MENDEL GREEN 2/2023

ČASOPIS MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ 2 /2023

MENDEL GREEN

VODA & SUCHO Milada Šťastná: Chybí nám povědomí, jak efektivně sdílet informace Modrozelená infrastruktura mění podobu moderních měst Sucho v číslech

Akademické stromolezecké závody (19. – 21. 5., Arboretum Křtiny)

MENDEL GREEN 2023/2 — úvodní slovo

MILÉ ČTENÁŘKY, MILÍ ČTENÁŘI, dostává se vám do ruky nové číslo našeho časopisu MENDEL GREEN. Letní období uběhlo jako voda, a právě problematice vody se v čísle věnujeme. A nejen z pohledu nutnosti změny našeho myšlení. Zadržení vody v krajině, její hospodárné a opakované využití, čistění odpadních vod, téma šedé vody, zajištění dostatku té pitné, voda v moderním urbanistickém prostoru, recirkulační systémy, akvaponické systémy, fenomén sucha jako projev klimatické změny. Nejen tato témata týkající se vody jsou součástí vědecké práce, výzkumných projektů i vzdělávání na naší univerzitě. S respektem k jejímu zaměření a poslání prochází téma vody napříč všemi fakultami.

Ale dovolte, abych jako rybář využil tohoto prostoru pro podporu vašeho zájmu o chov ryb a spotřebu rybího masa. Ryby bez vody (kromě několika málo výjimek) nemohou žít. Respektive bez „čisté“ vody. Uvozovky znamenají jen to, že co je čisté pro nás, nutně nemusí být čisté pro ryby a naopak. Od individuálního lovu ryb s pomocí harpuny či kostěného háčku jsme se posunuli k cílenému chovu ryb nejen v rybnících, ale dnes již i k chovu vycházejícímu z opakovaného využití vody (recirkulační systémy).

Chov ryb v rybnících je významně ovlivňován klimatickými podmínkami včetně srážkového úhrnu a jejich rozdělením v průběhu roku. Mění se kvalita vody v rybnících a rybáři musí respektovat i mimoprodukční funkce rybníků. Často je jim, pohříchu mnohdy neprávem, přisuzováno znečistění rybničních vod. Nicméně ryby v rybničním chovu využívají přirozenou produkci vodních ekosystémů, která je součástí oběhu živin, jež se do rybničního prostředí dostávají. I zde se rybáři snaží udržet vhodné podmínky pro život a chov ryb.

Na opačné straně je produkce ryb v recirkulačních systémech, které jsou modelem šetrného a efektivního využití vody. Součástí jsou zařízení na čištění a úpravu vody udržující optimální kvalitu vodního prostředí pro život ryb.

Moderní rybářství se tak stává modelovým systémem pro využívání vody, péči o její kvalitu a opakované využití. Bez toho by chov ryb nebyl možný. Zkusme tedy chvíli přemýšlet jako rybáři a naučme se opakovaně využívat tento vzácný dar nezbytný pro zachování života.

A jezte ryby, jsou zdravé. Pokud někoho zajímají mé preference, upřednostňuji kapra. Má nepřeberné množství kulinářských úprav a je produktem našeho tradičního rybníkářství. Ale nejčastěji konzumuji ryby z našich recirkulačních systémů, které jsou téměř celoročně na univerzitě nabízeny k prodeji.

Přeji vám krásné podzimní období.

Jan Mareš rektor

MENDEL GREEN Časopis Mendelovy univerzity v Brně

Obsah

Ročník 15 /číslo 2 / rok 2023 Vychází 3× ročně Vydává: Mendelova univerzita v Brně Zemědělská 1, 603 00 Brno

TÉMA / Chybí nám povědomí o tom, jak v Česku efektivně sdílet informace o udržitelném hospodaření s vodou ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

www.mendelu.cz Šéfredaktorka: Martina Šmídtová

TÉMA / Ochrana mokřadů je na některých lokalitách v Česku spíše hospicovou péčí ����������������������������������������������������������������������������������������������

Telefon: 545 135 010

TÉMA / Kvalitní půda a kvalitní zeleň měst jdou ruku v ruce ������������������������������

E‑mail: martina.smidtova@mendelu.cz Grafická úprava:

TÉMA / V univerzitních lesích vzniká živá laboratoř, stane se součástí evropské sítě „living labů“ ��������������������������������������������������������������

Kateřina Páleníková Tisk: Ing. Vladislav Pokorný – LITERA

TÉMA / Modrozelená infrastruktura mění podobu moderních měst ����������������������������������������������������������������������������������������������

BRNO Elektronická podoba:

KRÁTCE / Voda v krajině – centrum odborného vzdělávání, z.s. ����������������������

mendelgreen.mendelu.cz Redakční rada:

TÉMA / Studenti LDF se učí stanovit zdravotní stav stromů za pomoci moderních metod ����������������������������������������������������������������������������������������������

Ivana Chatrná (AF) Veronika Malá (FRRMS)

TÉMA / Sucho v číslech �������������������������������������������������������������������������������������������������������������

Jiří Skládanka (REK) Jiřina Studenková (REK) Věra Svobodová (ÚVIS) Pavlína Vodičková (ICV) Vaše připomínky, tipy a náměty posílejte na: redakcemg@mendelu.cz Uzávěrka tohoto čísla byla: 30. 6. 2023 Registrační č.: MK ČR E 18409 Tištěná verze: ISSN 2533-6517 Neprodejné!

ROZHOVOR / Dnes už to není o vědě, ale o vodě ���������������������������������������������������

13

9 13

14 16 19

20 22 24 26

TÉMA / Unikají nám širší souvislosti naší spotřeby vody �����������������������������������

Hana Martinková Kuchyňková (ZF) Monika Pevná (LDF)

4

26 Vlci už jsou na prostředí adaptovaní, ještě se my musíme adaptovat na to, že tu budou s námi ������������ FOTOREPORTÁŽ / Spoluprací ke zlepšení prostředí fakulty a jejího okolí ������������������������������������������������ ABSOLVENTI MENDELU / Konflikt na Ukrajině posunul klimatickou politiku EU o 15 let dopředu ������������������������������������������������������������������������������

29 32 34 37 39

ChatGPT totálně změnil pravidla hry ��������������������������������� Je libo obrázek generovaný AI? �������������������������������������������� STUDENTI / Nové aplikace a nástroje s AI využívá ke studiu více než polovina studentů.

Nejpopulárnější je ChatGPT �������������������������������������������������

40

STUDENTI / Útočník Holec: Hokej mi bude chybět, na kariéru v zemědělství se ale těším ���������� Studující, které nikdo nezkouší ������������������������������������������� Až se budoucnost zeptá… �����������������������������������������������������

42 44 48

42

TÉMA: VODA & SUCHO

Chybí nám povědomí o tom, jak v Česku efektivně sdílet informace o udržitelném hospodaření s vodou Sucho trápí obyvatele mnoha regionů po celém světě. V Česku zatím dopady klimatické změny příliš nepociťujeme, přesto bychom podle odborníků měli být na možný nedostatek vody do budoucna připraveni. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně v současnosti řeší několik mezinárodních i národních projektů, v rámci nichž se intenzivně věnují efektivnímu hospodaření s vodou i osvětě v této oblasti. O vodě, digitálních technologiích a vzdělávání nejmladších generací jsme si povídaly s Miladou Šťastnou, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: AVC MENDELU

4

Sucho se v posledních letech skloňuje ve veřejném prostoru stále častěji, a to nejen v období letních měsíců, ale prakticky celoročně. Letošek se nicméně, alespoň pocitově, zatím zdá být srážkově bohatý. Jak jsme na tom aktuálně v Česku se suchem?

dělat pro to, abychom si udrželi vodu na polích?

Výzkumy ukazují, že dopady změny

i velká zemědělská družstva přecházejí

klimatu se v každém regionu projevují

na udržitelnější způsob hospodaření.

odlišně. Vzhledem ke geografické-

V rámci takzvaného precizního ze-

mu umístění České republiky u nás tyto

mědělství využívají nové technologie,

dopady vnímáme nejčastěji v extrém-

například ty, které umožňují přesnější

ních podobách, ať už jde o záplavové

dávkování hnojiv, čímž se omezuje jejich

příhody v souvislosti s extrémními

možný nežádoucí průsak nebo smyv

srážkami, nebo naopak extrémní sucha.

do podzemních či povrchových vod.

Letos za sebou máme několik period,

U nás na ústavu se aktuálně věnujeme

kdy bylo srážek pocitově více, nicméně

například možnostem, jak znovu využít

záznamy jasně ukazují, že sucho tady

drenážní systémy, které se vyskytují

i přesto je. Průměrný roční úhrn srážek

na území Česka.

Existuje přístup, kterému říkáme agroekologický. Jde o soubor opatření, která vedou k udržitelnému zemědělskému hospodaření. V posledních letech vidíme, že stále více menších zemědělců začíná hospodařit ekologicky. Zároveň

zůstává dlouhodobě zhruba stejný, liší se ale rozložení a intenzita srážek v průběhu roku. Takže máte pravdu, že

Jak se dají už existující drenáže využít?

pocitově vnímáme, že na tom zatím

Drenáže historicky odváděly z pozemků

nejsme tak špatně, avšak je to teprve

vodu, a tím je zbavovaly vlhkosti. Pokud

začátek. Uvidíme, jak se letošní rok bude

bychom do stávajícího systému ale

dále vyvíjet.

vložili nějaký regulační prvek, jednoduše řečeno ventil, voda by se po dešti dala

V dlouhodobém horizontu mohou pomoci různá opatření, která zadržují vodu v krajině. U vás na ústavu se mimo jiné věnujete regulaci vody na zemědělsky využívaných plochách. Co se dá

v systému zadržet a my bychom byli schopní její odtok regulovat. Například pokud bychom nechali uzávěr zavřený, voda by zůstala v potrubí, do určité míry by mohla zpětně vzlínat a rostliny by si ji z půdy dokázaly brát delší dobu. To je však jen jedna z možností, metod k zadržení vody v krajině je celá řada.

„V Česku nám chybí zájem a možná i povědomí o tom, jak můžeme znovu efektivně využít pročištěnou odpadní vodu.“

5

TÉMA: VODA & SUCHO

S čím se dá ještě pracovat?

Uplatňují se například opatření typu minimalizace velkých zemědělských pozemků. Aktuálně u nás máme nastavených 30 hektarů, které by měly být maximem pro pěstování monokultury, ale také pro to, aby nedocházelo k vodním nebo větrným erozím. Mluví se i o využívání větších ploch trvalých travních porostů, které opět zamezují erozi a pomáhají nám zadržovat vláhu v půdě. Zmínit lze také obnovu mokřadních ploch a meandrů.

Nedostatek vody se však netýká jen zemědělského sektoru, přestože jej na Agronomické fakultě možná vnímáme nejsilněji.

V jakých oblastech podle vás čelíme nebo do budoucna budeme čelit největším výzvám?

Pokud se díváme na množství vody ve vztahu k dopadům změny klimatu, vnímáme, že vody je čím dál méně.

Potenciál vidím například ve využití vody, která přichází do čističek odpadních vod a po pročištění se zatím dále nepoužívá.

Přitom v jiných státech se dá opětovně využít například pro potřeby zemědělců.

V Izraeli jsou dokonce schopní vyčistit a upravit vodu tak, aby odpovídala kvalitě pitné vody.

To, že v Česku odpadní vodou v uvozovkách plýtváme, vnímáte jako problém technologický, nebo spíše legislativní?

Jako technologický problém to úplně nevidím, protože ty technologie už

hraje roli nechuť ke změně či opatrnost.

15 institucí z celkem 11 zemí. Téma

existují a leckde ve světě se používají.

Česká mentalita už je prostě taková. Dá

koordinují kolegové z MCAST na Maltě

V Česku nám spíše chybí zájem a možná

se však předpokládat, že do budoucna

(pozn. redakce: The Malta College of

i povědomí o tom, jak můžeme pro-

i nás okolnosti přinutí vodou více šetřit

Arts, Science & Technology), která je

čištěnou vodu znovu efektivně využít.

a opakovaně ji využívat.

suchem zasažena dlouhodobě. V rám-

Existuje sice směrnice pro využití čiš-

ci projektu máme několik dílčích cílů.

Jedním z těch hlavních je propojit

dou pracují, ne vždy plně důvěřují kvalitě

Rozšířit povědomí o současných možnostech hospodaření s vodou si klade za cíl také evropský projekt WATERLINE, na jehož řešení se s kolegy aktuálně podílíte. Co konkrétně je vaším cílem?

pročištěné vody, a to i přesto, že pro-

Do evropského projektu z programu

týkající se aktuálních řešení, nových

chází celou řadou rozborů, než je znovu

HORIZONT EVROPA grantové vý-

vypuštěna z čistírny ven. Zřejmě v tom

zvy WIDERA je včetně nás zapojeno

těných odpadních vod k závlahám, tyto normy ale nejsou bez další potřebné legislativy závazné. Použití i sebelépe vyčištěné odpadní vody na závlahu je tak stále vykládáno jako vypouštění do vod podzemních. Navíc lidé, kteří u nás s vo-

6

ve společnosti sektory, které spolu běžně příliš intenzivně nekomunikují, přestože by to bylo žádoucí. Vizí je, že díky projektu WATERLINE vzniknou v Evropě čtyři digitální centra, ve kterých se budou scházet informace

Náš projekt se zaměřuje na takzvanou digitální vodu. To znamená, že vedle komunikace s dílčími aktéry je naším cílem vytvořit mechanismy, prostřednictvím kterých bychom informace o vodě mohli jednoduchým způsobem sdílet napříč Evropou. V tom by nám měly pomoci digitální laboratoře, které vzniknou v daných digitálních centrech. Tyto laboratoře plánujeme vybavit technologiemi pro různé typy rozšířené reality. Mluvíme o realitě napodobené (emulated), rozšířené (augmented), asistované a také virtuální. Myšlenka je taková, že studenti v těchto digitálních laboratořích budou schopni komunikovat a sdílet informace s digitální laboratoří v jiném centru, budou se moci v rámci virtuální reality seznámit s jejím vybavením, účastnit se přednášek či seminářů, pracovat na společných projektech a rozšíří si tak znalosti a dovednosti díky různým digitálním modulům.

Představme si na okamžik, že jsem student, který vstoupí do digitální laboratoře na MENDELU. Co mě bude čekat za dveřmi?

Digitální laboratoř bude disponovat servery obrovských kapacit, brýlemi pro různé typy rozšířených realit a dalšími přístroji. Jejich koupi aktuálně řešíme, kolegy také čeká letní škola v anglickém Exeteru zaměřená na používání těchto technologií a trénink digitálních kompetencí. Jedním z cílů je, aby například vybavení, které máme my na MENDELU, Laboratoř s hydraulickým okruhem, výukovou technologií, kterou by vědci rádi převedli do systému digitální laboratoře.

technologií a příkladů dobré praxe, které

bylo možné převést do některé z rozšíse sektorem vzdělávacím. Ve spojení

řených realit a jeho fungování si mohli

budeme i s průmyslovou sférou, vlád-

vyzkoušet studenti na jiných univerzi-

ním sektorem a cílíme také na širokou

tách. Naopak naši studenti by si díky

veřejnost. Jeden digitální hub by měl

digitálním technologiím mohli vyzkou-

vzniknout u nás na MENDELU, další pak

šet projekty na přístrojích, které mají

na univerzitách u partnerů na Maltě,

jinde ve světě. Osobně v tom vidím

v Srbsku a Turecku.

velký benefit, protože každý z partnerů

přispějí ke vzdělávání v oblasti digitaliza-

je expertem na jinou oblast vodního

měla vznikat na půdě univerzit a vytvo-

Projekt WATERLINE podpořila Evropská unie částkou téměř 2 miliony eur. Vnímáte snahu evropských lídrů naslouchat vědeckým kapacitám při řešení dopadů klimatické změny?

řit tak společný Digital Water Campus.

V rámci Evropy je obecně vnímáno, že

vytvoření navazujícího magisterského

Přirozeně tedy budeme v kontaktu

chybí propojení mezi zmíněnými sektory.

studijního programu v oblasti digitální

ce vodního sektoru.

Na komunikaci s jakými sektory projekt cílí?

Centra, respektive digitální huby, by

hospodářství.

Studenti kterých programů budou mít příležitost digitální laboratoř využít?

Jedním z výstupů projektu by mělo být

7

TÉMA: VODA & SUCHO

vody, který by byl sdílený a mohli by

30 studentů ze čtyř evropských zemí.

se jí tak využije až 97 %. V izraelském

se do něj hlásit studenti v rámci celé

Celý týden se středoškoláci spolu s aka-

případě je ztráta kolem 3 až 5 % vody.

Evropy a možná i mimo ni. Digitální

demiky věnovali tématům z oblasti hos-

Pro srovnání, v některých evropských

laboratoře by tedy primárně využívali

podaření s vodou v krajině a zpracovávali

státech nám zbytečně odchází až 25 %

studenti tohoto nově akreditovaného

samostatné projekty, které následně

pitné vody, která se stále běžně používá

programu. Nicméně, naším cílem určitě

prezentovali před početným publikem.

i k užitkovým účelům. V tomto ohledu

je, aby technologie mohli v maximální

Tématu vody se pak věnuje také stu-

se máme co učit a právě přístup Izraele

míře používat i naši stávající studen-

dentská soutěž Stockholm Junior Water

k vodě mě osobně velmi inspiruje

ti. Například na Agronomické fakultě

Prize, jejíž národní kolo organizuje právě

a motivuje.

máme v rámci studijního programu

MENDELU. Ve spolupráci s naším part-

Agroekologie specializaci Voda v agro-

nerem, vzdělávací organizací Lipka, jsme

ekosystému, kde se využití této digitální

připravili mimo jiné krátký workshop

laboratoře vyloženě nabízí.

na téma příběh řeky. Příští rok bychom

Mluvíte o využití těchto technologií například i s firmami tady v Česku?

pak nejen tyto, ale i další aktivity rádi

Ano, snažíme se. Moje zkušenost je

rozšířili na žáky základních škol.

ale taková, že ne že by to lidé v Česku

Čekají vás teď v rámci projektu aktivity zaměřené i na ostatní sektory?

přímo nezajímalo, ale pořád u některých ještě panují obavy, zda se nám takové

například komunikace s průmyslovým

Z toho, co zaznělo, cítím, že velký důraz kladete právě na komunikaci se skupinami napříč společenským spektrem…

sektorem. Ukazuje se, že některé firmy

V rámci projektu WATERLINE plánuje-

není potřeba zabývat. Nejsem si ale jistá,

už využívají zajímavé digitální technolo-

me vytvořit úzkou pracovní skupinu se

že je to zrovna ten správný přístup. Jako

gie, o nichž my zatím nevíme. Například

zástupci různých zájmových skupin,

nejvíce problematický se však ukazuje

společnost Vodní díla – TBD, která se

průmyslu, vědecké oblasti, politické

přenos informací do politické sféry, a to

věnuje bezpečnosti vodních děl a prová-

sféry i široké veřejnosti. Naším cílem

především v oblasti zákonodárství. Rádi

dí monitoring přehrad, vyvinula digitální

je, aby tato skupina fungovala dlouho-

bychom proto otevřeli dialog a pomoh-

dvojče konkrétní přehrady. Veškeré

době a stala se součástí panevropské

li najít u kulatého stolu způsoby, jak

procesy, které se reálně dějí, jsou tak její

„community of practice“. Myslím, že je

zefektivnit řešení problémů týkajících se

zaměstnanci schopni přenést do počí-

naprosto zásadní, aby lidé ze všech čtyř

udržitelného využívání vody.

tačů a naopak různé situace si dopředu

zmíněných sektorů měli šanci dostat

nasimulovat. To je za mě krásný příklad

se k aktuálním a seriózním informacím.

něčeho, co by se do budoucna dalo

Věřím, že pokud se s nimi člověk setká,

využít nejen u přehrad, ale v jakémkoli

začne uvažovat nad tím, jak by s vodou

Co můžeme udělat pro to, abychom u nás s vodou hospodařili lépe?

sektoru. A co se týče veřejnosti, v tuto

mohl lépe hospodařit nejen na úrovni

Základem jsou podle mě vzdělání

chvíli je pro nás zásadní nastavit si

své vlastní domácnosti, ale i v oblasti

a informace. Pokud se už nejmenší děti

nějaký komunikační kanál, který bude

hospodaření s vodou v krajině. A to

začnou seznamovat s tím, jak je důležité

pro občany důvěryhodný a bude jim

je podle mě dobrý začátek. Je velmi

se o vodu starat a vodou šetřit, a poté

dostupný.

důležité nastavit správně tok informací

na střední škole pochopí další souvis-

tak, aby se o vodě mluvilo už s dětmi

losti, tak v dospělém věku už budou

Na veřejnost cílí i druhý mezinárodní projekt, kterému se u vás na ústavu věnujete. Co je jeho posláním?

v mateřských školách, ale zároveň aby

mít k vodě úplně jiný přístup, než měly

potřebná data získávali i odborníci napří-

generace před nimi. Všechny začátky

klad na ministerstvech a všechny sekto-

jsou těžké, vzpomeňte si, jak to bylo

ry spolu v této oblasti více komunikovaly

například s tříděním odpadu… Nicméně

Projekt PoVE Water Scale-Up vhodně

a spolupracovaly.

věřím, že pokud budeme o vodě více

V současnosti oslovujeme zástupce jednotlivých sfér a velmi inspirativní je

doplňuje projekt WATERLINE o další

zároveň ale připravujeme aktivity celoživotního vzdělávání pro odborníky z ob-

Nedávno jsem byla v Izraeli, a to je zrov-

lasti vodního hospodářství, intenzivně

na úžasný příklad země, která po staletí

pracujeme s veřejností a komunikujeme

trpí nedostatkem vody, ale dokázala

s politickou sférou. Například pro středo-

se k tomuto problému postavit čelem.

školáky jsme letos nachystali takzvané

Izraelci skvěle využívají technologie

Water Days, kterých se účastnilo přes

pro čištění a další úpravu vody, znovu

věnujeme především středním školám,

8

z pocitu, že se nás nedostatek vody zatím příliš netýká a že se tím v tuhle chvíli

mluvit a systematicky se v této proble-

Existuje nějaká země, kterou bychom se v oblasti vodního hospodářství mohli inspirovat?

stupně vzdělávání. V rámci projektu se

technologie vyplatí. Zřejmě to pramení

matice vzdělávat, budeme schopni ji i v našich podmínkách do budoucna využívat efektivně a bez zbytečných ztrát.

Ochrana mokřadů je na některých lokalitách v Česku spíše hospicovou péčí Mokřady plní mnoho užitečných funkcí v krajině.

Jako jedny z mála biotopů dokážou dlouhodobě vázat uhlík, zadržují vodu, umí zvedat vzdušnou vlhkost, přitahovat srážky, a tím zlepšovat celkové mikroklima oblasti. Přesto počty kvalitních mokřadních biotopů v Česku dlouhodobě klesají.

Na vině je především intenzifikace zemědělství ve druhé polovině dvacátého století a s ní svázané výrazné odvodňování krajiny. Na rizika spojená s degradací mokřadů ve svém výzkumu dlouhodobě upozorňuje Jan Oulehla z Agronomické fakulty.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: Jan Oulehla

9

TÉMA: VODA & SUCHO

V nedávné době se Jan Oulehla zabýval

„Pro rašeliniště, rašelinné louky a vlhké

a fungovaly jako zóna, která pohltí pří-

například příčinami degradace mokřadů

pcháčové louky je typická vyšší hladina

padné nechtěné živiny a nepustí je dál

vlivem smývání živin ze zemědělské

podzemní vody a nízký obsah živin.

směrem k mokřadům.

půdy. „Je to fenomén, se kterým jsem

Pokud se do těch lokalit dostávají živiny

se v rámci studia potkával neustále.

z přilehlého pole, ohrožené mokřadní

„Dobrá je v tomto ohledu spolupráce se

Říkali mi, že to nemohu kritizovat, pokud

druhy nemají šanci konkurenčně uspět.

soukromými zemědělci, kteří se v ob-

nemám relevantní data. Tak jsem se roz-

Najednou je totiž díky dostatku živin

lasti také zapojují do péče o mokřadní

hodl, že si ta data sám získám,“ říká.

přerostou například některé běžné druhy

biotopy. Když za nimi přijdu a chci s nimi

trav,“ vysvětluje Oulehla.

něco prakticky vyřešit, vyslechnou mě.

Postupné zanikání mokřadních biotopů

A pokud jim navíc představím i nějaká

doktoranda z Ústavu aplikované a krajin-

Jeho výzkum potvrdil, že z přilehlých polí

opatření, která jim finančně dokážou

né ekologie AF MENDELU trápí o to víc,

se do mokřadních ekosystémů dostá-

vykompenzovat případnou ztrátu části

že sám jako dobrovolník o několik lokalit

vá především minerální dusík. „Ukázalo

orné půdy, tak se najednou ukáže, že

v oblasti Českomoravské vrchoviny

se, že spolu záporně korelují dvě věci.

jsou schopní na různé věci přistoupit.

pečuje. Pro svůj výzkum vybral Oulehla

Za prvé, že čím více živin je v mokřadu,

Vzájemná komunikace je naprosto

pět míst v okolí obcí Netín, Rudolec

tím méně je tam rostlin a tím nižší je

zásadní,“ říká Oulehla. Zemědělci si

a Křižanov. Zvolené lokality bezpro-

diverzita. A také, že ohrožené druhy

například některé plochy mohou převést

středně sousedí s ornou půdou a na-

rostlin se nacházejí až ve větší vzdále-

na mokřad jako krajinný prvek a na tyto

chází se na nich ohrožené i chráněné

nosti od polí. To znamená, že na okrajích

plochy pak dále pobírat dotace. „Pokud

druhy rostlin.

mokřadů, v blízkosti obhospodařované

má zemědělec nějakou podmáčenou

půdy, nejsou tyto druhy schopné přežít,“

plochu, nemusí vynakládat velké peníze

popisuje doktorand.

na to, aby ji odvodnil. Naopak může tuto plochu přiznat jako krajinný prvek s tím,

Z krajiny se tak postupně vytrácí

že mokřad bude dále zachovávat a re-

ohrožené druhy rostlin. V případě

spektovat,“ dodává výzkumník.

Českomoravské vrchoviny mizí napří-

Kvetoucí vachta trojlistá

klad růžově kvetoucí orchidej prstnatec

Zásadní roli v péči o mokřady ale hrají

májový, léčivka vachta trojlistá, starček

dobrovolníci. „Na tom v uvozovkách

potoční se zářivě žlutými květy nebo

mém území působí různé spolky.

i různé druhy ostřic. „Jsou to v podstatě

Dobrovolníci se buď o lokalitu starají

druhy, které byly historicky v té krajině

sami, nebo se na péči podílejí v kom-

hojně zastoupené. Teď když potkám pa-

binaci s ochranáři,“ vysvětluje Oulehla.

mětníky a řeknu jim, že se v lokalitě tyto

Na některých místech se provádí čistě

rostliny stále ještě nachází, mají radost,

kosení, jinde je potřeba vyřezat i nále-

protože je tam jako děti chodili třeba

tové dřeviny. Nejnákladnější částí péče

i sbírat,“ říká Oulehla.

jsou podle Oulehly úpravy vodního režimu. „To znamená, že se například uměle

Další degradaci mokřadů se dá podle

napřímený potok vrací do jeho přirozené

Oulehly zabránit pouze tak, že budou

linie nebo se ruší či upravuje historické

ochránci přírody i zemědělci následovat

drenážní odvodnění. Mezi lidmi je pak

několik doporučení. „Jedním z výstupů

oblíbené také budování různých tůní,“

pro praktický management je to, že

říká odborník.

nestačí jen jedna seč ročně. Ukázalo

Kvetoucí starček potoční na jaře

10

se, že je potřeba, aby se seč v někte-

Jemu samému péče o mokřady zabere

rých mokřadních biotopech prováděla

téměř celé léto. „Lokalita, která má

dvakrát, aby se veškerá organická hmota

hektar, se dá vyřešit i za čtrnáct dní.

neustále odebírala a nevznikala tak nežá-

Když je ale lokalit více… Znám ochranáře,

doucí konkurence pro ohrožené rostliny,“

kteří začínají kosit v červnu a finišují až

vysvětluje výzkumník.

ke konci září.“

K dalším doporučením patří omezení

Ne pokaždé se ale i přes vynaloženou

smývání živin z polí. Nabízí se vytvoření

péči podaří mokřad zachránit. V tako-

přibližně pětimetrových travnatých pásů,

vých situacích by si však podle Oulehly

které by oddělovaly mokřady od polí

neměli brát ochranáři a dobrovolníci

Jan Oulehla sám jako dobrovolník pečuje o několik mokřadů v oblasti Českomoravské vrchoviny.

značný. „Nešlo jen o odvodňování

Jím obhospodařovaný okres Žďár nad

ve druhé polovině dvacátého století.

Sázavou patří k lokalitám, které byly

Můžeme jít ještě dál do historie, kdy se

historicky odvodněny nejvíce. I proto

naopak oblasti zatopovaly. Třeba oblíbe-

Oulehlu těší, že se mu v loňském roce

neúspěch osobně. „V některých pří-

ná třeboňská oblast byla dříve plná sla-

podařilo obnovit dvě mokřadní loka-

padech to není ochranářská péče, ale

tinných rašelinišť, jejich zatopením pak

lity. „Byly třeba dvacet let nekosené.

spíš hospicová péče. Jsou lokality, kde

vznikly rybníky pro chov kaprů. Zanikly

Provedli jsme obnovní seč a na jaře

je nějaký doběh, ty druhy tam mohou

tak ale z dnešního pohledu hodnotné

jsem konečně mohl pozorovat pozitivní

být třeba ještě deset let, pak vymřou.

ekosystémy,“ upozorňuje.

efekt. Mám z toho radost, protože se

Mentalita ochranářů by proto měla být

objevují druhy, které byly už na pokraji

nastavená stejně jako u hospicové péče.

Dnes zůstávají mokřady především

Že člověk dopředu ví, k čemu jeho péče

v rybničních oblastech, v říčních nivách,

směřuje, že jde pouze o určité zacho-

v okolí různých slepých ramen řek a také

Přehnaný optimismus však podle

vání na omezenou dobu. A když život

v terénních prohlubních. „V podstatě

Oulehly není na místě. „Změna k lepšímu

v mokřadu nakonec vyhasne, nesmí být

celá Česká republika měla své mokřady.

je sice rychlá, většinou to ale bývá opač-

z toho ten ochranář špatný,“ říká.

I na jižní Moravě, která je obecně sušší,

ně. Lokality dokážou velmi rychle opět

se místy objevovaly různé malé mokřa-

degradovat, pokud o ně nikdo nepečuje,

Historicky byla na území Česka odvod-

dy významné právě z hlediska výskytu

a vzácné druhy se na ně pak už nevrátí.

něna přibližně čtvrtina dnešní zeměděl-

ohrožených druhů,“ vysvětluje Oulehla.

V případě ochrany mokřadů bychom

vymření,“ říká.

ské plochy. Ne ve všech případech šlo

tedy měli pracovat opravdu rychle,“

o mokřady, úbytek je ale podle Oulehly

dodává odborník z MENDELU.

11

TÉMA: VODA & SUCHO

Špatné půdní podmínky se přitom neprojeví hned, školkaři dnes již dokážou připravit kvalitní výpěstek, který z nakumulovaných živin vydrží dva až tři roky, strom začne chřadnout až poté. Typickým projevem je pak usychání okrajů listů.

12

Kvalitní půda a kvalitní zeleň měst jdou ruku v ruce Vědecké týmy Ústavu zahradnické techniky a Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Zahradnické fakulty se dlouhodobě věnují studiu péče o městskou zeleň. Výzkum prováděly mimo jiné v Brně, Znojmě, Praze, Olomouci či Hradci Králové. Z výsledků vyplývá, že pro účinnou závlahu, optimální růst i vitalitu zeleně jsou klíčové půdní podmínky.

TEXT: redakce, Vladimír Mašán, Jana Burgová FOTO: Archiv ZF, Shutterstock Zeleň v městském prostředí představuje aktuální téma, kterým

potřebné živiny, hnojiva či další půdní kondicionéry. Ideální je

se zabývá řada vědců z různých vědních oborů. Městská zeleň

její opakování každé tři roky. Injektáž u jednoho stromu stojí

přináší řadu výhod, přispívá například ke snižování tepelného

podle velikosti dřeviny, počtu vpichů a množství aplikovaných

ostrova měst, zlepšení mikroklimatu, snižování prašnosti a re-

látek od jednotek po desítky tisíc korun. Vyplatí se tedy řešit

spiračních potíží i zlepšení psychické pohody obyvatel. K dal-

půdní podmínky již při výsadbě,“ uvádí Jana Burgová z Ústavu

ším benefitům patří podpora biodiverzity, tlumení přívalových

šlechtění a množení zahradnických rostlin. Dodaná organická

dešťů, rychlejší zasakování a zadržováním vody ve srovnání se

hmota hraje důležitou roli pro zlepšení fyzikálních vlastností

zpevněnými povrchy.

půdního profilu, jako je například objemová hmotnost či pórovitost. Přispívá také k obnově biologické aktivity půdy, zlepšení

Půda je v městském prostředí výrazně ovlivněna činností člo-

vlhkostních poměrů a infiltrační schopnosti.

věka. Mnohdy obsahuje zbytky stavební suti a příměsi dalších materiálů. Půdní profil bývá často nevhodně převrstven, má

Při projektování výsadby zeleně je podle odborníků dobré

nevyhovující půdní strukturu a nedostatečný podíl organické

myslet i na preventivní opatření, jako je budování zpevněných

hmoty. „V místě nové výsadby je třeba vyměnit půdu, připravit

ploch propustných pro srážkovou vodu, spádování ploch

kvalitní substrát, a především zajistit, aby zde byl dostatečný

směrem k zeleni či vytváření retenčních záhonů, tedy záho-

prokořenitelný prostor,“ vysvětluje Vladimír Mašán z Ústavu

nů posazených níže než samotná komunikace. Všechna tato

zahradnické techniky. Na to platí jednoduchá poučka: prostor

opatření pomáhají k zeleni přivést vodu, půda ji může zadržet

pro kořeny by měl být stejně velký, jako bude koruna dospělé-

a stromy využít. „Při přívalových deštích pak nemusí dochá-

ho stromu. S tím ale bývá problém při výsadbě podél chodní-

zet k zahlcení kanalizace a přetékání kanálů,“ vysvětluje další

ků. „Vezmeme-li v úvahu šířku chodníku a všechny sítě nataže-

pozitiva městské zeleně Vladimír Mašán. U kmene mladých

né pod chodníkem včetně předepsaných ochranných pásem,

městských stromků bývají nyní často vidět takzvané závlahové

už pro stromy moc místa nezbývá. O to kvalitnější musí být

vaky. Podle Burgové nejsou estetické, ale jsou účelné v mís-

půdní substrát. V opačném případě se kořeny rozrůstají, jak

tech, kde není prostor pro vybudování závlahové mísy, tedy

hledají živiny. Pak mohou zvedat dlažbu chodníků či zarůstat

místa pro postupné vstřebávání vody. Správci městské zeleně

do inženýrských sítí,“ doplňuje Mašán. Špatné půdní podmínky

takové stromy zalévají do vaku, z něhož se voda uvolňuje po-

se přitom neprojeví hned, školkaři dnes již dokážou připravit

stupně, vak současně brání odparu. Jeho použití má význam

kvalitní výpěstek, který z nakumulovaných živin vydrží dva až

zejména u mladých výsadeb, kdy se voda pozvolně dostává

tři roky, strom začne chřadnout až poté. Typickým projevem je

do míst s aktivními kořeny.

usychání okrajů listů.

Benefity zeleně narůstají s objemem její hmoty, velikostí U starší výsadby bývá největším problémem kromě nedo-

osázených ploch a její kvalitou. Z uvedených důvodů by rozvoj

statku místa zhutnění půdy. Utužená půda ztrácí schopnost

městské zeleně měl být nedílnou součástí strategií rozvoje

zadržovat vodu a ke kořenům se nedostává potřebný kys-

měst. „Města si nové podmínky uvědomují a postupně mění

lík. Řešením je aplikace půdních látek a organických hnojiv

svůj přístup. Velmi dobře to řeší například Praha, ta již opravdu

na povrch nebo jejich zapravení do zóny kořenového sys-

nové plochy osazuje podle nových metod. Dobře je na tom

tému rostlin. „Injektáží lze půdu provzdušnit i do ní vpravit

i Brno,“ doplňuje závěrem Vladimír Mašán.

13

TÉMA: VODA & SUCHO

V univerzitních lesích vzniká živá laboratoř, stane se součástí evropské sítě „living labů“ Na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) vzniká živá laboratoř neboli living lab. Jde o laboratoř v terénu, v níž vědci pozorují zkoumané problémy v reálném a přirozeném prostředí. Odborníci Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU zde provádí hydrologický výzkum. Získaná data přispějí k řešení tolik palčivé otázky: jak dál hospodařit, když srážky (nejen) lesu nestačí.

TEXT: Monika Pevná FOTO: Archiv LDF „V celoevropské síti podobných laboratoří sdružených v pro-

pěkně funguje spolupráce s modeláři z univerzity v Uppsale,

jektu ‚Voda pro všechny‘ je v současné době evidována řada

data používají k ověřování svých modelů,“ popisuje význam

městských labů či takových, které se orientují na vodu v ze-

living labu Petr Kupec.

mědělské krajině, popřípadě se zabývají odpadními vodami. Čistě lesní living lab zaměřený na srážkoodtokový proces,

Současná „živá laboratoř“ čítá kromě uvedených hydrologic-

navíc v intencích mikropovodí, tak, jak ho projektujeme na ŠLP,

kých stanic 9 malých klimatologických stanic, jednu stabilizo-

tam dosud není. Povodí na území ŠLP jsou v řádech desítek

vanou hydrologickou stanici situovanou na lesní strži a objekt

hektarů, což znamená, že odezva na každou situaci, která tam

sloužící k posuzování možností zadržení vody z odvodňovacích

proběhne, ať už se týká srážek, nebo zásahů v lese typu káce-

objektů lesních cest. Další objekty v rámci „živé laboratoře“

ní či sázení, je velmi rychlá a významná,“ říká vedoucí výzkum-

v univerzitních lesích budou přibývat.

né skupiny Petr Kupec.

Chystá se například vybudování soustavy tůní a hrazení strží.

Příběh living labu se začal psát na počátku milénia, v době,

Zejména objekty hrazení strží se zdají být vhodnou alterna-

kdy tento terminus technicus dosud „nebyl ve hře“. Po otes-

tivou pro zadržování vody v lesích, i když historicky byla tato

tování technologie měření velikosti průtoků na vodních tocích

funkce chápána spíše jako doplňková.

školního lesního podniku tým vybudoval na čtyřech povodích, rozdělených podle druhu rostoucích dřevin na dubové, bukové,

Výzkumný projekt sleduje tři cíle: prozkoumat hydrologickou

smrkové a smíšené, čtyři stabilizované hydrologické stanice

situaci v univerzitních lesích ve správě ŠLP Křtiny, zjistit, jak

a začal sbírat hydrologická a klimatická data.

se změnila oproti 70. a 80. letům, z nichž mají vědci Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny hydrologická

Léto 2015 ovšem definitivně potvrdilo trend, který již vědci

data k dispozici, a konečně stát se součástí celoevropské sítě

sledovali delší dobu: nástup změny klimatu a vysychání lesa.

„Voda pro všechny“. Living lab na školním lesním podniku by se

Situace si vyžádala sběr dalších dat. „Na to konto jsme začali

v takovém případě stal „otevřenou“ laboratoří pro vědce, kteří

sledovat nejen srážkoodtokový proces, ale i problematiku

se zabývají problematikou voda–les napříč Evropou.

evapotranspirace (výpar z půdy a povrchu rostlin), a vůbec všechny části vodní bilance, tedy i stoky po kmeni a povrcho-

„K tomu, abychom se stali součástí celoevropské sítě Voda

vé odtoky. Nyní jsme v bodu, kdy jsme se rozhodli, že vytvoří-

po všechny, nám pár kroků ještě schází. Například propagace

me living lab – živou laboratoř. Její smysl spočívá v pozorování

živé laboratoře na všech zeměpisných úrovních od lokální až

srážkoodtokových procesů, což je dobré jednak pro poznání

po evropskou, a v rámci odborné propagace od akademic-

srážkoodtokových jevů a vodní bilance v prostředí nízké

ko-výzkumných kruhů až po nejširší veřejnost,“ vypočítává

pahorkatiny drahanského typu, jednak pro to, abychom měli

zbývající kroky k naplnění myšlenky living labu v univerzitních

data, která můžeme poskytnout kolegům i z jiných univerzit či

lesích výzkumník.

vědeckých institucí k jejich výzkumům. Například už teď nám

14

Léta sbírání dat v univerzitních lesích již přinesla nezpochyb-

že roční i měsíční srážkové úhrny jsou dlouhodobě vyrovnané.

nitelná zjištění, která jsou víceméně platná i pro jiné lesní ma-

Jeden významný rozdíl se však ve sledovaném období v dis-

jetky v nižších a středních polohách ČR. „Potvrzuje se trend

tribuci srážek objevil! Je jím měsíc duben. Tehdy mají srážkové

postupného ubývání odtoků z lesa. Les není schopen dotovat

úhrny klesající trend, a naopak v září, v době, kdy stromy již

povodí pod ním vodou, protože sám spotřebuje většinu pro

omezují své fyziologické procesy, zejména z důvodu předcho-

růst, a i tak má vody málo,“ líčí současný stav Petr Kupec.

zích suchých měsíců, mají srážkové úhrny stoupající trend.

Pesimistická zjištění s sebou ale nesou i otázky, na něž odpo-

je, kdy v průběhu roku přichází.

Roční srážkové úhrny v čase jsou tedy vyrovnané, ale problém vědi může dát pouze celospolečenská debata: Zadržet vodu v lese pro jeho potřeby, nebo ji nechat z lesa odtéct pro po-

Jak se mění teplota?

třeby krajiny, která leží pod ním? Pak bychom ale museli mluvit

Podle analýzy odborníků z Ústavu inženýrských staveb, tvorby

o řízeném lesním vodním hospodářství a podle Petra Kupce by

a ochrany krajiny je na území školního lesního podniku trend ná-

v takovém případě musela padnout další otázka: Jak vrátit ná-

růstu teploty ve vegetačním období pozorovatelný objektivně

klady do lesního hospodářství, jinými slovy, kdo toto odčerpání

zhruba od roku 1995. Zjednodušeně lze říci, že v současné době

vody, která lesu bude chybět, zaplatí?

je vegetační období na území ŠLP oproti roku 1990 přibližně o 20 až 25 dnů delší. Kromě délky vegetačního období má

Jak se změna klimatu propisuje do vodní bilance?

výrazný vliv na evapotranspiraci (výpar z půdy a povrchu rostlin)

Ještě v 70. a 80. letech 20. století se z ročního úhrnu srážek,

lesních porostů rovněž teplota vzduchu ve vegetačním období,

které spadly na ŠLP, průměrně 70 % vypařilo, přesněji řečeno,

která taktéž narůstá.

les srážky z větší míry využil pro svoje fyziologické procesy, a 30 % odteklo ve prospěch krajiny ležící pod lesem. Zhruba od roku 2013 dochází k markantnímu úbytku odtoků z lesních povodí na ŠLP. Ten je laicky dobře pozorovatelný na vodních stavech drobných lesních toků. Průměrné průtoky těchto toků se výrazně snižují, místy o 50 i více procent. Některé se stávají periodickými, jiné zcela vysychají. V současné době odteče v ročním průměru 15–10 %, v letních obdobích, tedy v době vegetace, ale většinou jen 5 %, či dokonce méně.

Co je příčinou?

Příčinou nedostatečného množství vody v lese a v krajině obecně není klesající množství srážek, ale fakt, že se prodlužuje doba vegetace a v zimním období chybí sníh. Z analýzy ročních a měsíčních srážkových úhrnů za období 1953–2020 je patrné,

Detail kompletně osazeného zasakovacího objektu pod lesní cestou, včetně zařízení pro měření přírůstu a transpirace na okolních stromech

Výstavba hydrologické stanice Křtiny. Na stavbě zařízení se podíleli zaměstnanci i studenti Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny.

Objekty living labu jsou využívány nejen pro výzkum, ale i pro výuku. Studenti LDF na terénním cvičení na zasakovacích objektech na lesních cestách.

15

TÉMA: VODA & SUCHO

Modrozelená infrastruktura mění podobu moderních měst TEXT: Vladimír Klepáč FOTO: AVC MENDELU, archiv Ivany Karberové

16

Staré asijské přísloví říká: „Piješ‑li vodu, mysli na pramen.“ Voda byla vždy vzácnou komoditou. Vliv změny klimatu a nároky rostoucí populace po celém světě zhoršují kvalitu vody a narušují přirozené hydrologické cykly. Už ani v podmínkách střední Evropy nestačí přijímat pouze dílčí opatření ve snaze zadržet vodu v krajině. Skutečnost volá po zintenzivnění a komplexnosti přístupů v hospodaření s vodou a její ochraně.

17

TÉMA: VODA & SUCHO

Rozsáhlé městské systémy a intenzivně

vodohospodářská funkce. V posledních

se kterým budou obyvatelé spokoje-

využívané části krajiny jsou místa, která

letech se zeleň stále více objevuje také

ni a rádi se s ním ztotožní,“ zdůraznila

dopady změn nejvíce pociťují. „Právě

na střechách i fasádách městských

Karberová.

opatření modrozelené infrastruktury

staveb,“ doplnila Karberová.

jsou velmi důležitým nástrojem pro

V rámci České republiky je Brno jedním

správné, a především udržitelné hospo-

Ekosystémově založená opatření modré

z velkých tahounů těchto komplexních

daření s dešťovou vodou ve městech.

a zelené infrastruktury napomáhají mírnit

změn a úprav městského prostředí.

Dosažením udržitelnosti a odolnosti

extrémní projevy počasí, zlepšují mik-

Dotačními tituly podporuje správné

měst zajistíme i lepší kvalitu života oby-

roklima území, tlumí hluk, jsou zdrojem

hospodaření s dešťovou vodou, budová-

vatel,“ uvedla Ivana Karberová z Ústavu

vody, dřevní hmoty, zvyšují biodiverzitu

ní zelených střech, revitalizaci a výsadbu

environmentalistiky a přírodních zdrojů

území, mají protipovodňovou funkci,

zeleně, instalaci nových a opravu stávají-

Fakulty regionálního rozvoje a mezi-

nemalé ekonomické přínosy, v nepo-

cích vodních prvků. Investuje do přírodě

národních studií (FRRMS) Mendelovy

slední řadě působí esteticky a obohacují

blízkých protipovodňových úprav nábřeží

univerzity v Brně.

prostor rekreačními a kulturní přínosy.

i koryt řek Svitavy a Svratky, které po-

Celkově přispívají k adaptaci měst

vedou k opětovnému zpřístupnění řeky

Modrozelená infrastruktura, někdo uvádí

na změnu klimatu a předchází vzniku

obyvatelům a celkově tak zkvalitní život-

modrá a zelená infrastruktura, není

takzvaného tepelného ostrova měst,

ní prostor obyvatel.

termínem, se kterým bychom se běžně

který má výrazný vliv na fyzické i psy-

setkávali. Jde o soubor přírodě blíz-

chické zdraví obyvatel.

kých i technických opatření podporující

Vhodným příkladem využití nových technologií modrozelené infrastruktury

základní přírodní procesy vodního cyklu,

I přes důležitost této problematiky se

je podle Karberové nedávná revitalizace

jako jsou dešťové srážky, následný vý-

vyskytují bariéry, které brání rozvoji

Moravského náměstí. V centrální části

par, vsak a odtok dešťové vody v krajině.

a aplikaci opatření modrozelené infra-

parku vznikla plocha s proměnlivým cha-

struktury. Jedná se například o překážky

rakterem, kterou tvoří mlžné trysky, fon-

Za modrou infrastrukturu jsou považová-

technické, ekonomické, institucionální.

tány nebo klidná vodní hladina. Závlahu

ny přírodní i člověkem uměle vytvořené

Ovšem těmi zásadními jsou zdlou-

původním i novým výsadbám zeleně

vodní prvky. Mezi přírodní řadíme mokřa-

havé legislativní procesy. „Obzvláště

zajišťuje kompletní závlahový systém

dy, tůně, vodní toky a plochy. V měst-

na menší obce to může mít zásadní vliv

využívající dešťovou vodu z retenčních

ském prostředí se pak jedná převážně

již ve fázi rozhodování. Zásadní změ-

nádrží. Z dalších příkladů dobré praxe lze

o ty uměle člověkem vytvořené, kupří-

nou by byla integrace opatření modré

uvést projekt revitalizace Staré Ponávky

kladu kašny, fontány nebo mlhoviště.

a zelené infrastruktury do nové souhrn-

v Komárově, vznik Parku Pod Plachtami

né legislativy a do procesu územního

v Novém Lískovci, vybudování štěrkové

„Důležité je si uvědomit, že zelenou

plánování. Neoddělitelnou součástí

zahrady v kampusu Masarykovy univerzi-

infrastrukturu, tedy zeleň ve městech

v oblasti městského systému hospoda-

ty nebo nový průleh zadržující dešťovou

i volné krajině, nelze od té modré vní-

ření s dešťovou vodou je však i zapojení

vodu ze střechy bazénu a parkoviště

mat odděleně. Zelená infrastruktura je

laické a odborné veřejnosti do plánování,

aquaparku v Kohoutovicích.

závislá na dostupnosti vody, obzvláště

realizace a hodnocení řešených projektů.

v obdobích sucha a extrémních veder.

Spolupráce města a občanů tak může

Ve snaze vysvětlit ucelenost této

Významnou roli hrají parky, lesy a jejich

zajistit kvalitní a transparentní výsledek,

problematiky vznikl na FRRMS nový

Bc. Ing. Ivana Karberová, Ph.D. Vystudovala obor Zahradní inženýrství na Zahradnické fakultě v Lednici se zaměřením na dendrologii. V rámci doktorského studia vystudovala obor Tvorba a ochrana krajiny taktéž na Mendelově univerzitě v Brně.

Od roku 2011 se pohybuje na akademické půdě. Zaměřuje se na úpravy vodních toků ve městech a přilehlé krajině. Na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU přednáší Management vodních zdrojů, Modrou a zelenou infrastrukturu sídel, Využívání přírodních zdrojů.

Její vášní je fotografování, především krajiny, dřevin a vodních toků.

18

předmět Modrá a zelená infrastruktura sídel. V rámci kurzů studenti absolvovali přednášky s odborníky z praxe, prošli odborným školením na základní práci s termokamerami, které lze využít například v oblasti zelené infrastruktury budov. Během hlavních cvičení se studenti účastnili odborné exkurze ve Vzdělávacím centru Otevřená zahrada, kterou provozuje Nadace Partnerství.

Tato organizace je významná pro veřejnou osvětu v této oblasti.

Na základě zvyšujícího se zájmu radnic i jiných subjektů o poradenství v této problematice se studenti ve svých semestrálních pracích věnovali zpracování návrhů úprav veřejných prostranství ve vybraných obcích a městech s využitím prvků modré a zelené infrastruktury.

Studenti fakulty se této problematice věnují i mimo své studium. Absolventka předmětu je zapojena do projektových týmů mezinárodní univerzitní studentské soutěže, kde společně navrhují opatření pro zadržování vody ve městech a rozvoj zeleně, s ním spojené snižování CO2 a zlepšení kvality prostranství pro život

KRÁTCE Voda v krajině – centrum odborného vzdělávání, z.s.

obyvatel.

Na začátku letošního roku proběhla na MENDELU ustavující členská schůze spolku „Přínos nového předmětu Modrá a ze-

„Voda v krajině – centrum odborného vzdělávání, z. s.“. Spolek byl zapsán do rejs-

lená infrastruktura sídel spočívá v tom,

tříku na konci března a sídlí na MENDELU. Založení centra se zúčastnili zástupci

že se nastupující generace učí dešťo-

Mendelovy univerzity v Brně, Vysokého učení technického v Brně, klastru CREA

vou vodu nevnímat jako vžitý problém,

Hydro&Energy, Střední průmyslové školy stavební Brno a školského zařízení pro

který je nezbytné urychleně poslat pryč

environmentální vzdělávání Lipka. Centrum má ambici primárně sdružovat osoby

z městského prostředí, ale naopak ji

či organizace zainteresované v oblasti vodního hospodářství, členem se tak může

účelně využít,“ doplnila Karberová, která

stát fyzická osoba starší 18 let či právnická osoba podnikající na území ČR.

vede přednášky nového předmětu.

Spolek je koncipován jako nezisková organizace za účelem naplňování společného zájmu, kterým je podpora inovativních řešení ve vzdělávání v oblasti hospodaření s vodou v krajině a osvětová činnost v udržitelném řízení vodních zdrojů. Jedná se tedy nejen o vzdělávací, ale zároveň o komunikační platformu v oboru vodního hospodářství a souvisejících oborů. Cílem bude vytvoření centra přesahujícího rámec oficiálních vzdělávacích struktur se zapojením široké odborné veřejnosti včetně orgánů státní správy.

Přihlášku je dle stanov možné zaslat k rukám předsedy spolku Martina Klimánka na adrese vodavkrajine.spolek@gmail.com. O přijetí nového člena poté rozhoduje výbor spolku.

TEXT: Martin Klimánek

19

TÉMA: VODA & SUCHO

Studenti LDF se učí stanovit zdravotní stav stromů za pomoci moderních metod Důsledky globální změny klimatu, jakými jsou vlny veder a přívalové deště na jedné straně a na druhé období sucha, způsobují vážné ztráty v lesním prostředí. Ubývá biologické rozmanitosti, narůstají ekonomické ztráty a v neposlední řadě s sebou změna klimatu nese i socioekonomické dopady v podobě omezeného přístupu k pitné vodě, snížení produkce zemědělských plodin či zhoršení kvality ovzduší. To vše následně v lidské populaci zvyšuje zdravotní rizika.

Klimatické modely pro několik následujících desetiletí bohužel nedávají naději na změnu této situace.

zavádí výuku moderních metod, díky

„Pro tento účel byly vybrány lesní poros-

nimž dnes odborníci dokážou zjistit zdra-

ty jak v České republice, tak v Norsku.

votní stav stromů.

V každém porostu je nyní měřena jednak denní dynamika změn objemu kmene

„Moderní lesnictví již má k dispozici

pomocí páskových i bodových dendro-

několik metod, které poskytují přesná

metrů, jednak denní dynamika změn

a objektivní měření reakcí dřevin i celých

toku vody v běli, což je vnější část dře-

porostů na změnu prostředí, jako je tře-

va, která je na rozdíl od jádrového dřeva

ba nedostatek srážek. S pomocí těchto

funkční a probíhá zde tok vody a živin

nových metod jsme schopni objektivně

převážně od kořenů k listům. Zároveň

zhodnotit zdravotní stav porostů a ná-

jsou měřeny i půdní a vzdušné teploty

sledně včas vytipovat ohrožené jedince,

a vlhkosti, které nám umožní posoudit

jednotlivé druhy dřevin nebo lokality,“

mikroklima. Na základě podrobné analýzy

popisuje jeden z vkladů vědy k měnící-

těchto parametrů bude možné zjistit

mu se klimatu Roman Gebauer z ÚLBDG,

zdravotní stav sledovaných stromů,

který se morfologii, anatomii a ekofyzio-

a tím i celého porostu. Díky novému

logii dřevin, zejména ve vztahu ke stresu

projektu nyní mají studenti možnost

suchem, věnuje dlouhodobě.

si v rámci praktických cvičení různé metody měření vitality dřevin vyzkou-

„Výuka monitorovacích metod zdravot-

šet. Studenti tak získají obecný přehled

ního stavu dřevin je v dnešní době na-

o možnostech a principech měření

prosto nezbytná, jedině tak si studenti

vitality dřevin, který pak mohou využít

mohou osvojit práci s těmito technikami

jak při řešení svých závěrečných prací,

a následně obstát v praxi. Podobný

tak i v praxi. Takto komplexně zaměřený

názor sdílí i další vyspělé evropské

předmět dosud na LDF chyběl,“ popisuje

země, jako je Island, Lichtenštejnsko či

Roman Plichta, jak nyní vypadá na LDF

Norsko, které snahu podpořily i finančně

praktická výuka předmětů Ekofyziologie

prostřednictvím projektu Učení praxí –

dřevin a Ekofyziologie lesních dřevin pro

přenos znalostí na základě monitoringu

studenty Lesního inženýrství a nového

vitality stromů. Česko-norská spoluprá-

studijního programu Technická biologie

ce v oblasti lesnictví,“ zdůrazňuje Marie

dřevin.

TEXT: Monika Pevná

Matoušková zabývající se na ÚLBDG

FOTO: archiv LDF

ekofyziologií dřevin.

Pěstování odolných lesů pro klimatickou

Projekt je postaven na úzké spolupráci

jde bez moderních přístrojů pro měření

změnu se tak stalo „horkým“ tématem

s Norským institutem pro výzkum bio-

vitality dřevin. Studenti se proto učí

a bez vědeckých poznatků o citlivos-

ekonomiky (NIBIO) a Norskou univerzitou

zjistit například poruchy příjmu a trans-

ti různých druhů dřevin na stresové

přírodních věd (NMBU). Rozhodně se

portu vody s pomocí měření vodních

faktory se dnes už lesnictví neobejde.

nejedná pouze o teoretickou výuku.

potenciálů Scholanderovou tlakovou ko-

Na Ústavu lesnické botaniky, den-

Studenti si metody osvojují i cestou

morou (u dobře zavlažovaných rostlin se

drologie a geobiocenologie (ÚLBDG)

praktických ukázek v lesních porostech.

hodnota vodního potenciálu rostlinných

Praktické poznání jde ale ještě dál!

Současný lesník či arborista se neobe-

proto do předmětů Ekofyziologie dřevin

pletiv pohybuje od –0,2 do –0,6 MPa

a Ekofyziologie lesních dřevin intenzivně

a rostliny, které trpí suchem, mají vodní potenciál od –2 do –5 MPa), posuzují

20

stav fotosyntetického aparátu prostřednictvím měření fluorescence chlorofylu nebo stanovují koncentrace chlorofylů a karotenoidů v listech na základě měření spektrální odrazivosti listoví. Získat data ale nestačí! Studenti proto následně data zpracovávají a učí se je také správně interpretovat, ať už směrem k odborné, nebo laické veřejnosti.

A co na vše říkají samotní studenti? V evaluacích (vyhodnocení kvality) hodnotí tyto inovované předměty velice kladně.

Oceňují mimo jiné zapojení specialistů z různých vědeckých institucí do přednášek předmětů Ekofyziologie dřevin a Ekofyziologie lesních dřevin. „Moderní pojetí výuky mi umožnilo efektivně načerpat znalosti aktuálního poznání v oboru ekofyziologie. Za skvělou považuji vysokou účast externích přednášejících, to mi pomohlo získat komplexnější pohled na dané téma. V průběhu studia jsme byli seznámeni s problematikou působení stresu na dřeviny, jak významnou roli v něm hraje globální klimatická změna a jakými způsoby míru stresu stanovujeme. V praxi jsme si vyzkoušeli nejnovější metody a význam získaných výsledků prodiskutovali s experty,“ říká student Roman Vitásek, který inovovaný předmět absolvoval v loňském roce.

21

TÉMA: VODA & SUCHO

Unikají nám širší souvislosti naší spotřeby vody Co pro nás voda znamená? Jak chápe hodnotu vody bohatá konzumní společnost? Měli bychom vzorové přístupy hledat u mizejících tradičních společenství? O hodnotě vody jsme si povídali se socioložkou Evou Šerou z Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty.

TEXT: Eva Šerá, redakce

22

Co máme chápat pod pojmem hodnota vody?

a používat pro uspokojení individuál-

a spotřebitelů, což ovlivní jiné firmy,

ních potřeb a požitků, voda se rovněž

veřejnou správu a tak dále.

Hodnota znamená abstraktní naučené

používá pro výrobu produktů či zajištění

Zatím to je ale pouze na úrovni prokla-

principy uvažování, které formují posto-

služeb pro naši spotřebu. Nejsme však

mací. Máme vše nalinkované v kon-

je a chování lidí, přesněji určují významy,

zvyklí tyto ekonomické významy vody

ceptech a dává to smysl, ale máme

které lidé svým postojům a chování při-

porovnávat se sociálními a ekologic-

problém na úrovni implementace.

dělují. Hodnoty ustanovují, co je v dané

kými dopady naší spotřeby. Takovým

Zainteresovaní aktéři užívající vodu mají

komunitě preferováno, považováno

zjednodušeným příkladem je napouštění

různé zájmy a jejich kooperace v praxi

za dobré a špatné. Projevují se na třech

bazénů v případě sucha. Lidé řeší, zda

vázne. Pokud se narazí na něčí ekono-

provázaných rovinách: individuální,

mají dostatek vody pro napuštění bazé-

mické zájmy, pravidla se obchází, ekolo-

komunitní a na úrovni širší společenské,

nu. Zda bude voda pro druhé či jak jejich

gické a sociální okolnosti ustupují.

vymezené například jako národ nebo

spotřeba ovlivní zdroje vody v krajině, to

stát. Například jednotlivec šetří vodou,

si neuvědomují.

Co tedy s tím?

Je to velice pomalý proces, správné

protože je vychovaný s tím, že podpo-

kroky se pomalu objevují třeba na úrovni

pro sebe, ale i pro svoji vesnici. Tím

Jak se v tomto smyslu lišíme od tradičních společenství?

přímo nebo nepřímo ovlivňuje postoje

Pro každou společnost je voda jedním

projektů již koordinují postup s lesníky,

a chování jiných lidí ve vesnici a zpětně

ze základních zdrojů, které umožňují její

zemědělci i občany. Systémový přístup

oni těmito přístupy v různé míře formují

ekonomický rozvoj, respektive materiá-

vyžaduje popsání a pochopení vztahů

jeho přístupy. Tyto postoje a chování

lovou produkci a zajištění služeb. Ovšem

mezi všemi aktéry i z minulosti. Je třeba

lidé přenášejí do řízení firem, státních,

v tradičních společenstvích je ekonomic-

rovněž zahrnout i hodnoty aktérů v glo-

vzdělávacích a jiných institucí, což se

ký význam vody úzce podmíněný ekolo-

bální perspektivě. Konkrétně v rozvojo-

projevuje v řízení státu, ekonomiky a

gickými a sociálními hodnotami a tyto tři

vých zemích, kam je přesouvána nejen

podobně. Tyto instituce zpětně působí

hlediska se zvažují současně. Praktikují

produkce zboží, ale také ekologické

na jednotlivce a komunity. Hodnotu

systémový přístup, spotřebovávají vodu

a sociální problémy. Lidé u nás třeba už

však také musíme vnímat v rozmanitých

pro vlastní potřebu a zajištění obživy

sledují spotřebu vody, splachují i zalévají

významech.

tak, aby to neovlivnilo negativně vztahy

dešťovou vodou, nenapouštějí bazén,

a soudržnost komunity a okolní krajinu. To

ale pak si koupí tričko vyrobené v Asii,

V čem spočívá rozmanitost v hodnotách vody?

zajímá už i západní odborníky a podporují

čímž přispívají k nadměrné produkci

se projekty pro zajištění vodních zdrojů

bavlny, což má vliv na život tamních

Utváření hodnot ve vztahu k vodě

vycházející ze znalostí místních sociálních

komunit. Učíme se posuzovat dopady

závisí na prostředí, v jakém lidé žijí. Jiné

a přírodních podmínek.

přístupů k vodě v našem prostředí, ale

ruje zajišťování vodních zdrojů nejen

hodnoty budou preferovat lidé v su-

obcí, kde starostové kromě dotačních

globální souvislosti nám unikají.

Je však vůbec reálné zvažovat všechny okolnosti a dopady na globální úrovni?

a sociálním kontextu. Ekologická hod-

Dnes již ale máme udržitelné zacházení s vodou zakotvené v řadě národních i mezinárodních dokumentů. Ani tyto dokumenty nenabízejí komplexní přístup?

nota vyjadřuje význam vody pro udržení

Z Water Framework Directive (směr-

a velmi těžce se mění. Klíčem je umět

ekosystému a biodiverzity, sociální

nice EU stanovující rámec pro činnost

balancovat individuální spotřebu s do-

hodnota formuje prostřednictvím vody

v oblasti vodní politiky) je znatelné úzké

pady na sociální úroveň života lidí nejen

vztahy s druhými lidmi a soudržnost

zaměření na ekonomické hodnoty. Větší

v mém blízkém okolí, ale i ve vzdále-

komunity. V naší společnosti převažuje

význam pro změnu přístupů k vodě má

ných lokalitách, se kterými nemám bez-

ekonomická směnná a užitná hodnota.

například jednání Politického fóra OSN

prostřední kontakt. Současně je třeba si

Voda je statek, který si můžeme koupit

na vysoké úrovni z roku 2018 (UN High-

uvědomovat, jak moje spotřeba ovlivní

Level Political Forum). Deklarace

stabilitu vodních zdrojů v přírodě. Širší

zde přijatá zdůrazňuje systémový

prosazení tohoto způsobu přemýšlení

přístup k vodě, tedy porozumění

o vodě může paradoxně omezovat okol-

procesům v přístupech k vodě mezi

nost, že u nás jsme měli vždy k dispozici

různými aktéry z pohledu určitého

dostatek vody, stačí jen otočit kohout-

sociálního celku. Například firmy,

kem. Neumíme si představit, že tento lu-

jejichž způsob produkce ovlivňuje

xus tady jednou nemusí být. Nedostatek

chování a postoje k vodě pracovníků

vody by nás asi přivedl ke změně, ale

chých aridních oblastech, jiné zase lidé v těch, kde je přístup k vodě snadný.

Diverzita v hodnotách vody se nejčastěji projevuje v ekologickém, ekonomickém

Kanáty (nebo též karezy) jsou umělé podzemní kanály přivádějící samospádem podzemní vodu z výše položených míst do pouštních oblastí. Byly budovány před třemi tisíci lety v Íránu, rozšířily se na celý Blízký východ a do severní Afriky.

Aktuálně se v Pákistánu či Afghánistánu některé z těchto kanálů opravují a znovu začínají používat. ©CC BY-SA 4.0.

Hodnoty se formují velmi dlouhou dobu

bylo by to za hořkou cenu.

23

TÉMA: VODA & SUCHO

Sucho v číslech Portál Intersucho funguje již od roku 2012, jeho provozovateli jsou Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), Mendelova univerzita v Brně a Státní pozemkový úřad. Výzkumné týmy těchto institucí mají na starosti stěžejní výzkumné práce projektu i péči o web jako takový. Velmi těsně spolupracují s pracovníky z Masarykovy univerzity, Českého hydrometeorologického ústavu a mnoha dalšími. CzechGlobe je rovněž provozovatelem portálu Klimatická změna. Oba projekty nabízí v pravidelných intervalech aktuální data o dopadech klimatické změny, v případě portálu Intersucho jde specificky o data související se suchem.

TEXT: redakce

Intenzita sucha v půdním profilu 0– 100 cm (květen–srpen 2023)

28. května 25. června 23. července 27. srpna

ewsletter 02/2022 24

Seznamte se s jedním

Průměrná roční teplota v ČR za období 1775–2020

V grafu jsou uvedeny i roky s historicky nejvyšší a nejnižší hodnotou. Vyznačeny jsou také rozdíly mezi průměrnou teplotou posledního normálového období 1991–2020 a jednotlivými normály ve 20. století a padesátiletými obdobími v 19. století. Zatímco v 19. století není pozorován žádný dlouhodobý trend, ve 20. století je pozorován pozvolný nárůst, který se výrazně zrychlil v posledních letech.

Zdroj: Brázdil a kol., 2021, Klimatická změna.cz (2. 8. 2023)

Vodní bilance a její dlouhodobé změny 1961–2020, Česká republika

Graf znázorňuje celkovou průměrnou vodní bilanci. Ta ukazuje rozdíl mezi množstvím srážek a mírou potenciální evapotranspirace (vypařování). Kladná bilance značí převládající srážky a přebytek vody, záporná bilance převládající výpar a nedostatek vody.

Zdroj: Klimatická změna.cz (2. 8. 2023)

Roční úhrn srážek 1803–2020, Česká republika

Graf ukazuje hodnoty ročních úhrnů srážek v ČR mezi lety 1803 až 2020.

Vyznačeny jsou roky s historicky nejvyšším a nejnižším úhrnem. Je patrné, že se průměrný roční úhrn v průběhu času dlouhodobě nemění a není pozorován statisticky významný dlouhodobý trend. To však neznamená, že ke změnám dlouhodobě nedochází.

Celkový úhrn neříká nic o distribuci srážek v průběhu roku, tedy zda srážky spadly během několika srážkově velmi intenzivních epizod, nebo během déletrvajících méně intenzivních dešťů.

Zdroj: Brázdil, CzechGlobe, Klimatická změna.cz (2. 8. 2023)

25

ROZHOVOR

Dnes už to není o vědě, ale o vodě Jakub Doležal na Mendelově univerzitě v Brně vystudoval obor Fytotechnika, od roku 2012 pracuje ve Školním zemědělském podniku Žabčice jako agronom a letos v únoru se stal jeho ředitelem.

Na nové pozici musel řešit dopady končící pandemie covidu i nárůst cen kvůli válce na Ukrajině. Nyní chce univerzitní statek otevřít veřejnosti, aby měli lidé možnost vidět práci zemědělců zblízka, a změnili na zemědělství pohled. Více než práce je podle něj zemědělství životním stylem, který se pořád přizpůsobuje přírodním podmínkám.

Na suché jižní Moravě řeší hlavně efektivní hospodaření s vodou.

TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: Petr Přenosil

Proč jste se pro zemědělství rozhodl?

v podobě neřízeného používání pří-

V zemědělství se pohybuji už od dět-

polí nebo jsme z nepochopitelného

ství, prakticky od čtrnácti let. Mám tedy

důvodu děleni na malé a velké zeměděl-

přes dvaadvacet let praxe v zemědělské

ce, takzvané agrobarony. Podle mého

prvovýrobě. Už moji prarodiče, vlastně

názoru by ale v Česku neměl být špatný

i táta, byli zemědělci, takže by se dalo

zemědělec, všichni musíme hospodařit

říct, že to mám v krvi.

v souladu s velmi striktně danou legis-

pravků na ochranu rostlin, přehnojování

lativou a dodržovat různá, často složitá,

Bylo pro vás přirozené v tradici pokračovat?

nařízení. Hospodaříme trvale udržitelně

Ano, jsem toho názoru, že zemědělcem

mohly převzít i další generace po nás.

tak, aby jednou celé toto naše poslání

se musí člověk narodit. Je to životní ve svátek, sobotu, neděli, na Štědrý den

Jakým způsobem bude otevření podniku veřejnosti probíhat?

i na Silvestra. Zvlášť, když máte živočiš-

Máme obrovskou výhodu v tom, že

nou výrobu, jste v práci 365 dní v roce.

jsme součástí univerzity, která je jednou

Ale na druhou stranu jde za vámi vaše

ze tří zemědělských vysokých škol

práce vidět, vytváříte hodnoty, potra-

v republice, což nám pomáhá dostat

viny, popřípadě krmiva, a to vám ztrátu

se k veřejnosti v rámci její propagace.

volného času bohatě vykompenzuje.

Už spolupořádáme s Agronomickou

styl. Je to práce od rána do večera,

fakultou polní dny, kde se prezentuje-

Kam chcete podnik v následujících letech posunout?

me. Jeden v červnu a další v září, kdy

Školní podnik je tu především pro

ných dveří. Pozveme i laickou veřejnost,

potřeby akademických pracovníků

která se bude moci seznámit s tím, jak

a výuku studentů Mendelovy univerzity

hospodaříme, jakou techniku používáme,

v Brně, v tomto duchu byl založen a my

jak se staráme o námi chovaná zvířata,

jeho poslání budeme stále posouvat

jaký mají welfare, zkrátka, že mají oprav-

dopředu a rozvíjet. Z hospodářského

du dobré životní podmínky. Příští rok

hlediska posunul podnik už předchozí

bychom chtěli udělat velký den otevře-

ředitel Radomil Měřínský, který ho velice

ných dveří pro širokou laickou veřejnost

dobře postavil na vlastní ekonomiku.

s bohatým doprovodným programem.

budeme mít také menší den otevře-

Podnik je stabilní díky rozsáhlé produkci ve stavu, v jakém je. Má tři výrobní pilíře.

Testujete v praxi inovace vymyšlené na univerzitě?

Ano, v rostlinné výrobě spolupracujeme

mléka, takže je potřeba jej zachovat

Jaká je vaše specializace?

Živočišnou výrobu s produkcí mléka,

Moje specializace je rostlinná výroba.

rostlinnou výrobu a produkci hroznů

s univerzitní Polní pokusnou stanicí, kte-

Jsem kovaný agronom, tedy fytotech-

z vlastních vinohradů. Nyní je vhod-

rá je pevně spjata se školním podnikem.

nik. To znamená, že moje poslání vždy

ný čas k tomu, abychom podnik více

Na této stanici celá řada univerzitních

bylo plánování a zakládání porostů

přiblížili veřejnosti. Chtěl bych, aby se

akademických pracovníků i studentů

pěstovaných plodin, jejich vedení až

komplexně změnil pohled na zeměděl-

zakládá různé pokusy s různými plodi-

ke sklizni a následné výrobě krmiv nebo

ce v České republice, protože v dnešní

nami. Zároveň poskytujeme pokusné

době se na nás vrhá negativní stín

stanici i naše pozemky, na kterých

prodeji komodit.

26

spolu provádíme takzvané poloprovoz-

pěstování kukuřice na siláž nebo na zrno.

na 10,3 °C. To znamená, že se opravdu

ní pokusy. Zajímavé výsledky se pak

Byl to poloprovozní pokus na dvanácti

globálně otepluje, a jeden stupeň je

snažíme implementovat do své výroby.

hektarech a došlo k navýšení produkce

velký rozdíl!

Podobně to probíhá i na úseku živočišné

o zhruba deset procent. Takže v tom

výroby, tam však veškeré zázemí pro

principu pokračujeme.

podnik v rámci svého vlastního chovu

Co pro zemědělce znamená voda?

Jižní Morava je jedním z nejsušších regionů. Jak řešíte závlahu a hospodaření s vodou?

skotu, případně ovcí. Na úseku vinařství

Já rád tvrdím – dnes už to není o vědě,

Závlahy využíváme pouze marginálně.

a vinohradnictví spolupracujeme se

ale o vodě. Voda je to podstatné, to

Pokusy na kapkovou závlahu univerzi-

Zahradnickou fakultou.

nejdůležitější, protože se nám význam-

ta má na pokusné stanici v Žabčicích.

ně oteplilo. Ze 480 mm srážek v ročním

Na druhém středisku, tedy v Lednici,

Můžete uvést příklad?

úhrnu jsme se dostali na 490 mm, takže

zavlažujeme šest hektarů vinohradů

S Agronomickou fakultou a jednou fir-

vlastně relativně naprší víc, i když to

kapkovou závlahou. Nicméně se snažíme

mou jsme se podíleli na pokusu s apli-

je zanedbatelné množství. Ale z 9,2 °C

s vodou šetřit, protože tady je vody

kací huminových kyselin do půdy při

průměrné roční teploty jsme se dostali

velmi málo. Jak jsem zmiňoval, podle

celou řadu výzkumných úkolů zastřešuje

27

nového srážkového normálu nám de

to plodina, která sem prakticky nepatří,

podnik zmodernizovat a co nejvíce

facto naprší o deset milimetrů za rok víc,

nicméně do budoucna asi bude vidět

digitalizovat, jít směrem automatizace

ale rozložení srážek během roku je ne-

více, protože umí daleko lépe hospodařit

a autonomie, což my už začínáme. Máme

vyhovující pro naše pěstební podmínky.

s vodou.

například postřikovač, díky kterému

Během vegetační sezóny je to strašně

nedochází k přestříkávání některých částí pozemku, každá jednotlivá tryska

covat i s 310 milimetry za rok, a vždycky

Jaké plodiny se na podniku pěstují?

jsme to zvládli.

Pěstujeme mák, což je taková perlička,

na třiceti hektarech opravdu ošetříme

Česká republika je sice velmoc v pěs-

třicet hektarů. Precizně hospodaříme

Pokud je v daný rok srážek extrémně málo, dá se to nějak řešit?

tování máku, ale v této suché oblasti se

při aplikaci přípravků na ochranu rostlin

moc nepěstuje. Děláme ozimý a jar-

nebo při setí kukuřice, všechno řeší-

ní mák, ozimý ječmen, ozimou i jarní

me naváděním přes družice. Některé

Jediná spolehlivě účinná metoda je

pšenici, vojtěšku, kukuřici, trvalé travní

traktory máme vybavené autopiloty,

prevence v podobě dobře zvolené odrů-

porosty, cukrovku a v suchých letech či-

takže nedochází k překryvu jednotlivých

dové skladby plodin a vhodný způsob

rok pro výrobu siláže. Samozřejmě máme

přejezdů a půda se zbytečně neutužuje.

hospodaření. Naučili jsme se se srážkami

také vinohrady, višně a krajinotvorný sad

Zvedne se nám tím výkon daných strojů

pracovat. Snažíme se s půdou co nejmé-

meruněk.

a obsluha není tak zatížená. V živočiš-

nerovnoměrné. Ale jsme tu zvyklí pra-

ně hýbat. Jsou pozemky, které obhos-

je regulována GPS signálem, takže

né výrobě máme robotický přihrnovač krmiva, který bez problému zvládá

znamená, že jen minimálně používáme

Jaká jsou hlavní úskalí zemědělství?

orbu. Pak jsou pozemky, které obhos-

Při mém nástupu do čela podniku

ale zainvestovat i do zmodernizování

podařujeme konvenčně, tam už orbu

dobíhala covidová pandemie, což bylo

zázemí pro naše pracovníky a studenty,

používáme, protože ročně produkujeme

jedno z hlavních úskalí. Pokud to vztáhnu

letos budeme například rekonstruovat

přes 18 tisíc tun hnoje, který potřebuje-

k produkci vína, dva a půl až tři roky bylo

takzvané stabilizační byty. Věřím, že

me zapravit zpátky do půdy, a nejvhod-

více či méně omezeno restauratérství,

možnost bydlení a moderní technologie

nější je k tomu u nás právě orba. Máme

takže se jen těžce obchodovalo s vínem.

nám pomohou překonat personální krizi,

také založený porost s agrolesnictvím,

Tato negativní situace na trhu s vínem

která se nám začíná projevovat převážně

a to na deseti hektarech. Mendelova

probíhá dodnes. Loni v únoru vypukl

na úseku rostlinné výroby.

univerzita v Brně je v agrolesnictví

válečný konflikt na Ukrajině, tedy druhý

v republice průkopníkem. Pomocí stromů

problém, který měl a má dodnes velký

bychom chtěli zastínit pozemek, kde

dopad na ceny komodit zemědělské vý-

pěstujeme námi požadovanou plodinu,

roby. Raketově vyrostly ceny veškerých

tak, aby nedocházelo k nadměrnému

vstupních nákladů, v případě hnojiv až

výparu. Letos po sklizni obilovin bychom

o 350 %. Největší neznámá pro všechny

také chtěli založit poloprovozní pokus

zemědělce byla nová Společná země-

na takzvané regenerativní zemědělství,

dělská politika, která od letoška platí.

což je styl hospodaření, které minimálně

Nevěděli jsme, jak ji uchopit, neustále

zasahuje do půdy a půda má prakticky

docházelo k jejím změnám. Dokonce

trvalý vegetativní pokryv a nedochází

jsme uvažovali i nad černým scénářem,

tak k neproduktivnímu výparu.

že žádat o dotace vůbec nebudeme.

podařujeme minimalizační technologií, to

Celé se to ustálilo prakticky až necelý

Takže je potřeba typem hospodaření vyjít lokálním podmínkám vstříc?

měsíc před podáním Jednotné žádosti

Využíváme odrůdovou skladbu daných

rok 2023 úspěšně podali.

o dotaci. A díky skvělému týmu našich pracovníků jsme Jednotnou žádost pro

plodin, vybíráme plodiny z aridních, tedy suchých, evropských oblastí. Ty sice

Co je pro podnik nejdůležitější?

mají nižší výnosy, ale pro nás i nízký vý-

Je potřeba změnit pohled na zeměděl-

nos je jistý výnos, protože potřebujeme

ce jako takové, udělat osvětu, protože

u pšenice sklízet nejen zrno, ale i slámu

se v dnešní době potýkáme s vysokým

pro potřeby živočišné výroby. Naučili

odlivem pracovní síly ze zemědělství. Je

jsme se pěstovat čirok, který nám

to životní styl, ale jeho boom bohužel už

dává jistotu sklizně pro účely živočišné

pomalu doznívá. My zemědělci stárneme

výroby v extrémně suchých letech. Je

a noví jsou spíše výjimkou. Potřebujeme

28

obsluhovat produkční stáje. Je potřeba

Školní zemědělský podnik Žabčice Podnik slouží jako zázemí pro výuku studentů. V rámci hospodářské činnosti je hlavním ekonomickým pilířem živočišná výroba, konkrétně produkce mléka. Na podniku je 650 kusů dojných krav holštýnského plemene a stádo ovcí pro studijní účely. Nachází se zde i evropský unikát – vzorník patnácti masných plemen krav. ŠZP celkově obhospodařuje 2 300 hektarů zemědělské půdy, z toho 1 850 hektarů je půda orná, 100 hektarů vinohradů a 5 hektarů višňových sadů, zbytek jsou trvalé travní porosty. Z nich se přibližně 10 hektarů okolo stájí využívá na pastviny, zbytek slouží k produkci sena.

Vlci už jsou na prostředí adaptovaní, ještě se my musíme adaptovat na to, že tu budou s námi TEXT: Tereza Pospíchalová FOTO: Archiv LDF

29

V roce 2014 se vlkům v České republice, konkrétně na Kokořínsku, poprvé po více než sto letech narodila mláďata.

Od té doby vlčí smečky každým rokem přibývají, v současnosti je na našem území pětadvacet až třicet vlčích teritorií.

Setkání s vlky tak budou stále častější.

Martin Duľa a Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU se monitoringem velkých šelem, tedy i vlků, dlouhodobě zabývají a získané poznatky se snaží využít v praxi.

V současnosti se podílejí na několika mezinárodních projektech, hledají nástroje společného soužití vlků a lidí v kulturní krajině, řeší nestandardní chování vlků a snaží se zamezit případným konfliktům.

V minulosti se vlci běžně lovili. Jejich

míň a mnohem míň bylo i kořisti, třeba

plošné hubení začalo v polovině 18. sto-

prase divoké žilo začátkem dvacátého

letí, kdy byli prohlášeni za škodnou

století jen v oborách. Díky dnešní větší

a mohli je lovit i poddaní. Poslední zá-

potravní základně mohou být šelmy

znamy o zastřelených vlcích se objevují

mnohem méně konfliktní,“ nastínil Kutal.

v 19. století a v Beskydech na počátku 20. století. Populace už ale mohly zanik-

Druhým faktorem je legislativní ochrana

nout mnoho let předtím. „V řadě lokalit,

šelem. Snahou je udržovat populace

kam se vlci vrací teď, je to sto a více let,

na určité úrovni, monitorovat je, a po-

kdy tam nebyli, takže i nejstarší obyva-

kud se některé druhy loví, tak pouze

telé neměli možnost se s vlkem nikdy

udržitelných způsobem. Třetím faktorem

potkat. Tradice soužití se šelmou byla

je povědomí a pozitivní vztah ze strany

přerušena,“ řekl Miroslav Kutal.

veřejnosti. „Veřejnost mnohem lépe chápe úlohu velkých šelem ve srovnání

Naopak vlci se vrací z oblastí, kde

s tím, jak to bylo před desítkami nebo

vyhubeni nikdy nebyli nebo kde už

stovkami let, kdy šelmy byly považovány

získali zkušenosti se životem v člověkem

za škodnou. Turisté dnes jezdí do ob-

značně ovlivněné krajině. Přicházejí ze

lastí, kde jsou vlci a medvědi, a chtějí je

Slovenska, Polska nebo Německa, což

pozorovat. To je obrovský posun,“ uvedl

jsou relativně hustě osídlená území.

Kutal.

„Pozorujeme dvě kolonizační vlny. První je od středoevropské nížinné populace,

Součástí výzkumu jsou právě i pozoro-

která z Polska a Německa začala reko-

vání ze strany veřejnosti, ty jsou podle

lonizovat severní části republiky. Druhá

vědců důležitou složkou. Lidé, kteří vlka

rekolonizační vlna probíhá od roku 2019

v přírodě potkají a podaří se jim udě-

v Karpatech. A na Šumavě bylo gene-

lat záznam, vědce kontaktují a získají

ticky dokázáno, že jeden z vlčího páru

ke svému pozorování zpětnou vazbu. I to

je z alpské populace. Česká republika

další osvětě přispívá. „Říkáme jim náš

je taková křižovatka vlčích populací,“

odborný pohled na setkání, proč si my-

popsal Duľa.

slíme, že vlk reagoval tak, jak reagoval.

Oni to alespoň částečně přijmou, uklidní

Vlci se od ostatních velkých šelem liší

je to a nešíří paniku ve svém okolí. I když

sociálním chováním. Žijí v rodinách, které

část veřejnosti vždy bude mít obavu,

mají hierarchii, kooperují spolu při lovu

což je logické. Je potřeba pět až sedm

i výchově mláďat. Teritorium smečky

let, než si lidé zvyknou, že je tu vlk trva-

bývá velké dvě stě až tři sta kilometrů

le,“ popsal Kutal. Podle něj má zkušenost

čtverečních, osamostatnění vlci jsou

z terénu větší vliv než informace z knih

„Lidé často vnímají vlka jako symbol

schopni projít celou republiku za pár dní

nebo dokumentů. Za Hnutí DUHA pořá-

divočiny, ale vlci do ČR přichází z kraji-

a nové smečky mohou vznikat setkáním

dají oba experti Vlčí hlídky, jejichž nedíl-

ny, která je člověkem pozměněná více

vlků z různých oblastí. „Když mladí vlci

nou součástí jsou vzdělávací semináře

než ta naše. Dnes vídáme pasoucí se

hledají svoje nové teritorium, mohou

pro zájemce, kteří se monitoringu šelem

srnce, v budoucnu můžeme vidět i vlka,

v Evropě projít stovky i tisíce kilometrů.

chtějí věnovat.

jak přeběhne po poli mezi lesy. Vlk je

Nejdelší zaznamenanou trasu ušel vlk ze

v poměru k lišce poměrně velké zvíře,

Švýcarska až do Maďarska, což je přes

Setkání turistů či cyklistů s vlky jsou

takže ho bude muset být vidět,“ přiblížil

dva tisíce kilometrů,“ přiblížil Kutal.

pořád vzácná. Nejčastěji k pozorování

Martin Duľa. Podle něj vlk nemusí nutně

vlka dochází z auta, což si vlk jako se-

znamenat nebezpečí, lidé však na jeho

Za nárůst vlčí populace v posledních

tkání s člověkem nevyhodnotí, techniku

přítomnost nejsou zvyklí. „Snažíme se

letech může kombinace několika faktorů.

totiž vnímá jako součást kulturní krajiny.

veřejnosti vysvětlovat, že setkání budou

Prvním je změna biotopu a díky tomu

K napadení člověka dochází jen ve velmi

častější, vlci už jsou na prostředí adap-

větší množství kořisti. „Před sto lety byla

výjimečných případech. „V běžné situaci

tovaní a ještě se my musíme adoptovat

krajina silně obhospodařována, což je vi-

vlk na člověka neútočí, má zafixované,

na to, že tu vlci budou s námi,“ doplnil.

dět na leteckých snímcích z padesátých

že to není kořist. V podmínkách Evropy,

let. Páslo se a pěstovalo až do nejvyš-

mimo Rusko, Bělorusko a Ukrajinu, kde

ších poloh lesa, takže lesa bylo mnohem

většina útoků souvisí se vzteklinou,

30

toto chování u vlka není v posledních desetiletích zaznamenané. Všechny zdokumentované útoky jsou obranné nebo výsledkem předchozí habituace na člověka, vzhledem k čemuž má vlk pozměněné chování,“ přiblížil Duľa. Právě i na tyto výjimečné případy, kdy se vlk nechová standardně, se vědci zaměřují. „Je logické, že se veřejnost bojí něčeho, co nezná, vlci jsou po staletí vykreslováni jako hrozba. Ale klíšťata mají v podstatě na svědomí více těžkých stavů než vlci,“ řekl Duľa.

Miroslav Kutal

Martin Duľa

Zemědělcům přítomnost vlků spíše pomáhá, protože vlci redukují populace přemnožených kopytníků, kteří ničí

to pro něj podnět k tomu, že se stáhne

Letos se po několika letech disku-

úrodu. Jinak se však na návrat vlků

a dál neútočí. Někteří vlci ale mohou

zí Ministerstvo životního prostředí

dívají chovatelé ovcí. Proto jim experti

být zkoumavější a pokoušet se hledat

a Ministerstvo zemědělství dohodly,

pomáhají vymyslet co nejefektivnější

slabá místa v ohradě, překonat ji nebo

že vlka bude možné odstranit ve výji-

způsoby zabezpečení. „Farmáři zavedli

podhrabat. Pro ovce stačí ohradník

mečných případech, kdy ohrožuje život

systém, který vznikal bez vlka. Byl zalo-

jednoduchý, avšak vlk má mnohem

člověka nebo způsobuje velké hospo-

žený na tom, že se ovce vyženou a není

větší motivaci plot překonat,“ přiblížil

dářské škody. Podle Duľy a Kutala by

potřeba vynakládat energii na jejich

Kutal. Vědci s chovateli spolupracovali

ale této krajní situaci předcházela celá

ochranu, což je nekompatibilní, když se

na vytvoření několika modelových typů

řada kroků. „Odstranění je až posled-

vlk vrací,“ popsal Kutal. Nejúčinnější jsou

ohrad. „U některých máme záznamy vlků

ní možnost. Letos jsme měli případ

podle vědců pastevečtí psi, kteří byli

pohybujících se v blízkosti, ale zatím

vlka v Podkrkonoší, který se pohyboval

vyšlechtěni, aby stáda chránili.

nemáme žádný případ, že by způsobili

v blízkosti lidí, existovalo hodně fotek

škodu v ohradě. Je to potvrzením toho,

a videí, takže jsme byli schopni vlka po-

Další metodou je elektrický ohradník,

že pokud je udělaná dobře, má ohrada

znat na fotopastech. První krok je zvíře

který ale musí být vytvořený důmyslně

smysl,“ řekl Kutal.

odchytit, opatřit telemetrickým obojkem

a pečlivě. „Pokud vlk dostane několik

a sledovat. Když už je sledovaný a zjistili

impulzů, když se přiblíží k ohradníku, je

bychom, že žádné plašící metody nezabírají a zvíře je dál nebezpečné, je podle

Orientační POČTY VLKŮ v ČR a okolních státech k roku 2020/2021

obojku snadnější ho dohledat a odstranit,“ popsal Kutal. Oba vědci se shodují, že je to správný přístup, který pomůže efektivně řešit kritické situace.

Oproti jiným šelmám mají vlci výhodu,

Německo:

1 000

Polsko:

2 000

že nejsou tak nároční na prostředí jako rys nebo medvěd. Překážku pro ně představuje pytláctví, které ale naštěstí vlčí populaci bezprostředně neohrožuje.

Vlčice má totiž průměrně šest až osm

ČR:

100

Rakousko:

50–60

mláďat ročně, zatímco rysí samice pouze dvě. „Vlci to reprodukční schopností

Slovensko:

600

dokážou kompenzovat, ale nemusí to tak být vždycky. Ve většině evropských zemí i v Americe jsme byli schopni vlka vyhubit, i když to není až tak lehké.

A může k tomu znovu dojít, tomu se snažíme předcházet,“ uzavřel Kutal.

31

FOTOREPORTÁŽ

Spoluprací ke zlepšení prostředí fakulty a jejího okolí V březnu oslavila Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 15 let od svého založení. Jako dárek celé fakultě jsme oslovili studenty LDF a ZF, aby navrhli úpravy interiéru i exteriéru, které by vedly k jejich oživení a zútulnění.

Chtěli bychom, aby to byl prostor pro setkávání se, učení, pro život.

Z vítězných návrhů vznikla výstava, kterou můžete zhlédnout až do poloviny října v přízemí budovy Z. FOTO: archiv autorů

1| Dle poroty nejlepší návrh úpravy okolí fakulty odevzdala Natálie Kruckovyčová (na obrázcích).

Druhá skončila Karolína Štefková a třetí Julie Knapíková. Soutěžili studující ze Zahradnické fakulty.

32

-1,500 -2,200

0m

-2,200 PT

B

100 m

3900

200 m

A´ A

400 m

NOSNÁ KONSTRUKCE NOSNÁ KONSTRUKCE - TRUBKA - TRUBKA 3200

40 1165 150

1900 50

ZAVĚTROVÁNÍ ZAVĚTROVÁN

Ø 28

0 Ø240

Ø 28

1500

5100

300

280

280

NOSN

SL ZÁKLA

ZÁKLAD SLOUP VÁLCOVÝSLOUP OCEL VÁLCOVÝ OCEL

700

B´

3200

600

Starinský.

Ø400

Ø320 Ø400

Ø320

1500

obsadili Rozálie Červenková a Samuel

POCHOZÍ POROROŠT POCHOZÍ POROROŠT

600

(na obrázcích). Druhé a třetí místo

40 1165

kategorii zvítězil návrh Jiřího Matouška

VÝPLŇ ZÁBRADLÍ - TAHOKO VÝPLŇ ZÁBRADLÍ - TAHOKOV

150

300 m

0 Ø240

přes třídu Generála Píky. V této

Ø 28

budovy FRRMS s kampusem MENDELU

KONSTRUKCE LÁVKY KONSTRUKCE LÁVKY MADLO OCELOVÉ MADLO OCELOVÉ

40 1165

odevzdávali také návrhy na propojení

150

Návrh reaguje na potřebu propojit kampus MENDELU s fakultou FRRMS, kterou plní pěší ocelová lávka. Podchod u vstupu do arboreta je v návrhu zrušen a nahrazen přechodem se světelnou signalizací a ostrůvkem. Bude snížena maximální povolená rychlost na třídě Generála Píky a to na 50 km/h. Středový travnatý pás se o dva metry rozšíří a doplní výsadbou tak, aby ulice skutečně připomínala třídu, a nejen účelovou dopravní stavbu.

Prostor tramvajové trati bude extenzivně osázen rozchodníky.

Nově navržená bezbarierová lávka, dominanta návrhu lehké konstrukce v korunách stromů, je trasována tak, aby co nejméně narušovala arboretum, zároveň se však s ním vizuálně propojila.

Středobodem lávky je posezení s vyhlídkou na brno. Lávka je přístupná ze čtyř míst: nástup u vchodu do arboreta; točité schody s turniketem v jižní části arboreta - vstup možný na ISIC nebo po zaplacení platební kartou; točité schody u budovy T - vstup na ISIC; čtvrým je jižní nástupní prostor u přesunuté zastávky Lesnická. U jižního nástupu na lávku vznikne nový vstupní prostor do kampusu MENDELU, nově sloužící i široké veřejnosti. Je koncipován tak, aby sloužil k odpočinku, vystavování a společenským akcím, zároveň však dokáže zvládnout nárazový provoz uživatelů kampusu. Nově vysazané stromy budou druhu Tilia cordata 'Rancho' DETAIL 1:500

2| Studující Zahradnické fakulty

7,2 %

483 m

BETONOVÝ ZÁKLAD BETONOVÝ ZÁKLAD

PT STÁVAJÍCI STROM NAVRŽENÝ STROM

m 0

VSTUP

OPLOCENÍ KAMPUSU

TOČITÉ SCHODY

ZASYPANÝ PODCHOD

BUDOVA PŘESUNUTÁ ZASTÁVKA 3| V týmech zpracovávali studující LDF PARKOVACÍ STÁNÍ

návrhy úpravy atria fakulty. Ocenění

10 25

NA OPLOCENÍ ARB. NÁVAZNOST NANÁVAZNOST OPLOCENÍ ARB.

STROM KÁCENÝ

10

ZASTÁVKA MHD HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ OPLOCENÍ ARBORETA

m 0

50

KOLEJE LÁVKA

KOLEJIŠTĚ - EXTENZIVNÍ VÝSADBA ROZCHODNÍKY SILNICE - ASFALT CHODNÍK - ZÁMKOVÁ DLAŽBA - BETON 100x200 mm

LAVIČKA

DLAŽBA BETON 1000x3000 mm

TRÁVNÍK PARKOVÝ

MULTIFUNKČNÍ PROSTOR - TMAVÝ BETON - 100x300 mm

získal návrh Ivy Maršíkové a Anny Zatloukalové (na obrázku). Druhé místo obsadil návrh týmu ve složení Kateřina Brožová, Eva Vlasova a Tereza Zahradníčková.

33

ABSOLVENTI MENDELU

Konflikt na Ukrajině posunul klimatickou politiku EU o 15 let dopředu Působí na odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí, věnuje se energiím z obnovitelných zdrojů. Toto téma zajímalo Martina Šauera již při jeho studiu na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Absolvoval obor Mezinárodní teritoriální studia v angličtině.

Zdůrazňuje, že jej studium naučilo hlavně chápat věci v souvislostech, z čehož čerpá dodnes. Po dosažení bakalářského vzdělání v Brně pokračoval ve studiu na Univerzité du Luxembourg. Poté byl na stáži u Evropského účetního dvora. Za největší kariérní zkušenost považuje to, že byl součástí týmu, který v rámci českého předsednictví vyjednával o plánu Fit for 55, tedy souboru opatření, která by měla zajistit snížení emisí o 55 % do roku 2030.

Nestagnujeme v oblasti obnovitelných zdrojů?

Koncem první dekády tohoto století začala ČR v této oblasti velmi dobře.

Nastal solární boom. Vznikaly firmy, které jsou v oblasti solární energie, tedy přesněji řečeno v oblasti vývoje nových technologií a jejich instalace, mimořádně úspěšné, a to i v zahraničí. Start byl díky podpoře státu vynikající, pak ale přišel totální útlum. Jak rychle jsme nastoupili cestu k využívání obnovitelných zdrojů, tak rychle jsme to téma tak nějak opustili. Nastala taková ztracená dekáda.

Situace se začala opět měnit výrazně k lepšímu zhruba v roce 2021.

Impulzem k tomu byl nejprve dramatický nárůst cen energií, který ještě umocnila válka na Ukrajině. To nás přimělo znovu začít hledat obnovitelné zdroje, a to nejen v oblasti solární, ale i větrné energie a dalších. Válka neodstartovala tuto změnu, ta nastala zhruba půl roku

TEXT: Vladimír Klepáč FOTO: archiv Martina Šauera

34

před ní.

35

ABSOLVENTI MENDELU

Válka na Ukrajině musela být z pohledu energetické politiky státu doslova šokem.

možné, a souběžné navýšení obnovitel-

předsednictví nikoli krok správným

ných zdrojů energie. Celé je to energe-

směrem, ale spíše půlkrok. Ovšem byl

tická mozaika.

to půlkrok mimořádně obtížný a na dané

On to byl jeden šok za druhým. Nejprve

cestě snad ten nejnáročnější. Pro mě osobně být u takovýchto složitých

všechny nutí hledat odpovědi na to, jak

Není to i o úsporách? Možná bychom energie potřebovali méně.

změnit přístup k energiím, jak ušetřit,

Nejlevnější energie je ta, kterou ne-

jsem dostal i díky studiu na Mendelově

a nastoluje otázku, jaké obnovitelné

spotřebuji. V tomto máme obrovské

univerzitě v Brně.

zdroje by přitom měly být využity. S pří-

rezervy. Ne že bychom za ostatními

chodem války však už nejde jen o pouhé

evropskými státy pokulhávali, ale máme

Co vám studium dalo?

ceny, ale o energetickou bezpečnost

na víc. V úsporách je obrovský poten-

V první řadě obrovský rozhled. Učili

ČR a celé unie. Ve chvíli, kdy Rusko coby

ciál. Například spotřeba zemního plynu.

nás chápat věci v kontextu, doslova

hlavní dodavatel tak důležitých komodit,

Po začátku války na Ukrajině jsme byli

v celosvětových souvislostech. Dívat

jako je ropa a zemní plyn, své dodávky

schopni coby země ušetřit v meziročním

se na konkrétní problém různou optikou,

stopne a vede válečný konflikt, tak to

srovnání zhruba 30 procent plynu. Asi

tedy z mnoha úhlů. Chápat, že vše je

už není jen o cenách, ale o energetické

jsme si uvědomili, že jsme byli dosud

propojeno, že je nutné například energe-

bezpečnosti. Válka uspíšila nevyhnutel-

sami k sobě až moc štědří, tedy moc

tickou politiku vnímat v kontextu s klima-

né, některé země úplně přeskakují ener-

jsme si topili a mimo jiné plýtvali teplou

tickou politikou a u toho si uvědomovat,

getický mezikrok v masivním využívání

vodou. Možná bychom uměli ušetřit

nebo se aspoň o to snažit, i dopady

zemního plynu, včetně Německa, které

ještě více.

na sociální politiku nebo mezinárodní

je průmyslovým motorem unie. Masivně

Klíčovými faktory byl krach společnosti

obchod.

se investuje do energetických úspor

Bohemia Energy spojený s nárůstem

Je klíčové vědět, že nic nestojí samo

a nových technologií. Například přijetím

cen energií a následně válka. Měli jsme

o sobě. Nedocenitelná je diverzita.

RePowerEU za českého předsednic-

obrovské štěstí, že byl únor, téměř ko-

Na fakultě učí odborníci ze zahraničí. To

tví se EU zavázala k masivnímu rozvoji

nec topné sezony a měli jsme zásobníky

je obrovský přínos. Neučíte se o pro-

obnovitelného vodíku. Konflikt posunul

na zemní plyn v podstatě plné. Unie se

blémech Afriky z nějakých zápisků, ale

klimatickou politiku EU o přibližně 15 let

v tom okamžiku vybičovala k neuvěřitel-

přednáší o nich učitel z Ghany. Přidává

dopředu.

nému, až doslova heroickému výkonu.

k tomu své životní zkušenosti, postřehy

Bleskově vznikly terminály na zemní plyn

a názory, které v žádných učebnicích

Kde jsou v tomto ohledu rezervy České republiky?

v Německu a Nizozemsku, v nichž je

nelze najít. To je nedocenitelné. Možná

možné plyn přivážený nikoli z Ruska, ale

i díky tomu potkávám absolventy

Musím začít pochvalou. V posledním

z třetích zemí využívat a uskladňovat. Už

MENDELU v důležitých evropských

období jsme v dané problematice velmi

téměř bez závislosti na plynu z Ruska

institucích.

aktivní. Byla přijata spousta důleži-

jsme pak přežili zimu. Možná budeme mít

tých legislativních opatření. Laik si to

ještě nějakých pár zim drobné potíže,

neuvědomuje, avšak jsou velmi důležitá.

ale to nejhorší máme za sebou.

nastal nárůst cen. Tento cenový impulz

Typickým příkladem jsou povolovací

jednání byla obrovská zkušenost, kterou

Jak si představujete co do využívání energií z obnovitelných zdrojů Českou republiku za mnoho let? Jaká je ta nejoptimističtější varianta?

energie. Dále ale potřebujeme měnit

Byl jste součástí vyjednávacího týmu v rámci českého předsednictví. Obstáli jsme?

náš energetický mix. Soláry mají své

Byl jsem součástí vyjednávacího týmu

ráběl každý sám, přesněji řečeno vyrobil

limity. Nevyrábí nám energii v noci, méně

v oblasti klimatické politiky a green

si to, co spotřebuje, a energii vůbec ne-

energie z nich je v zimě. Měli bychom

dealu (pozn. redakce: Zelená dohoda pro

řešil. Jinými slovy na domech mohou být

se více zaměřit na větrnou energii.

Evropu). Udělali jsme obrovský pokrok,

malé elektrárny. Ty si mohou budovat

S ohledem na sucho a nedostatek vody

dohodli jsme klíčovou legislativu revize

i obce a města s tím, že je jen na nich,

může být vodní energie co do svých

emisního obchodování, která se vztahuje

který obnovitelný zdroj využijí, ať už jde

možností na našem území vyčerpaná,

ke klimatické neutralitě (pozn. redakce:

o solár, větrnou, geotermální, vodní elek-

nicméně ještě je tu geotermální energie,

Evropa se zavazuje dosáhnout uhlíkové

třinu, nebo bioplyn. Musíme se naučit

která nabízí perspektivu do budoucna.

neutrality do roku 2050 – zjednodušeně

být soběstační. Musíme se snažit vývoj

Bezesporu bychom se měli zabývat tím,

řečeno do té doby sníží emise nato-

otočit, tedy začít nikoli ze Země jen brát,

jaké jsou naše možnosti, zda ji nelze

lik, aby si s nimi byla schopna příroda

ale začít jí konečně i něco vracet. Už

lokálně využít. Největším trendem je

Evropy sama poradit). Všichni netleskali.

dlouho si to od nás zaslouží.

elektrifikace všech odvětví, kde je to

Udělali jsme v této oblasti za českého

procesy při různých stavebních projektech v oblasti obnovitelných zdrojů

36

Decentralizovaná tak, aby si energii vy-

ChatGPT totálně změnil pravidla hry Pojem „umělá inteligence“ (dále jen AI) byl poprvé použit již v 50. letech minulého století. Dlouho jsme jej vídávali jen v science fiction literatuře či filmu, teprve postupně se probojovával do našeho povědomí v souvislosti s reálnými technologiemi.

Od loňského podzimu, kdy společnost OpenAI představila prototyp svého chatbotu, však na nás tento termín útočí ze všech stran. Mezi těmi, kteří se k problematice AI vyjadřují často v médiích, je i Vít Janiš, vedoucí vývojového oddělení Smart MENDELU.

každý z nás, aniž by si to možná uvědomoval. Ale až zpřístupnění ChatGPT způsobilo takovou bouřlivou reakci. Proč? V čem je tento chat jiný?

strmou exponenciálu. AI začne sama

Ve své síle. Vypuštění ChatGPT způso-

důvod, proč by singularity nemohlo být

bilo šok. Až na pár insiderů nikdo netušil,

dosaženo. Otázkou tedy není jestli, ale

že je AI tak daleko. Do té doby jsme

kdy. S jistotou lze říct pouze to, že přijde

znali ty převážně úzce zaměřené chat-

stejně překvapivě jako ChatGPT, protože

boty z e-shopů a bank, které byly spíš

singularita není slunovrat, dobu jejího

k smíchu. Najednou se objeví systém,

příchodu nelze předpovědět. Z toho

u kterého běžný smrtelník ani nepozná,

mě mrazí. Varoval před tím i Stephen

že se baví se strojem. ChatGPT také

Hawking, a kdo jsem já, abych zpochyb-

prošel Turingovým testem. I lidé, kteří se

ňoval Hawkinga?

sebe vylepšovat takovým tempem a takovými způsoby, které nejenže nedokážeme kontrolovat, ale nedokážeme je ani pochopit. Současně neexistuje

AI dlouhodobě zabývají, říkali, že těsně před vypuštěním ChatGPT odhadovali vznik AI o této síle někdy za pět až deset let. A najednou je to tady.

Odkdy se vy sám problematikou AI zabýváte, co vás k tomu přimělo?

To už bude přes dvacet let. Už tenkrát jsem rozvíjel úvahy o technologické singularitě a jejím dopadu na společnost.

Mám vystudovanou elektrotechniku a mám rád sci-fi, takže k těmto věcem přirozeně inklinuji. AI mě zajímá přede-

Na konci března jste podepsal otevřenou výzvu, v níž experti, mezi nimi třeba i Elon Musk či Steve Wozniak, vyzvali k půlročnímu pozastavení vývoje experimentů s AI a vytvoření regulačních mechanismů. První pokusy o regulaci či jakási pravidla používání AI již existují, je však vůbec možné vytvořit účinné normy či kontrolní mechanismy v okamžiku, kdy jde o takto novou technologii? Internet máme více než třicet let a stále probíhají diskuse o jeho regulaci…

TEXT: Martina Šmídtová

vším v rovině filozofické a sociologické.

Je rozdíl mezi strojovým učením a umělou inteligencí? je předpokladem umělé inteligence, ale

V diskusích o AI se skloňují pozitiva i hrozby. Jaké jsou podle vás největší přínosy a čeho se naopak nejvíce obávat?

samo o sobě není umělou inteligencí.

AI dokáže převzít nepříjemnou, nebez-

všechno, na čem posledních pět let

Jde o algoritmus, který vyhodnocuje

pečnou a repetitivní práci. Dokáže po-

pracovali a co mělo vstoupit v platnost

data. Nadneseně řečeno dává systému

moci v oborech s obrovským množstvím

od roku 2027, mohou hodit do koše,

smysly, které mu umožňují vnímat okolí.

dat, kdy není v lidských silách je běžným

protože ChatGPT totálně změnil pravidla

A právě schopnost systému reagovat

způsobem vyhodnocovat, třeba ve zdra-

hry. Ani tito špičkoví právníci, pro které

na změny v okolí bývá definována jako

votnictví, v meteorologii a obecně

je regulace AI hlavní pracovní náplní,

umělá inteligence. AI je ta magie, která

ve vědě. AI v současné podobě je úžas-

nečekali tak překotný vývoj. Regulace AI

se odehrává ve vrstvě nad strojovým

ným nástrojem, který nám zpříjemňuje

bude nesmírně obtížná, ale stejně tak

učením.

život na každém kroku. Problematické

i důležitá. Dokázali jsme zregulovat ja-

je, kam to celé směřuje, a tím je právě

dernou energii, dokážeme to i s AI, která

technologická singularita. To je okamžik,

bude z hlediska možných přínosů i rizik

kdy obecná umělá inteligence překo-

daleko mocnější než jádro.

Jsou to spojené nádoby. Strojové učení

Automatizace či strojové učení ovlivňuje naši společnost už hodně dlouho, využívá ji prakticky

Diskutoval jsem o tom začátkem roku s právníky, kteří připravovali celoevropskou regulatorní legislativu. Řekli mi, že

ná tu lidskou a strojové učení nabere

37

Sám jste v médiích označil požadavek zastavení vývoje za nerealistický, což se nyní i potvrzuje – vývoj rozhodně zastaven nebyl. Měla tato výzva tedy vůbec nějaký dopad?

Kde by AI nikdy neměla být použita, nebo kde by dokonce měla být zakázána?

s tím rozdílem, že na internetu jsou

Mám říct jednu oblast? Zbraně a zbraňo-

i dezinformace, ale citovat lze pouze

vé systémy. AI nemá právní subjektivitu,

konkrétní zdroj, nikoliv internet samot-

nenese žádnou zodpovědnost. Za vel-

ný. Generativní AI informace vytváří, je

Nepochybně, ostatně důkazem je

mi problematické považuji i to, aby AI

tedy autorem, ale – a opět jsme u toho

i tento rozhovor. Ani na sekundu jsem

jakkoliv rozhodovala o lidských osudech.

– nenese za ně žádnou zodpovědnost.

si nemyslel, že by jakákoliv výzva mohla

Měla by sloužit výhradně ve prospěch

Je potřeba jasně deklarovat, že nástro-

vývoj AI zastavit. Viděl jsem v tom ale

člověka, tedy například tím, že ve zlom-

je typu ChatGPT mohou sloužit třeba

obrovskou příležitost téma zvednout

ku sekundy zanalyzuje kvanta lékařských

k vysvětlení látky, ale určitě ne jako zdroj

v médiích, protože nám tady pod ruka-

dat, na jejichž základě stanoví diagnózu,

textu, který použiji v práci a budu jej

ma probublává cosi opravdu velkého,

kterou ale musí posvětit lékař, tedy

citovat. ChatGPT není žádná autorita,

a politická reprezentace, která nevidí

člověk, jenž je nositelem zodpovědnosti.

nemá právní subjektivitu.

za horizont volebního období, se tváří,

Také bych se v našich končinách velmi

jako by se nic nedělo. To, do jaké míry se

nerad dožil jakékoliv formy sociálního

Je lepší Bard, nebo ChatGPT?

tento záměr podařilo naplnit, překvapilo

kreditového systému, kdy AI rozhoduje

Aktuálně ChatGPT, Googlu ujel vlak. Oba

i mne samotného. A je to moc dobře,

o tom, jestli náhodou nejste občanem

nástroje jsou jiné jak z hlediska použité

protože dopady rozvoje AI se nevyhnou

druhé kategorie.

technologie, tak z hlediska uživatelského

cinuje. Internet předkládá informace

záměru. Pro kreativní generování a úpra-

nikomu.

Jedno z možných rizik představují deepfakes, kdy je možné s pomocí AI vytvořit falešné informace, audiovizuální materiály, které není možné rozpoznat. V dokumentech EU se však píše i o tom, že AI může sloužit prevenci dezinformací a kybernetických útoků, tedy k posílení demokracie. Souhlasíte?

Případně napadá vás, jak?

často nesmysly a AI zase často halu-

AI dnes skládá básně, dokáže napsat píseň, vytvořit jakýkoliv obraz. Myslíte si, že může AI nahradit člověka v oblasti umění, nejkreativnějším odvětví lidské činnosti?

vu textu je lepší ChatGPT, pro zjišťování

Zatím jen částečně, ale s důrazem

s aktuálními daty, ale udělá z nich úplný

na to zatím. Pochopitelně můžeme vést

guláš, takže se na ně vůbec nemůžete

akademickou debatu o tom, jaká je de-

spolehnout.

faktických informací by měl být lepší zase Bard. Měl by, ale k červenci 2023 tomu tak není. Halucinují sice oba, nicméně to, co předvádí Bard, je neskutečné. Na rozdíl od ChatGPT sice pracuje

finice umění, a že se ze strany AI jedná

Aktuálně směřujeme k tomu, že člověk

vytvořených, děl, ale ani toto už neplatí.

nebude moci na internetu věřit naprosto

S uměním je to jako s vědou. Umění je

ničemu. A nejen tam, už dnes vám může

to, co je za umění považováno. Podívejte

Aplikací či nástrojů k individuální práci, které využívají AI, je již celá řada. Jaké vy osobně používáte nejčastěji a k čemu?

zavolat automat hlasem vašeho známé-

se třeba na díla Davida Shrigleyho.

Bard v aktuální verzi jsem zavrhnul,

ho, u kterého ani nepoznáte, že mluvíte

Vypadají jako čmáranice malého dítěte,

protože je nepoužitelný. Občas pou-

se strojem. Stejně jako lze AI využít

ale v umělecké komunitě se jedná o ce-

žívám DeepL a jen výjimečně se jdu

ke generování fejků, lze ji využít i k jejich

něná díla, která mají také velmi zajímavý

o něčem poradit s ChatGPT. Ale fakt

detekci. Bohužel aktuálně existuje znač-

investiční potenciál.

opatrně. Jsem si totiž dobře vědom,

o pouhé variace již existujících, lidmi

že generativní AI je taková moudrá teta

ný nepoměr ve prospěch fejkařů. To se bude muset změnit, řada firem v tom tu nepochybnou obchodní příležitost uvidí a zareaguje. Nicméně jako u každé kriminální činnosti platí, že obránci vždycky budou dva kroky za útočníky.

Univerzity samotné budou muset jistě přetvořit své vnitřní dokumenty týkající se třeba plagiátorství či etických norem.

Co podle vás v tomto smyslu bude klíčové, na co by se rozhodně nemělo zapomenout?

Generativní AI je z hlediska citačních pravidel na podobné úrovni jako internet

38

s encyklopedickými znalostmi, jenže to má v hlavě trošku popletené, a co neví, to si domyslí. Takže její vyprávění je sice moc zajímavé, ale spolehnout se na něj nedá. Já raději pracuji s primárními zdroji.

Tady by v budoucnu mohl ukázat zuby Bard, toho však čeká ještě dlouhá cesta.

Je libo obrázek generovaný AI? Vybrali jsme náhodně čtyři volně dostupné aplikace pro generování obrázků pomocí AI, všem jsme zadali stejný pokyn (prompt), že chceme fotorealistický obrázek univerzitního kampusu, udržitelného, se spoustou zeleně a vzrostlými stromy, jezírkem a sedícími či procházejícími se studenty. Podobných aplikací je dnes již celá řada, některé jsou dostupné v beta verzích, většina z nich je v základní verzi (nebo do určitého množství obrázků) zdarma. Propracovanější snímky generované AI jsou již běžně k dispozici v placených fotobankách.

Dall.E

Deep Dream Generator

StarryAI

NightCafe Creator 39

STUDENTI MENDELU

Nové aplikace a nástroje s AI využívá ke studiu více než polovina studentů. Nejpopulárnější je ChatGPT AUTOR: Kateřina Červíková FOTO: Vytvořeno Midjourney za pomoci AI (návrh: Kateřina Červíková)

Chatbot ChatGPT dosáhl letos v lednu, po dvou měsících

Jak často využívají nástroje s AI pro studium

od spuštění, 100 milionů aktivních uživatelů měsíčně, což se

a jak často v práci nebo volném čase?

do té doby žádné jiné spotřebitelské aplikaci v historii nepodařilo.* Na rychlé rozšíření a využívání chatbotu ChatGPT,

Pro studium

ale i dalších nových nástrojů s prvky umělé inteligence mezi studenty reagovala také vedení tuzemských univerzit. Zástupci MENDELU vnímají nástroje umělé inteligence jako příležitost

Ve volném čase nebo v práci

2%

11 %

15 %

pro rozvoj a vyjádřili podporu jejich racionálnímu a etickému využívání. Podle průzkumu více než polovina studujících na MENDELU s novými AI aplikacemi a nástroji již pracuje, nej-

12 %

37 %

20 %

3%

častěji s ChatGPT, a to pro získání informací a vysvětlení či

51 %

23 %

shrnutí učiva.

26 %

*Rekord byl v červenci 2023 překonán sociální sítí Threads.

nikdy

Jak studující na MENDELU využívají

měsíčně

týdně

denně

Jedna třetina

nové aplikace a nástroje s AI?

57%

zřídka

studujících na MENDELU používá při studiu nové aplikace a nástroje

dotázaných si myslí, že jim nové aplikace a nástroje s AI nijak neusnadňují studium. Jen 10 % naopak uvedlo, že jim tyto nástroje studium velmi usnadňují.

s umělou inteligencí.

3/4

K čemu nové nástroje a aplikace s AI využívají studující nejčastěji?

respondentů by si přálo, aby jim MENDELU poskytla více zdrojů, kurzů nebo předmětů zaměřených na efektivní využívání nových nástrojů a aplikací s AI pro studium.

ChatGPT

vede v žebříčku AI aplikací, se kterými studenti pracují nejčastěji. Dále jsou to nástroje, jako je Midjourney a DALL-E (aplikace pro generování obrázků), Slidego (nástroj pro vytváření prezentací) nebo vyhledávač Bing (internetový vyhledávač poháněný ChatGPT).

75

15 Generování textu (např. ChatGPT)

Generování obrázků (např. DALL‑E, Midjourney)

Respondenti mohli označit více odpovědí.

40

7 Tvorba prezentací (např. SidesAI, TomeAI)

ChatGPT většinou používám pro sumarizaci složitého textu, abych mu lépe porozuměla.

Také pro návrhy studijních pramenů na dané téma.

ChatGPT mám pro psaní neodborných textů v jakýchkoliv pracích (úvod , shrnutí a podobně).

Pro jaké typy úloh používají studující chatboty s AI, jako je například ChatGPT?

20

Vysvětlení učiva, získání informací

59

25

Korektury, úpravy textu Vytváření textu a obsahu Ověřování informací

29 29

Automatizace rutinních úkolů

Respondenti mohli označit více odpovědí.

28%

Z médií

čerpají studenti informace o novinkách v oblasti AI nejčastěji. Na druhém místě jsou spolužáci, přátelé a rodina.

133

respondentů se zúčastnilo na začátku července online dotazníkového šetření.

Co je ChatGPT?

studujících dosud nenarazilo na žádné nevýhody

ChatGPT je chatbot s umělou inteligencí, který doká-

používání nových aplikací s AI. S nesprávným

že odpovídat na otázky a vytvářet psaný obsah, včetně

pochopením zadání nebo chybami ve výsledcích

článků, příspěvků na sociálních sítích, esejí, kódů a e-mai-

se setkaly dvě třetiny dotázaných. Obavy o soukromí nebo šíření předsudků a stereotypů má jen zlomek respondentů.

lů, a to v různých jazycích. GPT je zkratka pro „Generative Pre-trained Transformer“, což označuje způsob, jakým ChatGPT zpracovává požadavky a formuluje odpovědi.

Používám ChatGPT, jelikož je to jednodušší a rychlejší při hledání odpovědí na určité otázky a využívala jsem to hodně při učení na státnice .

Mendelova univerzita vnímá nástroje AI jako příležitost pro rozvoj společnosti, univerzit i tvůrčí činnosti.

Je si vědoma změn a výzev, které AI přináší společnosti, i jejích dopadů na pedagogickou činnost, včetně potřeby změny způsobu zadávání i hodnocení písemných prací. Univerzita hodlá tyto nové nástroje propagovat, ale i sledovat a vyhodnocovat tak, aby bylo možné tvořit ucelené politiky správné praxe.

Stanovisko Mendelovy univerzity v Brně je možné najít na webu.

Zkratka AI pochází z anglického výrazu artificial intelligence (umělá inteligence) a označuje schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita.

41

STUDENTI MENDELU

Útočník Holec: Hokej mi bude chybět, na kariéru v zemědělství se ale těším Miroslav Holec patřil v uplynulé sezóně k největším hvězdám play-off 1. české hokejové ligy a v domovském Vsetíně se krátce po přestupu z Třebíče zařadil mezi ofenzivní lídry mužstva. Málokdo ale ví, že pětatřicetiletý rodák z Písku se kromě hokeje poslední rok aktivně věnuje také studiu na Agronomické fakultě. Po konci kariéry by se totiž rád přesunul k práci v zemědělství. „Vidím v něm do budoucna smysl, potraviny budou lidé vždy potřebovat,“ říká zkušený útočník, který má na kontě kompletní sbírku extraligových medailí.

TEXT: Ivana Chatrná FOTO: archiv Miroslava Holce

Od loňského září studujete na MENDELU program Zemědělské inženýrství. Co vás vedlo k tomu podat si přihlášku na vysokou školu? A proč jste zvolil právě zemědělský obor?

Co vás na studiu zatím nejvíce baví? A je něco, co vás při příchodu na univerzitu překvapilo?

tě dokopala k tomu dodělat si dálkově

Četla jsem, že ve volném čase rád zahrádkaříte. Co máte letos vysazeno? A stíháte péči o záhony, když teď k hokejovým povinnostem přibyly ještě povinnosti studijní? Nebo musí občas zaskočit na zahrádce někdo z rodiny?

maturitu. A já pochopil, že bez školy

Dal jsem si za cíl mít hezký trávník, ale

překvapilo? To, že učiva je fakt hodně.

v budoucnu moc šancí nemám. S rodi-

bohužel je letos strašně sucho, tak

Mile mě překvapila taky ochota a vstříc-

nou žijeme v Brně, tak jsem začal uvažo-

se mi to nedaří podle představ. A po-

nost učitelů, za kterou jim moc děkuji.

vat i nad možností zkusit kombinované

řád u toho nadávám. Zkusil jsem taky

Protože vím, že to není samozřejmost,

studium na vysoké škole. Kamarád něco

saláty, ředkvičky, rajčata, ale všechno

a já si toho velice vážím. To mě ve studiu

podobného před lety studoval, do celé-

mi pochcípalo, protože jsme byli týden

hodně motivovalo.

ho procesu mě proto zasvětil, a hlavně

na dovolené a nikdo nezaléval.

Před několika lety mě rodina v podsta-

Baví mě získávat nové informace v odvětví, kterému se chci do budoucna věnovat. Díky tomu jde učení jednodušeji. Hodně zajímavá je obecná produkce rostlin i zemědělská botanika. A co mě

jsme taky pole, a hlavně traktor… Tam to

Studujete v kombinované formě, to znamená, že během semestru nemusíte na univerzitu dojíždět každý den. Přesto věřím, že v sezóně muselo být opravdu náročné věnovat se naplno všemu.

Jak se vám daří kloubit hokej a studium? A měl jste nebo máte nějaké úlevy, ať už od vyučujících, nebo od trenérů? Berou na vás v tomto směru ohled?

asi vše začalo.

V sezóně při tom všem cestování a zá-

mě povzbudil, ať to zkusím. Zemědělský obor jsem zvolil záměrně – je to něco, co mě baví a do hlavy by mi to mohlo občas jít snáz (usmívá se).

Už jste u vás na zahradě stihl v praxi vyzkoušet i nějaké poznatky, které jste získal při studiu tady na univerzitě?

Máte k zemědělství blízko od dětství, nebo jste si k němu našel cestu až v dospělosti?

Stíhám tak akorát hubit plevel a vždycky

Táta v zemědělství pracoval a já s ním

nadšená (směje se).

jako malej kluk trávil hodně času. Měli

u toho manželce dělám přednášku, co za typ plevele to je. Je ze mě strašně

pasech je opravdu těžké najít v sobě

42

ještě zbytky energie na učení. Ale moje

v této době těžké, zemědělské podniky

mi chybět samozřejmě bude, ne ta dřina,

paní mi hodně vychází vstříc, někdy mi

si drží svoji půdu…

ale spíše to prostředí kolem. Chodit

s učením pomáhá, a hlavně mi dopřeje prostor a klid na učení. Úlevy mám i u trenérů, kteří mi ve studiu fandí a ví, že život se netočí jen kolem hokeje.

Mimo den zápasu mi umožňují být ve škole.

denně do práce sice bude jiné, ale zase

V jednom rozhovoru jste zmínil, že v zemědělství vidíte do budoucna smysl. V čem konkrétně? A je podle vás do budoucna důležitá podpora udržitelného zemědělství?

Mluvíte o svých plánech i se spoluhráči? Co na ně říkají?

ne tolik. U obojího musíte výborně pracovat, aby byly výsledky.

Smysl vidím v zemědělství do budoucna

S klukama se o tom moc nebavíme. Ale

Na kterou oblast zemědělství byste se do budoucna rád zaměřil?

Zajímá vás více rostlinná, nebo živočišná výroba?

určitě, potraviny budou lidé vždy po-

vědí, co mě baví a co chci dělat. Občas

třebovat. Podpora udržitelného země-

nějaké srandičky a narážky samozřejmě

dělství je možná, ale ne snadná. Hodně

proběhnou.

Jednoznačně se chci zaměřit na rostlin-

dalších faktorech.

totiž záleží na ekonomice a mnoha

nou výrobu, živočišná mě moc nebere (usmívá se). Taky mě hodně baví zemědělské stroje.

Zvažujete, že byste po konci kariéry opravdu nastoupil do nějakého zemědělského podniku? Nebo se spíš ubíráte tím směrem, že byste založil vlastní farmu?

Celou dobu mluvíme o vašich možných profesních plánech do budoucna. Nebojíte se ale trochu toho přechodu od hokeje k farmaření? Přece jen je to úplně jiné prostředí, než ve kterém se celý život pohybujete…

Jste ve fázi letní přípravy, už byl čas přemýšlet i nad nadcházející sezónou? S jakými ambicemi chcete ve Vsetíně do příští sezóny nastoupit?

Já většinou nad sezónou dopředu nepřemýšlím, těším se, až sezóna odstartuje. Jsem vděčný za každý den, co hokej můžu hrát, a už se těším na tu

Nebojím se, někdy se na to i těším. To

atmosféru zaplněného vsetínského

spíš moje paní má o mě strach, ale už si

zimáku. Cílem pro Vsetín je jednoznač-

Rád bych se v tomto oboru uplatnil, tak

zvykla. Zná mě a ví, jak moc mě to baví.

ně finále a zkusit se poprat o postup

zvažuji možnosti. Ale mít vlastní farmu je

Během volna v létě občas pomáhám

do extraligy.

kamarádovi na poli a baví mě to. Hokej

Jsem vděčný za každý den, co hokej můžu hrát, a už se těším na tu atmosféru zaplněného vsetínského zimáku.

43

Studující, které nikdo nezkouší Ranní paprsky slunce probleskují přes listy stromů na pěšinku mezi Starou hutí u Adamova a Býčí skálou. Počasí je tak akorát na terénní cvičení.

Na oblíbené turistické trase Josefským údolím postává hlouček asi 40 posluchačů a posluchaček, všichni otočeni směrem k mladíkovi v oranžové bundě. Muž se co chvíli otočí do stráně za sebou, zapátrá ve svém okolí, ukáže kterousi rostlinu či větvičku keře a spustí výklad.

Na první pohled je v téhle skupině něco jinak – žádné stopy ostychu či znudění, převažuje zvídavost a energičnost.

Přitom je některým již přes osmdesát. Úsměvy prozrazují, že frekventanti univerzity třetího věku, konkrétně semestrálního kurzu Flóra Moravy, si toto terénní cvičení s botanikem Martinem Jirouškem z Agronomické fakulty užívají. Při průlezu jeskyní Jáchymkou pan Vladimír (68 let) opírající se o berle prohodí: „Doma sotva lezu, ale tady vždycky ožiju.“ Mendelova univerzita v Brně začala nabízet vzdělávání seniorům a seniorkám poprvé v roce 2003, tedy před dvaceti lety. „Za tu dobu se změnili zejména posluchači a posluchačky. Dnešní senioři jsou velmi různorodou skupinou, věkově i co se týče představ o trávení volného času, jazykového vybavení či IT kompe-

TEXT A FOTO: Martina Šmídtová

tencí. Na to vše musíme umět reagovat.

Nabízíme tedy jak kurzy tradiční, kde převažují odborné přednášky, tak kurzy, kde mohou účastníci zažít řadu věcí na vlastní kůži, ať již jsou to komento-

Skupina ani nedutá, bystří zraky; osahá-

vané procházky v arboretu či školním

vají rostlinky, které mezi nimi od lektora

lesním podniku, nebo práce v laboratoři,

putují. Některé posluchačky si horli-

třeba při výrobě jogurtu či čerstvého

vě zapisují do sešitku, další si pořizují

sýra,“ uvádí Kateřina Pevná z Institutu

videozáznam do mobilu, kvítka fotí skoro

celoživotního vzdělávání. Každoročně

všichni. Nezřídka výklad protne zvídavá

navštíví kurzy v Brně tisícovka poslucha-

otázka, občas posluchači, ale hlavně

čů. Během dvaceti let vzniklo také pět

posluchačky lektorovi podávají své

poboček po celé Moravě, jejichž kurzů

rostliny s prosbou o jejich identifikaci.

se ročně účastní téměř tři stovky senio-

Vyučující málokdy zaváhá, vcelku rychle

rů. Posluchači si založili dokonce vlastní

do skupinky vystřelí druh i rod rostliny,

Klub U3V. Dnes je v nabídce základní

česky i latinsky. Doplní popis, zvlášt-

tříleté plus navazující jednoleté studium

nosti i informace o příbuzných druzích.

pokrývající témata napříč všemi fakul-

Kokořík, měsíčnice, řeřišničník, hrachor,

tami MENDELU. Kromě toho si zájemci

brslen, netýkavka, krabilice, jestřábník…

mohou vybrat mezi tematickými jedno-

Jak rozpoznat bez černý od toho červe-

letými kurzy (třeba Stromy, les a krajina;

ného? Rostou u nás lilie nebo orchideje?

Člověk a zdraví I a II; Léčivé, aromatické

A pozor na jedovatý oměj vlčí mor nebo

a kořeninové rostliny ; Člověk a svět),

vraní oko čtyřlisté!

ale i kurzy v délce jednoho semestru

44

či kratšími (například Flóra Moravy;

to aby mohli na nově nabité vědomosti

bývá rozdílná: společná aktivita s kama-

Aranžování). Oblíbené je i jazykové vzdě-

navázat.

rádkami, doplnění vzdělání, převážně ale

lávání. Nabídka z Mendelovy univerzity

výplň volného času. Někteří přitom ještě

v Brně patří k těm levnějším, účastníci

„Vnučka začala studovat na MENDELU,

chodí do zaměstnání, byť se zdá, že prá-

platí od 400 do 850 korun za semestr.

tak jsem si řekla, když ty, tak já taky. Pak

ce je spíše zdržuje. „Když jsem zůstala

V ceně jsou náklady na výjezdní terénní

přišel covid, kvůli kterému ona neměla

sama, doktor mi řekl, že musím udělat

cvičení, ale i veškeré podklady včetně

promoce, ale já nakonec ano,“ směje

tlustou čáru a začít se věnovat sobě

pracovních listů. Výletníci z Josefského

se paní Božena (73 let) v pozadí s Býčí

a svým zájmům,“ uvádí paní Radmila

údolí tak při ukončení kurzu dostanou

skálou. Právě k odpočívadlu pod skálou

(71 let). „Lituji jen toho, že jsem nešla

předtištěné stránky pro vlastní herbář,

dorazila skupina seniorů-botaniků na po-

do důchodu hned, mohla jsem toho stih-

lední pauzu. Motivace k zahájení studia

nout více,“ doplňuje.

45

Při svačině pod Býčí skálou je také čas na výměnu tipů na další kurzy. Mnozí mají již zkušenosti s programy z JAMU, MUNI či VUT, vědí, kde kolik co stojí, co je náročné či naopak nudné. Jana (77 let) momentálně vychvaluje online studium na České zemědělské univerzi-

Předmětem zájmu skupiny a zlatým hřebem terénního cvičení jsou stovky rozkvetlých prstnatců pleťových, nápadné orchideje ze seznamu kriticky ohrožených druhů.

tě, kde dostávají po každé lekci dokonce i testík. Je ale spíše výjimkou, ostatní virtuální podobě příliš neholdují – užili si ji dost za covidu. Ve skupině jsou i rekordmanky, které už ani nespočítají, kolik mají za sebou promocí, kurzy navštěvují pravidelně již dvacet let. „Mendelku mám nejraději, přístup je tu takový lidštější a srdečnější, nejsme jen čísla,“ přiznává Eva (77 let), která začala univerzitu navštěvovat s kamarádkami před osmi lety. „Kamarádi chodí akorát na pivo a na fotbal, to mi ale přijde jako ztráta času,“ zamýšlí se pan Vladimír nad důvody, proč se, dle statistik, seniorského vzdělávání účastní více ženy než muži. I skupinka svačící pod Býčí skálou je toho důkazem, mužské osazenstvo je ve výrazné menšině.

Podle debatujících jsou aktuálně velkým hitem kurzy o brněnském podzemí nebo Senior akademie, kterou organizuje Městská policie Brno. Přihlásit se na oblíbené kurzy však nebývá vždy jednoduché. „Mě vždycky registruje dcera a někdy kvůli tomu sedí u počítače do půlnoci, aby byla mezi prvními,“ vysvětluje pan Vladimír. Jak potvrzuje Kateřina Pevná, která má vzdělávání seniorů na starosti, největší zájem je právě o kurzy, které kombinují klasické přednášky se zážitkovým obsahem. „Velký zájem je o kurz S lesníkem do lesa, který je koncipován jako soubor komento-

neřeší. „Víte, mě už taky všechno bolí,

ze seznamu kriticky ohrožených druhů.

vaných procházek po školním lesním

ale bolí mě to více, když ležím nebo se-

Po obhlídce mokřadu již nastává cesta

podniku. Obdobný zájem je také o kurzy

dím doma,“ usmívá se paní Glena (57 let),

zpět do Brna. Exkurze zaujala natolik,

Flóra Moravy nebo nově Flóra města

jež studuje svůj první kurz U3V.

že někteří slibují, že se na navštívená

Brna. Kurzy v sobě kloubí přednášky

místa s kamarádkami či s rodinou ještě

a terénní cvičení,“ vysvětluje. Právě kvůli

Po svačině následuje přejezd autobu-

vrátí. Děkují lektorovi Martinu Jirouškovi

tomu mají ale kurzy omezenou kapacitu

sem do bývalého lomu u Křtin. Po těžbě

za dobré tipy na výlety. Dopamin, další

30 až 50 studujících a bývají velmi rychle

byl prostor částečně zatopen, čímž

impulz do života, pozitivní náboj – to se-

obsazeny. Je-li to možné, vypisuje je

vznikl mokřad, v němž dnes žijí vzácné

niorky a senioři jmenují, jsou-li tázáni, co

univerzita třetího věku vícekrát během

rostlinné i živočišné druhy. Předmětem

jim podobné akce přináší. Paní Radmila

akademického roku. Skutečnost, že tyto

zájmu skupiny a zlatým hřebem terén-

ještě doplňuje: „Dalo mi to naplnění,

zážitkové doplňky mohou být ve vyšším

ního cvičení jsou stovky rozkvetlých

zklidnění. Jsem také méně direktivní

věku fyzicky náročné, účastníci až tolik

prstnatců pleťových, nápadné orchideje

a více tolerantní.“

46

UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU MENDELU (2022/2023)

42

realizovaných kurzů

1794 odučených hodin

1282

posluchaček/ posluchačů

Pobočky Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou a partnerskými středními školami nabízí MENDELU kurzy univerzity třetího věku v Lednici, Bruntále, Kyjově, Vyškově a Rožnově pod Radhoštěm.

Vyučujícími jsou odborníci z regionu, případně hostující odborníci z MENDELU.

Zahraniční projekty Zapojení do projektu umožňuje sdílení zkušeností se seniorským vzděláváním napříč evropskými univerzitami. Stejně tak nabízí zahraniční studijní pobyty přímo seniorům.

Mezigenerační univerzita Univerzita je určena pro prarodiče a jejich vnoučata ve věku 7 až 12 let. Přihlásit se může senior/seniorka vždy s jedním vnukem/vnučkou. MENDELU nabízí dva programy v průběhu akademického roku rozdělené do šesti sobotních setkání, jež mají formu terénních cvičení.

Je možné se přihlásit i na prázdninový turnus. Prarodiče a vnoučata se učí společně i od sebe navzájem.

VÝSTAVA K 20. VÝROČÍ UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU Tematicky je výstava koncipována jako fotograficky ztvárněný dialog starší generace (posluchači U3V MENDELU) a generace středoškoláků (studenti Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy Brno). Obě tyto skupiny reagovaly fotografiemi na téma „Co řeším a na co se těším“, a to ve vzájemné vizuální konfrontaci. Vznikl tak unikátní odraz pohledu mladé a starší generace, který může podnítit k zamyšlení nad vzájemným soužitím. Cílem výstavy je nejen připomenout 20. výročí vzniku Univerzity třetího věku MENDELU, ale také přispět k celospolečenskému dialogu o toleranci a porozumění mezi generacemi.

17. 10. v 16 h vernisáž výstavy na Moravském náměstí v Brně

Od 6. 11. putování výstavy po pobočkách U3V MENDELU 47

Až se budoucnost zeptá…

Z oceánů mizí mořské trávy

a biouhlu, vznikne substrát využitelný v lesnictví i arboristice. Substrát zlep-

Nábytek s přidanou hodnotou

šuje půdní podmínky u čerstvě vysázených či mladých stromků. Novinka má i environmentální přesah. Je vyrobena z lokálních surovin a ve zmíněných oborech může alespoň částečně nahradit rašelinu dováženou z pobaltských zemí.

Prototypy jsou již zajištěny užitnými vzory a certifikovanou metodikou, která shrnuje proces, jímž musí odpadní kal projít před přimícháním do substrátu.

Kolegové z Ústavu designu a nábytku

Odborníci LDF použití substrátu testují

Lesnické a dřevařské fakulty ve spo-

na pokusné arboristické ploše, jediné

lupráci s firmou Formdesign navrhli,

Porosty mořských trav jsou považovány

v ČR, a v lesních školkách Školního les-

zkonstruovali a otestovali židle, které po-

za deštné pralesy oceánů a stejně jako

ního podniku Masarykův les Křtiny.

máhají pacientům s endoprotézou kyčle

ty suchozemské hrají v ekosystému důležitou roli. Globálně však mořské louky ubývají. Vědecký tým MENDELU

Vyvíjí se náhrada syntetických hnojiv

nebo pracujícím při dlouhém sezení. Ta první má vyšší sedák a naklápěcí pravou či levou část sedáku, ta druhá takzvaný

nyní zkoumá, jak tento úbytek ovlivňují

levitující sedák. Židle testovali mimo jiné

oomycety, organismy podobné houbám.

pacienti Úrazové nemocnice Brno. Vývoj

Výzkum probíhá na vzorcích odumřelých

vycházel z know-how rodinné firmy a je-

trav odebraných u pobřeží Sardinie či

jího dlouhodobého úsilí o vývoj produktů

v mořích Mauritánie. Tým studuje růz-

s přidanou hodnotou, univerzita posky-

norodost oomycet na různých stanovi-

tovala odborné konzultace, zpracovala

štích a testuje jejich agresivitu. Chystá

alternativní technická řešení a podílela

se i na výzkum oomycet v brakických

se na hodnocení funkčnosti pracovních

i sladkých vodách. Odborníci MENDELU

prototypů.

na tom spolupracují s portugalskými kolegy z Centro de Ciencias do Mar (CCMAR).

Substrát pro stromy z čistírenského kalu

Buďte v obraze!

Vědci a vědkyně z Agronomické fakulty jsou zapojeni do čtyřletého mezinárodního projektu, jehož cílem je vyvinout nové přírodní produkty, které by chránily rostliny před nepříznivými klimatickými podmínkami. Základem produktů budou rostlinné biostimulanty na bázi přírodních sloučenin a extraktů plus unikátní fungicidy založené na rostlinných

mendelova.univerzita

molekulách RNA. Výsledné přípravky by plodiny měly chránit před spektrem nepříznivých jevů, se kterými se zemědělci v důsledku změny klimatu setkávají stále častěji – ať už je to sucho, horko, nebo Vědecký tým z Lesnické a dřevařské

extrémní srážky a chlad. Výhodou pří-

fakulty našel využití kalu vzniklého čiš-

pravků bude biologická odbouratelnost,

těním odpadních vod. Přidáním dalších

nebudou toxické pro životní prostředí

odpadních surovin, hlavně glaukonitu

jako některá syntetická hnojiva.

48

MENDELUcz

Udělejme rekord!

Daruj krev s MENDELU Darujte krev na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Při odběru nahlaste, že jste z MENDELU. Studenti i zaměstnanci MENDELU, přidejte se k nám a darujte krev jako tým!

Více informací k odběru na webu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. www.fnusa.cz/odberove-centrum/

www.mendelu.cz