v mysli protivníka.“254 Velmi blízký k naší argumentaci je výrok Pomponiův:255 proti tomu, kdo si přivlastňuje věc společnou všem na úkor ostatních, je třeba postupovat hrubou silou. Teo logové také tvrdí, že stejně jako se válka oprávněně vede na obranu osobního majetku, vede se neméně spravedlivě i pro užívání těch věcí, které musí být společné na základě přiroze ného práva. Nuže, proti tomu, kdo uzavírá cesty a brání vý vozu zboží, je možno zakročit, aniž by se čekalo na nějakou veřejnou autoritu, tedy jak se říká, via facti.256 Protože se věci mají takto, není třeba se ani v nejmenším bát, že Bůh podpoří úsilí těch, kdo porušují nejpevnější prá vo přírody, které on sám zavedl, nebo že sami lidé strpí, aby zůstali bez trestu ti, kdo jen s ohledem na svůj zisk ohrožují společný prospěch lidstva.
Cassiodorus, Variae (Různé úřední listiny) III, kapitola 1 a 17. Theodorich byl ostrogótský císař (473–526), Cassiodorus byl po určitou dobu jeho sekretářem. 255 Dig. 41, 1, 50. 256 Tato věta je Grotiovým „osvobozujícím rozsudkem“, k němuž celý výklad směřoval: zajetí plachetnice Santa Catariny bylo spravedlivým aktem odplaty za portugalská příkoří, neboť podle přirozeného práva je násilí dovoleno odrážet násilím – vim vi repellere licet, jak to formulovali římští právníci. 254
98
P Ř Í LO H Y
Protože se nám v poslední době dostalo do rukou několik do pisů španělského krále, v nichž se jasně odhaluje záměr jak jeho, tak i Portugalců, uznali jsme za vhodné dva z nich (ostat ní mají obdobný obsah) přeložit do latiny a přiložit je sem.
DOPIS I.
Done Martine Alfonso de Castro, můj drahý vicekráli, já král257 Ti posílám mnoho pozdravů. Spolu s tímto dopisem dostaneš vytištěnou kopii ediktu, jehož vydání jsem věnoval velké úsilí a jímž z důvodů, které jsou v něm, jak uvidíš, přímo vyjádřeny, a ještě z dalších důvodů důležitých pro mé záležitosti zakazuji všechen obchod cizinců v samotné Indii a v ostatních zámořských oblastech. Protože je to věc velmi důležitá a prospěšná a musí se provádět s největší horlivostí, přikazuji Ti, aby ses, jakmile obdržíš tento dopis a edikt, se vší pečlivostí postaral o jeho zveřejnění na všech místech a ve všech oblastech pod Tvou správou258 a abys záměr ediktu naplňoval bez výjimky vůči všem osobám, bez ohledu na postavení, věk či jiné okolnosti, bez odkladu a připuštění jakékoli omluvy, a abys přistoupil k plnění tohoto příkazu se vší svou výkonnou mocí, aniž bys připustil prodlení, odvolání či jiné překážky vůči výkonu nařízení, ať by byly založeny na čemkoli a podány kýmkoli. 257 258
Král Filip III. (l598–1625). Tj. Estado da India.
99
Nařizuji tedy, aby toto vše bylo vykonáváno těmi úředníky, jimž tento výkon přísluší, a je třeba jim dát na srozuměnou, že ti, kdo budou jednat proti příkazu, mi nejen špatně poslouží, ale že budou zbaveni těch úřadů, v nichž jsou nyní v mých službách. Bylo mi ovšem ohlášeno, že na územích pod Tvou správou se zdržuje mnoho cizinců z různých národů, Italů, Francouzů, Němců a lidí z Dolních Zemí259, z nichž většina, pokud víme, tam přišla přes Persii a tureckou říši, nikoliv přes naše krá lovství. Bude-li se záměr našeho ediktu prosazovat vůči těmto lidem důsledně a tvrdě, může v důsledku toho dojít k někte rým potížím, pokud by se utekli k Maurům, našim nepřátelům, a předali našim sousedům informace o rozložení mých posá dek a tak jim dali návod, jak by mohli škodit mým zájmům. Proto si přeji, abys opatření v ediktu obsažená prováděl tak, jak sama věc a okolnosti dovolí, a všechnu prozíravost napřel k tomu, aby k oněm potížím nedošlo, především tím, že zajis tíš, abys měl všechny cizince ve své moci a pod dozorem odpo vídajícím postavení každého z nich, tak aby neměli možnost cokoli podnikat proti naší říši a abych já tak dosáhl toho cíle, který jsem si ediktem stanovil. Dáno v Lisabonu 28. listopadu, roku 1606. Pečetí opatřil král. Adresováno jménem krále: Donu Martinu Alfonsovi de Castro,260 členu jeho rady a jeho vicekráli Indie.
259 260
Tj. z Nizozemska. Martin Alfonso de Castro, španělský grand, byl vicekrálem Východní Indie v letech 1603–1607; v úřadu zemřel. Sídelním městem vicekrálů byla indická Goa. Korespondenci s Indií se říkalo „monzunová pošta“, neboť námořní doprava se přizpůsobovala těmto sezónním větrům.
100 Ukázka elektronické knihy