mohli říct, že se estetický účinek neopírá ani tak o metaforu, jako spíše o oslabení, nenápadné zpochybnění obvyklého charakteru biblického obrazu (jaký motiv je v symbolismu od malby po operu používanější než Salome?), jež prohlubuje cizost mezi referentem a předmětem, k němuž odkazuje. Expresionismus, jehož tematický program se jeví spíš jako expozice šokujících skutečností (chtivost, násilí – zde zločinecká vášeň a znechucení, jež ji následuje), spočívá tedy v tom, že estetickým jazykem zachází s převracením kulturních odkazů, s „druhotným“ násilím, chceme-li, ale ne aby zobrazoval lidství zděšené apokalyptickými vizemi, nýbrž proto, že to tvůrce se dopouští násilí na vlastním jazyku v širokém smyslu slova (včetně kulturních odkazů a civilizačních automatismů). Otázkou zůstává, jak porozumět deformaci obrazů projevující se také v gramatice. Dobrý příklad získáváme z dalšího převodu symbolistního obrazu objevujícího se v básni v próze: Kristova koruna je čím dál těžší, krev ustavičně vypryšťuje z hlavy a usedá se kruhem jako v nádobě. Nádoba je děravá jako cedník, a z Kristovy koruny kape krev, rychlým, filmovým tempem, zalévá mu oči a sládne mu v ústech.270
Je lákavé porovnat tento text s trýznivým obrazem hlavy Ukřižovaného, pěstovaným symbolismem až do omrzení.271 Reynek se tomu vyhýbá šokujícím způsobem, neboť obraz schematizuje (Kristova hlava je jako zkamenělá: v posledních verších výše citované básně je ta Křtitelova „zmrzlá“) a hlavně s ním prostřednictvím zesilování vystupňovaným téměř k blasfémii zachází hrubě (anafory, fragmentarizace vět, hromadění sloves). Pro vyznačení vztahu mezi předmětem náhle zahlédnutým v jeho zrůdnosti – monstrózní a monstrózně zvětšené – a halucinujícím subjektem vyvedeným z míry, který ho sleduje, je třeba nalézt gramatiku, která by, aniž by se sama roztříštila, dokázala naznačit vlastní křehkost a opotřebení. Explicitní odkaz k filmové estetice, která je jenom jedním z aspektů rytmického zrychlení expresionismu272, může být vyložen jako deklarace autorova záměru přizpůsobit ráz vyjádření podívané tak vzdálené obvyklé představivosti. 270 B. Reynek: Had na sněhu, in: Spisy, s. 157. 271 Srov. Xavier Galmiche: Epiphanie. À l’origine de l’image poétique dans l’œuvre de Bohuslav Reynek, in: L’œuvre de Bohuslav Reynek. Une éclaircie au loin…, ed. Annick Auzimour – Lenka Froulíková, Grenoble: Centre d’Études slaves contemporaines de l’Université Stendhal 2000, s. 105–115. 272 Viz Silvio Vietta: Akzeleriertes Tempo, die Massmedien und ihr Einfluss auf den Expressionismus, in: Expressionismus, ed. Silvio Vietta – Hans-Georg Kempler, 5. vyd., Munich: Wilhelm Fink Verlag 1994, s. 110–123.
98
„Jiné ozvláštnění“ české expresionistické literatury