JARDA ŠROM V NÁS Poznali jsme se ve státním podniku MEZ Brno, kde jsem pracoval jako technolog a Jarda byl vrchní mistr výroby ve Slavkově. Úzce jsme spolupracovali na výrobě elektromotorů a čerpadel. Po revoluci odešel hned ze státního podniku a šel jako řemeslník obkládat koupelny. Tam jsem ho našel, když jsem k sobě hledal první spolupracovníky po založení firmy v roce 1990. Po chvíli přemlouvání kývnul, že jde ke mně pracovat, i když jsme pořádně nevěděli, co přesně. Začal jako polír na stavbě. Když jsme později dovezli z Dánska první kazetové podhledy, tak se toho hned chytil a naučil se je montovat. Byli jsme první firma v Československu a  on první člověk, který to pořádně uměl. Vedle toho podhledy i  prodával. Postupně vedl všechny montáže po celé republice, a protože jsme podhledy prodávali jako akustické, tak se začal sám od sebe zabývat akustikou. Našel si naše nejlepší odborníky, četl o tom články a pracoval v této oblasti na sobě. Záhy se stal jedním z  nejlepších odborníků na akustiku v naší zemi a ostatní odborníci s ním řešení konzultovali. To bylo vše v době, kdy neexistoval internet, mobilní telefony a on neuměl řídit auto (to se potom v  50 letech také naučil). Jak získával potřebné odborné informace? Jak je získal tak rychle? Nikdo ho do toho nenutil. Jen jsem projevil přání a šlo to. Často seděl nad technickým řešením celou noc, než to dodělal. A ráno to už zadával montérům a pak je to jel na stavbu učit montovat. Sám to však nikdy před tím také nedělal. Z jeho akustických „majsterštyků“ je třeba vzpomenout první akustickou zkušebnu vozů Octavia pro Škoda Auto. Ta zkušebna byla vyhodnocena v koncernu VW  jako nejlepší. Dodnes podle ní dělají další ve všech automobilkách. Když jsme začali montovat příčky zase jako první ve střední Evropě, tak první, kdo to uměl a všechny to učil, byl pan Jaroslav Šrom. K příčkám patřila akustika a také požární zkoušky. Základy požárničiny si osvojil už na podhledech a s příčkami se postupně stal jedním z nejlepších v Čechách na požární odolnost. Připomínám, že Jarda měl jako vzdělání strojní průmyslovku. Když jsem před týdnem volal panu Ing. Karpašovi, jednomu z nejlepších požárních odborníků v Evropě, tak mi říkal: „Vždyť mi jsme tenkrát s panem Šromem tu vaši firmu také budovali.“ Takový pan Šrom byl a zůstal vážený odborník. Neuměl cizí řeči, ale s každým v Evropě se o technických věcech domluvil. Jednal s Dány, Belgičany, Holanďany, Němci, Chorvaty, Poláky, Maďary... Nikdy neřekl: „To nejde nebo mi k tomu musíte zajistit xxxxxxxx.“ Dokázal si vždycky poradit. Své znalosti a zkušenosti předával lidem okolo sebe a mnozí z nich dodnes čerpají. A když se dílo dařilo, byla s ním sranda. Tak nyní o něm víte více, než je napsáno pod jeho fotografií ve firmě. To je jeho věta z rozhovoru pro Likosáček těsně před jeho smrtí:“...mít rád lidi kolem sebe a svou práci.“

2

Bylo to na první jarní den 21. března před 7 lety, kdy mi můj přítel – lékař zavolal: „Libore, pan Šrom umřel.“ „To není pravda!“ odvětil jsem a pokračoval, „včera večer mi poslal esemesku: Libore, díky za vše. Bude to dobré. Jarda ... nemohl umřít!“ Bohužel, byla to pravda. Byla to v té době velká ztráta – pro jeho rodinu i pro naši firmu. S Jardou toho mnoho odešlo, protože nikdo z nás si nepřipouštěl, že by nás mohl nečekaně opustit. Po letech však musím říci: po Jardovi toho daleko více zůstalo, než s ním odešlo. On byl originál. Ztělesnění všeho, co je sepsané v naší firemní filozofii. Ukázka toho, co znamená vzít věci za své a angažovat se, co znamená vytrvalý důraz v jednání, co to znamená pocit naléhavosti, co znamená od-

smrti stále váží pana Šroma. Řekněte mi, jak na to! Nevím, jestli já anebo někdo jiný dokáže právě pro vás ten nejlepší recept sestavit. To je myslím věc, která se nedá nadiktovat. To musí být z vašeho nitra, to musí být ve vás. A pokud to tam doutná, potom vám snad dokážeme pomoci to rozfoukat. Jediné, co jistě vím, že těchto lidí není nikdy dost. Na druhou stranu je jasné, že mnoho z vás ví o tom, proč v tom soupisu rozhodně nechybí. Je to asi hříčka osudu, přesně po 7 letech mi syn Honza na první jarní den večer volal: „Taťko, byli jsme naprosto lživě pošpiněni ve večerním vysílaní televize, že prý na trh dodáváme tepelnou izolaci, která při požáru může zabít lidi.“ Také jsem něčemu tak absurdnímu nemohl uvěřit. Ale byla to pravda.

Výkresová dokumentace je řeč technika, odborníka.

Dokonalý odborník umí své myšlenky předávat.

bornost a její každodenní zvyšovaní, co znamená vášeň pro práci, respekt k lidem, soudržnost a zároveň netolerování špatné práce či polovičatého přístupu k povinnostem. Co to je životní a pracovní optimizmus. Je zajímavé vidět dnes po letech, jak si celý ten náš firemní organismus s takovou skutečností, jako byl nečekaný odchod klíčového člověka, poradil. Jakoby se ten organismus zmobilizoval a Jardovy geny zde zůstaly s  námi. Možná rozdrobeny do více lidí, ale ti jsou příkladem toho, že všechno, v čem on byl originál, se dá převzít a rozvinout.

Pravda v tom, že jedna komerční televize na objednávku našich konkurentů odvysílala naprosto zkonstruovanou a klamavou reportáž. Reportáž lajdácky udělanou, smyšlenou a s jasným cílem poškodit toho druhého. Reportáž zbytečnou. Zmobilizovalo to však náš tým na divizi Energy k úžasnému úsilí. I to je Jarda Šrom v nás. Čest jeho památce a díky všem, kteří v něm a v podobných lidech vidí svůj vzor.

A tak mezi námi je skupina tahounů, kterých si nesmírně vážím. Stejně jako jsem si vážil Jardy. Jsou mezi námi lidé se jmeny (a za některým jménem je jich i více) Martin, Roman, Tonda, Laďa, Honza, Petr, Oto, Pavel, Iva, Martina, Nataša, Mária, Světlana, Renata, Václav, Jiří, Lukáš, Matěj, Jakub, Luboš, Adam, Tomáš, Aleš, Přemysl, Pavol, Standa, Jaroslav, Jana, Pavel, Milan, Hana, Miroslav, Ludmila, Filip, Karel… Zde vás, naše kolegy, napadne: Jsem to opravdu já mezi těmi jmény? Nebo: Proč tam také není moje jméno, já bych tam měl být přece také. Já bych také někdy chtěl, aby lidé o mně takto pěkně mluvili a vážili si mne, tak jak si za života a po

Libor Musil předseda představenstva

Členové představenstva naší společnosti se poklonili památce našeho dlouholetého kolegy, předsedy dozorčí rady a skvělého člověka Jaroslava Šroma (* 3. 4. 1945 • † 21. 3. 2008).