4/říjen 2019
Růžencové tango s Julií Schröderovou a Lautten Compagney Říjnová nabídka festivalu Lípa Musica bude ve středu 9. října pokračovat další poctou české hudbě, tentokrát Antonínu Dvořákovi, v podobě uvedení jeho Moravských dvojzpěvů v podání festivalové debutantky, sopranistky evropského formátu Simony Šaturové, festivalovému publiku známé a úspěšné mezzosopranistky Markéty Cukrové a klavíristy Vojtěcha Spurného. V pátek 11. října se v Prysku představí výjimeční němečtí hosté, čerství držitelé prestižní ceny Opus Klassik – soubor Lautten Compagney – společně s vynikající houslistkou Julií Schröderovou. V jejich podání se můžete těšit na růžencové tango, zdánlivě neslučitelný svět regionálního rodáka H. I. F. Bibera se světem Astora Piazzolly v inovativním projektu Mystérium. Druhý říjnový týden završí premiéra v Ústí nad Labem, pro kterou festival zařadil vystoupení svého rezidenčního tělesa – Scholy Gregoriany Pragensis společně s populárním violoncellistou Jiřím Bártou…
Strážský rodák Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704) byl jedním z největších houslistů své doby a proslavil se vysoce virtuózním patnáctidílným cyklem pro housle a basso continuo Růžencové sonáty. Argentinský rodák Astor Piazzolla (1921– 1992) se naproti tomu stal hudební legendou se svými tangy. Mezi hudebními světy Bibera a Piazzolly leží tři století. Přesto mají nečekaně mnoho společného, což světu odhalil úspěšný berlínský ansámbl Lautten Compagney ve spolupráci s houslistkou Julií Schröderovou ve svém projektu Misterio, který natočil i pro vydavatelství dhm/Sony, a který představí v pátek 11. října v Prysku. „Biber je jedním z nejzajímavějších houslových skladatelů své doby. V mnoha oblastech předešel svou dobu. Hrál na vysoké úrovni na housle a pro nás houslisty rozvinul řadu technik a způsobů hry. Díky jeho působení se svět houslí stal mnohem bohatším. Současně to byl velmi spirituálně založený člověk a jeho díla vynikají dodnes obrovskou výrazovou silou. Pro houslisty jsou jeho díla velkou výzvou, a to mě s radostí přitahuje,“ říká jedna z protagonistek projektu houslistka Julia Schröderová.
Čtyři hudebníci, specialisté na starou hudbu, budou na historických nástrojích střídavě představovat vybrané Růžencové sonáty a Piazzollovy populární kusy, jako například „Fuga y Misterio“ nebo „Oblivión“ a vytváří tak fascinující a vzrušující spojení postavené na řemeslném hudebním mistrovství. A není to jen intimita a smyslnost, který tyto hudební světy pojí. Díky fascinujícímu rytmu dostávají Biberovy sonáty švih, který vypadá nesmírně moderně. A právě ten sjednocuje, co na první pohled nemá nic společného: klasickou hudbu a hudbu lehčího ražení, barokní hudbu s jasným křesťanským základem a hudbu 20. století, která má svůj původ v pouliční taneční hudbě.
Vydal: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa, info@lipamusica.cz, +420 608 917 973 Fotografie: Lukáš Marhoul, archiv festivalu
„Svoboda improvizace nás přivedla ke spojení těchto dvou hudebních stylů časově sobě tak vzdálených. V srdci jsou si však Biber a Piazzolla velmi podobní – oba zhudebňují nepopsatelno a mysteriózno a oba komponují svou hudbu velmi intimně a smyslově, že se až hranice ztrácí a posluchač si až se zpožděním uvědomuje, co právě slyšel. Prostřednictvím našich improvizací se navíc hranice rozpouštějí ještě více. Toto spojení zdánlivě vzdálených stylů nás znovu a znovu inspiruje. Příběh o Ježíši se jako červená niť vine skrze náš večer. Od raně barokních emocionálních příběhů zhudebněných v Růžencových sonátách, kdy zažíváme, jak anděl přináší dobrou zprávu Marii, jak duch svatý sestoupil na Marii a jak Marie přijímá Ježíše, přes drastické hudební ztvárnění Ježíšova ukřižování a ponižování. A do toho vyprávíme příběh z jiné perspektivy, Piazzollovu Morte del Angel, tedy Smrt anděla…,“ představuje projekt houslistka Julie Schröderová a dodává: „Vzhledem k tomu, že v obou stylech dochází k narušení volnou improvizací nad varhanním doprovodem, a také k volnému pohybu v rámci rytmu, lze se vyrovnat s oběma styly velmi podobně, bez toho, že by jakkoli utrpěly. Hraní tanga s historickými nástroji bylo pro nás všechny výzvou. Pro mě to byl objev hrát na střevových strunách a experimentovat se smyslným cembalovým zvukem.“
Kromě houslisty Gerd Amelunga, který hraje rovněž na cembalo a varhanní pozitiv, se v projektu představí zakladatel souboru Wolfgang Katschner (loutnista) a Mara Miribung hrající na barokní violoncello. Barokních houslí se chopí koncertní mistryně a umělecká vedoucí Basilejského komorního orchestru Julia Schröderová, která ke spolupráci říká: „Lautten Compagney s Wolfgangem Katschnerem mi velmi přirostli k srdci. Jednak proto,
že je to opravdu otevřený ansámbl, který nezná žádné hranice. Hrají vždy s maximální energií, radostí a na vysoké úrovni a všechno funguje bez komplikací Jsou to velmi srdeční lidé a stali jsme se přáteli.“
Projekt Mystérium proběhne v kostele sv. Petra a Pavla v Prysku, o jehož záchranu a obnovu se zasadila i místní chalupářka, filmová a divadelní herečka, signatářka Charty 77 a představitelka disentu Vlasta Chramostová, která zemřela ve věku 92 let v neděli 6. října 2019. R. I. P. Vlasta Chramostová byla u veřejnosti známá především z filmů Spalovač mrtvol nebo Je třeba zabít Sekala. Od roku 1991 byla členkou souboru činohry Národního divadla. V roce 1998 jí tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka III. Třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Osud herečky poznamenaly historické proměny. V letech 1941 až 1945 studovala na Státní konzervatoři v Brně, za komunistické éry hrála na první scéně i v řadě filmů od budovatelských jako Rudá záře nad Kladnem přes satirickou komedii Bílá paní až po Spalovače mrtvol, kterého nasnímal její manžel kameraman Stanislav Milota; zemřel letos v únoru. Protože odmítla ruskou okupaci a posléze podepsala Chartu 77, nesměla veřejně vystupovat, hrála tedy doma pro přátele takzvané bytové divadlo. Na scénu se vrátila až po listopadu 1989, natočila také film Kuře melancholik nebo televizní snímek P. F. 77. Po svém návratu účinkovala Chramostová i v několika seriálech jako Hraběnky či Vyprávěj, často také vzpomínala v dokumentech, například v Divadle vzdoru. Její portrét vznikl i pro cyklus GEN – Galerie elity národa. Za své výkony byla třikrát nominována na filmovou cenu Český lev. Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou se uskuteční v pondělí 14. října v 11 hodin z jeviště historické budovy Národního divadla v Praze. Zdroj: idnes.cz
Excelentní Lípa Musica Sextet aneb Večer sjednocení Malebná německá obec Waltersdorf, ležící na svahu kopce Luž, při staré obchodní stezce mezi Čechami a Lužicí, se svými 1700 obyvateli neaspiruje na titul rušného centra, a přesto už počtvrté hostila koncert mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Příčinou je jak krásný kostel, který je útulnou a akusticky skvělou koncertní síní, tak dlouholetý cíl festivalu rozvézt hudbu do severočeského regionu i za německé hranice. Inspirován sympatickou decentralizací německé kultury, kde je běžné potkat špičkový koncert v malé obci či zapadlém klášteře, vydal se festival touto cestou, v Čechách ne zcela obvyklou, již před lety. V Německu se ve čtvrtek 3. října slaví výročí sjednocení. Oficiální státní svátek byl tou nejvhodnější kulisou koncertu, který se ve Waltersdofru odehrál. Devětadvacet let po zrušení hranic mezi NDR a NSR citoval na úvod místní farář bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta: tímto krokem se nesjednocuje pouze Německo, ale celá Evropa. Symboličtější propojení Evropy, zejména té střední a východní, nemohlo ve Waltersdorfu nastat. Ve zcela zaplněném kostele se sešli místní i čeští posluchači, na pódiu pak hudebníci původem z Čech, Německa, Maďarska a Ruska. Všichni přijeli zcela svobodně do regionu na trojmezí Čech, Německa a Polska, který byl ještě před třiceti lety přísně hlídanou zónou bez možnosti volného pohybu a projevu. Jak se ten svět (naštěstí) změnil! Zmínka o špičkovém koncertu je zde zcela namístě. Festival Lípa Musica sem umístil jeden z programů dramaturgicky postavených uměleckým garantem 18. ročníku, houslistou Josefem Špačkem. Šťastná volba garanta, mladého vynikajícího interpreta s mezinárodními kontakty, přinesla své ovoce v naprosto ojedinělém projektu – speciálně pro festival sestaveném smyčcovém sextetu, jehož složení by mohl Lípě Musice závidět leckterý z obřích, hvězdami běžně oplývajících světových festivalů. Včetně názvu – Lípa Musica Sextet. Josef Špaček přizval ke spolupráci své vrstevníky (všichni narozeni před sjednocením v 80. letech) – německého houslistu Tobiase Feldmanna, ruského violistu Sergeje Malova, maďarského violistu Máté Szücze, českého violoncellistu Tomáše Jamníka a německého violoncellistu Gabriela Schwabeho jako záskok za nemocného Jualiana Steckela. Důkazem sjednocení budiž fakt, že většina z nich bez ohledu na národnost našla svůj domov a výchozí působiště v Berlíně. Především jsou ale všichni špičkovými hráči, vítězi světových soutěží a někteří už i pedagogy. Na popud Josefa Špačka se sešli k nazkoušení a provedení Schönbergova Sextetu op. 4 „Zjasněná noc“ a Dvořákova Sextetu A dur, op. 48. Těžko říct, zda to byl záměr či náhoda, že obě skladby napsali autoři také ve svém mladším věku (25 a 37 let). Zastánci stálých komorních souborů těžících ze spolehlivé, dlouholeté sehranosti, by mohli namítat, že rychlé secvičení nemůže být dostatečně přesvědčivé. Čtvrteční
Pozvánka na nejbližší koncerty: DIALOG LIDSKÉHO HLASU A STRUN ne/13/10/17h | Ústí nad Labem, kostel Nanebevzetí Panny Marie Schola Gregoriana Pragensis Jiří Bárta gregoriánský chorál | Bach | Pärt ad. koncert dokázal, že může, pokud se sejdou interpreti takových kvalit. Došlo ke spojení šesti individualit, jejich mladého elánu a hravosti, ale i dostatečné hudební vyzrálosti. Sexteto spolu nádherně frázovalo, komunikovalo, bavilo se drobnými souhrami jednotlivých nástrojů, jak to předepisovaly party. Když se rozeznělo naplno, vyvolalo dojem smyčcového orchestru. Jak by také ne – kromě vynikajících hráčů se totiž ten večer sešlo šest špičkových nástrojů v čele s houslemi legendárních italských nástrojařů Guarneriho z roku 1723 a Gagliana z roku 1769 nebo violoncell ze 17. a 18. století. Schönbergův sextet je dlouho temný, v pomalém tempu, ale i v těchto polohách byl v podání festivalového ansámblu zvukově barevný, napínavý a plastický. Když se v závěru hudba rozjasní (Schönberg se inspiroval básní Richarda Dehmela, v níž dojde k šťastnému rozuzlení), jako by se rozzářil celý kostel. Pro Dvořákův sextet A dur si hráči vyměnili první a druhé party, což lehce změnilo i zvukový charakter souboru. Zde snad ještě více než v Schönbergovi dostali příležitost violisté – Dvořák, sám violista, jim dopřál vyniknout – a violoncellisté. Právě toto kvarteto bez houslí v úvodu poslední věty znělo skvostně. V celém sextetu hudebníci skvěle vystihovali přednosti Dvořákova hudebního mistrovství, jako jsou originální harmonické postupy, taneční charakter furiantu nebo neobvyklost ukrajinské dumky, ale především efektní a mnohdy vtipné gradace závěrů vět. Slyšet to všechno podané tak přirozeně a nadšeně bylo barvitým dobrodružstvím, které lahodilo duši posluchačů a na závěr bylo bouřlivě odměněno. Lípa Musica Sextet byl originálním a neopakovatelným projektem. Přesahujícím region nejen severních Čech, ale i celé Evropy. Sjednocujícím, rozdávajícím radost a vzájemné porozumění a přesvědčujícím, že právě takové projekty mají smysl. Lucie Maňourová / Klasikaplus.cz
Kus historie a kus kreativity v sólovém recitálu při svíčkách Pokud se k někomu hodí titul „kreativní umělec“, pak právě k Sergeji Malovovi. Šestatřicetiletý rodák z Petrohradu ovládá čtyři hudební nástroje (housle, barokní housle, violu a violoncello da spalla) a plynně šest jazyků. Oficiálním sklářským partnerem festivalu je Pačinek Glass, který poskytl autorskou kolekci dárkových předmětů pro vystupující umělce 18. ročníku festivalu. Děkujeme!
MAGICKÁ DOKONALOST so/19/10/19h | Doksy, zámek Julian Steckel – violoncello Bach | Dutilleux | Kodály SÓLO (+ debata po představení) čt/24/10/19h | Česká Lípa, Jiráskovo divadlo Radim Vizváry – mim JANOSKA STYLE / závěrečný koncert so/26/10/19h | Nový Bor, Městské divadlo Janoska Ensemble
více informací a vstupenky: www.lipamusica.cz Změna programu vyhrazena.
Absolvent salcburského Mozartea a berlínské Hochschule für Musik Hannse Eislera hledá nápadité a přitom poctivé cesty, jak hudbu přiblížit publiku. Jeho virtuozita, doložená vítězstvím na mnoha prestižních světových soutěžích, mu umožňuje zahrát cokoli; zároveň však přemýšlí o struktuře skladeb a precizně ji rozkrývá. Vedle komorní hudby a recitálů je i sólistou předních evropských nebo japonských orchestrů a barokních ansámblů. Od roku 2017 vyučuje na Hudební univerzitě v Curychu. (…) Jen jako houslista by mohl Sergej Malov ohromovat svým uměním na pódiích celého světa. Jeho zvídavost, hravost a mnohovrstevnatost však tvoří sympatickou nadstavbu jeho uměle-ckého bytí. Je jasné, že uslyšíme nejen o něm, ale i od něho ještě mnohé. Mezinárodní hudební festival Lípa Musica opět prokázal, že má „nos“ na prvotřídní originalitu. / Plné znění reflexe L. Maňourové si můžete přečíst na portálu Klasikaplus.cz.
Strhující večer Janáčkovy hudby v České Lípě Hudební večer, jehož program by byl téměř celý složen z Janáčkových skladeb, v České Lípě nezažijete často. A kdo ví, zda to vlastně nyní díky festivalu Lípa Musica nebylo poprvé. Jistě však ne naposledy, neboť díky bravurní interpretaci se Janáčkova hudba zaskvěla v plné kráse, jako skvěle vybroušený drahokam, a nepochybně se zapsala do srdcí českolipských posluchačů. (…) Janáčkův Zápisník zmizelého je pro interprety extrémně náročným dílem, proto ho neslýcháme často. Tento večer zazněl v mimořádně přesvědčivém provedení a jistě se zapsal do duší přítomných posluchačů, kteří odcházeli pohnuti, zasaženi silou lásky a krásou hudby. / Plné znění reflexe O. Maňoura si můžete přečíst na portálu Operaplus.cz.
Více na www.operaplus.cz.