DÍLO: Z dalších autografů Janákových děl na šluknovském kůru: Requiem in Es pro 4 hlasy a orchestr, Laudate e Miserere (SATB), Regina coeli in B pro bas a varhany, Lytanie pro sbor a orchestr, 2 Brautlieder (svatební písně) in D (SAB, 2 Vno, 2 Cor. 2 Trb. Org.), Drei Grablieder (pohřební písně) pro SATB, flétnu, 2 klarinety, 2 horny a posaunu. Ofertorium Pastoral in G pro mužský sbor, flétnu a varhany. Regionální literatura ještě zmiňuje Requiem c moll a Pastoral-Messe (Vánoční mše). Je autorem ve své době velmi populárních Zwei Pastoral Lied (Dvou pastýřských písní).
RÖSLEROVA SILVESTROVSKÁ PÍSEŇ Zvláštní skupinou lidí, kteří obcházeli vesnice a města, byli potulní komedianti, loutkáři a muzikanti. Oblečeni do nejroztodivnějších kostýmů procházeli v průvodu vsí a za zvuků bubínků a trubky oznamovali své vystoupení. Hrávali ve stanech nebo v hospodských sálech. Koncem roku 1850 se také ve Šluknově usadila kočovná herecká společnost. Jeden z herců chodil pravidelně do šluknovského kostela zpívat na kůr, a když se blížil poslední den roku, zazpíval sólově píseň, kterou prý slýchal ve svém dětství a která všechny ve Šluknově uchvátila. Nápěv pochází od Josefa Engela, slova jsou od Augusta Wilhelma Gloßera, feldsuperiora v Čechách. Šluknovský varhaník Rösler píseň zapsal, upravil pro svůj kůrový orchestr a píseň „putujícího herce“ mohla v poslední večer roku 1850 zaznít. RÖSLER, Franz – Příjmení Rösler se na Šluknovsku vyskytuje velmi často. Už v roce 1713 je ve Šluknově mezi adjuvanty uváděn Hans Georg Rösler. Mezi opisovači partitur ve šluknovském archivu je uváděn jistý Ludwig Rösler, o němž ale víc není známo. Franz Rösler se narodil ve Šluknově roku 1800. Hudební základy mu jistě dal P. F. Miller, který zde byl do 1823 varhaníkem a známým učitelem. Dalším z Röslerových učitelů mohl být v letech 1792–1846 chorrektor Franz Ulbrich. Když počátkem února roku 1823 věhlasný kantor Miller zemřel, mladý Franz Rösler se stal po něm v kostele sv. Václava varhaníkem. V roce 1828, po pětiletém působení na kůru, dal Fr. Rösler přemístit šluknovské varhany opačně, takže byl zády k oltáři, aby mohl řídit sbor i orchestr a přitom hrát. Z tohoto roku je dochován zápis o tom, že nad hracím stolem bylo instalováno zrcadlo, aby viděl, co se děje při mši dole před oltářem. V této poloze byl postaven i nový nástroj žitavské firmy Schuster a syn ve 40. letech dvacátého století.75) Rösler se stal i zručným varhanářem. V roce 1848, kdy po Ulbrichovi nastoupil na místo chorrektora Johann Janák, opravoval varhany sám Fr. Rösler, který byl v této době již v celém kraji vyhlášeným varhaníkem. V roce 1864 odešel Franz Rösler na odpočinek. Zemřel v roce 1865.
103
65. Rösler, Franz: Aria in D. Silvestrovská píseň. Pěvecký part
DÍLO: Silvestrovská píseň, která v Röslerově úpravě má název Aria in D – Zum Jahres-Schlüss, se všem tolik líbila, že Rösler ji musel pravidelně každý rok uvádět. Vznikla tak tradice, která je s menšími přestávkami udržována dodnes. Píseň se zpívala záhy i v dalších výběžkových kostelích. Rösler je autorem mnoha církevních děl. Z jeho autografů ve šluknovském archivu jsou dochovány: Alma Redemptoris in G pro soprán, alt a varhany, 2 Grablieder (smuteční písně) pro soprán, alt, 2 housle, 2 lesní rohy a varhany, Alma Redemptoris in Es pro bas sólo, 2 housle, violu a varhany, Alma Redemptoris in G pro soprán, alt a varhany, Ave regina in G a Salve Regina in F pro soprán, alt, bas a varhany, Zwei Grablieder – Dvě smuteční písně pro 4 hlasy, flétnu, 2 klarinety, fagoty, horny a posauny a další chrámová díla.
SILVESTROVSKÁ PÍSEŇ Wiederum ein Jahr verschwunden wie der Schaum im wilden Bach. Denket seiner heiteren Stunden, denket seiner trüben nach. Hin zu jenen grauen Jahren, floh es, die vor ihm schon waren, brachte Freud und Kummer viel und uns näher an das Ziel. Unaufhörlich wechseluch Kreiset, hier des Menschen kurze Zeit. Sehter blühet altert, greiset, wallet dann zur Ewigkeit. Bald verdschwinden schon die schriften, von den morschen Todes grüften. Schönheit, Reichtum, Ehr und Macht, Sinkt mit in die Todesnacht.76) * (Volný český překlad) Zase zmizel rok jako pěna v divé řece Hodiny veselé i kalné se rozplývají v dáli A s nimi radosti i strasti To víme přece Že rok za rokem se blíží ke konečnému cíli Ještě včera dítě Dnes děda bělovlasý To pozměnit žel není v naší moci Vše zmizí v nekonečnu I zbytky krásy Bohatství, čest i moc odejdou Do mrtvé noci
105
