Issuu on Google+

Marečku, podejte mi pero aneb škola – základ života

město • život • styl • únor–březen 2009


Věrnost se cení. Pro nás v obchodním centru Futurum Ostrava to není bezobsažná fráze. Je to způsob jakým přistupujeme k vám, našim věrným zákazníkům. Proto jsme připravili věrnostní program, kterým chceme vyjádřit, jak moc si vážíme toho, že se k nám stále vracíte. S naší klubovou kartou se můžete tešit na spoustu výhod zdarma. Zaregistrujte se již dnes na www.futurumclub.cz nebo přímo v OC Futurum u infostánku. Nashledanou při příští návštěvě.

komerční prezentace

Váš FUTURUMclub


2–3

OBSAH

MADE IN

bylo, nebylo, pořád je něco nového

4–5

ESENCE

banky jsou obezřetné

ON LINE

létající inženýři a jejich šupináč

volba je na každém z  nás. Někteří si svou ka­riéru postaví na rychlém a vysokém výdělku. Pro lidi z neziskového sektoru jsou rozhodující úplně jiné hodnoty. V loňském roce v něm pracovalo kolem 35 tisíc osob – mužů a žen, kteří mají podle psychologů silně vyvinuté sociální cítění a  jejich charakteristickou vlastností je empatie, morální zásadovost a  také potřeba zřetelně vidět a chápat smysl práce pro druhé. Olga Rosenbergerová z Asociace TRIGON říká, že cifra na výplatní pásce zaměstnance neziskové organizace není rozhodující. V  této souvislosti mne napadá, že ačkoli ka­riérní postup v zaměstnání závisí obvykle na výkonech než na absolutoriu příslušné vysoké školy, stále více lidí touží po vysokoškolském diplomu. Hodně o tom i současném podřizování vzdělávání zákonům trhu vědí rektoři tří ostravských vysokých škol. Tuto exkurzi do světa vzdělávání si určitě přečtěte. Stejně tak tip magazínu Ostrava LIFE na pěkný předjarní výlet do Kozlovic, do míst, které většina Ostravanů moc dobře zná. Kuchyně je ve zdejším mlýně vyhlášená. Ovšem zůstat můžete i  doma. Uprostřed města se podává skvělé pečené koleno a  k  němu Miroslav Horváth ze  Slezského Vinařského Centra umí naservírovat i  jiné delikatesy. A  cimbálovka jde Ostravanům taky moc dobře. Kdyby vám tohle nevyhovovalo, zajděte do lampárny. Nebo se nechte šokovat brilianty na počítačové myši. Nebo si zajděte prohlédnout šupináče, nikoli k  rybníku, ale za bránu firmy Hloch. Nebo si dělejte, co chcete a na co máte náladu a  chuť. Vyznavačům zimních sportů v  každém případě přeji hodně sněhu, a  nám teplomilným první předjarní sluneční paprsky. Hlavně se těšte, další LIFE tu bude 20. března. My se těšíme moc, protože slavíme první narozeniny!

6–9

ROZHOVOR

„Sebevědomí u mne není samozřejmostí, je takové, jaká je asociace,“ říká ředitelka Asociace TRIGON Olga Rosenbergerová

Ostrava LIFE / město • život • styl / zpravodajský a společenský magazín / únor–březen 2009 Registrační číslo: MK ČR E 18160 • Vydavatel: Vydavatelství X-PRESS s.r.o., Škroupova 1114/4, 702 00 Ostrava • Tisk: Pamat spol. s r. o., Praha Redakce: Šéfredaktorka: Marie Václavková, marie@ostravalife.cz • Redaktoři: Táňa Arťušenková, tana@ostravalife.cz, Dagmar Štefková, dasa@ostravalife.cz, Petr Bidzinski Spolupracovníci: Foto: Jiří Urban, Jiří Zerzoň, Karel Kita • Karikatury: Václav Šípoš • Sazba: Marek Kuča Anglické texty: George Dvorsky Adresa redakce: Brandlova 6, 702 00 Moravská Ostrava, tel. č.: +420 725 589 050–053, redakce@ostravalife.cz Reklama: Lucie Reiterová, lucie@ostravalife.cz , +420 591 121 521, +420 725 589 052

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

10–11 VOILÀ

švýcarská zlatá myš

ZAOSTŘENO NA

barevné experimenty jsou povoleny

ALLEGRO

krásky na aerobiku

12–13 ČOČKA

make up města

14–15

PERSONA GRATA

pan „skvělý.cz“ bývá na internetu i deset hodin denně

ROKujeme

otevřte knihu a čtěte

16–20 TÉMA

do vyšších pater mohou jen pilní a nadaní

21

ZA HUMNY

na topole podle skal

22–23

NÁVŠTĚVA

chcel urobiť film o nevine

DELIKATESA nevinně o víně

Marečku, podejte mi pero aneb škola – základ života

město • život • styl • únor–březen 2009

Foto: J. Zerzoň

editorial


pestrá herecká kuchyně / Kdekoho zajímá hlavně to, co se děje v  zákulisí divadla, případně při natáčení televizního pořadu. Dění přímo v  sále nebo na pódiu už tolik neláká. Toho si byl vědom také Bengt Ahlfors, finský dramatik píšící švédsky. Proto napsal Divadelní komedii, kterou začalo servírovat Národní divadlo moravskoslezské. Příběh nechává nahlédnout do herecké kuchyně, ve které se chystá slavnostní premiéra, což s  sebou přináší řadu vtipných a bizarních situací.

Bazal už zraje / FC Baník Ostrava opět po­tvrdil, že je jedinečný! Už jen několik málo týdnů chybí k tomu, aby světla obchodů spatřil zlatavý mok s  názvem Bazal. Klub se tak bude moci pochlubit vlastním pivem. Na etiketách tmavého ležáku se vystřídá dvaadvacet fanoušků. Unikátní projekt byl odstartován loni na podzim a do hlasování se zapojilo téměř dvanáct tisíc příznivců.

Táňa a  zase Táňa / Divadlo Petra Bezruče nachystalo smutně směšnou hru o  tom, jaké to je, když milujeme nesprávného člověka. Roztančená komedie Táňa, Táňa ukrývá věčné soupeření mužského a ženského světa. Každý z aktérů inscenace sní o štěstí, ale zároveň má tajemství, které není určeno nikomu jinému. Řešení komplikuje fakt, že dvě postavy ve hře mají stejné jméno. utajení politici / Přijeli, debatovali, téměř nebyli viděni a pak v tichosti zase odjeli. I takhle by se dala ve zkratce popsat konference, na kterou se do hotelu Atom vypravili z  celé Evropy přední evropští politici a odborníci na energetiku. Akce byla poměrně utajena, snad jen policistů bylo všude kolem více, než je zdrávo. Žádné nepřístojnosti nebo dokonce demonstrace se řešit nemusely.

LIFE v  kalendáriu / Milovníci statistik a  přehledných souhrnů mohou jásat. V  Archivu města Ostravy se křtilo Ostravské kalendárium 2008. Již potřinácté poutavá kniha nabízí informace o kulturních, sportovních a politických událostech, které se na území moravskoslezské metropole v  loňském roce odehrály. V  publikaci nechybí zmínka o  tom, že vyšlo první číslo celobarevného, zpravodajského a  společenského měsíčníku Ostrava LIFE – město, život, styl. dvě tisícovky pro Pepino / Florbalisté FBC Pepino Ostrava přepisovali vlastní kroniku. Podařilo se jim překonat významný historický milník. Jako jeden z mála týmů v nejvyšší soutěži se pyšní tím, že už nastříleli v  první lize 2 000 gólů. Stalo se tak v zápase proti Znojmu, který ostravský tým vyhrál naprosto přesvědčivě 9:4. Autorem jubilejní branky byl obránce Pavel Machala.

přiletěl Špaček / Aktuální dílo Novou velkou knihu etikety propagoval v Domě knihy Librex Ladislav Špaček. Zároveň přidal mnoho užitečných a zajímavých postřehů. Rodák z Ostravy mimo jiné prozradil, že Maurové se zdraví tak, že si přitisknou čelo na čelo a navzájem si třou nosy. Posléze přiznal, že za nejtěžší práci považuje výchovu politiků. Na závěr se zmínil o tom, že se sice považuje za elegantního člověka, ale v obleku spát nechodí.

hasičská seniorka v  muzeu / Hasičské mu­zeum přivítalo vzácného hosta. Tím je unikátní Tatra T 26/30 z  roku 1929. Nutno po­dotknout, že červený automobilový drahokam je stále pojízdný. Historickou krasavici na čtvrt roku zapůjčili dobrovolní hasiči ze Štramberku. Stěhování do muzea proběhlo díky perfektnímu stavu šestikolky naprosto svižně a  hladce. Tatra T 26/30 z  roku 1929 se tedy usadila vedle dalšího výjimečného vozu, a to Tatry NW typ K z roku 1910.

šimpanzí oslava / Celkem jim bylo padesát let. Ale vypadali mladě. Šimpanzí oslavenci ze Zoo Ostrava byli hned tři. Samička Hope slavila osmnácté narozeniny, dcera Bambari měla osm let a nejstarší člen rodiny − sameček Sebastian – se dožil už čtyřiadvaceti let. Party byla velkolepá. S dárky a laskominkami přispěchali nejen ošetřovatelé, ale také ná­vštěvníci zahrady. Jednoznačně největší zájem opice měly o lahodný dort.

socha si lehla / Zdálo by se, že s  ní nelze pohnout. Socha akademického sochaře Vladislava Gajdy přežila bez následků spoustu sněhových bouří, dešťových dnů a pálení ostrého


made in slunce. Mnohatunové dílo zůstávalo na místě. Až donedávna. Stačila drobná vodovodní komplikace a obří kolos se poroučel nedobrovolně k zemi. Naštěstí jen na pár dní. Jakmile byly následky havárie odstraněny, socha se vrátila na své místo.

barmanská ekvilibristika / Celá Evropa se sjela na Ahol – Cup 2009. A bylo se na co dívat! Barmani a barmanky připravovali chutné koktejly, nicméně jejich invence se zapotila především ve chvíli, kdy dostali za úkol namíchat takzvaný Fancy drink dle vlastní receptury. Jejich kouzla doplňovali budoucí kuchaři. Ti měli naservírovat lahodný pokrm, jehož základem byla ryba pangasius. O  tom, že se při dovednostech kombinovaly suroviny, které se na první pohled k sobě vůbec nehodí, jistě netřeba hovořit. A to šlo teprve o žáky hotelových a odborných škol. poselství ve věži / V  Antošovicích opravovali kapli. A  protože myslí na budoucí generace, umístili do věže několik materiálů týkajících se současného a  minulého života v obci. Konkrétně šlo o sedmnáct historických dokumentů, veškeré platné peněžní oběživo a obálku s fotografiemi a pohlednicemi, které mapují dění v Antošovicích od počátku minulého století až do dnešních dnů.

pocta Pink Floyd Pro velký úspěch byli The Australian Pink Floyd Show pozváni do ČEZ Arény po­druhé. A to v relativně krátkém čase. Ostatně, proč ne?! Také rockové železo se má kout, dokud je žhavé. I tentokrát se jednalo o bombastické vystoupení, jehož základ tvořily skladby Pink Floyd z nesmrtelného opusu The Wall. Za všechny jmenujme Comfortably Numb, Hey You, Mother nebo Another Brick in the Wall. Ačkoliv šlo o  písně, které ve svém rodném listu uvádějí u data narození letopočet 1979, svěžest ani po letech neztratily. Energie z nich tryskala do všech světových stran. Hudební třešničku na dortu obstaraly bonusové příspěvky souhrnně pojmenované Greatest Hits. Koncertem jistě ne náhodou nazvaného The Wall 2009 se prolínala spousta světelných efektů, laserů a  animací. Videoprojekce zase našla zalíbení v  odkazech na současné politické dění, přičemž je zřejmé, že žádné pochvalné a  veselé obrázky se na plátně nepromítaly. Rozdovádění muzikanti si show náramně užívali, ale všudypřítomným kritickým hlasům neunikli. Každý obyčejný smrtelník občas chybuje, takže ani pětice Australanů si jisté instrumentální přehmaty neodpustila, což se dalo pochopit. Stejně jako fakt, že do Ostravy nepřijel leader Pink Floyd David Gilmour, který kapelu velmi podporuje a  který s  ní při výjimečných příležitostech také vystupuje. Ale přesto jsou skutečnosti, které nelze zpochybnit. Náročnější fanoušek měl jasno. Originál je originál. Marná sláva.  -p-

uhrančivá Szidi / Slovenská šansoniérka Szidi Tobias rozprostřela v  Domě kultury Akord působivou paletu se svým pestrým hlasovým rejstříkem. Její charismatická uhrančivost malovala jak v tmavých, tak ve světlých odstínech. Nikoliv však rozmazaně nebo vypočítavě. V  jednotlivých písních kolovaly smutek, vášeň, ale také radost. Každý z  přítomných odcházel s  pocitem, že navštívil výjimečný koncert.  -p-

ostravalife.cz


4/5

esence

Banky začaly posuzovat klienty komplexněji.

těžká cesta k hypotéce Po několikaletém období snadno dostupných hypotečních úvěrů k  nám přicházejí horší časy. S ohledem na postupující ekonomickou krizi všechny naše banky zpřísňují pravidla při poskytování veškerých úvěrů, jak podnikatelských, tak úvěrů fyzickým osobám. Hypoteční banky se dnes více zaměřují na profil klienta. Vyžadují od něj co největší bonitu, jako jsou vzdělání, stálost a  per­ spektiva v  zaměstnání, dosavadní platební morálka. Banky si velmi pečlivě vybírají, kam své zdroje umístí. Podstatnou roli hraje také hodnota zastavované nemovitosti. Ta je vždy posuzována bezprostředně po vyhodnocení potenciálního dlužníka. A většina bank už také rozhodla o půjčkách v průměru do 75 procent

tržní hodnoty nemovitosti. A aby toho ­nebylo málo a cesta k hypotéce se stala ještě trnitější, prohlubují se rozdíly v  nabízených podmínkách. Zejména pokud jde o  nároky na předkládanou dokumentaci, úrokové sazby nebo poplatky. Určitě se vyplatí obejít více bank nebo optimálně zvolit hypotečního makléře, který má přehled o  podmínkách na trhu. A jak to vypadá s úrokovými sazbami? V horizontu posledních dvanácti měsíců byly na nejnižší úrovni ve  druhém pololetí, na konci minulého roku začaly opět růst. Zlevňování můžeme čekat vždy s  poklesem základní sazby ČNB, i  když snížení komerčních sazeb nebývá vždy tak razantní. V  současné době

za kouzlem modravých dálek Loni vzdušnou cestu z Letiště Leoše Janáčka Ostrava využilo přes tři sta padesát tisíc cestujících. Nejaktivnější byla letecká společnost ČSA. V  rámci charterových letů i na pravidelné lince Ostrava − Praha s ní letělo 171 tisíc lidí. Pravidelné linky jsou odbavovány rovněž do Vídně a  Moskvy. Zájem je nebývalý! Za kouzlem modravých dálek se z ostravského letiště vypravilo o osmnáct tisíc lidí více než v roce 2007. Nejnavštěvovanější se sedmdesáti šesti tisíci se stalo Řecko. -t-

můžeme hypotéku pořídit v  průměru za 5  až 6 procent, a  to v  závislosti na délce fixa­ce. Protože lze během roku očekávat mírný po­kles sazeb, zafixování sazby na delší dobu je levnější. Mladí lidé do 36 let se mohou těšit na to, že jim stát nabízí dotaci na úroky. Co tedy můžeme v nejbližší době očekávat? Výraznější oživení trhu s  hypotékami spolu s  větším výkyvem úroků směrem dolů lze předpovídat až v  horizontu dvou a  více let. To vše v  závislosti na vývoji světových trhů a  ekonomiky v  Evropě. Proto, kdo si nyní potřebuje pořídit bydlení na hypotéku, ať neváhá. Cesta k  ní je sice obtížnější, ale není v žádném případě nedostupná.  Ivana Kryšková, Raiffeisenbank a. s.


on line

šupináč Dobrá a krásná architektura nemusí hýřit drahými materiály, a přitom může být hodnotná. K ní bezesporu patří stavba, kterou její autoři létající inženýři Tomáš Havlíček, Pavel Magnusek a Martin Hloch přezdívají ŠUPINÁČ. Většina lidí by ji určitě přehlédla. Ne proto, že je nezajímavá, ale proto, že je ukryta na periférii centra Ostravy mezi oprýskanými domy v hloubi městského bloku. Jde o znovuzrození staré průmyslové budovy, tolik typické pro bývalé ocelové srdce republiky. Vznik zázemí firmy Hloch koupelny je dalším krokem v postupném obnovování zdevastovaného průmyslového areálu. Dříve zde byl sklad stavebnin. „Pro investora mohlo být jednodušší starý objekt zbourat a  postavit nový. Naštěstí to neudělal. Vydal se cestou citlivé přestavby, která z  původních prvků doplněných současným sebevědomým výrazem vytvořila jedinečnou a  neopakovatelnou atmosféru. Dům má svébytnou duši,“ říká architekt Radim Václavík ze Stavebně projektové kanceláře Atos-6. Zdánlivě je vše jednoduché. Tvar zůstal původní. Ale už samotné využití obkladových desek vytváří jemné grafické prvky opírající se o efektní a barevné střídání světla a stínu. „Fasáda jakoby si s divákem hraje na schovávanou. To pochopíte bezprostředně po vkročení do interiéru. Vše je jedinečné, rafinovaně prostorné. Není to jediná rekonverze v Ostravě, kterou znám. Svou kvalitou však vyčuhuje nejen z  ostravských měřítek. Dávám jí zlatou medaili! Není totiž třeba bát se navazovat na historii a stydět se za levné materiály. Dobrý architekt z těchto ingrediencí dokáže namíchat evropskou kvalitu. Šupináč je důkazem, že stavění je radost a improvizace je dovolena,“ dodává R. Václavík. -t-


rozhovor Nejdříve nechce o  soukromí vůbec hovořit. Ale prvotní odstup jakoby mávnutím kouzelného proutku zmizí. To když se řeč stočí na cesto­ vání a setkávání, někdy i naprosto nečekaná, s lidmi, kteří stejně jako ředitelka Asociace TRIGON Olga Rosenbergerová milují Janáčkovy Hukvaldy, filmy Miloše Formana, obrazy Jana Zrzavého nebo lite­ rární díla spisovatele a  básníka Julia Zeyera. To myslíte vážně? V  současné době zní jméno Zeyer až čítankově. Není to trochu autostylizace? Nedělám věci pro získání osobitého image. Zeyerův Jan Maria Plojhar pro mne odhaluje charakterové rysy našeho národa, někdy ne příliš lichotivé. Autor mi je sympatický postojem vůči maloměšťáctví. Navíc je pro mne inspirativní i díky svým cestám do zahraničí a znalostem cizích kultur. Moje cesty do Itálie, Španělska nebo Francie mají podobný charakter. Pokud si dobře vzpomínám, hudební sku­ pina Trigon band vznikla po jednom z vašich zahraničních pobytů. Přesně tak. Ve Francii jsem se setkala se zaměstnanci chráněných dílen. Nadchlo mne nejen, že handicapovaní zde běžně pracují, ale ve volném čase ještě muzicírují. Skupinu Arkane jsem proto pozvala do Ostravy. V loňském roce vystoupili na Evropských dnech handicapu. Na slavnostním večeru s  názvem Rozumíme si se na pódiu potkalo několik takových skupin a náš Trigon band si užil své první velké okamžiky slávy. V  Česku existuje 50 tisíc neziskových orga­ nizací a  další přibývají. Už druhý rok stojíte v čele velmi aktivní Asociace TRIGON. Závidí vám méně úspěšní kolegové? Nepřejícnost je všude a  její projevy a  skryté podoby mne pokaždé překvapí. Závisti prostě nerozumím. Římské pravidlo říká: Kdo tvrdí, že něco nejde udělat, by neměl překážet tomu, který to dělá. V čele společnosti musíte určovat směr cesty a  hlídat nadeklarované hodnoty. Jaké hod­ noty střežíte zejména? Hodně mne ovlivnil můj otec. Měl těžké dětství, vyrůstal v sirotčinci. Od něj jsem odmala slýchala o důležitosti zůstat za všech okolností slušná, pomáhat druhým, být houževnatá a celý život žít opravdově a v pravdě. V současných podmínkách, kdy jsou určující peníze, dost nereálné, nemyslíte? Nemyslím, to se přece nevylučuje. Dobře, tak nám řekněte, jak to vypadá, když musíte věčně bojovat o finanční prostředky. Není to jednoduché, což mi určitě potvrdí většina lidí z neziskových organizací v Česku. U  nás neexistuje žádná nezávislá certifi­ kace neziskového sektoru? Sponzor, než poskytne finanční dar do oblasti dejme tomu

vzdělávání nebo bydlení handicapovaných, nikde tedy nezjistí, jak s penězi dárců nezis­ kovka hospodaří a jestli peníze nepohltí jen její provoz? Když se někdo rozhodne podpořit Asociaci TRIGON, poskytne prostředky na daný projekt. Jsme transparentní a  otevřená organizace, ve které si dárce může ověřit, na co své peníze věnoval. Moje zkušenost je taková, že sponzoři chtějí financovat konkrétní aktivity. Seznámíme je proto se svou činností a záleží, co koho zaujme. Někteří chtějí podpořit vybavení dílen, jiní nákup hudebních nástrojů nebo vybavit multimediální učebnu. Peníze na provoz organizace získáváme především prostřednictvím dotací z  města a kraje. V  USA například existují organizace zvané Charity Watchdogs, které neziskové organi­ zace proklepnou, oznámkují a  na všem pří­ stupném webu výsledky zveřejní. Pokud hodnocení provádí odborníci nezávislé organizace, tak je určitě pro sponzory a poskytovatele dotací dobré znát kvalitu služeb jednotlivých neziskovek. V Boloni například město vyhlásí soutěž na poskytování konkrétních služeb pro handicapované. Do výběrového řízení se přihlásí vícero neziskovek, vybrána je pouze ta nejlepší, a dotace získá na tři roky. Když víte, že budete mít peníze na provoz a mzdy zaměstnanců na delší dobu, ovlivní to příznivě i kvalitu poskytovaných služeb. Představy neziskovek, že i  nadále budou štědře dotovány z  veřejných rozpočtů, jsou v  dnešní době zřejmě liché. Obce a  stát ale nejsou jediní, kdo mohou s  financováním pomoci. Samozřejmě, jedním z  důležitých zdrojů financování je sponzoring. Asociace ani žádná jiná nezisková organizace není schopna fungovat bez podpory z  více zdrojů. Pramenem jsou také peníze z Evropské unie. Tady se nám dveře poněkud přibouchávají před nosem, protože je nutné každý projekt nejdříve předfinancovat. A  co si budeme nalhávat, neziskovky obecně získávají velmi obtížně jakoukoli půjčku. To už nebudu hovořit o vysokých úrocích. Otázkou zůstává, zda vůbec jít do takového finančního rizika. Není to trochu výmluva? Možností, jak vyzrát na systém zpětných plateb, je napří­ klad realizace krátkodobých projektů, které na sebe navazují. Pak už jen stačí sehnat peníze na financování toho prvního. Takže neziskový sektor je odsouzen pořád do pozice prosebníka? To v  žádném případě. Nechci, aby to takto vyznělo. Asociace TRIGON je seskupení několika občanských sdružení s dlouholetými zkušenostmi v  oblasti pomoci a  podpory lidem s  handicapem. Před třemi roky jsme uzavřeli vzájemnou smlouvu s  cílem zefektivnit meziresortní spolupráci v  oblasti výchovy a  vzdělávání, sociálních věcí a  zdravotnictví. Naším společným úkolem je vytvořit silnou profesionální organizaci, srovnatelnou se zahraničními partnery, jakými jsou AFPE a  Asociace Zlatý déšť z  Francie, EPTA z  Itálie, ARFIE z  Bruselu. Mezi množstvím finančních prostředků, které získáme, a  rozsahem činností existuje zřetelná přímá úměra: Více peněz znamená více

prospěšné práce, nebo ještě lépe – méně slibovat a více pomáhat. To působí velmi sebevědomě. Sebevědomí u  mne není samozřejmostí, je takové, jaká je asociace. Jaká bude podle vás funkce neziskového sektoru a Asociace TRIGON v příštích letech? Jednoznačnou odpověď nezná v tuto chvíli asi nikdo. Za TRIGON mohu říct, že musíme chystat nové strategie a  takové projekty, kterými dokážeme oslovit nejen handicapované, ale i  poskytovatele finanční podpory. Přijdou za vámi rodiče s dospělým dítětem a mezi řečí se dozvíte, že jejich potomek skončil povinnou školní docházku a  nemá kde být. Rodiče pro něj nechtějí ústavní péči, ale menší zařízení, kde by mu bylo dobře. A to je náš cíl – rozšířit nabídku služeb a  přizpůsobit požadavkům. V další fázi pak přesvědčit o potřebnosti projektu ty, kteří chtějí prostřednictvím svých peněz pomáhat. Chci, abychom se společně ještě více angažovali v  zajišťování komplexnosti služeb od raného dětství až po seniorský věk. Pokud jde o školní mládež, pak jsou programy v Česku na velmi slušné úrovni. A ostatní věkové kategorie? V  asociaci podporujeme hlavně začlenění dospělých handicapovaných do každodenního života. Náš záměr je dosáhnout u klientů co možná nejvyššího stupně samostatnosti a  nezávislosti, a  to formou předprofesní přípravy, ale i  zaměstnávání, chráněného bydlení a  poskytování asistenčních služeb. Ke spolupráci  zveme také studenty ostravských škol se sociálním zaměřením a  dobrovolníky. Asi z  osmdesáti procent máme klienty s  psy­ chiatrickou diagnózou, pro které je návrat zpět do společnosti životní šancí. Jsem ráda, že díky naší pomoci je pro ně tento krok snadnější. Nezůstávají sedět doma, ale mohou denně přijít do naší dřevařské a textilní dílny, zahrát si s  kolegy v Trigon bandu nebo VaDidle. V rámci společného projektu s ostravským úřadem práce zaměřeného na podporované zaměstnávání se nám od loňského září do konce roku podařilo najít práci pěti klientům ze třinácti. Znovu připomínám, že bez provázanosti a komplexnosti poskytovaných služeb se nepohneme dopředu. Dávno pryč je doba, kdy neziskové organizace vedli jen nadšení rodiče nebo dobrovolníci. Ale je pravda, že ne všechny neziskovky mají zájem cokoli změnit. To je ale pohodlnější a  hlavně bez­ problémové. Snad. To ovšem nic nemění na situaci, že mým velkým snem je, aby Asociace TRIGON měla svou vlastní kavárnu, kde byste nepoznali, že vás obsluhují lidé, kteří na tom byli ještě nedávno zdravotně špatně. Představuji si prvorepublikovou kavárnu, ve které by byl zákaz používání notebooků, kde si dáte dobré kafe se zákuskem a přečtete denní tisk. Výrazná profesionalizace neziskového sek­ toru, po kterém voláte, ovšem klade obrov­ ské nároky na manažery a samotné pracov­ níky. Kde je hledáte? Někdy mám pocit, že sehnat peníze na konkrétní projekt je lehčí, než získat kvalitního člověka. Zejména, když si uvědomíme, že


mimochodem

mimochodem Dáte si raději angustu nebo klasickou svíčkovou? Ani jedno, ani druhé. Můj tatínek byl vynikající kuchař, a proto mám nejraději jednoduchá jídla z mého dětství. Rajskou omáčku s  těstovinami nebo žemlovku nikdy neodmítnu.

méně slibovat a více pomáhat

ronie osudu? Vybaví se mi moje první zaměstnání. Po ukončení studia na gymnáziu jsem nesehnala jiné místo než práci v dřevařské dílně v Dubí. Hoblovala jsem fošny, zametala piliny, řezala na pásové pile. A dnes mohu v  dřevařské dílně Asociace Trigon přispět svou radou.

Kdy své antazii meze nekladete? Zajímám se o  bytový design. Nejvíce dávám průchod své fantazii při rekonstrukcích interiérů bytů. Jaké budou letos vropské dny handicapu? Doufám, že inspirující pro všechny, kdo se jich zúčastní. Prozradím pouze, že část  programu bude zaměřena na „life style“.


v  neziskovém sektoru jsou podprůměrné platy. Přitom požadujeme vysokoškolské vzdělání, kreativitu, všestrannost. Já jsem měla štěstí. Po roce a  půl mám v  asociaci profe­ sionální tým lidí, o který se mohu opřít a který svou práci dělá s mimořádným nasazením.

Trigon band má za sebou už několik úspěšných vystoupení.

Necítíte se příliš svázána, neuvažovala jste o zvolnění tempa? To ne. Připravuji se na doktorandskou zkoušku, začala jsem chodit do taichi. Mám radost ze svých už dospělých dětí, studují sice nepraktické vysoké školy, ale dělají to, co je baví. Nikdy mě nebrala neumytá okna, vygruntovaný byt a teplé večeře na stole. Ráda si poslechnu hudbu nebo se podívám na film svého oblíbeného Woodyho Allena. Naleju si k tomu skleničku dobrého vína a  užívám si klid. Jsem samotářská a  nemám ráda, když mnou kdokoli manipuluje. Vidíte? Teď si uvědomuji, že přitom to někdy sama dělám. A když je toho na mne přece jen moc, sbalím si kufr a jedu do neznáma… Text: M. Václavková Foto: J. Zerzoň

more assistance and fewer promises At first, she did not want to talk about her privacy at all, but, then, the first hesitation disappeared like if waved off by a magic wand. It happened when the discussion turned to travelling and meeting people, sometimes completely unexpectedly, who, similarly like the Director of TRIGON Association Olga Rosenbergerová, love Hukvaldy, the place of birth of Leoš Janáček, movies directed by Miloš Forman, paintings by Jan Zrzavý, or books by the writer and poet Julius Zeyer. Do you really mean it seriously? The name of Zeyer nowadays sounds almost like from a textbook? Is there not a bit of self-promotion in it? I am not after an interesting image. Zeyer’s Jan Maria Plojhar unveils characteristic features of our nation to me; they are not very flattering ones sometimes. I feel sympathy for him thanks to his attitude to petit bourgeois living style. In addition, he also inspires me, thanks to his travels abroad and knowledge of foreign cultures. My journeys to Italy, Spain or France had the similar character. If I remember well, the musical band Trigon was put together after one of your journeys abroad. Exactly. I met employees in protected workshops in France. It was fantastic not only because disabled people worked there, but they were also playing music at their leisure. This was the reason why I invited the Arkane band to Ostrava. They performed during the

European Disability Days last year. Several bands like that one met on the stage during the festive night called “We Understand Each Other” and our Trigon band enjoyed its first big moments there as well. There are 50 thousand non profit organisations in the Czech Republic and new ones are founded all the time. You have been leading the very attractive TRIGON Association for the second year. Are you not a subject of envy by your less successful colleagues? You can find envy everywhere and it shows, sometimes in a masked form, which always surprises me. I simply do not understand jealousy. The Roman rule suggests that when someone claims impossibility in doing something, he should not make obstacles to someone else who does it. When leading, you must determine the route direction and look after not declared values. What kind of values do you stand for? My father has influenced me a lot. He experienced a very hard childhood because he was grown up in an orphanage. I had heard from him, since I was very young, how important it is to remain decent in all life

circumstances, to help others, to be hard working, and to live our whole life in truth. Is it not quite unrealistic in the current situation when everything depends on money? I do not agree because these things do not mutually exclude themselves. Well, tell us then how it is when you must fight for funds all the time. It is not easy and that could be confirmed by many people involved in non profit organisations in the Czech Republic. Isn’t there any independent certification authority in the non profit sector? Could a sponsor find out how a non profit organisation manages donated money, if it is not all used for operational expenses, before he provides for a financial gift to the cause like, for example, education or housing of disabled people? When someone decides on supporting any activities of the TRIGON Association, he always speaks about a specific project. We are a transparent and open organisation in which sponsors can verify how their funds are used. My experiences show that sponsors wish to give their money to specific causes. We have to explain our activities to them beforehand. Then, it depends on what he or she is interested in. Some sponsors wish to support workshop equipment, while others purchase musical instruments or equip the multi­ ‑medial room. Funds used for operations of the organisation come mostly from subsidies provided to us by the city of the region. For example, there are organisations called Charity Watchdogs in US. They organise inspections and mark non profit


interview organisations. Then, they publicise the results on publicly accessible web pages. When the assessment of non profit organisations is conducted by experts from an independent organisation, sponsors and subsidy providers learn about the quality of services organised by individual non profit organisations and this is very good. In Bologna, for example, the city announces tenders on the provision of specific services for disabled people. There is the x number of non profit organisations making their bids, but only the best one is selected and it gets the subsidy for the period of three years. If you know that you have enough money for operations and employee wages for a longer period, it positively influences the quality of provided services. The current belief of many non profit organisations that they would get big subsidies from public budgets also in future is probably wrong. Municipalities and the government are not the only ones who could help with the funding. Certainly, sponsoring makes one of the important sources of funding. The Association, but also no other non profit organisation, is unable to function without the support coming from multiple sources. Funds from the European Union are just another important resource. However, in this case the door is in fact closing in front of us because every project must be pre financed first. Don’t get it wrong, non profit organisations generally are in a very difficult position when they wish to arrange for a credit. Not to mention the high imposed interests. The question is if we should even try for such a big financial risk. Is it not an excuse? The implementation of short-term projects extending later could be a possibility how to manage the system of feedbacks. Then, it should be enough to find money for the funding of the first one. Does it mean that the non profit sector is still in the position of a suppliant? No, it is not. I do not wish to come to that conclusion. The TRIGON Association associates several societies of citizens having long-term experiences in the area of assistance and support of disabled people. We have concluded a mutual agreement three years ago. Its objective has been more inter-sector efficient cooperation in the area of education, social work and healthcare. Our joint task has been the creation of a strong professional organisation which could become comparable with our partners abroad like AFPE and the Golden Rain Association in France, EPTA in Italy, or ARFIE in Brussels. The rule of proportion exists between the amount of funds, which we get, and the scope of our activities: More funds mean more successful work, or put even better – more assistance and fewer promises. This sounds pretty self-confidently. The self-confidence is not a platitude in my case. It depends on the situation in the Association. In your opinion, what will be the function of the non profit sector and that of the TRIGON Association in future years?

Nobody knows a clear answer to that. I can say, on behalf of TRIGON, that we must prepare new strategies and projects with which we will be able to address not only disabled people, but also providers of the financial support. We were visited, for example, by parents with their adult child and learned, during the discussion, that the child had finished the compulsory school education and did not have any place to live. The parents did not wish to put the child into an institutional care and preferred some smaller asylum where the child would feel well. And this has been our goal – to extend the offer of services and to adjust to clients’ requirements. In the next stage, we will wish to stress the need of a project determined for those who want to help us with their money. I wish to get mutually more involved in the organisation of complex services, from early childhood to the age of seniors. The programmes for the school attending youth are of a very good standard in the Czech Republic.

were managed only by enthusiastic parents of disabled children and volunteers are long gone. However, it is also the truth that not all non profit organisations wish to change their affairs. But that would be more comfortable and without problems. Maybe. But it does not change the fact that my big dream is to have an own coffee shop for the TRIGON Association. It should be a coffee shop in which you would not know that you are served by people whose health was very bad a short time ago. I imagine building a coffee shop, in the pre war style, where you could not use your notebook, but where you could order a nice cup of coffee with some sweets and read daily newspapers.

And what about other age categories? Trigon supports mainly the inclusion of adult disabled people into the daily life. Our plan is to achieve the highest possible self-sufficiency and independence of our clients in the form of the so-called pre professional preparation, but also in their employment, protected housing and the provision of assisting services. We call on students from Ostrava’s schools having the social care focus and volunteers to cooperate

However, the strong professional character of the non profit sector, which you wish to achieve, puts huge demands on managers and employees. Where do you look for your co-workers? Sometimes I feel that finding money for a specific project is easier than the finding of team workers. Do not forget that there are below-average wages in the non profit sector, while we ask for the university education, creativity, and versatility. After one and a half year, I have been lucky having a professional team of people in the Association, who support me and who do their work extremely well.

with us. About 80% of our clients have psychiatric diagnoses and their return back into the society means their chance of life. I am happy that, thanks to our assistance, this step gets easier for them. They do not stay at home, but they can come every day to our wood-processing or textile workshops, they can play music with colleagues in the Trigon band, or get involved in the theatre VaDidlo. We have succeeded, within the joint project conducted with the Job Centre in Ostrava, in supporting and finding jobs for five clients out of thirteen ones in the period from the last September to the end of the last year. I wish to remind you once again that we would not move forward without the interconnection and the complexity of the provided services. The times when non profit organisations

Don’t you feel too busy? Have you not thought about a slower pace? Oh no, I have not. I am preparing for my doctor’s exams and I have started attending the tai-chi lessons. I enjoy my adult children who unfortunately study not very practical university courses, but they do what they enjoy. I have never worried about dirty windows in my flat or hot dinner on the table. I enjoy music and watching my favourite Woody Allen. I like to have a glass of good wine and I highly value some calm moments. I am a solitude preferring person and I do not like someone else managing me. You see? And I have just realised that I do that to others sometimes. When I feel that it is all too much for me, I pack my suitcase and travel somewhere, where I do not know it…

ostravalife.cz


voilà

třpytivý klenot bez ocásku Potrpíte si na špičkové příslušenství k  počítači? Nebo vám stačí jen pocit, že v  ruce držíte něco výjimečného? Pak musíte mít Pat Says Now, což je kombinace švýcarské kvality s  inovačními představami a  kreativními nápady. Do šedivého kancelářského života vnáší opravdovou zábavu. Firma navrhuje a  vyrábí myši všech tvarů a  barev. Jednou z  nejpozoruhodnějších je myš vyrobena z  osmnáctikarátového bílého zlata a poseta 59 brilianty. Prostě neotřelá! Její parametry řadí Diamond Flower na pomyslnou první příčku na světě. Klenot bez ocásku je dostupný ve dvou variantách – Diamantový květ (Diamond Flower) a  Roztržitý diamant (Scattered Diamond). K  za­koupení je ve  třech barvách – žluté nebo stříbrné s  bílým zdobením a zlaté s černým. Exkluzivní diamantovou myš si spíše užijí skuteční fajnšmekři než klasičtí fandové internetového surfování. I  když, kdo ví?! -dTechnické parametry: Moderní tříklávesová Scrollmyš Připojení: USB s PS/2-Adapter (pro PC a Mac), rozlišení: 800 dpi Operační systémy: Windows® 95/98/2000/ME/XP/NT/Vista, Mac OS X, Linux www.kangaroo.cz Cena: 509 000 Kč

zaostřeno na Doby, kdy lustr měl hlavně dobře svítit, už jsou dávno pryč. Vybrat to správné světlo není jednoduché. Dnes se dbá jak na vysoký světelný efekt, tak na designově zajímavé maličkosti, které dotváří celkový dojem. Trendy v osvětlení ovládla geometrie. Módní jsou kulaté tvary všech velikostí. Čím větší, tím lepší! Světlo o rozměrech metr krát metr je tak akorát. Z  materiálů vede lesklý chrom nebo nestárnoucí sklo. Experimenty s  barvami jsou povoleny. Na výsluní je oranžová, červená i  modrá. Pokud dáváte přednost strohé eleganci, rozhodně volte černou. Jde vám ze všech barev, tvarů a  materiálů hlava kolem? Bojíte se, že spojíte nespojitelné? Žádný strach. Osvětlení je individuální a  silně pocitová záležitost. Ať už vyberete červené puntíkované světlo se zlatou lampičkou nebo zůstanete u  bílé klasiky, určitě budete styloví. -d-

budiž světlo

www.lamparna.com Světlo je k vidění i zakoupení v prodejně Lampárna, Střelniční 1, Ostrava Cena: 192 000 Kč


allegro

Tři úsměvy, které nejvíce okouzlily porotu. Promenáda v plavkách ­vyvolala pozdvižení v sále.

Pohyb a radost. I to stačí ke štěstí...

miss aerobik: krása a sportovní ladnost Vtip, krása a  vynikající cvičitelské výkony dominovaly finále Miss aerobik 2008. Dívky s ladnými těly a se zdravým duchem přítomné okouzlovaly půvabem. Potlesk na otevřené scéně si vysloužily také za sportovní aktivity, a to nejen v souvislosti s povinnou sestavou. K  vidění byly efektní a  efektivní fotbalová patička na vysokých podpatcích zakončená gólem, házenkářský výskok, kde se skákalo spíše na partnera než do výšky, nebo dramatická jízda na spinningovém kole. Jakmile v  programu zavál vánek nucenosti a  zbytečné vyumělkovanosti, nastoupili patroni jednotlivých krásek. Vtipná moudra rozdával třeba horolezec Leopold Sulovský, titul krále dobré nálady si jednoznačně vysloužil fotbalový trenér Petr Uličný. Opětovně potvrdil, že síla je v  přirozeném projevu. A  v  ničem jiném. O hudební doprovod se postarali Petr Bende, Ewa Farna a Ján Lehotský. Vítěznou korunku si do Prahy odvezla studentka pedagogické fakulty Táňa Bednářová. Druhé místo obsadila Michaela Benková z  Třebíče a  pomyslná bronzová medaile zářila na krku Aleny Pšejové z Uničova. -p-

Ewa Farna zazpívala, ale na následném rautu se neukázala.

Krásky se potily, patroni povzbuzovali.

Julie Woháková zařadila do své sestavy mnoho krkolomných prvků.


Foto: K. Kita


čočka

předjarní make up města


persona grata

Milovník hummerů, který podniká ve virtuálním světě.

šipku nemůžete naprogramovat Odvaha se cení. Když Jiří Kubica zakládal firmu Skvělý.CZ, ještě studoval na Vysoké škole báňské­ ‑Technické univerzitě Ostrava. Psal se rok 2002. Nicméně uplynulo sedm let a  z  osoby samostatně výdělečně činné se stal stopro­ centní vlastník společnosti s ruče­ ním omezeným. Společnosti, jejíž tým kromě majitele tvoří přibližně dvacítka zaměstnanců a  jejíž produkty se těší velké oblibě ve Spojených státech, Velké Británii, Polsku, Ghaně nebo Togu.

jiného umožňuje on-line daňovou evidenci, plánování projektů nebo vedení osobních financí zdarma. Služba je poskytována v  šestnácti světových mutacích (mimo jiné čínština, japonština, arabština). Značka Skvělý.CZ je podepsána pod tvorbou internetových portálů a  interních informačních systémů většího rozsahu, přičemž právě tato nabídka se opírá o  novou technologii Ruby on Rails. „Ve velké míře se ji snažíme propagovat v České republice. Ve spolupráci s  Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava a  Vědecko-technologickým parkem Ostrava jsme v roce 2007 uspořádali první konferenci na téma Ruby on Rails ve střední Evropě,“ dodává Jiří Kubica.

Jiří Kubica chtěl už v  začátcích plout na  jiných myšlenkových vlnách než jeho internetoví kolegové. Svědčí o tom okolnosti, za jakých vznikl název společnosti. „V té době každý musel mít v  názvu pojmenování, jako ­computers, network, system nebo design, ale to mě nelákalo. Chtěl jsem se odlišovat. Napadlo mě tedy Skvělý.CZ. A  protože tato doména byla volná, nebylo co řešit,“ prozrazuje J. Kubica, který obecně vyznává heslo: Nikdy se nevzdávat. „Slova nejde nebo neumím jsou ve firmě zakázána. Zákazníkům vždycky říkáme, že když se chce, tak to jde,“ dodává s úsměvem.

Počítač versus nakupování

Víceúčelová šestnáctka

Skvělý.CZ vytváří internetové prezentace a  intranetové aplikace, také nabízí vlastní internetové projekty, v  rámci kterých kromě

Věkový průměr firmy je přibližně dvacet pět let, přičemž nejstarší pracovník má třiatřicet let. „Pokud přijímám nového zaměstnance, tak mi jde v  první řadě o  to, aby dotyčný byl ochotný a  schopný naučit se nové věci. Důležitá je komunikativnost a zbytek už tady doženeme.  Vždy je lepší si člověka zaučit. Už jsme přijali lidi bez znalostí jakýchkoliv technologií, se kterými pracujeme,“ konstatuje Jiří Kubica, který podle svých slov tráví na počítači průměrně deset hodin denně. Nicméně virtuální svět nevyhledává pouze během svých pracovních povinností. „Vzhledem k  tomu, že nesnáším na­kupování, tak to, co můžu, si objednávám po internetu. Obvyklé nákupy zajišťuje spíše moje přítelkyně. Nicméně na větší nákupy chodíme samozřejmě společně. Na druhou

stranu počítač využívám také ke zjišťování novinek. Televizi považuji za žrouta času, takže ji doma ne­máme. Proto si zprávy ze světa a  z  domova čtu výhradně na internetu,“ vypráví Jiří Kubica s  tím, že z  dalších lákadel, jako jsou například počítačové hry, už vyrostl a  naposledy je hrál na vysoké škole.

Zelená je barva naše

Pokud zabrousíme na internetové stránky firmy Skvělý.CZ, nelze přehlédnout jednu podstatnou věc – nápadně na nich převládá zelené zbarvení. A to včetně loga společnosti. „Tohle není náhoda! O zelené se totiž říká, že je to barva naděje. Když jsme vybírali firemní barvu, tak jsme nechtěli žádný negativní odstín. Proto jsme zvolili zelenou. Nicméně naše další produkty, jako redakční systém nebo on-line účetnictví, jsou spjaty s  jinými barvami,“ vysvětluje vlastník společnosti. Za odpočinek Jiří Kubica považuje každé odreagování, které nesouvisí s  technikou. V  poslední době se hlavní relaxační činností stala pěší turistika, ale v  minulosti tomu bylo jinak. „Díky studiu na vysoké škole jsem se dostal ke  hraní šipek. Bavila mě na tom skutečnost, že jsem šipku nemohl naprogra­ movat, ale musel jsem ji fyzicky hodit. Šlo spíše o  individuální úspěch. Sice jsem se propracoval až na místo vedoucího šipkové komise při České asociaci univerzitního sportu, nicméně posléze začali hráči z  týmu odcházet, a  dnes se šipkám věnuji spíše pasivně. Terč doma ale stále mám. Možná se k nim zase vrátím,“ uzavírá Jiří Kubica.  -p-


ROKujeme aneb jak to vidí

„Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha“, řekl římský filosof Seneca. Ovšem to ještě neznal internet. Ten se stal téměř bezedným zdrojem veškerých informací a  surfování po něm mnohým nahrazuje četbu. Přesto pro některé zůstává březen Měsícem knihy.

Myslíte si, že internet může nahradit tištěné slovo?

ANO

NE

Magdaléna Kačírková / studentka

Jan Becher / knihkupec

Podle mého přestávají v dnešním světě internetu číst především mladí lidé. Počátek všeho je už na základních školách. Děti dostanou za úkol povinně přečíst nějaké knížky. Místo toho si raději najdou stručný obsah na internetu, a  ten přepíšou. Jak se říká, za málo práce hodně muziky. Je zřejmé, že ubývá lidí, kteří hledají potřebné informace pracně v encyklopediích. Na internetu je to jednodušší a hlavně rychlejší. Stačí zadat klíčové slovo, odklepnout enter a  informace jsou na světě. Kamenem úrazu bývá jejich pravdivost, správnost a úplnost. Když píšu seminární práci do školy, využívám obojí – knihy a učebnice i zdroje z internetu. Počítačové jedničky a  nuly plní v  mém životě významnou roli, ale pokud mám možnost držet v  ruce listy papíru, zažívám pocit, který se jen tak něčemu nevyrovná. A nevím, jak vy, ale když mám číst delší článek z internetu, raději si ho vytisknu. Skutečně potřebuji držet text v rukou a zřetelně vnímat obsah slov. Četba je pro mne relaxační záležitostí. Není nad to si v  zimě uvařit horký čaj, zalézt pod peřinu a  pod lampičkou si otevřít oblíbenou knížku, ať už jde o  sladký román nebo horor S. Kinga. Únik z  reality do světa plného fantazie, dobrodružství nebo romantiky je v  dnešní uspěchané době důležitý. Už Komenský řekl: „S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole.“ A tím se při svém studiu i v životě snažím řídit.

Asi by ode mne nebylo prozíravé stát se knihkupcem, kdybych si myslel, že elektronická média vytlačí z našich životů tištěné slovo. Podobné předpovědi zániku knihy tady jsou od dob vynálezu rádia, televize a později videa. Žádné se naštěstí nepotvrdily. Pokusy nahradit knihu nějakým médiem jsou pravidelné. I  na loňském knižním veletrhu ve Frankfurtu byla s  velkou pompou prezentována její elektronická podoba, ale myslím si, že zatím bez větší odezvy. Dá se říci, že knižní obchod je stejný, jako kterýkoli jiný. Řídí se nabídkou a poptávkou, a úspěšnost knihkupců je závislá na jejich šikovnosti víc než na všeobecných trendech ve společnosti. Knižní business dokonce patří mezi branže s celosvětově největšími obraty. Internet používám denně. Nejčastěji k rychlé komunikaci a především k bleskovému vyhledávání informací. Chci-li však informaci ověřenou, bez knihy, za kterou ručí autor svým jménem, se neobejdu. Monitor obrazovky nikdy nenahradí zážitky spojené s  četbou knihy, třeba dotek prstů s  papírovou stránkou, vůni tiskařské černě nové knihy nebo dokonce kožené vazby. Zkuste si vzít Ortenovy verše do přírody na louku nebo k  vodě na počítači, zkuste číst večer dětem pohádku z  počítače, zkuste dát batoleti notebook místo leporela, aby se z  něj učilo první písmena. Mnozí z  nás mají tu úžasnou zkušenost, že se někdy v  životě setkali s knihou, která ovlivnila celý pozdější život. Pro někoho to mohou být Confessiones sv. Augustina, pro někoho Paměti Markýze de Sade, pro někoho komiks Franka Millera. Kdyby si Heinrich Schliemann nepřečetl Homéra, nikdy by neobjevil Tróju.  -d-

nervózní dáma cestuje do Finska Obrazy Galerie výtvarného umění v  Ostravě už pro­ cestovaly pěkný kus světa. Klimtova Judita se podívala do Japonska, jiná díla obdivovali znalci v  Paříži, Los Angeles i Vídni. Letos galerie zapůjčí do Finska a Fran­ cie umělecké skvosty, které jsou součástí výstavy Sváry zření. Šest z  nich bude vystaveno v březnu v  Helsin­ kách. Na cestu se vydají Hráči V. Beneše, Kuřák E. Filly, Dvě ženy u vody V. Špály i Nervózní dáma E. Kubišty. Výstavy s názvem Hypnóza – Představivost a podvě­ domí v  Evropě ve  francouzském městečku Villeneuve d´Ascq se zúčastní Kubištův Hypnotizér. „Kvalita sbí­ rek je v zahraničí dobře známa. Řada galerií a muzeí často žádá zapůjčení našich exponátů a  my jim rádi vycházíme vstříc,“ říká Ctirad Janečka z  registru -t­ostravské galerie. 


uč se synu moudrým býti

16/17

Doby, kdy jediná mapa Evropy ve vsi visela v  místní škole, jsou dávno pryč. Informace jsou snadno dostupné nejen v  knihovnách, ale také na internetu. Počet středoškolsky i  vysokoškolsky vzdělaných mla­ dých lidí neustále roste. A přesto mnozí odborníci zve­ dají varovně prst − úroveň vzdělanosti ve společnosti je prý nižší než dříve. Je tomu skutečně tak? „O  vzdělanosti žádné objektivní soudy neexistují. A  myslím si, že nejsou ani metody, jak ji měřit. Zastávám názor, že vzdělanost roste spíš do šířky. Lidé vědí mnohem více o různých oblastech, ale nemají hluboké znalosti ani o jedné z nich. Jednoznačně je dáno, že úroveň inteligence ve společnosti je stejná. V  momentu, kdy se pomaturitní vzdělávání otevřelo širšímu spektru mladých lidí, ho dostává i  ta část populace, která má pro něj obecně nižší předpoklady. A možná odtud pramení názor o nižší kvalitě znalostí,“ říká rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř.

Za co může reforma Bez počítače se žádný student neobejde.

Pro budoucí sochařky je práce s bruskou samozřejmostí.

Ve světě, kde se zkracují vzdálenosti, zvyšuje konkurence i nároky, patří vzdělanost ke klíčovým momentům, které ovlivňují rozvoj jedince i  společnosti. Číst, psát, počítat už dávno nestačí. Naopak. Kromě slušné všeobecné vzdělanosti vyžaduje současnost od člověka značnou míru flexibility, ochotu přizpůsobit se, podnikavost, iniciativu, aktivitu, samostatnost, komunikativnost a řadu dalších dovedností, o nichž se ještě před několika lety mnohým lidem ani nezdálo. „Chce to vyváženost. Pokud se zaměříme na široké spektrum studentů bez ohledu, že chceme vychovávat špičky, pak budou v  klíčových oblastech scházet schopní lídři, kteří posouvají ekonomiku, průmysl i společnost dopředu. Na druhou stranu, když budeme preferovat jen elitu, celá společnost degraduje. V podstatě se nebudou vytvářet podmínky pro uplatňování špičkového know-how,“ zamýšlí se J. Močkoř. Vysoké školy se potýkají i  s  nižší úrovní absolventů středních škol. Reformy ve školství přinesly sice svobodu do tvorby školních osnov každého vzdělávacího zařízení, ale chybí průkazné hodnocení uchazečů o stupni dosažených znalostí. Zatímco trojkař z jedné školy zvládá studium na vysoké bez problému, jedničkář s  maturitou za „čtyři“ ze sousední školy, nedodělá ani první semestr. „Znalosti středoškoláků z matematiky, češtiny a cizího jazyka klesly o jedno až tři procenta. Průzkumu, který připravila naše univerzita, se loni zúčastnilo osm tisíc čerstvých maturantů.  Proto při přijímacím řízení používáme vlastní testy. K maturitním vysvědčením nepřihlížíme vůbec. Občas se setkáváme až s neuvěřitelnými maturitními předměty. Třeba z komunikace. V daném okamžiku si maturant zvolil snadnou zkoušku, ale nedomyslel, jak dále v životě obstojí,“ říká J. Močkoř. „V minulosti na techniku přicházela skutečná elita. Bez perfektních znalostí matematiky nebo fyziky se na strojařinu, elektrotechniku a  další obory nikdo nehlásil. Nastavený systém financování nás nutí přijímat i  ty, kteří na to nemají. Jde o  určité mrhání penězi, protože dva až tři roky se na škole drží mladí lidé, kteří ji nakonec nedokončí. A snižovat studijní nároky? To je na technice cesta do pekel,“ dodává rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Tomáš Čermák.

Otazníky nad bakaláři

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Na kvalitě vzdělanosti se podle akademiků projevuje rovněž masové zavedení bakalářského studia zaměřeného především na přípravu k  výkonu povolání. Tedy více prakticky. V  době sjednocování Evropy nebylo zřejmě možné odmítnout takzvanou boloňskou deklaraci a budovat systém vysokého školství, který není kompatibilní se vzděláváním v okolních zemích. Studium se rozdělilo na tři části. K magisterskému a doktorandskému stupni přibyl ještě bakalářský. „Kamenem úrazu je tradice vzdělání zemí střední Evropy. Vysokoškolské studium bylo ukončené magisterským nebo inženýrským diplomem. Málokterý uchazeč k nám přichází s tím, že absolvuje pouze první stupeň. Navíc titul bakalář nepřijali ani rodiče. Z  dcery nebo syna chtějí mít inženýra. Ve firmách si s nimi také nevědí rady. Absolventi jsou pak


téma

Škola základ života? Teď o tom možná ještě pochybují. nepříjemně překvapeni, že pracují na místech určených pro středoškoláky,“ vysvětluje T. Čermák. Čeští studenti prostě chtějí po bakalářském studiu automaticky pokračovat v magisterském nebo inženýrském. Bez ohledu na to, že jdou proti trendům Evropy i zbytku světa. „Jde o  logický posun. Je třeba si uvědomit, že úroveň techniky i  průmyslu vyžaduje, aby na místech středoškoláků byli bakaláři. Typickým příkladem jsou zdravotní sestry. Bakalářské studium jim dává větší odborný i teoretický základ,“ konstatuje rektor Ostravské univerzity. Do roku 2010 má podle koncepce reformy vysokého školství získat vysokoškolské vzdělání až 45 procent mladé populace. Společně s přijatými na vyšší odborné školy a do dalších typů pomaturitního vzdělávání získá různé stupně terciárního vzdělání přes 55 procent mladých.

Vysoká škola báňská - TU Ostrava • Jako

pokračovatelka montánního učiliště, báňské akademie a  Vysoké školy báňské v  Příbrami dovrší letos 160 let existence. VŠB-TUO na prahu 21. století prochází dynamickým vývojem, který zasahuje vzdělávací oblast, vědu a  výzkum i  součinnost s průmyslovou a podnikatelskou sférou.

• Na sedmi fakultách – ekonomické, stavební, strojní, elektrotech-

nické a  informatice, hornicko-geologické, metalurgie a  materiálového inženýrství a bezpečnostního inženýrství – studuje téměř 24 tisíc posluchačů. Studenti si vybírají bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy. Počtem studentů se univerzita řadí na čtvrté místo mezi vysokými školami v České republice.

• Kreditní systém ECTS dovoluje v  širokém měřítku uskutečňovat

výměny studentů a  pedagogů. Každý absolvent studijního programu na bakalářské i  magisterské úrovni obdrží jako přílohu diplomu soupis všech absolvovaných předmětů v  českém i  anglickém jazyku, takže může pokračovat na dalších školách v  ČR i  v  zahraničí. Univerzita spolupracuje s  vysokými školami ve čtyřech desítkách zemí. Patří k  nim kromě států Evropské unie také Rusko, Ukrajina, Chile, Venezuela, Vietnam, Tchaj-wan nebo Čína.

• Škola

nabízí výzkumné kapacity i  využití kreativity studentů a pedagogů. Studijní programy směřují k řešení konkrétních projektů. Vstup České republiky do Evropské unie je spojen s harmonizací studijních programů v rámci evropského vzdělávacího prostoru a snahou zapojit se do evropských výzkumných programů.

ostravalife.cz

Učení ze skript nebaví

Jaká je při takové masovosti a  chybějících financích kvalita výuky? Posluchárny pro tři sta i  více studentů určitě nenavozují tu správnou studijní atmosféru. O kontaktu s posluchači nemůže být ani řeč. Mají pocit, že mohou kdykoli přijít a odejít, volně se bavit. Vyučující je často degradován do role pouhého promítače a  moderátora. Studentům naopak chybí živý kontakt s pedagogem, jeho názory, vlastní myšlenky. „Hodiny strávené na přednášce nebo cvičení byly neúnosné. A  pak jsem zjistila, že i zbytečné. To samé jsem si nakonec přečetla ve skriptech,“ říká čerstvá absolventka ekonomie Jitka Bolková. „Nepopírám, že kontakt s  pedagogem v  některých oborech chybí. Pokud přepočítám počet studentů na jednoho vyučujícího na naší škole, je to dvacet pět i  více. Například v  Německu na přednášejícího připadá osm posluchačů. Studenti po návratu ze zahraniční stáže obdivně říkají, že největším přínosem byla možnost diskutovat o  nejrůznějších problémech s  učitelem a  spolužáky v  malém kroužku. U  nás stále převládá přístup – tady máš učebnici a  studuj,“ přiznává T. Čermák. Rektor soukromé Vysoké školy podnikání Josef Jünger říká: „Usilujeme o to, aby student nebyl jen číslo indexu. Je to logické – jsme soukromá vysoká škola. Myslím si, že je to v  technologii výuky. Jde o  úplně jiné druhy vzdělání. Ve Velké Británii studenti stráví v učebnách jen dvanáct procent z  celkového času vyhrazeného pro studium. Ostatní věnují samostatné přípravě v  knihovnách nebo praxi. U  nás zatím osmdesát procent výuky probíhá ve třídách.“ Škola by měla vysokoškoláka naučit myslet logicky, pracovat s  informačními technologiemi a  na modelových příkladech řešit konkrétní problémy. Pak ho čeká praxe. „Dobrý podnik má zastoupeny všechny tři generace – odcházející, tu která táhne a  tu nastupující. Mladý inženýr bude mít štěstí, když třeba v konstrukci najde staršího kolegu. Ten ho doučí. Za pět let z  něj bude dobrý konstruktér. Pokaždé, když slyším od zástupců z  průmyslu, co všechno by měl absolvent umět, s trochu hraným údivem se ptám, zda on sám to po státnicích všechno znal. Pochopitelně, že ne,“ usmívá se rektor největší technické školy na Ostravsku Tomáš Čermák.

Školné není samospasitelné

Možná nastala doba, kdy je zavedení školného nezbytné. Nejen kvůli zlepšení finanční situace vysokých škol, a  tím i  zvýšení kvality vzdělávání, ale také kvůli větší odpovědnosti samotných vysokoškoláků. Vědomosti jsou ve světě žádaným a dobře placeným zbožím. „Školné není samospasitelným institutem ani pro školy ani pro studenty. Je to politické téma. Pro univerzitu jde o  relativně malou část finančních prostředků a ještě hrozí nebezpečí, že stát o ně sníží státní


příspěvek. Spíše by mělo jít o  psychologický efekt u  studenta – platí si a  bude tedy chtít po vysoké škole vyšší kvalitu. Nedá se říct, že by tento tlak současní studenti vyvíjeli,“ zamýšlí se J. Močkoř a dodává, že vše bude záviset od výše školného, jak bude organizováno, aby bylo dostupné pro všechny. „Obecně si myslím, že by mohlo být zavedeno.“ Podle J. Jüngera má školné své pro i  proti. „Především musí být perfektně připravený systém. Fiasko s poplatky u lékaře je jasným důkazem, že i  dobrá myšlenka se dá pohřbít arogantní realizací. Zavést školné ze dne na den by byla chyba, která by nás posunula zpět.“ Pro školné by v současnosti hlasoval také Tomáš Čermák. „Zpočátku 90. let jsem o něm hodně diskutoval a byl proti. Domnívám se, že je nutné, aby školné bylo. Určitě by nastavilo nové parametry i  ve vztahu mezi pedagogy a studenty. Dnešní systém, kdy na některých školách školné existuje a na jiných ne, považuji za zvrácenost.“

Kam kráčíte, univerzity

Každá vysoká škola ovlivňuje prostředí, ve kterém se nachází – poskytuje vzdělání lidem, dodává pracovní sílu a  zároveň je zaměstnavatelem. Nejvíce je s Ostravskem spojována VŠB-TUO. Pochopitelně, vždyť připravuje zaměstnance pro patnáct procent českého pr��myslu. „Jsme spádová škola. Cítíme odpovědnost za přípravu lidi pro zdejší podniky. Odpovídá tomu také skladba fakult. Pravidelně jednáme se zaměstnavateli na konferenci Kariéra. Podle jejich poznatků částečně upravujeme studijní programy. Měřítkem úspěšnosti je bezproblémové uplatnění našich absolventů. Z  druhé strany firmám nabízíme spolupráci při řešení jejich inovačních programů v rámci výzkumu a vývoje. To je ovšem stav bez krize. Letos jsme se už setkali s tím, že firmy odstoupily od uzavřených dohod. V daném okamžiku pokračovat ve vývoji si prostě z finančních důvodů nemohly dovolit,“ konstatuje T. Čermák. Ostravská univerzita nemá k  regionálním podnikatelům vyhraněný vztah. Matematik, pedagog nebo fyzioterapeut se mohou uplatnit kdekoliv. Lingvista rovněž. „Přesto se snažíme vycházet vstříc místním požadavkům. Zaměřili jsme se na rozvoj oborů z  oblasti informační technologie, zdravotnictví a  životního prostředí. Za největší úspěch považuji, že se nám podaří v příštím akademickém roce zahájit výuku na lékařské fakultě. Po téměř čtyřech desítkách let usilí!“ říká J. Močkoř. Fakulta bude sídlit v  Ostravě-Zábřehu. V každém ročníku by měla studovat stovka posluchačů. Její zakladatelé počítají i s lékařským a zdravotnickým výzkumem. „Na rozdíl od jižní Moravy lidé na Ostravsku nikdy nemuseli příliš podnikat. Vysoká míra zaměstnanosti vyžadovala spíše kázeň. A podnikavost

moc žádána nebyla. Proto máme zájem, aby se rozvíjela už na středních školách,“ vysvětluje J. Jünger. Kurzy i  vzdělávací poradenství pořádá Vysoká škola podnikání například v oblasti turistického ruchu. Cílovou skupinou jsou zejména drobní živnostníci. „Malý podnikatel, který vlastní penzionek, má možnost si vyměnit zkušenosti. Vyjasnit si, v čem jsou příčiny, že jeho obrat se pohybuje na úrovni výdajů. Bouráme mýty, že nejdříve musí přijít zákazníci a  pak teprve služby. Přesvědčit o  opaku, nebývá snadné,“ říká rektor jediné školy v  České republice, která učí disciplínu podnikání. Tento atraktivní obor je jeden z nejrychleji se rozvíjející v Evropě. Absolventy má připravit pro život. Ukazuje se, že lépe se budou orientovat lidé, kteří si osvojí principy podnikání a  podnikavosti. Pomůže jim to získat prostředky pro život, přestat být závislí na bankách a jiných institucích. Vzdělanost je prý stav člověka, kterého už nemusíte do všeho nutit a který se už nikdy nebude nudit. Učitel národů Jan Ámos Komenský napsal, že má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat. A k tomu jsou nezbytní osvícení a zasvěcení pedagogové i zvídaví žáci. Nezbývá než přát třem ostravským vysokým školám, jejich pracovníkům i  studentům hodně trpělivosti a  vzájemného obohacování. A  nejen jim. Bez jakéhokoli černobílého uvažování je dnes jedno jisté – na vysokou se hrnou nejen maturanti, ale ve velké míře i studia chtiví zájemci z praxe. Námitka, že se rozšířením nabídky a poptávky zhorší úroveň vzdělání, je diskutabilní. Studijní nároky nejsou nižší, jsou jen jiné – digitalizované a  informačně tak rychlé, že by se z  toho občas hlava studenta i  kantora rozskočila. Nadále však platí, že pouze nadání a  píle pustí jedince do vyšších, magisterských a inženýrských, pater. Proto, vraťme se k učiteli národů a jeho prostému: „Pojď synu, uč se moudrým býti.“ Text: T. Arťušenková Foto: J. Zerzoň

Ostravská univerzita

Vysoká škola podnikání

• Založena

• Souhlas

byla 28. září 1991. Základy pro vznik byly položeny v roce 1953. V současné době ji tvoří fakulta filozofická, pedagogická, přírodovědecká, umění, sociálních studií, zdravotnických studií a dva vědecké ústavy – Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování a Evropský výzkumný institut sociální práce.

• Univerzita poskytuje vzdělání 9  470 studentům

v  bakalářských, navazujících magisterských, magisterských a doktorandských studijních oborech. Výuku zabezpečuje 600 vysokoškolských učitelů. Univerzita sídlí ve dvaceti budovách v centru města, ale i Ostravě­ ‑Mariánských Horách, Slezské Ostravě a Ostravě-Zábřehu.

• Ke zkvalitnění servisu pro vědu a výzkum významně přispívá Uni-

verzitní knihovna. Ta je veřejnou knihovnou se specializovanými fondy a  informačními zdroji tematicky odpovídajícími základní profilaci fakult. Služby jsou poskytovány interním uživatelům i široké veřejnosti. Mnohé služby jsou dostupné on-line.

• Hlavní

směry badatelské činnosti na Ostravské univerzitě jsou: Hospodářské a sociální dějiny novověku, Interdisciplinární výzkum environmentálních problémů, Literárněvědná a  kulturologická studia v národních a nadnárodních kontextech Pražská škola jazykovědná a otázky center a periferií ve funkčních stylech, Sociální dopady modernizace/Sociální vyloučení, Uplatnění epidemiologické metody práce v ochraně veřejného zdraví, Vybrané metody teorie čísel, Výzkum edukace s podporou ICT, Výzkum matematických metod zpracování informací zatížených neurčitostí.

18/19

působit jako vysoká škola s  akreditací pro bakalářský studijní program Ekonomika a  management, studijní obor Podnikání pro prezenční a  kombinovanou formu studia získala 29. května 2000. O rok později přibyly akreditace pro další nové studijní obory prezenčního studia Informatika a internet v podnikání a Podnikání a management v obchodu. V roce 2002 rozšířila škola studijní nabídku o  obor Podnikání a  management v  životním prostředí.

• Počet studentů letos přesáhl 3 300 osob. Loni poprvé udělila titul inženýr téměř třem desítkám absolventů akreditovaného navazujícího magisterského studia oboru podnikání. Vysoká škola podnikání má šest konzultačních středisek v  Bruntále, Jeseníku, Olomouci, Písku, Praze a Třinci. V Novém Jičíně funguje pobočka poskytující kombinované i prezenční bakalářské studium.

• Významné

místo v  aktivitách Vysoké školy podnikání, a.s. má také odborná a  tvůrčí činnost. Škola pořádá konference, semináře a  další odborné akce a  spolupracuje na projektech v  rámci re­gionu, České republiky i Evropské unie.

• Škola se účastní evropských programů Socrates/Eramus. Studenti

mají šanci získat cenné zkušenosti v odlišném kulturním prostředí a nové poznatky ve studovaném oboru. S tím souvisí i větší samostatnost, poznání nových lidí a  zemí. VŠP spolupracuje v  tomto akademickém roce se zahraničními partnery v Německu, Norsku, Polsku, Litvě, Finsku, Belgii a dalších zemích.


theme

learn to become wise, my son The time when the only map of Europe in the village was displayed in the local school has been long gone. Information is easily accessible not only in libraries, but also on the Internet. The number of secondary and university educated young people is on the increase. Despite that, many experts are worried − the level of education in the society, they say, is lower, when compared with the past. Is it really true? “There are no objective opinions on education. And, I believe, there are no measuring methods either. In my opinion, the education expands when it comes to its broader scope. People know much more about different fields, but they do not possess deep knowledge, not even about one of them. It is the given fact that the level of intelligence is the same in the society. At the moment, when the advanced education opened to a wider spectrum of young people, it has been opening also to the part of population which has generally possessed fewer prerequisites for it. This might have been the base for the opinion about the lower quality of knowledge,” said the Chancellor of the Ostrava University Jiří Močkoř.

Results of the reforms

Education belongs among the key issues influencing development of individuals and the society in the world where distances become shorter while competitiveness and demands are on their increase. The knowledge of reading, writing and basic mathematics has not been enough already for some time. Just to the contrary. Apart from decent general education, the current times ask people for significant flexibility, the willingness to adjust, the enterprising spirit, initiative, activity, independence, good communication skills, and many other skills about which many people even did not dream of several years ago. “It asks for the balance. When we focus on a wide spectrum of students disregarding the fact that we wish to educate the elite, able leaders will start missing in key areas. And they are the ones who move the economy, industry, and the society forward. On the other hand, if we prefer only the elite, the whole society will become degraded. There will not be basically conditions suitable for the utilisation of the top know-how,” said J. Močkoř. Universities must manage also the lower standards of secondary school graduates. The reforms, which took place in education, have resulted in more freedom when it comes to the creation of school curricula, but the proved student assessment related to their achieved level of knowledge has been still missing. While an average student, who attended one school, manages his or her university studies without problems, another “excellent” graduate from a neighbouring school cannot successfully finish the first term at the university. “The knowledge of secondary school graduates, when it comes to mathematics, the Czech and foreign languages, has lowered by 1 to 3%. There were eight thousand fresh secondary school graduates participating in the survey conducted by our University last year. This has been the reason why we are using our own tests when accepting students. We disregard final secondary school exams completely. Occasionally, we see some unbelievable subjects of exams. Communication skills, for example. The graduate opted for an easy exam at one moment, but did not consider his further progress in life,” said J. Močkoř. “In the past, studies of technological fields were opened to the real elite only. Nobody wanted to study mechanical engineering, electrical engineering, or other technological fields without perfect knowledge of mathematics and physics. The set system of funding forces us into accepting even those students not able to finish their studies. It is certainly the wastage of money because young people, who will abandon their studies in the end, stay at universities for two or three years. Should we lower our demands? In technological fields, such lowering would lead us to hell,” said the Chancellor of the Mining Technical University of Ostrava Tomáš Čermák.

Question marks over undergraduates

In the opinion of academics, the quality of education has been also affected by the mass introduction of undergraduate studies focussed mostly on preparations for the future professions – more practical studies. At the time of the Europe unification, it was probably impossible to refuse the so-called Bologna Declaration related to

the system of university education, which has not been compatible with the education in neighbouring countries. The studies have been divided into three parts. The graduate studies and the doctor level have been supplemented with the undergraduate level. “The problem has been in educational traditions existing in the countries of Central Europe. University studies were finished with the graduation or engineering diplomas. Not many candidates come to us saying that they wish to finish just the first level. In addition, the titles of undergraduates have not been accepted by parents of our students. They wish to have at home a daughter or son with the academic title of an engineer. And companies do not know what to do with undergraduates either. Then, the undergraduates are surprised and disappointed when they are asked to work in positions determined for graduates of secondary schools,” T. Čermák explained. Czech students simply wish to automatically continue after finishing their undergraduate studies. And this is the fact even if we know that it is in dispute with the European trends or trends in the rest of the world. “It is a logical shift. We must acknowledge that the technological and industrial standards require undergraduates in positions formerly belonging to secondary school graduates. Nurses make a good example. Undergraduate studies provide them with better professional and theoretical knowledge,” said the Chancellor of the Ostrava University. Up to 45% of young people should achieve university education by 2010, according to the conception standing behind the university education reforms. More than 55% of young people should gain different levels of the tertiary education, including advanced education provided by other than university schools of advanced education.

Studies of textbooks are boring

What is the quality of education when we consider its mass character and the missing funds? The auditoria for three hundred or more students certainly do not introduce the right study atmosphere. Forget all about contacts with your students. Students feel that they can come or leave at any time or that they can talk to each other at will. Lecturers are often degraded to the roles of projectionists or moderators. In contrast, students miss the real contacts with their lecturers, with their opinions and ideas. “The hours spent in lectures or seminars were unbearably long. And, then, I have found that they were also worthless. I read the same facts later in my textbooks,” said the fresh graduate of economics Jitka Bolková. “I admit that contacts with lecturers are missing in some fields of study. When I calculate the number of students per lecturer in our university, I get twenty-five or more students. In Germany, for example, there are eight students per lecturer. Students, when returning back from stays abroad, say with admiration that the chance to discuss varied problems with their teachers and colleagues in small groups was the biggest benefit. The attitude - there is your textbook and you should now study – still prevails in our country,” admitted T. Čermák. The Chancellor of the private University of Enterprising Josef Jünger said, “We try to avoid situations in which students are just registration numbers. It is logical – we are a private university. I think that it relates to the teaching technology. They are completely different kinds of education. In the United Kingdom, students spend only 12% of their total study time in classrooms. They spend more time preparing independently in libraries or in practice. In our case, 80% of studies have been still taking place in classrooms.” Schools should teach university students to think in a logical way, to work with information technologies and to solve specific problems within model situations. Then, students enter their practice. “A good business employs all three generations – the leaving one, the driving one, and the starting one. A young engineer is lucky when he or she finds an older colleague, for example, in the design department. The experienced one transfers his knowledge to him or her. And he or she will become an excellent designer in five years. Always, when I listen to representatives of the industry saying what a graduate should know, I play a bit of a surprise and ask them if they knew that all after their graduations. Of course, they did not,” said with a smile the Chancellor of the biggest technological university in the region of Ostrava Tomáš Čermák.


theme

School fees will not rescue us

Maybe, the time has come when the introduction of school fees is necessary. Not only because of a better financial situation of universities and thus also a higher quality of education, but also because of the higher responsibility of the university students. The knowledge means the well-paid goods in great demands all over the world. “However, school fees do not mean a self-rescue institute - neither for schools, neither for students. It is a political issue. In the case of universities, it relates to relatively small funds and there is still the danger that the state would lower its financial contributions. It should rather relate to the psychological effect on students – they pay and they thus should want a better quality of their university education. I cannot say that this is a kind of pressure currently put on by our students,” said J. Močkoř and added that everything would depend on the level of the fees, how their payments would be organised to make the tertiary education accessible to all. “I generally believe that it might be introduced.” In the opinion of J. Jünger, the fees have their pros and cons. “First of all, there must be a perfectly prepared system for them. The failure of fees paid to doctors makes the clear proof that even a good idea could be buried by arrogant implementation. The introduction of school fees from one day to the other would be a mistake which could put us backwards.” Tomáš Čermák would currently also vote for the school fees. “I discussed them a lot at the beginning of the 1990s and I was against them. However, I believe that they have become necessary now. They would definitively set up new parameters also in relations between lecturers and their students.”

In which direction do you go, universities

Each university influences the environment in which it has been established – it provides people with education, it educates the labour force, and becomes also an employer. The Mining University is the best known in the region of Ostrava. It is understandable. We prepare 15% of employees for all the Czech industry. “The university is also important for the whole region. We feel responsibility for the preparation of people for local businesses. The composition of faculties corresponds to it. We regularly discuss it with employers at the conference called Career. We partly adjust our study programmes to their requirements. Hassles free utilisation of our graduates is the success measure. On the other hand, we offer to businesses cooperation for the solution of their innovation programmes put in place within their research and development. However, it is about the situation not in the crisis. This year, we have already experienced businesses withdrawing from concluded contracts. They could not simply afford to continue in their development because of their financial reasons,” said T. Čermák.

20/21

Ostrava University does not have any strictly determined attitude towards regional entrepreneurs. A mathematician, a teacher, or a physiotherapist can work anywhere. The same applies to linguists. “However, we still try to address local requirements. We focus on the development of fields in the area of information technologies, healthcare, and the environment. I consider as the biggest success if we will start teaching in the Faculty of Medicine in the next academic year, after almost forty years of trying!” said J. Močkoř. The Faculty will be placed in Ostrava-Zábřeh. There should be about one hundred students studying in each year. The founders count also on the medical and healthcare research. “In contrast to South Moravia, people in the region of Ostrava had never had to undertake any business activities. The high level of employment preferred discipline. Enterprising abilities were not desirable. This has been the reason why we would prefer developing these skills at secondary schools,” explained J. Jünger. The University of Enterprising organises courses and educational consulting, for example, in the travel industry. The targeted group consists mostly of small trade people. “A small entrepreneur owning his small pension gets the chance to exchange his experience, to clarify what the reasons are for his turnover being at the level of his expenditure, etc. We remove myths saying that customers must come before services. It is not an easy task to prove the opposite,” said the Chancellor of the only university in the Czech Republic teaching the discipline of enterprising. This attractive field is one of the fastest developing ones in Europe. Graduates should be well prepared for the practical life. It shows that people knowing the principles of enterprising and entrepreneurship will become better oriented. This should help them in gaining means for living without being dependent on Banks or other institutions. Education is supposed to be a situation of a person who must not be pushed into everything and who will never get bored again. The teacher of nations - Jan Amos Komenius wrote that if a person should become a personality, he or she must get some education. And for that purpose we need knowledgeable and skilled teachers and inquiring students. Let us wish the three universities in Ostrava, their workers and also students a lot of patience and mutual enrichment. And we wish that not only to them. Without any black and white thinking, one thing is certain – not only graduates of secondary schools, but also people coming from practice are interested in university studies. The objection that a broader offer and demands would worsen the education level is a matter for discussion. Study demands are not lower, but different ones – digitalised and so fast in information that it makes both teachers and students dizzy. However, it still stays certain that only talent and diligence allow individuals to enter higher graduation levels. Let us return, therefore, to the teacher of nations and his saying: “Come in my son and learn to become wise.”


za humny

po stopách valašských vojvodů Místní patrioti se dodnes doha­ dují, zda frenštátská část Beskyd s  Čeladnou, Hukvaldami, Kozlo­ vicemi a  Hodslavicemi patří spíše k  Valašsku nebo k  Lašsku. Skuteč­ ností je, že jednu z nejstarších obcí na frýdeckomístecku Kozlovice zdobí přízvisko „dědina valašských vojvodů“. A  spor je rozhodnutý! První písemná zmínka o  úřadu pochází z roku 1565. O  historii obce se nejvíce dovíme v  bývalém sídle valašských vojvodů. Fojtství s  číslem popisným 1 slouží jako muzeum, galerie, najdeme zde pivovar, ale také informační středisko. Expozice Obecná škola připomíná, že se v této budově od roku 1785 učilo psaní, počítání a náboženství. Návštěvník jásá, vybavená malotřídka z přelomu 19. a 20. století, kabinet se spoustou učebních pomůcek i skromný byt pana řídícího hned tak k vidění není.

Vězeň z latexu

„S učitelem si děti mohou zkusit psát na břidlicové tabulky, nebo přečíst Komenského Desatero. Ve třídě jsou tradiční dřevěné lavice, pozoruhodné soubory Amerlingových didaktických obrazů, harmonium a  dokonce obraz monarchy. Velmi zajímavé jsou učebnice a  různé dobové tisky od propouštěcích vysvědčení až po soubor literárních děl Komenského, nebo svazek mluvnice s  náčrty Mikoláše Alše,“ říká průvodkyně Marie Prudká. Slavného Leoše Janáčka natolik inspirovaly zdejší hudba a tance, že se zasloužil o vystoupení kozlovických Valachů na Národopisné výstavě českoslovanské v  Praze v  roce 1895. Slavnou událost dokládají fotografie účinkujících, části jejich krojů i  osobní dopis skladatele. A  jaké by to bylo fojtství bez obecní šatlavy? Ještě dnes v  ní sedí vězeň. Naštěstí jen z  latexu. Půdní prostory jsou věnovány sakrálnímu umění se sbírkou historických plastik světců, domácích oltářů, souborů náboženských knih a obrazů, děkovných maleb a dalších děl. V  původních hospodářských budovách starého fojtství, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822, hospodaří

Budova Fojtství má číslo popisné jedna.

Romantický areál Na Mlýně sládek. Ochutnat můžete chmelový mok světlý i  tmavý a  obdivovat původní cihlové klenutí stropů s prvky kamene a dřeva.

Za mlýnským kolem

Pokud vás výlet do historie unaví a zatoužíte po přírodě, je možné vypravit se nádherným údolím říčky Ondřejnice za dalším skvostem, a  to do areálu Na Mlýně. V  letních měsících sem jezdí přímo z  nádvoří Fojtství kočár tažený párem koní. Šmířákův mlýn z  konce 16. století s  250 metrů dlouhým náhonem a  funkčním mlýnským kolem je pohádkově kouzelný. Jeden by uvěřil, že to čvachtnutí do vody nebyl hozený oblázek, ale pacholek vodník. Napodobeniny malebných historických dřevěných staveb skrývají sbírku lidových řemeslných nářadí a  mlynářské náčiní. Parádní jsou dobová díla ze statků našich dědečků a  kuchyní našich babiček. Půvabné kašáky, šperčáče, tvargače, klaťáky a  strýky nemůžete minout. Přes léto v  kovárně pracuje mistr kovář. Stylový restaurant U  Mlynářky s vyhlášenou kuchyní nabízí pochoutky z  čerstvých pstruhů přímo z  náhonu. Mlynářčiny i  krajové speciality doplňují vína z moravských vinic.

Interiér pivovaru Ve svahu blízkého kopce Skalka je Křížová cesta. Výjevy čtrnácti zastavení jsou vymalovány podle originálních předloh lidových olejomaleb z období přelomu 18. a 19. století. Každé ze zastavení je chráněno stříškou z ručně štípaného šindele z  karlovické dílny Ludvíka Dorňáka. Na vrcholu u  posledního zastavení návštěvníky čeká zvonička sv. Barbory, patronky havířů, s  odpočívadlem nabízejícím krásný výhled na vrcholy Ondřejníku. -t-

Třída jako vystřižená z učebnice dějepisu.


návštěva Uznávaný režisér Juraj Jakubisko patří k lidem, kteří nepotřebují mlu­ vit, a  stejně řeknou vše. Hovoří za ně především jejich práce. Kvalitně odvedená práce. Přesto si Juraj Jakubisko během svého krátkého pobytu v  Ostravě našel chvíli čas na rozhovor. Na otázky odpovídal s  úsměvem, ochotně a  naprosto výstižně. Zkrátka věděl, co říká. Na rozdíl od jiných. Vznik vašeho prozatím posledního filmu Bathory provázely značné komplikace, nic­ méně film slaví úspěch. Považujete to tedy za svou satisfakci? Vzhledem k tomu, že film už v Čechách vidělo skoro milion diváků a na Slovensku se blížíme k  půl milionu, tak to samozřejmě určitá satisfakce je. Jistě dobře víte, že vyznávám krédo, že film bez diváků je mrtvý. Jsem rád, že jsem naučil chodit Čechy a  Slováky na tuzemské filmy o  vlastní historii. Navíc jsem nevytvořil žádný krvavý román o  nějaké paní, která zabíjela. Je tam několik nesmírně důležitých linií. Pojednává se třeba o  území se třinácti státy, které se podobalo dnešní Evropské unii. Také příběh klade otázku, jak to ve skutečnosti s  tou Bathory vlastně bylo. Vždyť se jednalo o bohatou a moudrou ženu, tak jestli to bohatství nezpůsobilo to, co ji nakonec zničilo? Rozhodně nejde pouze o historický snímek. Jaký byl prvotní impuls, který vás nasměroval k tomu, abyste natočil film o Alžbětě Bathory? Ten nápad je starý asi deset let. Už tehdy mě napadlo natočit příběh, který bude vyprávět o její nevině. Vždy jsem si říkal, že jako umělec přece nemůžu uvěřit všem legendám, které o  ní kolují. Zvlášť když jsme přežili různé legen­dy typu „se Sovětským svazem na věčné časy“ nebo „Lenin − věčně živý“, přičemž se jasně ukázalo, že je to jinak. Jako tvůrce jsem tomu prostě nemohl věřit, tak jsem se snažil vytvořit materiál, který by Alžbětu Bathory ukázal z  jiného pohledu. A  těší mě, že podle nejnovějších vědeckých a  historických důkazů to vypadá, že jsem měl možná pravdu více, než jsem si myslel. Dá se nějak specifikovat, s jakými typy herců a hereček se vám spolupracuje nejlépe? Vždy tvrdím, že herec je pro mne takový hudební nástroj. Čím lepší nástroj, tím lépe

22/23

hraje. Ale samozřejmě, že pokud někdo hraje falešně na stradivárky, tak je to více slyšet. (smích) Mám zkrátka rád ty herce, kteří faleš sami vylučují, kteří o  roli přemýšlejí a  zároveň netahají svoje tělo a  talent do čehokoliv.

vlastně vychovávali. Druhá věc byla, že jsme za socialismu byli úplně nezávislí a  bojovali jen s  cenzurou. Nemohli jsme určité věci říkat naplno, takže jsme některé naše myšlenky ve filmech schovávali, ale byly tam, i když utajené

kamera je hranice, za kterou jít nechci Vůbec nevadí, když mě herec upozorní na mé chyby. Naopak je to inspirující. Už jsem mnohokrát spolupracoval s  herci, jejichž roli jsem přepisoval a  upravoval podle toho, jak začali hrát. Prostě jsem pochopil, že oni jsou pravdivější než já. Nemáte pocit, že v současnosti vzniká až pří­ liš českých, respektive slovenských filmů, nic­ méně na jejich kvalitě se to neprojevuje? V  minulosti jsem zažil − řečeno Warholem − těch pomyslných patnáct minut slávy. To slavné období, kdy se žádný světový či evropský filmový festival neobešel bez československého filmu. Podle mě to vše souviselo s  invencí. Invence tehdejších režisérů vycházela z  exi­ stence velmi kvalitní filmové kritiky. Ti, kteří si dnes říkají filmoví kritici, jsou pouze glosátoři. Pamatuji si, že když jsem tehdy natočil film, tak jej kritici rozebrali doslova na součástky a dávali do kontextu s tím, co se dělo ve světě. Oni nás

pouze v obrazech nebo v dění. Zatímco dnešní režiséři říkají všechno hned. Nemluvě o tom, že mnoho současných režisérů vůbec nechápe rozdíly mezi natáčením televizní inscenace a natáčením filmu. Režíroval jste mnoho úspěšných filmů, ale zahrál jste si jen v  televizní verzi Nejasné zprávy o konci světa. Neláká vás větší filmová role? I  drobná role v  této verzi byla pro mne utrpením. (smích) Opravdu bych už nikdy nechtěl hrát. Neumím se odreagovat tak, aby mě kamera nerušila. Neustále bych uvažoval o technice kolem, takže by se vytratil prožitek. Ještě bych možná zvládl zahrát nějakého tajného agenta, který si něco zapíše. (smích) Prostě jednoznačnou záležitost. Víte, herecké umění je uměním pohybovat se v ima­ginárním prostoru, a  já beru kameru jako hranici, za kterou jít nechci.  -p-


delikatesa

nevinně o víně

Víno a  jídlo patří k  sobě jako dáma a  brilianty nebo noc a  den. Toto moudro mají na paměti i  ve Slezském Vinařském Centru v Ostravě. Pravda, některé kombinace mohou být netradiční. „K pečenému vepřovému kolenu se zpravidla podává pivo. Přitom lze k této kalorické bombě klidně servírovat víno,“ říká provozovatel vinařského centra Miroslav Horváth. Vhodný je například polosladký Ryzlink Vlašský 2007 v  pozdním sběru z  výběrové řady EGO MVZ Bzenec. „U  tohoto vína vás v  minerální vůni nejdříve osloví aroma zralého medového jablka, osvěženo vůní zralé limetky. V  plné a  dlouhé chuti vzápětí zaujme příjemná kyselinka, která spolehlivě rozřízne a obohatí tučnější charakter vepřového masa,“ zve na delikatesu M. Horváth. A že neholdujete polosladkému vínu? Nevadí. K  pečenému kolenu je možné podávat i  víno suché, avšak plné s  výraznou kyselinkou. Pokud si s  výběrem nevíte rady, svěřte ho sommelierům. Ke spokojenosti pak stačí málo. Pohodlně se usadit u  rozpálené pece, přivonět si k  pečínce a  pomalu vychutnávat každý doušek výtečného moku z  mikulovské oblasti. Atmosféra večera ve Slezském Vinařském Centru se nesporně zařadí mezi ty chuťově vyvážené a pohodové. -dCena: Ryzlink Vlašský 240 Kč, pečené vepřové koleno 250 Kč/kg Slezské Vinařské Centrum, Engelmüllerova 3304, Moravská Ostrava

www.svic.cz


menu has been hidden from sight. The two time zones intermingle the past and the current times, while the end will uncover a surprising point. The author suggests that the fate could be always turned to a different direction.

rozmarný duch navštíví Akord Zahrávat si s  okultními vědami se nemusí vyplatit. Poznatky k  této záležitosti zajisté řeknou aktéři divadelního představení Rozmarný duch, které 2. března zpestří program Domu kultury Akord. Začátek je plánovaný na 19 hodin. Vtipný a  nápaditý příběh Noela Cowarda přinese jednak brilantní dialogy, ale také zajímavé situace při konfrontaci světa živých a mrtvých. V hlavní roli alternují Mahulena Bočanová a Adéla Gondíková. www.dk-akord.cz blithe spirit will come to Akord To play with occult science could be a  bad idea. Actors in the theatre piece Blithe Spirit, which will be on the programme of the Community House Akord on the 2nd of March, could share their experience on that. The piece should start at 7 p.m. The humorous story, written by Noel Coward, is full of ideas and features excellent dialogues, but also interesting situations when the world of living meets the world of dead. Mahulena Bočanová and Adéla Gondíková alternate in the title role. Svěráka baví sázení i plení Povídka je záhon, román je pole, říká Zdeněk Svěrák o své knížce Povídky. „Vždycky jsem věděl, že pole neobdělám, ale práce na záhoncích mě lákala. Záhon není nedohledný. A při práci na něm mě zajímá nejen sázení, ale i  plení. Baví mě vytrhávání plevelu, těch slov, která dusí ta pravá. Baví mě být stručný.“ Beseda o knížce s autogramiádou je připravena v Domě knihy Librex 4. března od 16 hodin. www.librex.cz Svěrák enjoys planting and weeding “A short story is like a patch and a novel is like a field,” said Zdeněk Svěrák about his book Stories. “I have always known that I would not plough a field, but working on patches attracts me. A patch is not beyond my sight. And when working on a patch, I enjoy not only planting, but also weeding. I enjoy pulling out weeds – the words suffocating the other right ones. I  enjoy being brief.” The book talk, accompanied by Svěrák signing copies of his book, has been prepared in the House of Books Librex for the 4th of March and it should start at 4 p.m. ostatní světy bez iluzí O tom, jak se boří iluze o vztazích mužů a žen, respektive matek a dcer, povypráví 10. března v Divadle Jiřího Myrona Ostatní světy (Abandonment) od Kate Atkinsonové. Od 19 hodin se návštěvník představení ocitne ve viktoriánském sídle, které skrývá nejedno tajemství. Dvě časové roviny proplétají minulost se současností, přičemž závěr odhalí překvapivou pointu. Autorka naznačuje, že kolo osudu lze vždy vychýlit jiným směrem. www.ndm.cz other worlds without illusions The topic of disappearing illusions about relations between men and women, or mothers and daughters, will be dealt with in the piece Abandonment by Kate Atkinson performed in the Jiří Myron Theatre on the 10th of March. At 7 p.m., spectators will find themselves in a Victorian Era place, where not just one secret

monopoly odmění odvážné Turnaj v nejprodávanější stolní hře na světě, monopolech, poprvé v historii míří do České republiky. Jedno ze semifinálových kol se uskuteční 14. března v Domě kultury Akord. Zúčastnit se mohou všichni, kteří se včas zaregistrují a je jim více než 18 let. Rozhodně se nebude hrát o  malé finanční částky. Celkový vítěz si odnese 20 580 dolarů. www.hrajmonopoly.cz monopoles will reward the courageous competitors The tournament in the most often sold table game in the world - Monopoles, will visit the Czech Republic for the first time. One of the semifinal rounds will take place in the Community House Akord on the 14th of March. Anybody, who registers in time and is older than 18 years of age, can participate. There will not be low financial sums won! The winner will leave with 20  580 dollars in his or her pocket. Lordi rozduní ČEZ Arénu Severští rockoví pekelníci Lordi se 17. března přesunou v  rámci svého Deadache Tour 2009 do ČEZ Arény. Pětičlenná skupina z  finského města Rovaniemi se v  roce 2006 proslavila vítězstvím v  prestižní hudební soutěži Eurovize. Monstrózní ohňová show vypukne ve 20 hodin. Jako předskupiny zahrají švédští Fatal Smile a Italové Brandon Ashley and The Silverbugs. www.arena-vitkovice.cz Lords will resound the CEZ Arena The rock devils from the North – Lords, will move into the CEZ Arena on the 17th of March within their Headache Tour 2009. The five-member-band from the Finnish town of Rovaniemi has become famous in 2006, thanks to their winning of the prestige musical competition organised by Eurovision. The huge fire show will start at 8 p.m. The Swedish band Fatal Smile and the Italians Brandon Ashley and The Silverbugs will be performing prior the main programme. provokování starých pánů Komedii Vstupte o  nekončících patáliích dvou klaunů na penzi uvidí diváci 24. března v Domě kultury města Ostravy. Staří páni mají po jedenácti letech připravit pro televizi své nejzdařilejší číslo, a přestože se mají rádi, nemohou se dohodnout. Divadelní radost budou od 19 hodin rozdávat Petr Nárožný, Ladislav Mrkvička, Jan Čenský a Libuše Švormová. www.dkmoas.cz old men provoking Spectators will see the comedy Enter about never-ending problems of two retired clowns in the Ostrava Community House on the 24th of March. The old men are supposed to prepare again their best piece after eleven years of their retirement and despite their mutual admiration, they cannot agree. The theatrical joy will be ensured, after 7 p.m., by Petr Nárožný, Ladislav Mrkvička, Jan Čenský, and Libuše Švormová. portréty Maxe Švabinského Portréty českých i  světových osobností zavítají od 25. března do Galerie výtvarného umění. Jejich autorem je Max Švabinský. Tedy jeden z  proslulých portrétistů, známý tím, že ve své tvorbě využíval mnoho grafických technik. Za všechny zdařilé podobizny mnoha slavných osobností jmenujme například Fráňu Šrámka, T.  G. Masaryka nebo Alberta Einsteina. Výstava potrvá do 9. května. www.gvuostrava.cz portraits by Max Švabinský Portraits of Czech and worldwide known personalities will be on display in the Gallery of Creative Arts after the 25th of March. Max Švabinský is their author. He was one of the famous portraitists known by his use of many graphical techniques in his creations. Recall the well-done portraits of known people like, for example, Fráňa Šrámek, T.G. Masaryk, or Albert Einstein. The exhibition will last until the 9th of May. -p-

ostravalife.cz


Moderní čínská kuchyně v podání českého šéfkuchaře www.lotosrestaurant.cz


Ostrava_LIFE_unor