Saalbach Hinterglemm* 49 150 270 410 260 390 Europa-Sportregion* 58 130 Europa-Sportregionalskipass 3029 58 130 250 420 220 380 Gasteiner Tal/Grossarl 55 170 Top Tauern Skischeck* 2700 284 840 0 0 0 0 Salzburger Sportwelt Amadé 120 315 0 0 0 0 2240 Skipas Salzburger 132 348 210 380 195 350 Lyžařská oblast Název skipasu

nejvyšší počet délka sjezstanice přeprav. zař. dové trati

týdenní jízdenka, 6/7* dní dospělí děti vedl. sezona hl. sezona vedl. sezona hl. sezona

202 000

238 000

141 000

167 000

253 000

291 000

177 000

204 000

228 000 253 000

262 000 291 000

160 000 177 000

183 000 204 000

184 000

250 000

184 000

250 000

205 000

224 000

205 000

224 000

242 000

265 000

203 000

230 000

260 000

260 000

195 000

195 000

245 000

265 000

220 000

239 000

624 0

946 0

624 0

946 0

595

880

595

880

770

1100

770

1100

865

1015

735

695

770

1025

580

770

715

1025

715

1025

715 510

1100 830

715 486

1100 747

707

1010

707

1010

696

928

626

835

600

900

600

900

520

650

520

650

700

800

680

680

1400

2330

1260

2100

1210

2160

1210

1870

1460

2245

1300

2000

1010 1210

1690 2010

1010 1210

1690 2010

990

1980

990

1820

1190 1190

1980 1980

1060 1060

1760 1760

1180

1990

1145

1840

1110 1110 1030

2030 2030 1875

1110 1110 960

2030 2030 1690

Převzato z Informačního bulletinu svazu provozovatelů lanovek a vleků (prosinec 1999)

KOLUMBUS

18

časopis o cestování


Známý či neznámý neznámý

CARVING carving

Carvingové lyže silně připomínají internet: po trochu zakřiknutých začátcích vtrhly nekompromisně do lyžařského světa, zcela změnily příslušný trh a nyní začínají ovlivňovat i zvyklosti a myšlení. Co se za názvem „carving“ vlastně skrývá, jaké ty lyže jsou a k čemu je to všechno dobré?

Tři kroky k „lepšímu výkonu“: A Beta-profil zaručuje optimální krouticí vlastnosti, extrémně klidný pohyb a stabilitu ovládání, což představuje dokonalý kontakt se sjezdovkou, a tím i lepší hranění. B Intelligent Power Response-System zajišťuje vynikající tlumení při výjimečném přizpůsobení povrchu a je-li třeba, fantastickou vlastní dynamiku. C Densolite Core, dvoukomorový prvek jádra, který je volně pohyblivý všemi směry, zaručuje svojí extrémně nízkou hmotností hravě lehké zatáčení. Nezávisle na sjezdovce si špičkový lyžař užívá dokonalé podpory, zatímco rekreační lyžař dosáhne rychleji A zážitku úspěchu. B C

přinejmenším ty nové, prakticky nemáme.

Jejich rozšíření zlikvidovalo zavedené kategorie lyží a změnilo zásady výběru. Lyže se v průměru o 10 až 20 cm zkrátily, nejdelší rozumná délka je 190 cm, ale i robustní jezdce je možno vidět na stopadesátkách! Vybírá se především podle účelu, k němuž mají sloužit, podle toho, co od nich očekáváme, kde a jak s nimi budeme jezdit. Dosavadní kritéria – lyžařská zdatnost, hmotnost, výška lyžaře – se stávají pomocnými.

Konec smýkání

Běžná nabídka

V tomto desetiletí (a především v posledních třech letech) vývoj vyvrcholil lyžemi kratšími, měkčími a výrazně tvarovanějšími (širší špičky a patky oproti relativně užšímu středu). Ty umožňují zatáčet ne proto, že je přinutíme smýkat se do zvoleného směru, nýbrž právě díky svému tvaru. Jsou-li za jízdy prohnuté a zahraněné, vyjíždějí oblouk po hraně prakticky samy. „Carving“ pak je termínem poněkud nejednotným, ale v podstatě označuje jízdu vykrojeným (nikoli smýkaným) obloukem, který využívá „vrozené“ schopnosti lyží zatáčet.

– racecarvery: pro rychlou jízdu a delší oblouky, délka 170–190 cm – allroundcarvery: univerzální, 160 – 190 cm – easycarvery: pro začátečníky a mírně pokročilé, 160–180 cm – funcarvery: krátké (140–170 cm) a hodně vykrojené

Už se nepereme Jízda na nich přináší nesmírné výhody. Už nezápolíme s lyžemi a jejich drncáním a chvěním, nýbrž pouze udržujeme lyže na hraně a hlídáme si při tom nejvýhodnější polohu těla. Mnohem méně se tak unavíme, jedeme čistěji, elegantněji, zažíváme nové příjemné pocity a na některých takových lyžích dokážeme věci, o nichž se před deseti lety nikomu ani nesnilo. Jaké lyže Když se před pár lety začaly ve větších množstvích objevovat lyže vykrojené podstatně více než dosud, začaly se pro odlišení označovat jako „carvingové“. Tato praxe přetrvává, přestože dnes už jiné lyže,

Kromě rádia jsou ale důležité i další vlastnosti, především tuhost lyže, jak podélná, tak příčná, její stabilita a živost. Pokrok nelze zastavit. Carvingové lyže poskytují tolik výhod, že jejich vítězné tažení prostě muselo přijít. Jízdu s nimi lze se vzpomínkou na Hegelovu dialektiku považovat za vyšší vývojový stupeň sjíždění a můžeme si jen gratulovat, že jsme se něčeho tak skvělého dočkali. Text: Ivan Sosna Foto: Ota Mrákota Další užitečné informace: www.skisports.cz Kalendář lyžařských akcí u nás i ve světě: str. 50 Odkazy na turistické servery: str. 48

Vedle toho existují lyže závodní a lyže širší pro sjíždění nejenom upravených tratí. I ty jsou dnes vesměs vykrojené. Nabídka na trhu je nesmírně široká a pestrá, orientace v ní vyžaduje profesionalitu. Největší šance dostat fundovanou radu je ve specializovaném sportovním obchodu. Rádius Vykrojení lyže dané její šířkou ve špičce, středu a patce si můžeme představit jako úsek jakési velké kružnice, jejíž poloměr čili rádius se stal hojně používanou charakteristikou dnešních lyží. Za jízdy na hranách vyjíždějí nejsnáze právě oblouky odpovídající tomuto rádiu. Pohybuje se mezi 30 metry u závodních obřaček a 10 metry u krátkých funcarverů. Čím vyšší hodnota, tím je lyže „rovnější“ a vhodnější pro dlouhé oblouky a vysoké rychlosti, naopak malý rádius znamená lyži hodně vykrojenou, snadno a ochotně vykrajující i kratší oblouky. Na řadě lyží najdeme tento údaj přímo napsaný. KOLUMBUS

19

časopis o cestování



KOSMETIKA

Péče o pleť v zimních měsících Pro většinu z nás jsou zimní měsíce neodmyslitelně spojeny s lyžováním na horách. Víte však, jak se v tomto období správně starat o svou pleť? Abyste na letošní zimní dovolenou vzpomínali pouze s úsměvem, předkládáme vám malý návod, jak při ošetřování pleti postupovat, na co pamatovat a co raději opomenout.

N

ejen na horách by se měla pleť ošetřit běžným způsobem, na který jste zvyklí a který se nijak nemění během celého roku. Tím je míněno zbavit pleť dvakrát denně, tedy ráno a večer, nežádoucích nečistot, zbytků krémů a mazu pleťovým mlékem a dočistit ji pleťovou vodou. Pokud se vám bude zdát tento postup zdlouhavý, jistě oceníte některý z přípravků typu „dva v jednom“, kterých je dnes na trhu celá škála. To umožňuje vybrat si ten nejvhodnější s přihlédnutím speciálně ke svému typu pleti. Při výběru přípravku pro zimu je nutné vyvarovat se lehkých emulzí, gelů nebo hydratačních krémů, které jsou na bázi oleje ve vodě (na některých výrobcích je to označeno jako O/V). V zimě po jejich aplikaci drobné krystalky vody mrznou a kůže tím zbytečně trpí. Proto je vhodné dát přednost kosmetice typu voda v oleji (V/O), tedy používat krém dostatečně mastný a výživný. Bývá jím často krém noční. Po večerním čištění je možné, pokud nejste zcela zmrzlí, použít místo nočního výživného tentokrát naopak krém hydratační. Zejména v zimních měsících bychom neměli zapomínat na velmi jemnou a citlivou kůži kolem očí. Naštěstí i pro tento účel většina kosmetických firem nabízí speciální krémy určené pro ošetření těchto partií.

srovnání celkové tělesné teploty na povrchu těla. Po této „první pomoci“ by se člověk, kterému se omrzliny objevily, měl svěřit do péče odborného lékaře, který vše posoudí a erudovaně navrhne další konkrétní léčbu. Dnes se již upouští od poměrně drastických metod našich babiček a dědečků, kteří doporučovali postižená místa třít sněhem. Při zimních radovánkách bychom neměli zapomínat ani na ústa. Drobnou nutností, která se vejde do kapsy každé zimní bundy či kabátu, by celou zimu měl být jelení lůj, placenta či mastná rtěnka s dostatečným ochranným filtrem, které rty bezpečně ochrání před nepříjemným a nehezkým popraskáním.

mou, to jistě zná každý z vlastní zkušenosti. Proto by se pro nás mělo stát samozřejmostí nanášení mastného krému, doporučováno bývá po každém umytí. Zároveň tím předcházíme předčasnému stárnutí pleti. Tato zásada by měla platit nejen v zimě, ale po celý rok. V zimě pak bychom měli naše ruce vždy chránit rukavicemi, které však nesmí být vlhké a těsné. Podobné rady se týkají také ošetření nohou. Obzvláště při pěší turistice jsou namáhány plosky (šlapky) nohou, a proto bychom vždy měli klást velký důraz na vhodnou a pohodlnou obuv a předejít tak vzniku bolestivých kuřích ok. I zde platí při prevenci zásada nanášet mastný

Ušetřeny zimy a mrazu nejsou ani tváře, nos a uši, takže i na tato místa je nutné pamatovat. Bezpečnou ochranou je opět nanesení mastného krému. Jedním z nepříjemných projevů poškození kůže, se kterými se můžete na horách setkat, pokud nebudete dostatečně opatrní, je tvorba omrzlin. Na jejich vzniku se mimo jiné, vedle chladu a větru, podílí také vlhkost, těsný oděv a některá celková onemocnění, zejména srdce a cév. Jestliže je nám oděv příliš těsný, nedochází k dostatečnému prokrvování všech míst na těle. Stejně tak dochází k nedostatečnému prokrvování také v případě kardiovaskulárních chorob, a proto by lidé s tímto onemocněním měli být na sebe velmi opatrní a pamatovat na svou náchylnost k tvorbě omrzlin. Nejčastějšími místy, kde se omrzliny objevují, jsou uši, nos a prsty. Pokud k nim skutečně dojde, je dobré postižená místa opatrně a pozvolna prohřívat vlažnou vodou, jejíž teplota se bude postupně zvyšovat až na hranici 37–38 stupňů Celsia. Zároveň s povrchem těla se doporučuje souběžně prohřívat organismus jako celek, tedy zevnitř pomocí horkého čaje, kávy nebo postupně malými dávkami alkoholu. Vhodným doplňkem je přikládání teplých obkladů na nepostižená místa, což urychlí

Hory, sníh aa slunce slunce – vv pozadí pozadí Pale di San Martino (Trentino)

Na horách nejen mrzne a fouká vítr. Často nás tam potká i krásné, slunečné počasí – ale pozor! Sluníčko na horách je velmi silné a vůči pleti agresivní, a proto je nezbytné si pokožku obličeje, popřípadě krku i dekoltu chránit krémem s dostatečně vysokým ochranným filtrem, jehož faktor by se měl pohybovat alespoň mezi čísly 25–35. Nezapomeňte ale, že pokud jste na sluníčku delší dobu, musíte krém nanášet opakovaně. Dobu bezpečného pobytu na slunci tím opět prodloužíte. Krémy s UV filtrem většinou pleť dostatečně nepromastí a mohou obsahovat větší množství vody, a proto je někdy potřeba zkombinovat je s dalšími přípravky, kterými mohou být buď mastný krém, nebo make-up. Nesmíme opomenout ani zmínku o ošetření rukou a nohou. Také ruce velmi trpí ziKOLUMBUS

21

krém, který kůži například po koupeli dostatečně zjemní a uchrání před tvorbou tvrdé kůže. Ta by mohla dále praskat a více trpět plísněmi i jinými infekcemi. Pro toto ošetření si můžete vybrat ze široké nabídky mastí, které jsou speciálně namíchány k péči o nohy. Zanedbáte-li je a tvrdá kůže se již vytvořila v nadměrné míře, bude třeba ji změkčovat například salicylovou a jinými mastmi o vyšší koncentraci, které však již bude muset předepsat kožní lékař. Především v zimním období je vhodné věnovat své pleti dostatek péče, kterou si žádá. Dnes, kdy dochází stále častěji vlivem znečištěného prostředí a nezdravého životního stylu včetně všudypřítomných stresů k předčasnému stárnutí pleti, se to jistě vyplatí. Text: MUDr. Marta Moidlová Foto: Photolibrary APT del Trentino

časopis o cestování


Izrael

Kolébka dějin… Tak lze bez jakéhokoli přehánění nazvat tu velikostí malou, ale významem obrovskou zemi svíranou ze všech stran předsudky i otevřeným nepřátelstvím. V ní však najde cestovatel otevřená srdce, pomocnou ruku a vše k prožití nezapomenutelné dovolené.


poslední křesťanská bašta ve Svaté zemi. Vládci téměř vylidněné Palestiny se stali egyptští mamlúci. V roce 1516 Palestinu dobyli Turci. Za vlády sultána Solimana Nádherného (1520–66) prožila země velký rozmach, později však v tureckém područí znovu ztratila na významu.

Kolem roku 2000 před Kristem opustili semitští obyvatelé Mezopotámii a přišli do Palestiny. Podle Bible je Abraham dovedl do zaslíbené země Kenaan. O tři sta let později se jeho potomci přestěhovali do Egypta, kde se Jákobův syn Josef stal místokrálem. Kenaanské kmeny porazil u Megidda roku 1480 př. n. l. Faraon Thutmóse III. a z Palestiny se stala egyptská provincie. Kolem roku 1300 př. n. l. vyvedl Mojžíš s bratrem Áronem lid izraelský z Egypta zpět do Palestiny.

V roce 1897 založil dr. Theodor Herzl v Basileji Světovou sionistickou organizaci, která si dala za cíl vytvoření židovského státu. Sionismus dosáhl prvního velkého úspěchu, když Velká Británie v roce 1917 Židům v Balfourově deklaraci slíbila „národní domov“ v Palestině. Ve stejném roce obsadily britské jednotky Palestinu. Roku 1920 vyhlásila Společnost národů Palestinu mandátním územím Velké Británie. V dalších letech přišlo do Palestiny mnoho Židů. Palestinští Arabové proti tomu silně, ale bezvýsledně protestovali. Roku 1939 chtěla Velká Británie přistěhovalectví zastavit, vzhledem k německé vyhlazovací politice však nezískala světovou podporu. V roce 1947 OSN schválila návrh a proti hlasům arabských zemí vyhověla židovskému požadavku na vytvoření vlastního státu na území Palestiny. Měla být rozdělena na židovský a palestinský stát, zatímco Jeruzalém měl mít mezinárodní statut.

Kolem roku 1200 př. n. l. pronikli z egejské oblasti kolem palestinského středomořského pobřeží Pelištejci (Filištínové). Faraon Ramesse III. je zastavil u Port Saidu, a tak se usadili v Palestině a založili města Aškalon, Gaza a Ašdod. Kolem roku 1000 se mezi Izraelci a Pelištejci vyhrotily rozpory. Pod vedením krále Saula Izraelci vytáhli do boje a byli v pohoří Gilboa poraženi. Saulův potomek David svedl legendární souboj s Pelištejcem Goliášem a dobyl Jeruzalém, který se stal jeho hlavním městem. V letech 960–925 př. n. l. za panování Davidova syna Šalamouna byl postaven první chrám v Jeruzalémě. Po Šalamounově smrti se říše Izraelitů rozpadla na dvě části, Izrael na severu a Judu na jihu. V letech 745–727 př. n. l. zničila království Izrael Asyrská říše v čele s Tiglatpilesarem III. a podmanila si i království Juda. Babylonský král Nabukadnezar dobyl mezi lety 587–538 př. n. l. Jeruzalém a odvedl jeho obyvatele do babylonského zajetí. Po jeho smrti (562 př. Kr.) se babylonská říše rozpadla a Palestina se stala perskou provincií. Roku 532 př. n. l. propustil král Kýros Izraelce ze zajetí a ti se vrátili do Jeruzaléma, kde vybudovali druhý chrám. V letech Tel Aviv – prodej vlajek 336–323 př. n. l. Alexandr Veliký zničil perskou říši. V roce 200 př. n. l. se Palestina dostala do rukou Alexandrových nástupců Seleukovců, kteří zemi soustavně helenizovali. Za císaře Pompeia (64 př. n. l.) se Palestina stala římskou provincií. Herodes Veliký se pod ochranou Říma stal palestinským králem (37–4 př. n. l.) a rozšířil druhý jeruzalémský chrám. Na počest císaře Augusta založil přístav Caesarea a opevnil Masadu. Jeho syn Herodes Antipas (4 př. n. l.–40 n. l.) se z popudu Říma stal novým vládcem Palestiny. Podle Nového zákona byl za místodržitelství Piláta Pontského kolem roku 33 n. l. ukřižován Ježíš z Nazaretu.

Britský mandát skončil 14. května 1948. Ve stejný den vyhlásil Ben Gurion v Tel Avivu stát Izrael, který ihned uznaly dvě velmoci (USA, SSSR). Začala 1. izraelsko-arabská válka. Izrael náporu vojsk Arabské ligy nejen odolal, ale podstatně rozšířil své území na úkor předpokládaného palestinského státu. Tím byla připravena půda pro „konflikt na Blízkém východě“. V letech 1956–57 Izrael podnikl sinajské tažení proti Egyptu, na nátlak Organizace spojených národů se však musel stáhnout. Vzhledem k hrozbám arabských států a nepřátelské činnosti OOP obsadil Izrael roku 1967 v „šestidenní válce“ všechna jordánská území na pravém břehu Jordánu, egyptský poloostrov Sinaj a syrské Golanské výšiny. Nestáhl se ani po protestech OSN. Na obsazených územích zůstaly dva miliony Arabů. V roce 1973 se Egypt, Sýrie a Jordánsko pokusily získat zpět území ztracená v roce 1966, ale tzv. 4. izraelsko-arabská válka skončila bez územních změn. Izrael začal s budováním osad na obsazených územích. O rok později uznaly všechny arabské státy OOP jako „jediného legitimního zástupce Palestinců“ na obsazených územích.

Historie Izraele

V letech 66 až 135 se opakovala židovská povstání proti Římu. V roce 70 zničil císař Titus Jeruzalém i druhý chrám. V roce 135 potlačil císař Hadrián poslední velké povstání vedené Bar Kochbou a zapověděl Židům přístup do Jeruzaléma, ze kterého vybudoval římskou vojenskou kolonii Aelia Capitolina. Římský císař Kostantin (306–396) uznal křesťanství jako plnoprávné náboženství.

V letech 1990–1991 přinutila irácká anexe Kuvajtu a hromadný příchod východoevropských Židů do Izraele a na okupovaná území zejména USA k hledání komplexního řešení blízkovýchodního konfliktu. Po jednáních mezi Izraelem a OOP podepsali 13. září 1993 ve Washingtonu Jicchak Rabin a Jásir Arafat mírovou smlouvu, která zaručuje částečnou palestinskou samosprávu v pásmu Gazy a oblasti Jericha.

Po rozdělení Říše římské (396) připadla Palestina Konstantinopoli (Byzanci). V Palestině již v té době nežili skoro žádní Židé. V roce 638 dobyl Jeruzalém Omar, druhý arabský chalífa, následník Muhammada. S příchodem Arabů v Palestině zesílila islamizace.

Říjen 1994 – mírová smlouva mezi Jordánskem a Izraelem. Jednání s Palestinci pokračují. Určitá naděje na ukončení v roce 2000.

V roce 1095 vyzval papež Urban II. k „osvobození Svaté země z rukou nevěřících“. Začala doba křižáckých tažení a s ní i pronásledování Židů v Evropě. V roce 1099 padl Jeruzalém do rukou křesťanského vojska, které zmasakrovalo zdejší obyvatelstvo. Na dobytém palestinském území ustavili křížáci „Jeruzalémské království“. Jejich velkým protivníkem byl sultán Saladin. Doba křižáckých tažení skončila až v roce 1291. Jeruzalém padl v roce 1244 a do roku 1271 se již skoro celá Palestina dostala do rukou sultána Beibarse. V roce 1291 padl Akkon, KOLUMBUS

Znovu začala jednání se Sýrií. Internet: doporučujeme stránku ministerstva zahraničí Izraele jako spolehlivý zdroj informací: www.mfa.gor.il Adresa Izraelského velvyslanectví v Praze: EMBASSY OF ISRAEL, Badeniho 2, 170 06 Praha 7 israemba@bohem-net.cz 23

časopis o cestování







Jeruzalém toho Židé 160 000, 000, Jeruzalém – – hlavní hlavní město město Státu Státu Izrael, Izrael, 602 602 000 000 obyvatel obyvatel (1998), (1998), zz toho Židé 440 440 000, 000, Arabové Arabové 160 stále vzrůstá. vzrůstá. většina většina muslimové, muslimové, asi asi 10 10 000 000 křesťané. křesťané. 30 30 % % Židů Židů ve ve městě městě tvoří tvoří ultraortodoxní ultraortodoxní charedim, charedim, jejichž jejichž počet počet stále

Jeruzalém

Několik měst na naší planetě se může dožadovat prvořadosti, světové důležitosti a proslulosti: určitě Řím – „Věčné město“, město antiky a křesťanství, Paříž – světová metropole díky Ludvíkům a Napoleonovi, centrum „galského ducha“ a evropské kultury, Londýn – centrum někdejšího britského impéria a zajisté i Praha se svou tisíciletou symbiózou české, židovské a německé kultury. Ale svět není jen Evropa. Pro hinduisty je důležitější posvátné Váránasí (Benáres), pro buddhisty třeba svatyně v Rangúnu, Bangkoku KOLUMBUS

29

a Mahanuvaře, lámaisté vzhlížejí ke Lhase, starobylé je japonské Kjóto, Číňané mají „Zakázané město“ v Pekingu. Centry muslimského světa jsou Mekka a Medina pro sunnity, Karbalá pro šíity. I „Nový svět“ má své metropole – ale žádné z měst nemůže soupeřit s Jeruzalémem, který je svatým městem pro tři monoteistická náboženství – judaismus, křesťanství a islám. Jeho historie zahrnuje téměř čtyři tisíciletí, z toho tři tisíciletí judaismu a židovského národa, dvě tisíciletí křesťanství a čtrnáct století islámu.

časopis o cestování


SVĚTOVÁ MĚSTA

Židovský Jeruzalém

Izraelité dobyli „Zaslíbenou zemi“ pod vedením Jošui, nástupce Mojžíše, někdy v letech 1220–1200 př. n. l. Jeruzalém, tehdy již několik století existující, ještě nezískali. To se podařilo až v roce 997 př. n. l. králi Davidovi, který původně sídlil v nedalekém Hebronu. V té době již byl králem celého sjednoceného Izraele, tzn. severního království Izrael a jižního království Judsko. David přenesl z Hebronu do Jeruzaléma „schránku úmluvy“, onu smlouvu mezi židovským národem a jeho jediným Bohem, Jahvem. Davidův nástupce král Šalamoun začal v polovině 10. století př. n. l. v Jeruzalémě se stavbou prvního chrámu. Po jeho smrti v roce 922 př. n. l. se Jeruzalém stal hlavním městem Judského království a zůstal jím až do roku 586 př. n. l., kdy město i první chrám zničili Babyloňané. Židé se nicméně do města vrátili po roce 539 př. n. l., kdy perský král Kýros dobyl Babylon, a postavili druhý chrám, v němž roku 515 př. n. l. obnovili bohoslužby. V roce 333 přišel nový dobyvatel, Alexandr Makedonský, a zmocnil se Jeruzaléma. Nastala tři století helénismu, která byla pro Židy málo příznivá. Judaistický kult byl potlačován s cílenou snahou zničit ho úplně. Židé odpověděli makabejským povstáním, v roce 164 př. n. l. získali Jeruzalém a obnovili bohoslužby v chrámu (odtud svátky světel – chanuka). Obnovený židovský stát netrval dlouho, v roce 63 př. n. l. dobyl Jeruzalém Pompeius. Židé byli znovu poraženi v roce 37 př. n. l. a římská vláda nad Jeruzalémem se rozprostřela na tři století. Židé opět povstali a chrám a celý Jeruzalém byl Římany dobyt a zničen za židovské války v roce 70 n. l. Po porážce dalšího povstání, Bar Kochbova v letech 132–135, vzniklo na troskách Jeruzaléma město Aelia Capitolina. Většina židovského obyvatelstva opustila město i Judsko do vyhnanství, galutu. Část Židů zůstala v Galileji, kde přetrvala po staletí. A po staletí byl také Jeruzalém pro všechny Židy symbolem návratu do jejich původní vlasti a centrem jejich duchovního života. K němu se obraceli při modlitbě a o svátcích pesach pronášeli okřídlené: „A příští rok v Jeruzalémě.“ A do něho přicházeli během dlouhých staletí, aby se v něm, nebo před jeho branami, usazovali, aby tam žili a často spíše – živořili. Od počátku devatenáctého století začal pozvolna, po stovkách, pak tisících a nakonec desetitisících počet Židů v „Zemi zaslíbené“ včetně Jeruzaléma stoupat. Na počátku 20. století žilo v Jeruzalémě již 35 000 Židů a počet židovských přistěhovalců do Palestiny – jak se této zemi již běžně říkalo – stoupal z 85 tisíc v roce 1914 na 180 tisíc v roce 1929 (to již měl Jeruzalém svou Hebrejskou univerzitu) a na 615 tisíc roku 1948, kdy vznikl stát Izrael. V Jeruzalémě se nachází pahorek zvaný Sión, kde kdysi stála tvrz Jebúsejců, kterou obsadil král David. Jméno Sión bylo později ztotožněno s Jeruzalémem jakožto duchovním centrem Božího – židovského – lidu a národa. Obě jména se tak stala synonymy a symboli-

Židovská čtvrť Mea Šearim

Ortodoxní židé slaví svátek „LAK BA BA OMER“ OMER“

zují židovský národ jako celek. Sión dal jméno židovskému národnímu hnutí sionismu, které mj. zesvětštilo náboženskou víru v to, že Den vykoupení nastane, až Židé přijdou zpět do Jeruzaléma a obydlí ho… Žádné místo v historii, kultuře, náboženství a ve vědomí Židů nesehrálo takovou roli v životě židovského národa jako právě Jeruzalém. Jeruzalém je podle základního zákona z roku 1980 jediným, věčným a sjednoceným hlavním městem Státu Izrael. (Všechny státy světa až na výjimky to de iure neuznávají a mají své zastupitelské úřady v Tel Avivu.) Jeruzalém se nicméně de facto dělí na Nové město (Západní Jeruzalém), tj. město, které připadlo Židům při vzniku státu plus všechna nová židovská sídliště vybudovaná až do dnešní doby, Východní

Jeruzalém, který ovládalo v letech 1948–1967 Jordánsko a tzv. Staré město (rozdělené na část židovskou, křesťanskou, muslimskou a arménskou), které bylo rovněž do roku 1967 v arabských rukou. Celé město bylo – z hlediska Židů – sjednoceno roku 1967. Arabové a Palestinci považují ovšem celý Východní Jeruzalém včetně Starého města za okupované území. Ale zanechme brizantního politického problému – status Jeruzaléma čeká ještě na své konečné vyřešení – a přistupme k tomu, co ve městě najdeme ze židovské historie. Jsou to především památky ve Starém městě: Zeď nářků, též zvaná Západní zeď, která je jediným pozůstatkem obvodové zdi druhého chrámu (zničeného v r. 70). Je to nejposvátnější místo Židů, kam se po staletí přicházeli z celé diaspory modlit a kde se modlí dodnes, dále Citadela s Davidovou věží stojící na místě původního Herodova paláce z 1. stol. př. n. l. v židovské čtvrti Starého města, nám. Churva se zříceninami stejnojmenné synagogy a s Rambanovou synagogou, sefardské synaKOLUMBUS

30

gogy, Izraelitská věž a Široká věž, vně hradeb např. hora Sión s hrobem krále Davida. Další židovské památky představují hrobky v Kidronském údolí, nejstarší část Jeruzaléma, tzv. Davidovo město, pramen Gichon, nádrž Šiloách a Chezekiášův tunel. Cenné památky spjaté s nejstaršími dějinami hledejme ovšem v Izraelském muzeu, ale to jsme již v Novém městě – Západním Jeruzalémě. Tady nalezneme množství pamětihodností spojených se středověkou a moderní židovskou historií: Bucharskou čtvrť, Velkou synagogu, první židovskou čtvrť vně hradeb – Jemin Moše, ortodoxní čtvrť Mea Šearim, budovu Knesetu (parlamentu), model středověkého Jeruzaléma, synagogu Hadasa s Chagallovými okny, hřbitovy na Hoře Herzl (mj. s hrobem Herzlovým, Goldy Meierové a Jicchaka Rabina) a konečně i Jad Vašem, památník 6 milionů Židů zavražděných nacisty včetně památníku 1,5 milionu židovských dětí a údolí zaniklých komunit. V Jad Vašem se nalézají i jména těch českých občanů, kteří pomohli zachránit za 2. světové války své židovské spoluobčany.

Křesťanské velikonoce

Křesťanský Jeruzalém Je-li pro křesťany – katolíky – Řím centrem jejich kultu, je pro všechny křesťany Jeruzalém svědkem zrodu jejich víry. Zde byl ukřižován Ježíš a zde také vstal z mrtvých. Roku 313 bylo křesťanství prohlášeno státním náboženstvím v římské říši a v roce 324 se stala Palestina součástí východořímské (byzantské) říše a Jeruzalém jakýmsi jejím duchovním centrem (hlavním městem říše byla Konstantinopol). Křesťanskou komunitu v Jeruzalémě dnes tvoří asi 15 000 věřících, většina z nich jsou Arabové a asi čtyři až pět tisíc Arméni.

časopis o cestování



OSOBNOST NA CESTÁCH „Vyhráno! Vyhráno!“ budí mě kohout Pedro den co den. Rozřízne noc jako blesk, jak trubačův signál k útoku zní polnice jeho pronikavého hlasu. „Je krásné ráno. Je krásný den.“ „Den jako den, jeden jako druhý,“ říkám mu, zatímco si nalévám sklenici studeného mléka a přikusuji z krajíce pomazaného máslem. „Ne, ne,“ trvá na svém. „Dnes je krásněji než včera. Zítra bude krásněji než dnes.“ (Viktor Fischl, Kuropění)

Kuropění Viktora Fischla Vejdete do jeho jeruzalémského bytu a odevšad se na vás dívají. Desítky a stovky kohoutů provedených v nejrůznějších formách. Vyřezaných ze dřeva, vypálených z keramiky, spletených z drátů, namalovaných sytými olejovými barvami, temperou či jen jednoduchou linkou tuše nebo uhlu. Ačkoli mlčí, jejich šibalská očka vás provázejí na každém kroku, jako by zkoumala, zdali přicházíte v dobrém, či zlém a co tu vlastně chcete. Mlčí, a přesto se jejich „kykyryký“ odráží od stěn jako memento naděje z nového dne, po noci plné melancholie, pokory a smutku. A starý pán, spisovatel a diplomat Viktor Fischl k tomu na vysvětlenou téměř s omluvou v hlase dodává: „Přátelé se tak trochu nechali inspirovat mým románem Kuropění – příběhem venkovského lékaře, který ovdoví a žije zcela sám, jen s kohoutem, kterého mu jednou přinesli místo honoráře. Jako by si nás dva popletli a dnes nosí kohouty mně… Na jednu stranu je to fajn, protože lidé vědí, co mi mají poslat nebo přinést, ale na stranu druhou je to mrzuté, jelikož mi nikdo nic jiného nedá…“ Kuropění je nejoblíbenější knížkou Viktora Fischla. Možná i proto, že do ní, jak sám říká, vložil svoje životní krédo. Podobně jako do své beletristické prvotiny nazvané Píseň o lítosti. „Víte, to je jakýsi literární návrat do mého dětství. Po mnoho let jsem psal jenom poe-

zii a na prózu si netroufl. Ale můj dlouholetý přítel, generál a národní umělec v jedné osobě a podle mého názoru vedle Čapka nejlepší dramatik první republiky František Langer mě přemlouval, abych to alespoň zkusil. Já mu však vždy oponoval, že psát poezii je daleko lehčí, stačí tam nápad, vnuknutí a jde to už samo. Ale že takový román vyžaduje kontinuitu, plné soustředění, člověk ho musí společně s hrdiny, o kterých píše, žít. A na to, jak se mi zdálo, jsem neměl dostatek času. Přesto jsem to tehdy zkusil a tento svůj výtvor poslal do soutěže Evropského literárního klubu a… já ji vyhrál! Jenže to bylo v lednu roku 1948 a o měsíc později se stalo, co se stalo. A tak ti, kteří poté rozhodovali, co a jak vyjde, mi KOLUMBUS

32

oznámili, že si peněžní cenu sice mohu nechat, ale má kniha už do tisku nepůjde. Vyšla až v roce 1982 ve Škvoreckého ’68 Publishers a v Čechách až někdy kolem roku 1991–92 v nakladatelství Atlantis.“ Přesto to byl teprve začátek Viktora Fischla jako spisovatele beletristických děl. Trvalo mu dalších třicet let, než se psaní mohl věnovat naplno. „Pravdou je, že po odchodu z tehdejšího Československa do Izraele jsem po dalších dvacet pět let víceméně jen sbíral náměty a dělal si poznámky. A to z jednoduchého důvodu. Neměl jsem na psaní čas. Od 1. ledna 1950 jsem totiž působil v izraelských diplomatických službách a tato pro-

časopis o cestování


fese mi umožnila projet celý svět. Nejprve jsem působil jako první tajemník velvyslanectví v Japonsku, pak jsem byl velvyslancem v Polsku, Jugoslávii, na Islandu, v Norsku a nakonec v Rakousku. Ale většinou to všechno byly malé zastupitelské úřady jen s několika málo úředníky, takže jsme měli pořád co dělat. Až když jsem odešel v roce 1977 do důchodu, oživly zase klapky starého psacího stroje.“ Všechny své knihy píše Viktor Fischl v češtině. Přesto většina z nich měla svoji knižní premiéru v Izraeli, některé z nich vyšly v různých exilových nakladatelstvích v době, kdy v Československu ještě vládl komunistický režim. Mnohé z nich se však do dnešního dne vydání u nás nedočkaly… Dočkají se? „To je snad otázkou času a také zájmu o moji literaturu na trhu. Ale abych se vrátil na začátek toho, na co se ptáte. Přestože jsem členem izraelského PEN klubu, tak opravdu píšu česky a mé knihy jsou do hebrejštiny překládány. Naštěstí to jde docela dobře, protože hebrejština je velice bohatý jazyk, proto také trvá tak dlouho, než se jí někdo naučí. Má dokonce jisté významy slov, které čeština vůbec nezná. Ale můj mateřský jazyk je český, a já se proto považuji za českého spisovatele. Čeština je do mě vrostlá a dává mi největší vyjadřovací prostor. Ostatně používám ji dnes a denně i doma, tady v Jeruzalémě. Nezní to kontrastně – doma v Jeruzalémě? Podobně jako skutečnost, že se považuji za Čecha, přestože jsem Izraelec.“ Češi, kteří odešli do zahraničí, ať už z jakéhokoli důvodu, se většinou dělí do dvou skupin. Jedni z nich se naprosto přizpůsobili novému prostředí a asimilovali se tak dalece, že převzali i způsoby myšlení a někdy dokonce téměř zapomněli rodný jazyk. Druhou skupinu naopak tvoří ti, u kterých jakási melancholická vzpomínka stále převažuje. Stýkají se s ostatními emigranty, a ač se do nové společnosti začlenili, pořád jsou trošku jiní, jako by tam nepatřili. Do které z těchto protikladných skupin by se dal zařadit Viktor Fischl?

co by se stejně dříve nebo později stalo. V mém případě je to tedy něco jiného než situace takového Kundery žijícího většinu času v Paříži, nebo Škvoreckého, který působí v Torontu. Jak už jsem jednou řekl, na rozdíl od mnoha emigrantů, kteří nepatří už ani tam, ani sem, já vím stoprocentně jistě, že můj domov je v České republice stejně jako v Izraeli.“ Obě země se také téměř stejným dílem promítají jako kulisy do vašich literárních děl. „Přesně tak. Píšu-li o České republice, tak je to většinou v souvislosti Desítky dárků od přátel s místy, kde jsem se narodil a prožil své dětství. V takových knížkách mám ulovat do České republiky, do Hradce a do mé ženy vzpomínky, na které nelze nikdy zapomilované Prahy. A také se to již stalo. menout. A proti nim zase stojí knihy s temaLidská fantazie je omezená. Já si myslím, že tikou mého nejmilejšího města, Jeruzaléma. jako spisovatel mám fantazii dosti velkou, Vždyť tady, když jdu po Starém městě, tak a vidíte, přesto jsem všechny tyhle věci pocítím, že pode mnou jsou ulice, kterými krákládal za nemožné. Už to samo o sobě je čeli král David a Šalamoun, a mám takové vlastně důkaz, že všecko, všecičko jde.“ pocity… to se slovy snad ani nedá vyjádřit. Text: Petr Tůma Ale k izraelské zemi mě vážou i literární praFoto: autor a Karel Cudlín meny – Žalmy, Kniha Kazatel a Job. To jsou pro mne památky, ze kterých na mě přímo dýchá historie židovského národa. Proto Viktor Fischl, neboli Avigdor Dagan vznikla sbírka povídek nazvaná Jeruzalémské povídky nebo novela Dvorní šašci. Narozen 30. 6. 1912 v Hradci Králové. Ta, přestože se zabývá problematikou holoPozději studoval v Praze práva a sociologii. caustu, se zmiňuje i o Jeruzalému. Odehrává Stal se prvním tajemníkem československése v něm podstatná část jejího děje během ho velvyslanectví v Londýně a za 2. světové takzvané Šestidenní války‘, kdy Izrael znoválky blízkým spolupracovníkem Jana ’ vu získal část svého území včetně Starého Masaryka. Po válce pracoval na ministerjeruzalémského města.“ stvu zahraničních věcí až do roku 1949, kdy odešel do Izraele. Tam působil dalších 27 let Přestože je to popsáno tak sugestivně, v izraelských diplomatických službách. vy sám jste přece v té době byl někde jinde. „Ano, byli jsme i s manželkou v Bělehradě a v důsledku toho, co se stalo, s námi tehdy Tito přerušil diplomatické styky. Ale prožívali jsme tu dobu velice intenzivně, neboť oba naši synové v této válce válčili…“

„Osobně si myslím, že nepatřím ani do jedné. Víte, Židé, kteří přišli a přicházejí do Izraele z celého světa, to nejsou emigranti v pravém slova smyslu. Oni se totiž vracejí do rodné země. Já jsem také nikdy nezakrýval, že jsem Žid, a tak můj odchod sem V. Fischl ss ch ot otí na ulic icii Be Benn Je byl vlastně jen vv Jeruzalémě í na ul Jehu huda da (199 999) 9) důsledkem toho, KOLUMBUS

Věříte osobně tomu, že se dá izraelsko-palestinský konflikt, ideový rozpor mezi arabskými státy a židovským Izraelem někdy vyřešit? „Snad se to podaří… Víte, je moc věcí na světě, ve které jsem nevěřil anebo si myslel, že se jich nedožiju, a přesto se již staly. Tolik jsem chtěl vidět pyramidy a ani nedoufal, že se mi to splní. A stalo se. Nevěřil jsem tomu, že se ještě někdy budu moci podí33

Literárně je činný od roku 1933. Má za sebou dlouhou řadu lyrických básnických sbírek vydaných v českém originálu i v překladech, například Knihu nocí, Hebrejské melodie, Mrtvou ves, Anglické sonety, Lyrický zápisník, Evropské žalmy, Dům u tří houslí atd. K jeho nejznámějším prózám se řadí romány Píseň o lítosti, Kuropění, či Zátiší s houpacím koněm. Kromě nich uveřejnil i sbírky povídek nazvané Pátá čtvrť, Jeruzalémské povídky a útlou novelu Dvorní šašci. Poslední ze jmenovaných knih společně s Fischlovými Rozhovory s Janem Masarykem, které se dočkaly vydání v bývalém Československu až po roce 1989, přestože předtím vyšly třikrát v exilových nakladatelstvích a v roce 1968 z nich v rozhlase předčítal Jan Werich, se snad nejvíce zapsaly do povědomí našich čtenářů. V současné době pracuje Viktor Fischl také na knihách pro mládež, z nichž například Příběhy prodavače Ovadina vyšly i v naší republice. V blízké době by mu měla vyjít knížka portrétů významných osobností, se kterými měl ve svém bohatém životě možnost pracovat, nazvaná Setkání. V současnosti žije Viktor Fischl v Jeruzalémě.

časopis o cestování


ŽIDOVSKÝ SVĚT ženské konverze, která ovšem vyžaduje obřízku a další úkony. Harmonické spojení náboženského, národního a kulturního prvku charakterizuje podstatnou část židovských dějin. K určité změně však došlo v nové době v důsledku historických procesů souvisejících se židovskou emancipací, zvýšenou asimilací a postupující sekularizací, která zeslabovala sílu židovského náboženského Zákona. Judaismus se v moderní době rozčlenil na několik náboženských směrů, přičemž centrální autorita (podobná autoritě papeže v katolictví) neexistuje. Nejpřísnější je náboženská ortodoxie, která trvá na dodržování tradičního náboženského práva a s ním spojených náboženských předpisů. Její pojetí židovství je tradičně náboženské (či nábožensko-národní). Národní aspekt židovství zdůrazňují především stoupenci židovského národního hnutí – sionismu, který se uvnitř člení na nejrůznější směry, od náboženských k nenáboženským. Protože Stát Izrael chápe židovství především národně, rozšiřuje určitým způsobem pojem židovské identity pro své přistěhovalce. Sňatky jsou však v něm možné jen tradičně náboženské. Izraelská populace se člení na náboženskou a sekularizovanou, která ovšem ve své převážné většině respektuje základní náboženské tradice. Ke střetům ovšem, jak známo, dochází.

Kdo je vlastně Žid? Slovo Žid vzniklo ze jména Juda (Jeduha), což je název biblického kmene, který obýval Judeu. Obecnějším názvem byl Izrael, užívaný k označení celé biblické země všech hebrejských kmenů. Zároveň byl specifickým označením severního izraelského království, které se po smrti Šalamouna odtrhlo od jeho říše. V nové době se proto Židé nazývají také Izraelité. Název Izraelci se užívá pro občany Státu Izrael. Izraelsko-židovský národ vznikl v biblické době a jeho hlavním poutem bylo monoteistické náboženství zjevené Mojžíšovi na hoře Sinaj. To zůstalo také hlavním stmelovacím prvkem Židů po zániku judského státu a dalších židovských státních útvarů. V diaspoře se však Židé nerozplynuli, ale přetrvali díky spojovacímu náboženskému poutu (judaismu), díky specifické židovské kultuře a hebrejštině, která přetrvávala jako jazyk liturgický, literární a učenecký. V pojmu židovství jsou tak obsaženy tři roviny: náboženská, národní a kulturní. Židovská identita byla dána harmonickou syntézou těchto tří složek, čímž není řečeno, že v různých obdobích byly všechny tyto složky stejně silné. Rovněž to nevylučovalo určitý stupeň asimilace (někdy větší, někdy menší) s okolím. Podle tradičního židovského náboženského pojetí se člověk stává Židem dvojím způsobem: na základě svého narození ze židovské matky, a pak na základě nábo-

Tři základní aspekty židovství (náboženský, národní a kulturní) určují současné diskuse o židovské identitě usilující o to, aby se židovské pospolitosti mimo Izrael nerozplynuly beze zbytku, ale určitým způsobem dále přetrvávaly. Text: Prof. Vladimír Sadek Foto: Karel Cudlín

Dodatek editora: Protože zakladatelé nového státu usilovali nejen o etnicky, ale i o nábožensky homogenní strukturu obyvatelstva, došel v roce 1970 Kneset k dodnes platnému kompromisu: Židy jsou ti, „kdo se narodili židovské matce nebo přestoupili k židovství a nejsou příslušníky žádné jiné církve“. Jen ti mají právo na přistěhování do Izraele. Židovství je nejstarším ze tří monoteistických náboženství. Jeho základem je Tóra (Pět knih Mojžíšových) a Talmud („ústní zákon“), sbírka základní literatury judaismu obsahující výklady Tóry a další tradici. Jeruzalémský Talmud byl uzavřen ve 4. století, babylonský kolem roku 500. Je sepsán v hebrejštině, jazyce semitského kmene Kenaanských, a zahrnuje dějiny židovského národa, zákon soužití a základy víry.

KOLUMBUS

34

Židovská kuchyně O tajích židovské kuchyně, tajemných rituálech přípravy „čistých“ – hebrejsky košer – jídel sice máme základní povědomost, ale ta se většinou omezuje na pouhý fakt, že židovská víra nedovoluje jíst všechno. Jídelní předpisy judaismu jsou však příliš složité na rozsah našeho časopisu, takže se zmíníme pouze o základních pravidlech. Charakter židovské kuchyně vychází z prastarých i novějších tradic, ale především náboženských ustanovení. Byl velice ovlivňován i specifickými podmínkami, poživatinami i kuchyněmi zemí, v nichž Židé našli svůj domov. Většina pokrmů v košer kuchyni má svůj tradiční původ především v předválečné střední a východní Evropě. Snad nejvíce se v židovské kuchyni projevuje vliv svátků, kdy se ke každému vaří zvláštní pokrm. Jídelníček židovské kuchyně se skládá především z masa hovězího, telecího, skopového, z vnitřností, ryb, drůbeže a vzácněji ze zvěřiny. Osobité je použití nekvašeného chleba – macesů – a svátečního pečiva barches. Charakteristický je také velký výběr pokrmů z brambor a luštěnin. A pro přípravu masitých pokrmů je jako základní omastek používáno husí sádlo, velmi často je využíván česnek. Do nádivek se také často přidávají rozinky, oříšky či mandle, ale i bílý pepř, cibule nebo kyselý citron. Tradice židovské kuchyně z náboženského hlediska Rozlišují se zvířata čistá a nečistá, a proto nevhodná k jídlu. Jedno ze základních nařízení říká, že potravu lze připravovat ze savců pouze z přežvýkavých sudokopytníků, jako jsou skot, ovce, kozy, buvoli, jeleni atd. Zajímavostí je, že košer není velbloud, ačkoli splňuje všechny podmínky. Z ptactva je možné konzumovat téměř vše, kromě orlů, supů a podobných dravých ptáků. Do košer potravy patří ty ryby, které mají šupiny a rozmnožují se jikrami: kapr, štika, okoun, cejn atd. Dalším základním a přísným ustanovením židovské kuchyně je rozdělení potravy masité, mléčné a pareve. Strava mléčná musí být striktně oddělena od stravy masité, a proto se v židovské kuchyni setkáváme s dvojím nádobím a rozdělenou výrobnou. Pareve potraviny, jako je ovoce, zelenina a vejce, jsou považovány za čisté a mohou být připravovány a konzumovány spolu s masitými i mléčnými pokrmy. Velmi důležitý je způsob usmrcování zvířat, které může provádět pouze šochet, který zvířeti jedním tahem nože rozřízne hltan a průdušnici. Potom zvíře pověsí hlavou dolů, aby co nejrychleji vykrvácelo. Dále se zkoumají vnitřní orgány a v případě, že je zvíře naprosto zdravé, může být použito k dalšímu zpracování. Tuto porážku smějí vykonávat pouze speciálně školení lidé, kteří mají specifické odborné znalosti. Text: Michal Günsberger

časopis o cestování


Krupnik

Tradiční nápoje

4 porce: 3 rajčata, 2 cibule, hrst fazolí (bílých i barevných), hrst krup, 4 hříbky nebo žampiony, 1 velká mrkev, 10 cl smetany, olej, hladká mouka, kopr, petrželová nať, česnek, majoránka, sůl

Vážení milovníci dobrého vína,

Kroupy a fazole předem uvařte doměkka. Na oleji osmahněte do růžova pokrájenou cibuli, přidejte na jemné nudličky nakrájenou mrkev a hříbky, osmahněte a zaprašte moukou. Zalijte vodou, přidejte smetanu, kroupy, fazole a povařte. Polévku dochuťte koprem, česnekem, petrželovou natí, majoránkou a solí. Těsně před stažením z ohně přidejte spařená a oloupaná rajčata.

máme tu čest představit vám první košer víno té nejvyšší kvality z moravských vinohradů. Po více než dvousetleté absenci výroby košer vín na území současné České republiky, jsme se rozhodli položit základy nové tradice – Baron Aaron Günsberger. Toto jméno je synonymem pro spojení tisícileté tradice rituální výroby košer vín se současnou nejmodernější technologií. Za pomoci předních vinařských odborníků jsme vybrali hrozny a ty pod dohledem renomovaného rabína Samuela Mardochaje Abramsona přeměnili do lahodného moku. Věříme, že ve společnosti našich vín prožijete příjemné chvíle se svými nejbližšími nebo završíte úspěšné obchodní jednání. V současné době vám můžeme nabídnout následující druhy košer vín: Baron Aaron Günsberger ’98 Veltlínské zelené (oblast Rakvice, vinice Nová Hora, Česká republika) – vysoká reduktivnost technologie udržuje jemně květnatou až medovou vůni, svěžest v chuti s příjemnou mandlovou hořčinkou. Baron Aaron Günsberger ’98 Frankovka (oblast Mutěnice – Čejč, Česká republika) – příjemná vůně švestkové pecky až vyzrálých plodů červených jeřabin společně s výraznou kořenitostí a pepřovitostí dávají vínu potřebnou ohnivost, ale i samet a originalitu.

MENU

Gefilte fish 4 porce: 1 středně velký kapr, 1 velká mrkev, 1 vejce, strouhanka, 1 cibule, cukr, jablkový křen, vlašské ořechy, citronová šťáva, ocet, sůl, vařená červená řepa Kapra opatrně stáhněte z kůže, ze které si vytvořte kapsu. Maso umelte s cibulí a mrkví, přidejte vejce, sůl, cukr, ocet, citronovou šťávu, mleté vlašské ořechy a podle potřeby zahustěte strouhankou. Směs promíchejte, naplňte jí kapsu z kapří kůže a v troubě mírně podlitou upečte. Podávejte s jablkovým křenem a vařenou červenou řepou.

Kachní stehna v šouletu 4 porce: 4 kachní stehna, 2 hrsti fazolí, 2 hrsti krup, 2 cibule, česnek, sůl, pepř Kroupy a fazole uvařte do poloměkka, sceďte a dejte do vymaštěného pekáče na pokrájenou cibuli a česnek. Přidejte osolená a opepřená kachní stehna, vložte do trouby a pozvolna upečte do měkka.

Připraveno ve spolupráci s restaurací KING SOLOMON

KOLUMBUS

35

časopis o cestování


ZDRAVÍ

Ráj Mrtvého moře Kdokoli se vydá do Izraele, měl by do svého programu zahrnout Mrtvé moře a přesvědčit se na vlastní oči, že zeměpisci ani lékaři nelžou. Mrtvé moře je opravdu mrtvé, a mnoha nemocným lidem přitom dává živou vodu.

K

oncentrace solí a minerálů vymýtila v Mrtvém moři veškerý život. Mrtvo je i v okolí vodní hladiny, obklopené nehostinnou pouští. A ačkoliv od severu na jih přesně v půli protíná moře dělicí čára s Jordánskem, pokračování neklidné izraelské hranice s arabským světem, místní obyvatelé nepamatují, že by se zde někdy válčilo. Zatímco běžnému turistovi stačí uprostřed impozantní pouště dva dny, aby měl touhu jet dál, lidé se zdravotními problémy vyhledávají toto místo nejméně na 14 či 21 dnů. Zdejší prostředí s vodou plnou minerálů, sluncem bez škodlivého záření a s ovzduším bohatým na kyslík se totiž osvědčilo při léčbě mnoha kožních, revmatických chorob a dýchacích onemocnění. Zejména nemocní lupénkou neboli psoriázou mluví o Mrtvém moři jako o zázraku a nejefektivnějších lázních světa. Mrtvé moře je balzámem na bolavou duši. V podstatě není mořem, ale jezerem obklopeným pouští. Jeho vznik je vysvětlován tak, že se pohybem pevninských ker postupně oddělilo od Rudého moře. Tři sta třicet slunečných dnů během roku, průměrné denní teploty 30 až 33 stupňů a minimální přítok vody (z řeky Jordánu), způsobují, že se Mrtvé moře silně odpařuje. S třiceti

procenty solí a nejrůznějších minerálů je desetkrát slanější a desetkrát hustší než Středozemní moře a leží také o 400 m níže. Je jedním z nejvýznamnějších míst pro výrobu bromu. To ostatně pocítí po chvíli pobytu každý sám na sobě, protože vysoká koncentrace bromu ve vzduchu jej uvrhne do příjemného, lehce mámivého opojení, jež působí jako balzám na bolavou duši. Lupénka je postrachem kožních lékařů na celém světě. Onemocnění údajně nevyléčitelné, ovšem jeho projevy se dají správnou léčbou potlačit na naprosté minimum. Na léčení psoriatiků vydávají naše pojišťovny ročně značné částky, avšak bez trvalejšího efektu. Jedna naděje tu však přece jen zůstává. Do oázy lázeňského střediska Ein Bokek u Mrtvého moře v Izraeli jezdí nemocní trpící kožními chorobami KOLUMBUS

36

snad z celého světa. Přesolená a jinými minerály doslova „nacpaná“ průzračná modrá hladina Mrtvého moře funguje jako stoprocentní „zabiják“ nemocné kůže. Voda spolu s klimatickými podmínkami regionu Mrtvého moře dělá s lupénkou a s dalšími chorobami kůže, jako jsou vitiligo, akné a další, opravdové zázraky. Vynikající léčebné účinky vody Mrtvého moře násobené mořským bahnem, nádherným sluncem a nadprůměrným množstvím kyslíku (o 10 % více než jinde v Izraeli) rovněž blahodárně působí při léčení svalových, kloubních a dýchacích obtíží. V zázračném Mrtvém moři nežije jediný živočich, neroste jediná tráva a prakticky vůbec se v něm nedá plavat. Zato vcelku pohodlně si v něm můžete přečíst knihu či noviny vleže na zádech. Léčebné účinky Mrtvého moře daly v Ein Bokeku příčinu ke vzniku celé řady moderních i luxusních hotelů a léčebných zařízení. Hotely poskytují svým hostům nejen plné pohodlí, ale i výborné stravování odpovídající danému klimatu a indikovaným zdravotním potížím. Jsou vybaveny sprchami, sladkovodními bazény, fitness centry, na plážích je k dispozici černé léčivé bahno, kterým se natírají nejen choří, ale i mladé

PŘÍRODNÍ KOSMETIKA

BAHNO, SŮL, VODU Z MRTVÉHO MOŘE do lékáren a OD Kotva dodává

MALKI Katalog zdarma na tel./fax: 02/20 51 72 02 časopis o cestování


krasavice, aby byly ještě krásnější. Vždyť blahodárné účinky Mrtvého moře a jeho bahna poznala již Kleopatra, která kvůli kráse trávila mnohé dny svého života právě u Mrtvého moře. A tak není žádným divem, naopak velmi přirozeným jevem, že se kosmetický průmysl, vyrostlý na ingrediencích z Mrtvého moře, ve svých prospektech k řadě krémů, vodiček, mýdel, šamponů a jiných zkrášlovadel odvolává právě na Kleopatru. Jestli to byly přísady z Mrtvého moře, které činily Kleopatru tak žádoucí, mohou dnes naše dámy vyzkoušet samy. I na našem trhu jsou tyto výrobky snadno k dostání. Voda Mrtvého moře, bahenní zábaly, případně sirné koupele, za kterými sem jezdí pacienti snad ze všech kontinentů, i spousta tepla jsou nejúčinnějšími pomocníky v boji proti revmatismu. Jak víme ze zeměpisu, Mrtvé moře je nejníže položeným místem světa, to znamená místem s nejvyšším možným tlakem. Revmatikům totiž nesvědčí nízký atmosférický tlak. Nebe zde je téměř celý rok bez mraků a sluneční záři se můžete oddávat beze strachu z ozonové díry a nebezpečných alfa paprsků. Výpary z moře, přesycené solí, jodem a dalšími stopovými prvky, pohlcují mikroskopický prach a tvoří tak filtr, který zachycuje 85 % škodlivého záření. Mlha je okem neviditel-

ná, ale je tu a ochraňuje před rakovinou kůže líp než nejfiltrovatější krémy, aniž sluníčku brání opálit vás do bronzova. Ještě několik slov ke kožním onemocněním. Statistiky zdejších dermatologických klinik nás informují, že např. z 3000 sledovaných pacientů německé kliniky po absolvování léčebného pobytu u Mrtvého moře, 20 % z nich odjelo s úplně čistou hladkou kůží bez jakýchkoli problémů, u ostatních došlo k velmi podstatnému zlepšení a zásadnímu potlačení nepříjemných projevů. Mrtvé moře utlumuje onemocnění u každého a těm, kterým se problémy s odstupem času vrátí, ale již v daleko omezenější míře, se vyplácí přijíždět znovu. Pobyt u Mrtvého moře a hledání zdraví má bohužel pro české zájemce jeden negativní rys – je drahý. Poměrně vysoká cena je dána tím, že Izrael si je vědom unikátnosti Mrtvého moře a jeho blahodárných účinků, které nemají ve světě obdoby, což se samozřejmě promítá do cenových nároků. V případě naší země je dále nutno vzít na vědomí, že požadovaná cena je ovlivňována i devizovým vztahem koruny k dolaru a že české zdravotní pojišťovny dosud, až na malé výjimky, nejsou ochotny alespoň částečně na léčbu u Mrtvého moře přispívat, považujíce ji za nadstandard. V tomto směKOLUMBUS

37

ru mají k této problematice zcela jiný přístup např. rakouské a německé zdravotní pojišťovny, které zkalkulovaly a porovnaly výši nákladů vynakládaných na léčbu v domácích podmínkách s poskytováním případně jen částečného příspěvku na léčbu psoriatiků u Mrtvého moře. Fenoménem Mrtvého moře je VODA– VZDUCH–SLUNCE, které léčí nejen tělesné schránky, ale i duše. V biblické krajině v sousedství Davidovy oázy a Herodovy pouštní pevnosti pod přísným pohledem v soli zkamenělé Lotovy ženy snad nelze ani jinak, než zapomenout na pomíjivé světské malichernosti a v plné míře se oddat využívání hojnosti přírodních blahodárných darů této krajiny. Skupinové zájezdy provázené lékařem začínají v druhé polovině března a končí v polovině listopadu. Individuální zájezdy nemají doprovod lékaře. Relaxační zájezdy (slunce již nemá léčebnou intenzitu) – druhá polovina listopadu až únor. Tři zdravotní pojišťovny hradí 50 % léčebných výloh – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, Vojenská zdravotní pojišťovna. Připraveno ve spolupráci s CK ARSTOUR, www.tv-wb.cz/arstour

časopis o cestování


Z DĚJIN CESTOVÁNÍ

Putování do Svaté země Každoročně jezdí stovky našich lidí do Izraele, nejen aby objevovaly krásy nám dlouho zapovězené země, ale aby též navštívily biblická místa. Let do Tel Avivu dnes trvá několik málo hodin a již si ani neuvědomujeme, že by se do Svaté země mohlo také putovat jinak. A přesto Svatá země a město Božího hrobu – Jeruzalém – byly cílem cest prvních českých poutníků. Písemně je doloženo, že již od jedenáctého století putovali Češi k Božímu hrobu pěšky, na koních i oslech. O něco později začali používat i lodí, což uspořilo hodně času, pokud ovšem nebyla loď přepadena piráty či Turky, kteří Jeruzalém dlouhou dobu ovládali.

Herefordská kruhová mapa (13.–14. století)

Letošní Svatý rok 2000 jistě přiláká do Izraele k Božímu hrobu mnoho našich novodobých poutníků. A právě těm jsou určeny následující řádky o těch prvních, kteří Svatou zemi navštívili.

byla vlastně první českou cestovatelkou, o které existují záznamy, a do Svaté země se vypravila poté, co zemřel její muž a jediný syn Šebíř. Cestu šťastně přestála a vrátila se domů.

Nedávno jsem listoval jednou starou knihou, kde jsem se dočetl, že na mapách světa z jedenáctého století našeho letopočtu je středem světa právě Svatá země a město Jeruzalém. To samé město bylo i středem kruhové mapy Herefordské ze 13.–14. století. Svatá země, kde se narodil Spasitel, byla v křesťanském světě považována za střed Země.

Již zmíněný Jindřich Zdík putoval do Svaté země dokonce dvakrát. Po návratu z první cesty se stal biskupem olomouckým a v této hodnosti putoval do Svaté země znovu v roce 1137 spolu se sázavským opatem Silvestrem a šlechticem Boleslavem. Pokračovatelé Kosmovi dále zmiňují již jenom cestu syna knížete Bořivoje II. Spytihněva, který putoval do Jeruzaléma v roce 1141.

Známá Kosmova kronika píše o prvním z českých poutníků – pražském kanovníkovi řečeném Osel, který již před rokem 1092 šel přes Uhry do Jeruzaléma. V roce 1095 vyzval papež Urban II. křesťany, aby osvobodili Kristův hrob od Turků. Výzva byla povelem ke zformování křížových výprav, z nichž první v letech 1096–1099 skončila úspěšně dobytím Jeruzaléma. Ve výpravě byli tehdy bojovní rytíři z Normandie, Anglie a Nizozemí. Ke křížové výpravě se cestou přidalo i mnoho prostých poutníků, kteří byli příkladem zejména šlechticům v různých zemích, mimo jiné i v Čechách. Kosmova kronika také hovoří o županu – kmetovi Vznatovi, který do Svaté země putoval roku 1121, dále o čtyřech šlechticích, jimiž byli Jindřich Zdík, Dlúhomil, Humprecht a Gilbert roku 1124 a kmet Heřman a Lutobor. Roku 1130 putoval do Svaté země pražský biskup Menhart s dobrodějkou kláštera sázavského Přibyslavou. Tato česká šlechtična

Když byla Palestina ve dvanáctém století znovu ohrožena Turky, vedlo to v roce 1146 k vyslání druhé křížové výpravy. Té se tentokrát zúčastnil i český kníže Vladislav II. se svým bratrem Jindřichem, bratrancem Spytihněvem a dalšími šlechtici. České vojsko táhlo přes Rakousy, Uhry a Balkán do Cařihradu a přes Bospor na pokraj Malé Asie k Dorylaeu, odkud se bez úspěchu a po velkých ztrátách vrátilo přes Černé moře, Kyjev a Krakov. I třetí křížové výpravy konané v letech 1189–1192 se zúčastnilo několik českých šlechticů vedených Přemyslovcem Děpoltem II., který však během obléhání Akkonu zemřel na mor. Masovější byla cesta mnicha Egidia (1205) a župana Markvalda, kteří vedli do Svaté země šestadvacet českých poutníků (1250). Po téměř stoleté pauze byl dalším cestovatelem šlechtic Dobeš z Bechyně, který s sebou vezl skupinu třiceti poutníků (1354), KOLUMBUS

38

a Dětřich, minorita z Jindřichova Hradce, se šesti poutníky. Roku 1403 putoval k Božímu hrobu i známý přítel Mistra Jana Husa Jeroným Pražský, 1428–1430 mnich Jan Jeroným, 1450 kališník Jindřich ze Stráže a 1462 pan Kuješ Dvořecký z Olbramovic. Před rokem 1477 se vydal na svoji pouť kališnický kněz Martin Křivoústý Bakalář, který, jak se zdá, byl prvním, kdo popsal svoji cestu do Palestiny v malé knížce. Víme tak, že jeho cesta vedla přes Benátky, Anconu, Francavillu, Ortonu, Vieste, Monopoli, Brindisi, dále pak přes Lecce, Otranto, Tarent, ostrov Korfu, Modon, Krétu, Famagustu na Kypru, syrské Tripoli, Damašek a dále do Jeruzaléma a Jericha. Cestu zpět podnikl přes Ramu, Jaffu, Kypr, Rhodos, Krétu a Dalmácii. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic navštívil Svatou zemi v letech 1490–91 při své cestě po Středomoří. I on svoji cestu popsal, ale jeho cestopis zvaný Hodoeporicon se nezachoval. O Bohuslavu Hasištejnském se však dochovala informace, že byl prvním Čechem, který vlastnil globus. Bohuslavův bratr Jan Hasištejnský z Lobkovic, český šlechtic a diplomat, rovněž navštívil Svatou zemi. Bylo to roku 1493 a zachoval se i opis jeho knihy nazvané „Od vysoce urozeného pana Jana z Lobkovic a na Hasištejně s tovaryšem svým vysoce urozeným pánem panem Jetřichem z Gutštejna do Jeruzaléma k svatýmu hrobu Pána Ježíše Krista, Spasitele našeho, léta 1493 začatý a šťastně vykonaný putování…“ Martin Kabátník, český měšťan a člen jednoty bratrské, byl dalším spisovatelem, který putoval do Svaté země – tentokrát po souši – spolu s dalšími třemi bratry. Putovali přes Krakov, Lvov a Suceavu

časopis o cestování


v dnešním Rumunsku a dorazili do Cařihradu, kde se jejich cesta rozdělila a pouze Kabátník pokračoval dál přes Bospor, Bursu, Ankaru, Kayseri, Halab, Homs a Damašek do Jeruzaléma, kde strávil tři týdny. Navštívil i ostatní biblická místa – Betlém, Olivetskou horu a Kalvárii. Z Jeruzaléma pak pokračoval do Egypta a stejnou cestou se vrátil domů. Cestu podnikl v letech 1491–92. Nedlouho před smrtí napsal Kabátník svůj cestopis nazvaný „Martina Kabátníka cesta z Čech do Jeruzaléma a Kaira“. Kniha byla mnohokráte vydána a často citována i dalšími cestovateli, jako byli Oldřich Prefát z Vlkanova nebo Kryštof Harant z Polžic.

své knize dodal: „Ne nadarmo říkají Vlaši, že kdo chce k Božímu hrobu do země Svaté jeti, potřebí jemu, aby s sebau vzal pytlíček dukátuov a dobrý pytel trpělivosti.“ Kniha vyšla tiskem až sedmnáct let po návratu Prefáta z Palestiny. Má krásný název „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestyny, tj. do krajiny někdy Židovské, země Svaté, do města Jeruzaléma k Božímu hrobu, kteraužto cestu s pomocí Pána Boha všemohúcího šťastně vykonal Voldřich Prefát z Vlkanova léta Páně MDXLVI“. Posledním cestujícím spisovatelem, o němž se zmíníme, je pan Kryštof Harant z Polžic. Ten se vypravil do Svaté země spolu s panem Heřmanem Černínem z Chudenic v březnu 1598. Po návratu pak roku 1608 vydal svůj dvoudílný cestopis, který nazval „Putování aneb cesta z království Českého do města Benátek a odtud po moři do země Svaté, země Judské a dále do Aegypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinaj a sv. Kateřiny pusté v Arabii ležící“.

Vysoce ceněný cestopis pak napsal Voldřich Prefát z Vlkanova, který se roku 1546 vydal na cestu do Palestiny. Až do Benátek jel na koni. Poté nasedl na loď jménem Liona a plul se zastávkami na ostrově Korfu, Zakynthos, Kréta, Kypr a po pěti týdnech přistál v Jaffě. Odtud putoval s ostatními poutníky na oslech přes Ramlu do Jeruzaléma. Bydlel v klášteře na hoře Sión. Navštívil také Betlém, Olivetskou horu, viděl řeku Jordán, Mrtvé moře, Jericho a Hebron. Cesta zpět byla dobrodružná, protože loď byla přepadena tureckými galérami, žádajícími výkupné. Zajímavé je, že Prefát také uveřejnil, kolik ho cesta stála – bylo to 100 uherských zlatých. K tomu ve

Tato kniha sice není příliš přehledná, ale dostalo se jí dosud největšího počtu vydání. Dokonce i dnes je možno ji vypůjčit v knihovně. Podle knihy Josefa Kunského – Čeští cestovatelé zpracoval: Jan Lajka Foto: Embassy of Israel, Prague

poušť Judská poušť

Galilejská krajina KOLUMBUS

39

časopis o cestování


neobyčejná rady namísta cesty

Droga zvaná Rudé moře Nahoře: nejjižnější cíp Sinajského poloostrova ­­– chráněná oblast Ras Muhammad Vlevo: vzácná krokodýlí ryba; dole: jedovatý perutín ohnivý. Vpravo: napoleonská ryba velikosti člověka; dole: barevné klipky

Kolumbus

40

magazín současného cestování


Sinajský poloostrov, z větší části pokrytý pouští a horami, tvoří pevninský most mezi Afrikou a Asií, používaný již od dob faraonů armádami a kupci. Rozkládá se mezi Suezským průplavem a izraelskou hranicí od Středozemního k Rudému moři. Rudé moře hýří pod hladinou jinde nevídaným množstvím ryb a korálů překrásných barev a tvarů.

O

pouštíme klidný přístav plavými zvuky vzduchu unikajícího z dýchacích automatik. Mrtvé moře a po několika Středozemní moře V podobě hřibovitých bublin pomalu stoupá vzhůru, jako něja-ké stech metrech naše podivné medúzy. Opatrně proplouváme skalními jeskyňkami plloď nabírá na rychSuezský průplav nými drobného rybího potěru a jen z dálky sledujeme jedovatého Izrael losti. Hladina se perutína ohnivého, který patří mezi podmořské klenoty. Díky před její přídí třpysvým jedovatým ostnům je však postrachem nejen potápěčů. Zato Egypt tí jako barevná drobné pestré rybičky – klipky si lze prohlédnout doslova z očí Suez sklíčka kaleidoskodo očí. Jak úžasné jsou tvary různých druhů korálů a hub rostouSINAJ pu a téměř hmatacích na mořské stěně padající kamsi do bezedných hlubin. telně je cítit příslib Jordánsko Odtamtud náhle vyplouvá i tolik hledaná krokodýlí ryba. Bohužel dobrodružství. se čas našeho výstupu přiblížil a je třeba pomýšlet na návrat. Ejlat Monotónní zvuk moCestou vzhůru potkáváme též napoleonskou rybu – obra velikosti toru koketuje s kolédospělého člověka, který je největším překvapením dnešního ponobavým rytmem vlnek ru. A právě taková tajemství, jež skrývají hlubiny Rudého moře, Saúdská a navozuje poklidnou Arábie nutí všechny „zasvěcené“ vracet se tam znovu a znovu. uspávací atmosféru. To Text a foto: Vladimír Tůma už kapitán spouští kotvu nad korálovým rifem u skály přezdívané „Žraločí observatoř“ v chráněné oblasti Ras Muhammad. Co nového Ras Muhammad a nepředvídatelného nás tam dole v modré hlubině dnes potká? Objevíme konečně vzácnou krokodýlí Rudé moře rybu, po které tak dlouho pátráme? A co žraloci? Naposledy kontrolujeme potápěčskou výzbroj a podvědomě si opakujeme zásady pobytu pod vodou. Je nutné chovat se jako na návštěvě, aby ti, co přijdou po nás, nenašli už jen „mrtvé“ moře. S tímto předsevzetím padáme kotoulem pozpátku do vody. Přestože nahoře praží slunce, ve dvaceti metrech pod hladinou se rozprostírá temný chladivý tichý svět. Plašíme jeho obyvatele chra-

Uprostřed: „Žraločí observatoř“. Vpravo: tajemný vrak Dole: různobarevné mořské korály a houby


Prodloužený víkend Pozvánka do sportovního a kulturního centra Liberce

Jizerské hory Areál plaveckého stadionu najdete v sousedství centrálního parkoviště 5 min. od radnice. Srdcem areálu je kromě vlastního 50 m bazénu s dvojicí skokanských věží kondiční i posilovací centrum „WELLNESS“, kde školený cvičitel sestaví váš plán cvičení, doplňkových aktivit, eventuálně doporučí změnu životního stylu. V ceně vstupného jsou kromě toboganu, páry, divokého potoka s vířivkou pod širým nebem i dvě vířivky u dětského bazénu a skokanské věže. Po aktivním cvičení je příjemný pobyt v sauně, parní komoře, v soláriu nebo na masáži. R-Klub – relaxační nadstavba – uzavřená místnost nabízí vířivku, saunu, masážní sprchu, vodní lůžko, bazének a solárium – ideální pro nekonvenční obchodní jednání, rodinné oslavy...

Pro milovníky lyžování na Ještědském masivu je v provozu 9 vleků, občerstvení i ubytování. Jsou tu terény pro začátečníky i pokročilé a pro náročné jezdí vlek F10 při osvětlení a na stříkaném sněhu po celou sezonu až do 20 h., ostatní vleky jsou v provozu od 9 do 16 (17) h.

Srdečně Vás zveme: přijďte k nám vyzkoušet aktivní formu odpočinku od rána do večera po celý rok! JEŠTĚDSKÁ SPORTOVNÍ, s. r. o. – sportovní areál, bazén Tržní náměstí 1338, 460 01 Liberec Tel.: 048/510 30 10, fax: 048/510 28 40

Zimní Jizerské hory – krajina ze zlatokopeckých románů Jacka Londona, daleké pláně zasypané metry sněhu, údolí s hustým smrčím, ponuré žulové skály, zamrzlá přehradní jezera, led a bílá krása. Ticho pod modrou oblohou. Jen tu a tam prosviští vymrzlým zimním královstvím po zledovatělé stopě lyžař na ušlechtilých a štíhlých běžeckých lyžích.

J

izerské hory se svojí náhorní plošinou jsou pravým rájem běžeckého lyžování. V podhorských střediscích – Liberci a Jablonci nad Nisou – je běhání na lyžích patrně nejoblíbenějším zimním sportem. Jezdí zde všichni: pestrobarevní sportovci, vousatí důchodci, předškolní děti i staré panny, občas lze zahlédnout, jak podél stopy běží za svým pánem i chundelatý pes.

Národní přírodní rezervace „Čihadla“

Nejslavnějším běžkařským střediskem je horská obec Bedřichov, kterou s Jabloncem i Libercem spojuje v zimě poměrně častá autobusová doprava ČSAD. Možným spojením je i liberecký autobus MHD č. 18 a 19, který však jezdí jen do podhorského Rudolfova, odkud je nutno jít ještě 20 minut pěšky na začátek upravených běžeckých tratí. V Bedřichově jsou rozsáhlá parkoviště, avšak v zimních měsících bývají obvykle plná. Pro sportovce i úplné lyžařské začátečníky je ideální Jizerská magistrála pro lyžařskou turistiku – téměř 80 kilometrů značených a upravených stop i „bruslařských“ pruhů, na každé křižovatce je navíc umístěna přehledná mapa všech tras. V případě jakéhokoli nebezpečí či potíží je dobré kontaktovat Horskou službu Jizerské hory (0428/38 00 73, 048/271 06 07). Nejoblíbenější trasou jizerskohorských běžkařů je červeně značená stopa vedoucí z Bedřichova přes sklářskou samotu Kristiánov (romantický horský hřbitůvek) Kolumbus

42

a větrem vyfoukané hřebeny do osady Jizerka, ležící nedaleko rozsáhlých rašelinišť při česko-polské hranici. Jizerka je prastará obec dřevorubců a sklářů, náplavy zdejšího Safírového potůčku byly za časů Rudolfa II. vyhlášeným nalezištěm safírů. Dnes je Jizerka vyhledávána především pro svůj unikátní vzhled připomínající v mnohém ještě staré dobré časy konce 19. století. K občerstvení i ubytování zde slouží četné hostince a penziony (Pyramida, Pešákovna, Stará celnice). Vyhlášená je jízdárna s restaurací – Stará sklárna. Na této trase lze navštívit i jednu z nejromantičtějších lyžařských hospod umístěnou v dřevěném zámečku zbylém po zru- šené sklárně v horské samotě na Nové Louce. Před roubeným objektem z počátku 19. století jsou každý den v závějích zapíchané lyže a hůlky, zatímco jejich majitelé se uvnitř před další cestou ohřívají grogem u kachlových kamen. Text: Marek Řeháček Foto: Jan Pikous

časopis o cestování



PRODLOUŽENÝ VÍKEND

Slovenské lázně lákají Cestovní kancelář PRESSBURG představila novinku na trhu cestovního ruchu. Je jí první katalog pobytů ve slovenských lázeňských a rekondičních zařízeních. Využila několikaletých zkušeností i neustále stoupajícího zájmu o tzv. zdravotní dovolenou.

N

a Slovensku najdete na 1300 minerálních pramenů. Třiadvacet z nich je využíváno ve slovenských lázních jako základ léčebné a rehabilitační terapie. Zlepšení svého stavu tady docilují stovky klientů s nemocemi pohybového aparátu, dýchacích cest, látkové výměny a dalšími onemocněními.

Lázeňské komplexy jsou dobře vybaveny a poskytují kvalitní stravovací i ubytovací služby. Velkou předností návštěvy slovenských lázní jsou kvalitní přírodní zdroje – minerální prameny, zásoby léčivého bahna, výtečné klima i procedury spojené s velkou profesionalitou zdravotního personálu. Vše doplňují moderní sportovní zařízení – bazény, fitness centra, sauny, tenisové kurty i upravené lesoparky pro aktivní hosty.

jsou onemocnění a neduhy, na které nacházíme v Čechách jen stěží přírodní prostředky takové kvality jako na Slovensku. Celkový pohled na Trenčianské Teplice Nutno dodat, že léčivé a termální prameny nejsou jen výsadou lázeňských procedur. Mnoho koupališť ve městech s tradicí lázeňství využívá tyto prameny pro veřejnost (Piešťany, Trenčianské Teplice, Turčianské Teplice, Liptovský Ján, Vyšné Ružbachy, …), a tak plavání jen umocňuje léčebný program. V katalogu vám nabízíme třináct míst, ze kterých můžete vybírat. Dovolte nám blíže představit dvě z nich: v Trenčianských Teplicích Léčebné procedury v Trenčianských

lázní. Lázně mají moderní ubytovací domy Victoris a Central (z r. 1992) a jsou zaměřeny především na léčbu kožních onemocnění. Minerální voda obsahuje cca 600 mg sirovodíku a zařazuje se mezi nejkoncentrovanější sirné vody v Evropě. Velmi cenné je i sirné bahno. Jejich znakem je přímý průnik přes kůži, kde příznivě ovlivňují procesy v organismu. Smrdáky najdete v blízkosti českých hranic, poblíž města Senica. v Piešťanech Kolonádní most v Piešťanech

Slovenské lázně dávají pacientům jistotu věhlasné tradice a zároveň nádech zahraniční dovolené, protože mnoho lidí zde za dob samostatných států ještě nebylo. Velkou devizou je především dobrá domluva s ošetřujícím personálem (i jazykově zdatným jedincům se těžko vyjadřují různé neduhy anglicky) a neméně důležitá je možnost rychlého návratu po vlastní ose. Cenové relace jsou příznivé v každém období a otevírají slovenská lázeňská zařízení, kolonády i koncerty širokému okruhu lidí toužících po zdravotní dovolené a kvalitním odpočinku.

V zimě sjezdové i běžecké lyžování, v létě koupání ve zdejším termálním koupališti, jízdy po Dunajci, sochařské sympozium, kulturní a historické památky. To nabízejí lázně Vyšné Ružbachy obklopené přírodou Spišské Magury. Prameny, jež jsou základem zdejší léčby, jsou známy od roku 1549. Jejich účinnost a povzbudivé klima jsou využívány pro léčbu mnoha chorob. Využívají se účinky balneoterapie, fyzioterapie, rehabilitace i psychoterapie.

Po poradě se svým lékařem volí lidé zařízení podle svého naturelu, peněženky i indikací. I když v České i ve Slovenské republice patří lázeňství k „rodinnému stříbru“,

Za svůj název vděčí charakteristickému zápachu z minerálních sirovodíkových pramenů, které vyvěrají na území dnešních

Vyšné Ružbachy

Smrdáky

KOLUMBUS

44

„Čeští pacienti se vracejí,“ konstatují lékaři a ředitelé při našich setkáních shodně. „A jsou pro nás vítanou a dobrou klientelou. Známe jejich problémy a rozumíme jim,“ dodávají. Ať si vyberete světoznámé Piešťany nebo komfortní hotel s rehabilitační linkou, nebudete litovat. Minuly doby nevraživosti, dnes je každý host na prvním místě. „Vitajte na Slovensku!“ Text: Jitka Ivanová Foto: CK Pressburg

PR

Katalog vám rádi na požádání zdarma zašleme: CK Pressburg, s. r. o. Železniční 4, 772 11 Olomouc tel.: 068/531 38 08, fax: 068/531 44 80 e-mail: Pressburg@stbk.mcs.cz.

časopis o cestování



PRODLOUŽENÝ VÍKEND

Židovské město v Boskovicích v Boskovicích stojí za návštěvu v kteroukoli roční dobu Poté, co byli Židé vypovězeni z moravských královských měst, nalezli pochopení – motivované zejména ekonomicky – u tehdy tolerantnějšího šlechtického stavu a mohli se usadit v Boskovicích. Židovské ghetto, které vyrostlo ve stísněném prostoru mezi tehdejším křesťanským jádrem města a dnešním podzámčím, se pak na dlouhá staletí stalo významným faktorem rozvoje Boskovic. Dnešní židovská čtvrť patří mezi nejrozsáhlejší a nejzachovalejší památkově chráněné urbanistické celky na Moravě.

N

směr Svitavy Svitavy směr ejvětšího rozkvětu osvobození dosáhlo boskovické se jich vráOlešnice Vodní nádrž židovské město přibližně tilo jen Rudka a štít Vodní nádrž Boskovice Detail typický pro současné ghetto – litinové lampy a štít Boskovice v polovině minulého stočtrnáct. synagogy maior (1999) směr směr letí. V té době zde mělo Období Prostějov Prostějov Kunštát domovské právo na dva tisímavostí. Například to, že v objektu zdejší po druhé světové válce Boskovice ce Židů a ve stísněných podčajovny byla objevena rituální lázeň mikve. se na tváři židovské Sloupsko-šošůvské mínkách se krčilo více než sto čtvrti podepsalo velkou Součástí trasy bohužel není jeden z nejzachojeskyně domů. Omezené prostorové moždevastací. Za své vzalo valejších židovských hřbitovů v zemi. Ten toj. Balcarka nosti – plocha daná ghettu se nena šedesát domů, řada Macocha tiž leží asi osm set metrů za hranicemi ghetta. mohla zvětšovat a parcely se tak Punkevní j. z nich chráněných, noSkalní mlýn Stejně jako synagoga však není běžně přídrolily na menší celky – a členitý Blansko vá bytová výstavba se Kateřinská j. stupný. Případnou návštěvu obou objektů si terén na úpatí hradního kopce dazakousla právě do nejvšak lze domluvit v muzeu nebo v informačly vzniknout křivolakým uličkám půvabnějších zákoutí. ním středisku, kde je možné si na procházku a půvabným propletencům. Obrat k lepšímu nastal až židovským městem najmout i průvodce. Každé místečko muselo být maxipo roce 1989, i když někteText: Jitka Melkusová Brno málně využito, proto vznikly různě ré počiny nejsou zrovna nejFoto: Josef Bednář a Jitka Melkusová propojené domy, ponejvíce dvoupodzdařilejší – kamennou dlažbu lažní s podsklepením, často se spoa kočičí hlavy na některých míslečnými vchody nebo naopak vstupy ze tech nahradila betonová zámková Nabídka pro leden a únor dvou ulic do různých pater. Častým jevem dlažba, do koloritu čtvrtě nezapadají mnozde bylo takzvané kondominium, tedy verhé novostavby. Prohlédly zejména fasády, – Muzeum Boskovicka: stálé expozice – Cechy na tikální nebo horizontální rozdělení domu generální opravou prochází historicky cenBoskovicku, Pravěk Boskovické brázdy, Lovecké mezi několik vlastníků, což dodnes způsoná synagoga maior. zbraně. Samostatné expozice – Židovské město buje problémy při majetkových převodech. v Boskovicích, Muzeum zemědělských strojů Přesto se toho v boskovické židovské čtvrti – Arboretum Šmelcovna Současný architektonický ráz židovské čtvrti zachovalo tolik, že to vydá na slušnou pro– Moravský kras: propast Macocha, Punkevní jeskyně, je určen pozdně klasicistní, empírovou přecházku. Ghettem se dá toulat, z každého od února přístupné i Sloupsko-šošůvské jeskyně, stavbou po rozsáhlém ničivém požáru v roce koutu dýchá historie a od letoška vede jeho Kateřinská jeskyně, Balcarka (15–20 km) 1823. Emancipace po roce 1848 změnila žiulicemi naučná cesta nazvaná Památky ži– Pískovcové jeskyně Blanických rytířů v Rudce (15 km) dovskou čtvrť v politicky samostatné městečdovského města v Boskovicích. Z tabulek – Modrotisková dílna manželů Danzingerových ko s vlastním starostou, policií i hasičským po trase a z tištěného průvodce, který je za v Olešnici – tradiční výroba modrotisku (20 km) sborem. Zejména movitější obyvatelé se však pár korun k dostání v muzeu či v informač– procházky v blízkém okolí Boskovic, možnost výletů začali stěhovat do křesťanské části Boskovic ním středisku, se turista dozví mnoho zajípo turistických cestách, v případě sněhu na běžkách nebo do větších měst – mi– návštěva stylové restaurace Makkabi v židovském mo hranice ghetta žil před městě nebo literární čajovny Hermanna Ungara druhou světovou válkou i poslední boskovický rabín. Folklor – Horácký bál, Boskovice, 22. ledna Židé si po náboženské – Kořenecký bál, Kořenec (15 km), 5. února stránce svůj svéráz pone– ostatke (fašank, masopust) – Okrouhlá (8 km), chávali, v občanském životě 6. března však zcela asimilovali s okolím. Politicky samostatná žiInformace dovská obec pak byla v roce – Informační středisko Boskovice, tel./fax: 0501/45 32 53 1919 sloučena s městem. e-mail: informace@boskovice.cz Konečnou tragédií pro zdej– iCentrum BB, centrála cestovního ruchu pro okres ší židovské obyvatelstvo byBlansko, 0501/45 41 63, 45 39 74 Synagoga maior – představení Zimní atmosféra vv bývalém bývalém žila 15. 3. 1942 deportace do e-mail: regnov@mtw.cz tradičních židovských tanců židovském ghettu dovském ghettu terezínského tábora. Po

KOLUMBUS

46

časopis o cestování


TELEVIZNÍ PROGRAM

Extrémní sporty, Propady půdy, Kapustňáci (4/13), 24. 1. (15.00), 27. 1. (23.00), 30. 1. (9.00) Tornáda, Největší socha na Zemi, Želva zelenavá (5/13), 31. 1. (15.00) Modré mořské snění Poučný a zábavný pořad, ve kterém jsou obsažena fakta, historické skutečnosti, dobrodružství. Představuje osobnosti z oblasti sportu, umění, politiky a zábavy i odborníky, kteří pravidelně poskytují rady ve všech oblastech činností spojených s vodou. Každá epizoda je věnována jiné lokalitě a je rozdělena do tří nebo čtyř krátkých příběhů. Podíváme se například do Austrálie a na Nový Zéland, do Středozemí, Evropy a Velké Británie, Kanady, USA, Afriky a Jižní Ameriky. (15/26) 11. 1. (1.30), 14. 1. (18.30), 15. 1. (10.30) (16/26) 18. 1. (1.30), 21. 1. (18.30), 22. 1. (10.30) (17/26) 25. 1. (1.30), 28. 1. (18.30), 29. 1. (10.30) Sportovní safari

Cesty

Výlety za dobrodružstvím

Pokud toužíte po neobvyklém cestování, naladili jste si správný kanál. Náš program vás pobaví a příjemně vás naladí. Každý díl se zaměřuje na jednu zemi nebo region a snaží se vám ji přiblížit, aniž by vás moc poučoval.

Guatemala – tajemství starých Mayů (15/26), 11. 1. (1.00), 14. 1. (18.00), 15. 1. (10.00) Tyrolské léto (16/26), 18. 1. (1.00), 21. 1. (18.00), 22. 1. (10.00) Džungle a řeky Kostariky (17/26), 25. 1. (1.00), 28. 1. (18.00), 29. 1. (10.00)

Ostrovy Vanuatu a Nový Zéland (2/26), 12. 1. (23.00), 13. 1. (10.00), 16. 1. (15.05) Anglická hrabství (3/26), 19. 1. (23.00), 20. 1. (10.00), 23. 1. (15.00) Ticino a Vídeň (4/26), 26. 1. (23.00), 27. 1. (10.00), 30. 1. (15.00) O původu věcí Zajímají vás běžné věci v našem životě? Chcete se dozvědět více o světě, ve kterém žijeme, a o tom, proč děláme to, co děláme? Série dokumentů vás zavede na Aljašku, do Skotska a na další zajímavá místa naší zeměkoule a seznámí vás s jejich historií, folklorem a kulturními tradicemi. Ostrovy Abako (10/26), 18. 1. (16.35), 21. 1. (21.30), 22. 1. (12.30) Palm Beach County (11/26) , 25. 1. (16.30), 28. 1. (21.30), 29. 1. (12.30) Charleston (9/26), 11. 1. (16.35), 14. 1. (21.35), 15. 1. (12.30) Dovolená snů Jamajka (2/26), 11. 1. (20.30), 12. 1. (10.30), 15. 1. (16.30) Arizona (3/26), 18. 1. (20.30), 19. 1. (10.30), 22. 1. (16.30) Belize (4/26), 25. 1. (20.30), 26. 1. (10.30), 29. 1. (16.30) Seychely Naštěstí na světě stále existují ostrovy, které díky jejich izolovanosti obývá celá řada živočišných a rostlinných druhů jinak ohrožených vyhynutím. Díky našemu pořadu poznáte nejenom faunu a flóru na Seychelách, pohostinnost, dobrodružství, která zdejší kraj skýtá, i místa, která jsou obyčejně nepřístupná. Vítejte v ráji! Ostrov Mahé (část 1., 2/13), 11. 1. (8.30), 12. 1. (0.30), 15. 1. (21.30) Ostrov Praslin (část 1., 3/13), 18. 1. (8.30), 19. 1. (0.30), 22. 1. (21.30) Ostrov Praslin (část 2., 4/13), 25. 1. (8.30), 26. 1. (0.30), 29. 1. (21.30)

Není co skrývat – Plavky Tento pořad vykresluje vývoj plavek od viktoriánských, sahajících od krku po kolena, až k módě bikin v padesátých letech. Ve dvacátém století se plavky staly symbolem reklamy, filmového průmyslu a volného času. Plavky – symbol 20. století, 10. 1. (20.00), 11. 1. (12.00), 15. 1. (15.00) Floyd na víně Champagne (8/8), 10. 1. (12.00), 13. 1. (16.00), 16. 1. (18.00) Labužník na toulkách – Cestování za francouzskou gastronomií (15/26) – 10. 1. (14.00), 14. 1. (17.00), 15. 1. (19.00) (16/26) – 17. 1. (14.00), 21. 1. (17.00), 22. 1. (19.00) (17/26) – 24. 1. (14.00), 28. 1. (17.00), 29. 1. (19.00) (18/26) – 31. 1. (14.00) Čaj o páté Dávná tradice odpoledního čaje – co vlastně všechno obnáší? Kde se ještě udržuje? V kterou denní dobu se podává čaj v různých oblastech? S mlékem nebo bez? Podává se občerstvení – a jaké? Na všechny tyto otázky vám odpoví dokumentární film „Čaj o páté“, v němž se podíváte do nejrůznějších míst, jako jsou čajovny, hotely, zahrady i slavný Orient Express, a seznámíte se s odpoledním čajem ve všech jeho podobách. 27. 1. (20.00), 28. 1. (11.00), 30. 1. (17.00) Svět divů Živé světlo, Sochy ze sněhu a ledu, Červi (2/13), 10. 1. (15.00), 13. 1. (23.00), 16. 1. (9.00) Hurikány, Sépie, Festival draků (3/13) , 17. 1. (15.00), 20. 1. (22:55), 23. 1. (9.00) KOLUMBUS

47

Sportovní safari je seriál plný akce, dobrodružství a kultury – a především je pro každého. Není to ukázka elitního umění a nesahá do extrémů – je to pobyt venku, na zdravém vzduchu. Je nabitý energií a je osvěžující! Je to něco jako: „Vstaňte z křesla a dejte se do pohybu!!!“ Jezero Garda, Itálie (2/13), 12. 1. (23.30), 13. 1. (10.30), 16. 1. (15.35) Ostrovy Turks a Caicos, Karibské moře (3/13), 19. 1. (23.30), 20. 1. (10.30), 23. 1. (15.30) Jezero Tahoe, Kalifornie (4/13), 26. 1. (23.30), 27. 1. (10.30), 30. 1. (15.30) Maximální dobrodružství Francouzský objevitel Nicholas Hulot cestuje do nezmapovaných oblastí způsobem, jakým to před ním ještě nikdo nezkoušel. Hulot má bohaté zkušenosti s létáním balonem, na rogalu, zkušenosti s paraglidingem, hydroplánem, džípy a ponorkami. Používá speciální kamery, které natáčejí tyto akce ze všech úhlů. Nicolas bere diváky na neobyčejná dobrodružství po celém světě, létá ve Španělsku na rogalu ve společnosti supů, spouští se do nejhlubších jeskyní na světě v Mexiku, dělá zkušebního pilota ruského Suchoj 27. V Austrálii objeví velkého velrybího žraloka a plave s ním. Trénuje s astronauty ve stavu beztíže. Hulot slézá Eiffelovu věž ve Francii a loví s Kazachy a jejich orly. Nicolas prožívá ještě mnohá další dobrodružství, kterých se můžete zúčastnit i vy. (15/26) 10. 1. (21.00), 14. 1. (0.00), 16. 1. (10.00) (16/26) 17. 1. (21.00), 23. 1. (10.00), 21. 1. (0.00) (17/26) 24. 1. (21.00), 28. 1. (0.00), 30. 1. (10.00) (18/26) 31. 1. (21.00) Země konfliktů – Ortodoxní židé Tento pořad vás zavede přímo do středu izraelské společnosti. Umožní vám nahlédnout do její zvláštní vrstvy – mezi uzavřenou komunitu extremistických Židů, těch, kteří se silně stavějí proti televizi. 10. 1. (11.00), 12. 1. (16.00), 16. 1. (21.00) Vlaky mezi nebem a zemí Bernina Express ve Švýcarsku (2/4), 11. 1. (20.00), 12. 1. (10.00), 15. 1. (16.00) El Expresso Del Sur v Bolívii (3/4), 18. 1. (20.00), 19. 1. (10.00), 22. 1. (16.00) El Inti v Peru (4/4), 25. 1. (20.00), 26. 1. (10.00), 29. 1. (16.00)

časopis o cestování


RECENZE INFORMACE Turistické servery Österreich Werbung www.austria-tourism.at zprávy rakouského informačního centra v češtině, informace o lyžování, dopravě a dovolené v Rakousku Serviceline www.serviceline.tirol.at informace o lavinovém nebezpečí v Tyrolsku, o dopravě, počasí a stavu sněhu, navíc satelitní fotografie a aktuální pohledy webovou kamerou Val di Sole www.valdisole.net/Welcome_exp.html internetové stránky známého italského lyžařského střediska Ski in France www.skifrance.fr informace o lyžování ve Francii, popis jednotlivých lyžařských středisek, webové kamery Flat Earth www.picture-gallery.com databanka fotografií z různých zemí světa, část fotografií je určena k bezplatnému použití Unterwasserphoto www.unterwasserphoto.de záběry podmořského života na Maledivách, Fidži, v Polynésii a v Rudém moři Space shuttle photographs www.nasm.edu/ceps/RPIF/SSPR.html přes tři desítky fotografií pořízených americkými astronauty z raketoplánu, jedinečné fotografie ústí řek (Nil, Ganga, Volha), ostrovů (Tenerife, Seychely), pohoří (Alpy), moří (Černé moře), sopek (Etna), jezer (Titicaca), pohled na stanici Mir a další záběry z celého světa Escalator www.escalator.cz nový český vyhledávač www stránek o turistice Webové kamery www.travelchannel.de/magazin/webcams/ pohledy webovou kamerou na různá místa po celém světě Text: Jozef Petro, GLOBUS-ONLINE

Internet, knihy, průvodci Poznáváme USA – Havajské ostrovy

jakým směrem a jak daleko od H. Brodu se obec nachází. Informace o službách a turistických zajímavostech je poskytnuta formou srozumitelných ikonek a zkratek. Poslední stránky knížky obsahují zdařilé barevné fotografie včetně leteckých záběrů jednotlivých obcí a památek. Je to malá a milá knížka velké použitelnosti.

Napsal Jindřich Bradáč, vydal DATASAT 1999. Pan Bradáč již vydal několik sympatických průvodců po různých částech USA (viz naše recenze Kalifornie, Kolumbus č. 2/1999). Metoda zpracování je stejná: jak jsem cestoval já, co se mi přihodilo, kolik co stálo, co mě překvapilo atd. Krátce – čtivá, vysoce obsažná a praktická knížka.

Písecké ulice Napsali Lubor Ludvík a PhDr. Jiří Prášek, vydal J&M Písek 1998. Patří do kategorie knížek psaných s láskou. Je obdivuhodné, co se všechno člověk dozví o Písku a jeho ulicích. Nejde jenom o vyjmenování všech ulic ve městě, ale dozvíte se mnoho z historie jednotlivých domů, rodů apod. Ani jsem netušil, kdo všechno z našich slavných českých osobností pochází z Písku. Kniha je doplněna městským plánem, rejstříkem, seznamem názvů ulic, které byly změněny, a dále bohatým seznamem literatury.

Havlíčkobrodsko Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím Zpracoval kolektiv šesti autorů, vydalo SURSUM 1999. Knížka kapesního formátu unikátní tím, že velmi zajímavě, leč stručně, popisuje snad všechny obce na Havlíčkobrodsku, počínaje městem Havlíčkův Brod s 24 572 obyvateli a konče obcí Kvasetice, která má obyvatel pouhých sedm. U každého profilu je malá mapka, ukazující umístění obce od Havlíčkova Brodu, dále následuje základní informace o počtu obyvatel, nadmořské výšce, ze kterého roku pochází první písemná zpráva o obci,

Island, Grónsko, Faerské ostrovy Napsal MUDr. Jaroslav Kalivoda, pro okruh svých zákazníků a příznivců vydala cestovní kancelář KIWI, Praha 1999.

Jak cestují Židé? Na první pohled se zdá, že je to hloupá otázka – přece cestují jako každý jiný. Není to však zcela pravda. Přišel jsem na to, když jsem našel prospekt hotelu sloužícího výhradně židovským turistům. Věřící Židé uvítají i na cestách, mají-li například košer stravu, mohou si dojít do synagogy či navštívit místa, kde zahynuli jejich předkové. Na internetu je k nalezení několik cestovních kanceláří, které pořádají cesty po starých židovských hřbitovech, židovských památnících, bývalých koncentračních táborech apod. Jiné kanceláře nabízejí seznamovací cesty pro mladé Židy, nabízejí spolucestující pro židovské turisty, některé kanceláře zařizují výměnné dovolené v domácnostech židovských rodin v různých zemích světa. Jak jsem se dočetl, je zde i velká nabídka knih - židovských průvodců po mnoha zemích světa. Jsem rád, že na internetu nechybí ani zajímavé stránky ze židovské Prahy, Terezína a dalších míst spojených s židovským odkazem.

Protože náboženství omezuje některé aktivity v průběhu židovských svátků, je dokonce na internetu poradna pro cestující Židy. Těm, kteří nevědí, jak si počínat na cestách a při tom být v souladu s náboženstvím, dává rady vždy některý z rabínů. Mimochodem jen na portálu Alta Vista jsem našel pod heslem Jewish Travel 718 odkazů, další stovky lze nalézt na známém portálu Yahoo, a to již nehovořím o dvanácti izraelských národních portálech, na nichž lze najít opravdu všechno, avšak ponejvíce v hebrejštině. Velká pozornost je na internetu věnována i návštěvníkům Izraele ze zahraničí. Najdete dokonalé průvodce po všech historických památkách Izraele, užitečné informace seznamující se specifiky země apod. Domnívám se, že tuto informaci uvítají nejen naši židovští čtenáři, ale všichni, kteří mají internet a zajímá je kultura a zvyky židovských občanů. (JLA)

Útlá, jednoduchá, nenápadná brožurka vydaná známou cestovní kanceláří nahrazuje kvalitou textu náročné drahé zahraniční průvodce. Zdá se mi, že obsahuje maximum informací, které potřebuje český turista pro svoje cesty na Island a do dvou součástí Dánského království – Faerských ostrovů a Grónska. Text je doplněn i jednoduchými černobílými mapkami zemí, které jsou jedinou ilustrací. Pokud vám jde o kvalitní a praktickou informaci na cesty v kapesním formátu, splní tato brožurka vaše přání.

New York – společník cestovatele Z anglického originálu New York (Dorling Kindersley Limited, London 1997) přeložili Lenka Svobodová a Josef Koval, vydalo nakladatelství IKAR Praha, a. s., v roce 1999. Na obalu knížky je skromně napsáno, že je to ilustrovaný průvodce, se kterým nezabloudíte. Řekl bych, že je to velmi pravdivé. V knize totiž najdete prakticky vše, velmi přehledně a logicky uspořádané. Kromě plánů a mapek je zde i rejstřík ulic, návod, jak se v ulicích orientovat atd. Jsou zde i stručné dějiny města, pak tzv. letmý pohled na New York – něco o slavných občanech tohoto úžasného města, najdete i mapku okolí centrálního parku s vyznačením, ve kterém domě například bydlel John Lennon, Sarah Bernhardtová a jiné osobnosti. Dále se můžete dočíst zajímavé informace o tom, co a v kterém měsíci, se v New Yorku děje, jaké slavnosti můžete očekávat, kdy jsou jaké svátky, jaký je průměrný sluneční svit apod. V další části najdete detailní informace o jednotlivých částech New Yorku, tipy na procházky městem, pasáž o tom, kde je nejlépe strávit večer, kde se najíst, na obrázcích uvidíte i jak které jídlo vypadá. Průvodce vám nabídne i informace na téma divadlo a tanec, knihy, hudebniny, výběr hotelů, móda a módní doplňky, umění, starožitnosti. Dozvíte se také, kde a kdy se můžete zúčastnit bohoslužeb jednotlivých církví. Kniha New York – to je 432 stran nabitých informacemi, které musí uspokojit každého návštěvníka tohoto světového velkoměsta. Text: Jan Lajka

KOLUMBUS

48

časopis o cestování


rady doporučujete na cesty

Kolumbus

49

čmaasgoapziísn os oc u e sč taos vnáénhío c e s t o v á n í


KALENDÁŘ

Leden–únor 2000

Zahraničí

Kultura: Barcelona 25. 11. 1999 až 30. 1. 2000, Věk klášterů, Museum d´Historia de Catalunya, Palau de Mar, otevřeno denně kromě pondělí 10 do 19 h, v neděli pouze do 14.30 h, Výstava o pyrenejských klášterech a životě v nich kolem roku 1000 Do 30. 1. 2000, Picasso a krajina, Museum Picasso, otevřeno denně kromě pondělí 10–20 h, v neděli pouze do 15 h. Celkem přes 200 děl mistra, z čehož 117 tvoří olejomalby. Do 30. 1. 2000, Španělsko a Filipíny, Passeig de Santa Madrona a Parc de Montjuic. Vliv španělské kolonizace na původní kulturu Filipín. Do 30. 1. 2000, Klee, Tanguy a Miró, Fundació Joan Miró, otevřeno denně kromě pondělí 10–20 h, v neděli do 14.30 h. Krajina v pojetí tří významných abstraktních malířů.

Berlín Do 29. 1. 2000, Dvacáté století. Století umění v Německu. Altes Museum, Mitte/Neue Nationalgalerie, Hamburger Bahnhof, Tiergarten Řada výstav věnovaná současnému německému umění Každou sobotu a neděli od 11 do 17 h. Bleší trh Arena, Schlesische Strasse. Největší a nejznámější blešák v Berlíně. 4. 2. 2000, Sting – koncert, Velodrom, 20 h. 9.–20. 2. 2000, Berlinale, Potsdamer Platz, 50. Mezinárodní filmový festival.

Brusel Do 26. 3. 2000, Indiánské léto, Museé Cinquantenaire, otevřeno denně kromě pondělí 10 až 17 h, Dějiny a materiální kultura severoamerických Indiánů Do 30. 1. 2000, Belgické malířství v Ermitáži, Hotel Wielemans, otevřeno denně kromě pondělí. Belgické malířství 19. století ze sbírek petrohradské Ermitáže.

Florencie Do 13. 2. 2000, Edvard Munch, Palazzo Pitti, Sala Bianca. Výstava obrazů z Národní galerie v Oslu. Každé úterý 8–13 h, Mercato delle Cascine, Park delle Cascine, Viale Lincoln. Oblíbený úterní trh s ovocem, zeleninou a oblečením.

New York Do 23. 2. 2000, Propaganda a sny, International Center for Photography, 1130 Fifth Avenue a 94th Street, americká a ruská propagandistická fotografie 30. let.

Paříž 2. 1. 2000, Otevření Centre Georges Pompidou, otevřeno denně kromě pondělí 11 až 20 h. Po dvou letech bude znovuotevřeno známé kulturní centrum uprostřed Paříže v Rue Beaubourg. Knihovna bude otevřena pondělí – pátek 12 až 21 h, sobota, neděle 11 až 22 h, muzea od 11 až 21 h, zavírací den celého komplexu v úterý, vstup 30 FRF. 12. 1.–10. 4. 2000, Čas, Centre Georges Pompidou, otevřeno denně kromě pondělí 11 až 20 h, vstup 50 FRF. Úvodní výstava Pompidouova centra je věnovaná Času a jeho různým aspektům. Do 30. 1. 2000, Matisse a Maroko, Institut du Monde Arabe, otevřeno denně kromě pondělí 10 až 18 h, vstup 45 FRF. Malby a kresby inspirované dvěma pobyty v Maroku. říjen 1999 až 27. 2. 2000, Fauvismus, Museé d´Art

Česká republika

Moderne de la Ville de Paris, otevřeno úterý až pátek 10–17.45 h, sobota, neděle 10–18.45 h, zavřeno v pondělí, vstup 35 FRF. Výstava obrazů Matisse, Braquea, Vlamincka, Dufyho a dalších fauvistů, hit zimní kulturní sezony v Paříži.

Kultura: Divadlo 13. 1.–15. 10. 2000, Tanec, tanec 2000, Národní přehlídka scénického tance, Klubcentrum, Dělnická 1405, 562 01 Ústí nad Orlicí, tel.: 0465/52 10 47 od 20. 1. 2000, FEBIOFEST 2000, Filmový festival, FEBIO, s. r. o., Praha, Růžová 13, 110 00 Praha 1, tel.: 02/24 21 42 54 2. 2.–6. 2. 2000, TRIALOG 2000, Mezinárodní festival činoherních divadel, Národní divadlo v Brně, Dvořákova 11, 657 70 Brno 21. 2.–24. 2. 2000, Vysočinská buchta, Přehlídka divadelních představení pro děti a mládež, Kulturní dům Bystřice nad Pernštejnem, Luční 764, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, tel.: 0505/26 26, 0505/55 07 47, Miloslav Kolář únor 2000, Galakoncert k 70. výročí úmrtí Emy Destinnové, Praha – Evropské město kultury roku 2000, o. p. s., nám. Republiky 5, 110 00 Praha 1, tel.: 02/22 00 23 83, e-mail: praha2000@obecni-dum.cz

Řím 24. 12. 1999, Otevření Svaté brány, Otevřením Svaté brány v bazilice sv. Petra ve Vatikánu zahájil papež Svatý rok, který potrvá až do konce roku 2000. 22. 12. 1999–1. 2. 2000, Goetheho kresby, Casa di Goethe, Via del Corso 18, otevřeno denně kromě úterý od 10 do 18 h, vstup 5000 ITL. Výstava asi 2000 kreseb, které známý německý spisovatel získal v průběhu svých italských cest. Do 1. 2. 2000, Umělci Goethemu – Cesta do Itálie, Palazzo delle Esposizioni, otevřeno denně kromě úterý od 10 do 21 h, vstup 15 000 ITL. Výstava současných italských a německých umělců, jejímž tématem je Goetheho cesta do Itálie. Do 26. 2. 2000, Poutě, Museo di Palazzo Venezia, Výstava o dějinách poutí a náboženských shromáždění v období od 4. až 14. století. Do 28. 2. 2000, Gotické umění v Katalánsku, Palazzo Ruspoli, Via del Corso 418. Dějiny gotického umění a architektury.

Výstavy 16. 12. 1999 až 28. 2. 2000, Jiří Kolář, Retrospektiva díla básníka a umělce, který proslavil koláž, Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, 170 00 Praha 7, tel.: 02/24 30 13 39, Mgr. Marie Zahrádková 5. 3. až 11. 3. 2000, Celostátní výstava poštovních známek, Výstava s mezinárodní účastí, Kongresové centrum na BVV, Brno, tel.: 05/41 15 85 04, p. Hvizd, p. Punčochář leden 2000, Piktorialismus v české fotografii, Výstava přinášející snímky např. J. Sudka či F. Drtikola, Praha – Evropské město kultury roku 2000, o. p. s., nám. Republiky 5, 110 00 Praha 1, tel.: 02/22 00 23 83, e-mail: praha2000@obecni-dum.cz

San Francisco 20. 11. 1999–13. 2. 2000, Bay Area Now 2 Yerba Buena Center for Arts, Mission Street 701. Multidisciplinární festival zahrnující všechny druhy umělecké činnosti.

Vídeň listopad 1999–28. 2. 2000, El Greco, Kunsthistorisches Museum. Výstava díla známého španělského malíře 12. 1.–30. 1. 2000, Holiday on Ice, Wiener Stadthalle, Vystoupení známé lední revue. Zdroj: www.globus-online.cz

Lyžování: 15.–16. 1. 2000, Wengen, Švýcarsko – Světový pohár mužů v lyžování, sjezd, slalom 15.–16. 1. 2000, Altenmarkt/Zauchensee, Rakousko – Světový pohár žen v lyžování, sjezd, Super-G 21.–23. 1. 2000, Kitzbühel, Rakousko – Světový pohár mužů v lyžování, sjezd, slalom, kombinace, Super-G 21.–23. 1. 2000, Cortina d'Ampezzo, Itálie – Světový pohár žen v lyžování, sjezd, Super-G, obří slalom 27.–30. 1. 2000, Fieberbrunn, Rakousko – Lord of the Boards, závody ve snowboardu 29.–30. 1. 2000, Garmisch Partenkirchen, Německo – Světový pohár mužů v lyžování, sjezd, Super-G 29.–30. 1. 2000, Zwiesel, Německo – Světový pohár žen v lyžování, obří slalom, slalom 28.–29. 1. 2000, Galtür, Rakousko – Snowboard Marathon trvající 24 h 5.–6. 2. 2000, Todtnau, Německo – Světový pohár mužů v lyžování, obří slalom, slalom 6.–12. 2. 2000, Salt Lake Deer, Snowbasin, USA - Světový pohár žen v lyžování, sjezd, slalom, Super-G, kombinace 12.–13. 2. 2000, St. Anton, Rakousko – Světový pohár mužů v lyžování, sjezd, Super G 19.–20. 2. 2000, Adelboden, Rakousko – Světový pohár mužů v lyžování, obří slalom, slalom 17.–20. 2. 2000, Are, Švédsko – Světový pohár žen v lyžování, sjezd, obří slalom, slalom 26.–28. 2. 2000, Innsbruck/Patscherkofel, Rakousko – Světový pohár žen v lyžování, sjezd, Super-G.

Masopust 19. 2. 2000, STAROČESKÝ MASOPUST, Folklorní slavnosti s průvodem masek; taneční veselice, Město Stochov, J. Šípka 486, 273 03 Stochov, tel.: 0312/65 13 55, e-mail: mu@orfinet.cz, Tomáš Baroch 4. 3. 2000, Masopust držíme, Tradiční masky, domácí zabíjačka, Regionální muzeum v Kolíně, Brandlova 35, 280 02 Kolín I, tel.: 0321/239 22 5. 3. 2000, Masopust, Tradiční průvod masek s tanečním veselím, Středisko místní kultury při Třebechovickém muzeu betlémů, Masarykovo náměstí 24, 503 46 Třebechovice pod Orebem, tel.: 049/559 26 77, pí Černá 7. 3. 2000, Masopustní taškařice, Pestrobarevný průvod masek, kulturní program s tancem, Znojemská beseda, náměstí T. G. Masaryka 22, 669 01 Znojmo, tel.: 0624/22 65 55 Zdroj: ČCCR

Zdroj: www.globus-online.cz

KOLUMBUS

50

Slalom, obří slalom, Ski Klub Ústí nad Orlicí, Zborovská 213, 562 06 Ústí nad Orlicí, tel.: 0465/52 12 02 5. 2. 2000, Mezinárodní závody v akrobatickém lyžování, Tělovýchovná jednota Bižuterie Jablonec nad Nisou, Pražská 20, 466 01 Jablonec nad Nisou, tel.: 0428/214 67, e-mail: ski@fws.cstv.cz 12. 2.–13. 2. 2000, 1000 lanových délek, 25. ročník veřejného lyžařského závodu, Boženy Němcové 28, 789 01 Zábřeh, tel.: 0648/226 47, ing. Otakar Srovnal. 27. 2. 2000, Jesenický lyžařský maraton, Březinova 9, 787 01 Šumperk, tel.: 0649/21 23 62, Hubert Uhlman 4. 3.–5. 3. 2000, Mezinárodní lyžařské závody, Free-style, Akrobatický sjezd na boulích, SKI Klub Lokomotiva Olomouc, třída Jiřího z Poděbrad 5, 772 00 Olomouc, tel.: 685/22 00 16, Rostislav Kuneta Zdroj: ČCCR

PŘESVĚDČTE SE Internetový server představuje katalog, jaký nenabízí hned tak nějaká cestovní kancelář. Příčin, pro které získal systém cestujeme.cz přední místo v oboru, je víc: především množství informací, např. stovky individuálních i skupinových zájezdů, last moment zájezdů či letenek. Dále informace před cestou, tipy a zajímavosti či vybavení a služby: půjčovny videotechniky, psí hotely pro dobu nepřítomnosti cestovatele, zabezpečení majetku, prodejny i půjčovny nejrůznějšího vybavení. Nabídky jsou navíc umístěny do konkurenčního prostředí stejných destinací. Dovolené jsou tu za rozdílné ceny – samozřejmě, podle úrovně služeb. Sezona zimních dovolených zdaleka nekončí, a už tu jsou lákavé tipy na dovolenou letní. Několik specializovaných cestovních kanceláří, největších ve svém oboru v ČR, prezentuje na serveru svoji kompletní celoroční nabídku. Kromě výběru dovolené, např. podle kritéria ceny, lze na stránkách cestujeme.cz i vyhrát. Zeměpisné kvizy, připravené ve spolupráci se zahraničními centrálami cestovního ruchu nabízejí každý měsíc možnost výhry. Výherci již odletěli do Španělska, do Tuniska, vánočním dárkem byla dovolená pro 2 dospělé a 2 děti v rakouských Alpách, silvestr se slavil v Paříži. V roce 2000 čekají Kanárské ostrovy, EXPO 2000 Hannover a další. Zavítejte! Text: Milan Mašík

Lyžování:

Vybrané veletrhy cestovního ruchu:

14. 1.–16. 1. 2000, Mezinárodní závody ve snowboardingu, Ski Klub Špindl, s. r. o., P. O. BOX 41, 543 51 Špindlerův Mlýn, tel.: 438/934 58 21. 1.–22. 1. 2000, Evropský pohár v akrobatickém lyžování, Ski Klub Špindl, s. r. o., 543 51 Špindlerův Mlýn 162, tel.: 02/42 22 79, e-mail: kamil.opletal@ea.mitsubishicorp.com 4. 2.–5. 2. 2000, Mezinárodní dětské závody,

GO 2000 Brno 13.–16. 1. FITUR Madrid 26.–30. 1. Holiday World Prague 10.–13. 2. BIT Milano 23.–27. 2. ITB Berlin 11.–15. 3. MITT Moscow 22.–25. 3. SMT Paris 23.–26. 3. ATM Dubai 2.–5. 5. ITA Hongkong 1.–3. 9. CIS Petersburg 4.–7. 10. ITME Chicago 10.–12. 10. PHILOXENIA Thessaloniki 2.–5. 11. WTM London 13.–16. 11.

časopis o cestování






Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.