řitom pozoruje ostatní. Triona klečí u neuvěřitelně zarostlého p kusu k amene, zřejmě matčina náhrobku, a něco vypráví. Občas se zasměje, rozhodí rukama nebo vyšle drobné pousmání směrem ke svému synovi, který na přilehlé louce trhá obrovskou náruč kvítí. Benny leží s rukama za hlavou u polorozbořené zídky, kde hřbitov nenápadně přechází v pastvinu, a zadumaně pozoruje vlnící se kopce na obzoru. Střídavě naklání hlavu k levému a pravému rameni, čímž Ele připomene účastníky kurzů malování, které vedla babička. Při té vzpomínce se jí zasteskne. „… a dala bych ruku do ohně za to, že přesně proto je na něj tak nabroušený!“ „Cože? Cos to říkala, promiň, nějak jsi mi vypadla,“ zalže bleskově Ela a stočí pozornost zpátky ke kamarádce, která se zjevně dosyta nabažila popisu stařičkého hřbitova a znovu se jala řešit Elinu situaci. „Říkám, že bych dala ruku do ohně za to, že v době, kdy babi pomáhala Liamovi s Trionou, spala s Liamem – odtud všechny ty šíleně slizké dopisy, chápeš. Jenomže pak dospěl Benny, a pokud nekecáš a Benjaminovo charisma fakt stahuje holkám kalhotky na vzdálenost dvou kilometrů, pak, protože byla taky jenom člověk, prostě babi přesedlala na mladší model,“ dokončí Alice vítězoslavně myšlenku a Ela v duchu zřetelně vidí kamarádčin samolibý úšklebek. Každá drbna je tak trochu detektiv a žádná drbna není lepší než Alice. „Já nevím,“ šoupe Ela nohou po hliněné hřbitovní pěšině. „Znáš mě, nikdy jsem neměla problém uvěřit všemožným za vlasy přitaženým báchorkám, představit si ale vlastní babičku jako nějakou rajdu, lačnící po zajíčcích, to je trochu…“ „Trochu bizarní? Jo, to je!“ vykřikne Alice nadšeně. „Elo, musíš na to přijít, momentálně jsi jediná zajímavá věc v mém životě!“ naléhá rozesmátě. „A tobě to nepřijde nereálné?“ pochybuje dál Ela.
104