Speciální vydání
KRKONOŠSKÉ
Prosinec 2023
VÁNOČNÍ NOVINY od R&B Mědílek s.r.o.
ÚVODNÍ SLOVO Vážení obchodní partneři, milí zaměstnanci, letošní rok byl, jako ostatně poslední tři roky, velmi turbulentní. Z covidu se stala chřipka, vysoké ceny energií nás donutily hledat alternativní zdroje vytápění, ceny potravin i dalšího zboží létají nahoru a dolů jako na houpačce. Proto si velmi vážíme toho, že nám zůstáváte věrní, stále vás baví naše výrobky a podporujete nás v našich nových nápadech. Bez vás bychom to samozřejmě nezvládli.
ADVENTNÍ TRADICE Z HOR A PODHŮŘÍ Věděli jste, že v Krkonoších nadělovala dárky Štědrá bába? Na Štědrý den obcházela chalupy zahalená postava, klepala na okno metličkou a rozdávala ořechy a jablka. V Podkrkonoší zase v předvečer svého svátku chodívala Barbora. Bíle oděná ženská postava rozdávala hodným dětem ovoce a sladkosti, zlobivým brambory a uhlí. Tento zvyk přetrval v některých oblastech podhůří až do dnešních dnů. Malé děti si v podvečer 3. prosince pověsí za okno punčochu a doufají, že jim Barborka nadělí něco na zub. V polovině adventu na svátek sv. Lucie se nesměly vykonávat žádné domácí práce. Lucky procházely vesnicí a kontrolovaly všechna stavení, zda ženy v nich náhodou nepředou, nederou peří nebo netkají. Hříšné hospodyňky, které nestihly předvánoční úklid, přísně trestaly. V některých verzích příběhů Lucky přepadaly i muže v hostinci u piva a trestaly je za to, že jsou líní a nepomohou doma s úklidem ani před svátky. Takže milé dámy, pečte cukroví, perte, uklízejte, ale naposledy 12. prosince! A pánové – co nevypijete do svaté Lucie, to si nechte raději až na svátky.
JAK SE MLUVÍ PO KRKONOŠSKU? Typických znaků kerkonošské mluvy je mnoho. Podívejme se na pár příkladů převzatých z regionálních knih, vrchlabské redakce Českého rozhlasu, od lidové vypravěčky Slávky Hubačíkové nebo od spoluzakladatele Kabinetu kerkonošské slovesnosti Tomáše Hájka. Co se už moc nepoužívá je například vsuvné “e” (Verchlabí, muderlant, zmerzlý). Z dalších archaických výrazů je to třeba najísť, udělať. Co byste řekli, že je například najennou, honně, paránní? A co takhle vopraudu, zrouna nebo čloujek? To už se tu moc neslýchá. A jak se tady mluví dodneška? Málokdo tu řekne sýr, protože to je sejra. Stejně tak se neříká rýže, ale rejže. Časté je v hovorové mluvě zkracování - maj, daj, vejskaj, pudu, eště, uďálo. Anebo naopak prodlužování - hošové, trubcové. Dalším z typických znaků je “v” na začátku slova vobraz, voči, vokno. S čím se taky setkáte jen v tom našem regionu je koncovka “oj”. Nikdo tu neřekne “Dej to tátovi” nebo “Půjdu k doktorovi”, nýbrž “Dej to tátoj” a “Pudu k doktoroj”.
Užijte si o Vánocích zaslouženého odpočinku v kruhu svých blízkých. Vyrazte na výlet do Krkonoš nebo kamkoli, kde vám bude dobře. Klidně i jen do křesla se svařákem v ruce a cukrovím na talířku.
Přejeme vám všem hodně zdraví, radosti a lásky.
David a Jitka Tomášovi
NEJOBLÍBENĚJŠÍ POHÁDKA anketa Zeptali jsme se našich zaměstnanců, jaká je jejich nejoblíbenější česká pohádka. Ta, kterou si o Vánocích nenechají v televizním programu ujít. K velkému překvapení to na celé čáře vyhrály Tři oříšky pro Popelku. Na druhé příčce se umístila pohádka S čerty nejsou žerty. Třetí místo sdílí snímky Byl jednou jeden král, Obušku, z pytle ven! a Anděl páně. Další pohádky už se objevovaly po jednotlivých tipech - O statečném kováři, Princezna ze mlejna, Pyšná princezna, Třetí princ a Čertí brko. Věděli jste, že televizní stanice o pohádky losují? Zástupci TV stanic už přes deset let losují o pořadí, ve kterém si vybírají pohádky z Národního filmového archivu, které budou vysílat v hlavních časech na Štědrý den. Kdepak bude asi Popelka letos?