Pražská okénka 2 – Nové putování Prahou (Ukázka, strana 99)

Page 1

která se stala raritou

Hlavním posláním členů řádu křižovníků sčerveným srdcem zvaných cyriaci byla péče onemocné ve špitálech, duchovní správa ahostění poutníků. Do Prahy je pozval roku 1256 Přemysl II. Otakar, avyčlenil jim prostor na tehdy pustém staroměstském vltavském břehu vmístě zvaném Na Rvačkách. Jejich pozemek se táhl přibližně od dnešní Pařížské až kdnešní ulici Dušní, aza dnešním hotelem InterContinental si postavili klášter skostelem sv. Kříže Většího.

PŘIŠLI OKOSTEL IKLÁŠTER

Mniši nosili zpočátku načervenalé roucho spopelavým pláštěm, později si oblékali bílý šat sbílým širokým pruhem látky sotvorem pro hlavu, splývajícím vpředu avzadu přes hábit až ke kotníkům ačervenou kuklou. Od 17. století dostali bílou kuklu aplášť stejné barvy. Coby řeholní znamení měli červený kříž, kněmuž se v17. století připojilo pod ním umístěné červené srdce.

Žili velmi skromně. Každý měl nanejvýše dva hábity, ana zimní období prostý kožich, na temeni mívali vyholenou tonzuru avlasy mezi ní aušima si stříhali 15krát ročně.

Když se 17. dubna 1393 nedaleko kláštera zachytilo ubřehu tělo Jana Nepomuckého shozené za Václava IV. zdnešního Karlova mostu (foto 13), cyriaci je obřadně pohřbili ve svém kostele sv. Kříže Většího. Za husitských bouří museli mniši uprchnout do Polska, ado Prahy se vrátili teprve roku 1628. Roku 1783 však dal Josef II. klášter ikostel odsvětit, budovy konventu čekala devastace, apři asanaci probíhající koncem 19. století byly zbořeny.

KAPLE SLOUŽÍCÍ – OHROŽENÁ, LEČ VÍTĚZNÁ

Cyriakům patřila také kaple na protilehlém břehu Vltavy, postavená roku 1635 na části jejich klášterní vinice nad úpatím Letné zhruba proti dnešní Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Mohli se vní pomodlit či si uní odpočinout voraři ivinaři astala se poutním místem

24 •
Magdalény,
Cyriaci akaple Máří
98

obyvatel Malé Strany. (Je zmenšenou verzí známé Vlašské kaple propojené sKlementinem avybudované vdnešní Karlově ulici vletech 1590–1597 pro Vlachy, tj. Italy usazené vPraze.)

Vroce 1648 hrozilo „naší“ kapli nebezpečí ze strany Švédů, kteří díky pobořené hradbě za klášterem kapucínů na Loretánském náměstí pronikli 25. července na Malou Stranu aHradčany, aby je vydrancovali, aod 30. července zkoušeli – naštěstí marně – takto „navštívit“ iStaré aNové Město. Vkapli se tehdy zabarikádovali čtyři švédští vojáci, kteří si tu zřídili střílnu, jenže je odhalili čeští studenti, jichž se několik desítek přeplavilo 6. října ze Starého Města na druhý břeh. Stráž před kaplí zabili adalší tři Švédy zajali.

V80. letech 18. století dal odsvětit kapli cyriaků Josef II., takže sloužila mj. jako skladiště dříví auhlí či chlívek pro kozy acoby „budka“ pro holuby ředitele nedaleké Občanské plovárny.

Vroce 1908 získala kapli církev zpět, téhož roku byla znovu vysvěcena apůsobil vní Miloš Čech, bratr Svatopluka Čecha, spisovatele, který toho roku zemřel akuctění jeho památky dostal nejbližší most, zprovozněný také roku1908, své jméno.

MALOSTRANSKÝ

ŠVEC ATAJEMNÝ JEZUITA

Podle staropražské pověsti vstoupili do historie kaple Máří Magdalény jezuité.

Když byl roku 1773 zrušen jejich řád, ukrývali své cennosti na nejrůznější místa Prahy. Najali si jednoho venkovského zedníka, kterého vozili ssebou vkočáře se zavázanýma očima ajemuž pásku sejmuli vždy teprve vinteriérech, kde měl cennosti zazdít. Jednou měl dojem, že slyší hukot vody, aproto usoudil, že pracuje vkapli Máří Magdalény. Jeden oddaný jezuita se zde prý nechal tehdy zazdít, aby po své smrti sloužil jako strážný duch uloženého pokladu. Vtéto podobě prý pobýval vKlementinu, bývalém sídle jezuitů, ajezdil na loďce kontrolovat, zda je vkapli vše vpořádku.

Koncem první poloviny 19. století se jistý malostranský švec – notně posilněn pěnivým mokem – v hospodě vsadil, že poklad ukrytý vkapli vykope azbohatne. Jednou vnoci skutečně začal kopat vjejím sklepení, ale jen co narazil na cosi tvrdého, zaslechl křik azvonění zvonů. Vyběhl

99

ven, uviděl, jak hoří jeho dům avtu chvíli se před ním objevil jezuitský mnich. Představil se jako páter Alfons, aporadil mu, aby raději šel hasit své obydlí, protože poklad patří anavždy bude patřit jezuitům. Švec se nedal dvakrát pobízet, jenže když doběhl na místo, jeho dům byl vpořádku, apo ohni ani památky. Oddechl si ake kapli se už nikdy nevrátil.

„SKOK“, KTERÝ SE ZAPSAL DO DĚJIN

Kdyby kaple nebyla označena za kulturní památku, dozajista by byla při rozšíření předmostí Čechova mostu zbořena kvůli Stalinovu pomníku. Místo toho se stala hrdinkou jedinečné záchranné akce. Ta se odehrála ve dnech 2. až 4. února roku 1956, kdy se kolos přesunul na nové stanoviště tvořené nově vybudovaným železobetonovým bastionem vzdáleným 30 metrů a75 centimetrů od jižní strany Čechova mostu proti proudu řeky, kde nikomu aničemu nepřekážel. Iniciátorem záchrany kaple byl statik abetonář Ing.Stanislav Bechyně, DrSc. (*1887–†1973), který také přišel – společně sIng.Josefem Pitínem – snávrhem, jak přesun uskutečnit.

Za zmínku stojí, že před zahájením přesunu poklesly teploty na minus 20 oC, že kaple byla zevnitř vyztužena čtyřmi páry ocelových skruží adostala tzv. základový věnec, takže dohromady se přemísťovalo 411 tun. Na každý metr oné trasy potřebovala osm minut apo skončení přesunu byla zrekonstruována (foto 14). (Technický popis přesunu najdete například vknize Jana Žáčka Posvátná místa pražská.)

25 • Pražští mistři přes dobroty

Vtéto kapitole si představíme alespoň čtyři odborníky na masité dobroty, kteří vPraze působili v19. století.

SLAVNÁ PRAŽSKÁ ŠUNKA OD KOSTI

Jako první prodával tuto novinku František Zvěřina (*1831–†1895), který měl od roku 1857 slavné uzenářství vCeletné ulici čp. 558/12.

100
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.