11/2019 Aktuality
PDZ MÁ NOVÉ LOGO Vánoce jsou až za měsíc, avšak organizace Péče o duševní zdraví rozbaluje své dárky již nyní. Pod stromeček si nadělila nové logo. Organizace Péče o duševní zdraví, která ve východních Čechách pomáhá žít lidem s vážným duševním onemocněním, má nové logo. To však není jediná změna, kterou organizace v roce 2019 prochází. Proměna vizuální podoby navazuje na její nově otevřená Centra duševního zdraví v Pardubicích a Hradci Králové. Otevření CDZ a připojení k službám sociálním i služby zdravotní přineslo do organizace nový vítr a tedy i potřebu změny její komunikace navenek. Logo navazuje zároveň na budoucí výročí organizace, která v roce 2020 oslaví 25 let svého působení. Tato dlouholetá tradice poskytování služeb měla být přenesena právě i do jejího nového designu. Organizace Péče o duševní zdraví si za dobu svého působení získala lidové označení „PDZ“, a protože její prioritou je práce s lidmi, přidala těmto svým iniciálám lidskou podobu a spojila je do nepravidelného kruhu jedné komunity. Právě tak vzniklo její nové logo, kterým se Vám nyní představuje a doufá v jeho vřelé přijetí.
Kontakt: Bc. Michaela Venclová / 773 915 753/ michaela.venclova@pdz.cz
Azylový dům pro maminky využívá podpory Královéhradeckého kraje
Příběh Anežky je jedním z mnoha
Domov pro matky s dětmi na Pouchově je od 1. července 2019 do 30. června 2021 finančně podpořený Královéhradeckým krajem v rámci projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji V.
V šestnácti letech přišla o rodiče. V její blízkosti nebyl nikdo, kdo by se o ni mohl postarat, a tak musela být umístěna do dětského domova. Po ukončení ústavní péče se seznámila s partnerem, se kterým se jí narodily dvě děti. Anežka v té době věřila, že na ni čeká lepší budoucnost. V průběhu doby se ale začaly objevovat v partnerském vztahu rozdílné pohledy na život. Na denním pořádku začaly být hádky, které se vystupňovaly až ve fyzické napadání ze strany partnera. Přesto Anežka nenašla sílu od partnera odejít, natolik jej milovala. Svoji útěchu začala hledat v alkoholu, a péči o děti přestala postupem času zvládat. Nakonec došlo k umístění dětí do dětského domova. Problémy rodiny se dále prohloubily vznikem dluhů na nájemném. V té době Anežka opět otěhotněla a partner ji opustil. Zůstala bez peněz a bez bydlení. Šance na získání odebraných dětí zpět do péče byla velmi mizivá.
Pod střechou Domova pro matky s dětmi našlo za devatenáct let existence pomoc více jak 3 tisíce lidí. Azylový dům je přijal s vlídností a porozuměním. Našli bezpečné zázemí, ale také lidskost, pochopení a důstojnost. Mnoho z nich vykročilo tím šťastnějším směrem do vlastního bydlení. Mnoho jich i přes veškerou podporu odešlo s nejistotou. „V průběhu roku máme kapacitu lůžek zcela zaplněnou. V případě, že se místo uvolní, je velice rychle obsazené. Aktuálně je u nás celkem 62 klientů, z toho je 21 matek a 41 dětí. Dvacet procent našich klientů našlo v Domově bezpečí před domácím násilím.“ říká Zdeňka Koutníková, vedoucí Domova pro matky s dětmi.
Do Domova pro matky s dětmi přišla se svými dětmi bez finančních prostředků, bez naděje a zmatená z životních událostí, které ji potkaly.
Plná zoufalství se obrátila na naši službu. Začala bydlet v azylovém domě a postupně se jí podařilo získat za podpory pracovníků děti zpět do své péče. Pokračování na str. 2
1/5
Pokračování ze str. 1
11/2019 Aktuality
Posléze porodila i očekávané třetí dítě. Anežku trápí pocity méněcennosti, výčitky, co způsobila svým dětem v minulosti útěkem k alkoholu. Přesto je odhodlaná i do budoucna svoji situaci řešit. Díky podpoře resocializačních programů v Domově se jí podařilo zajistit povinnou školní docházku pro svého syna, naučila se starat o své děti a začala si spořit na návazné bydlení. Má snahu obnovit rodinné vztahy, které byly zpřetrhány. Domov pro matky s dětmi poskytl Anežce prostor, aby se zastavila, přehodnotila svůj život a nastavila si nové životní priority. K jejímu předsevzetí přejeme Anežce hodně sil a do budoucna dobré lidi na její další cestě životem. Děkujeme za finanční podporu z projektu „Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji V“, financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.
Kontakt: Petra www.charitahk.cz
Zíková
/
774
836
276/
Rok zahradníka Klienti sociální rehabilitace Spirála navštěvují zahradu zdejšího farního sboru od roku 2017. Tato spolupráce vede ke zlepšení nácviku pracovních dovedností u klientů a ke spokojenosti farního sboru. Služba sociální rehabilitace Spirála je jednou ze služeb neziskové organizace Diakonie ČCE – středisko Světlo ve Vrchlabí. Spirála je tu pro osoby, které mají snížené schopnosti a dovednosti zejména z důvodu tělesného nebo zdravotního postižení, chronického onemocnění, mentálního a kombinovaného postižení. Spirála se snaží vybavit klienty kompetencemi důležitými pro samostatný život. Z naší iniciativy vznikla spolupráce s farním sborem na podzim roku 2017. Vedoucí služby Spirála kontaktovala zástupce farního sboru a zástupce sdružení Tamar. Sdružení Tamar je spolek rodičů, který vybudoval, z části farní zahrady, volně přístupné dětské hřiště. Po úspěšné komunikaci a vzniku spolupráce, naši
2/5
Odbor sociálních věcí Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové
klienti v rámci skupinových ambulancí docházejí spolu s pracovníky Spirály na farní zahradu. Učí se starat o zahradu a zároveň je to důležitý nácvik pracovních dovedností. Spolupráce je prospěšná také pro druhou stranu, farní sbor. Z farního sboru dostáváme pěkné odezvy, jak i díky našim klientům zahrada prospívá. V prvním roce spolupráce klienti dbali o úpravu dětského hřiště. Sbírali odpadky, zametali kamínky z dětských prolézaček, ale také se starali o úpravu porostů. Sekání trávy, hrabání listí, plení plevelů okolo keřů. Všechny tyto činnosti přispěly k upravenému vzhledu hřiště. V roce 2019 staršovstvo schválilo, že může Spirála využívat jeden záhon a kompost na trénink pěstování rostlin na soukromé farní zahradě. Toto rozhodnutí umožnilo našim klientům být od jara do podzimu v pracovním nasazení, v roli zahradníka. Na jaře vyseli semínka, poté vzešlé rostliny přesadili do květináčů. Mezi vypěstovanými rostlinami byly papriky, rajčata, bazalka, pažitka, jahody, okrasné trávy, okrasné dýně, majoránka, petrželka. Pro klienty bylo zahradničení velmi zábavné a poučné. Během roku pozorovali, jak rostliny vyrůstají a objevují se první vypěstované plody. Z vypěstovaných dýní byla vytvořena ve Spirále dekorace a každý klient si také samozřejmě mohl odnést dýni domů. Z našich rostlin jsme i vyráběli bazalkový olej, který použijeme jako dárek pro spolupracující organizace. Nácviky na zahradě probíhají jednou za čtrnáct dní, eventuálně častěji dle potřeby zalévání a dalších činností potřebných ke správnému růstu rostlin. Práce na zahradě se účastní téměř všichni klienti Spirály. Samozřejmě myslíme i na klienty omezené v pohybu, např. s francouzskými holemi, kterým vymýšlíme práci přijatelnou pro jejich handicap. Pokud je chladnější počasí a méně pohybliví klienti nemohou dělat, např. práci vsedě, na zahradu nechodí. Mohou zůstat doma nebo jim je nabídnut program v sídle Spirály. Práce na zahradě není jediným nácvikem ve spolupráci s farou, kterým si naši klienti zlepšují své dovednosti. Klienti dvakrát ročně pomáhají faře s úklidem, před Velikonocemi a Vánocemi. Pomáhají mýt okna, luxovat, mýt podlahy, ometat pavučiny. Služba Spirála vykonává veškerou práci na faře a farní zahradě bez nároku na odměnu. Klienti však dostanou za dobře odvedenou práci žetonek od Spirály. Za toto platidlo pak mohou ve Spirále získat různé věcné odměny. Nácvik na faře a farní zahradě je pro klienty Spirály podstatný zejména z důvodu získání pracovní morálky. Zkoušejí pracovat ve skupině lidí, musejí si vzít vhodné pracovní oblečení s ohledem na počasí. Klíčové je také přijít na místo včas a u práce vytrvat dvě hodiny. Tímto konáním si zlepšují své pracovní návyky, ale i komunikaci s ostatními členy skupiny a schopnost dlouhodobě vytrvat u jedné činnosti. Pokračování na str. 3 www.kr-kralovehradecky.cz kontakt pro přihlášení a odhlášení z databáze příjemců: ezahalkovae@kr-kralovehradecky.cz tel.: + 420 495 817 331
Pokračování ze str. 2
11/2019 Aktuality
Služba je v individuálním projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji V a je financována z Operačního programu Zaměstnanost a Evropského sociálního fondu. Díky těmto finančním zdrojům můžeme poskytovat našim klientům takovéto služby a pomáhat jim žít nezávisle bez pomoci druhých osob.
ještě jedna přednáška pro třetí ročníky. Pro příští rok je vyjednáno pokračování preventivního programu.
Kontakt: Bc. Ivana Hadincová /733 780 506/ spirala.svetlo@diakonievr.cz
Vzdělávací programy o duševním zdraví mají u studentů úspěch Téma psychických problémů již není tabu. Alespoň ne na některých školách na Náchodsku, ve kterých se uskutečnil preventivní program zaměřený na vzdělávání studentů v oblasti duševního zdraví. Prevence duševních onemocnění je podle lektorů programu nejdůležitější právě u dospívajících. Pracovníci organizace Péče o duševní zdraví (PDZ) ze střediska Náchod se aktivně zapojují do vzdělávání studentů na školách. Důležitá je podle nich prevence. „Mladí dospělí jsou nejohroženější skupinou v prvních projevech duševní nemoci. Proto je důležité jim předávat informace o nemocech a možnostech léčby. Aby zvládli případně včas rozpoznat první příznaky nemoci a věděli, kde mohou najít pomoc. Nebo byli připraveni pomoci blízkému člověku,“ říká sociální pracovnice PDZ Hana Hejzlarová. První školou, kde preventivní program v letošním roce vedli, byla Střední škola propagační tvorby a polygrafie ve Velkém Poříčí. Tématem bylo duševní onemocnění se zaměřením na sebepoškozování, poruchy příjmu potravy a duální diagnózy. Interaktivní formou seznámili studenty se základním dělením duševních onemocnění, jejich projevy, možnými příčinami a léčbou. „Byli jsme povzbuzeni zájmem studentů, a to nejen v době vyučování, ale i na internátu školy v době volného času studentů. Bylo znát, že je téma zajímá, někteří popisovali osobní zkušenost s psychickými problémy, zkušenosti ze svého okolí, doptávali se na hranici mezi běžným smutkem a depresí, kdy a kde vyhledat odborníka a tak podobně,“ dodává vedoucí střediska PDZ Náchod Lucie Kudrnáčová, která vzdělávací program pro studenty vedla. V listopadu se pracovníci zapojili do výuky na gymnáziu v Náchodě. Zatím se jednalo o pilotní přednášku v rámci základů společenských věd v oktávě na téma paranoidní schizofrenie. Lucie Kudrnáčová na základě spotu o prožívání lidí se schizofrenií a na konkrétní kazuistice interaktivně představila problematiku tohoto onemocnění. Přednášející opět zaujal zájem studentů, se kterým výklad sledovali a aktivně se doptávali. Jedna z posluchaček projevila zájem o nabízenou stáž. Do konce tohoto roku by měla na gymnáziu proběhnout
3/5
Odbor sociálních věcí Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové
Kontakt: Bc. Michaela Venclová / 773 915 753/ michaela.venclova@pdz.cz Odborný kontakt: Mgr. Martin Halíř/ 777 915 742/ martin.halir@pdz.cz
Pro nás práce končí, pro čerstvé středoškoláky začíná V rodinách, které my pedagogové navštěvujeme, se věnujeme žákům základních škol. Dokončením deváté třídy by ale jejich vzdělání končit nemělo, proto se je snažíme motivovat a pomoci jim k absolvování střední školy nebo středního odborného učiliště. Tím se výrazně zvýší jejich šance budoucího uplatnění na trhu práce. V loňském školním roce jsem jako pedagog programu Podpora rodiny měla na starosti čtyři žáky 9. ročníků, kteří končili základní vzdělání. V rodinách těchto dětí bylo nespočet problémů. Od záškoláctví, špatného vlivu party, strachu vystupovat před lidmi, přes nemoc rodičů, drogy, alkohol až po znásilnění. I přes všechny tyto problémy to byly skvělé děti, se kterými se mi na konci školního roku jen těžko loučilo. Všechny děti měly špatný prospěch téměř ve všech předmětech a všem čtyřem hrozilo, že budou mít na konci školního roku pětky. Někdo z matematiky, někdo z chemie nebo fyziky. U těchto dětí jsem se soustředila nejenom na samotné doučování, ale i na zefektivnění komunikace mezi rodinou a školou. S dětmi jsem se učila na písemné práce, vypracovávala úkoly a referáty. Kolegové sociální pracovníci Aufori pracovali i na zlepšení celkové rodinné situace. Během doby, po kterou jsem s nimi pracovala, se povedlo zlepšit jejich prospěch a odvrátit nebezpečí, že devátou třídu vůbec nedokončí. Při osobních rozhovorech s dětmi jsem se snažila zjistit nejenom jejich schopnosti, ale i jejich záliby a preference. Podle toho jsme pak společně vybírali střední školu a vyplňovali přihlášky. Ve většině rodin se do této činnosti podařilo aktivně zapojit i rodiče. Jedna z dívek si vybrala školu, na kterou skládala Pokračování na str. 4 www.kr-kralovehradecky.cz kontakt pro přihlášení a odhlášení z databáze příjemců: ezahalkovae@kr-kralovehradecky.cz tel.: + 420 495 817 331
Pokračování ze str. 3
11/2019
přijímací zkoušky. Společné jsme se tedy učily a dělaly mnoho testů z českého jazyka i matematiky, aby nakonec zkoušky úspěšně složila.
Aktuality
Největším úspěchem je, že se všichni čtyři žáci nakonec opravdu dostali na školu, na kterou nejvíce chtěli. Všichni pokračují v docházce na střední školy nebo střední odborná učiliště a v nových podmínkách se jim daří dobře. Držím jim palce, aby školu zdárně dokončili a stali se z nich úspěšní truhláři, kadeřnice, autoelektrikáři a ekonomové. A držím palce i dalším dětem, kteří se s pomocí Aufori dostaly na střední školy. V loňském školním roce ukončilo základní školu a úspěšně přešlo na střední školu celkem 9 žáků zapojených v programech Aufori. Autorka: Mgr. Zuzana Balcarová Odborný kontakt: Mgr. Nikola Nováková, vedoucí programu, /773194 391/ novakova.aufori@gmail.com Mgr. Zuzana Balcarová, pedagožka programu, email: balcarova.aufori@gmail.com, /608 042 149/
Jaká byla Noc 2018…vzpomínka
venku
Noc venku proběhla poprvé v Hradci Králové v roce 2018. Jejím cílem bylo seznámit veřejnost s otázkou bezdomovectví. Lidé mohli hovořit na bezpečném místě jak s lidmi bez domova, tak i s odbornou veřejností. Součástí byl také kulturní program. V roce 2019 se Noc venku uskutečnila znovu. A to dne 21. 11. 2019 na Baťkově náměstí od 18:00. Ohlédnutí a vzpomínku na ročník 2018 nám zaslala jedna z účastnic. Loni v listopadu jsem byla pozvána na Noc venku. Zastávala jsem pozici návštěvníka a zdravotníka. Jsem již dáma skoro v letech, ale zaujalo mě téma sociálního bydlení a bezdomovectví. Bezdomovce znám. Na oddělení v nemocnici, kde pracuji, jsou opakovaně. Dáme je do pořádku umyjeme je, dostanou teplé jídlo, vyhojíme rány, ostříháme je, oholíme. Pak jim zařídíme přístřeší a oni se k nám během času opět vrátí v tom původním zbídačelém stavu - s omrzlinami, cizopasníky, vyhublí, v oblečení, které je nutné spálit. Když k nám přijdou poprvé, jde z nich strach, jsou úplně dezorientovaní - v neustálém stresu a strachu co je za nejbližším rohem. Bojí se. My zdravotníci narušujeme jejich intimní zónu, pokládáme spoustou osobních otázek a s úsměvem dáváme věci, o které jinak musí "bojovat" - jídlo a oblečení. V prvních dnech bez alkoholu a v našem "umělémskleníkovém" prostředí jsou postrachem nočních služeb, protože bloudí po chodbě a stále něco hledají. Při tom hledání je překvapuje skoro vše. Sloužíme po jedné sestře, a sanitář/ka je na zavolání. Takže naše noční nejsou snadné.
S postupem času si na nás a na nemocniční režim zvyknou a zjistí, že pro ně nejsme nebezpeční. V klidu, teple a bezpečí se jejich fyzické rány zhojí. Listopad je docela chladný měsíc na seznamování se s tématem sociálního bydlení a s bezdomovci v jejich "přirozeném" prostředí. Nejsem mladá, bojím se, že asi zmrznu. Již od brzkého rána vrcholily přípravy, a kolem poledne se na náměstí 28. října u kostela Božského Srdce Páně vozily stany, připravovalo se zázemí včetně guláše a horkého čaje. Několikrát jsem se na náměstí potkala s jedním mladým mužem, říkejme mu Karel. Byl zde skoro celý program. Když se večerní program chýlil ke konci, návštěvníci i organizátoři se pomalu rozcházeli. Kolem 23:00 jsme na náměstí zůstali v devíti lidech, mezi nimi i ten mladý muž, Karel. Kamarád mi půjčil spacák, karimatku, velmi teple jsem se oblékla. Rozum velel schovat se někam do tepla, pod střechu. Nechtěla jsem zůstat pod širým nebem a bez jakékoliv ochrany před počasím. Naštěstí nepršelo. Noc venku chce ale ukázat, jaké to je spát v zimě venku. Tak jsme si ustlali u malé zídky před kostelem na jinak volném prostranství. Karel, měl teplou bundu, pár krabic a noviny. “Ustlal" si kousek ode mě. Mám strach, určitě nezamhouřím celou noc oko. Schovám se do spacáku a dělám mrtvého brouka. Zima mi vniká do spacáku každičkou cestičkou, kterou našla. Zem je i přes karimatku velmi tvrdá a dýchat studený vzduch není nic příjemného. Každou chvilku, slyším šustění novin a kroky, tam a zpět, noviny, kroky a zase a zase. Takto celou noc. Ráno po 4 hodině se všichni budíme. Všichni jsou rozespalí a zmrzlí. Vstáváme do zimy. Jsem celá rozlámaná. Karel má již karton uklizený a kouká na to naše probouzení. "Moc ses nevyspala co", ptal se mě. Odpověděla jsem mu, že stále šustil s novinami a chodil. "Musím chodit. Je zima, a když spím jinde, tak se koukám, kde co je. Ve dne si odpočinu víc". Společně jsme všichni šli do kostela, kde na nás čekala snídaně s teplým čajem a kávou. Karel se trochu rozpovídal. Je již dlouho sám a stará se o sebe, jak to jde. Má jen základní vzdělání, žije, jak se dá. Ví, kde se dá dostat teplé jídlo, a kde v zimě přespat. Ptala jsem se, proč nežije v azylovém domě, když o něm ví. Odpověděl mi, že je mladý a raději tam pošle ženskou. Rozešli jsme se. Vrátila jsem se do svého klidného světa s teplem, s jídlem, s relativním klidem, bezpečím. Začala jsem chápat, proč ti naši nemocniční bezdomovci bloudí v noci. Jsou tak naučení, pocit bezpečí nemají nikde. Proto časem odmítají ráno opustit nemocniční postel a teplou peřinu s jídlem. Nemám právo posuzovat jejich způsob žití, ale pochybuji, že si dobrovolně vybrali žít s pocitem strachu každou noc, bez ochrany před zimou, deštěm, větrem sluncem, v nedostatku. Jaké jsou důvody k životu bez přístřeší? Je to životní selhání? Nebo sami sebe trestají? Asi bych přišla na pár dalších otázek, ale odpovědi jsem nedostala, ani z Karla, i když jsem se ptala. Je velmi těžké se svěřit, natož cizímu Pokračování na str. 5
4/5
Odbor sociálních věcí Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové
www.kr-kralovehradecky.cz kontakt pro přihlášení a odhlášení z databáze příjemců: ezahalkovae@kr-kralovehradecky.cz tel.: + 420 495 817 331
Pokračování ze str. 4
11/2019 Aktuality
člověku. Děkuji za tu možnost zúčastnit se Noci venku. Na omezený čas jsem si mohla vyzkoušet spát venku, mluvit s lidmi, kteří toto zažívají každý den a od odborníků se dozvědět další zajímavé informace a zkušenosti.
Kontakt: Mgr. Radka Volejníková, / 777 041 030/, www.salinger.cz/www.facebook.com/Salinger.zs
5/5
Odbor sociálních věcí Krajský úřad Královéhradeckého kraje Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové
www.kr-kralovehradecky.cz kontakt pro přihlášení a odhlášení z databáze příjemců: ezahalkovae@kr-kralovehradecky.cz tel.: + 420 495 817 331