Zálohy poskytnuté spřízněným právnickým osobám se považují za daňové výdaje a zapisují se do deníku příjmů a výdajů až po zaplacení celkové ceny dodávky či služby38
Jde-li o zálohy, které slouží pro drobné nákupy v hotovosti, např. kancelářských potřeb nebo jízdenek na služební cestu, na úhrady ubytování apod., kde není známa přesně výše, zapíše se pouze v pokladní knize (jde o nedaňový výdaj) a po předložení vyúčtování (paragonu) se uvede částka zálohy jako příjem do pokladny a jako výdaj, tentokrát daňový, se zapíše skutečně zaplacená částka podle daňového dokladu.
Příklad 14.10: Podnikatel si vzal z pokladny hotovost ve výši 900 Kč na úhradu služby. Následující den předložil uhrazenou fakturu na 968 Kč vč. DPH 21 %. Na uskutečnění pracovní cesty si vyzvedl zálohu v částce 2 000 Kč a po návratu předložil vyúčtování ve výši 1 800 Kč, z toho 100 Kč bylo vynaloženo navíc, nad rámec nároků podle platné vyhlášky.
Řešení:
Č. Popis Doklad Sloupec Kč 25. Uhrazená faktura za službu
26. Předloženo vyúčtování pracovní cesty VP 5,6 1 700
Komentář: Jelikož podnikatel uplatnil nadlimitní výdaje na pracovní cestu, bylo do daňových výdajů zapsáno pouze cestovné uznané podle zákona39 a zbytek byl zapsán jako nedaňový výdaj v pokladní knize.
Jestliže podnikatel používá k pracovním cestám soukromé vozidlo, může uplatňovat náhrady za ujeté kilometry sazbou podle vyhlášky a za spotřebované pohonné hmoty v množství a jakosti podle technického průkazu a v ceně stanovené vyhláškou. Používá-li automobil, který byl pořízen jako součást obchodního majetku podniku, pak uplatňuje pouze náhradu za spotřebované pohonné hmoty, doložené daňovým dokladem. V obou případech musí být zaplacena silniční daň z vozidla a vedena kniha jízd. Ukázka knihy jízd podnikatele pro soukromé vozidlo používané k zajištění příjmů z podnikání je uvedena na obr. 13.1.
Příklad 14.11: Podnikatel uhradil hotově zboží v ceně 18 150 Kč vč. 21 % DPH, které také sám dovezl vlastním autem. Předložené vyúčtování pracovní cesty činilo 1 600 Kč.
Řešení:
Č. Popis Doklad Sloupec Kč 27. Nákup zboží v hotovosti VP 5 18 150
000
3 150
28. Přeprava vlastním autem VP 5,6 1 600
38 Zákonodárce se tak brání krácení zdanitelných příjmů, které nevykáže podnikatel (příjemce zálohy) vedoucí podvojné účetnictví.
39 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Komentář: Nakoupené zboží bude zapsáno současně na kartu zásob v ocenění, které zahrnuje jednak uhrazenou cenu za zboží a přepravní náklady, tj. celkem 16 600 Kč. DPH se zaeviduje na kartu č. 2.
Oblíbeným zdrojem financování podnikatelské činnosti je finanční nebo operativní leasing. Charakteristickým rysem finančního leasingu je to, že na rozdíl od operativního leasingu se pronajatá věc po skončení pronájmu nevrací pronajímateli, ale zůstává u nájemce. Nájemce ji získává podle smlouvy bezúplatně nebo hradí při převodu sjednanou kupní cenu. Tato kupní cena najaté věci nesmí být vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle § 31 zákona o daních z příjmů a musí být zahrnuta do obchodního majetku podnikatele (zapsána v daňové evidenci).
Zaplacené splátky nájemného jsou u obou forem leasingu uznávány jako výdaje zahrnované do základu daně z příjmů. U nerovnoměrných splátek je nutno provést tzv. časové rozlišení, neboť do daňových výdajů lze zahrnout jen poměrnou část, která se vztahuje k danému zdaňovacímu období. Je-li nerovnoměrná splátka tzv. akontace, zpravidla ve výši 30 – 70 % hodnoty pronajatého předmětu, hrazena při uzavření leasingové smlouvy, tedy ještě před zahájením pravidelných splátek nájemného, pak může být označena jako:
• nultá nebo první zvýšená splátka,
• záloha na splátky nájemného,
• záloha na kupní cenu.
Bude-li akontace pojata ve smlouvě jako záloha na kupní cenu, pak nesmí tato částka ovlivnit základ daně z příjmů v průběhu trvání leasingu, ale až po odkoupení předmětu leasingu, kdy vstupuje do pořizovací ceny u nájemce.
Dojde-li k předčasnému ukončení leasingové smlouvy, musí být kupní cena vyšší, než zůstatková při rovnoměrném odpisování, jinak nebude veškeré nájemné uhrazené za dobu trvání leasingové smlouvy uznáno jako daňový výdaj. Lze jej však zahrnout do vstupní ceny majetku po jeho odkoupení.
Příklad 14.12: Podnikatel uzavřel 1. 11. leasingovou smlouvu na dodávkový automobil a uhradil nultou splátku ve výši 181 500 Kč vč. DPH 21 %. Dále bude hradit vždy do 5. dne následujícího měsíce 60 splátek ve výši 24 200 Kč vč. DPH 21 %.
Řešení:
Č. Popis Doklad Sloupec Kč
29. Pravidelná splátka leasingu za listopad BV 5 24 200
6 20 000 8 4 200
Komentář: Úhrada nulté splátky se zaeviduje jako výdaj pouze v pokladní knize a na kartě č. 2 DPH na vstupu v částce 31 500 Kč. Současně bude nultá splátka evidována na kartě leasingu s tím, že poměrná část připadající na toto zdaňovací období bude uplatněna jako daňový výdaj v rámci úprav rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji ve výši 2/60, tj. 5 000 Kč (doba leasingu podle smlouvy činí 5 let). Rovnoměrná splátka nájemného se zaeviduje na kartu pravidelných plateb ve výši 24 200 Kč a v odpovídající výši na kartu č. 2.
Podnikatel musí vést v průběhu roku evidenci příjmů a výdajů v české i příslušné cizí měně. Na konci zdaňovacího období sečte příjmy a výdaje v cizí měně a přepočte na českou měnu
jednotným kursem ČNB k 31. 12. podle § 38 zákona o daních z příjmů, pokud tak neučinil již v průběhu roku. Tyto přepočtené příjmy a výdaje uvede do daňového přiznání. Zůstatky valutové pokladny nebo na devizovém účtu se v daňové evidenci neuvádí a proto nevznikají kursové rozdíly. Smění-li banka cizí měnu za českou, uvede podnikatel do daňové evidence místo částky v cizí měně částku v korunách. Do daňových výdajů lze uplatnit pouze poplatky za výměnu valut. Přepočet ke konci zdaňovacího období platným kursem ČNB se neprovádí.
Příklad 14.13: Podnikatel nakoupil z bankovního účtu pro plánovanou zahraniční cestu 300 EUR v kursu 28 Kč. Banka vyúčtovala podle výpisu poplatky v částce 600 Kč.
Řešení: Cena valut činila při nákupu 8 400 Kč.
Č. Popis Doklad Sloupec Kč 30. Úhrada poplatků za nákup valut BV 5,6 600
Úhrada nakupovaných valut je zaznamenána na výpisu z bankovního účtu a jejich příjem na pokladnu je zapsán v knize valut v částce 8 400 Kč.
15.3 Úpravy prováděné před uzavřením deníku příjmů a výdajů
Podnikatelé (fyzické osoby) uzavírají složky daňové evidence:
Ø k poslednímu dni zdaňovacího období (kalendářního roku), Ø ke dni skončení činnosti, Ø ke dni předcházejícímu den účinnosti konkursu.
Uzavíráním složek daňové evidence se zjišťují:
• souhrnné částky zdanitelných příjmů a daňových výdajů sledovaných v deníku příjmů a výdajů, v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů,
• stavy nevyrovnaných (neuhrazených) pohledávek a dluhů,
• stavy peněžních prostředků na účtech v bankách a v pokladnách,
• stavy majetku a dluhů podnikatele (firmy) v ostatních složkách daňové evidence,
• kursové rozdíly u bankovních účtů vedených v cizích měnách a u valutových pokladen.
Jako poslední zápisy do deníku příjmů a výdajů je možno zaevidovat zdanitelné příjmy a daňové výdaje podle zákona o daních z příjmů, které nejsou peněžními toky (nepeněžní transakce).
Tyto položky ovlivňující základ daně jsou vedeny v průběhu zdaňovacího období mimo deník na evidenční kartě č. 140
Zdanitelné příjmy zachycené v deníku příjmů a výdajů se zvyšují o nepeněžní příjmy, které ovlivňují daňový základ podle § 3 odst. 2 zákona o daních z příjmů, a sice o:
• příjmy ze zápočtu pohledávek,
• zdanitelné věcné dary přijaté v souvislosti s podnikáním,
• příjmy ze směnných obchodů.
40 Pokud by nevstupovaly do deníku příjmů a výdajů, pak by bylo nutno o ně upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji zjištěnými v deníku dodatečně na daňovém přiznání.