4/říjen 2019
Růžencové tango s Julií Schröderovou a Lautten Compagney Říjnová nabídka festivalu Lípa Musica bude ve středu 9. října pokračovat další poctou české hudbě, tentokrát Antonínu Dvořákovi, v podobě uvedení jeho Moravských dvojzpěvů v podání festivalové debutantky, sopranistky evropského formátu Simony Šaturové, festivalovému publiku známé a úspěšné mezzosopranistky Markéty Cukrové a klavíristy Vojtěcha Spurného. V pátek 11. října se v Prysku představí výjimeční němečtí hosté, čerství držitelé prestižní ceny Opus Klassik – soubor Lautten Compagney – společně s vynikající houslistkou Julií Schröderovou. V jejich podání se můžete těšit na růžencové tango, zdánlivě neslučitelný svět regionálního rodáka H. I. F. Bibera se světem Astora Piazzolly v inovativním projektu Mystérium. Druhý říjnový týden završí premiéra v Ústí nad Labem, pro kterou festival zařadil vystoupení svého rezidenčního tělesa – Scholy Gregoriany Pragensis společně s populárním violoncellistou Jiřím Bártou…
Strážský rodák Heinrich Ignaz Franz Biber (1644–1704) byl jedním z největších houslistů své doby a proslavil se vysoce virtuózním patnáctidílným cyklem pro housle a basso continuo Růžencové sonáty. Argentinský rodák Astor Piazzolla (1921– 1992) se naproti tomu stal hudební legendou se svými tangy. Mezi hudebními světy Bibera a Piazzolly leží tři století. Přesto mají nečekaně mnoho společného, což světu odhalil úspěšný berlínský ansámbl Lautten Compagney ve spolupráci s houslistkou Julií Schröderovou ve svém projektu Misterio, který natočil i pro vydavatelství dhm/Sony, a který představí v pátek 11. října v Prysku. „Biber je jedním z nejzajímavějších houslových skladatelů své doby. V mnoha oblastech předešel svou dobu. Hrál na vysoké úrovni na housle a pro nás houslisty rozvinul řadu technik a způsobů hry. Díky jeho působení se svět houslí stal mnohem bohatším. Současně to byl velmi spirituálně založený člověk a jeho díla vynikají dodnes obrovskou výrazovou silou. Pro houslisty jsou jeho díla velkou výzvou, a to mě s radostí přitahuje,“ říká jedna z protagonistek projektu houslistka Julia Schröderová.
Čtyři hudebníci, specialisté na starou hudbu, budou na historických nástrojích střídavě představovat vybrané Růžencové sonáty a Piazzollovy populární kusy, jako například „Fuga y Misterio“ nebo „Oblivión“ a vytváří tak fascinující a vzrušující spojení postavené na řemeslném hudebním mistrovství. A není to jen intimita a smyslnost, který tyto hudební světy pojí. Díky fascinujícímu rytmu dostávají Biberovy sonáty švih, který vypadá nesmírně moderně. A právě ten sjednocuje, co na první pohled nemá nic společného: klasickou hudbu a hudbu lehčího ražení, barokní hudbu s jasným křesťanským základem a hudbu 20. století, která má svůj původ v pouliční taneční hudbě.
Vydal: ARBOR – spolek pro duchovní kulturu Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa, info@lipamusica.cz, +420 608 917 973 Fotografie: Lukáš Marhoul, archiv festivalu
„Svoboda improvizace nás přivedla ke spojení těchto dvou hudebních stylů časově sobě tak vzdálených. V srdci jsou si však Biber a Piazzolla velmi podobní – oba zhudebňují nepopsatelno a mysteriózno a oba komponují svou hudbu velmi intimně a smyslově, že se až hranice ztrácí a posluchač si až se zpožděním uvědomuje, co právě slyšel. Prostřednictvím našich improvizací se navíc hranice rozpouštějí ještě více. Toto spojení zdánlivě vzdálených stylů nás znovu a znovu inspiruje. Příběh o Ježíši se jako červená niť vine skrze náš večer. Od raně barokních emocionálních příběhů zhudebněných v Růžencových sonátách, kdy zažíváme, jak anděl přináší dobrou zprávu Marii, jak duch svatý sestoupil na Marii a jak Marie přijímá Ježíše, přes drastické hudební ztvárnění Ježíšova ukřižování a ponižování. A do toho vyprávíme příběh z jiné perspektivy, Piazzollovu Morte del Angel, tedy Smrt anděla…,“ představuje projekt houslistka Julie Schröderová a dodává: „Vzhledem k tomu, že v obou stylech dochází k narušení volnou improvizací nad varhanním doprovodem, a také k volnému pohybu v rámci rytmu, lze se vyrovnat s oběma styly velmi podobně, bez toho, že by jakkoli utrpěly. Hraní tanga s historickými nástroji bylo pro nás všechny výzvou. Pro mě to byl objev hrát na střevových strunách a experimentovat se smyslným cembalovým zvukem.“
Kromě houslisty Gerd Amelunga, který hraje rovněž na cembalo a varhanní pozitiv, se v projektu představí zakladatel souboru Wolfgang Katschner (loutnista) a Mara Miribung hrající na barokní violoncello. Barokních houslí se chopí koncertní mistryně a umělecká vedoucí Basilejského komorního orchestru Julia Schröderová, která ke spolupráci říká: „Lautten Compagney s Wolfgangem Katschnerem mi velmi přirostli k srdci. Jednak proto,
že je to opravdu otevřený ansámbl, který nezná žádné hranice. Hrají vždy s maximální energií, radostí a na vysoké úrovni a všechno funguje bez komplikací Jsou to velmi srdeční lidé a stali jsme se přáteli.“
Projekt Mystérium proběhne v kostele sv. Petra a Pavla v Prysku, o jehož záchranu a obnovu se zasadila i místní chalupářka, filmová a divadelní herečka, signatářka Charty 77 a představitelka disentu Vlasta Chramostová, která zemřela ve věku 92 let v neděli 6. října 2019. R. I. P. Vlasta Chramostová byla u veřejnosti známá především z filmů Spalovač mrtvol nebo Je třeba zabít Sekala. Od roku 1991 byla členkou souboru činohry Národního divadla. V roce 1998 jí tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka III. Třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Osud herečky poznamenaly historické proměny. V letech 1941 až 1945 studovala na Státní konzervatoři v Brně, za komunistické éry hrála na první scéně i v řadě filmů od budovatelských jako Rudá záře nad Kladnem přes satirickou komedii Bílá paní až po Spalovače mrtvol, kterého nasnímal její manžel kameraman Stanislav Milota; zemřel letos v únoru. Protože odmítla ruskou okupaci a posléze podepsala Chartu 77, nesměla veřejně vystupovat, hrála tedy doma pro přátele takzvané bytové divadlo. Na scénu se vrátila až po listopadu 1989, natočila také film Kuře melancholik nebo televizní snímek P. F. 77. Po svém návratu účinkovala Chramostová i v několika seriálech jako Hraběnky či Vyprávěj, často také vzpomínala v dokumentech, například v Divadle vzdoru. Její portrét vznikl i pro cyklus GEN – Galerie elity národa. Za své výkony byla třikrát nominována na filmovou cenu Český lev. Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou se uskuteční v pondělí 14. října v 11 hodin z jeviště historické budovy Národního divadla v Praze. Zdroj: idnes.cz