Milé čtenářky a milí čtenáři, máme důvod k radosti. K radosti z čeho? V době, kdy stagnuje nakladatelský trh, svoboda slova nikoho nezajímá a jasný názor, například na minulost, překáží nejen politikům, ale i nejrůznějším akademickým partičkám? Já mám například radost z toho, že se na letošní jaro podařilo připravit pro vás celou řadu krásných knih, že Paseka oslaví čtvrt století existence… A především: V únoru vychází poslední chybějící díl edice Velké dějiny zemí Koruny české – celkem 19 svazků, okolo 15 000 stran, bezmála metr a půl knih napsaných našimi předními historiky. Čeští čtenáři tak mají vůbec poprvé k dispozici kompletní historickou řadu, která zahrnuje naše politické, ekonomické, společenské i kulturní dějiny od počátků do roku 1945. O něco podobného se v minulosti pokusili pouze František Palacký, který to dotáhl „jen“ do roku 1526, a později prvorepublikový nakladatel Jan Laichter a jeho následovníci, jejichž práci přerušili nacisté a definitivně zařízli komunisté. Přichystali jsme pro vás ovšem i knihy, které se věnují naší současnosti a dokonce i budoucnosti. Tak například Američan Nate Silver opatřil svoji knihu Signál a šum podtitulem „Většina předpovědí selže. Některé ne“. Přečtěte si to a třeba odhadnete, po jakých cestičkách se budeme v dohledné době ubírat. Z beletristických titulů míří v jistém smyslu do budoucnosti román o arabském hackerovi Alif, neviditelný, o němž napsal list Washington Post, že je „opojným amalgámem science fiction a fantasy, který propojuje naše obavy z aktuálních politických represí s nadpřirozenými bytostmi z Tisíce a jedné noci“. Pevně nohama v současnosti stojí Dán Michael Katz Krefeld, který nás ve skvělém kriminálním thrilleru Vyšinutí zavádí do Stockholmu, na místo temnější než peklo, abychom s detektivem Havranem hráli o závod s časem, přesněji se sadistickým vrahem, který si vyhlédl další ženskou oběť pro své rituály. Jak to tak bývá, cestovat časem budeme i v našich nových knihách především do minulosti. Michela Murgiová nás v románu Accabadora zavede na Sardinii padesátých let 20. století, což je úžasný svět sám pro sebe. S Polákem Wojciechem Kuczokem podnikneme výlet do Tater, do roku 1982, kdy v Polsku platí výjimečný stav a ve Španělsku se hraje mistrovství světa ve fotbale. Na Pyrenejský polostrov se naplno přesuneme v napínavém románu Clary Sánchezové Co skrývá tvé jméno, jenž vypráví o mladé Španělce Sandře a dvou na pohled milých norských důchodcích, kteří před ní skrývají svou odpornou minulost. V povídkové knize Nathana Englandera s důmyslným názvem O čem mluvíme, když mluvíme o Anne Frankové se neotřelou formou vrátíme k tématu holocaustu, stejně jako v historické práci Toma Segeva Sedmý milion s podtitulem Izraelci a holocaust. S nacistickou diktaturou mají co do činění i hrdinové dalších knih z naší jarní produkce: Larsmových Zrádců, Temné komory Angličanky Rachel Seiffertové a románu Einsteinova krev jejího krajana Philipa Singtona. Nepřehlédněte ani nejnovější knihu nositelky Nobelovy ceny Alice Munroové nazvanou Drahý život, kde „osudy ženských i mužských protagonistů nezřídka utvářejí a proměňují náhlá hnutí mysli, citová vzplanutí, erotické touhy i zcela náhodné události“. Tak to už v životě chodí. Pěkné čtení vám přeje S ta n i slav Škoda šéfredaktor
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.