DÍLO: Z dalších autografů Janákových děl na šluknovském kůru: Requiem in Es pro 4 hlasy a orchestr, Laudate e Miserere (SATB), Regina coeli in B pro bas a varhany, Lytanie pro sbor a orchestr, 2 Brautlieder (svatební písně) in D (SAB, 2 Vno, 2 Cor. 2 Trb. Org.), Drei Grablieder (pohřební písně) pro SATB, flétnu, 2 klarinety, 2 horny a posaunu. Ofertorium Pastoral in G pro mužský sbor, flétnu a varhany. Regionální literatura ještě zmiňuje Requiem c moll a Pastoral-Messe (Vánoční mše). Je autorem ve své době velmi populárních Zwei Pastoral Lied (Dvou pastýřských písní).
RÖSLEROVA SILVESTROVSKÁ PÍSEŇ Zvláštní skupinou lidí, kteří obcházeli vesnice a města, byli potulní komedianti, loutkáři a muzikanti. Oblečeni do nejroztodivnějších kostýmů procházeli v průvodu vsí a za zvuků bubínků a trubky oznamovali své vystoupení. Hrávali ve stanech nebo v hospodských sálech. Koncem roku 1850 se také ve Šluknově usadila kočovná herecká společnost. Jeden z herců chodil pravidelně do šluknovského kostela zpívat na kůr, a když se blížil poslední den roku, zazpíval sólově píseň, kterou prý slýchal ve svém dětství a která všechny ve Šluknově uchvátila. Nápěv pochází od Josefa Engela, slova jsou od Augusta Wilhelma Gloßera, feldsuperiora v Čechách. Šluknovský varhaník Rösler píseň zapsal, upravil pro svůj kůrový orchestr a píseň „putujícího herce“ mohla v poslední večer roku 1850 zaznít. RÖSLER, Franz – Příjmení Rösler se na Šluknovsku vyskytuje velmi často. Už v roce 1713 je ve Šluknově mezi adjuvanty uváděn Hans Georg Rösler. Mezi opisovači partitur ve šluknovském archivu je uváděn jistý Ludwig Rösler, o němž ale víc není známo. Franz Rösler se narodil ve Šluknově roku 1800. Hudební základy mu jistě dal P. F. Miller, který zde byl do 1823 varhaníkem a známým učitelem. Dalším z Röslerových učitelů mohl být v letech 1792–1846 chorrektor Franz Ulbrich. Když počátkem února roku 1823 věhlasný kantor Miller zemřel, mladý Franz Rösler se stal po něm v kostele sv. Václava varhaníkem. V roce 1828, po pětiletém působení na kůru, dal Fr. Rösler přemístit šluknovské varhany opačně, takže byl zády k oltáři, aby mohl řídit sbor i orchestr a přitom hrát. Z tohoto roku je dochován zápis o tom, že nad hracím stolem bylo instalováno zrcadlo, aby viděl, co se děje při mši dole před oltářem. V této poloze byl postaven i nový nástroj žitavské firmy Schuster a syn ve 40. letech dvacátého století.75) Rösler se stal i zručným varhanářem. V roce 1848, kdy po Ulbrichovi nastoupil na místo chorrektora Johann Janák, opravoval varhany sám Fr. Rösler, který byl v této době již v celém kraji vyhlášeným varhaníkem. V roce 1864 odešel Franz Rösler na odpočinek. Zemřel v roce 1865.
103