Analýza vývoje platební bilance Arménie by Emil Davtyan

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2009

Emil Davtyan

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta financí a účetnictví

Katedra měnové teorie a politiky

2009/2010

Analýza vývoje platební bilance Arménie

Autor bakalářské práce:

Emil Davtyan

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Karel Brůna, Ph.D.

Studijní obor:

Finance

Rok obhajoby:

2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza vývoje platební bilance Arménie“ vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne………….……

…………………………...… Podpis autora

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu své bakalářské práce, Ing. Karlu Brůnovi, Ph.D., za jeho cenné rady a hodnotné připomínky.

Obsah 1

Úvod .............................................................................................................................................................. 6

Platební bilance - teorie ................................................................................................................................. 7 2.1

Historie platební bilance ........................................................................................................................ 8

2.2

Základní struktura platební bilance ........................................................................................................ 9

2.3

Popis základních položek platební bilance .......................................................................................... 10

2.3.1

Běžný účet ................................................................................................................................... 10

2.3.2

Kapitálový účet ........................................................................................................................... 10

2.3.3

Finanční účet ............................................................................................................................... 11

2.3.4

Saldo chyb a opomenutí .............................................................................................................. 12

2.3.5

Změna devizových rezerv ........................................................................................................... 12

2.4

Salda platební bilance .......................................................................................................................... 13

2.4.1

Dílčí salda platební bilance ......................................................................................................... 13

2.4.2

Kumulativní salda platební bilance ............................................................................................. 13

2.4.2.1

Saldo výkonové bilance ...................................................................................................... 14

2.4.2.2

Saldo běžného účtu ............................................................................................................. 14

2.4.2.3

Saldo základní bilance ........................................................................................................ 14

2.4.2.4

Saldo maximální likvidity .................................................................................................. 15

2.4.3

Zahraniční zadluženost ................................................................................................................ 15

2.4.4

Mezinárodní investiční pozice země ........................................................................................... 16

Platební bilance Arménie ............................................................................................................................. 17 3.1

Historicko-ekonomický vývoj Arménie ............................................................................................... 17

3.2

Běžný účet............................................................................................................................................ 19

3.2.1

Obchodní bilance ........................................................................................................................ 21

3.2.2

Bilance služeb a saldo výkonové bilance .................................................................................... 22

3.2.3

Bilance výnosů ............................................................................................................................ 23

3.2.4

Běžné transfery............................................................................................................................ 24

3.3

Kapitálový účet .................................................................................................................................... 25

3.4

Finanční účet ........................................................................................................................................ 26

3.4.1

Přímé investice ............................................................................................................................ 27

3.4.2

Portfoliové investice a finanční deriváty ..................................................................................... 28

3.4.3

Ostatní investice .......................................................................................................................... 28

3.5

Saldo základní bilance ......................................................................................................................... 28

3.6

Saldo maximální likvidity .................................................................................................................... 29

3.7

Devizové rezervy ................................................................................................................................. 30

3.8

Zahraniční zadluženost Arménie ......................................................................................................... 30

3.9

Mezinárodní investiční pozice Arménie .............................................................................................. 31

Závěr ............................................................................................................................................................ 33

Seznam použité literatury ...................................................................................................................................... 34 Seznam tabulek a grafů ......................................................................................................................................... 37

1 Úvod V této práci se hodlám zaměřit na analýzu a vývoj platební bilance Arménie. Platební bilance státu je jedna z hlavních indikátorů stavu země v mezinárodním obchodě. Vývoj platební bilance poskytuje mnoho důležitých informací potřebných k rozhodování investorů i finančních manažerů, pomocí níž lze odhadnout jak kapacitu trhu, tak i vývoj devizového kursu či jiné stavy spojené s mezinárodním obchodováním země včetně ekonomické a politické stabilitě země. Stát, jehož platební bilanci hodlám analyzovat - Arménii, jsem si vybral nejen proto, že je to kraj, kde jsem se narodil a prožil zhruba polovinu svého života, ale také proto, že Arménie, vzhledem ke svému bouřlivému vývoji, může nabídnout velice zajímavá data k analýze. Ve své práci hodlám analyzovat vývoj platební bilance Arménie za posledních cca 15 let (v závislosti na dostupná data). Na základě této analýzy se pokusím přiblížit fungování arménské ekonomiky, identifikovat její ekonomickou stabilitu a poukázat na její vývoj po odtržení od Sovětského svazu a přechodu na tržní hospodářský systém. Hlavním zdrojem dat k analýze pro mě budou data, která shromažďuje Mezinárodní měnový fond (MMF) a umožňuje přístup k nim přes webovou aplikaci „Balance of Payments Statistics Browser“. Také velkým dílem k vypracování této práce přispěly „Working papers“ a „Country reports“ od MMF, též dostupné online. Tyto data jsou též dostupná na stránkách Národního statistického úřadu Arménie, ale bohužel podrobnější roční reporty k nim jsou dostupná až od roku 2008. Svou práci hodlám rozdělit do dvou části - a to na část metodologickou a praktickou. V první části se pokusím vysvětlit význam platební bilance, její historii, princip účtování, způsob členění, obsah jednotlivých hlavních účtu a samozřejmě také neopomenu popsat veškeré základní pojmy spojené s platební bilancí - jednotlivá salda, mezinárodní investiční pozice země či zahraniční dluh, které se z výkazu, lze snadno zjistit. Ve druhé části na základě reálných dat z arménské ekonomiky, již se vydám k vytyčenému cíli a to k popisu arménské ekonomiky, ekonomické interpretace jednotlivých účtu a sald platební bilance Arménie, které pro přehlednost a lepší čitelnost budu vždy graficky znázorňovat. Na počátku 2. části své práce také nevynechám popis historie Arménie, s cílem přiblížení této země i českému čtenáři. Historií Arménie převážně omezím na události ovlivňující ekonomiku státu po odtržení od Sovětského svazu.

2 Platební bilance - teorie Platební bilance je statistický účetní záznam, sestavený podle pravidel podvojného účetnictví, který sumarizuje veškeré ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí během daného časového období (zpravidla rok). Jsou to ekonomické transakce uskutečněné mezi devizovými tuzemci a cizozemci, přičemž devizoví tuzemci jsou fyzické osoby, mající v dané zemi své trvalé bydliště bez ohledu na státní občanství a právnické osoby, které mají sídlo v dané zemi. Devizoví cizozemci jsou pak takové fyzické nebo právnické osoby, které nejsou tuzemci.1 Platební bilance obsahuje vždy sumarizovaný záznam, kde jsou jednotlivé ekonomické transakce agregovány do několika kategorií (účtů). Tato statistika slouží jak ke sledování teoretickými ekonomy tak i praktickými tvůrci makroekonomické politiky. Sledují je i řídící a rozhodovací orgány v různých oblastech průmyslu i služeb, od čehož si slibují odhadnutí hospodářského stavu dané země. Veškeré položky, které jsou spojeny s tvorbou deviz, jsou kreditními položkami a jsou označovány znaménkem (+). Naopak ty transakce, které vedou k vynakládání deviz, jsou položkami debetními a označují se znaménkem (-).2 Za orientační kriterium při zařazování jednotlivých transakcí můžeme považovat vztah dané operace k devizové nabídce a poptávce. Kreditní operace vytvářejí na trhu devizovou nabídku a debetní operace devizovou poptávku. Jak jsem již uváděl, platební bilance se sestavuje dle pravidel podvojného účetnictví, což znamená, že každý záznam se znaménkem plus musí být doprovázen kompenzujícím znaménkem mínus. Tímto způsobem je zajištěn rovnost mezi debetními a kreditními položkami, a proto musí být součet záznamů na všech účtech platební bilance roven nule. Účetní standardy platební bilance udává Manuál platební bilance vydávaný Mezinárodním měnovým fondem, díky čemuž je porovnání stavu ekonomiky mezi členy MMF (v současnosti 181 států) snadnější - výkaz je nejen stejně sestaven, ale též položky jsou, pro potřeby MMF, také vyjádřené v amerických dolarech. Poslední 6. verze manuálu byla zveřejněna v prosinci 2008, je mnohem podrobněji členěná (např. obsahuje navíc mimo jiné i položku bilance podniků a finančních institucí) a její nasazení mezi členy se očekává v letech 2012-2013.

Jan Klíma. Makroekonomie, 2006, str. 89

Durčáková, Mandel. Mezinárodní finance, 2007, str. 16

2.1 Historie platební bilance Evidence plateb ve styku se zahraničím se vyvíjela velmi pomalu. Prvním autorem zabývajícím se problémem platebního styku se zahraničím a platební bilancí byl Thomas Mun v první polovině 17. Století, který (jako merkantilista) věnoval pozornost hlavně obchodní bilanci. Všímá si však i ostatních plateb, které přímo se zahraničním obchodem nesouvisí. Z dalších autorů si platební bilance všímá až J. S. Mill. Prakticky se však platební bilance začala objevovat po první světové válce (v roce 1919 v USA, roku 1920 ve Francii atd.).3 Od vzniku Mezinárodního měnového fondu začal vznikat i manuál k platební bilanci, která odrážela vývoj světové ekonomiky. První manuál platební bilance byl zveřejněn MMF v lednu 1948. Hlavním cílem bylo připravit základ pro mezinárodně jednotný statistický systém platební bilance pro potřeby MMF. Ekonomové a specialisté z mnoha zemí se podíleli na přípravě manuálu, který byl dokončen ve Washingtonu v září 1947. Obsahovala pouze tabulky pro statistické zpravodajství se stručnými instrukcemi pro její vyplnění. Druhá verze manuálu byla publikována v roce 1950 s rozšířenými pasážemi popisujícími pojmy a koncepci platební bilance. Třetí verze manuálu byla zveřejněna v roce 1961 a kvalitativně převyšovala předcházející verze, neboť poskytla informace nutné pro statistické zpravodajství do MMF a zároveň úplné metodické informace využitelné členskými zeměmi podle jejich vlastních možností a potřeb. Čtvrtá verze manuálu byla publikována v roce 1977 v návaznosti na významné změny ve způsobu provádění mezinárodních transakcí a změny v mezinárodním finančním systému (rozpad Bretton-woodského měnového systému). Práce na 5. verzi manuálu byly zahájeny v roce 1987, přičemž manuál byl publikován až v roce 1993. Pátý manuál platební bilance byl kvalitativně na nové úrovni proti předcházejícím verzím. Zavedl mnoho změn v definicích jednotlivých pojmů, terminologii a struktuře účtů. Došlo k přejmenování kapitálového účtu na finanční účet a oddělení služeb od primárních výnosů (původně byl pro obě položky společný název „factor services“). Manuál nově zaváděl pojem investiční pozice vůči zahraničí. 4 V současnosti je 5. verze stále v platnosti, ale členské země se připravují na přechod k novému způsobu sestavování platební bilance, definovaném v nové 6. verzi manuálu.

Bohuslav Sekerka. Makroekonomie, 2007, str. 123

Rudolf Olšovský. Informace o přípravách na zavedení šestého manuálu platební bilance MMF, ČNB. Str. 346

2.2 Základní struktura platební bilance Níže uvádím tabulku, kde je možné zhlédnout základní položky platební bilance (skutečná platební bilance dle manuálu MMF obsahuje více než 400 položek). Tyto položky nadále podrobněji vysvětlím. Tabulka 1: Základní struktura platební bilance

KREDIT (+)

DEBET (–)

Dílčí

SALDO Kumulativní

Vývoz zboží Dovoz zboží Obchodní bilance Příjmy za služby Výdaje za služby Bilance služeb Výkonová bilance Důchody – výnosy Důchody – náklady Bilance výnosů Běžné transfery - příjmy Běžné transfery - výdaje Bilance transferů Běžný účet Kapitálové transfery – příjmy Kapitálové transfery – výdaje Kapitálový účet Přímé investice - v zahraničí - zahraniční Portfoliové investice - v zahraničí - zahraniční Finanční deriváty Ostatní kapitál - úvěry poskytnuté - úvěry přijaté Finanční účet Chyby a omyly Saldo maximální likvidity Změna devizových rezerv Zdroj: Durčáková, Mandel. Mezinárodní finance. Praha 2003. Str. 23 + vlastní úpravy autora

2.3 Popis základních položek platební bilance Platební bilanci lze strukturovat horizontálně nebo vertikálně. Horizontální struktura se skládá z následujících položek (účtů):

2.3.1 Běžný účet Jak lze vidět v tabulce č. 2, běžný účet se skládá ze čtyř podúčtů – obchodní bilance, bilance služeb, bilance výnosů a bilance transferů. Obchodní bilance je měřená buď metodou FOB nebo CIF. V případě metody FOB (free on board) jde o vyjádření hodnoty zboží bez nákladů na transport a pojištění na hranice vyvážející země. Metoda CIF (cost, insurance and freight) zahrnuje tyto náklady až na hranice přijímající země. To má za následek, že tyto náklady při metodě FOB jsou v bilanci služeb a při CIF v obchodní bilanci. V bilanci služeb jsou započítány veškeré dovozy a vývozy služeb jako je např. turistika, doprava, bankovní, pojišťovací či jiné služby. Tento účet v případě malých ekonomik s velkým podílem přímých zahraničních investic může být zkreslován pomoci transferových cen, za které mateřské společnosti za účelem přenesení zisků do země s nižším zdaněním si mezi sebou účtují (tím může docházet např. k příliš vysokým sumám za poradenské služby apod.) V bilanci výnosů se účtují výnosy z kapitálu (úroky, dividendy, reinvestované zisky) a platby zahraničním pracovníkům pracující pro tuzemské zaměstnavatele. V bilanci transferů se zachycují veškeré pohyby zboží a peněz bez protihodnoty. Jsou to například příspěvky mezinárodních organizací, mezinárodní dědictví, různé granty od/do zahraničí a také remitence (peníze posílané zahraničními pracovníky zpět do jejich domovů, obvykle příslušníkům rodiny).

2.3.2 Kapitálový účet Tento účet byl po vydání 5. manuálu k platební bilanci zcela přepracován a většina jeho obsahu se přenesla do nové položky finanční účet. Sem se nadále zaznamenávají převody kapitálového charakteru nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv, jako jsou nákupy a prodeje patentů, licencí, autorských práv a dále převody prostředků v souvislosti s migrací obyvatelstva.

2.3.3 Finanční účet Zde se sledují transakce související s přílivem a odlivem kapitálu - vznik, zánik a změnu finančních aktiv a pasiv vlády, bankovních nebankovních a ostatních subjektů. Jak můžeme vidět v tabulce č. 3, tak do tohoto účtu spadá:  Přímé investice v zahraničí a zahraniční v tuzemsku. Přímé zahraniční investice podporují obvykle významně exportní výkonnost země. Z počátku sice procházejí cyklem, kdy nejprve vybavováním zvyšují importy, ale postupně produkce se pomalu rozjíždí a podniky začínají produkovat pro export (zahraniční investoři zpravidla nepřicházejí s cílem vyrábět pouze pro domácí ekonomiku, ale jsou hlavně proexportně orientování na trh s blízkými státy). Nevýhodou těchto investic je, že po čase dochází k repatriacím zisků (dividendy jsou vyplacené zpět zahraničním vlastníkům), což tlačí saldo bilance výnosů do záporu. Za přímé investice se zpravidla považuje vynaložení peněžních prostředků (či jiných majetkových hodnot) za účelem vytvoření trvalých ekonomických vztahů a k získání nejméně 10% podílu hlasovacích práv. Mezi přímé investice se, kromě investic na „zelené louce“ či získání 10% většiny v majetkově roztříštěné firmě, zahrnují i dlouhodobé úvěry, které poskytují mateřské společnosti svým zahraničním pobočkám či dceřiným společnostem a reinvestovaný zisk zahraničních společností.  Portfoliové investice – zde se zahrnují nákupy a prodeje zahraničních majetkových cenných papírů (např. akcie, podílové listy) či dluhových cenných papírů (např. dluhopisy) nesplňující podmínku pro zařazení do přímých investic zmíněné výše.  Finanční deriváty – tento účet obsahuje veškeré finanční deriváty (např. forwardy, swapy, futures, opce) bank, vlád, měnových autorit a ostatních sektorů.  Ostatní investice – reziduální položka obsahující všechny finanční transakce, které nejsou zahrnuté pod přímými investicemi, portfoliovými investicemi, finančními deriváty či rezervními aktivy. Ostatní investice mohou být dále členěny na obchodní úvěry, oběživo, půjčky a vklady či jiná aktiva a pasiva.5 Z hlediska makroekonomické analýzy a udržitelnosti vnější rovnováhy je důležité časové hledisko dané dobou, na jakou je kapitál poskytován, či zapůjčen. Platební bilance rozděluje příliv a odliv kapitálu z časového hlediska na dvě kategorie. Dlouhodobý kapitál, u

Colin Danby, Balance of Payments: Categories and Definitions,

<http://faculty.washington.edu/danby/bls324/macro/categories.html>

něhož se předpokládá doba poskytnutí delší než jeden rok, a krátkodobý kapitál, s dobou poskytnutí kratší než jeden rok. Na základě tohoto účtu se také stanovuje investiční pozice země, kterou později blíže popíšu.

2.3.4 Saldo chyb a opomenutí Ani statistici vytvářející platební bilanci nemohou mít veškeré potřebné informace o hospodářském dění ve státě a mnohé skutečnosti musí „odhadovat“ (popřípadě získávat z různých statistických průzkumů, které málokdy bývají zcela přesné). Z toho důvodu MMF zavedl tento účet, který zaznamenává rozdíl mezi výslednými saldy běžného, kapitálového a finančního účtu tak, jak jsou vykazovány statistikou a skutečnou změnou devizových rezerv.

2.3.5 Změna devizových rezerv Na tomto účtu se zaznamenává užití nebo zvýšení devizových rezerv. Devizové rezervy jsou likvidní devizová aktiva centrální banky, případně i jiných oficiálních institucí (např. ministerstva financí nebo stabilizačních fondů). Devizová aktiva tvoří zlato, zvláštní práva čerpání (SDR), rezervní pozice u MMF (ekvivalent 25% členské kvóty splacené v devizách) a jiná devizová aktiva (skládající se z oběživa, vkladů, cenných papírů a z dalších pohledávek).6 Ke změně devizových rezerv dochází především tehdy, když centrální banka intervenuje na devizovém trhu. Tím, že nakupuje nebo prodává devizy za svoji národní měnu, ovlivňuje vývoj poptávky a nabídky po cizí měně na devizovém trhu, čímž zpravidla stabilizuje vývoj kursu své domácí měny. Do těchto intervencí se centrální banka pouští obzvláště, když chce ovlivnit kurs podle záměrů své měnové (kursové) politiky. Pokud se centrální banka domnívá, že náprava rovnováhy platební bilance prostřednictvím pohybu devizového kursu by byla spojena s přílišnými náklady (např. dojde k přílišné změně směnných relací – apreciace či depreciace kursu) vstoupí na finanční trh se svými rezervy a ovlivňuje poptávku či nabídku svými prodeji či nákupy a tím dochází ke změně oficiálních devizových rezerv.

Data and Statistics, IMF <http://www.imfstatistics.org/imf/IFSIntTr.htm>

2.4 Salda platební bilance V této části se již zaměřím na pravou část tabulky č. 1, kde se nachází dílčí a kumulativní salda platební bilance. Z principu platební bilance vyplývá, že celkové saldo nelze získat jako rozdíl součtů všech položek pravého a levého sloupce, neboť (jak již jsem uváděl) je platební bilance založena na principu podvojného účetnictví, takže každá operace je zaznamenána jednou v kreditním a jednou v debetním sloupci, a rozdíl obou sloupců musí pak být roven nule. Součtem údajů v pravém nebo v levém sloupci získáme veličinu „celkový obrat platební bilance“.7

2.4.1 Dílčí salda platební bilance Z každé položky platební bilance lze spočítat dílčí saldo jednoduchým rozdílem kreditu a debetu na příslušném učtu. Mezi nejvíce sledovaná dílčí salda patří bilance obchodu, bilance služeb, bilance důchodů (výnosů), bilance transferů, bilance dlouhodobého kapitálu a bilance krátkodobého kapitálu. Ekonomická interpretace dílčích sald se zakládá na analýze jejich struktury a vývoje v čase, která vede k závěrům o celkovém mezinárodním postavení národní ekonomiky a otevřenosti dané ekonomiky. Poměrové ukazatele, které vycházejí ze salda bilance obchodu (obchodní bilance) a salda bilance na běžném účtu, jsou vhodným indikátorem stavu ekonomiky z pohledu vnější rovnováhy.

2.4.2 Kumulativní salda platební bilance Pro analýzu vnější ekonomické rovnováhy a ke stanovení vlivu platební bilance na ostatní makroekonomické veličiny jsou důležitá kumulativní salda, která v závislosti na dané saldo v sobě zahrnují určité účty. Nadále popíši nejčastěji z nich používané.

Jan Klíma. Makroekonomie. Str. 93

2.4.2.1 Saldo výkonové bilance Je součtem salda obchodní bilance a bilance služeb. Výsledné saldo výkonové bilance, zejména v případě malé otevřené ekonomiky, může významně ovlivňovat výši hrubého domácího produktu.8 Jestliže budou agregátní domácí výdaje vyšší než úroveň domácí produkce, bude vyšší domácí poptávka uspokojena dovozem ze zahraničí a tím pádem bude vznikat deficit výkonové bilance (import převýší export). Samozřejmě platí to i naopak, pokud země vyprodukuje více, než spotřebuje, tak převyšující produkce bude spotřebována v zahraničí.

2.4.2.2 Saldo běžného účtu Pomyslná čára je vedena pod položkou běžné transfery. Toto saldo je ekonomy považovány za ideální k analýze vnější rovnováhy země, jelikož saldo BÚ má bezprostřední návaznost na „investiční pozici země“ (bilance stavu zadlužení země vůči zahraničí). Dlouhodobý deficit tohoto salda může být pro ekonomiku velmi nebezpečný. Pokud deficit nevytváří příchod zahraničních investorů s dlouhodobým kapitálem (např. formou přímých zahraničních investic), tak hrozí zadlužování ekonomiky a následné nebezpečí depreciace měny. Proto se doporučuje ukazatel bilance na běžném účtu/HDP v relativním vyjádření, aby nepřesáhl vyšší hodnoty než 5%, pak by to znamenalo ohrožení vnější, ale i vnitřní rovnováhy země.9

2.4.2.3 Saldo základní bilance Vypočítá se součtem sald běžného účtu, kapitálového účtu a dlouhodobé části salda finančního účtu (tedy nepatří sem krátkodobý kapitál finančního účtu a změna devizových rezerv). Rovněž se jeví ekonomy jako velice vhodné saldo k analýze devizových vztahů, jelikož dlouhodobý kapitál (např. v podobě přímých investic, případně i některé dlouhodobé portfoliové investice) jsou zdrojem důchodů a tedy výrazně působí na přerozdělení finančních zdrojů mezi domácí ekonomikou a zahraničním. Vypovídací schopnost tohoto salda je ale někdy kritizována. I když se saldo zredukuje na dlouhodobý kapitál, který má předpoklad setrvání v dané ekonomice (přímé zahraniční investice), a nikoliv takové kapitálové toky, jako jsou nákupy a prodeje dlouhodobých

Durčáková, Mandel. Mezinárodní finance, 2007, str. 22

Jan Klíma. Makroekonomie. Str. 93

obligací či dlouhodobé obchodní a finanční úvěry, tak stále u cizího kapitálu se dá předpokládat minimálně částečný odchod těchto investic ve formě dividend.

2.4.2.4 Saldo maximální likvidity Toto saldo je též někdy označováno jako saldo celkové platební bilance. Je totiž vedená pod pomyslnou čárou chyby a omyly. Z toho vyplývá, že pokud není toto saldo nulové, pak jedině zbývá intervence centrální banky, což má svůj bezprostřední dopad na měnovou bázi ekonomiky. V případě aktivního salda likvidity centrální banka nakupuje devizy a prodává domácí měnu, čímž zvyšuje stav svých devizových rezerv. Při pasivním saldu likvidity analogicky devizové rezervy prodává za domácí měnu a snižuje si tím stav devizových rezerv. Saldo likvidity má obdobně důsledky na změnu objemu měnové báze v ekonomice, v případě přílišného zhodnocování či znehodnocení měny, centrální banka se stanoveným měnovým cílem je nucena k sterilizačním operacím (např. prodej domácí měny za zahraniční a zároveň i domácích cenných papírů na volném trhu za účelem snížení měnové báze ekonomiky a ovlivnění celkové peněžní zásoby domácí měny).

2.4.3 Zahraniční zadluženost Zahraniční zadluženost je stavová veličina a je definována jako přehled finančních pasív sektorů tuzemské ekonomiky vůči nerezidentům dluhového charakteru (tj. závazků se smluvně určenou dobou jeho splatnosti, za kterou náleží věřiteli výnos ve formě úroku). Do zahraniční zadluženosti se nezahrnují stavy investic do majetkových cenných papírů tj. přímé investice - kmenové jmění, portfoliové investice - majetkové cenné papíry a účasti. Stavy jednotlivých dluhových závazků odpovídají stejně jako v případě investiční pozice příslušným transakcím s dluhovými finančními pasivy na finančním účtu platební bilance.10 Více než absolutní výše zahraničního zadlužení má větší vypovídací hodnotu poměr zahraničního dluhu k HDP státu. Platí, že čím vyšší podíl zahraničních držitelů, tím větší riziko pro stát. Zahraniční investoři jsou totiž zpravidla náchylnější k výprodeji dluhopisů v případě hrozící finanční nestability země.11

Čerpáno z webových stránek ČNB, <http://www.cnb.cz/cs/kalendar/investicni-pozice-cr-vuci-zahranici-a-zahranicni-

zadluzenost/2008-12-31_08.html> 11

Pavel Sobíšek pro ihned.cz, UniCredit Bank, <http://finweb.ihned.cz/c1-39532970-hrozi-velke-problemy-cesky-dluh-drzi-

ve-stale-vetsi-mire-cizinci>

2.4.4 Mezinárodní investiční pozice země Investiční pozice vůči nerezidentům je přehled stavů finančních aktiv a pasív všech sektorů tuzemské ekonomiky (vládního, bankovního a podniků) ve vztahu k nerezidentům státu k určitému datu. Investiční pozice odpovídá strukturou jednotlivých položek finančnímu účtu a změně stavu devizových rezerv a poskytuje další pohled na postavení země ve vnějších vztazích. Údaje investiční pozice jsou sledovány na brutto principu tj. odděleně finanční aktiva a pasiva u jednotlivých položek. Rozdíl mezi finančními aktivy a pasívy představuje výsledné saldo investiční pozice. Jeho hodnota (kladná nebo záporná) určuje čistý finanční vztah země resp. sektorů ekonomiky vůči nerezidentům (věřitelskou nebo dlužnickou pozici). Schéma v tabulce č. 4 toto znázorňuje blíže. Tabulka 5: Investiční pozice země

Platební bilance BĚŽNÝ ÚČET KAPITÁLOVÝ ÚČET Pozice na začátku

Mezinárodní investiční pozice

období

FINANČNÍ ÚČET Transakce

Aktiva

Přímé investice

Změny cen

Jiné změny



Portfoliové investice

Finanční deriváty

Ostatní investice



Devizové rezervy



Pasiva

Přímé investice v dané

ekonomice

Změna kurzu

Pozice na konci období Aktiva

v zahraničí

Změny během období

Přímé investice v zahraničí Portfoliové investice Finanční deriváty Ostatní investice Devizové rezervy

Pasiva ekonomice

Portfoliové investice

Finanční deriváty

Jiné investice



Přímé investice v dané ekonomice Portfoliové investice Finanční deriváty Jiné investice

Čistá mezinárodní

investiční pozice

Zdroj: International Investment Position, A Guide to Data Sources. IMF, str. 22 + překlad a úpravy autora

3 Platební bilance Arménie V této části se již zaměřím na praktickou analýzu platební bilance, kde se pokusím teorií, popsanou výše, aplikovat a analyzovat vývoj platební bilance Arménie. K přiblížení státu, který budu analyzovat, českému čtenáři neopomenu popsat její historický vývoj Arménie s důrazem na transformační období po rozpadu Sovětského svazu. Arménská republika začala sestavovat platební bilanci v roce 1993, z počátku byla platební bilance velmi stručná. Arménie začala používat metodiku MMF k sestavování platební bilance až v roce 1996 a od roku 1999 již platební bilanci vytváří v rozšířené verzi.12 Platební bilanci sestavuje divize platební bilance a zahraničního obchodu národního statistického úřadu Arménie, která potřebná data přebírá od celního úřadu, bankovního a finančního systému (primárně z centrální banky Arménie) a také z různých statistických šetření v podnikové i soukromé sféře.

3.1 Historicko-ekonomický vývoj Arménie Arménie je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní Asii, bez přístupu k moři s hlavním městem Jerevan, které bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího SSSR. Arménie drží i další prvenství, tentokrát v celosvětovém měřítku, je považována za 1. stát, které přijalo křesťanství za státní náboženství a to již v roce 301 n. l.13 Díky tomuto unikátu, a také kvůli své lokalitě, Arménie ve svých dějinách často čelila výpadům ze strany sousedních zemí, u většiny z nichž islámské náboženství má dominantní postavení. Arménie se stala součásti Sovětského svazu v roce 1922 a zůstalo ve svazu praktický až do konce. V roce 1988 Arménii postihlo tragické zemětřesení, během něhož zahynulo až 45.000 osob a dalších 500.000 obyvatel zůstalo bez domova.14 Po osamostatnění Arménie v roce 1991 přišla řada na transformaci ze státní řízené ekonomiky na tržní systém. První léta transformace pro arménské obyvatelé nebyly vůbec lehké. Obdobně jako v jiných státech v regionu, produkce se zhroutila a inflace stoupala. Arménie utrpěla 3 velké šoky během raného období přechodu. Nejprve starý systém centrálního plánování se rozpadl a mnoho arménských podniků (některé velmi významné),

Předmluva k platební bilanci Arménie v ARM/EN, <http://armstat.am/file/article/bop_800.pdf>

Wikipedia – History of Armenia, <http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Armenia>

BBC home, <http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/december/10/newsid_2544000/2544077.stm>

které byly založené k pokrytí poptávky většiny Sovětského svazu, téměř přes noc ztratily trhy. Následně Arménie, jako dovozce energie, utrpěla šok z prudkého vzrůstu cen za energii, v porovnání k nízkým cenám vývozu. Zatřetí, válka o Náhorní Karabach přestavovaly hlavní drén na ekonomiku a byl doprovázen blokády (ze strany Turecka a Ázerbájdžánu) z nichž některé přetrvávali až do současnosti. Výsledkem těchto události byl pokles HDP v roce 1993 na pouhých 47 procent úrovně roku 1990. Byť míra produkce, v pozdně sovětských časech, byla často kvůli cenové distorsi přeceňovaná a nijak neovlivňovala nízkou úroveň hospodářského blahobytu (dlouhé fronty apod.). S výjimkou sousední Gruzie, kde v důsledku občanské války HDP klesl v letech 19941995 do ještě větších procent, produkční výkon Arménie byl nejhorší v celém regionu. Což mělo za následek zvýšení nezaměstnanosti, značná migrace a prudký nárůst chudoby mezi těmi, kteří zůstali v zemi. Podíl arménského obyvatelstva žijící pod hranici chudoby z cca 20% v roce 1988 se v roce 1996 zvýšil na cca 55%. V polovině roku 1990 prostřednictvím úzké spolupráce vlády a centrální banky Arménie při zavádění monetární a fiskální politiky, byla hyperinflace zkrocena. Průměrné zdražení spotřebitelských cen se snížil z více než 5000% z roku 1994 na 175% v roce 1995. Od roku 1996 do roku 1999 Arménii se podařilo zásadně stabilizovat ceny (průměrná inflace klesla ze 175% z roku 1995 na méně než 1% v roce 1999) a ekonomika rostla v průměru o zhruba 5% ročně. Nicméně strukturální a institucionální reformy zaostávaly v některých důležitých oblastech a neschopnost vytvořit rychlý růst vývozu poznamenal arménskou platební bilanci v podobě velkého deficitu běžného účtu a vybudování značného množství zahraničního dluhu. V srpnu 1998 Arménie byla významně zasažena Ruskou krizí (tzv. „krize rublu“). Krize vedla k významnému poklesu ruské poptávky, což se významně podepsalo na arménském exportu. Dočasný kolaps platebního systému v Rusku v srpnu a září 1998 (kdy ruské HDP se snížilo o cca -5%) ovlivnil také obchody a platby, které jako nákaza se přenesly i na finanční systém Arménie. I navzdory zápornému HDP Ruska, Arménie dokázalo navýšit svou produkci v roce 1998 o více než 7%. V roce 1999 se průměrná inflace zvýšila z části kvůli znehodnocování měny, díky tlakům na platební bilanci po ruské krizi. V Arménii ještě doznívaly účinky monetární politiky ze strany centrální banky, která pomohla udržet inflaci v zanedbatelné úrovni, ale ekonomický růst se zpomalil k 3% z původních 7% z roku 1998. Kromě toho v důsledku tragické události v roce 1999 v parlamentu, kdy byl zastřelen předseda arménské vlády a

spolu s ním dalších 7 vysoce postavených politiků, s ohledem na politickou nejistotu došlo k zeslabení ekonomické reformy15. Při obnově politické stability od poloviny roku 2000, ekonomická stabilita začala postupně stoupat spolu s novým impulsem od vlády, která představila nové reformy. V březnu MMF ve spolupráci se Světovou bankou a dalšími nevládními orgány zahájila svou strategii na snižování chudoby v Arménii. Díky zlepšení výběru daní a zvýšení kontroly nad výdaji, vláda byla schopna snížit rozpočtové výdaje k 3 % HDP (z 5% z roku 1999). Tyto zlepšení fiskální výkonnosti podpořily rozhodnutí výkonné radě MMF poskytnout Arménii dluh ke snížení chudoby a podpoře ekonomického růstu. 16 V roce 2003 se Arménie stála členem Světové organizace obchodu a také zvládla stabilizovat arménský dram. Zároveň dokončila privatizaci většiny malých až středně velkých podniků. Produkce Arménie od roku 2004 se do počátku finanční krize zvyšovala dvoucifernými hodnotami (průměrně o 13%).

3.2 Běžný účet Běžný účet platební bilance Arménie spolu s finančním účtem je zásadní pro celkový stav platební bilance. Arménie, obdobně jako ostatní transformační země, má běžný účet po celou dobu v deficitu. Graf 1: Saldo běžného účtu

Běžný účet 0,00

milion USD

- 200,00 - 400,00 - 600,00 - 800,00 -1 000,00 -1 200,00 -1 400,00 Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

Radio Free Europe/Radio Liberty,

<http://www.rferl.org/content/Ten_Years_Later_Deadly_Shooting_In_Armenian_Parliament_Still_Echoes/1862158.html> 16

ODLING-SMEE, John, IMF, <http://www.imf.org/external/np/speeches/2001/073101.htm>

Jak lze vidět v grafu č. 2, deficit běžného účtu se od roku 2001 zlepšuje a od roku 2004 již nepřesahuje 5 % hranici v porovnání s HDP. Tlak na depreciaci arménského dramu nastává až od roku 2007, kdy kvůli dopadu finanční krize na Arménii, se saldo běžného účtu zhoršuje a v roce 2008 již činí -11,4% v porovnání k HDP. Graf 3: Saldo běžného účtu k HDP

Saldo běžného účtu v porovnání k HDP 0 -5

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

-10 -15 -20 -25 Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

Pro názornost také uvádím graf vývoje arménského dramu k americkému dolaru, který víceméně potvrzuje hypotézu o apreciaci arménského dramu od roku 2004 (k čemuž částečně také přispívá i samotné oslabení dolaru). Uvedu také, že v prosinci 2009, kdy píšu tento text, arménský dram v porovnání s rokem 2008 depreciuje z původních cca 305AMD/USD na současných cca 370AMD/USD. Graf 4: Vývoj arménského dramu k americkému dolaru

Roční vývoj kursu arménského dramu k americkému dolaru 700 Arménský dram

600 500 400 300 200 100 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: National statistical service, Republic of Armenia + vlastní výpočty autora

3.2.1 Obchodní bilance Ačkoliv vláda Arménie se snaží podpořit export země, mírný nárůst stále nepokrývá tuzemskou poptávku a tak v celkové obchodní bilanci, jak dokládá graf č. 4, import zboží stále podstatně převažuje nad exportem. Tento stav je způsoben nejen prozatím slabou ekonomikou Arménie, ale také kvůli uzavřeným hranicím s Tureckem a Ázerbájdžánem, což dopravu významně prodražuje. Obzvláště nedávno, kdy Ruská Federace (významný exportní i importní partner Arménie) v roce 2006 uzavřela hranice s Gruzií a tím de facto zrušila i jedinou pozemní komunikaci s Arménií. Vzhledem k nákladné letecké dopravě je nyní pro Arménii nejschůdnější cesta využívání lodní dopravy z břehů Gruzie. V poslední době, ale Arménie dospěla k dohodě s Tureckem o otevření hranic, které byly od roku 1993 uzavřené jako projev Turecka k podpoře Ázerbájdžánu ve sporu o Náhorní Karabach. Dá se tedy předpokládat, díky zlepšeným podmínkám přepravy, že Arménie má větší šance nárůstu exportu v dalších letech. Hlavními obchodními partnery Arménie jsou státy SNS (hlavně Ruská federace a Turkmenistán) a státy EU (hlavně Německo, Belgie a Velká Británi), ze světových obchodních partnerů dominují Spojené státy a Iran.17 Graf 5: Vývoz a dovoz zboží

Vývoz zboží

Dovoz zboží

2 000,00

milion USD

1 000,00 0,00 -1 000,00 -2 000,00 -3 000,00 -4 000,00 Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

Armenia Economic Report 2009 – From Crisis toward new Development. Str. 111-112,

<http://www.mineconomy.am/upload/file/Final-e.pdf>

3.2.2 Bilance služeb a saldo výkonové bilance V Arménii terciární sektor převažuje nad ostatními sektory a její dvouciferný růst HDP v letech 2004-2006 se připisuje právě rozvoji v sektoru služeb.18 Významně tomu napomáhá stále intenzivnější cestovní ruch, který je arménskou vládou poslední dobou silně podpořen pomoci různých propagací, zjednodušováním a zlevněním viz apod. a s ním spojené pohostinné služby jako jsou hotely, restaurace či kasina. Příjmy z cestovního ruchu, ale ani zdánlivě nestačí k pokrytí výrazného deficitu mezinárodní přepravy. Uvedu, že cca 50% ročních výdajů za služby tvoří výdaje za přepravu, kde dominuje hlavně přeprava zboží. Značný deficit na tomto účtu nejvíce způsobují platby za dopravu zboží, kde Arménie pro svůj export využívá hlavně lodní dopravu z břehu Gruzie. Tento deficit dále navyšují platby za pojišťovací služby a také finanční služby. Naopak příjmy plynou z poskytování služeb za telekomunikační služby a služby souvisejících s informatikou. Největšími partnery v poskytování služeb s Arménií jsou státy SNS (obzvlášť Gruzie a Ruská federace), státy EU a také Spojené státy americké. Graf 6: Příjmy a výdaje za služby

Příjmy za služby

Výdaje za služby

1 000,00

milion USD

500,00

0,00 - 500,00 -1 000,00

Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

Jak je z grafu č. 6 patrné, vývoj salda výkonové bilance Arménie, která udává výkon ekonomiky ve vztahu se zahraničím, je pořád v deficitu. Tento jev je způsoben hlavně velkým deficitem obchodní bilance a Arménie, s omezenými transportními možnostmi, je konkurenčně méně schopná. Velký propad od roku 2006 je dle vyjádření arménské vlády

Shakeh Avoyan, Azatucyun Radiokayan. <http://www.armenialiberty.org/content/Article/1590570.html>

způsoben zhoršujícími světovými cenami dovážených výkonů oproti stagnujícím cenám vyvážených výkonů.19 Graf 7: Vývoj salda výkonové bilance (1993-2008)

Výkonová bilance 0,00

milion USD

- 500,00 -1 000,00 -1 500,00 -2 000,00 -2 500,00 -3 000,00 Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.2.3 Bilance výnosů Bilance výnosů platební bilance Arménie je po celou dobu sledovaného vývoje v přebytku (pro rok 1993 a 1994 nejsou dostupná data o výnosových důchodech). A díky tomu také významně napomáhá k zlepšení deficitu výkonové bilance a k celkovému saldu běžného účtu. Největší mírou důchodových výnosů tvoří pracovníci pracující v zahraničí. Na debetní straně zase negativně působí dividendy vyplacené zahraničním investorům, kterých v Arménii stále přibývá, a tyto důchodové náklady nezadržitelně rostou, jelikož výnosy Arménů investující do zahraničí je téměř nulové a toto číslo se příliš v čase nenavyšuje (na rozdíl od přibývajících zahraničních investorů).

Armenia Economic Report 2009 – From Crisis toward new Development. Str. 15,

<http://www.mineconomy.am/upload/file/Final-e.pdf>

Graf 8: Vývoj bilance výnosů

Důchody - výnosy

Důchody - náklady

1 000,00 800,00

milion USD

600,00 400,00 200,00

0,00 - 200,00 - 400,00 - 600,00

Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.2.4 Běžné transfery Tento podúčet stejně jako bilance výnosů napomáhá ke krytí schodku výkonové bilance. Kladný účet je dán velkým množstvím Arménů žijící v diaspoře. Je odhadováno, že po celém světě žije cca 10 milionů Arménů a z toho pouze 3 miliony žijí v Arménii. Mnozí z nich sice již získaly občanství ve státě, ve kterém žijí a pracují, přesto většina z nich stále má blízké osoby v Arménii (centrální banka odhaduje, že 40% domácnosti v Arménii dostává remitence20) a podporují je svými ať už finančními či věcnými dary. Dalším hlavním transferovým příjmem pro Arménii jsou také mezinárodní pomoci a dary k snížení chudoby v Arménii. Tyto dary a remitence ze strany arménských pracovníků v zahraničí udržují růst HDP velmi významnou měrou (až z 30%).

Vahe Heboyan, Exchange rate dynamics in Armenia, str. 35,

<http://www.econarm.com/aiprg/ajpp/full%20final%20version_6.pdf>

Graf 9: Vývoj transferů

milion USD

Transfery - příjmy

Transfery - výdaje

1 400,00 1 200,00 1 000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00 - 200,00

Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.3 Kapitálový účet Význam kapitálového účtu k celkové podobě platební bilance je velmi malý. Lehké výkyvy způsobují migrace obyvatelstva a mezinárodní investiční granty, které byly poskytnuté Arménii. Graf 10: Kapitálový účet

milion USD

Saldo kapitálového účtu 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00

Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.4 Finanční účet Finanční účet platební bilance Arménie se po celém sledovaném období ani jednou nedostal do záporných hodnot a tak vždy pomáhal k pokrytí deficitu běžného účtu a dokonce v roce 1997 a v letech 2005-2007 deficit svým přebytkem i přesáhl. Na počátku transformace ekonomiky, jak lze vidět v grafu č. 10, finanční účet nabývá stále větších hodnot, což je způsobeno částečně jak s příchodem zahraničních investorů během privatizace státního majetku tak i dlouhodobými úvěry ze strany mezinárodních organizací. Po krizi v Rusku v roce 1998 nastává útlum a přímé zahraniční investice se snížily, což se také projevilo na celkovém finančním účtu, kdy od roku 1999 – 2003 přebytek klesal. Rok 2004 nejvíce přebytek snižují ostatní investice, kde hraje významnou roli platby dluhů, které byly na počátku transformace Arménii poskytnuty vládními institucemi. Po roce 2004 se zlepšení ekonomiky promítá i do finančního účtu, která díky novým přímým investicím významně roste až do počátku finanční krize z roku 2007. Graf 11: Vývoj salda finančního účtu (1993-2008)

Saldo finančního účtu 1 200,00 milion USD

1 000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00

Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

Pro názornost přikládám také graf č. 11, kde je možné zhlédnout vliv podúčtu finančního účtu na celkové saldo, z nichž významné, nepochybně nadále blíže popíšu.

Graf 12: Vývoj finančního účtu platební bilance Arménie

Přímé investice

Portfoliové investice

Finanční deriváty

Ostatní kapitál

1 000,00 800,00 milion USD

600,00 400,00 200,00 0,00 - 200,00 - 400,00 Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.4.1 Přímé investice Přímé investice jsou nejvýznamnější položkou finančního účtu, co se týče vlivu na celkovou bilanci. V grafu č. 12 lze pozorovat výši přímých investic za období 1995-2008. Mezi hlavní sektory ekonomiky, které jsou pro zahraniční investory nejvíce atraktivní, patří telekomunikace, energetika a veřejné služby, potravinářství, hornictví a hutnictví, stavebnictví, hotelové služby a informační technologie. Graf 13: Vývoj přímých investic

Přímé investice 1000 milion USD

800 600 400 200

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: Asian Development bank, Key Indicators for Asia and the Pacific 2009 + vlastní výpočty autora

3.4.2 Portfoliové investice a finanční deriváty Jak dokládá graf č. 11, podúčty portfoliové investice a finanční deriváty měly v průběhu celého sledovaného období v celkových obratech platební bilance buď žádnou, nebo minimální roli.

3.4.3 Ostatní investice Na počátku sledovaného období, jak lze vidět z grafu č. 11, bilance účtu ostatní investice tvoří největší část finančního účtu. Je to zapříčiněno úvěry od vládních institucí, které zvlášť na počátku transformace byly klíčové pro rozvoj ekonomiky a k pokrytí deficitu běžného účtu. Samozřejmě úvěry nemohou dlouhodobě pokrýt tuzemskou poptávku a s příchodem zahraničních investic, již tento účet pomalu snižuje svou váhu k celkovému finančnímu účtu. V roce 2004 již splácení úvěru převládá nad půjčkami a podúčet ostatní investice snižuje výši celkového finančního účtu.

3.5 Saldo základní bilance Toto saldo svým významem poukazuje, zda je deficit běžného účtu pokryt příchodem dlouhodobého kapitálu v podobě přímých zahraničních investic, který se považuje obecně za málo rizikový v porovnání se zahraničními úvěry či dluhopisy, které je zapotřebí po jisté době opět splácet. Jak lze vidět v grafu č. 14, zlom nastává v roce 2002, kdy již přímé zahraniční investice zcela pokrývají svou výši deficit běžného účtu a tento trend zůstává až do zásahu finanční krize v Arménii.

Graf 15 Vývoj salda základní bilance

Saldo základní bilance 500,00 400,00 milion USD

300,00 200,00 100,00 0,00 - 100,00 - 200,00 - 300,00 Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.6 Saldo maximální likvidity Celkový stav platební bilance, až na výjimky, je stabilní a jak již jsem výše zmiňoval, přebytek finančního účtu bez větších zásahu centrální banky pokrývá schodek běžného účtu. Tento stav napomohlo centrální bance ke zvýšení svých rezerv, které následně centrální banka použila k udržení stability měny v roce 2008, kdy se export rapidně propadl a celkový stav platební bilance byl ve schodku. Graf 16: Saldo maximální likvidity

milion USD

Celková bilance 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 - 100,00 - 200,00 - 300,00

Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.7 Devizové rezervy Arménie používá řízený plovoucí kurzový režim, a tedy pomocí změnou devizových rezerv se centrální banka snaží udržovat kurz ve stanovených mezích, aby neohrozila importéry či exportéry země. Stav rezerv arménské centrální banky, díky příznivému stavu ekonomiky, se od roku 2004 začali zvyšovat (záporná hodnota v grafu značí zvýšení stavu), ale v posledním roce kvůli nutnosti intervence a zabránění přílišnému depreciaci arménského dramu se stav rezerv přibližně o 200mil USD snížily. Devizové rezervy země také vypovídají o síle dané ekonomiky a o důvěryhodnosti státu k placení mezinárodních dluhů apod. Stav rezerv Arménie od roku 2007 přesahuje 1 mld. amerických dolaru (1063 mil. USD), pro srovnání - stav rezerv České národní banky ve stejném roce byl cca 30x vyšší.21 Graf 17: Změna devizových rezerv

Změna devizových rezerv 400,00

milion USD

200,00 0,00 - 200,00 - 400,00 - 600,00 Zdroj: Balance of Payments Statistics, IMF + vlastní výpočty autora

3.8 Zahraniční zadluženost Arménie Jak je vidět z grafu č. 16, až na pár výjimek, zahraniční zadluženost neustále znatelně roste a v období 2008 již dosáhla k cca 3,4 miliardám dolarů. Toto tempo zvyšování je velmi nebezpečné a odhaduje se, že na konci roku 2009 již přesáhne hranici 40% v porovnání k HDP a dostane se až na 46%. Toto je způsobeno znatelným snížením arménské hrubé

Data převzata z The World Factbook, CIA

<https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2188rank.html>

domácí produkce v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 (dle dat IMF -15,6%22) a zároveň dalším navýšením zahraničního dluhu. Pokud Arménie nepřijde s reformami, hrozí překročení 50% hranice, po čemž by již stát mohl být začít vnímán za insolventní. 23 Graf 18: Zahraniční dluh Arménie (1995-2008)

milion USD

Celkový zahraniční dluh Arménie 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: International Investment and External Debt Positions of the Republic of Armenia, 1997-2001,19992005,2004-2008, National Statistical Service of the Republic of the Armenia + vlastní výpočty autora

3.9 Mezinárodní investiční pozice Arménie Stav mezinárodní investiční pozice lze vidět na grafu č. 17, z něhož je možné vyčíst trvalé prohloubení schodku celkové investiční pozice. Největší podíl na tomto schodku mají narůstající přímé zahraniční investice v Arménii (a spolu s nimi reinvestovaný zisk) a také ostatní investice, kde dominují dluhy od vládních institucí (hlavně od Světové banky, MMF a EU)

IMF Data Mapper®, <http://www.imf.org/external/datamapper/index.php>

Vazgen Safaryan pro PanArmenian.net, <http://www.panarmenian.net/news/arm/?nid=39942>

Graf 19: Vývoj investiční pozice Arménie v letech 1997 - 2008

Aktiva

Pasiva

Celkové saldo investiční pozice k 31. 12.

8000

milion USD

6000 4000

2000 0 -2000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

-4000 Zdroj: International Investment and External Debt Positions of the Republic of Armenia, 1997-2001,19992005,2004-2008, National Statistical Service of the Republic of the Armenia + vlastní výpočty autora

4 Závěr Jak jsem predikoval již při úvodu své práce, analýza platební bilance Arménie nabídla velmi zajímavý pohled na celkový vývoj ekonomiky. Hlavní účty platební bilance se se svým obratem mezi období 1993 a 2008 zvýšily až dvacetinásobně. Je to dáno samostatným vývojem státu. Na počátku transformace Arménie se musela vypořádat s katastrofickým zemětřesením z roku 1988 a po přerozdělení SSSR se objevila i otázka Náhorního Karabachu, kde žijí převážně Arméni, byť území bylo tehdejším vůdcem Sovětského svazu M. S. Gorbačovem přiděleno Ázerbájdžánu a z toho plynoucí spor a následné ekonomické embargo dvou sousedních státu z celkových čtyř. I přes tyto obtíže se Arménii podařilo významně zlepšit svůj ekonomický stav a vymanit se z příček nejchudších států světa. Během období analýzy se Arménii podařilo zlepšit HDP na hlavu o téměř 500%, čemuž vděčí hlavně pomoci ze zahraničí v podobě úvěrů od mezinárodních organizací, remitencím od svých občanů žijících v diaspoře a také přímým zahraničním investicím, které každý rok přibývají. Navzdory tomuto příznivému růstu, stále si myslím, že růst Arménie nedosahuje jejímu potenciálnímu produktu. Průměrná nezaměstnanost v Arménii přesahuje 10% a v některých oblastech překračuje i 30% úroveň nezaměstnanosti. Další problém vidím v úrovni šedé ekonomiky státu, která je stále nezanedbatelná. Ať už se jedná o korupci ve státní sféře (Arménii patří 120. místo v indexu vnímání korupce z celkových 180 zemí24) či daňové úniky firem. Arménie již, ale několik lét se snaží, po vzoru Ruska v čele s Putinem, potírat tento jev. Jako příklad uvedu rok 2009, kdy díky krizi došlo k celkovému snížení ekonomické aktivity firem, ale i přesto, díky stále se zpřísňujícím kontrolám, se Arménii podařilo vybrat na dani z příjmů o 3 mld. AMD více, než v předchozím roce.25 Pokud se Arménii podaří boj s tímto vážným problémem, dořešit otevření hranic s Tureckem a definitivně uzavřít otázku Náhorního Karabachu s Ázerbájdžánem (k nimž má v poslední době velmi blízko) věřím, že se Arménie stane velmi atraktivním místem pro mnohé zahraniční investory, kdy jim může nabídnout relativně velmi dobrý poměr vzdělaného obyvatelstva a mezd. Což se jistě časem projeví jak v poklesu nezaměstnanosti, tak i v zlepšení současného deficitu výkonové bilance země.

24 25

CPI index 2009, < http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2009/cpi_2009_table > Gagik Khachatryan, předseda výboru pro příjmy do státního rozpočtu Arménie pro Hayinfo.ru. Text v ruštině.

<http://www.hayinfo.ru/ru/news/economy/72130.html>

Seznam použité literatury 1.

DURČÁKOVÁ, Jaroslava, MANDEL, Martin. Mezinárodní finance. 3. rozšířené a doplněné vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2007. 487 str. ISBN 978-80-7261-170-6.

SEKERKA, Bohuslav. Makroekonomie. Praha: Profess Consulting s.r.o., 2007, 488 str. ISBN 80-7259-050-2

KLÍMA, Jan. Makroekonomie. Brno: Alfa Publishing, 2006, 142 str. ISBN 80-86575-27-3

REDGATEOVÁ, Anna Elizabeth. Arméni. Václav A. Černý. Praha : Lidové noviny, 2003. 424 s. ISBN 80-7106-350-9.

OLŠOVSKÝ, Rudolf. Informace o přípravách na zavedení šestého manuálu platební bilance MMF. Statistika [online]. 2008 [cit. 2009-12-13], s. 346-350. Dostupný z WWW: <http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf08c4/olsovsky.pdf>.

Investment in Armenia, [online]. August 2009 [cit. 2009-12-20], KPMG in Armenia. Dostupný z WWW: <http://www.kpmg.am/dbfetch/52616e646f6d49566c9a7495bd9d6aa8ddb68cfa4f366f27/ investment_in_armenia.pdf>

Revision of the Fifth Edition of the IMF's Balance of Payments Manual, April 2004. Statistics Department IMF. Dostupný z WWWW: <http://www.imf.org/external/np/sta/bop/pdf/ao.pdf>

DANBY, Colin. Balance of Payments: Categories and Definitions [online]. [2004] , 2005 [cit. 2009-12-04]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://faculty.washington.edu/danby/bls324/macro/categories.html>.

IMF Data and Statistics [online]. c2009 , December 4, 2009 [cit. 2009-12-05]. Dostupný z WWW: <http://www.imf.org/external/data.htm#data>.

10. ODLING-SMEE, John. The Economic Transition in Armenia: given speech for IMF [online]. 2001 [cit. 2009-12-18]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: <http://www.imf.org/external/np/speeches/2001/073101.htm>. 11. Republic of Armenia. Enhanced Structural Adjustment Facility Policy Framework Paper, 1998-2001 [online]. 1998 [cit. 2009-10-31]. Dostupný z WWW: <http://www.imf.org/external/np/pfp/armenia/index.htm>. 12. Republic of Armenia Recent Economic Developments. IMF Staff Country Report No. 98/22 [online]. 1998 [cit. 2009-11-21]. Dostupný z WWW: <http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/1998/cr9822.pdf>. 34

13. Armenia Economic Report 2009. From Crisis toward New Development. Ministry of Economy of the Republic of Armenia. Yerevan [online], 2009. Dostupný z WWW: <http://www.mineconomy.am/upload/file/Final-e.pdf>. 14. Key Indicators for Asia and the Pacific 2009. Asian Development Bank. [online] 2009. Philippines : Dostupný z WWW: <http://www.adb.org/Documents/Books/Key_Indicators/2009/pdf/Key-Indicators2009.pdf>. ISSN 0116-3000. 15. Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost [online]. 2008 , 31. 12. 2008 [cit. 2009-12-18]. Dostupný z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/kalendar/investicni-pozicecr-vuci-zahranici-a-zahranicni-zadluzenost/2008-12-31_08.html>. 16. PETŘÍČEK, Martin. Hrozí velké problémy: Český dluh drží ve stále větší míře cizinci. Hospodářské noviny: ekonomický deník [online]. 2009 [cit. 2009-12-19]. Dostupný z WWW: <http://finweb.ihned.cz/c1-39532970-hrozi-velke-problemy-cesky-dluh-drzi-vestale-vetsi-mire-cizinci>. 17. International Investment Position: A Guide to Data Sources [online]. 2004. [cit. 2009-1129] Dostupný z WWW: <http://www.imf.org/external/np/sta/iip/guide/IIPguide.pdf> 18. History of Armenia [online], poslední aktualizace 9. 12. 2009 21:37 [cit. 2009-12-14], Wikipedia. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Armenia>. 19. 1988: Death toll rises in Armenian earthquake [online], [cit. 2009-12-14], BBC Home. Dostupné z WWW: <http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/december/10/newsid_2544000/2544077 .stm>. 20. Ten Years Later, Deadly Shooting In Armenian Parliament Still Echoes [online], poslední aktualizace 5. listopadu 2009 17:28 [cit. 2009-12-15], Radio Free Europe/Radio Liberty. Dostupné z WWW: <http://www.rferl.org/content/Ten_Years_Later_Deadly_Shooting_In_Armenian_Parlia ment_Still_Echoes/1862158.html>. 21. Armenian Growth Still In Double Digits [online], poslední aktualizace 20. prosince 2009 [cit. 2009-12-18], azatucyun.am. Dostupné z WWW: <http://www.armenialiberty.org/content/Article/1590570.html>. 22. HAKOBYAN, Vahe. Exchange Rate Dynamics in Armenia [online] [cit. 2009-24-12]. Dostupné z WWW: <http://www.econarm.com/aiprg/ajpp/full%20final%20version_6.pdf>.

23. The World Factbook. Armenia [online], poslední aktualizace 11. listopadu 2009 [cit. 2009-11-15] Dostupné z WWW: <https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/am.html>. 24. IMF Data Mapper® [online], 2009 [cit. 2009-11-01]. Dostupné z WWW: <http://www.imf.org/external/datamapper/index.php>. 25. PanArmenian.net [online], poslední aktualizace 26. Listopadu 2009 [cit. 2009-12-26]. Dostupné z WWW: <http://www.panarmenian.net/news/eng/?nid=39942>. 26. Republic of Armenia: Letter of Intent and Memorandum of Economic Policies [online], poslední aktualizace 27. října 2004 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: <http://www.imf.org/external/np/loi/2004/arm/02/index.htm>. 27. Balance of Payments of the Republic of Armenia 1993 – 2008. Dostupný z WWW: <www.armstat.am>, např.: <http://armstat.am/file/article/hashvekshir-iii.1.pdf>, <http://armstat.am/file/article/bop_09_1.pdf>. 28. International Investment and External Debt Positions of the Republic of Armenia, 1997 – 2008. Dostupný z WWW: <www.armstat.am>.

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Základní struktura platební bilance .......................................................................... 9 Tabulka 2: Investiční pozice země ........................................................................................... 16 Graf 1: Saldo běžného účtu ...................................................................................................... 19 Graf 2: Saldo běžného účtu k HDP .......................................................................................... 20 Graf 3: Vývoj arménského dramu k americkému dolaru ......................................................... 20 Graf 4: Vývoz a dovoz zboží .................................................................................................... 21 Graf 5: Příjmy a výdaje za služby ............................................................................................ 22 Graf 6: Vývoj salda výkonové bilance (1993-2008) ................................................................ 23 Graf 7: Vývoj bilance výnosů................................................................................................... 24 Graf 8: Vývoj transferů............................................................................................................. 25 Graf 9: Kapitálový účet ............................................................................................................ 25 Graf 10: Vývoj salda finančního účtu (1993-2008).................................................................. 26 Graf 11: Vývoj finančního účtu platební bilance Arménie ...................................................... 27 Graf 12: Vývoj přímých investic .............................................................................................. 27 Graf 13 Vývoj salda základní bilance....................................................................................... 29 Graf 14: Saldo maximální likvidity .......................................................................................... 29 Graf 15: Změna devizových rezerv .......................................................................................... 30 Graf 16: Zahraniční dluh Arménie (1995-2008) ...................................................................... 31 Graf 17: Vývoj investiční pozice Arménie v letech 1997 - 2008 ............................................. 32